Stanoviny4karlovarskykraj by NETservis

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

KARLOVARSKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Evropské strukturální a investiční fondy v období 2014 – 2020 / str. 2-3

Bude se na Chebsku ještě třídit odpad? / str. 3

Lázeňská města a jejich cesta do UNESCO / str. 4

Stav silnic v Karlovarském kraji je tristní / str. 5

RUD - jednoznačně náš úspěch! V lidské (české) povaze je jeden velmi prazvláštní rys, a sice to, že rádi zapomínáme na pozitivní počiny, skutky či události a naopak velice kriticky hodnotíme veškeré neúspěchy, negativa či nezdary a až hystericky se jimi zabýváme a analyzujeme je. Neumíme se prostě dostatečně radovat a těšit z úspěchu, i když je zasloužený a neumíme jej mnohdy ani dostatečně docenit a vážit si jej i sebe sama. Takovým úspěchem, za který se nemusíme a nesmíme stydět, je bezesporu přijetí zákona o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD). Je to již rok, kdy 29. srpna 2012 prezident Klaus podepsal novelu tohoto zákona a završil tak pětiletý boj nás starostů za odstranění daňové diskriminace malých obcí. Nezaškodí si krátce připomenout, že boj o něj započali v roce 2007 odvážní starostové obcí Suchá Loz a Vysoké Pole na Zlínsku svou stížností k Evropskému tribunálu ve Štrasburku. Stížností, která poprvé pojmenovala přerozdělování daňových výnosů obcím v České republice jako diskriminační a která spustila maraton vyjednávání, politických ústupků, vítězství i porážek, ale která byla nakonec naplněna již zmíněným přijetím novely zákona o RUD. Na tomto místě chci připomenout ty subjekty, které za odstranění daňové diskriminace malých obcí obèan Prahy bojovaly a na druhé straně i ty, které přijetí tohoto zákona příliš nepřály. Štafetu starostů ze Zlínska nejprve přijala platforma starostů s názvem „Smlouva proti daňové diskriminaci“, ke které se připojila více než tisícovka obcí z celé republiky. Zejména tyto nespokojené obce se pokusily na půdě sjezdu Svaz měst a obcí (SMO), jako tehdy universálního zástupce samospráv, získat podporu při vyjednávání nových parametrů tohoto diskriminačního zákona. SMO jednoznačně odmítl, www.starostove-nezavisli.cz

že by dosavadní zákon o RUD byl diskriminační, a tak vznikla myšlenka založit novou profesní organizaci místních samospráv, která bude moci být partnerem Ministerstvu financí při vyjednávání o novém RUDu, tak vzniklo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které jako jediné, za podpory Spolku pro obnovu venkova, prosazovalo systémovou změnu přerozdělení daňových výnosů s cílem dosažení poměru mezi Prahou a „nejchudší obcí“ na přijatelných 3 : 1, namísto původních 6,5 : 1. V okamžiku, kdy se ukázalo, že bez silné politické podpory nelze novelu zákona prosadit se ujalo své role politické hnutí Starostové a nezávislí, které díky svému zastoupení v Parlamentu ČR a úzkému spojení s TOP 09, kde zejména osoba mnohdy kontroverzního politika Miroslava Kalouska sehrála klíčovou pozitivní roli, dokázalo svůj požadavek prosadit i do Programového prohlášení Vlády ČR (2010) a dokázalo poté přijetí zákona prosadit i v Parlamentu a Senátu. Význam tohoto politického úspěchu doceňujeme poprvé v tomto roce, kdy můžeme hodnotit první pozitivní výsledky. Z oficiel31. 12. 2007 ních statistik vyplývá, že za prvních 7 měsíců roku 2013 přibylo do obecních rozpočtů meziročně reálně cca o 7 mld. více obèan Haluzic než v roce 2012, a to navzdory hospodářské recesi, která ovlivňuje výběr některých sdílených daní, jako je DPH, DPFO či DPPO. Střízlivým odhadem lze extrapolovat roční přínos RUD za rok 2013 na 11-12 mld. Kč. A to je výsledek, o který jsme bojovali, to je suma, kterou při schvalování zákona předpovídalo i Ministerstvo financí a která zajistí, aby průměrná obec v té tzv. „nejchudší“ velikostní kategorii dosáhla na cca 9.000,- Kč ročně na občana a aby se onen poměr mezi Prahou a takovouto obcí pokračování na str. 2 pohyboval kolem 3 : 1.

1. 1. 2013

KARLOVARSKÝ KRAJ

RUD - jednoznačně náš úspěch! pokračování ze str. 1

Jde o systémové řešení, jde o to, aby obce jednotlivých velikostních kategorií s přibližně stejnou náročností samosprávy měly srovnatelné daňové příjmy. Samozřejmě však každé takovéto systémové řešení přináší paradoxně i případy, kdy nový RUD snížil některým obcím jejich daňové příjmy, které před novelou činily i 15 a více tis. Kč na občana ročně. Jsou to obce s extrémně vysokým podílem katastrální výměry na jednoho obyvatele. Tím, že ukazatel katastrální výměry byl při výpočtu nároku na sdílené daně ponížen, klesly i daňové příjmy zhruba stovky obcí (z celkových cca 6.600)v celé republice. I v našem kraji se toto snížení daňových příjmů dotklo několika obcí, které byly zvyklé na nadstandardní příjmy, měly k nim nastaveny i své rozpočtové výhledy a záměry. Ministerstvo financí řeší každý takovýto případ individuelně a pevně věřím, že ke spokojenosti dotčených obcí. Sám mohu na příkladu své malé obce (Zádub-Závišín) s 350 obyvateli dokumentovat, jaký vliv má novela RUD na její rozpočet. Příjem se sdílených daní v roce 2012 činil pouhých 6.800 Kč na obyvatele a prognóza na rok 2013 slibovala nárůst o cca 15 %. Kontrolou dosažených daňových příjmů za prvních 7 měsíců jsem zjistil nárůst příjmů o cca 17,5 % oproti stejnému období 2012. A k tomuto číslu přistupuje ještě jeden nezanedbatelný aspekt, který bývá často při hodnocení přínosu RUD opomíjen. Jedná se o tzv. „školné“ neboli neinvestiční výdaje za žáky docházející do základních a specielních škol v jiné obci. Novelou byly mj. posíleny rozpočty těch obcí, které provozují základní

školy tak, aby nebylo nutné řešit s okolními obcemi to nešťastné „školné“. Malým obcím bez vlastních základních škol naopak tento náklad ubyl, takže reálně je přínos RUD pro rozpočty těchto obcí ještě vyšší. Závěrem mi dovolte jen zopakovat titulek tohoto textu. RUD je jednoznačně náš úspěch.

Ing. Jiří Nešpor starosta obce Zádub-Závišín předseda Krajského výboru STAN v Karlovarském kraji

Evropské strukturální a investiční fondy v období 2014 – 2020 Nejdříve několik faktů ke stávajícímu programovému období 2007 – 2013. Jsme v posledním roce období. Financování do konce letošního roku vybraných projektů může pokračovat do konce roku 2015. Podle čísel MMR (měsíční monitorovací zpráva NOK – červen 2013) je stav následující:

celková alokace 2007–2013

798,6 mld. Kč

100 %

proplacené prostředky příjemcům

440,5 mld. Kč

55,2 %

certifikované = vyčerpané prostředky

260,3 mld. Kč

32,6 %

Již letmým pohledem do tabulky je vidět, že prostředky, které naši zástupci v EU na období 2007 – 2013 pro Českou republiku vybojovali, prostě a jednoduše nevyčerpáme. Již koncem letošního roku dojde, vzhledem k pravidlu N+2/3, k automatickému zrušení závazku EK. Kolik to bude? Do konce roku je nutno vyčerpat (certifikovat) finance v objemu cca 65 % celkové alokace. V červnu 2013 máme dle výše uvedené tabulky vyčerpáno 32,6 %. Že bychom prakticky tu samou sumu dovedli realizovat do konce tohoto roku (4 měsíce), když navíc v „terénu“ (mezi schválenými příjemci) máme jen 55 % financí, nevěří již ani největší optimisté. Mimo jiné „běžné“ problémy je aktuálně totiž proces certifikace pozastaven ze strany PCO u ROP Severozápad, 2

KARLOVARSKÝ KRAJ

ROP Střední Čechy, ROP Střední Morava, ROP Severovýchod, Integrovaný OP, ROP Moravskoslezsko, OP Podnikání a inovace a OP Praha–Adaptabilita. Důvody tristního stavu v čerpání SF období 07 – 13 jsou jednoznačné a všeobecně známé. Složitost systému i složitost administrace (tedy reálná nedostupnost) pro žadatele. Korupce, resortismus a politické zásahy do čerpání znamenají, že z právě končícího období nevyčerpá Česká republika finance v řádu set miliard korun. pokračování na str. 3

Evropské strukturální a investiční fondy v období 2014 – 2020 pokračování ze str. 2

Pro budoucí programové období bude nutné změnit základní přístupy České republiky k realizaci Evropských strukturálních a investičních fondů. Je toho mnoho co by se dalo zlepšit. Já zmíním ty věci, které jsou podle mne nejvíce důležité. Je nutné zjednodušit systém rozhodování a realizace ESIF. Bohužel realita přípravy nového období je taková, že struktura OP současných se jen přelévá do nových. Politické zájmy a snaha o koordinaci složitého systému pak způsobují, že ke stávající struktuře se navrhují nové orgány: velká a malá rada pro ESIF, generální sekretáři, finanční zmocněnec, platformy, … . Počet OP se sice zmenšuje (ruší se ROPy a slučují se dva OP v působnosti MŠMT), ale přidávají se 4nové integrované nástroje (ITI, CLLD, ITI krajů, IPRM 2). ESIF zbytečnědrobíme do mnoha cílů. V současné době navržená struktura OP, jejich prioritních os, tematických a specifických cílů znamená finanční „pocukrování“ mnoha záměrů. Místo toho bychom se měli rozhodnout o koncentraci finanční pomoci EK do pouze několika nejdůležitějších cílů. Ostatní pak řešit jinými zdroji – veřejnými i soukromými. Jsem přesvědčen, že každý starosta bude raději vědět, co v budoucnu dovede z ESIF jistě vyřešit a co naopak bude muset řešit z vlastního rozpočtu či například spoluprací s podnikateli.

Zjednodušení administrace a sjednocení metodik OP. Každý řídící orgán OP si dnes vydává „své“ metodiky. Nejsou sjednoceny nákladové položky ani způsob rozhodování, kontroly a vykazování. Zde dnes rozhodně nefunguje Národní orgánu pro koordinaci (MMR) ani Platebního a certifikační orgánu(MF). Jeden z nově navržených orgánů je platforma zabezpečující jednotné metodiky. No, doufejme, že to bude fungovat. Pro „metodiky“ bych navrhoval zahrnout jeden základní princip = absolutní povinnost principu veřejné informovanosti pro všechny procesy ESIF včetně povinně transparentních účtů pro všechny projekty (včetně technické pomoci). Rozhodování o projektech na co nejnižší implementační úrovni. Jen důsledným uplatňováním principu subsidiarity je možné rozhodovat o projektech efektivně. Od zeleného stolu se konkrétní výzvy a projekty prostě nedají ani naplánovat, natož řídit. Obcím a městům pak přeji co nejširší použití nástrojů Komunitně vedeného místního rozvoje a Místních akčních skupin (CLLD). Tato metoda je vyzkoušena z minulých dob a pro Českou republiku (a její „turbulentní“ politické prostředí) je opravdu velmi vhodná. V neposlední řadě bych si přál velmi rychlou a definitivní dohodu o územní dimenzi a integrovaných přístupech budoucích OP. Ale to už je samostatné téma. Radan Večerka

Bude se na Chebsku ještě třídit odpad?

V Karlovarském kraji se v současnosti připravují dvě velké investice pro likvidaci odpadu. První z nich je budoucí Krajská odpadová společnost, která by měla být akciovou společností vlastněnou obcemi a městy v kraji. Ta má v plánu z odpadu oddělit biologickou část a zužitkovat ji, poté vytřídit druhotné suroviny a pouze zbytek spálit. Druhou takovou investicí je vznik menší polosoukromé spalovny odpadu v Chebu. Mnozí občané Chebu s tím nesouhlasí z obavy o životní prostředí, mimo jiné i proto, že komín má mít výšku jen 35 metrů, což asi právem považují za ohrožení životního prostředí. Odborníci vyslovují pochybnosti o ekonomické návratnosti. Postrádají

ve studii spalovny započtení některých významných nákladů – zejména likvidaci nebezpečného odpadu. Objem popílku totiž tvoří třetinu původní hmoty. Příprava spalovny zatím běží docela hladce. Jak by ne, když zástupcem investora je krajský radní pro životní prostředí. Co však nadále nepůjde tak hladce, je zmíněno v úvodní otázce – zda se ještě bude třídit odpad. Ve spalovnách a jejich okolí se totiž moc netřídí. Proč taky, když plastové obaly mají nadprůměrnou výhřevnost.

Petr Masák www.starostove-nezavisli.cz

Lázeňská města a jejich cesta do UNESCO U zrodu záměru zapsat nejvýznamnější lázně České republiky na Seznam světového dědictví UNESCO stál po roce 2005 Karlovarský kraj. Nejvážnějším kandidátem byl od počátku Západočeský lázeňský trojúhelník. Od podzimu roku 2010 se s novým vedením (v čele s primátorem Ing. Petrem Kulhánkem) do procesu velmi aktivně zapojilo město Karlovy Vary, které se po dohodě stalo nejen lídrem českých měst, ale i dalších evropských lázní, usilujících o tento společný cíl.

V současnosti stojí společenství před závažným rozhodnutím. Jednou z podmínek, aby památka mohla být zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO je souhlas národních vlád jednotlivých zemí, tedy její přítomnost na Indikativním seznamu (Tentative List) příslušného státu. Proto Ministerstvo kultury oslovilo diplomatickou cestou státy všech společně kandidujících lázeňských měst s žádostí o vydání tohoto souhlasu. Na základě tohoto vyjádření se seznam k nominaci připravených měst definitivně uzavírá. Rozhodujícím datem

Mariánské Lázně

K tomu účelu vznikla mezinárodní skupina primátorů a starostů těchto uchazečů s pracovním názvem The Great Spas of Europe, která se několikrát do roka schází a koordinuje společné kroky. Jejími členy jsou česká města Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Luhačovice, dále německá města Baden – Baden, Bad Kissingen a Wiesbaden, nověji pak Bad Ems, Bad Pyrmont a Bad Homburg, anglické město Bath, belgické město Spa, francouzské město Vichy, italské město Montecatini Terme a nejnověji rakouská města Baden u Vídně a Bad Ischl. V roli hostitelů postupně vystupují všechna města tohoto mezinárodního uskupení. K řešení metodických záležitostí, pro přípravu potřebné dokumentace a hodnocení jednotlivých lázní si toto společenství zřídilo Mezinárodní expertní skupinu, do níž každé město nominovalo svého odborníka. I tato skupina se pravidelně (a v koordinaci se skupinou primátorů a starostů) schází, řeší potřebnou problematiku a předkládá koncepční materiály. Hlavním koordinátorem nominačního procesu v České republice je Ministerstvo kultury, po odborné stránce je hlavním garantem Národní památkový ústav a kromě Karlovarského kraje je do procesu zapojen i kraj Zlínský. Rozhodujícím datem pro podání žádosti o zápis na Seznam UNESCO je rok 2015, nominaci bude podávat jako koordinátor Česká republika ze své kvóty. Aby česká lázeňská města mohla snadněji zajistit a financovat proceduru přístupu svých obcí na Seznam světového dědictví UNESCO, vytvořila na podzim roku 2012 dobrovolný svazek obcí České lázně – salony Evropy, který sdružuje výše zmíněná významná česká lázeňská města. 4

KARLOVARSKÝ KRAJ

pro tuto fázi je poslední den měsíce srpna roku 2013. Od začátku celého procesu musí každé město projít poměrně složitou přípravou podkladů ke zpracování nominační dokumentace, která se podává v angličtině do Centra světového dědictví UNESCO do Paříže za celý nominovaný statek, tedy za všechna lázeňská města společně. Jejich součástí jsou mapové podklady památkově chráněných území jednotlivých měst. Dále tematické studie, jež hodnotí urbanismus, zachovanou architekturu, významné návštěvy v minulosti, věhlas místa a jeho duchovní přínos světové kultuře. Podmínkou je i zpracovaný Management Plan, který hodnotí, jak bude vybraný statek v budoucnu užíván a jestli nehrozí jeho ztráta nebo degradace jeho kvality. Nominační dokumentace pak musí obsahovat shrnutí všech těchto komponentů a jejich analýzu, se zdůrazněním mimořádných kvalit (Outstanding Universal Value), díky nimž se statek v nominaci uchází o Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO formou společné transnacionální série. Za přípravu podkladů a jejich vyhodnocení odpovídá za každé město jejich příslušný stát, za konečnou nominační dokumentaci pak pracovní tým odpovědný jako nejvyššímu orgánu Ministerstvu kultury České republiky.

Jiří Klsák zastupitel Karlovarského kraje

KARLOVARSKÝ KRAJ Tajemník Karlovarské krajské organizace

Pavel Felcan / e-mail: pavel.felcan@email.cz / telefon: +420 777 855 588 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Stav silnic v Karlovarském kraji je tristní Po volbách nově zvolení krajští zastupitelé při jednáních se starosty obcí, slibovali, jak se budou komunikace 2 a 3 tříd opravovat, kolik milionů korun se na ně uvolní. Uběhlo několik let, ale stav těchto komunikací je stále stejný a někde i katastrofální. Měl se provést monitoring všech těchto komunikací a vyhodnotit jejich stav? Dosud jsme od nikoho nedostali žádnou zprávu ani výsledky jejich stavu. Jsou to ale občané našich obcí a měst, kteří se na nás obracejí, podávají stížnosti a domáhají se zaplacení faktur za opravy na svých vozidlech, které si poničili na těchto silnicích. Je krásné, že se vybudovala přes kraj R6, jistě to i kraji pomohlo, ale kdo ji využívá? Jistě si dovedete odpovědět sami. Většina občanů musí dojíždět do zaměstnání jinam, a samozřejmě

www.starostove-nezavisli.cz

se jim stav vozovek nelíbí. Mají pravdu. Je třeba si stanovit priority a nedávat finanční prostředky někdy i do zbytečných oprav, kde to ani není potřeba. Naše občany nezajímá, že jsou kráceny dotace a rozpočty, ony jsou voliči. Nás si zvolili a my se s tím musíme umět poprat a poradit. Je to můj názor, a myslím si, že i mých ostatních kolegů starostů okrajových obcí a měst v našem regionu. Doufám, že po volbách se nově zvolení politici také tímto pro občany kraje dost důležitým problémem budou zabývat, řešit a nejenom slibovat.

Stropek Miroslav starosta obce Bukovany

KARLOVARSKÝ KRAJ

Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka

www.starostove-nezavisli.cz

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

1. dělení (číslem 1)

2. dělení (číslem 2)

3. dělení (číslem 3)

4. dělení (číslem 4)

5. dělení (číslem 5)

3001

1503

1004

757

609

2002

1005

66,78

996

49,5

24,8

19,8

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.