Stanoviny4kraj vysocina

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

KRAJ VYSOČINA

V tomto čísle najdete

Obce Starostů z Vysočiny zveřejňují uzavřené smlouvy na internet / str. 2

Rozhovor s Františkem Dvořákem / str. 3-4

Dlouhá Brtnice byla úspěšná v získávání dotací z Fondu Vysočiny / str. 4

Kraj Vysočina – jedna velká rodina / str. 5

A další

Tajovská: Česká republika potřebuje změnu ústavy i dalších zákonů Ústavní zvyklosti V minulých týdnech jsme byli svědky situace, kdy první přímo zvolený prezident České republiky pan Miloš Zeman porušil ústavní zvyklosti našeho státu a termín samotný dokonce označil doslova za “idiotský”.

Hned na úvod je třeba podotknout, že ústavní zvyklosti nejsou zcela vymyšleným pojmem, jak by se mohli mnozí domnívat, ale jedná se zcela fakticky o nepsaný pramen ústavního práva. Za zmínku stojí skutečnost, že Velká Británie nemá svoji vlastní psanou ústavu a žádného politického představitele tohoto společenství zemí by snad ani nenapadlo postupovat v rozporu s britskými ústavními zvyklostmi.

V českém případě s takovou situací zajisté nepočítali autoři Ústavy, a tak bude vhodné některé její body (pomocí ústavních zákonů) upravit výslovně tak, aby znění Ústavy bylo v souladu se zmiňovanými zvyklostmi.

Vládnutí v demisi a druhý pokus pro jmenování premiéra Mezi nejdiskutovanější změny ústavy patří stanovení doby, po kterou může vykonávat svůj mandát vláda v demisi, či kdo má mít druhý pokus pro jmenování předsedy vlády v případě, že vláda prezidentem jmenovaného premiéra nezíská důvěru.

Domnívám se, že by bylo rozumné, aby byla stanovena jasná doba vládnutí kabinetu bez důvěry, neboť minimálně 2 precedenty (Topolánkova a Rusnokova vláda) ukazují na skutečnost, že podle Ústavy ČR může taková vláda vykonávat svůj mandát i několik měsíců, takřka neomezeně. Za rozumné považuji omezit dobu vládnutí bez důvěry na desítky dnů až jednotky týdnů.

V demokratických zemích jsou vrcholné politické funkce volenými orgány, tedy občané těchto zemích dávají jasný mandát osobnostem, které je mají zastupovat a hájit jejich zájmy. Podle ústavy nejsou www.starostove-nezavisli.cz

jednotliví členové vlády voleni občany země na rozdíl od poslanců Parlamentu ČR, kteří mají možnost vyslovit celé vládě důvěru či nedůvěru. Podle článku 68 odstavce 1 Ústavy ČR je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, tedy by složení vlády mělo politicky reflektovat většinu existující v dolní komoře Parlamentu. pokračování na str. 2 KRAJ VYSOČINA

1

K

R

A

J

V

Y

S

O

Č

I

N

A

Česká republika potřebuje změnu ústavy a novelizaci zákonů pokračování ze str. 1

Nedostatkem Rusnokovy vlády byla neexistence podpory u jakékoliv z parlamentních stran do doby, než nastal zlom u poslanců KSČM, ČSSD a několika nezařazených - ani to však nestačilo kabinetu pro získání důvěry. Racionálním následkem by byla možnost, aby parlamentní většina (tj. alespoň 101 poslanců) přijala usnesení, ve kterém by prezidentu republiky doporučila jméno nového premiéra. Toto jméno by samozřejmě vzniklo z předchozích politických dohod a součástí těchto vyjednávání by byl i koncept o obsazení jednotlivých ministerstev. Musím podotknout, že tento model je zaběhnutý například v sousedním Německu.

Projekt Rekonstrukce státu a registr smluv Kromě změny ústavy potřebuje Česká republika také novelizaci mnoha zákonů. Velmi mě oslovil projekt Rekonstrukce státu, který vytyčil “9 zákonů, které naše země potřebuje”, přičemž 1 z nich, a to zrušení anonymních akcií, byl již prosazen. Největší přehled jsem získala, a to nejen díky tomuto projektu, o registru smluv. Do této databáze by bylo nutné vkládat všechny smlouvy uzavřené s veřejnými institucemi, aby nabyly účinnosti. Osobně jsem se přesvědčila o snadnosti vkládání smluv do registru a věřím, že se bude jednat o velice efektivní protikorupční opatření, čemuž naznačuje i slovenská zkušenost z používání registru.

Financování politických stran a majetková přiznání politiků Další významnou zákonnou úpravou by byla povinnost průhledného

financování politických stran, čehož by se dalo částečné dosáhnout tehdy, pokud by musely mít všechny politické subjekty (strany a hnutí) založeny transparentní účty. Ačkoliv již v současnosti musí politici odevzdávat svá majetková přiznání, jedná se spíše o formální záležitost.

Bylo by žádoucí, aby všichni politici před nástupem do funkcí přiznali svůj počáteční majetek a uvedli všechny své vazby na jednotlivé obchodní společnosti.

Zákony bez přílepků Ačkoliv Rekonstrukce státu prosazuje dalších 5 protikorupčních témat (Konec trafik ve státních firmách, Odpolitizování státní správy, Nezávislé vyšetřování korupce, Zákony bez přílepků a Rozšíření pravomocí NKÚ), zmíním se z kapacitních důvodů pouze o jednom – zákonech bez přílepků. Díky tomuto opatření by neměli zákonodárci možnost vkládat do návrhů zákonů “přílepky”, tedy pasáže, které s navrhovaným zákonem vůbec nesouvisí a jsou často nevyžádané.

Příkladem takového přílepku může být například novela o zvýšení státního příspěvku stranám na jedno poslanecké křeslo v zákoně o státním dluhopisovém programu či novela o vinařství a vinohradnictví v zákoně o provozu na pozemních komunikacích.

Na závěr si dovolím říct, že Česká republika potřebuje změnu ústavy a novelizaci zákonů. Vítáno bude provedení rekonstrukce státu.

Je nejvyšší čas říct jedno – jdeme do toho!

Zdeňka Tajovská

Obce Starostů z Vysočiny zveřejňují uzavřené smlouvy na internetu Na květnovém jednání krajského výboru bylo všemi přítomnými přijato usnesení, že členové krajského výboru podporují zavedení registru smluv a budou ho ve svých obcích využívat. Zároveň je součástí usnesení také doporučení využívání registru smluv všem členům a registrovaným příznivcům hnutí Starostové a nezávislí v Kraji Vysočina.

Ačkoliv Starostové a nezávislí většinou spravují obce, za které uzavírají pouze jednotky smluv za rok, již po prvních týdnech se začaly v registru smluv objevovat první smlouvy. Tyto smlouvy sem vložil například 1. místopředseda krajské organizace hnutí STAN a starosta Radňovic Ing. František Dvořák či předsedkyně Starostů na Pelhřimovsku a starostka Košetic Ing. Blanka Veletová. Zatím nejvíce smluv (k 16. srpnu jich bylo 7) zveřejnil starosta Dlouhé Brtnice na Jihlavsku pan Luboš Krátký.

Nová předsedkyně krajské organizace Starostů a nezávislých v Kraji Vysočina a místostarostka Dušejova paní Zdeňka Tajovská začala osobně navštěvovat členy a registrované příznivce hnutí v kraji. Náplní 2

KRAJ VYSOČINA

setkání bylo kromě vzájemného seznámení také představení registru smluv. Se starosty bylo jednáno jak individuálně při návštěvě v jejich obcích, tak kolektivně při skupinovém pracovním setkání například v obci Radňovice na Žďársku.

Navštíveno bylo na 2 desítky starostů a starostek obcí. Výsledkem setkání byl příslib představitelů obcí zveřejňovat smlouvy v registru.

Společným cílem je tedy podpoření návrhu zákona zavádějícího registr smluv, a tak i nátlak na větší veřejné organizace, které by po přijetí zákona musely registr využívat.

Jan Břížďala člen krajského výboru STAN

Dvořák: „Nevidím jediný důvod, proč nezveřejňovat to, co je obecně financováno z daňových následně přerozdělených výnosů“ V dubnu letošního roku proběhla téměř kompletní obměna vrcholného orgánu hnutí v kraji - krajského výboru. Troufnete si říct, že tvoříte sehraný tým?

Osobně si myslím, že sehraný tým tvoříme, dosavadní výsledky ukazují, že úkoly, které jsme si vytyčili, jsou průběžně plněny a doplňovány dalšími potřebnými. Nutné je ale třeba objektivně podotknout, že v tomto složení pracujeme poměrně krátce.

Podle tiskového prohlášení po prvním jednání krajského výboru v novém složení vyplynulo, že jako skupina podporujete zavádění registru smluv do praxe, i když je jeho využívání prozatím nepovinné.

Jaký je Váš osobní názor na registr a zkušenost s ním?

Myšlenku registru smluv podporuji, neboť nevidím jediný důvod, proč nezveřejňovat to, co je obecně financováno z daňových následně přerozdělených výnosů. Samosprávy musejí nuceně dělat spoustu jiných složitějších činností, které jim zabírají mnohem více času, než je třeba k vkládání smluv do tohoto registru. Z praxe mohu potvrdit, že vložení smlouvy do registru smluv je jednoduché a zabere minimum času.

Na celostátním sněmu hnutí Starostové a nezávislí jste byl všemi hlasy (nepočítaje ten Váš - zdržel jste se) zvolen členem celostátního výboru. Cítíte vysokou podporu pro působení v tomto orgánu?

Cítím, výsledek hlasování mě potěšil, ale zároveň zavázal, neboť jednou budu muset skládat účty z odvedené práce.

Plánujete být na kandidátce TOP 09 + Starostové při sněmovních volbách?

Jedna věc je plán a druhá skutečnost. Rozhodně chci ale této kandidátce se sněmovními volbami pomoci.

pozitivními. Osobně si myslím, že se postupem času stává náš stát moc „úřednický“ a jelikož každý úředník chce obhájit svoji potřebnost, tak si mnohdy vymýšlí úplné zbytečnosti a daná záležitost se vyřizuje déle.

I u úředníků se setkáme s úředníky „tažnými“, výkonnými, a „chovnými“. V této oblasti by mělo být cílem naší republiky zeštíhlení v kategorii úředníků „chovných“. V současné době je výše uvedené vidět např. u úřadů, které přidělují a kontrolují dotace, například SZIF, ROPy, a výsledkem je nevyčerpání peněz, které zde mohly být smysluplně využity.

Máte ekonomické vzdělání a specializujete se na daňovou politiku. Jak hodnotíte českou ekonomiku v této oblasti?

Bylo by fajn, kdyby se podařilo udělat z placení daní prestižní záležitost a zároveň výběr daní zjednodušit. Daně musí platit všichni a zároveň stát musí zajistit, že s těmito vybranými prostředky účelně a hospodárně naloží.

V čele resortu financí se vystřídalo od vzniku samostatné České republiky 10 ministrů. Máte mezi nimi svého nejoblíbenějšího?

Těžká otázka. Obliba nemusí nutně znamenat objektivní posouzení konkrétního ministra. Od roku 1993 již ministruje 11. ministr, který byl do úřadu jmenován panem prezidentem. Mezi předchozími deseti se pouze jedno jméno objevuje dvakrát, a to jméno Miroslava Kalouska, který vykonával z těchto deseti tento post v součtu nejdéle, a zároveň se mu podařilo získat některá prestižní ocenění na základě hlasování nezávislých finančních odborníků. Tolik fakta.

Trošku odbočím – vrátím-li se do relativně dávné historie a dostupných dat, tak rozhodně smekám před 1. československým ministrem financí Aloisem Rašínem (1918 – 1919, pozn. red.), který dokázal pro stát v opravdu nelehké době hodně a který pokračoval i jako 7. ministr financí podruhé (1922 – 1923, pozn. red.), bohužel byl zbaběle střelen do zad a na následky zranění zemřel.

Budete chtít příští rok obhajovat post starosty v obci Radňovice?

Nestane-li se něco neočekávaného, tak si účet od spoluobčanů určitě vystavit nechám a oni rozhodnou.

Mají Starostové a nezávislí již jasno o svém kandidátovi pro volby do Senátu na Žďársku?

Bylo by nefér vyzrazovat nějaké jméno dopředu. Silného kandidáta představíme, až bude třeba.

Máte ekonomické vzdělání, jak hodnotíte finanční situaci a politiku v České republice?

Myslím si, že finanční situace České republiky není tak špatná, jak nám je tlumočeno médii. Média si vybírají témata, která mohou pozvednout ze židle velkou část populace, byť mnohdy chybí důkazy. Bylo by dobré, kdyby tyto negativní zprávy byly více prokládány také zprávami

Nyní k otázce, dle mého názoru byl nejhouževnatějším novodobým ministrem financí Miroslav Kalousek, který mimo jiné napomohl ke schválení zákona o novém rozpočtovém určení daní, a to bez vlivu na státní dluh. Jinými slovy se balík vybraných daňových peněz, které jsou určené k přerozdělení do jednotlivých samospráv, rozdělí ve stejné výši transparentněji. Takto odpovídám jako starosta obce, neboť na vyšších daňových příjmech naší obce je to jasně vidět. Slovíčko státní dluh jsem zmínil záměrně, neboť po celou dobu ministrování Miroslava Kalouska bylo hodně zmiňované a bylo mu dáváno za vinu, je ale třeba si uvědomit, že zbytečně vysoký státní dluh byl už v době, kdy poprvé nastupoval do ministerské funkce.

Lidé zapomínají, mnohdy rádi, proto to malinko osvětlím. Osobně se domnívám, že spouštěčem nezdravého zadlužování země bylo ministrování Bohuslava Sobotky (2002 – 2006, pozn. red.), který v době vysokého hospodářského růstu absolutně nezvládnul stranu pokračování na str. 4 výdajů a úplně zbytečně a troufnu si říci, ... www.starostove-nezavisli.cz

3

K

R

A

J

V

Y

S

O

Č

I

N

A

Dvořák: „Nevidím jediný důvod, proč nezveřejňovat to, co je obecně financováno z daňových následně přerozdělených výnosů“ pokračování ze str. 3

... že pod vlivem slibů, sobecky vůči dalším generacím, nevytvořil rezervy, ze kterých mohlo být v letech následujících čerpáno.

Dle dostupných informací činil státní dluh na konci jeho mandátu 802,5 mld. Kč, což byl více než dvojnásobek celkového státního dluhu vytvořeného za období 1993 – 2002. Od té doby se státní dluh České republiky neustále zvyšuje.

Jaké úspěchy byste chtěl vyzvednout z dob svého starostování.

Co byste chtěl v Radňovicích dále změnit, je stále na čem pracovat?

Co se podařilo či nepodařilo, musejí posoudit jiní, neboť každý máme jiné priority. Vždy mě potěšila jakákoliv dokončená smysluplná akce ke zvelebení obce, a to zejména v oblasti školství a pitné vody. Jsem rád, že se podařilo dokončit územní plán obce. Myslím, že jako dobré investice do budoucna se podařily nákupy další půdy, lesa a rodinného domku téměř ve středu návsi. Vysadily se nové stromy především do volné krajiny a byla zhotovena nová kamenná křížová cesta

na Harusův kopec. Nejsem zastáncem radikálních změn, co funguje, nerad zbytečně měním, i proto se snažíme o maximální údržbu a opravy stávajícího majetku. Rozhodně musíme pracovat na dalším rozvoji obce a bylo by dobře, kdyby se postupně dařilo navyšovat počet obyvatel naší obce.

Ing. František Dvořák (1. místopředseda) je starostou obce Radňovice od roku 2006.

Registrovaným příznivcem hnutí Starostové a nezávislí se stal v březnu roku 2009.

Na celostátním sněmu v roce 2013 byl zvolen členem celostátního výboru hnutí STAN. Dále je oblastním předsedou Starostů na Žďársku. František Dvořák vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Do oblastí jeho zájmu patří například zemědělství a daňová problematika. Ve volném čase se věnuje cykloturistice a sportovnímu rybolovu.

Dlouhá Brtnice byla úspěšná v získávání dotací z Fondu Vysočiny a zvýšení počtu připojovacích bodů. Letošní projekt řeší napojení provozovny STK, domácností v okolí této provozovny a inovaci výpočetní techniky v prostorách místní knihovny a pracoviště veřejného internetu. V současné době obecní síť umožňuje napojení přenosovou rychlostí až 40 Mbps. Službu využívá téměř polovina všech nemovitostí v obci a signál je šířený i do okolních obcí Brtnička a Hladov.

Fond Vysočiny v letošním roce podpořil realizaci dvou projektů v obci Dlouhá Brtnice na Jihlavsku. První projekt řeší rozšíření bezdrátové internetové sítě v obci a druhý výměnu oken a zdroje vytápění v místní mateřské škole.

Obec je signálem bezdrátového (WiFi) vysokorychlostního internetu pokrytá již od r. 2007, kdy na prvotní projekt také získala příspěvek z Fondu Vysočiny. Vzhledem k zastarávání požitých technologií a zvyšující se poptávce však vyžaduje bezdrátové připojení inovaci 4

KRAJ VYSOČINA

Výměna oken a zdroje vytápění v mateřské škole vychází z potřeby úspory provozních nákladů ve staré budově, neboť je zde špatná izolace proti vlhkosti. Kompletní úsporná opatření, včetně zateplení pláště budovy mnohdy předimenzovanou izolační vrstvou, požadované jinými dotační tituly, jsou u takovéto budovy velmi diskutabilní a to nejenom z hlediska návratnosti vložené investice.

Využili jsme proto výzvy z Fondu Vysočiny, která podporuje i dílčí řešení snižování energetických nákladů.

Luboš Krátký starosta obce Dlouhá Brtnice

KRAJ VYSOČINA Tajemnice krajské organizace Kraje Vysočina

Zdena Tajovská / e-mail: zdena.tajovska@seznam.cz / telefon: +420 604 118 891 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Kraj Vysočina – jedna velká rodina

zdroj: www.radiovysocina.cz

V neděli 28. 7. 2013 odpoledne se za úmorného vedra sjeli a sešli na travnatou plochu u fotbalového hřiště v Košeticích na Pelhřimovsku stovky zájemců o dobrou pohodu, příjemnou zábavu a také dobré jídlo a pití. Konalo se zde Letní dovádění s Vysočinou.

Pro návštěvníky tu bylo připraveno mnoho zastíněných posezení, jídla i pití a zejména pak zábava po celé odpoledne. K poslechu a tanci hrála kapela střídající se s promotýmem Hitrádia Vysočina. Na uvítanou dostali příchozí poukaz na steak a dobré vychlazené pivo zdarma a pak už to jelo. Zábava běžela na plné obrátky.

Soutěže pro děti i dospělé. Skákací hrad, zorbing v koulích, malování na obličej a spousta jiného. Všichni mohli bezplatně získat rodinné či senior pasy Kraje Vysočina. Součástí všeho byla i volba nejlepšího páru dne a volba Miss letní dovádění. Prostě vydařené dopoledne.

KRAJ VYSOČINA

Akce se pořádala za podpory Kraje Vysočina, Hitrádia Vysočina a pivovaru Ježek. Probíhaly ochutnávky regionálních potravin Kraje Vysočina. Vystoupil i speciální hudební host Dalibor Janda, Revival Morava. Celé odpoledne se návštěvníkům věnoval promotým Hitrádia Vysočina a můžu říci, že se všichni dobře bavili. Prostě akce pro celou rodinu plná soutěží, zábavy a dobré muziky.

Ing. Blanka Veletová starostka obce Košetice www.starostove-nezavisli.cz

5

Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou.

Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září).

A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí.

Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus.

Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět.

Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka

www.starostove-nezavisli.cz

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil.

Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více.

K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost.

Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí.

Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně.

Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili.

Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením.

Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013?

Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013.

Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií.

Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu.

Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv.

Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit.

Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel.

Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi.

Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů.

Dá se to dokladovat textem Ústavy.

Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj.

Dovolil mu to prezident republiky.

To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách.

Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim.

Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách.

Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají.

První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát.

Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat.

V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty.

A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším.

Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží.

Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně.

O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

4

1. dělení (číslem 1)

2. dělení (číslem 2)

3. dělení (číslem 3)

4. dělení (číslem 4)

5. dělení (číslem 5)

A

3001

1503

1004

757

609

B

2002

1005

66,78

50

40

C

996

49,5

33

24,8

19,8

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

www.starostove-nezavisli.cz