vydání č. 4 / 2. 9. 2013
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
V tomto čísle najdete
Nebojme se společné kandidátky s TOP 09 / str. 2
Klíčové dopravní stavby v kraji je nutné dokončit / str. 3
Situace na Ostravsku je vážná! Jak si s ní poradí ČSSD – KSČM? / str. 4
Zamyšlení nad (ne)ekonomikou spaloven odpadu / str. 4-5
A další
Je to opět tady – jdeme do voleb! Máme před sebou další volby, tentokrát předčasné, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Mám zájem znovu kandidovat a ráda bych se touto formou nejen představila, ale i trošku popsala svoji úlohu a postavení v několika úrovních. V politice na komunální úrovni pracuji od roku 1994, nejdříve jako členka rady obce, od roku 2002 vykonávám funkci starostky obce Velká Polom v okrese Ostrava – město. V letošním roce počet našich obyvatel překročil magickou hranici 2 000. Pod mým vedením se podařilo podstatným způsobem změnit tvář naší obce, ve velké míře využíváme dotací, ze zdrojů státního rozpočtu, ale i evropských fondů. Nejúspěšnějším obdobím pro naši obec byl rok 2010, kdy se podařilo získat dotaci hned na čtyři pro obec velmi žádoucí projekty. Opravili jsme základní školu, vybudovali novou mateřskou školku, tribunu ve sportovním areálu a víceúčelové hřiště u základní školy. Velká Polom je jednou z nejstarších a největších obcí v mikroregionu, zajišťuje výkon státní správy pro několik okolních obcí. Občanská vybavenost je na velmi vysoké úrovni, jsme schopni poskytnout našim občanům vše potřebné k životu. A pokud něco přece jen schází, pak najdou vše v blízké Ostravě, do které je to opravdu už jen skok. V roce 2010 hnutí Starostové a nezávislí kandidovalo společně s TOP 09 do Poslanecké sněmovny a v mém životě nastala zásadní změna – stala jsem se poslankyní Parlamentu ČR. Rozdíl mezi prací na komunální a státní úrovní je obrovský, systém práce zcela odlišný. Měla jsem trochu obavy z časové náročnosti a z toho, jak obě funkce skloubit. Podařilo se, některá časová období byla hodně náročná, některá méně. Účast poslanců je nutná nejen při hlasování ve sněmovně, ale i ve výborech, kde se projednávají návrhy zákonů, různé výroční zprávy a spousta dalších záležitostí. Pracovala jsem ve výboru hospodářském, kde jsme řešili mnoho věcí týkajících se života našich obcí, jako např. pošty, stavební zákon, zákon o veřejných zakázkách, ... atd. Zde jsem permanentně hájila zájmy především malých obcí, jejichž další vývoj mnohé z přijaté legislativy může zásadním způsobem ovlivnit. www.starostove-nezavisli.cz
Jako podvýbor jsem si vybrala ten pro dopravu, kde byla projednávána oblast dopravy, financování staveb ze Státního fondu dopravní infrastruktury, rozvojové programy apod. Druhým výborem, v němž jsem působila, byl výbor pro obranu a bezpečnost, který byl v průběhu tohoto volebního období rozdělen na výbor pro bezpečnost a výbor pro obranu – v něm jsem pak byla zvolena místopředsedkyní. Pracovala jsem i v podvýboru pro vězeňství, mimo jiné jsme navštívili vězeňská zařízení a seznámili se s provozem, financováním a dalšími specifickými záležitostmi v této oblasti. Práce ve výborech je velmi zajímavá, věci jsou řešeny pragmaticky a s patřičnou odbornou úrovní. Další mou funkcí je funkce předsedkyně krajské organizace hnutí STAN v Moravskoslezském kraji, v jejímž čele stojím od vytvoření krajské organizace v roce 2010. Cílem je sdružovat nezávislé starosty, informovat je o dění, které podstatným způsobem ovlivňuje komunální politiku a opačně – přenášet požadavky a informovat o problémech starostů obcí na nejvyšší úrovni a pomáhat je řešit. To, čím se jednoznačně můžeme pochlubit, je změna rozpočtového určení daní. Ale je i mnoho dalších zákonných norem, při jejichž schvalování jsme zohledňovali problémy venkovských oblastí v maximální možné míře. Doufám, že naše hnutí bude úspěšné v těchto volbách alespoň v takové míře, jako v roce 2010.
Ing. Ludmila Bubeníková předsedkyně KV STAN v MSK, starostka obce Velká Polom a poslankyně PSP ČR MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
1
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Nebojme se společné kandidátky s TOP 09 Hlasování o vyslovení důvěry Rusnokově (Zemanově) vládě v prvním srpnovém týdnu přineslo alespoň částečné rozuzlení zašmodrchané politické situace v naší zemi. V podmínkách, které „nastaly”, jsou předčasné volby asi tím nejlepším, co lze udělat. Takže pojďme na ně, vážení členové a příznivci hnutí STAN, i všichni ostatní, kterým není lhostejný osud naší země.
Protože ačkoliv se zdá, že po současném překotném vývoji je jasné, kdo bude vítězem voleb, zůstává nesmírně důležité, ba zcela zásadní, aby se v dolní komoře Parlamentu objevili zástupci opačného pólu politického spektra, kteří mají neocenitelné praktické zkušenosti a především upřímný zájem dělat to nejlepší pro tuto zemi, kraje, města a obce.
Pravda, nedaří se jí v mnoha ukazatelích zrovna nejlépe, ovšem mohlo být i daleko, hůř. A stále může, pokud neuděláme vše pro to, abychom do Poslanecké sněmovny dostali realistickou a především zodpovědnou politickou sílu, která bude mít schopnost přinejmenším korigovat další vývoj.
Tak, jako to můžeme vidět u naší kandidátky a poslankyně Ing. Ludmily Bubeníkové, jež mimo jiné byla a je v popředí statistik účasti na hlasování ve sněmovně.
Přijměme s tímto předpokladem skutečnost, že naše kandidátka pro volby do Poslanecké sněmovny bude opět kandidátkou TOP 09 s podporou Starostů, což vyplývá ze smlouvy o spolupráci, schválené celostátním sněmem STAN v letošním roce. Je docela možné, že vyvstanou nálady namířené proti spolupráci s TOP 09, že se mnoha našim starostům a příznivcům našeho hnutí nemusí tato spolupráce jevit ve všech ohledech jako ideální. Přesto všechno bychom se ale neměli bát uznat, že je to varianta racionální, že je to schůdná možnost, jak se pokusit zabezpečit účast zástupců našeho hnutí v Poslanecké sněmovně.
Podpora kandidátů STAN na společné kandidátní listině s TOP 09 bude z hlediska našeho hnutí klíčová, proto se této kandidátky nebojme a vyjádřeme jí plnou podporu.
Ing. Petr Rys, MBA tajemník KV STAN v MSK starosta města Bruntálu
Výstavba nové tělocvičny v Dobraticích rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. V rámci čtvrté a dosud poslední výzvy s názvem Rozvoj venkova se jednalo o nejúspěšnější projekt. V červenci 2012 byla stavba hotova, zkolaudována, bylo dovezeno nové vybavení tělocvičny. První hodina tělocviku zde proběhla 5. září loňského roku. Nová tělocvična byla slavnostně otevřena 28. září 2012, v Den české státnosti, za účasti pana poslance Pavola Lukši, dalších významných hostů a asi 300 návštěvníků a byla také vysvěcena.
I docela malá obec může mít velké sny. Až donedávna musely děti v Dobraticích absolvovat výuku tělesné výchovy v prostorách velikosti třídy. Dnes je vše jinak – obec má novou tělocvičnu, která je řešením nejen tohoto, ale i řady dalších problémů v obci. Úspěšnou realizací celého projektu se obci splnil dlouholetý sen. 31. května 2011 přišlo obci oficiální sdělení o výběru projektu Rekonstrukce a přístavba ZŠ Dobratice č. p. 58 k financování prostřednictvím dotace ve výši 13 950 000 Kč z rozpočtu Regionální 2
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
V současné době, téměř po roce od zahájení, je již tělocvična v plném provozu, využívají ji děti i dospělí. Děti využívají celou plochu a vybavení tělocvičny při hodinách tělesné výchovy a řadě sportovních kroužků. Odpoledne se hraje volejbal, badminton, trénují fotbalisté, probíhá zdravotní cvičení, senioři se scházejí při cvičení jógy. V tělocvičně probíhají také společenské akce, návštěvnost plesů se oproti minulým letům podstatně zvýšila. Obec Dobratice využívá všech možností k získání dotací pro rozvoj svého území a spokojenost svých občanů, především se zaměřila na děti, jejich všestranný rozvoj a bezpečnost. Alena Kacířová starostka obce Dobratice
Klíčové dopravní stavby v kraji je nutné dokončit Snímek ze stavby silnice I/11 Mokré Lazce ve stavu z května letošního roku.
„Zdroj: EUROVIA CS, a. s., 05/2013"
Od roku 2008 platí v Moravskoslezském kraji koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Tato koncepce je postavena na dálnici D1 (D47), rychlostní komunikaci R48 a na páteřní komunikaci I/11 a I/57 ve směru západ – východ, která je odborné i laické veřejnosti známa pod názvem „Slezský kříž“.
Rovněž financování navazujícího úseku „jedenáctky“ u Mokrých Lazců se podařilo společně vyřešit. „Financování tohoto úseku I/11 mezi Ostravou a Opavou je zajištěno, Evropská komise nyní projekt posuzuje, k jejímu dokončení by mělo dojít v srpnu 2015,“ doplňuje Ludmila Bubeníková.
„Tyto základy jsou pevné a naprosto logické. Je na nich zásadní shoda, což je pro budování dopravní infrastruktury v našem kraji naprosto klíčová věc,“ konstatuje Martin Dostál, který se dlouhodobě věnuje přípravě dopravní infrastruktury v regionu.
Další klíčové stavby v západní části kraje jsou díky úsilí převážné většiny starostů dotčených měst a obcí v podstatě připraveny. „Nyní je naprosto nezbytné prosadit výstavbu obchvatů Krnova, Opavy, ve střednědobém výhledu také Bruntálu. Krnovský a opavský obchvat se mohou stavět v podstatě ihned,“ říká Martin Dostál.
Některé obce v západní části Moravskoslezského kraje se aktivně angažují v procesu přípravy a realizace významných dopravních staveb. Jednou z nich je mimo jiné i Velká Polom. Ta je od roku 2001 členem opavského Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57, které se významně zasloužilo o připravenost a výstavbu klíčových úseků silnice I/11 a I/57 mezi Ostravou, Opavou, Krnovem a Bartultovicemi, této významné dopravní tepny v západní části našeho kraje. V současnosti je kompletně vybudována dálnice, chybí pouze dokončit výstavbu dálničního přivaděče Prodloužená Rudná směrem na Opavu. „Na půdě hospodářského výboru sněmovny jsem se od počátku intenzivně, ve spolupráci s ostatními kolegy, snažila, aby tento přivaděč byl co nejdříve dostavěn,“ říká poslankyně a krajská předsedkyně STAN Ludmila Bubeníková.
Kromě celkové připravenosti jednotlivých staveb je důležitá také jejich ekonomická efektivita. Ty stavby, které nebudou ekonomicky efektivní, není možné realizovat. Moravskoslezský kraj má jednu obrovskou výhodu: v uplynulých letech byly provedeny takové kroky, že klíčové úseky silničních staveb jsou připraveny, což dnes není úplnou samozřejmostí. Tato situace panuje nejen v západní, ale také ve východní části kraje. „Jedná se zejména o „jedenáctku” na Třinecku, ve směru na Slovensko. Nezbytné je pokročit v zahájení výstavby obchvatu Frýdku-Místku,“ konstatuje na závěr Ludmila Bubeníková. Starostové a nezávislí jsou i nadále připraveni prosazovat klíčové dopravní stavby v našem regionu. (st)
www.starostove-nezavisli.cz
3
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Situace na Ostravsku je vážná! Jak si s ní poradí ČSSD – KSČM? Zprávy o horšící se situaci významných podniků na severní Moravě přicházejí znepokojivě často. Situace je velmi vážná a zasluhuje naši maximální pozornost. Negativní signály, naznačující možné masivní propouštění, přicházejí z podniků, jako jsou OKD, Evraz Vítkovice Steel a další. Kraj sám o sobě není a ani nemůže být schopen tuto situaci řešit, a tak se v Ostravě schází krizový štáb, kdy se zástupci vlády, kraje a podniků snaží hledat východisko z této krize. Čas běží a řešení je třeba hledat rychle, jinak může dojít k dramatickému zhoršení sociální situace mnoha set rodin na Ostravsku. Pozornost z pater nejvyšších je nezbytná, ovšem nemůže jít spíše o nahodilou, jednorázovou snahu pomoci našemu regionu, která skončí, jakmile budou všechny „technické” možnosti vyčerpány či uplatněny. Tak jako v těchto dnech je třeba věnovat pozornost
našemu specifickému regionu nepřetržitě. Je třeba, aby si všichni kompetentní konečně v plné míře uvědomili rozsah našeho průmyslového “dědictví”, které je na jednu stranu oblastí strategickou, ale na druhou stranu odvětvím tak náchylným na jakékoliv ekonomické výkyvy. Netýká se to jen těžařství, hutnictví a strojírenství na Ostravsku, ale i dalších navazujících odvětví a sousedících regionů, které jsou na slezskou metropoli životně navázány. Situace je vážná a rozhodně jí neprospívá ani nestabilní politické prostředí. Je také (a především) otázkou, jak si se zvyšující se nezaměstnaností v našem regionu poradí po volbách tandem ČSSD – KSČM, který se už docela dlouho „snaží“ na krajské úrovni. Marně. Ing. Petr Rys, MBA tajemník KV STAN v MSK starosta města Bruntálu
Představujeme Krajský výbor STAN v Moravskoslezském kraji Robert Borski člen Krajského výboru STAN Věk 41 let Vzdělání gymnázium Zaměstnání starosta obce Hrádek Zkušenosti Profesně se živil jako obchodník, kariérně byl na pozicích od obchodního
zástupce přes vedoucího prodeje až po obchodního ředitele. V samosprávě působí od roku 1998, v radě obce od roku 1999, z toho v letech 2002-2009 na pozici místostarosty. Starostou obce se stal v roce 2009. Zajímavosti Jeho dlouhodobým koníčkem je příroda, historie a především současnost jeho rodné obce Hrádek. Zájem o vlastivědu aplikuje též v regionu Jablunkovska. Motto „Dělej vše tak, jak nejlépe dovedeš.“
Zamyšlení nad (ne)ekonomikou spaloven odpadu Obec Horní Suchá, která by byla nejvíce postižena plánovanou výstavbou spalovny odpadů v lokalitě Barbora na okraji města Karviné, se odvolala proti rozhodnutí o umístění stavby této spalovny, vydaném Magistrátem města Karviná. Přinášíme pohled na věc a podstatnou část vysvětlení starosty obce a místopředsedy Krajského výboru STAN Ing. Jana Lipnera. Cena za spálení tuny odpadu je ve spalovně Barbora (provozované společností KIC Odpady, a.s.) odhadována na 2 500 Kč bez DPH. Cena za uložení jedné tuny komunálního odpadu na řízené skládce vzdálené zhruba kilometr od lokality, kde má být spalovna postavena, je nyní 400 Kč. Rozdíl se má dokrýt poplatkem za ukládání odpadu, jehož výše má být určena zákonem. Tedy dokonce ani ne „neviditelnou rukou trhu". Laicky to vždy vysvětluji asi takto: Přijdu k řezníkovi a chci svíčkovou. Jenže ta stojí 180 korun. Tak mu povídám: „Svíčková je moc drahá, 4
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
pokud s tou cenou něco neuděláte, vezmu si bůček za 90." „Ano," řekne řezník, „udělám," – a připíše před cenu bůčku jedničku. Konkurenční výhoda Toto „dokrytí" ceny pak nebude dáno žádnou konkurencí, tzv. BAT technologií nebo čímkoliv jiným. Spalovny prostě získají konkurenční výhodu zákonem, aniž by byl vyvíjen jakýkoliv tlak na snižování jejich nákladů a tím i ceny, za kterou budou odpad spalovat. Přičemž je známo, že například spalovna v Brně je již nyní – po rekonstrukci – schopna spalovat za ceny nižší. Faktem je, že vysoká cena za spálení tuny odpadu je dána vysokou cenou za vyčištění spalin (u roštových spaloven) při spalování plastů. pokračování na str. 5
Zamyšlení nad (ne)ekonomikou spaloven odpadu pokračování ze str. 4
Tyto ovšem zvyšují výhřevnost spalovaného směsného odpadu, takže čím je jich v „palivu" více, tím pro spalovnu lépe. To jsme si ověřili na spalovně ve Vídni, kde nám bylo ve slabé chvilce sděleno, že separaci plastů opatrně omezují. Velice opatrně, je to samozřejmě mediálně neprůchodné.
Přislíbená dotace se ze 40 % procent snížila na 20 % a pro akcionáře – MS kraj a jeho statutární města – zřejmě dofinancování vzniklého propadu není prioritou.
Separaci plastů také částečně financují výrobci obalů, se skřípěním zubů a prostřednictvím společnosti EKO-KOM, kterou sami založili. Podíl z těchto částek pak dostávají také obce, které fakticky separaci organizují a provádějí. Platby „baličských" společností se pak odvíjejí od množství obalů, které uvádějí na trh, a dotace obcím pak od množství, které dokážou vyseparovat k materiálovému využití.
V Komořanech soukromý investor, koncern EPH v osobě Daniela Křetínského, zjistil, že novela zákona o odpadech, která by mu přinesla výše popsanou konkurenční výhodu, je (naštěstí pro obce a občany) v nedohlednu a z projektu vycouval. Asi si řekl, že jeden propadák (Sparta Praha) v portfoliu firmy stačí. Zbývá Chotíkov, potažmo Plzeň. Tam je ovšem investorem Plzeňská teplárenská a.s., která zásobuje teplem desítky tisíc bytů a ze zisku si může dovolit financovat podobné projekty. Jediným akcionářem této společnosti je statutární město Plzeň.
Komu, kolik a jestli vůbec něco ale budou „baliči“, tzn. znečišťovatelé platit, když se vysoce výhřevné a proto i žádané plasty místo recyklace spálí ve spalovnách? Bude stále ještě platit základní environmentální zásada, tj. že „znečišťovatel platí“? Zdá se, že znečišťovateli bude maximálně vyhovovat spalování směsného odpadu. To totiž zaplatí zase jen občan! Protože to dostal uloženo zákonem…
Pokud by se povedlo i jinde do jednoho cyklu sloučit občana jako producenta odpadu (energie) a příjemce energie (tepla) pod hlavičkou veřejné správy, která si nebude rozdělovat dividendy ze zisku a posílat je mimo náš stát, mohla by mít výstavba spaloven, které spalují odpad za rozumnou cenu, ekonomický smysl. Novela zákona o odpadech zdražující poplatek za ukládání odpadu na skládkách však bohužel směřuje jinam…
Jediný odběratel Spalovny jsou logicky umísťovány v místě odběru tepla. To je naprosto v pořádku a bylo by tomu tak i u spalovny Barbora v Karviné. Jenže odběratel tepla je jen jediný a diktuje si ceny. V dokumentaci EIA se (omylem, jak jsme posléze zjistili) dokonce objevila kopie cenového ujednání mezi provozovateli blízkou teplárnou (Dalkia) a společností KIC. Cena se zde pohybovala v rozmezí přibližně 50 – 80 Kč za GJ tepla. Kdyby si tam tento monopolní odběratel napsal 30 Kč, tak to tak bude. Nic proti tomu, chová se tržně. Na jeho místě bych se choval stejně. Cena tepla vyrobeného z obnovitelných zdrojů totiž, na rozdíl od stejně vyprodukované elektrické energie, nepodléhá regulaci a také není zákonem stanovena povinnost toto teplo odebírat. Tento fakt se ovšem zásadně promítne do výsledné ceny za spálení tuny odpadu. Občas se vyskytne argument, že se zvýšení ceny za teplo odebrané teplárnou promítne do zvýšení ceny tepla pro uživatele bytů u bytových domů takto (centrálně) zásobovaných teplem. Asi částečně ano. Ale jak k tomu přijdou ti ostatní, zejména uživatelé rodinných domků, kteří toto „chráněné" teplo neodebírají a přesto mají platit nehorázné sumy za likvidaci odpadu?! Ad absurdum u konkrétní spalovny v Karviné: její stavba má být dotována z prostředků poskytovaných Evropskou unií. Jenže – kam vlastně nakonec doputují evropské peníze? Skončí v České republice, nebo dojdou přes dividendy ze zisku teplárny do sídla jejího majitele, to jest nejspíše do Francie?
Suma sumárum Takto nastavený systém fungování spaloven vůbec nebude nutit „baliče" a výrobce naprosto nesmyslně, až „atomizovaně" balených výrobků, aby se tento šílený trend poslední doby pod nějakým ekonomickým tlakem snažili napravit. Vždyť spalovny jsou tak ekologické! A ruku na srdce – mám pocit, že některým městům to tak i vyhovuje. Každá separace komunálního odpadu prozatím díky nedostatečným platbám od výrobců obalů zdražuje nakládání s ním. A hlavně – je s tím práce! „Ekologické" spálení směsného komunálního odpadu není zřejmě lepším řešením, ale zcela jistě jde o řešení pohodlnější... . Nezbývá než shrnout, že zmíněná novela zákona o odpadech díky podstatnému navýšení poplatku za uložení odpadu na skládku směřuje ke zdražení nakládání s odpady pro všechny občany. Ing. Jan Lipner místopředseda Krajského výboru STAN starosta obce Horní Suchá
Že je cena tepla produkovaného spalovnou opravdu zásadním ekonomickým ukazatelem, ukazují i události posledních měsíců. K realizaci byly připraveny tři spalovny – KIC v Karviné, Komořany u Mostu a Chotíkov u Plzně. Po výrazném ochladnutí chuti Evropské unie (kde začíná být nedostatek odpadu pro předimenzované a drahé spalovny) dotovat výstavbu spaloven v České republice je u ledu projekt v Karviné. www.starostove-nezavisli.cz
5
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Tajemník Moravskoslezské krajské organizace
Petr Rys / e-mail: petr.rys@stanez.cz / telefon: +420 603 228 776 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333
Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Velké Heraltice se dotací nebojí
Že si poměrně malá obec nemůže „sáhnout“ na velké peníze? Omyl. Když se chce, jde to, jak nám ukazují Velké Heraltice. Pár příkladů z poslední doby: z Operačního programu životní prostředí byly obci „přiklepnuty“ tři miliony korun na projekt „Snížení imisní zátěže v dopravě v obci Velké Heraltice“, z něhož si obec mohla dovolit pořídit zametací stroj určený pro čištění všech typů komunikací a všech typů znečištění. Počátkem letošního roku byla obci schválena dotace ve výši jednoho milionu korun na projekt „Komunitní kompostárny“, rovněž z Operačního programu životní prostředí. Ale není to jen údržba veřejných prostranství či starost o odpady, co dělá obec dobrou obcí. Heraltice si zažádaly o dotaci u Moravsko6
www.starostove-nezavisli.cz
slezského kraje z programu „Aktivity v oblasti kultury“ ve výši 146 tisíc korun. „Jedná se o dotaci na zpracování prezentačních DVD, fotografií a videozáznamů k výročí 750. let Velkých Heraltic, které oslavíme v roce 2014,“ připomněla starostka obce Jana Zechová. Dále obec u Moravskoslezského kraje podala žádost o poskytnutí individuální dotace na zabezpečení péče o válečné hroby, kde je možnost získat až 40 tisíc korun na obnovu památných nápisů na těchto hrobech. U Ministerstva vnitra ČR, v programu Obnovy a rozvoje venkova, obec zažádala o dotaci na sportovní hřiště u základní školy a na sportovní prvky na veřejném prostranství v obci Tábor, celková výše předpokládané investice představuje 500 tisíc korun. (mv)
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013
V tomto čísle najdete
„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1
Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3
„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.
Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3
Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4
za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.
Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka
www.starostove-nezavisli.cz
Petr Gazdík
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.
1
Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.
Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.
6,7
odvod z loterií
-1,2
daň z nemovitosti
-0,3
DPFO z přiznání, 30 %
0,3
recese
1,5
vliv novely RUD
7,0
Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.
Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.
Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3
Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2
A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe
převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.
Stanislav Polčák
Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.
vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).
Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).
A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.
Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-
Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.
3
Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-
vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.
Jan Bartonička
Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.
4
1. dělení (číslem 1)
2. dělení (číslem 2)
3. dělení (číslem 3)
4. dělení (číslem 4)
5. dělení (číslem 5)
A
3001
1503
1004
757
609
B
2002
1005
66,78
50
40
C
996
49,5
33
24,8
19,8
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.
www.starostove-nezavisli.cz