vydání č. 4 / 2. 9. 2013
STŘEDOČESKÝ KRAJ
V tomto čísle najdete
Středočeské letecké muzeum – průšvih za 150 milionů / str.2-3
Povodně / str. 3-7
Vesnice roku v Programu obnovy venkova 2013 / str. 8-9
Vlašimský region na nohou – Stanley Cup je tady! / str. 12
A další
(Ne)rozmarné léto Jak to bylo ústy majitele plovárny Antonína Důry řečeno v díle Rozmarné léto? – „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“. Jako by mluvil o létu, které právě prožíváme. Nejde o žádnou okurkovou sezónu. Hromy a blesky křižovaly nebe skutečné i nebe naší politiky. Zdánlivě banální příběh milostného trojúhelníku zboří vládu jako větrný poryv stodolu z tlejících trámů. Průtrže mračen, jaké jsme dosud nepoznali, střídají se s vedry a suchem. Zdá se, že (pokud tomu „moudře“ nezabrání jistý Zeman, který se, přeskočiv rytíře a další stupínky v historicky předpokládané hierarchii, přestěhoval z Vysočiny na Pražský Hrad), předčasné volby do dolní komory Parlamentu ČR budou co nevidět. Přichází období horečnaté práce. Ohlédneme-li se malinko zpátky, zde je vidět kus práce již vykonané. Zkušenosti starostů z Kralup nad Vltavou, Vlašimi a Dolních Břežan ukazují, že v kritických chvílích se lidé dokážou semknout a pracovat obětavě proti nepřízni živlů a ve prospěch druhých. Zvládnutí následků povodně z letošního června bylo nelehké (vlastně ještě neskončilo), ale dává naději do budoucna – lidé nejsou jenom hamižní, pomlouvační a lhostejní… Kritická slova byla řečena na adresu nedostatečné varovné komunikace ze strany správy vltavské kaskády nebo neobjektivního rozdělování podpory Středočeského kraje postiženým obcím (viz článek M. Macháčka). Sledujeme soudní líčení s Davidem Rathem a můžeme jen žasnout –
on klade otázky, on zpochybňuje slova klíčového svědka… . Tento autoritářský rétor opravdu nechtěl to nejlepší pro lidi, „chtěl to nejlepší pro svoji politickou kariéru“ (viz článek V. Michalíka). Jedním z jeho „dětí“, ke kterému se nyní nikdo nechce hlásit, je i Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi (viz článek V. Rakušana). Podzemní vody ubývá, jak píše L. Tůma, v nedobře ošetřované krajině jsme nedokázali zastavit pozůstatky komunistického zemědělského inženýrství. Na závěr však něco potěšitelného. Lenka Havlíčková, místostarostka Kosovy Hory oceňuje výrazné zvýšení daňových příjmů obce po novele zákona o rozpočtovém určení daní. Petr Halada (starosta Kamýku nad Vltavou) informuje o šancích středočeských obcí v letošním ročníku soutěže Vesnice roku, z Dolních Břežan se dozvídáme o účasti obce v mezinárodní soutěži Kvetoucí sídla Evropy – Entente Florale Europe 2013. Prožili jsme horké léto s hromy a blesky. Podzim nebude asi klidnější, v každém případě však hodně napínavý. Ing. Věra Kovářová krajská předsedkyně STAN mobil: 605 984 253 e-mail: vera.kov1@seznam.cz
Chtěl David Rath to nejlepší pro lidi? David Rath chtěl to nejlepší pro lidi a Středočeskému kraji nezpůsobil škodu, tvrdí současný středočeský hejtman Josef Řihák. Pro koho chtěl David Rath to nejlepší? A způsobil svým jednáním nějakou škodu? Shrňme si některá známá fakta. pokračování na str. 2
www.starostove-nezavisli.cz
STŘEDOČESKÝ KRAJ
1
S
T
Ř
E
D
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
Chtěl David Rath to nejlepší pro lidi? pokračování ze str. 1
Středočeský kraj se během vlády Davida Ratha extrémně zadlužil. Finance nebyly vynakládány hospodárně. Zakázky byly přidělovány v netransparentních „losovačkách“ (které jsou již dnes zakázány) a vítězné firmy realizovaly zakázky za výrazně vyšší ceny oproti cenám dosahovaným ve standardních výběrových řízeních. Kdyby probíhala standardní výběrová řízení, utratilo by se o stovky milionů Kč méně. V důsledku jednání Davida Ratha byl Středočeský kraj měsíce prověřován Evropskou komisí a měl pozastavenou certifikaci finančních prostředků. Střední Čechy měly v roce 2012 dostat navíc 345 milionů Kč na tolik potřebné rozšíření chybějících kapacit základních škol. Zatčení Davida Ratha tento finanční transfer nenávratně znemožnilo. V roce 2009 byla vytvořena holdingová společnost s názvem Krajská nemocnice Středočeského kraje, která uzavřela ovládací a poradenské smlouvy se skutečnými nemocnicemi s cílem z nich vysávat prostředky (20 milionů ročně za poradenství) a ještě více znesnadnit kontrolu zastupitelstva nad těmito subjekty. A právě středočeským nemocnicím nebude v důsledku kauzy Rath proplaceno z evropských fondů 260 milionů Kč za již realizované investice. Zaplatí je všichni Středočeši z rozpočtu kraje. Bez zajištění finančních zdrojů byla zahájena stavba leteckého muzea v Mladé Boleslavi, protože David Rath si byl zcela jist, že mu na tuto akci jím ovládaný ROP evropské finance poskytne. Po jeho zatčení se situace změnila, ROP finance nedal a 150 milionů Kč opět zaplatí Středočeši z krajského rozpočtu. Středočeský kraj zadal před volbami v roce 2012 opravy silnic za 1 miliardu Kč s odloženou splatností. Opravy silnic jsou opravdu potřeba. Bohužel to bylo v předražených cenách předchozích let. David Rath vládl na Středočeském kraji zcela autoritářsky.
Byť nebyl za řadu formálních věcí zodpovědný, de facto se bez jeho souhlasu nestalo vůbec nic. Když Kontrolní výbor zastupitelstva požadoval po úřednících některé citlivější informace, nikdy je nedostal. Řada vrcholných úředníků to zdůvodňovala tím, že se nenechá vyhodit. Když měl David Rath formálně podepisovat smlouvy na evropské dotace pro středočeské obce a města, zcela vědomě tohoto postavení zneužíval. Většině podepsal smlouvu hned, některé neoblíbené obce a města nechal čekat půl roku, některé rok i déle. Paradoxně vždy ty, kde vládla jiná politická reprezentace, než jemu nakloněná, či dokonce vůči němu otevřeně kritická (v té době např. Slaný, Vlašim, Jílové a další). Jako dlouholetý starosta menší středočeské obce se domnívám, že pan Rath chtěl především to nejlepší pro svoji politickou kariéru. Rovněž se domnívám, že svým působením ve funkci hejtmana způsobil Středočeskému kraji značné škody, finanční, etické a morální, a to zejména tím, jakým způsobem kraj řídil a jakou reálnou politiku prováděl. Zda se při tom dopustil i trestného činu ukáže až pravomocné rozhodnutí soudu. Tento článek najdete i na blogu.idnes.cz http://jdem.cz/5ew37
Ing. Věslav Michalik, Csc. starosta obce Dolní Břežany a předseda klubu krajských zastupitelů mobil: 602 352 387 e-mail: vmichalik@email.cz
Středočeské letecké muzeum – průšvih za 150 milionů penězi, aktivně se zapojujeme do práce ve výborech, komisích, jsme slyšet při jednáních zastupitelstva. Je však potřeba přiznat, že nás nezřídka přepadá pocit marnosti. A to ve chvílích, kdy současným vládcům kraje procházejí díky pevné socialisticko-komunistické koalici i nadále výstřelky, které nesou jasný punc staré éry. A nezřídka kdy s ní i přímo souvisí. Jako ukázkový příklad může sloužit kostlivec jménem Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi.
Často jsme jako opoziční krajští zastupitelé tázáni, zda vyvíjíme aktivní činnost, zda se pokoušíme, byť z opozičních lavic, prosazovat principy našeho volebního programu, zda se změnila situace po odchodu David Ratha z hejtmanského postu k lepšímu. Inu, odpověď není jednoduchá. Ano, pracujeme, pokoušíme se najít svůj prostor v krajské politice. Minimálně se snažíme pojmenovávat věci pravým jménem, upozorňujeme na nehospodárné nakládání s krajskými 2
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Nerad bych se zabýval prvotní otázkou, zda zadlužený Středočeský kraj, kde se jezdí po nejhorších silnicích v republice, kde střední školy nemají peníze na běžnou údržbu, kde se dosud nezaplatily faktury za velkolepou stavební činnost v nemocnicích, má budovat muzeum letectví za 150 milionů korun. Minulé vedení Kraje se domnívalo, že ano. Budiž. To je holt věcí názoru a přístupu k veřejným prostředkům. Co je však alarmující, a dle mých informací i zájmem policejního šetření, je skutečnost, že kdosi zadal a podepsal zakázku v objemu 150 milionů korun, aniž by měl zajištěno financování této akce. pokračování na str. 3
Středočeské letecké muzeum – průšvih za 150 milionů pokračování ze str. 2
Ano, rozumíte tomu správně. Muzeum v podstatě stojí, stavební firmy však dodnes nedostaly zaplaceno, jelikož v krajském rozpočtu nebylo pro danou investici připraveno krytí. Megalomanský nápad se zvrhl do absurdní podoby Současné vedení kraje dvakrát zařadilo na program jednání zastupitelstva informaci o financování stavby Muzea letectví Metoděje Vlacha. A dvakrát se pokusilo tento bod, hned na samém začátku zasedání, stáhnout z programu. Poprvé úspěšně, podruhé, z důvodu velké absence koaličních zastupitelů, neúspěšně. To způsobilo nemalý rozruch mezi sociálními demokraty, kteří si okamžitě vyžádali technickou přestávku na poradu klubu svých zastupitelů. Po několika dalších neúspěšných obstrukčních pokusech vyhnout se projednávání daného materiálu se muselo vedení kraje, přes viditelnou nechuť, k tématu vyjádřit. A děly se věci! Rada kraje totiž odsouhlasila návrh na prodej daného objektu, čímž by se (v případě dosažení přijatelné ceny) vyřešil zásadní bolavý problém a kraj by mohl desítky milionů investovat uvážlivěji a zodpovědněji. Takovýto postup by zastupitelé STAN a TOP 09 podpořili. Ale pozor! Při samotném hlasování na půdě zastupitelstva nikdo ze členů Rady kraje nezvedl pro VLASTNÍ návrh ruku a náš klub zůstal v podpoře oficiálního návrhu současné Rady kraje téměř osamocen. Absurdní? Ano. Vysvětlil nám někdo náhlou změnu názoru radních? Ani náhodou. Co se bude dít dál? Nevíme… Tím však výčet podivností bohužel nekončí. Nikde v oficiální důvodové
zprávě k návrhu jsme se nedočetli, že firmy postupující do užšího výběru na zhotovitele stavby Leteckého muzea Metoděje Vlacha byly vybrány pověstnou „losovačkou“. Že jedna z firem podala námitku proti losování prováděným prapodivným přístrojem nesplňujícím požadované parametry, nicméně tuto důvodnou stížnost jako zázrakem na poslední chvíli stáhla. Měla snad nějaký neznámý důvod, nějakou zajímavou motivaci vyklidit pole? Když se zástupci STANu ozvali se zcela věcnou připomínkou, aby byl materiál doplněn o všechny relevantní informace, odvětil náměstek hejtmana Chládek, že máme jistě dostatek informací z médií… A dostávám se k otázce vznesené v úvodu… Ano, činnost vyvíjíme. Ano, snažíme se naplňovat i zásady našeho programu, minimálně pak v přístupu ke stěžejním krajským tématům. A zda se situace na Kraji změnila? Čím dál více si uvědomuji, že naše babičky vyjadřovaly v těch svých dokola opakovaných příslovích a pořekadlech hlubokou, staletími ozkoušenou pravdu. „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ A těch starých psů, byť by štěkali a vrčeli o něco méně než dřív, je na kraji většina. A na svého někdejšího přísného páníčka vzpomínají se sentimentem a láskou.
Mgr. Vít Rakušan starosta města Kolín mobil: 724 216 213 e-mail: vit.rakusan@mukolin.cz
Povodně v Kralupech nad Vltavou a v okolí Před několika měsíci nás postihla povodeň, která ovlivnila život v naší republice, která přišla rychle a nečekaně, která udeřila téměř po celých Čechách. Vlivem mohutných dešťových srážek se rozvodnily i drobné vodní toky, přelévaly se rybníky a hráze. Povodně postihly vlastně celou střední Evropu. Bohužel, velká voda se nevyhnula ani Středočeskému kraji. Řeky stoupaly náhle a rychle. Z mého města – Kralup nad Vltavou se – s nadsázkou – staly po jedenácti letech opět Kralupy pod Vltavou. Ze soboty 1. června na neděli 2. června stoupla vltavská voda ke 2. stupni povodňové aktivity. V každém městě pověřeném státní správou byla svolána Povodňová komise, byli informováni starostové příslušných obcí, trvale monitorována řeka Vltava a v Kralupech i Zákolanský potok. Během dne voda stále stoupala, bohužel i vydatně pršelo. Následující týden pak byl velmi hektický. Z povodňové komise se stal Krizový štáb města Kralupy nad Vltavou. Z obav před extremně rychle stoupající hladinou Vltavy a s ní i Zákolanského potoka byla vyklizena Vltavská ulice v Lobečku a evakuováno nejprve sídliště Cukrovar a obyvatelé ulice Na Hrádku, později i sídliště Hůrka. Voda se vyvalila i do centra, z domů odešli i lidé žijící v ulicích daleko od řeky. Evakuována byla nemocnice i dva pensiony pro seniory. Celkem tedy
evakuováno kolem tří tisíc lidí. Masarykův most - jediný silniční most ve městě - se stal neprůjezdným a město se opět rozdělilo na dvě části. Řeka kulminovala v úterý 4. června. V té době byla zhruba šest metrů nad normálem. Evakuace probíhala i v některých okolních obcích, ale nejprve byl vyklizen Dům pro seniory Červený mlýn ve Všestudech, který patří při každé větší vodě k nejohroženějším objektům v regionu. V dalších dnech byl ve Vltavě nadále udržován průtok nad 3. stupněm povodňové aktivity. I to však umožnilo našim občanům, hasičům, policistům i dobrovolníkům likvidovat povodňové škody. Ale městu nebylo dopřáno klidu. Stálé srážky vrcholily v neděli 8. června. V Kralupech se strhla bouře nemající obdoby. Padaly i kroupy a pracně vyčerpané komunikace a kanály se dostaly opět pod vodu. Průtrž mračen na Kladensku pak způsobila protržení rybníku kousek nad Okoří a mohutné vzdutí hladiny Zákolanského potoka. Přesycená země již nevsakovala ani mililitr vody a vše teklo do potoků a vodotečí. Znovu se varovalo obyvatelstvo, opět hrozila evakuace části města. Naštěstí k této nemuselo dojít. pokračování na str. 4
www.starostove-nezavisli.cz
3
S
T
Ř
E
D
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
Povodně v Kralupech nad Vltavou a v okolí pokračování ze str. 3
Během dalších dnů pak hladina postupně a pomalu opadávala a život města se dostával do normálních kolejí. V několika větách jsem shrnul deset dnů našeho města. Za těmito větami se však ukrývá obrovský příběh s velkým množstvím postav, s dramatickým dějem a tragickými i hrdinskými peripetiemi. Přesvědčil jsem se opět, že v době nejhorší, dokážou lidé držet pospolu a pomáhat si. Nejvíce musím připomenout a pochválit spoluobčany, kteří byli přímo postiženi vodou a kteří si zaslouží ocenění za disciplinu a svou nezdolnost. Hlavně starostky a starostové a lidé v malých obcích se s nepřízní osudu vyrovnávali velmi statečně. Velkou a obětavou práci vykonali pracovníci Krizového štábu, kteří v prvních
4
Okořského rybníku pak vedla Krizový štáb ke správnému rozhodnutí ohledně možného vylití Zákolanského potoka. Musíme žít hlavně budoucností a počítat s tím, že v podobných situacích se můžeme ocitat stále častěji. Kralupy nad Vltavou se již od minulých povodní v roce 2002 hodně poučily. Proto jsme se v červnu snažili o maximální informovanost občanů. Podíváte-li se zpětně na naše stránky města, můžete sledovat povodňovou situaci téměř minutu po minutě, se všemi aktuálními rozhodnutími krizového štábu. Věděli jsme, jaké jsou nutné i rychlé a preventivní kroky, které se snad zdařily. Červnová povodeň nás pochopitelně povede k veliké analýze připravenosti města na podobné
dnech zasedali i několikrát denně či v noci, monitorovali situaci a přijímali a vydávali i nepopulární, ale zásadní rozhodnutí. Příkladně bojovali se živly hasičské sbory kralupské i z celé republiky, policisté městští i státní a desítky a stovky dobrovolníků. Velmi jsem byl potěšen nezištnou a rychlou reakcí mých kolegů z krajů nepostižených povodněmi, kteří našemu městu okamžitě nabídli pomoc. Hrádek nad Nisou, Zlín, Frýdlant, Pardubický kraj a další a další obce a města nám posílaly své pracovníky – hasiče a policisty, materiální a finanční pomoc i dobrovolníky, kteří město čistili a pomáhali obyvatelům zdolávat následky velké vody.
katastrofy. Velmi se osvědčil varovný systém SMS zpráv, který byl právě v té době aktivován. V současné době se pokoušíme – město Kralupy nad Vltavou i okolní obce – vyvolat jednání o připravenosti republikových orgánů na živelná nebezpečí. Důrazně upozorňujeme také na důležitou úlohu Vltavské kaskády, která, jak si stále myslíme, mohla situaci na Dolním Povltaví změnit k lepšímu. Jsem rád, že i v těchto případech jsou těmi aktivnějšími právě starostové.
Vynikající byla i komunikace mezi starosty okolních obcí, ale i se starosty a místostarosty měst ležících na tocích, které již přijímaly povodňové vlny. Například díky kontaktu s místostarostou Berouna jsem přesně věděl stav a vývoj situace na Berounce, výborná komunikace a informovanost od paní starostky ze Zákolan a od majitele
Petr Holeček starosta města Kralupy nad Vltavou a poslanec PSP ČR mobil: 777 798 184 e-mail: petr.holecek@mestokralupy.cz
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Povodeň ve Vlašimi Ani bouřkové přívalové deště ani rychlé tání sněhu, ale dlouhotrvající intenzivní déšť způsobil nebývalé vzedmutí potůčků, potoků, říček a Blanice. A po sedmi letech tu byla další povodeň. Hladina Blanice stoupala již od soboty 1. června a do stavu pohotovosti nás dostala již v brzkých ranních nedělních hodinách. Postupný vzestup a informace z vyšších bodů toku vyvolaly postupně vyhlášení II. a III. stupně povodňové aktivity. I v těchto situacích je třeba
plnit předpisy týkající se legislativních úkonů - vedení povodňové knihy, hlášení, kontakty s příslušnými osobami, po vyhlášení „stavu nouze“ uvedení do činnosti krizový štáb atd. Všechny tyto úkoly byly přiděleny příslušným úředníkům z bezpečnostních složek města. Všichni ostatní členové povodňové komise a krizového štábu byli v terénu.
Velká voda způsobila mnoho škod, pocitů zoufalství, zmaru i bezmocnosti. Pro mě však měla i jedno pozitivní poznání. Opět jsem si ověřil, že mám kolem sebe složky, v nichž pracují lidé, kteří jsou schopni a ochotni kdykoli vyjet a vyvinout veškeré úsilí k pomoci či ochraně zdraví a majetku jiných lidí. Musím říci, že jsem hrdý nejen na tyto lidi, kteří pracovali, ale i na součinnost všech zúčastněných složek. Chtěl bych jim všem proto velmi P O D Ě K O V A T!
Děkuji také všem lidem, kteří pracovali při odstraňování škod na svém i cizím majetku. Všichni jste udělali obrovský kus práce. Co říci závěrem? Voda v Blanici se vrátila do normálu, sčítáme škody, pracujeme na jejich odstraňování a jednáme s pojišťovnami. Dokončíme projekt protipovodňové ochrany města, vezmeme
Centrální stanoviště jsme vytvořili u MěDDM v Radnické ulici. V neustálém kontaktu byly všechny záchranné složky – od dobrovolných hasičů přes hasiče „profíky“, Policii ČR až po technickou pomoc Technických služeb Vlašim a firmy Pazdera. Všichni zapojení lidé i technika „jeli nadoraz“! Ačkoli informace po toku řeky putovaly velmi intenzivně, přesto bylo velmi těžké odhadnout moment kulminace řeky. Na každé zavolání občanů byly vysílány jednotky, aby v rámci možností postiženým pomohly. Bojovali jsme s přívaly vody, seč nám síly, prostředky a technika stačily. Vlašim prochází realizací projektu, jehož součástí je zkapacitnění koryta řeky a protipovodňové prvky v podobě zdí a valů. Bohužel povodeň Mgr. Luděk Jeništa, starosta Vlašimi - i toto přinesla rozvodněná Blanice – 20kg tolstolobik přišla v době, kdy stavební práce nejsou dokon(pravděpodobně z přetékajících rybníků) skončil jako potrava pro vydry ve vlašimské parazoo. čeny, přesto si troufám tvrdit, že tato „zkouška si některá nová ponaučení a příště (kéž by už nebylo takové „příště“) ohněm“ jasně prokázala opodstatnění a účelnost již vybudovaných budeme ještě lépe připraveni. zdí a valů. Nedovedu si představit, jak by dopadla celá Radnická ulice nebo část Žižkova náměstí bez těchto ochranných prvků. Ačkoli voda tyto zdi a valy nakonec částečně pokořila, šlo o vodu klidnou, stojatou, Mgr. Luděk Jeništa jejíž škodný potenciál je mnohonásobně menší než účinek vody tekoucí. senátor a starosta Vlašimi Je třeba zdůraznit, že protipovodňové prvky jsou stavěny na „stoletou mobil: 602 252 200 vodu“ s malou rezervou navíc, nicméně tato povodeň stoletou vodu e-mail: starosta@mesto-vlasim.cz velmi výrazně překročila. www.starostove-nezavisli.cz
5
S
T
Ř
E
D
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
Na letošní povodně jsme už zapomněli? Co nám opravdu přinesly? V médiích teď kraluje Zeman s Rusnokem. Povodně prošly novinami stejně rychle jako prošla voda krajinou. Pro média je to již nezajímavé téma. Zájem opadl stejně rychle jako opadla voda v zatopených oblastech. Nevím jak je to jinde. Za to vím, jak je to u nás ve vsi. Co nám tedy přinesly letošní povodně? Spolehlivé hasiče Když jsem nastoupil před deseti roky na úřad, tak jsem moc nechápal, proč má mít tak malá obec dva hasičské sbory, které historicky působí ve dvou samostatných částech obce. Ekonomicky se mi to zdálo jako nesmysl, navíc v té době jeden sbor ani moc nefungoval. V onu povodňovou neděli jsem byl opravdu rád, že máme sbory dva. Navíc jejich spolupráce fungovala bezvadně. Díky tomu Lhotecký rybník nepřetekl, čerpalo se v mnoha domácnostech současně, rychle jsme od okolních ulic odstřihli z břehů se rozlévající Břežanský potok a zabránili rozsáhlejšímu zatopení centra obce. Opět se ukázalo, jak je pro jakoukoli obec důležité mít dobrovolné hasiče. Projeví se to v krizových situacích, jako byla tato. Bez dobrovolných hasičů se žádný starosta neobejde.
obci, která byla níže po proudu. Neměli jsme šanci lidi u Vltavy varovat, aby si mohli ze svých domů odvézt cenné věci, uklidit automobily apod. Toto se musí změnit. S kolegy starosty již na tom pracujeme. Škody na obecním i soukromém majetku Máme poškozenou kanalizaci, zničené propustky, vymleté kaverny, podemleté stromy, stále zavřenou silnici 2. třídy Břežanským údolím, poškozenou místní komunikaci a parkové cesty. Škody na obecním majetku budou v řádu několika málo miliónů korun. Téměř 30 soukromých nemovitostí bylo zcela zatopených, několik dalších rodinných domů mělo zaplavený suterén. Bohužel se opět ukázalo, že bydlení v těsné blízkosti řeky je velmi rizikové, v některých místech nevhodné. Škody na soukromém majetku budou pravděpodobně v řádu desítek milionů korun.
Ochotné spolupracovníky Cenné, byť drahé zkušenosti Kolegyně a kolegové z úřadu to zvládali (a ještě zvládají, protože likvidace škod ještě neskončila, byť mediálně je to pasé) na výbornou. Zejména chlapi z pracovní čety (ano přesně ti co jdou po práci na pár piv do místní nálevny) byli ochotni během oné kritické neděle nastoupit do práce během několika desítek minut po zavolání, pomoci při pytlování, čištění kanálů, dosypávání hráze přetékajícího rybníka a následně při likvidaci škod. Úřednická část si přišla na své později, při organizaci pomoci.
V důsledku letošních povodní víme, co nám funguje dobře. Víme, co je potřeba zlepšit, zejména v přenosu informací od centrálních orgánů směrem k obcím. Víme, jak se chová náš nepatrný potůček, když se rozvodní. Víme jak upravit případná protipovodňová opatření. Víme, co máme udělat, abychom byli ještě lépe připraveni na příští velkou vodu. Letos to bylo mnohem lepší, než v roce 2002. Příště to bude ještě lepší než v roce 2013. Dokonalé to zřejmě nikdy nebude, protože příroda vždy překvapí.
Solidární sousedy a spoluobčany Bezprostředně na výzvu se žádostí o pomoc se řada občanů ozvala, poskytla materiální anebo finanční pomoc. Pomoc nabídly obce a města z nepostižených oblastí. Velmi rychle, během několika dnů, jsme získali vše potřebné. Desinfekční a úklidové prostředky, elektrocentrály, vysoušeče a další materiál. Dokonce i stát zareagoval velmi pružně a nebyrokraticky. Obec mohla v případě potřeby ihned čerpat finance na zakoupení potřebných věcí. Není to s námi tak špatné, jak se nám to někdy jeví. Když o něco jde, projevuje se to lepší v nás.
Povodně přinesly spoustu škod, ale také spoustu pozitivní energie. Učíme se s živly žít. Naši předkové s nimi žít uměli. Možná jsme si chvíli bláhově mysleli, že „poručíme větru, dešti”. Ale ani nám nezbývá nic jiného, než naučit se s vodou žít. Tento článek najdete i na blogu.idnes.cz http://jdem.cz/5ew45
Nedostatečný systém varování Bohužel letošní povodně také ukázaly, že Povodí Vltavy nemá pro obce bezprostředně ohrožené vypouštěním vody z Vltavské kaskády zaveden jakýkoli účinný systém varování. Evakuaci jsem vyhlašoval na základě vlastního uvážení po shlédnutí večerních zpráv. To už nám ale kaskáda pouštěla (zcela řízeně) padesátiletou vodu, aniž by to ohlásili kterékoli 6
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Ing. Věslav Michalik, Csc. starosta obce Dolní Břežany a předseda klubu krajských zastupitelů mobil: 602 352 387
Povodně a dary Středočeského kraje městům a obcím Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo dne 24. 6. 2013 dar obcím postiženým povodněmi: celková částka ve výši 34 080 000 Kč byla rovnoměrně rozdělena mezi 213 postižených obcí, takže každá obec dostala dar 160 000 Kč. K tomu několik vysvětlujících poznámek. Za prvé, odkud se ty peníze vzaly, když je kraj ve velmi špatné finanční situaci? Každému odboru krajského úřadu (s výjimkou odboru sociální péče) byl zkrácen rozpočet o 1 %, tím se získalo 43 milionů. To je určitě správný způsob, jak peníze na povodňové škody získat – úsporami provozních výdajů. Mimochodem, už na druhém zasedání krajského zastupitelstva, když jsme projednávali rozpočet kraje na rok 2013, jsem navrhoval usnesení, kterým se řediteli krajského úřadu ukládalo navrhnout úspory v provozu krajského úřadu ve výši 5 % proti rozpočtu; bohužel toto usnesení tehdy neprošlo, hlasovala pro něj jen opozice. Přitom každý ví z vlastní zkušenosti, že pět procent se dá ušetřit (například v rozpočtu domácnosti) skoro vždycky. A kolegové starostové pamatují, že v hubeném roce 2009 jsme se museli spokojit s daňovými příjmy o 18 % nižšími než v roce předcházejícím; a taky jsme to přežili. Za druhé, je třeba rozlišovat mezi darem z vlastních prostředků kraje a dotací ze státního rozpočtu, kterou kraj jen přerozděluje mezi obce. S darem může obec nakládat jak chce a nemusí ho vyúčtovat; dotaci ze státního rozpočtu vyúčtovat musí. Dotace, o které se na zastupitelstvu také hlasovalo, je účelově určena na prvotní náklady: náklady na čerpadla, hadice, zemní práce, evakuaci apod. Dar je určen na zmírnění následků, např. na opravu místních komunikací. Za třetí, existuje Středočeský Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof; neměl by ten být použit na zmírnění následků povodní? Samozřejmě měl. Jenže když se na tomtéž zasedání zastupitelstva hlasovalo o jeho použití, převažovaly tam dotace obcím na následující účely: oslava 750. výročí městyse Komárov (100 000 Kč), Otevření jarní sezóny 2013 v památníku Bedřicha Smetany (20 000 Kč), V. ročník Kroučovských slavností (10 000 Kč), Jarmareční sobota v Nučicích (43 000 Kč) nebo Kosohorské kulturní léto - kulturní a sportovní pořady (10 000 Kč). Snad každá obec nějaké takové oslavy a kulturní akce podniká, ale velká většina to podniká za své. Když pořádáte rodinnou oslavu narozenin, také na to nežádáte dotaci od obce; a proč by oslavující obec měla dostat dotaci od kraje? Tím spíš z Fondu na zmírnění následků živelných katastrof po povodních. Jako člen finančního výboru se s něčím takovým nemůžu smířit a hlasoval jsem proti. Ty peníze se prostě měly použít jinak, užitečněji. Za čtvrté, podle jakého klíče byl dar rozdělován? No, podle toho nejjednoduššího, všem obcím, které se ocitly na seznamu postižených, stejně. Chápu, že žádné rozdělení by nebylo úplně spravedlivé, ale aspoň o nějaké odstupňování se Komise pro integrovaný záchranný systém pokusit měla. Tím spíš, že i to, která obec byla na tom seznamu a která tem nebyla, se neřídilo moc dobrými kritérii. A tak se vlastně
dostávám k případu dvou obcí, o kterých chci na závěr krátce napsat: našeho Ondřejova a blízkých Hvězdonic. Jednoduše jsem zjistil, že se Ondřejov dostal do seznamu těch 213 postižených obcí, ačkoliv jsem žádné postižení povodněmi nikam nehlásil. Fakticky jsme měli nějaké „prvotní náklady“, museli jsme odstraňovat sesuv bahna a uvolňovat nánosy ucpávající potok a naši hasiči čerpali z několika sklepů. Ale trvalejší následky jsme neměli s výjimkou trochu spláchnutého štěrku ze tří strmých cest k chatám, celkem za nějakých 20 nebo 30 tisíc korun. Probrali jsme to na radě obce a dohodli jsme se, že by to byl od nás povodňový hyenizmus, kdybychom přijímali od kraje dar 160 000 Kč, když naše škody jsou zanedbatelné a jinde jsou na tom daleko hůř. A že z těchto důvodů darovací smlouvu s krajem podepisovat nebudeme. Nebyli jsme ostatně sami: ze stejných důvodů dar odmítly i středočeské obce Dobrovíz, Žehuň, Sluštice a Choťovice. Jenomže pak mi telefonovala starostka Hvězdonic, které leží na břehu Sázavy a které povodní opravdu postiženy byly, především na místních komunikacích a na ČOV. Jako krajského zastupitele se mě ptala, jak že se vlastně ten seznam postižených obcí sestavoval, když tam Hvězdonice nejsou, a přitom ona poctivě vyplňovala všechny tabulky a všechna hlášení, která na obce v době povodní a po nich přicházela. Začal jsem po tom pátrat a zjistil jsem, že seznam pocházel z údajů Hasičského záchranného sboru. Když někdo z obce zavolal hasiče, obec se do seznamu dostala; a když si lidé v obci pomohli vlastními silami, v seznamu nebyli. A to byl ten důvod: v Hvězdonicích hasiči i další občané makali, ale nehlásili výjezd. Naši hasiči vyjížděli odstraňovat nánosy pod mostkem, taky to dělali sami, ale hlásili to operačnímu, tak jsme se do seznamu dostali. Probíral jsem na krajském úřadě, jak to napravit, aby dar 160 000 Kč nešel do Ondřejova, ale do Hvězdonic, protože tam je opravdu potřeba. A zjistil jsem, že by to bylo velmi komplikované – revokace usnesení rady, pak zastupitelstva. Nakonec jsem Zastupitelstvo kraje dne 15. července informoval o této situaci a řekl jsem, že obec Ondřejov dar od kraje přijme a obratem ho zase daruje obci Hvězdonice. Ředitel krajského úřadu potvrdil, že je to možné. Jak říkám, rozdělovat pomoc není jen tak, úplně spravedlivé to nebude nikdy. Kraji se to rozdělování úplně nepovedlo. Ale když jsou lidé rozumní a mají dobrou vůli, dokážou se ve prospěch věci domluvit.
RNDr. Martin Macháček, CSc. starosta obce Ondřejov mobil: 606 349 385 e-mail: starosta@obecondrejov.cz www.starostove-nezavisli.cz
7
S
T
Ř
E
D
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
RUD posiluje rozpočet obce Obec Kosova Hora má 1318 obyvatel a stejně tak jako obce podobné velikosti přivítala nový systém RUD, který začal platit na začátku tohoto roku. Je známo, že bez daňových příjmů by obce mohly jen těžko financovat svůj chod. Ale už po léta bylo také jasné, že rozdělování těchto důležitých finančních prostředků je pro obce našeho typu nedostačující a také nespravedlivé, neodpovídající našim skutečným potřebám. Přestože podle předběžné kalkulačky Ministerstva financí měl být náš rozpočet letos posílen cca o 3 mil. Kč, byli jsme pesimisty a do rozpočtu zahrnuli pouze polovinu této částky. Nicméně vidíme, že po prvním pololetí se skutečná výše příjmu z RUD pohybuje někde kolem 80 % původního předpokladu. I vzhledem k této skutečnosti jsme se rozhodli investovat takto vzniklé finanční prostředky ve výši až 900 tis. Kč mimo plán, a to do nejvíce palčivého problému obce – opravy místních komunikací. Vzhledem k tomu, že obec dokončila v loňském roce výstavbu kanalizace a ČOV, která trvala ve třech etapách celých 11 let, stav vozovek tomu odpovídal a na pořádné opravy prostě nebylo. Na další úsek opravy silnice poškozené povodní pak má obec zažádáno o dotaci ve výši cca 400 Kč u Ministerstva dopravy. Pokud bude příjem z RUD posilovat obecní rozpočet alespoň v této výši a stabilně, rozhodně budeme moci lépe naplánovat nejen důležité
opravy místních komunikací, ale i více investovat např. do vzhledu obce, provozu školy a školky, opravy obecních budov apod., a tak lépe uspokojovat potřeby našich obyvatel.
Lenka Havlíčková místostarostka obce Kosova Hora mobil: 734 612 960 e-mail: kosovahora@volny.cz
Vesnice roku v Programu obnovy venkova 2013 V březnu 2013 proběhlo vyhlášení již 19. ročníku soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Vyhlašovateli soutěže jsou Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) a Ministerstvo zemědělství ČR (MZe). Spolupracujícími úřady a organizacemi jsou Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo kultury ČR, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Folklorní sdružení ČR, Sdružení místních samospráv ČR a v případě krajských kol soutěže příslušné kraje. Cílem soutěže je povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic, upozornit širokou veřejnost na význam venkova a snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Soutěže se mohou zúčastnit obce vesnického charakteru, které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Ve Středočeském kraji se v letošním roce do soutěže přihlásilo 17 obcí. Jejich hodnocení provedla krajská komise ve dnech 11. – 19. června 2013. Informace a podklady pro hodnocení získávala krajská hodnotitelská komise z prezentace obce (součástí této prezentace jsou 8
STŘEDOČESKÝ KRAJ
i rozhovory se zástupci obce), prohlídky obce a obsahu materiálů doložených jako součást přihlášky do soutěže. V rámci krajského kola komise uděluje následující ocenění: 1. Zlatá stuha – za vítězství v krajském kole 2. Modrá stuha – za společenský život 3. Bílá stuha – za činnost mládeže 4. Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí 5. Oranžová stuha – za spolupráci obce a zemědělského subjektu pokračování na str. 9
Vesnice roku v Programu obnovy venkova 2013 pokračování ze str. 8
Ocenění v krajském kole soutěže Vesnice roku 2013
Krajská hodnotitelská komise dále může udělit: Diplomy (finanční příspěvky z rozpočtu SK, v roce 2013 uvolněno 500 tis. Kč) Cenu naděje pro živý venkov (za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích). Vyhlašovatelé soutěže mimo jiné, zabezpečují finanční ohodnocení udělovaných stuh, nad kterými převzali záštitu, v případě krajského kola soutěže byly zahrnuty do rozpočtu Středočeského kraje finanční prostředky ve výši 500 tis. Kč na diplomy a další ocenění. Obce oceněné v krajském kole získávají příslib dotace pro rok 2013 v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova ve výši 300 tis. Kč za Modrou, Bílou a Zelenou stuhu, 600 tis. Kč za Oranžovou stuhu a 500 tis. Kč za Zlatou stuhu. Obce oceněné Zlatou stuhou, které postupují do celostátního kola soutěže, budou v termínu od 1. 9. do 7. 9. 2013 navštíveny a hodnoceny celostátní hodnotitelskou komisí. Vyhlášení výsledků celostátního kola se uskuteční dne 14. 9. 2013 v Luhačovicích na Mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem. Slavnostní předávání ocenění celostátního kola se uskuteční ve vítězné vesnici v říjnu roku 2013. V roce 2010 získal Středočeský kraj 1. místo – obec Ratměřice, v letech 2009 a 2011 2. místo (obec Lány a obec Hlavenec). Vítěz celostátního kola soutěže dále postupuje do soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova o obnovu vesnice (koná se jednou za dva roky). V rámci dvanáctého ročníku o Evropskou cenu obnovy vesnice 2012, který se nesl v duchu motta „Na stopě budoucnosti“, udělaly české obce Ratměřice a Komňa v silné konkurenci na porotce této evropské soutěže velice pozitivní dojem. Obec Ratměřice se dokonce umístila mezi dvanácti finalisty, zařadila se tak mezi kandidáty na celkové prvenství, a může proto hrdě nést titul Vicemistr Evropy 2012. Obce oceněné Zelenou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvořenou zástupci Ministerstva životního prostředí a Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Obec s nejlepší péči o životní prostředí a zeleň v obci a okolní krajině získá titul Zelená stuha České republiky roku 2013. Vítěz a nositel tohoto titulu postupuje do evropské soutěže v péči o zeleň a životní prostředí Entente Florale Europe. Nad tímto oceněním převzal záštitu ministr životního prostředí. Za rok 2012 je úřadujícím držitelem Zelené stuhy obec Dolní Břežany. Nyní se této obci otevírá cesta k prosazení se v celoevropském měřítku. Obce oceněné Oranžovou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvořenou zástupci Ministerstva zemědělství a odborných institucí. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude udělena Oranžová stuha České republiky roku 2013 (v roce 2011 získala obec Šípy 3. místo v celostátním kole a v roce 2012 získala obec Petrovice 2. místo v celostátním kole). Nad tímto oceněním převzal záštitu ministr zemědělství.
Název obce
Okres
Ocenění v krajském kole soutěže Vesnice roku 2013
Čistá
Rakovník
Zlatá stuha - za vítězství v krajském kole (MMR*)
Ostrov
Benešov
Modrá stuha - za společenský život (MMR*)
Davle (městys)
Praha - západ
Bílá stuha - za činnost mládeže (MMR*)
Královice
Kladno
Zelená stuha - za péči o zeleň a životní prostředí (MŽP*)
Kněžice
Nymburk
Oranžová stuha - za spolupráci obce a zemědělského subjektu (MZe*)
Březno (městys)
Mladá Boleslav
Diplom za získání Ceny naděje pro živý venkov (za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích)
Březno (městys)
Mladá Boleslav
Diplom za práci s mládeží (SK*)
Lhota
Kladno
Diplom za společenský život v obci (SK*)
Kamberk
Benešov
Diplom za vzorné vedení obecní knihovny (SK*)
Dolní Chvatliny
Kolín
Diplom za pospolitost obce (SK*)
Lošany
Kolín
Diplom za vzorné vedení obecní knihovny (SK*)
Chorušice
Mělník
Zlatá cihla - kategorie B za stavbu „Družstevní elektrárna” - obnova, či rekonstrukce staveb venkovské zástavby - industriální stavba (SK*)
Benešov
Zlatá cihla - kategorie A za stavbu „Farní úřad” Kondrac - Farní muzeum - obnova, či rekonstrukce památkově chráněných objektů a památek místního významu (SK*)
Kondrac
Obec Čistá postupuje do celostáního kola soutěže, v termínu od 1. 9. do 7. 9. 2013 bude navštívena a hodnocena celostátní hodnotitelskou komisí. Vyhlášení výsledků celostátního kola se uskuteční dne 14. 9. 2013 v Luhačovicích na Mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem. Obec Královice postupuje do celostátního kola soutěže o titul „Zelená stuha České republiky 2013“, kde bude hodnocena odbornou komisí tvořenou zástupci MŽP a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Obec Kněžice postupuje do celostátního kola soutěže o titul „Oranžová stuha České republiky 2013“, kde bude hodnocena odbornou komisí tvořenou zástupci MZe a odborných institucí. Městys Březno - Cena naděje pro živý venkov dále postupuje do celostátního kola, kde bude hodnocen komisí tvořenou zástupci Sdružení místních samospráv ČR. Petr Halada starosta obce Kamýk nad Vltavou – vítěz soutěže Vesnice Středočeského kraje roku 2012 a místopředseda komise Vesnice roku 2013 mobil: 602 145 100 e-mail: haladap@atlas.cz www.starostove-nezavisli.cz
9
S
T
Ř
E
D
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
Čistá - Vesnice Středočeského kraje roku 2013 Obec Čistá se v roce 2013 přihlásila poprvé do soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova Cílem této soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova, ale také snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Soutěž byla poprvé vyhlášena Spolkem pro obnovu venkova ČR v roce 1995 pod názvem Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice. Od roku 1996 je jedním z vyhlašovatelů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo zemědělství se mezi vyhlašovatele připojilo v roce 2007. Naší obci se podařilo v roce 2013 získat v krajském kole nejvyšší ocenění – ZLATOU STUHU, s níž je spojen titul VESNICE STŘEDOČESKÉHO KRAJE ROKU 2013. Slavnostní vyhlášení krajského kola se konalo v Čisté v kulturním domě 13. 7. 2013 za účasti náměstka hejtmana Středočeského kraje Marcela Chládka. Slavnostní předávání zahájil čistecký Pěvecký sbor Václav, který přidal několik krásných melodií i v průběhu slavnostního programu. Své pohybové i hudební nadání předvedly všem zúčastněným ve svém vystoupení děti z místní školy a školky. Celým slavnostním odpolednem provázela předsedkyně hodnotící komise Jarmila Smotlachová, starostka obce Hlavenec a Pavel Tintěra, místostarosta obce Čistá. V průběhu odpoledne jsem převzala společně s místostarostou Pavlem Tintěrou z rukou náměstka hejtmana Středočeského kraje Marcela Chládka, ředitele Odboru rozvoje a strategie regionální politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Josefa Postráneckého, předsedy Svazu měst a obcí ČR Dana Jiránka a místopředsedy Spolku pro obnovu venkova ČR Radana Večerky Zlatou stuhu a diplomy pro vítěze
krajského kola. Stejně tak byly předány zástupci vyhlašovatelů soutěže i všechny ostatní udělené diplomy a stuhy starostům a starostkám oceněných obcí. Vítězství v krajském kole nás posouvá do celostátního kola, v rámci nějž budou vyhodnocena první tři místa. Již vítězství v kole krajském je však pro Čistou velkým vyznamenáním a ocenění patří všem jejím občanům. Nyní nás čeká náročná příprava prezentace v rámci celostátního kola. Celostátní hodnotitelská komise navštíví naši obec 2. 9. 2013 v 8:00 hodin. Vyhlášení výsledků celostátního kola se uskuteční dne 14. 9. 2013 v Luhačovicích na Mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tanců. Slavnostní předání ocenění celostátního kola se bude konat ve vítězné obci v říjnu 2013. Blanka Čebišová starostka obce Čistá mobil: 724 379 879 e-mail: cista.obecni-urad@seznam.cz
Dolní Břežany ve finále mezinárodní soutěže Obec Dolní Břežany se stala finalistou a zároveň jediným reprezentantem České republiky v prestižní mezinárodní soutěži Kvetoucí sídla Evropy – Entente Florale Europe 2013. V neděli 14. července navštívila obec mezinárodní porota, která hodnotila šance obce na vítězství. Pořadatelem soutěže je mezinárodní organizace Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage (AEFP) se sídlem v Bruselu. Soutěž je zaměřena především na péči o kvalitu života v obcích, městech a na vesnicích. Hlavní kritéria, podle kterých jsou obce hodnoceny, jsou: kvalita založení strukturované zeleně s důrazem na následující dobrou údržbu, péče o životní prostředí, ekologické chování a optimální využití podmínek pro rozvoj turismu. pokračování na str. 11 10
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Dolní Břežany ve finále mezinárodní soutěže pokračování ze str. 10
V průběhu návštěvy byli členové poroty podrobně seznámeni s tím, jak se obec za posledních deset let změnila, jak žijí její obyvatelé. Komentovaná prohlídka obce trvala čtyři hodiny. „Při hodnocení se zaměřujeme na kvalitu veřejných prostranství, péči o veřejnou zeleň, ekologickou výchovu a další aspekty udržitelného rozvoje,“ řekl předseda poroty pro Českou republiku Rudiger Kirsten, německý architekt. „Naším cílem je co nejlepší umístění v této prestižní mezinárodní soutěži. Občané Dolních Břežan proto udělali vše, co bylo v jejich silách. S mnohými z nich se členové poroty během prohlídky setkali a měli možnost s nimi pohovořit,“ řekl Věslav Michalik, starosta obce.
Klíčovým dnem, který rozhodne o tom, zda obec obstojí v konkurenci dalších evropských měst, byla neděle 14. července 2013, kdy obec navštívila jedenáctičlenná mezinárodní porota. „V porotě jsou zastoupení architekti, odborníci na turismus a lidé s dlouholetou zkušeností v oblasti péče o veřejnou zeleň. V letošním roce navštívíme 18 obcí a měst z jedenácti evropských zemí,“ konstatuje předsedkyně mezinárodní poroty Inka Truxová.
Vyvrcholením celého ročníku soutěže pak bude třídenní zářijový ceremoniál v belgickém přístavním městečku Niuewpoort, kde dojde během galavečera k slavnostnímu vyhlášení vítězů. Ing. Věslav Michalik, CSc. starosta obce Dolní Břežany a předseda klubu krajských zastupitelů mobil: 602 352 387 e-mail: vmichalik@email.cz
Podzemní vody ubývá Za posledních deset let hladina podzemní vody silně klesla a nadále bouřlivě klesá. Proč je tomu tak? Tato problematika má i mnoho společného s globálním oteplováním naší planety. Díky tomu, že se mění (otepluje) klima, dochází ke změnám proudění tlakových útvarů vzduchu a k změně rozpoložení úhrnu srážek. Je zřejmé, že se změna klimatu začíná citelně dotýkat nás všech. V posledních letech narůstá v České republice výskyt tornád, které v naší zeměpisné šířce nemají co dělat, ale také si můžeme všimnout obrovských změn počasí – jistých doprovodných extrémů při změně klimatu jako například: (teplotní rekordy, sucho vs. povodně…). Tyto nezvyklé jevy potvrzují odborníci z oblasti klimatologie. V České republice je dále několik faktorů, které vedou k úbytku podzemní vody. Asi největším problémem je špatný stav krajiny. Příroda má silný deficit v oblasti vsaku (retenční schopnosti). Je to dané také tím, že naše lesy tvoří z většiny nepřirozené dřeviny z pohledu nadmořské výšky. Na mnoha místech jsou nepůvodní smrkové monokultury, které nemají takovou retenční schopnost, jako měly a mají přirozené listnaté lesy. Dále je to dané tím, že se za minulého režimu zkrátila říční síť o celou třetinu, betonovala se koryta příkopů, lesních potoků a ve velkém se meliorovala pole. Důsledky minulého režimu vidíme dnes nejčastěji
ve spojitosti s bleskovými povodněmi, kdy se při přívalových deštích voda jen omezeně vsákne. Většina vody se přiřítí do potoků, ze kterých se stane během chvíle menší řeka, která dělá hmotné škody na majetku našich občanů. Následně na problematiku navazuje utužená půda, která je přehnojená anorganickými hnojivy a nechybí zde ani herbicidy, které oslabují imunitu drobných organismů v půdě (edafon), který je pak napadený houbami, bakteriemi a následně hyne. Půda je pak málo provzdušněná, tím utužená s omezenou retenční schopností. Tím, že se jen minimální množství vody vsákne, má za následek klesající spodní hladinu vody. Podzemní voda se nedoplňuje a pomalu mizí. Už dnes na horních tocích Labe každé léto vysychají říčky, potoky, které se tak stávají periodickými vodami. Všude se diví lidé, proč před třiceti lety stačilo vykopat osm metrů studny, aby se dostali k vodě. Dnes je to třicet metrů. Velký úbytek vody potvrdil Český hydrometeorologický ústav, který sleduje stav vody po celém území ČR v týdenních intervalech na 1700 vrtech a čtyřech stovkách pramenů od roku 1971. Je jen na nás, jak se k této dané problematice postavíme.
Lukáš Tůma asistent poslance Petra Holečka mobil: 736 738 704 www.starostove-nezavisli.cz
11
STŘEDOČESKÝ KRAJ Tajemnice Středočeské krajské organizace a tajemnice klubu zastupitelů
Eva Šleichertová / e-mail: eva.sleichertova@stanez.cz / telefon: +420 603 961 566 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333
Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Vlašimský region na nohou – Stanley Cup je tady! Středa 7. srpen byl pro Vlašim a její okolí velký sportovní den. Michal Rozsíval, zdejší rodák, který také ve Vlašimi s hokejem začínal, prožil v NHL úžasnou sezonu a v dresu Chicago Blackhawks dobyl nejstarší a nejcennější hokejovou trofej – Stanley Cup. Podle nepříliš staré zámořské tradice má člen vítězného týmu tuto třičtvrtě metru vysokou a 16 kg vážící trofej 24 hodin k dispozici k ukázce, potěše a radosti své, svých nejbližších i lidí a fanoušků ze své domoviny. A tak se Vlašim dočkala této vzácné návštěvy. Město v již osvědčené spolupráci s rádiem Blaník pomohlo uspořádat v přední části zámeckého parku velkolepou akci, na které vystoupil nejprve Michal David, poté začal hlavní ceremoniál, na němž Michala Rozsívala posílil i kladenský kolega z Chicaga Michael Frolík. Takřka 5 tisíc fanoušků oba úspěšné sportovce nadšeně přivítalo a ovace zaplavily zámecký park při každém Starosta předává Michalu Rozsívalovi symbolický klíč od Vlašimské brány
který místnímu rodákovi poděkoval jménem všech fanoušků za úžasnou propagaci vlašimského i českého hokeje a zdůraznil: „Je to zejména obrovský individuální sportovní úspěch Michala, jen on sám ví kolik úsilí, odříkání, dřiny, potu a někdy i krve stojí hokejistu, než vystoupá k tomuto krásnému vrcholu. Všichni mu to moc přejeme a doufáme, že jeho úspěch bude povzbuzením a motivací pro další mladé generace i jejich rodiče.“ Starosta také vyzvedl určitou symboliku nad návštěvou vlašimského vítěze Stanley Cupu a právě dokončovanou výstavbou nového zimního stadionu. Závěrem pak předal Michalu Rozsívalovi symbolický klíč od Vlašimské brány a vyslovil přání: „Ať se k nám Michale stále rád vracíš, máš titul mistra světa, jsi držitel Stanley Cupu a tak si říkám, že bychom Tě tu rádi opět přivítali příští rok třeba jako olympijského vítěze, i když jakákoli medaile by byla krásná.“ Mladí vlašimští hokejisté poté předali Michalovi dres místních „Rytířů“ a následovala autogramiáda a rozdávání podepsaných fotografií. Nádherný podvečer zakončila velmi oblíbená hudební skupina KEKS, a mrazení v zádech vyvolal při Mercuryho „písni šampionů“ slavnostní ohňostroj. Opět se potvrdilo, že Vlašim je sportovní město a jeho radnice dělá vše pro to, aby tomu tak bylo i v budoucnu. „Musíme mladým lidem připravit podmínky ke sportování, protože doufám, že tato „počítačová“ generace a generace další jednou zjistí, že s poškozenými zády, očima i sluchem od dennodenního mnohahodinového sezení u počítače se velmi špatně žije a že sport, ať už vrcholový, výkonnostní nebo jen rekreační, je tou správnou cestou nebo alespoň důležitou zdravotní kompenzací“, dodává starosta Vlašimi a senátor Luděk Jeništa.
zdvižení poháru nad hlavu. Lidé pod pódiem si mohli na vzácnou trofej sáhnout a poté diváci utvořili dlouhou řadu kvůli jedinečné možnosti s pohárem se vyfotografovat. Na tribunu vystoupil také starosta města Vlašim Mgr. Luděk Jeništa, 12
www.starostove-nezavisli.cz
Mgr. Luděk Jeništa senátor a starosta Vlašimi mobil: 602 252 200 e-mail: starosta@mesto-vlasim.cz STŘEDOČESKÝ KRAJ