Stanoviny4zlinskykraj by NETservis

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

ZLÍNSKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Naši Starostové zabodovali v krajském kole Vesnice roku / str. 2

Zadlužená Baťova nemocnice se topí v problémech. Co pomůže? / str. 3

Dalibor Maniš. Prý nezávislý politický turista / str. 3

Miroslav Adámek: Lidé potřebují práci. I vodu, jejíž cena neroste / str. 4-5

A další

Dokázali jsme to. Do obcí tečou miliony korun Petr Gazdík, předseda hnutí a iniciátor změny rozpočového určení daní, shrnuje, co všechno se podařilo. Kam poputují peníze z RUDu v Suché Lozi? ZLÍNSKÝ KRAJ - Před osmi lety byl neznámým starostou nevýznamné slovácké obce Suchá Loz. Jméno Petr Gazdík za hranicemi okresu neznal nikdo. Až jeden impuls Gazdíka přinutil, aby šel do politiky: změna rozpočtového určení daní. To se díky politickému hnutí Starostové a nezávislí, které Gazdík spoluzaložil, podařilo. „Nebyla to cesta jednoduchá ani krátkodobá, ale dnes se ukázalo, že všechny snahy nebyly zbytečné. Stálo to spoustu práce a také pokory,“ vzpomíná Petr Gazdík, předseda Starostů a nezávislých, krajský zastupitel a místostarosta Suché Lozi. Několikrát čelil těžkým rozhodnutím, které s sebou vysoká politika nese. „Museli jsme několikrát „sehnout hřbet“, abychom dostáli svého cíle. Takže jsme přijali partnera pro celostátní politiku, TOP 09, abychom se mohli podílet na vládě a zasadit se o změnu tam, kde jsme to považovali za nejpotřebnější,“ shrnul Gazdík. Vloni se nakonec podařilo po několika letech změnu rozpočtového určení daní prosadit. Podařil se velký úspěch, díky kterému dnes můžeme shrnout výsledky novely. Jen v „Gazdíkově“ Suché Lozi to přinese za letošek zhruba 2,5 milionu korun, za které tam chtějí posílit vodovodní řad. „Problémy s dodávkami vody nás sužovaly už dlouho, proto bylo celkem jasné, do čeho peníze z RUDu investujeme,“ podotkl současný místostarosta obce Gazdík. V celém Zlínském kraji pak díky novele RUD stouply příjmy obcí o zhruba 1 000 000 000 korun. RUD si chválí i Gazdíkův stranický kolega a další starosta malé obce, www.starostove-nezavisli.cz

Želechovic nad Dřevnicí, Michal Špendlík. „Letos k nám díky RUDu přitečou zhruba čtyři miliony korun. Díky nim můžeme rekonstruovat zastaralou jídelnu a kuchyň v naší základní škole U zeleného stromu,“ pochvaluje si starosta Špendlík. Obě důležité rekonstrukce by si tak malé vesnice bez částky z RUDu nemohly dovolit vůbec provést, protože by na to peníze prostě nezbyly. „Právě kvůli změně rozpočtového určení daní jsem šel do politiky a jsem rád, že se nám to podařilo zásadně změnit,“ pochvaluje si Petr Gazdík a jedním dechem dodává: „Novela je však stále kompromisní a my se budeme snažit vyjednat ještě lepší podmínky, než aktuálně jsou,“ přislíbil Gazdík. To znamená jediné: Starostové i do dalších voleb do Poslanecké sněmovny půjdou s otevřeným hledím a doufají v příznivý výsledek. „Bohužel je v české politice dnes situace, která nahrává komunistům a jejich návratu. My chceme být důraznou protiváhou totalitních sil,“ slibuje Gazdík. ZLÍNSKÝ KRAJ

Naši Starostové zabodovali v krajském kole Vesnice roku ZLÍNSKÝ KRAJ Velký úspěch si připsali Starostové v krajském kole soutěže Vesnice roku. Zástupci STANu totiž doslova „převálcovali“ ostatní konkurenty. Zvítězilo tak Vysoké Pole vedené krajským předsedou STANu Josefem Zichou následované Prlovem, který vede Ladislav Gargulák (STAN). Další starostové, kteří zastupují hnutí STAN, pak získali dílčí ocenění – například Josef Hutěčka z Březnice, Tomáš Zicha z Drnovic nebo Josef Daněk z Valašské Polanky. „Z toho mám velkou radost. Ukazuje to, že krajská buňka STANu má šikovné členy a vysokou úroveň,“ pochvaluje si Josef Zicha. Vítězství Vysokého Pole však odmítá považovat pouze za vlastní zásluhu a tvrdí, že je to díky dobré práci mikroregionu Ploština a stejnojmenné místní akční skupiny. „Bez svých kolegů bych nic nedokázal,“ podotýká Zicha. Na stejnou úroveň pak staví podporu vlastní rodiny, která ho již v mnoha krizových chvílích podržela. „Je to ocenění ne pro mě, ale hlavně pro naše občany, kteří vzali za své to, co jsme v obci udělali. Protože kdybych měl všechno opravené, ale nešli by za mnou lidé, tak by to bylo k ničemu,“ shrnuje Josef Zicha.

ZLÍNSKÝ KRAJ

S druhým místem je spokojený i Ladislav Gargulák z Prlova. „Odcházím do důchodu a tohle je pro mě hezké završení dlouholeté práce pro obec. Vysoké Pole je nejlepší možný vítěz,“ říká Gargulák. Ceny se předávaly v neděli 4. srpna ve Vysokém Poli a mnoho starostů bude mít na co vzpomínat. Jako třeba drnovický Tomáš Zicha, který při Ceně naděje za živý venkov dostal i živou kozu. Nebo jako Ladislav Gargulák, který u přebírání druhého místa stihl podojit umělou krávu a přiťuknout si se starostovskými poslanci Petrem Gazdíkem a Stanislavem Polčákem nadojeným mlékem. V neděli tak všude znělo přání od přespolních hostů: „Doufáme, že i to celostátní kolo vyhrajete.“ Starosta Zicha komplimenty přijímá rád a s úsměvem dodává, že se v obci pokusí o nemožné. „Uděláme pro to všechno,“ uzavírá bojovně. Jak to dopadlo, bude jasné v půlce září, kdy v Luhačovicích vyhlásí celostátního vítěze soutěže Vesnice roku 2013. Držte palce.

Josef Zicha s šekem ve výši milion korun, který obdržel za výhru ve Vesnici roku. Foto: Petr Zákutný

Zadlužená Baťova nemocnice se topí v problémech. Co pomůže? Média přinesla informace o dluhu Krajské nemocnice Tomáše Bati, který dosahuje závratné výše 800 milionů korun. Posledním hřebíčkem do rakve byla zpráva o odvolání Bohuslava Škubala z ředitelského křesla a jeho nahrazení Pavlem Calábkem, jež už nemocnici vedl v roce 2008.

Starostové a TOP 09 už dlouho upozorňují na nekvalitní hospodaření krajské nemocnice. V minulosti podporoval zastupitelský klub například myšlenku uspořádání semináře, který by řešil ekonomickou a platební bilanci krajských nemocnic pro krajské zastupitele a zástupce jednotlivých oddělení nemocnic také a například úhrad za léky.

ZLÍN - Až 800 milionů korun. Taková je suma, kterou podle médií dluží Krajská nemocnice Tomáše Bati. „Finanční situace nemocnice je katastrofální,“ konstatoval Petr Gazdík, krajský lídr Starostů a nezávislých. Řekl to na červnovém jednání krajského zastupitelstva, když koalice schvalovala „záplatu“ do nemocničních dluhů ve výši 30 milionů korun. „Byly by však potřeba stovky milionů, aby dluhy zmizely. Navíc neustálé vlévání krajských peněz problém nevyřeší, prvořadé je stabilizovat hospodaření nemocnice. To si však musí uvědomit i krajská koalice,“ dodal krajský zastupitel Miroslav Adámek, který je zároveň lékař a zlínský primátor.

Koalice ale žádné návrhy slyšet nechce, záměrně zavírá opozičním zastupitelům jakékoliv dveře k informacím o nemocnici. „Přístup k potřebným informacím nemá ani naše členka Zdravotního výboru, což je jemně řečeno nelogické. Odpovědnost za finanční bilanci nemocnic tedy padá přímo na hlavu současné krajské koalice,“ má jasno Petr Gazdík.

Situace v nemocnici je kritická. Platby za léky a spotřební materiál se hradí i měsíce po lhůtě splatnosti, a to i v řádu měsíců. „To se samozřejmě odráží v cenách. Právě to je jedna z oblastí, kde lze hledat prostor pro úspory vedoucí ke zlepšení této situace,“ navrhuje Adámek. „Už před půl rokem jsem na zastupitelstvu apeloval, aby řešilo tehdejší půlmiliardovou kumulovanou ztrátu, která opět narostla. Tomu nějaké záplatování nepomůže,“ varuje Michal Špendlík, krajský opoziční zastupitel za STAN a TOP 09 a starosta Želechovic nad Dřevnicí.

Tomu se nepozdává ani nedávná výměna na ředitelském postu – za odvolaného Bohuslava Škubala nastupuje ředitel Kroměřížské nemocnice Pavel Calábek, který už Baťovku jednou vedl. V roce 2008, tedy v období, kdy se zařízení začalo zběsile zadlužovat. „Personální propojení vedení akciových společností Krajské nemocnice Tomáše Bati a Kroměřížské nemocnice je zarážející. Velmi se divím, že krajská koalice něco takového připustila.“ Sečteno a podtrženo: Starostové a TOP 09 by si velmi přáli, aby krajská koalice nevedla Baťovu nemocnici do záhuby, ale s tím, jak se chová teď, to zřejmě brzo přijde. „A odnesou to jen a jen pacienti,“ konstatoval chmurně Miroslav Adámek.

Dalibor Maniš. Prý nezávislý politický turista VALAŠSKÉ KLOBOUKY - „O vstupu do strany jsem nikdy neuvažoval. Jednu dobu jsem fandil Starostům, než jsem to prokouknul. Se SPOZ to byla shoda okolností.“ Taková jsou slova Dalibora Maniše, klobouckého starosty, pro on-line deník Aktuálně.cz. Maniš je označený v článku za toho, který „obec vede už 15 let, do voleb šel vždy jako nezávislý.“ Co je to nezávislost? V podání Dalibora Maniše je to politický turismus – projít co nejvíc partají, podívat se, kde co je, ale nikde nezakotvit. Takže nejprve u něj proběhla lehká koketérie s pravicovou ODS, posléze sympatizování se Starosty a nezávislými a nakonec zakotvení na krajské kandidátce levicové Strany práv občanů – Zemanovci. Široké názorové spektrum na jednoho dospělého člověka. Za vše mluví jen to, že když v době krajských voleb kandidoval Dalibor Maniš za Zemanovce, byl stále příznivcem Starostů a dokonce členem Rozhodovacího a smírčího výboru. Nicméně, telefonicky dal vědět

o tom, že Starostové už nejsou jeho šálek čaje, a že se mu zalíbilo jinde. Aspoň tak.„Daliboru Manišovi nemám příliš co vzkázat. Možná jen to, ať mu jeho nadšení ze Zemanovců vydrží co nejdéle a ať se pokusí být stále tím ,nezávislým' starostou, jak ho známe,“ popřál mu ironicky předseda krajských Starostů Josef Zicha.

http://manis.nazory.cz/ www.starostove-nezavisli.cz

Primátor Adámek o Ondřeji Bětákovi: Chlap, který drží slovo a pouští se do problémů ZLÍN - Lékař Miroslav Adámek už je třetím rokem v pozici zlínského primátora, který vede město v barvách Starostů a nezávislých. Sám za tu dobu poznal, co je nejdůležitější – obklopit se lidmi, kterým může věřit. Jedním z nich je i jeho náměstek Ondřej Běták, který hodlá kandidovat za STAN v předčasných parlamentních volbách. Adámek jeho kandidaturu vítá. „Ondra Běták je chlap, který drží slovo, a jsou za ním výsledky. Takových je v politice potřeba,“ chválí jej zlínský primátor. Co konkrétního udělal Ondřej Běták pro Zlín? Pomohl městu vyřešit spoustu letitých problémů, se kterými dlouho nikdo nebyl schopný nic dělat. Centrum města se díky němu zklidnilo. Má velký podíl na tom, že už nás v centru města prakticky neobtěžují opilci, vyřešil problém s hlučným nočním podnikem na Kútech, i díky němu zmizí hazard ze středu města. Zasloužil se z pozice náměstka pro sport také o to, že v systému finanční podpory města sportovním organizacím je řád. Která vlastnost je pro něj charakteristická? Vytrvalost a nebojácnost. Pouští se i do řešení problémů, které mu moc „politických“ bodů nepřinesou. To platí třeba o nočním hluku a nepořádku na Kvítkové. Všichni víme, že tam místní obyvatelé trpí kvůli

řádění návštěvníků diskoték, ale protože musíme respektovat zákony, je to běh na dlouhou trať. Prostě nejde tam poslat strážníky a problémové podniky zavřít. I tak se kolegovi Bětákovi podařilo dosáhnout toho, že jedna ze dvou diskoték se už přesunula jinam, kde její provoz vadit nebude, a provoz druhé intenzivně řeší. A nepochybuji o tom, že ho vyřeší a lidé na Kvítkové budou mít opět klidné noci. (red)

Miroslav Adámek: Lidé potřebují práci. I vodu, jejíž cena neroste Zlín potřebuje získat další významné zaměstnavatele. Přivést je – to je jeden z mých prvořadých úkolů, prohlásil primátor Miroslav Adámek. „Když budou mít lidé práci, bude se mít dobře i město. Protože lidé s pravidelným příjmem budou pravidelně nakupovat,chodit do kin, filharmonie, divadla, peníze se budou točit. Nedostatek práce je pohromou pro nás všechny,“ nepohybuje. Už jste s lákáním potencionálních zaměstnavatelů začal? Ano, jednali jsme například s energetickým gigantem RWE AG, který hledal nové sídlo. Jednání byla nadějná, šéfové naši nabídku i snahu ocenili, nakonec ji ale odmítli. Hledají město, které má několik stovek obyvatel. Oslovili jsme také obřího internetového prodejce Amazon, ani tam jsme ale neuspěli. To mě ani kolegy ale neodradilo, budeme to zkoušet dál. Na vylepšování nabídky Zlína neustále pracujeme. Jak? Jde o to naše město co nejlépe představit, aby s námi firmy vůbec 4

ZLÍNSKÝ KRAJ

začaly jednat. Takže vylepšujeme naši prezentaci, i na základě posledních jednání. Také jsme se spojili se státní agenturou Czechinvest, protože přes ní vstupují všichni významní investoři do České republiky. Nechceme nic podcenit. Už proto, že právě teď nastal čas, kdy se velcí zaměstnavatelé rozhlížejí i mimo Prahu a míří k Brnu a Ostravě. A to už jen kousek k nám. A co třeba voda, to je stále velké téma. Zlín je stále mezi nejdražšími městy v zemi… Už není, to je potřeba jasně říci. V žebříčku nejdražších měst v ČR jsme se letos propadli z druhého na 14. místo a budeme klesat i v příštím roce. Důvod? Podařilo se nám zastavit prudký růst cen vody z minulých let, dá se říci, že jsme je zmrazili. Pro letošní rok se cena zvedla jen o desetihaléře kvůli růstu DPH, což bylo rozhodnutí státu. Pro rok 2014 se změní jen o inflaci, tedy dvě nebo tři procenta. Jinde přitom určitě poroste víc. Drahou vodu jsme zkrotili a mám s toho se všemi kolegy, co se o to zasloužili, upřímnou radost. pokračování na str. 5

Miroslav Adámek: Lidé potřebují práci. I vodu, jejíž cena neroste pokračování ze str. 4

Do vašich kompetencí patří mimo jiné školství. Jsou nějaké novinky? Jistě a je jich hodně, stačí se podívat na náš web www.zlin.eu, průběžně o nich píšeme i v Magazínu Zlín. Tady budu stručný, zmíním jen to, že stále navyšujeme počty míst v našich školkách a troufám si říci, že jsme blízko chvíle, kdy nebudeme mít žádné dítě, které by bylo z kapacitních důvodů odmítnuto. Pro nadcházející školní rok nám hodně pomohla zrekonstruovaná MŠ Slínová, ta nabídla místa dalším 56 dětem, už v únoru jsme otevřeli třídu MŠ na ulici M. Alše na Podhoří, která poskytla dalších 28 míst. Ale jak říkám, odpovídám stručně, novinek v této oblastí je opravdu hodně.

Pomohl městu vyřešit spoustu letitých problémů. Tak třeba má velký podíl na tom, že už nás v centru města prakticky neobtěžují opilci, vyřešil problém s hlučným nočním podnikem na Kútech, i díky němu zmizí hazard ze středu města. Díky němu je v systému finanční podpory města sportovním organizacím řád. Cením si na něm i toho, že se pouští i do řešení problémů, které mu moc „politických“ bodů nepřinesou. To platí třeba o nočním hluku a nepořádku na Kvítkové.

Od dětí k seniorům: je pravdou, že je posíláte zpět do školy? Ne tak docela. Pořádáme pro ně takzvanou Senior akademii, což je sedmidílné školení, které je má připravit na různé nepříjemné situace. Na „šmejdy,“ násilníky, dluhy. Chceme dát našim dříve narozeným občanům postupy a rady, jak se s těmito hrozbami vypořádat. Počítáme i s přednáškou na téma zdravověda, kterou povedu mít já, jsem přeci jen stále více lékař než politik. Spoustu informací k tomuto projektu, si můžete přečíst v zářijovém Magazínu Zlín. Co říkáte na to, že Váš kolega z městské rady Ondřej Běták bude kandidovat za Starosty v předčasných parlamentních volbách? Jsem za to rád. Ondra je chlap, který drží slovo a jsou za ním výsledky.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

Všichni víme, že tam místní obyvatelé trpí kvůli řádění návštěvníků diskoték, ale protože musíme respektovat zákony, je to běh na dlouhou trať. Prostě nejde tam poslat strážníky a problémové podniky zavřít. I tak se kolegovi Bětákovi podařilo dosáhnout toho, že jedna ze dvou diskoték se už přesunula jinam, kde její provoz vadit nebude, a provoz druhé intenzívně řeší. A nepochybuji tom, že ho vyřeší a lidé na Kvítkové budou mít opět klidné noci.

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

ZLÍNSKÝ KRAJ Tajemník Zlínské krajské organizace

Zdeněk Hověžák / e-mail: zdenek.hovezak@email.cz / telefon: +420 775 208 894 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka

www.starostove-nezavisli.cz

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

1. dělení (číslem 1)

2. dělení (číslem 2)

3. dělení (číslem 3)

4. dělení (číslem 4)

5. dělení (číslem 5)

3001

1503

1004

757

609

2002

1005

66,78

996

49,5

24,8

19,8

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.