STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
Lou ím se, ale nekon ím Vá ené kolegyn , vá ení kolegové, dovolte, abych vás ji pon kolikáté oslovil u p íle itosti Republikového sn mu hnutí Starostové a nezávislí. A abych vás z této pozice oslovil naposledy. Jak mo ná víte, rozhodl jsem se ji nekandidovat na post p edsedy hnutí Starostové a nezávislí, který jsem zastával v podstat tém od jeho po átk . Moje rozhodnutí neobhajovat funkci p edsedy není výrazem toho, e by mi po t ch letech na na em hnutí u tolik nezále elo. Práv naopak: nekandiduji proto, e i po t ech volebních obdobích v jeho ele chci pro STAN to nejlep í; a nejlep ím kandidátem na p edsedu hnutí Starostové a nezávislí je podle mého názoru v tuto chvíli jednozna n Martin P ta. Hlavní d vody, pro u nechci usilovat o obhajobu p edsednické funkce, jsou dva. Zaprvé, jak u jsem uvedl, pova uji Martina P tu za kandidáta nejlep ího. Respektuji to, e práv libereckým starost m se poda ilo v praxi v jejich kraji zatím nejvíce naplnit cíle, o které na e hnutí usiluje; p ál bych si, aby nový p edseda p ivedl STAN k podobnému úsp chu i v dal ích regionech a na celostátní úrovni, a jsem p esv d ený, e Martin P ta pro to má v echny p edpoklady. Krom p edností, které uplatnil jako lídr v Libereckém kraji a stávající hejtman, má také potenciál sjednotit STAN a partnerské hnutí Starostové pro Liberecký kraj.
V ím, e je to prosp né, a e konsolidace názorov blízkých politických sil je nezbytná. Druhým d vodem je moje p esv d ení, e ur itá obm na vedení je u ka dého politického subjektu zdravá a správná. Nejsme stranou jednoho i dvou mu , jak jsme n kdy zjednodu en vnímáni, a vy sami to víte nejlépe. V ím, e zm na na postu p edsedy m e zam it pozornost ve ejnosti i na dal í talentované a schopné politiky a politi ky mezi námi. V úvodu jsem ekl, e mi na hnutí STAN i nadále zále í. Jsem jeho spoluzakladatelem. Pova uji ho za své tvrté, brzy ji páté dít . I nadále bych se proto cht l aktivn podílet na spoluutvá ení jeho podoby a sm ování; také proto chci kandidovat na pozici prvního místop edsedy a pokud va i d v ru dostanu, být novému p edsedovi pevnou oporou. P esto e tedy nemám v úmyslu s prací pro STAN skon it, chci vyu ít p íle itosti, abych pod koval vám v em, kdo jste mi po dobu mého p edsedování pomáhali, radili, fandili ale i vám, kdo jste mi oponovali a nutili m tak znovu se zamý let nad vlastními postoji a argumenty. Pokud se mi dostane va í podpory p i volb místop edsed , budu oboje pomoc i kritiku - pot ebovat i nadále. D kuji. S úctou Vá Petr Gazdík /1
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Obsah PRAHA Nechceme, ale musíme
3-4
ST EDO ESKÝ KRAJ Co jsou d tské skupiny? STAN - hodn starost a málo nezávislých?
5-6
ZLÍNSKÝ KRAJ Osobnosti ze Zlínska - stavební kámen STANu MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RUD pomáhá realizovat na e plány Pro STAN? P edev ím kv li rozumným lidem Starostové: Svaz m st a obcí R nemá slou it k politickým výpad m OLOMOUCKÝ KRAJ Obce v Olomouckém kraji vzkvétají
7
8-9
10
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA Starostové a nezávislí. Kudy dál? Starostovské hnutí prosadilo víc, ne si myslíte... V ra Ková ová: Evropské peníze rozd lujme bez centralizace!
11-14
PARDUBICKÝ KRAJ Mora ice podepsali petici na podporu zachování po t na venkov Old ich Koblí ek: Venkov a jeho rozvoj je mým st ejním zájmem
15-16
KARLOVARSKÝ KRAJ Jitka Pokorná: Práce pro lidi není povolání, ale poslání
16
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Referendum by mohla suplovat jen anketa
17
ÚSTECKÝ KRAJ Hájí Svaz m st a obcí skute n na e zájmy?
18-19
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Pro kandidovat do komunálu
19
PLZE SKÝ KRAJ Pavel í ek: Je mnoho d vod podpo it hnutí STAN
20
KRAJ VYSO INA Dojde v T ebí i na referendum?
21
LIBERECKÝ KRAJ Otev ený Liberecký kraj pod vedením Starost
22
JIHO ESKÝ KRAJ Nejen m sto Li ov si polep ilo o miliony korun
23
2/
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
PRAHA
Nechceme, ale musíme A vám se tam chce? ptal se m nedávno jeden pán. Dobrá otázka. Pro se Starostové a nezávislí vlastn rozhodli ucházet o místa v zastupitelstvu hlavního m sta Prahy? Rozhodn ne proto, e by na svých m stských ástech nem li co d lat a vymý leli, jak se zabavit ve volném ase. Ani pro uspokojení svých osobních ambicí m i mé kolegy práce pro tu svou m stskou ást velice baví a rozhodn to pro nás není ádný p edstupe k vy ím metám. Ve své funkci starost jsme spokojeni. Jen e Jen e zji ujeme stále víc, e mnoho v cí zdola prost nem eme ovlivnit. Financování Prahy je u mnoho let nastaveno nepochopiteln a nespravedliv , ale nikdo s tím nehodlá nic d lat. Nebo snad n komu p ijde
spravedlivé, e Prahy 1 - 22 jsou financovány z jednoho balíku pen z, Prahy 23 - 57 z druhého balíku, ale nikdo na Magistrát není schopen vysv tlit, jak se do lo k pom ru obou ástek? P ijde n komu normální, e kdyby byly v echny m stské ásti financovány z jedné hromady a podle stejných kritérií, tedy spravedliv , tak by velká v t ina m stských ástí Praha 23 - 57 získávala od m sta ka doro n miliony korun navíc (viz tabulka)? V dy to p ece znamená, e o tyto miliony hlavní m sto ást svých obyvatel idí. Praha se nechová k ásti svých ob an v okrajových tvrtích jako matka, ale jako p kn nespravedlivá macecha. Jak vysv tlit rodi m, e koly na okrajích Prahy nejsou tak vybavené jako koly v centru, proto e okrajové ásti dostávají na dít mén pen z ne koly v centru? Jak vysv tlit lidem, e nem eme tolik, jak bychom si p áli, uklízet ulice, proto e dostáváme na metr tvere ný... pokra ování na str. 4
Dota ní vztahy
M stská ást (M )
Skute n p id lená dotace pro rok 2014 (tis. K )
Dotace, na kterou by m la M nárok, kdyby se v echny M nancovaly dle pravidel pro Prahy 1 - 22 (tis. K )
Dotace, na kterou by m la M nárok, kdyby se v echny M nancovaly dle pravidel pro Prahy 23 - 57 (tis. K )
Benice
1 873
4 328
7 902
áblice
9 320
20 676
23 093
Lysolaje
4 558
8 355
13 526
eporyje
10 138
23 781
31 895
Slivenec
7 905
18 644
19 626
Zbraslav
24 546
37 568
43 766
Zli ín
13 040
21 006
28 715
/3
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
PRAHA
Nechceme, ale musíme pokra ování ze str. 3
...desetkrát mén ne velké Prahy? e dostáváme výrazn mén i na údr bu zelen ? e musíme et it ka dou korunu, abychom mohli zajistit provoz a údr bu h bitova (ve velkých Prahách vyu ívají slu eb Správy pra ských h bitov ), provoz knihovny (na to mají Prahy 1 - 22 M stskou knihovnu), r zné kulturní akce, podpo it místní hasi e, fotbalisty i dal í spolky a je t p itom u et it na opravy a rekonstrukce komunikací, výstavbu h i i zateplení koly? Chceme tyto absurdity odstranit. Ani velké m stské ásti ale na tom nejsou b hvíjak dob e. V dy ástka 2 400,- K , kterou m sto posílá svým m stským ástem jako minimální dota ní vztah, je nízká i pro velkou v t inu z nich. Nejh e jsou na tom ty s velkými sídli ti a malým po tem lukrativních prostor, které by se daly pronajmout. N které velké m stské ásti tak dotují sv j provoz z prodeje byt , co je ov em dlouhodob neudr itelné. Jen e co d lat, kdy si celých 92 % z p íjm , které p ijdou na m sto ze sdílených daní, ponechává Hlavní m sto Praha? Ze zbylých 8 %, které m sto posílá na m stské ásti, se zázraky d lat nedají. Pou ijeme-li p ím r z p edchozího odstavce, tak jestli e se k malým m stským ástem m sto chová jako macecha, pak k velkým jako hodn , ale hodn lakotná matka. Cht li bychom to zm nit. Rádi bychom, aby se m stské ásti financovaly spravedliv a aby se zárove výrazn zvý il minimální dota ní vztah z 2 400,- K /na obyvatele na 5 000,- K / na obyvatele. Chceme, aby si m stské ásti mohly opravit ulice a chodníky, vystav t nové koly a kolky, dobudovat plochy pro sportování, d tská h i t , semafory, chodníky, parky, domy pro seniory A kde na to vzít? V Praze je rezerv více ne dost. Jsou ve vlastním fungování Magistrátu opravdu musí mít tento ú ad 3 000 ú edník ? Opravdu musí spot ebovat 3 miliardy korun na vlastní provoz? V dy je to stejná ástka, jako stojí financování v ech m stských ástí! 4/
Zde by se daly u et it stovky milion korun. Notoricky známé je p edra ování zakázek. Z Prahy si kdekdo d lal dlouhá léta dojnou krávu a to je pot eba zarazit (spravedliv je pot eba p iznat, e u se s tím za alo). ádn je t eba se podívat na zoubek Dopravnímu podniku. Svoji finan ní zodpov dnost za rozvoj m sta by m ly nést i developerské firmy není nadále mo né, aby m sto n kterým z nich budovalo infrastrukturu a p edávalo jim ji na st íbrném podnose... atd. Zkrátka, v Praze zdroje opravdu jsou, jen je správn vyu ít. Jsme p esv d eni, e kdyby m sto hospoda ilo v ude tak úsporn jako hospoda í ve svých m stských ástech na i starostové, tak je Praha ve zna ném finan ním p ebytku. A tento p ebytek by se m l poslat do m stských ástí a vyu ít na ty oby ejné v ci, které Pra ané poptávají, tedy na dostatek míst ve kolách a kolkách, na výstavbu kanalizace, na rekonstrukce komunikací a jejich kvalitní údr bu, na dostavbu chodník , zvy ování podílu zelen , istotu, bezpe nost, sportovní vy ití A samoz ejm na kulturu, kterou pova ujeme za velmi d le itou. A v tom je i odpov na otázku pána z úvodu: na Magistrát sice nechceme, ale musíme. Myslíme si toti , e se na e zku enosti z komunální politiky budou hodit. A chceme d lat oby ejné v ci pro oby ejné lidi.
RNDr. Jana Plamínková p edsedkyn pra ské organizace STAN, starostka M stské ásti Praha - Slivenec
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
OČE STŘED
Co jsou d tské skupiny? D tské skupiny. Co to je, ptáte se? I kdy je tento pojem v poslední dob pom rn frekventovaný, jeho význam zná zatím asi jen málokdo. Vysv tlování je tak zcela namíst . Tedy stru n : jde o zp sob, jak umo nit pé i o p ed kolní d ti v situaci, kdy nesta í kapacita mate ských kol, ani by bylo t eba vynakládat velké peníze na budování nových kolek, které se po skon ení baby-boomu zase vyprázdní. D tské skupiny jsou na p li cesty mezi hlídáním na ich ratolestí u soused a jejich umíst ním do mate ské koly.
skupiny jsou ekonomicky výhodné e ení t eba i pro malé obce. A nepochybn i proto, e podmínky, za nich d tské skupiny mohou fungovat, nejsou tak náro né jako práv v p ípad mate ských kol. O d ti ale p itom bude v dy dob e postaráno osobou mající ur itou speciální kvalifikaci.
Návrh zákona o d tských skupinách p ipravilo MPSV u v minulém volebním období. Sn movna ho ale bohu el p ed svým srpnovým rozpu t ním nestihla projednat a schválit. Na za átku leto ního roku poslala návrh do dolní komory Rusnokova vláda, za sv j jej pova uje i kabinet sou asný, a tak o n m budeme jednat snad ji na b eznové sch zi.
D tské skupiny bude moci z ídit prakticky kdokoliv obecn prosp né spole nosti, církevní právnické osoby, obce a kraje, nadace, ale i vysoké koly. Nej ast j ím z izovatelem d tských skupin by ale m l být zam stnavatel rodi e. Ten si navíc výdaje na provoz takového za ízení bude moci uplatnit jako da ov uznatelné náklady. Za pé i o dít v d tské skupin rodi e platit mohou, ale nemusí, zále í na okolnostech. D le ité ale je, e pokud u platit budou, zaplatí jen skute né náklady. D tské skupiny se toti nemají provozovat za ú elem dosa ení zisku.
Pro je pot eba tento návrh podpo it? Ur it u proto, e si ned lá na rozdíl od p ípadného budování nových kolek velké nároky na ve ejné rozpo ty. Prost d tské
Vládní návrh tak jako asi ka dý návrh není dokonalý a my ho v pr b hu jeho projednání ve výborech nebo ve druhém tení budeme vylep ovat. pokra ování na str. 6
/5
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
OČE STŘED
Co jsou d tské skupiny? pokra ování ze str. 5
Mezi poskytovateli nap . nejsou uvedeny spolky (d ív j í ob anská sdru ení), co ur it není dob e. Proto u te pracujeme na p íslu ném pozm ovacím návrhu. Jedno je ale jisté: základní my lenka vládní p edlohy je velmi u ite ná a d tské skupiny prost jsou dobrým nápadem.
V ra Ková ová poslankyn Parlamentu R kandidátka do p edsednictva Starost a nezávislých
STAN - hodn starost a málo nezávislých? Hnutí Starost a nezávislých má p ed sebou sv j estý sn m. Dalo by se to p irovnat k estým narozeninám. Pro dít takový v k znamená p elom. Nástup do koly. Zm nu dosavadního zp sobu ivota, nové povinnosti, nové zodpov dnosti. A co takové narozeniny znamenají pro na e hnutí? Byl jsem osobn p ítomen na v ech p edchozích sn mech, ve STANu pracuji od jeho vzniku. Na e hnutí u lo za tu dobu velký kus cesty. Vybudovali jsme celostátní a funk ní organizaci. Zna ka Starostové a nezávislí má dobrý zvuk. Vládní anga má umo nilo splnit ná hlavní politický cíl, zm nu rozpo tového ur ení daní. Disponujeme adou politik se zku enostmi z Poslanecké sn movny a ze Senátu. V Libereckém kraji získáváme zku enosti s vedením kraje. Na i lenové a p íznivci u nevedou jen malé obce a m sta. Dnes jsme vá ným konkurentem zavedených stran ve m st jakékoli velkosti. Jména Gazdík, Pol ák, Farský jsou celostátn známa. Jak dál v dob , kdy vzh ru stoupají r zná zdánliv nepolitická uskupení, jako je ANO? Jak dál v dob odklonu voli od klasických politických stran? Jak dál poté, kdy byl napln n ná primární politický cíl? Jednodu e. Pot ebujeme chytit druhou mízu. Podpo it osobnosti v regionech, které mo ná nejsou v hlasné 6/
celostátn , ale které p edstavují skute né regionální lídry. Od úrovn mikroregion , svazku obcí, okresních m st a po kraje. Pokud jim nedáme dostate ný prostor, m eme o n v konkurenci dal ích v emo ných nezávislých kandidátek p ijít. Musíme být atraktivní nejen pro nezávislé starosty a dal í komunální politiky, ale p edev ím pro irokou kálu nezávislých osobností. Musíme být schopni integrovat atraktivní individuality, které budou utíkat ze zavedených stran. Musíme se stát skute nou alternativou pro ty, kte í necht jí být v klasickými partajníky. V tomto se musíme stát skute ným konkurentem hnutí ANO. Pokud budeme schopni prokázat svoji samostatnost, tah na branku a otev enost nejen v i starost m, ale i v i irokému spektru nezávislých osobností, pak máme anci obstát v komunální konkurenci v emo ných nezávislých kandidátek. S pest ej í personální základnou m eme pomý let na výrazný úsp ch v p í tích krajských volbách. Domnívám se, e ná l e t o n í s n m m e v ý ra z n zasáhnout do budoucí podoby politického spektra v esku. V slav Michalik, kandidát do p edsednictva STAN
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
AJ
KÝ KR
ZLÍNS
Osobnosti ze Zlínska - stavební kámen STANu P ed nadcházejícím volebním sn mem pova ujeme za nutné p ipomenout, e hnutí Starostové a nezávislí (STAN) má ko eny ve Zlínském kraji. Práv odtud vze ly dosavadní nejv t í osobnosti STANu, které svou stopu zanechaly i v celostátní politice. Jsou to bývalý starosta Suché Loze Petr Gazdík a bývalý místostarosta Vysokého Pole Stanislav Pol ák. K prvním osobnostem STANu, které v ak formovaly názorové podhoubí Starost , pat ili u tehdy také starostové Josef Zicha (Vysoké Pole, Vesnice roku Zlínského kraje 2013) a Vladimír Krá alík (Újezd, Vesnice roku Zlínského kraje 2009). Oba m li v dy zájem podílet se na vedení STANu, ale pova ovali se za u ite n j í coby pracanti ve svém regionu. Ze Zlínského kraje tedy mohli sledovat, jak se hnutí postupn rozr stá a do dne ní podoby, kdy zastupuje zhruba 1 500 starost a zastupitel , kte í jsou bu leny, nebo registrovanými p íznivci Starost a nezávislých. Nikdy jsme netvrdili, e mluvíme za v echny starosty v republice, stejn jako nap íklad Zelení nemluví
za v echny lidi s ekologickým smý lením atp. V posledních letech byl STAN úzce spjatý s politikou TOP09. Pro ? Byla to toti jediná strana, která od po átku vnímala stejn jako my problém nerovného d lení sdílených daní RUD jeho reforma je jedním z hlavních politických cíl STAN. To se povedlo. Na tuto innost jsme navázali i Druhou zlínskou výzvou, která upozor uje na problematiku nového programovacího období 2014+. Byli jsme v ak vid t i vloni po klausovské amnestii, kdy práv od nás ze Zlínska vze la spontánní iniciativa sundávání prezidentských portrét ze kol a dal ích institucí. Za svým cílem jsme li úsp n a jsme rádi, e jsme jej prosadili. Vznikli jsme jako hnutí lidí, kte í znají pot eby obcí a region a kte í pochopili, e n které z nich nelze e it bez vlivu na celostátní politiku (viz RUD). V regionech a krajích bude i do budoucnosti hlavní t i t na í práce, proto se i nadále chceme zam it na lokální problémy (nezam stnanost, kvalita nemocnic a kol, dopravní obslu nost, rozvoj mikroregion ).
/7
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
ZSKÝ
LE VSKOS MORA
KRAJ
RUD pomáhá realizovat na e plány Já kdy n co nestavím, jako bych ne ila . To je v ta, kterou jsem ekla p ed pár dny svému kolegovi místostarostovi a která ho hodn pobavila. A proto e my v na í obci stále n co stavíme, jsem spokojená. V lo ském roce jsme zrekonstruovali rybník u mate ské kolky U Rákosní ka (a Rákosní ek, jak zajisté víte, pot ebuje ke svému ivotu vodu a ta se nám ztrácela), v centru obce jsme zrekonstruovali starý D m zahrádkána obecní ve ejnou bezbariérovou knihovnu. Rozpo tové ur ení daní nám p ineslo více pen z, a tak se s klidem m eme pou t t do dal ích oprav a rekonstrukcí. Je toho hodn , co je t máme p ed sebou rekonstrukci t locvi ny, sokolovny, objektu, kde sídlí Policie R, chceme novu náves atd. atd. Ale to neplatí jen o Velké Polomi. asto se potkávám s jinými starostkami a starosty. Kamkoliv p ijedu, chlubí
se, co zase mají nového, co se poda ilo, co plánují. Cítím z nich zájem a optimismus. Jen kdyby ty dota ní podmínky nebyly tak moc slo ité! Na e spole ná snaha o prosazení zm ny rozpo tového ur ení daní tak p iná í první výsledky. Samoz ejm dan ovliv uje stav ekonomiky, ale sly íme optimistické p edpov di. Situace tedy bude ur it je t lep í. P eji vám v em, a se vám da í realizovat plány a zvelebovat va e vesni ky, m styse i m sta. Ing. Ludmila Bubeníková starostka obce Velká Polom a p edsedkyn krajské organizace STAN v MSK
Pro STAN? P edev ím kv li rozumným lidem Nejednou jsem dostal otázku, pro jsem se rozhodl p idat k hnutí Starostové a nezávislí. Moje odpov je jednoduchá proto e cítím, e STAN je rozumná cesta, po ní krá ejí rozumní lidé. U kdy jsem zva oval, e vstoupím do komunální politiky, nemohl jsem se ztoto nit s p edstavou mého plného lenství v n které ze zavedených politických stran. Byla mi protivná p edstava p ísné stranickosti a politické upjatosti. STAN je o n em úpln jiném je o lidech, jejich charakterech a výsledcích. P edev ím není politickou stranou, ale hnutím. Není odlid t ným molochem, svázaným p ísnou stranickou 8/
disciplínou, která má potenciál zadusit u v zárodku to dobré, rozumné a prosp né. Naopak, práv to dobré, rozumné a prosp né má ve STANu nejv t í anci se prosadit, proto e vychází ze zku eností a v dy up ímné komunikace mezi lidmi, kte í to tak dob e, rozumn a prosp n doopravdy myslí a mnohokrát to dokázali. Ona ta stranická disciplína vlastn ve STANu ani není nutná, proto e hnutí spojuje lidi, kte í si sv j sv tonázor vytvá eli pracn , asto metodou pokus/omyl, ale do li k velmi podobným výsledk m a poznáním. Názorová shoda tak mezi Starosty opravdu není problémem, naopak hádky i nevra ivost, které sledujeme u v ech zavedených politických stran... pokra ování na str. 9
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
ZSKÝ
LE VSKOS MORA
KRAJ
Pro STAN? P edev ím kv li rozumným lidem pokra ování ze str. 8
...bez výjimky, jsou zde tak ka nesrozumitelnými pojmy. Konstatuji to poté, co u jsem osobn poznal adu lidí ze STANu, a to na místní, krajské i celorepublikové úrovni.
s tímto hnutím ve volbách obecních. STAN mi dává velmi cennou mo nost, jít do toho spolu s dal ími lidmi, asto nezávislými kandidáty, nikoliv proto, e sdílíme politické p esv d ení, ale proto, e máme adu d vod , abychom k sob navzájem chovali úctu a respekt. I to je moje odpov
Za Starosty jsem u kandidoval v krajských volbách a letos m eká kandidatura
na otázku pro STAN?
Ing. Petr Rys, MBA tajemník KV STAN v MSK, starosta m sta Bruntálu
Starostové: Svaz m st a obcí R nemá slou it k politickým výpad m V e - m a i l ov ýc h s c h rá n ká c h m n o h a s ta ros t obcí v minulých dnech p istálo psaní výkonné editelky Svazu m st a obcí eské republiky Jany Vildumetzové. K p ekvapení nejednoho starosty se text e-mailu ukázal nikoliv jako rada i výpomoc obcím, ale jako zbyte ný politický výpad.
dokazují konkrétní zku enosti z konkrétních obcí a v neposlední ad z fungování Libereckého kraje, zcela zanedbatelné, íká k návrhu p edseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Petr Gazdík a zd raz uje, e p ínos pro úsporu ve ejných prost edk lze m it v desítkách miliard korun. Ostatn návrh zákona podporuje nap íklad i nadstranická protikorup ní iniciativa Rekonstrukce státu.
Jana Vildumetzová se v e-mailu pozastavuje nad projednáváním návrh zákon týkajících se roz í ení kompetencí Nejvy ího kontrolního ú adu, centrálního registru smluv a slu ebního zákona ve 2 výborech Poslanecké sn movny Parlamentu R. Podstatou e-mailu se v ak neukázaly být samotné návrhy, jako spí e tvrzení Jany Vildumetzové, e právní p edlohy, které by obcím v p ípad p ijetí zp sobily celou adu problém , p edkládají poslanci Jan Farský, Stanislav Pol ák i Petr Gazdík jako zástupci STAN.
Sd lení editelky Svazu m st a obcí R nepadlo mezi Starosty na úrodnou p du. Hnutí STAN pova uje obdobné politické výpady za zbyte né, zvlá t jsou-li vedeny v kontextu návrh zákon podstatných pro m sta a obce. O ciální prohlá ení Svazu m st a obcí R by nem la obsahovat politické názory, ale m la by se soust edit výhradn na praktickou stránku innosti m st a obcí.
Je t eba uvést na pravou míru krom skute nosti, e uvedení poslanci zdaleka nejsou samotnými p edkladateli on ch zákon e jediný zákon, který m e mírn zvý it administrativní zát m st a obcí, je centrální registr smluv. Toto zvý ení je v ak, jak
V p ípad , e si paní Jana Vildumetzová nehodlala své politické komentá e odpustit, m la se podepsat jako politi ka Ob anské demokratické strany a nikoliv jako výkonná editelka nepolitické ve ejné organizace. (KV MSK) /9
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
OUCKÝ
OLOM
KRAJ
Obce v Olomouckém kraji vzkvétají Spravedliv j í rozd lení daní p ineslo díky novému RUD první ovoce. V obecních rozpo tech p ibyly významné ástky na investice a je to v na em kraji skute n vid t. V Troubkách byla pou ita ástka více jak 4 mil. K na opravu místních komunikací, v Dr ovicích prob hla oprava chodník a výsadba nové zelen , Senice na Hané si 4 mil. K odlo ila na výstavbu nové t locvi ny, Doma ov nad Byst icí z ídil z navý ených cca 800 tis. K ordinaci pro praktického léka e. V Nové Hrade né budou revitalizovat ve ejné prostranství z ROP a díky 2 mil. K , které jim nové RUD p ineslo, mohou v poklidu do nancovat tuto akci bez úv ru. V elechovicích na Hané a ve Velké Kra i prob hla z navý ených nan ních prost edk rekonstrukce vytáp ní a zateplení kolních budov. Libina z navý ených 6 mil. K opravila kulturní d m v etn nové elektroinstalace. Jeseník si polep il o 15 mil korun, díky kterým vybudoval novou cyklostezku a opravil m stské komunikace. Litovelský rozpo et byl v lo ském roce bohat í o 16 mil. K , díky nim se poda ilo provést rekonstrukci koupali t na biotop. Díky tomu mají náv t vníci mo nost ekologického koupání ve vod bez chloru, pon vad i t ní vody probíhá pr tokem p es laguny osázené rostlinami a et í tak i elektrickou energii. Je tedy patrné, e v t ina z m st a obcí na eho kraje vzkvétá a na krajském ú ad si to vyhodnotili po svém. Kdy máte více pen z z RUD, nebudeme Vám p ispívat z POV , vzkazuje hejtman starost m. Jakoby m u n e d o c h á ze l o, e n a v ý e n í m rozpo t obcí a m st byla (a nezapomínejme, e pouze áste n ) odstran na diskriminace, kterou spoustu let sná ely, a v sou asné dob se pouze 10 /
dorovnává to, co d íve nem ly a za co musely tvrd bojovat. Nebýt akcí jako posílání klí od na ich obcí v na em kraji vzpome me vo avý s 10 kg tvar k premiérovi minulé vlády, i demonstrace starost p ed ú adem vlády p ed více jak 2 lety, z ejm bychom i dnes strádali nedostatkem nancí a poslouchali politiky nap í politickým spektrem, jak se sna í pro nás n co ud lat, ale nemohou to prosadit, pon vad to necht jí ti druzí. Na t stí byli zvoleni do sn movny parlamentu práv kolegové z na ich obcí a po n kolikaletém boji se poda ilo prosadit spravedliv j í nancování obcí. Kdybych m la zmínit v echny, kte í se zaslou ili o tuto dobrou v c, nesta ily by stránky na ich STANnovin, tedy alespo t m hlavním osobám posílám vzkaz: Pet e Gazdíku, Stando Pol áku a Jano Ju en áková, d kujeme. Ing. Jana N me ková místostarostka obce Libina, místop edsedkyn STAN v Olomouckém kraji
STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Starostové a nezávislí. Kudy dál? Sn m Starost a nezávislých se koná v dob , kdy se u dají konkrétn ukázat výsledky na eho o úsilí o zm nu rozpo tového ur ení daní a zlep ení financování m st a obcí. Navý ení da ových p íjm naprosté v t iny obcí celkem o 20 procent je opat ením, které podpo í eskou ekonomiku, proto e tém celé navý ení bude pou ito na financování oprav obecního majetku a investic, pom e místním a regionální ekonomice a osobn jej pova uji za významné protikorup ní opat ení, které omezí závislost starostek a starost na dotacích, na lobbistech a le t ní klik v kancelá ích ministerských ú edník . Na úsp chu kolem zm ny rozpo tového ur ení daní bychom m li postavit na i práci v p í tích m sících a letech. Jsme p irození obhájci eského a moravského venkova a jeho obyvatel. Budeme proto dál hájit právo ob an na samosprávu, jako nástroje na ízení a kontrolu ve ejného d ní na místní a regionální úrovni. Témat, která nás spole n trápí je celá ada, od problém p i zadávání ve ejných zakázek, erpání dotací z evropských fond p es financování základního kolství a po problémy p i zaji t ní dopravní obslu nosti. Jsme lidé, kte í vze li z komunální politiky. Máme proto nespornou výhodu a tou je ka dodenní kontakt
s obyvateli na ich vesnic, m stys a m st a s problémy, které doprovází jejich ivoty, sna ení ve spolkovém ivot , úsilí p i práci nebo v podnikání. Nem li bychom se proto v budoucnosti bát ani nových témat a hledat e ení problém . A u je to rostoucí chudoba, nedostatek pracovních p íle itostí nebo nár st byrokracie, která vzdaluje rozhodování dál od ivota lidí a jejich problém . V p í tích m sících nás proto eká také programová diskuse a debata o spole ných cílech Starost a nezávislých pro p í tí m síce a roky. Co bude v leto ním roce pro nás v echny nejd leit j ím úkolem? Obhajoba na í práce v komunálních volbách letos na podzim. V t ina na ich len bude obhajovat své mandáty a voli i nám uká ou, nakolik jsou s na í prací v obcích a m stech spokojeni. Cht l bych Vám v em pod -kovat za p rá c i p r o n a e v e s n i c e , m styse a m sta a tím i na i zemi a pop át Vám v komunálních volbách hodn úsp ch . Martin P ta hejtman Libereckého kraje, zastupitel Hrádku nad Nisou / 11
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Starostovské hnutí prosadilo víc, ne si myslíte... Co jste prosadili krom RUDu? A máte n jaké jiné zásadní téma pro dal í období? U jsem tu námitku sly el tolikrát, e bych si m l odpov nahrát jako ve slavném cimrmanovském obraze a opakovan pou t t. Jist e téma rozpo tového ur ení daní bylo jedine né a p íslove nou pupe ní rou spojené s na ím hnutím. V jisté mí e je pravdivé tvrzení, e RUD bylo jedine ným politickým tahákem, e jen t ko bychom hledali dal í srovnatelné téma, tedy zvý ení podílu ve ejných prost edk pro samosprávy na úkor státu, odstran ní diskriminace v jejich d lení. Mo ná srovnatelným se m e n kdy stát zám r slu ovat silov men í obce. Snad k tomu nikdy nedojde a nebude t eba, aby na e hnutí obhajovalo samotné základy práva na samosprávu, tedy existenci obcí. Nerad bych p sobil pateticky, p esto si myslím, e reforma rozpo tového ur ení daní pro obce a m sta bude p edstavovat jistý milník v jejich novodobém vývoji. Je hodnotou, která m e p etrvat dlouhá léta a p isp t ke zvý ení kvality ivota v ech ob an v jejich sídlech, bude dávat zakázky regionálním firmám, tvo it pracovní místa v obcích a p iná et konkrétn m itelné hospodá ské efekty. V em, kdo s na ím hnutím tu cestu li ji vlastn od roku 2006, pat í up ímné pod kování. Na za átku jsme se setkávali s neuv itelným nepochopením a s arogancí moci. Vzpome me ji na legendární výstup bývalého pra ského primátora Pavla Béma, který se ve ejn zaklínal, e dokud bude 1. místop edsedou ODS, ádná taková zm na nebude nikdy prosazena. Dnes bych se mohl ptát, kde e je nyní ve ve ejném prostoru bývalý 1. místop edseda ODS, nicmén jízlivost k bývalým politickým konkurent m zmizelým v propadli ti d jin do hodnocení innosti uplynulého období p edsednictva STAN nepat í. P ede lé v ty v ak nemají znamenat, e financování samospráv má být nem nné. Jsou jist mo né díl í 12 /
úpravy, které odstraní objeviv í se drobné nedostatky. Ale m li bychom v dy razantn vystoupit proti zám r m bortit konstrukci zm n ného RUD, kterou jsme prosadili, pokud skute n nebude na stole lep í varianta. Bude-li jen ka doro n RUD p iná et do rozpo t samospráv 12 a 15 miliard navíc, které tento systém p ed 1. 1. 2013 neobsahoval, tak jde o jednozna né vít zství na í my lenky, zrozené p ed více ne osmi lety. A je t eba íci, e bez spojenectví na eho hnutí se stranou TOP 09 a osobního nasazení ministra financí Miroslava Kalouska by se tuto zm nu nepoda ilo prosadit. Pro hnutí Starost a nezávislých zosob uje rozpo tové ur ení daní d le itý souboj o ideje. Zm ny ve financování obcí a m st odrá í snahu o ádoucí umen ení vlivu státu ve prosp ch samospráv. Pravdivá je vlastn zkratka, e ve prosp ch obcí a m st se poda ilo kone n zmen it stát. Myslím tím, e více pen z vybraných od ob an a firem z stalo blí e ob an m v jejich m stech a obcích. O jejich u ití u rozhodují p ímo volená zastupitelstva a nejlep í kontrolu nad nimi mají práv ob ané. Pro ob ana, který si p eje co nejmen í da ové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva také dobrým poselstvím. Zm na financování samospráv byla skute n klí ová a byla na im nejvýrazn j ím úsp chem v Parlamentu v uplynulých 3 letech. Ale nebyla jediným úsp chem. Zm ny v hazardu, vy í míra rozhodování obcí a kontrola nad hazardem na svém území, ale také odblokování historického majetku církví a umo n ní územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let m ly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel, to jsou dal í zásadní zm ny, které se nám poda ilo ve spolupráci s TOP 09 a rovn zákonodárným sborem prosadit. pokra ování na str. 13
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Starostovské hnutí prosadilo víc, ne si myslíte... pokra ování ze str. 12
Mohl by nyní následovat vý et dal ích díl ích úsp ch a legislativních zm n, které se poda ilo prosadit (namátkou eská po ta pod skute nou demokratickou kontrolou, spravedliv j í poplatky za odpad, lep í ochrana ovzdu í se zásadním postavením obcí a m st, více pen z pro jednotky dobrovolných sbor hasi ...). Podstatná je v ak budoucnost a na e dal í sm ování.
významu stojí na e víra v uspo ádání institucí. Obce by m ly na sebe p evzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvý ený podíl zodpov dnosti. Ve st edobodu t chto úvah v ak stojí ob an, který by m l snáze dohlí et na pln ní úkol ve ejných institucí, být tím nejlevn j ím hlídacím psem demokracie. Pochopiteln . Hlídá si p eci své odevzdané dan a své oprávn né zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci.
Usilujeme o siln j í obce a men í stát Ná dal í sm r je z ejmý. Hodnotové patero, které p edstavuje v kostce ideologickou základnu na eho hnutí, je hodné podpory od ka dého, kdo se pokládá za p íznivce na eho hnutí. Hodnotové patero stojí na t chto principech: fungující právní stát, který ctí právo na místní samosprávu, politika jako to slu ba ob an m, transparentnost, jasné NE extremismu, kvalitní vzd lávací systém, odpov dné hospoda ení a etrnost (ke krajin , ke zdroj m).
P ed t mito výzvami bude stát i p edsednictvo hnutí, které si zvolíme na dal í volební období. Rád bych se i nadále podílel na p iná ení konkrétních odpov dí, jak zmen it vliv státu na ivot ob an t ebas i posílením role samospráv i v dal ím období innosti na eho hnutí Starostové a nezávislí.
Kurz hnutí STAN sm uje k men í úloze státu a zvý ení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto po adí a v tomto
Stanislav Pol ák 1. místop edseda hnutí
V ra Ková ová: Evropské peníze rozd lujme bez centralizace! Ve tvrtek 16. ledna se v Poslanecké sn movn za ú asti více ne stovky host uskute nil seminá pod názvem Evropské fondy 2014+ víme, kam jdeme? , který uspo ádala poslankyn a bývalá starostka obce Chýn V ra Ková ová spolu s bývalým p edsedou výboru pro ve ejnou správu a regionální rozvoj, v sou asnosti kolegou z poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Václavem Horá kem.
V t ina diskutujících se shodla na pot ebnosti rozd lení co nejv t ího mno ství unijních prost edk prost ednictvím místních ak ních skupin (MAS). Na nabitém seminá i vystoupili v první ad ti, kte í mají na smysluplném erpání evropských fond nejv t í zájem - p edstavitelé Sdru ení místních samospráv (Radim Sr e ), ... pokra ování na str. 14 / 13
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
V ra Ková ová: Evropské peníze rozd lujme bez centralizace! pokra ování ze str. 13
...Spolku pro obnovu venkova (Radan Ve erka) i Svazu m st a obcí (Ingrid tegmannová) i Asociace kraj (Martin Netolický). Z pohledu bývalého p edsedy výboru ve ejnou správu a regionální rozvoj se dále k tématu vyjád il Stanislav Pol ák. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má tuto problematiku ve své gesci, vyslalo mezi panelisty 1. nám stka Daniela Brauna. Ten ve svém vystoupení p ítomným p islíbil, e nový systém bude oproti p edchozímu transparentn j í a lépe kontrolovatelný. Jak ale vyplynulo z bohaté diskuze, napraveno toho v p í tím programovacím období musí být mnohem víc. Výsledkem uplynulého sedmiletého cyklu, ve kterém do eské republiky proudily bruselské peníze v ádech stovek miliard, bylo nap íklad ne ádoucí prohlubování meziregionálních rozdíl . P itom cíl byl p esn opa ný. Zaostalej í regiony m ly dotahovat ty vysp lé. Ale to se nestalo, uvedl poslanec a bývalý starosta elezného Brodu Václav Horá ek (TOP 09). Mezi slabé oblasti p itom pat í hlavn venkov, tedy obce a men í m sta do 25 000 obyvatel. e ením nastín ného problému m e být rozsáhlej í vyu ití metody komunitn vedeného místního rozvoje (CLLD) prost ednictvím místních ak ních skupin. Tento zp sob rozd lování prost edk , podporovaný
14 /
Evropskou komisí, není zatí en korup ními skandály jako nap íklad nechvaln proslulé regionální opera ní programy, které se v následujících letech zru í. A jaká ástka by m la MASkami na venkov protéci? Podle p edstav organizací zastupujících zájmy územních samospráv, se kterými souzní i lenové poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, by to m lo být kolem 40 miliard korun. Jde sice o pouhý zlomek celkové budoucí alokace, prosadit tento po adavek v ak nebude v bec snadné. To i p esto, e - jak p ipomn l poslanec Stanislav Pol ák - je po adavek na hranici 40 miliard korun pro MASky na sou asných sedm let legitimní, kdy v p epo tu na jednoho obyvatele to znamená na celé období dev t tisíc korun. Jsme p esv d eni, e vyu ití místních ak ních skupin by mohlo garantovat transparentní a dostupné rozd lování prost edk na realizaci malých projekt v území, a to bez náro ného dojí d ní do nejbli ího krajského m sta nebo do Prahy. Je jasné, e aby tento systém za al fungovat skute n efektivn , musí na n j být vyhrazeno nále ité mno ství prost edk ; podle nás je pot eba takto rozd lovat zhruba desetinu v ech pen z, které k nám z Bruselu do roku 2020 dorazí, shrnula záv rem poslankyn Ková ová (STAN).
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BICKÝ
PARDU
KRAJ
Mora ice podepsali petici na podporu zachování po t na venkov Po tám v malých sídlech a okrajových ástech m st hrozí stále nebezpe í. eský telekomunika ní ú ad p edlo il na konci roku 2013 vlád v demisi návrh na ízení. Mimo jiné v n m stojí to, e bude v na í republice garantováno zachování 2100 provozoven po t. Za átek zní velmi dob e. Prost bude jich zachováno velké mno ství. Ale pokra ování u vypadá hroziv . Je t zbývá 1 100 po t, které by m ly být zru eny, nebo transformovány. Transformovány to znamená být umíst ny t eba v obchod . My na venkov nejsme s tímto návrhem Telekomunika ního ú adu spokojeni. V podtextu je sice skv lá my lenka úspor finan ních prost edk , ale tím pádem jsou ob továny k likvidaci malé po ty na venkov a v okrajových ástech m st, které málo vyd lávají. Ji d íve jsem napsala, e et it se nedá za ka dou cenu a zase p edev ím na lidech z venkova. Po tovní slu by mají být bez ohledu na hustotu osídlení dostupné tak jako dosud. Je to slu ba pro lidi a ne soukromá firma, která sleduje jen finan ní prosperitu. Sí byla vytvo ena ji dávno a funguje, tak pro likvidovat fungující systém. Uspo it peníze na nákladech lze i jinak. Nyní k nám do vesnic zají dí takzvaná motorizace , to je n kolik aut po ty za den, ka dé p iveze n co jiného. Systém tohoto et ení jsem stále nepochopila. Je t nedávno v e obstarala jedna doru ovatelka, co dnes obsluhuje n kolik lidí s auty.
Autorem petice je profesní organizace obcí Sdru ení místních samospráv. V petici je po adavek na záchranu a zachování stávajícího po tu a rozmíst ní po t. My z obce Mora ice, stejn jako i jiné vesnice v na í zemi, jsme se k petici p ipojili. Lidé ji ochotn podepisovali, proto e v dí pro . Zru ení po ty by pro venkov m lo i sociální dopad. Nav t vují ji p edev ím d chodci, eny na mate ské dovolené a také nezam stnaní. Po tu by nadále m la provozovat v ude eská po ta, s.p. a m la by zachovat také její odbornost. Pokud by pobo ky p evzala n jaká jiná právnická osoba jako svou vedlej í innost, kvalita slu eb by pochopiteln klesla. A o t ch zru ených nemá cenu polemizovat, ty by chyb ly. P edstava osmdesátileté babi ky, která se zbyte n trmácí od nás z vesnice do Litomy le na po tu za svými pot ebami autobusem a pak tam vystojí p lhodinu d lek a zase se vrátí autobusem, je pom rn úsm vná, pokud babka v pohod vládne v emi údy. Dote ka p e la vesnici a v e m la v kapse . Pro se tedy drbat pravou rukou za levým uchem, kdy dosud bylo lep í podrbání pravou packou za pravým uchem. Mgr. Hana t pánová starostka Mora ic, kandidátka do p edsednictva p i Sn mu STAN
Old ich Koblí ek: Venkov a jeho rozvoj je mým st ejním zájmem V eské republice je za itý názor, e za kulturou, sportem, vzd láváním a dal ími aktivitami jezdí lidé do v t ích m st. N jak automaticky se p edpokládá,
e za hranicemi m sta kon í ivot a na venkov se jezdí jen p espávat, v lep ím p ípad si oddechnout, ale ur it ne ít. pokra ování na str. 16 / 15
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BICKÝ
PARDU
KRAJ
Old ich Koblí ek: Venkov a jeho rozvoj je mým st ejním zájmem pokra ování ze str. 15
P edstava, e venkovské komunity doká ou nabídnout lidem kulturu, sport, mo nost celo ivotního vzd lávání nebo i vlastní uplatn ní, je pro mnohé ob any a nereálná. Venkovská komunitní spole nost v na í zemi pot ebuje povzbuzení a podporu. Podporuji strategické rozvojové plánování na úrovni obcí i MAS, zalo ených na metod LEADER, tedy na principu zdola-nahoru. Uznávám svazky obcí, vzniklé z vlastní iniciativy, nikoliv p íkazem nad ízeného orgánu nebo ze zákona. Mám dlouholeté zku enosti s vedením malé obce Vraclav se 770 obyvateli. Dvanáctý rok ji vedu jako uvoln ný starosta, p ed tím 8 let jako uvoln ný místostarosta.
Za tém 20 let mého p sobení ve vedení obce jsem zaznamenal výrazný nezájem státu o venkov, vydávání zákon zt ujících tamní ivot i správu venkovských obcí. Spokojený ivot obyvatel venkova byl a je mým prvo adým zájmem. P i tvorb volebních program jsou mi nejbli ími tématy venkov a zem d lství. V sou asné dob p sobím ve výboru Zastupitelstva Pardubického kraje pro ivotní prost edí, zem d lství a venkov. V ím, e jako len celostátního výboru hnutí Starost a nezávislých budu moci p isp t k rozvoji eského venkova tak, aby byl ivot jeho obyvatel spokojen j í, ne dosud. Old ich Koblí ek, starosta obce Vraclav, 1. místop edseda KV STAN Pardubického kraje
Jitka Pokorná: Práce pro lidi není povolání, ale poslání Hnutí STAN by m lo usilovat o to, aby se celostátní volební program neodklán l od cíl a problém jednotlivých mikroregion v republice. V Karlovarském kraji se úsp n setkávají starostové a starostky obcí a m st, a pokud se nám poda í sjednotit v echny vrcholové komunální politiky, bude hnutí STAN silným protikandidátem v em politickým stranám. Z toho vyplývá mé osobní motto: Práce pro lidi a s lidmi není povolání, ale poslání . Mým cílem je p iblí it vrcholovou politiku té komunální, tak aby zvolení parlamentní zástupci co nejvíce naslouchali problém m starost malých m st a obcí. Jsem p esv d ená, e hnutí STAN by m lo mít ambice, pracovat zcela samostatn jako autonomní politické hnutí, 16 /
Ý VARSK
KARLO
KRAJ
proto e dle mého názoru je ji schopné hájit své cíle. Pracuji ve spole nosti pro podporu a pomoc náhradním rodinám, proto e vyr stat v rodin je normální a lidé by m li mít dostatek informací o náhradní rodinné pé i. Na úrovni komunální politiky, v které jsem aktivní od roku 2006 jako lenka zastupitelstva m sta Nová Role bych si velmi p ála vybudovat pobytové sociální za ízení pro seniory v na em m st , proto e jsem p esv d ená, e tak jak se nyní zachováme k na im senior m my, tak se jednou budou chovat na e d ti k nám. Star í lov k si nezaslou í, aby se na sklonku ivota dostal na okraj spole nosti. Jitka Pokorná , zastupitelka m sta Nová Role
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
ECKÝ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
RAD LOVÉH
KRAJ
KRÁ
Referendum by mohla suplovat jen anketa Referendum je nejvýznamn j ím nástrojem p ímé demokracie a nyní je zna n diskutováno. Pro n které politické subjekty se stalo n kdy a fetiistickým zaklínadlem na e ení problém v eho druhu. I já jsem zastáncem prvk p ímé demokracie, av ak pro jejich uplat ování v praxi pova uji za správn j í postupnou evoluci ne revoluci. Del í dobu je sou ástí na eho právního ádu místní referendum, p esto získat stanovisko ob anské spole nosti by i jen v lokálních podmínkách, není jednoduchá v c. Místní referendum má své zákonné p edpoklady, a tak jeho výskyt je zatím sporadický. Proto bych si dovolil nabídnout k zvá ení mén formální institut, a to anketu. Ta je sice právn nezávazným zji t ním názor ob an , ov em p i dostate ném po tu ú astnících se obyvatel je nepochybn schopna zastupitel m obcí a m st ukázat v li lidu , a to rychlou a levnou formou. Ob an svým hlasováním v anket m e participovat na ízení m sta a u jen tím, e p ed svým rozhodnutím o problému p emý lí, se prohlubuje jeho zájem o ve ejnou v c. Anketní dotazník musí být jednoduchý a srozumitelný. Výhodou ale je, e se nemusí jednat pouze o otázky, na které lze odpov d t ano i ne tak, jako u referenda, i kdy ty by i tak m ly s ohledem na rychlé vyhodnocení ankety a jednozna n j í interpretaci výsledk být jádrem i anketních otázek. Záb r m e být tedy výrazn ir í ne u referenda. Lze zji ovat nap íklad investi ní priority ob an nebo i míru d le itosti jednotlivých výdajových slo ek m sta.
subjektivní závaznosti na výsledcích ankety p i rozhodování len zastupitelstva m sta. Jedinou racionální mo ností je proto vyu ít voleb s vysokou ú astí ob an , tedy zejména voleb do Poslanecké sn movny i do zastupitelstev obcí a m st, kde ú ast standardn p esahuje 50 %. K vyhodnocení ankety lze na bázi dobrovolnosti vyu ít i leny volebních komisí. Ti tak iní v dob , kdy ekají na voli e. U doporu ující ankety se nejedná o tak formální postup jako u voleb i referenda, a tak ji lze vyhodnocovat i pr b n po ka dých 20 a 30 vhozených dotaznících. Sb rnou nádobu (t eba i jen krabici) na dotazníky je t eba umístit dostate n odd len od volební urny. Riziko fal ování je relativn malé, nebo v komisích v t inou zasedají ob ané z r zných volebních stran a anketu vnímají spí e jako zajímavé zpest ení. V Nové Pace ú ast na anketách p esahuje 50 % oprávn ných voli . N kte í dokonce p i volbách p inesou jen anketu. Rozhodnutí v anketách se za deset let na ich zku eností stalo výrazným pomocníkem p i tvo ení priorit zastupitelstva. Je zjevné, e v rámci omezeného prostoru tohoto lánku nelze postihnout v echny aspekty tématu, proto se v p ípadn zájmu o podrobn j í informaci na m obra te p es e-mail: josef.cogan@seznam.cz.
Mgr. Josef Cogan zastupitel m sta Nová Paka
Kámen úrazu je, jak zajistit dostate nou ú ast ob an tak, aby výsledky ankety byly dostate n reprezentativní. Vysoká ú ast ob an jednozna n zvy uje i míru / 17
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
AJ
KÝ KR
ÚSTEC
Hájí Svaz m st a obcí skute n na e zájmy? Dne 16. ledna tohoto roku se v Poslanecké sn movn P R konal seminá na téma Evropské fondy po roce 2014. Zde jsme byli sv dky prezentace pohled a názor na to, jak jednotlivé organizace zastupující samosprávy v R vidí základní alokaci dostupných zdroj rozvoje území. Ú astník tohoto seminá e musel, po prezentacích zástupc Asociace kraj R (AK), Sdru ení místních samospráv R (SMS), Spolku pro obnovu venkova R (SPOV), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a i politické reprezentace p ítomné jednání, odjí d t z jednání s nad jí, e venkov alespo v následujícím období získá, co pot ebuje a snad i na co má nárok.
a v li, nepochybn jmenovat Svaz m st a obcí R, který se takto svým p ístupem jednozna n zpronev uje svému základnímu poslání, kterým by m la být obhajoba zájm m st a obcí. Výsledkem jednání je ztráta alokace pro rozvoj venkova ve vý i min. 15 miliard K , které tak získají p edev ím velké aglomerace. Jak se SMO popere s vysv tlováním ú elu Kohezních fond EU, které nemají slou it k rozvoji rozvinutých území, ale k vyrovnávání rozdíl mezi mén rozvinutými a rozvinutými oblastmi EU, je mi záhadou, ale s tím si íb i na SMO asi hlavu ned lají. Z hlediska svého p ístupu se tak nabízí úvaha zda by se SMO nem lo p ejmenovat na SSM (nebojte analogie zkratky s totalitní organizací je jen náhodná, nebo e by ne?). SSM jako Svaz statutárních m st je vysv tlení návrhu zkratky odpovídající tomu, koho zájmy tato organizace skute n hájí, na úkor v ech ostatních.
Jedinou výjimku na tomto jednání bylo vystoupení zástupkyn Svazu m st a obcí R (SMO), její vystoupení, vzhledem k tomu, e návrhy SMO na alokaci prost edk pro venkov, které by byly v následujícím období administrovány prost ednictvím Místních ak ních skupin, byly násobn ni í (3x-4x) ne návrhy ostatních p ítomných, sklidil zjevn zaslou enou nevoli p ítomných. Emoce pak pon kud uklidnilo vystoupení jednoho z p ítomných starost , který informován z prost edí SMO doplnil informaci o aktuálních návrzích SMO, které se blí í názor m ostatních organizací.
V poslední dob jsme sv dky útok SMO/SSM v i dal ím organizacím, které jsou o er ovány smy lenými a l ivými informacemi o tom, jak tyto organizace jednají proti zájm m obcí v R. Ne títí se pou ít l i k stra ení obcí namísto toho, aby se sna il hledat zp soby jak spolupracovat k prosazování skute ných zájm obcí.
Následující události v ak ukázaly, e k i et hop, dokud jsi je t nep esko il je chybou a sázet na v rohodnost ve ejn prezentované informace se v eské politické kultu e nevyplácí.
Tyto a dal í zku enosti, v etn zku enosti s prosazováním RUDu, s touto organizací m vedou k zamy lení co ud láme se SMO, aby bylo skute n hodno svého názvu a poslání?
Poslední informace z projednávání návrh na p d MMR, které ádalo shodu a kompromis mezi v emi organizacemi k nastavení alokací ásti prost edk EU pro následující období, je v ak velkým zklamáním a je oprávn né tvrdit, e tím kdo prohrál a op t na politické hry doplácí je p edev ím venkov. Venkov v na em prost edí v ak m eme bez problému charakterizovat jako soubor obcí a m st ur it do velikosti 25 tis obyvatel.
SMO je zvlá tní organizací, která nemá klasickou strukturu rostoucí odspodu, od regionálních zastoupení, z nich vycházejí kraj tí a celostátní zástupci. Jednou za as je svolán celostátní sn m, kde jsou obvykle navoleni stejní zástupci, kte í asi nevykonávají ádnou innost, která by sm ovala k obhajob zájm obcí v R, anebo je struktura dokonce taková, e t mto zástupc m ani neumo ní cokoli ovlivnit. V tom p ípad se jedná o velmi nebezpe nou lobbistickou skupinu, která si úzkostliv hájí sv j vliv a bohu el za svoje poslání pokra ování na str. 19 jen skrývá skute né zájmy.
Za p vodce tohoto fatálního zklamání a po kození venkova m eme, díky neschopnosti vnímat pot eby 18 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
AJ
KÝ KR
ÚSTEC
Hájí Svaz m st a obcí skute n na e zájmy? pokra ování ze str. 18
Vá ení kolegové starostové, asi není jiná cesta, ne zvá it co s organizací SMO ud lat k tomu, aby bu zájmy m sta a obcí skute n hájila, nebo aby dále v t inu obcí a m st neohro ovala. Nabízí se dv mo nosti: ze SMO/SSM vystoupit a omezit tak vliv, kterým se obvykle ohání pokusit se prost ednictvím pon kud zvlá tní organiza ní struktury prokousat a tam, kde lze názory a jednací pozice SMO m nit v zájmu v t iny m st a obcí.
V ka dém p ípad ne innost ka dého z len znamená, e si ka dý dokonce platíme SMO za to jak nás hájí.
Ing. Petr Li ka, starosta Malých ernosek, p edseda KV STAN Ústeckého kraje
Pro kandidovat do komunálu Ji ní Morava je kraj, na který jsou na i politici hrdí. Kdy p ijede zahrani ní delegace, jedou je opít do sklípk v n které z vina ských oblastí. Pan hejtman Ha ek je hrdý na to, e je ná kraj jedním z nejlep ích pro ivot i pro podnikání. To je opravdu cenný názor, proto e mnoho m síc je tento kraj bez vedení. Sice se pan hejtman nechal sly et, e bude hejtmanovat dál, ale ono je to vlastn jedno. Ú edníci i starostové si u zvykli, e jestli je nebo není hejtman, stejn si musí poradit sami. A to je dobrá zpráva. Alespo je vid t, e na jihu Moravy jsme ivotaschopní i bez vrchnosti. Je t kdyby stejn postupovali v m st Brn , které se tak ostudn zviditelnilo v kauze Amazon. To, e politici neví, e p ed výstavbou je t eba zjistit, co íká územní plán, je na pová enou. Jestli by nebylo dob e, p ed velkohubými prohlá eními, zjistit skute ný stav v ci. Opravdu je t eba, aby takovou metropoli, jakou je Brno, vedli alespo trochu odborníci a ne kariérní politici, vystudovaní na slovenské venkovské univerzit . Potom by se t eba nemuseli náv t vníci Brna obávat
AVSKÝ
OR JIHOM
KRAJ
projít ve er kolem hlavního nádra í, které je ostudou nejen Brna, ale i celé republiky. Je nezpochybnitelné, e Brno je m sto moderní s obrovským v deckým potenciálem, který je krajem i m stem podporován. Staví se v decké ústavy, ale v p ípad FN Brno, která je jedna nejzadlu en j ích v republice, se zapomn lo na to, e je také t eba tyto ústavy nancovat. To není asi v c jen Brna, ale i ministerstva. A to je koda pro pov st m sta i R. Proto je dob e, e v m stských ástech Brna se za ínají ob anské iniciativy hlásit k na emu hnutí, aby mohly ovliv ovat d ní v Brn i na magistrátu a vnést i trochu jiný, ne politický pohled, na svoje m sto. Jaroslav alkovský, DiS starosta obce Zbý ov / 19
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
RAJ
SKÝ K
PLZEŇ
Pavel í ek: Je mnoho d vod podpo it hnutí STAN Hnutí STAN je pozitivní, otev ené a je pevn p esv dené o tom, e spole enské problémy se musí e it na té nejni í úrovni, tam kde vznikají. ádné jiné politické uskupení nemá tak velkou d v ru v efektivnost rozhodování malých spole enství obcí, m st, spolk , neziskovek, církví. Aby tato spole enství mohla e it problémy spole nosti, musí být svobodná. Musí mít zaru eny iroké kompetence a ekonomické zdroje. Nemá li n jaké spole enství vlastní zdroje a o ka dou korunu musí ádat stát i n jaký nad ízený orgán, není opravdu samostatné. Proto STAN tolik usiloval o to, aby i malé obce a m sta m la dostatek zdroj pro sv j rozvoj, proto cht l STAN ekonomickou nezávislost církví na státu, proto STAN nechce nijak omezovat neziskový sektor. Prosazení vy ích p íjm m st a obcí a ekonomické samostatnosti církví má obrovský význam i pro stabilitu na í demokracie. Obce se nebudou z ekonomických d vod slu ovat, z stane zachován poklad státu desetitisíce aktivních zastupitel , kte í dávají svým spoluob an m k dispozici sv j as, zku enosti, aktivitu ve více ne 6 000 obcí. Církve pou ijí své prost edky nejen na duchovní innost nabídku nad je, kterou na e spole nost tak pot ebuje, ale i na konkrétní sociální, kolské i zdravotnické projekty. Dal í výhodou na eho hnutí je p irozený konzervatismus. Toti p esv d ení, e spole né v ci se dají zlep ovat jen pomalou trp livou prací. e neexistují jednoduchá, rychlá, snadná a populární e ení. len m hnutí, kte í denn e í stovky problém m st, obcí a kraj , nem e nikdo namluvit, e se ka dý problém státu vy e í referendem, nebo e stát lze ídit jako firmu. Nikdo je nep esv d í o tom, e nap íklad pacient m prosp je 20 /
zru ení t icetikorunového poplatku, kdy peníze, zaplacené za zbyte né náv t vy léka , budou pacient m chyb t na opravdu nutnou pé i. Bu me si ve STANu v domi na ich dobrých stránek. P esv d ujme na e bli ní svým optimismem, svou zku eností o tom, e spole né v ci je mo né zlep ovat. Na ím prvním leto ním cílem jsou evropské volby. íkejme ostatním, e je dobré být Evropanem. Je to p ece p íjemný pocit být doma v tolika státech s r znými jazyky, kulturou a poprvé v historii nemít v Evrop ádného nep ítele. Je dobré uv domit si, co nám p inesly evropské investice, know-how, i to, jak velký zájem má Evropa o na e výrobky. Za STAN máme velmi dobré kandidáty do Evropského parlamentu. Zdatné v právu, v problematice regionálního rozvoje i v obhajob lidských práv. Ud lejme, co m eme pro to, aby mohli v Evropském parlamentu zastupovat zájmy m st a obcí.
Ing. Pavel í ek starosta Spáleného Po í í p edseda KV STAN Plze ského kraje
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
KRAJ
INA
VYSOČ
Dojde v T ebí i na referendum? V T ebí i vznikla iniciativa T ebí Ob an m!, která si zvolila jako sv j cíl vyhlá ení místní referenda v otázce p esunu Domu d tí a mláde e (DDM) do areálu bývalé továrny BOPO v ásti Borovina. Zám rem m sta je tam DDM p est hovat a investovat do opravy bývalé kotelny 25 milion K . Dal ích 38 milion K plánuje m sto vynalo it na regeneraci ve ejných prostranství v areálu. Areál BOPO je v T ebí i brownfieldem, ve kterém pat í v t ina nemovitostí místnímu podnikateli Ing. Richardu Horkému (TTS energo s.r.o.), tedy i kotelna, ze které má vzniknout nový DDM. Podnikatelským zám rem pana Horkého je vytvo it z areálu moderní obytnou tvr , ve které bude nabízet k prodeji byty. A doposud ly ve keré investice do areálu v ak ist z m stského rozpo tu, nap íklad loni m sto zaplatilo vznik kruhového objezdu za 21 milion korun. lenem p ípravného výboru iniciativy je t ebí ský opozi ní zastupitel Ing. Bc. Jaromír Barák, který je dlouhodobým kritikem investic m sta do podnikatelských zám r : M sto má nepochybn povinnost se podílet na kofinancování vzniku obytné tvrti, ale zatím do areálu investuje pouze m sto a majitel, pan Horký, vy kává, uvádí zastupitel Barák a dodává: D ti se stávají ob tí podnikatelského zám ru o ivit areál, n kolik m síc i let by se tam pohybovaly na staveni ti i v opu t né továrn . Radnice vznik iniciativy kritizuje a pova uje ji výlu n za p edvolební akci. Odvolává se na skute nost, e lenem p ípravného výboru je i dal í zástupce hnutí Starostové a nezávislí, len krajského výboru hnutí Jan B í ala. Od konce února do zhruba poloviny b ezna budu pobývat v zahrani í na dlouhodob plánované slu ební cest . Proto je logické, e jsem po ádal n kterého ze svých spolupracovník , aby se stal lenem výboru a v dob mé nep ítomnosti m zastupoval, vysv tluje Barák. Den po vzniknu iniciativy vy el otev ený dopis paní editelky DDM Pavlí kové, která varuje p ed nebezpe ím zániku Domu d tí a mláde e, jestli e bude zastaven projekt p estavby kotelny na DDM. M sto má ve svém
vlastnictví n kolik prázdných a polo-prázdných budov, do kterých by se mohlo DDM tém okam it nast hovat. Stavební úpravy objekt jsou otázkou pár týdn , oponuje Barák. Dal í len p ípravného výboru Jan B í ala dodává: Z reakcí ob an víme, e se nejvíce kloní k sou asnému umíst ní DDM v lokalit Hrádek poblí centra m sta a pobo ky na vabinského ulici, v lokalit Horka-Domky. Nevyhovuje jim zám r p edstavitel m sta ob pobo ky zav ít a p esunout do jediné v areálu BOPO. Kritici iniciativy napadají na asování vzniku iniciativy, jestli e se o zám ru p esunu DDM do kotelny debatovalo ji tém 2 roky. Pan Barák byl celou dobu hlasitým kritikem zám ru, av ak jeho názory nebyly v médiích zve ej ovány. Zm nu p inesla novela tiskového zákona, která umo nila oti t ní lánku opozi ního zastupitele v radni ním periodiku. Díky ní se mu (Barákovi pozn. redakce) za ali ozývat nespokojení ob ané a vyzývat ho k maximální snaze odvrátit p esun DDM do bývalé fabriky, uvádí B í ala. T ebí ské zastupitelstvo schválilo rozpo et m sta na rok 2014 na svém zasedání ve tvrtek 30. ledna 2014, kde se zastupitel Barák sna il vyjmout ástku na p estavbu kotelny na DDM z rozpo tu a posléze nechat pozastavit investici a nechat v této otázce vyhlásit místní referendum. Tyto návrhy v ak aktivn podpo ili pouze sociální demokraté. Zbyla tak u jen jediná mo nost odvrácení zám ru p esunu DDM do areálu BOPO, tedy mo nost sb ru podpis ob an za vyhlá ení místního referenda, vysv tluje B í ala. Aby bylo místní referendum vyhlá eno, musí se posbírat podpisy 10 % ob an T ebí e s oprávn ním volit. Zastupitelstvo m sta je poté povinno vyhlásit místní referendum a jeho výsledek p i odpovídající volební ú asti respektovat. Ing. Bc. Jaromír Barák p edseda místní organizace STAN v Kraji Vyso ina / 21
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
ECKÝ
LIBER
KRAJ
Otev ený Liberecký kraj pod vedením Starost Na podzim roku 2012 politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) zvít zilo v krajských volbách a získalo tak 13 mandát (22,21 % hlas ) v zastupitelstvu Libereckého kraje. SLK vytvo ilo koalici se Zm nou pro Liberecký kraj. Na ím hlavním cílem, se kterým jsme li do voleb, bylo prosazení otev ené a slu né politiky, kterou lenové a podporovatelé SLK d lají na komunální úrovni. Cht li jsme otev ít Liberecký kraj ob an m, aby mohli kontrolovat, kam sm ují ve ejné prost edky. Uplynul více jak rok, po který jsme intenzivn pracovali, a musím íct, e velké úsilí bylo odm n no adou hmatatelných výsledk . Ob ané jsou pln informovaní v rámci zastupitelstva, nebo nejen e dop edu zve ej ujeme kompletní materiály, které zastupitelstvo posléze projednává, ale také umo ujeme obyvatel m sledovat p ímé p enosy z jejich jednání. Velký p ínos vidím ve z ízení transparentního ú tu kraje, kde ka dý m e sledovat ve keré operace a pohyby na ú tech Libereckého kraje. Na to navazuje rozklikávací rozpo et jako dal í nástroj (spustili jsme jako první kraj v republice) ke kontrole politické reprezentace ob anem. U ivatelé mohou vid t v echny polo ky rozpo tu, seznam v ech plánovaných výdaj a p íjm a zárove i erpání jednotlivých polo ek v ástkách i procentech. Zjednodu en e eno: rozklikávací rozpo et je dal ím krokem, jím se kraj sna í p iblí it ve ejnosti, ka dý m e dnes vid t, co a za kolik platí Liberecký kraj. Dále uve ej ujeme smlouvy na portále ve ejné správy. Zve ej ujeme nejen smlouvy a objednávky týkající 22 /
se b ných dodávek zbo í, slu eb a stavebních prací, ale také nap . nájemní smlouvy, smlouvy o koupi nemovitostí, o poskytnutí dotací atd. Pokud bychom cht li znát statistické údaje, pak celkem bylo uve ejn no na portálu za jeden rok 900 objednávek a 3 000 smluv. Pr m rn trvá 5 minut uve ejn ní jedné smlouvy a náklady na realizaci jsou nulové. Denn je zve ejn no v pr m ru 2,61 smluv nebo objednávek. Od konce zá í je v provozu také mapa investic Libereckého kraje. Jedná se o podrobný p ehled v ech uskute n ných i plánovaných investic, vyhledávat se v této interaktivní map dá podle m st, obcí a region . U ka dé investi ní akce se zájemce dozví p esné informace kdy byla zahájena, kdy byla nebo má být ukon ena, jaká je cena, kdo zakázku vyhotovuje. Liberecký kraj je prvním krajem, který p edstavil podobnou aplikaci. Já osobn vnímám v echny tyto kroky jako velmi pozitivní, proto e ka dý ob an má právo vid t a v d t, co se d je s ve ejnými prost edky. D sledná kontrola ob anem m e být také prosp ná pro politiky samotné, nebo je donutí pracovat efektivn a v zájmu obyvatel. Pevn v ím, e se nám poda í prosazovat dal í v ci a napl ovat cíle.
Marek Pieter nám stek hejtmana, ízení ekonomiky, investic, správy majetku a informatiky
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
ESKÝ
JIHOČ
KRAJ
Nejen m sto Li ov si polep ilo o miliony korun V minulém roce byl v praxi zaveden spravedliv j í systém výpo tu p erozd lování státem vybíraných, takzvaných sdílených daní, které jsou sou ástí p íjm obecních rozpo t . Tento nový systém pomohl p edev ím obcím od 1 do 10 tisíc obyvatel ve vyrovnání disproporce v da ových p íjmech p epo tených na 1 obyvatele. Nesoulad v p íjmech obcí zp sobila vlastní a nesystémová úprava výpo tu Ministerstva financí z roku 2008, která je graficky vyjád ena v takzvané U k ivce, na jejím dn jsou práv p íjmy vý e zmín ných obcí. Novela zákona o rozpo tovém ur ení daní (RUD), která nabyla ú innosti 1. ledna 2013, pomohla alespo áste n vyrovnat zmín nou U k ivku. Tuto úpravu zákona iniciovalo a pomohlo prosadit celostátní politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN), spolu s dal ími partnery. Ve keré teorie a výpo ty, které slibovaly výrazný nár st rozpo t u znevýhodn né skupiny obcí, se na t stí ukázaly být správnými. V ir ím pohledu se jedná o obrovský úsp ch a první krok k spravedlivému nahlí ení na práva a zájmy obyvatel men ích a st edních obcí a m st. Nap íklad pro m sto Li ov, které má necelých 4,5 tisíce obyvatel, znamenalo nové RUD reálné zvý ení p íjmu v roce 2013 p ibli n o 9 milion korun. A to je ji nezanedbatelná ástka, která by mohla b hem n kolika let zajistit zásadní zlep ení stavu majetku m sta, které se stará i o deset vesnic, svých místních ástí, v pom rn rozsáhlém katastru.
slu eb a dal ích inností, které vyu ívají i obyvatelé okolních spádových obcí. S ro ním rozpo tem m sta Li ov, který se v minulých letech pohyboval v pr m ru okolo 55 milión korun, v ak nebylo v na ich silách zajistit tyto zmín né slu by a k tomu i trvalý rozvoj a údr bu stávajícího majetku, nepo ítám-li dotace, o které jsme s ohledem na velikost obce mohli ádat a které jsme získali. Zmín ných 9 milion korun navíc nám umo ní investovat nejen p ímo do oprav a rekonstrukcí majetku, ale i do p ípravy nových projektových dokumentací, bez kterých bychom nemohli dále ádat o dotace a pokra ovat v rozvoji na eho regionu. Díky p ijaté novele zákona o rozpo tovém ur ení daní jsou v ichni obyvatelé men ích a st edních m st a obcí o n co blí e trvalému zlep ování stavu svého ivotního prost edí. Týká se to p ibli n 6 milion lidí, tedy více ne poloviny obyvatel na eho státu. Tento první krok k vyrovnání disproporce v p íjmech obcí, p epo tených na 1 obyvatele, by m l být rozhodujícím po inem vedoucím ke stabilit obecních rozpo t , zlep ování úrovn ve ejných slu eb a vy í autonomii obcí v celé eské republice.
Ji í vec starosta m sta Li ov
Navíc je t eba si uv domit, e m sto Li ov pat í mezi obce, které zaji ují celou adu ve ejných slu eb, nap íklad v oblasti po ární ochrany, kolství, sociálních / 23
Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 zástupce editele hlavní kancelá e: Lucie Krej ová telefon: +420 734 588 408
Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
PROGRAM VI. Sn mu politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 1
P ivítání ú astník a pozvaných host , schválení navr eného programu a jednacího ádu (10:00 10:10)
2
Zpráva o innosti a hospoda ení za rok 2013 (10:10 10:25)
3
Vystoupení pozvaných host (10:25 11:00)
4
Výsledky reformy financování samospráv RUD (11:00 11:30)
5
Komunální volby 2014 zásadové patero, program pro komunální volby, informa ní portál
6
Volba celostátního p edsedy hnutí (12:15 - 12:30)
Chci kandidovat (11:30 - 12:15) 7
Volební blok A: volba místop edsed hnutí (12:30 13:00) P estávka: ob d (13:00 14:00) Tisková konference: 13:30
8
Volební blok B: volba len p edsednictva, volených len Celostátního výboru, volba dozor í rady
9
Volby do Evropského parlamentu v koalici s TOP 09, program pro volby do EP (15:00 15:45)
10
Zpráva rozhodcovského a smír ího výboru a dozor í rady (15:45 15:50)
11
Záv re ná usnesení Sn mu (15:50 - 16:00), vyhotovení zápis , ukon ení sn mu
a revizního smír ího výboru (14:00 15:00)
24 /