![](https://assets.isu.pub/document-structure/230801140122-0e89f95915ea86bb494c94c072b2d2ab/v1/e50a8971d75b9a154e864ac67d488649.jpeg?width=720&quality=85%2C50)
2 minute read
Fejezet 16 - Příprava na poslední dobu
Dne 7. září 1850 v Oswegu, stát New York, mi Pán ukázal, že pro Jeho lid musí být vykonáno veliké dílo, aby mohl obstát v boji v den Páně. Bylo mi ukázáno na ty, kteří vyznávají, že jsou adventisty, ale zavrhují přítomnou pravdu - viděla jsem, že se navzájem tříští. Ruka Páně na ně dolehla, aby byli v době žní rozptýleni, a aby drahým klenotům, kteří jsou mezi nimi a byli svedeni, se otevřely oči a poznali svůj pravý stav. Nyní, když jim poslové Boží přinášejí pravdu, jsou připraveni jí naslouchat, vidět její krásu i soulad, opustit bludy a přijmout tuto drahocennou pravdu a kde je třeba postavit se na obranu svého postavení.
Viděla jsem, že ti, kteří vzdorovali pravdě o sobotě Páně, nemohli nám z Bible dokázat, že by naše postavení bylo chybné - proto pomlouvají ty, kteří této pravdě věří a vyučují, a napadají jejich mravní charakter. Mnozí, kteří kdysi byli svědomití a milovali Boha a Jeho Slovo, tím, že zavrhli světlo pravdy, se tak zatvrdili, že se nerozpakují bezbožným způsobem znevažovat a neprávem obviňovat ty, kteří milují svatou sobotu, mohou-li jen tím uškodit těm, kteří bez bázně zvěstují pravdu. Všechny tyto věci nebudou dílu Božímu na překážku. Naopak se stává, že postup, jaký volí ti, jež nenávidí pravdu, je často prostředkem k otevření očí jiným. Všechny drahé kameny budou vydobyty a shromážděny, protože ruka Páně je vztažena, aby osvobodila ostatky svého lidu a své dílo slavně dokonala.
My, kteří věříme pravdě, bychom měli být opatrní a nedat podnět, aby se o nás zle mluvilo. Měli bychom dbát na to, aby každý náš krok, který činíme, byl ve shodě s Písmem svatým, protože ti, kteří nenávidí Boží přikázání, se budou radovat z našich chyb a poklesků, tak jak to činili bezbožní v roce 1843.
Dne 14. května 1851 jsem viděla krásu a slávu Ježíšovu. Když jsem se dívala na Jeho slávu, nepřišlo mi ani na mysl, že bych mohla být od Jeho přítomnosti odloučena. Viděla jsem světlo, které vycházelo ze slávy, která obklopuje Otce, a když přišlo blíž ke mně, chvěla jsem se jako list na stromě. Myslela jsem, že kdyby světlo přišlo ještě blíže, že bych přestala žít, avšak světlo mne minulo. Tehdy jsem nabyla určitý pojem o tom, jak veliký a hrozný je Bůh, s Nímž máme co do činění. Viděla jsem také, jak nedostatečný přehled mají mnozí o svatosti Boží a jak často Jeho svaté a důstojné jméno berou nadarmo, aniž by si uvědomili, jak velký a hrozný je Bůh, o němž mluví. Při modlitbě používají mnozí nedbalé a neuctivé výrazy, které zarmucuji citlivého Ducha Páně, a proto jejich modlitby nejsou v nebesích přijímány.
Také jsem viděla, že mnozí nemají poznání o tom, jací musí být, aby v době soužení mohli žít před tváři Boží bez pravého Nejvyššího kněze ve svatyni. Ti, kteří obdrželi pečeť živého Boha a budou v době soužení chráněni, musí dokonale vyzařovat obraz
Ježíšův.
Viděla jsem, že mnozí zanedbali nutnou přípravu a na dobu "rozvlažení" a "pozdního deště" se dívají jako na dobu, která je připraví, aby v den Páně obstáli a zůstali před Jeho obličejem živí. Ó, jak mnoho jsem viděla těch, kteří byli v době soužení bez jakékoli ochrany. Oni zanedbali potřebnou přípravu, a proto nemohli obdržet občerstvení, které musí všichni mít, aby je uzpůsobilo pro život před tváří svatého Boha. Ti, kteří se odmítli nechat proroky "otesat", kteří opomenuli očistit své duše poslušenstvím celé pravdy, a pokládali se za lepší, než ve skutečnosti byli, ti v době posledních ran pocítí a poznají, že bylo potřebné, aby byli pro stavbu otesáni a uhlazeni. Ale potom už nebude kdy něco podobného udělat, a nebude žádného Prostředníka, který by je před Otcem zastupoval. Před tou dobou bylo hlásáno velice slavnostní prohlášení: "Kdo škodí, škoď ještě, a kdo smrdí, smrď ještě, a kdo jest spravedlivý, ospravedlň se ještě, a svatý posvěť se ještě." Viděla jsem, že nikdo, kdo nezvítězil nad hříchem, pýchou, sobectvím, láskou ke světu, nepravým slovem a činem, nemůže mít podíl na "občerstvení". Měli bychom proto stále blíže a blíže přicházet k Pánu a opravdově se snažit o dosažení potřebné přípravy, která nás uschopní, abychom obstáli v boji ve veliký den Páně. Pamatujme všichni na to, že Bůh je svatý a že jen svaté bytosti mohou v Jeho přítomnosti věčně přebývat.