Fejezet 58 - Jiné znázornění

Bylo mi ukázáno, jaký zájem mají celá nebesa o dílo, jež probíhá na zemi. Jednoho mocného anděla Pán Ježíš pověřil, aby sestoupil a varoval obyvatele země, aby se připravili na Jeho druhý příchod. Když anděl v nebi opustil Ježíšovu přítomnost, šířila se před ním neobyčejná záře a slavné světlo. Bylo mi řečeno, že jeho posláním je osvítit zemi svou slávou a varovat lidi před nastávajícím Božím hněvem. Mnozí toto světlo přijali. Zdálo se, že někteří z nich jsou velmi vážní, zatímco jiní byli radostní a nadšení. Všichni, kteří přijali světlo, obrátili své tváře k nebi a oslavovali Boha. I když světlo zářilo na všechny, 133 Ew někteří se pouze dostali pod jeho vliv, ale srdcem je nepřijali. Mnozí byli naplněni velkým hněvem. Kazatelé a lid se spojili s nejhoršími lidmi a tvrdošíjně se stavěli na odpor světlu, které šířil tento mocný anděl. Ale všichni, kteří toto světlo 246 přijali, odvrátili se od světa a těsné se spojili jeden s druhým. Satan a jeho andělé byli velmi zaměstnáni, protože se snažili myšlení pokud možno co nejvíce lidí odvést od světla. Společnost, která světlo zavrhla, byla ponechána v temnotě. Viděla jsem, jak Boží anděl s hlubokým zájmem pozoruje lid, který vyznával, že věří v Krista, aby zaznamenal, jaký vliv mělo nebeské poselství na rozvoj jejich povahy. Mnozí z těch, kdož vyznávali, že Ježíše miluji, odvrátili se s posměchem, opovržením a nenávistí od nebeského poselství, a tehdy anděl zapsal na pergamen tuto zahanbeníhodnou zprávu. Celá nebesa byla rozhořčena nad tím, že Ježíš musí snášet takové opovržení od těch, kteří vyznávají, že jsou Jeho následovníky.

Viděla jsem, jak věřící byli zklamáni, když nespatřili svého Pána v očekávané době. Bylo Božím úmyslem zakrýt budoucnost a tím přivést svůj lid k rozhodnutí. Kdyby nebyla kázána přesná doba Kristova příchodu, pak by se Boží záměr nesplnil. Satan svedl mnohé k tomu, aby si mysleli, že velké události, týkající se soudu a konce doby zkoušky, jsou v daleké budoucnosti. Bylo nutné, aby lidé byli přivedeni k tomu, aby se snažili připravovat již nyní v přítomné době.

Jakmile čas uplynul, pak ti, kteří plně nepřijali andělovo světlo, spojili se s těmi, kteří pohrdli poselstvím a začali se posmívat zklamaným. Andělé zaznamenávali chování lidí, kteří o sobě tvrdili, že jsou Kristovými následovníky. Tím, že stanovený čas uplynul, byli vyzkoušeni a vyprubováni. Mnozí byli zváženi na váze a nalezeni lehcí. Hlasitě vyznávali, že jsou křesťany, ale ve skutečnosti Krista v ničem nenásledovali. Satan jásal nad stavem, v němž se nacházeli Kristovi následovníci. Měl je ve své pasti. Většinu z nich svedl, aby opustili 247 úzkou cestu a aby se pokoušeli vyšplhat do nebe nějakou jinou cestou. Andělé viděli, že na Sionu jsou spolu s čistými a svatými také smícháni hříšníci a pokrytci milující svět. Bděli nad pravými Ježíšovými učedníky, ale zkažení měli na svaté velký vliv. Ti, kteří ve svém srdci chovali silnou touhu vidět Pána Ježíše, měli od svých vyznávajících bratří zakázáno mluvit o Jeho příchodu. Andělé pozorně hleděli na tuto scénu a měli soucit s ostatky, které milovaly příchod svého Pána.

Pak dostal jiný mocný anděl rozkaz, aby sestoupil na zem. Pán Ježíš mu dal do rukou list a on, když přišel na zem, zvolal: "Padl, padl Babylon!" Potom jsem viděla, jak zklamaní opět pohlédli k nebi a s vírou i nadějí očekávali příchod svého Pána. Mnozí však vypadali otupělí, jako kdyby spali; v jejich obličejích jsem mohla vidět výraz hlubokého zármutku. Tito zklamaní na základě Písma svatého zjistili, že se nacházejí v době prodlévání a že musí trpělivě čekat na vyplnění vidění. Tentýž důkaz, který je přiměl, aby svého Pána očekávali v roce 1843, je vedl k tomu, aby Jej očekávali v roce 1844. Přesto jsem EW 134 viděla, že většina z nich už neměla tu sílu, kterou se vyznačovala jejich víra v roce 1843. Zklamání jejich víru utlumilo.

Když se lid Boží spojil, aby společně hlásal poselství druhého anděla, nebeské zástupy s hlubokým zájmem zaznamenávaly účinek tohoto poselství. Viděli, že mnozí nositelé jména křesťan se posmívali a opovrhovali těmi, kteří byli zklamáni. Posměvači říkali: "Vy jste ještě nevystoupili vzhůru?!" A anděl to zapsal. Pak anděl řekl: "Oni se posmívají Bohu." Bylo mi ukázáno, že podobný hřích byl spáchán už ve starozákonní době. Když byl 248 Eliáš vzat do nebe, spadl jeho plášť na Elizea. Pak přišli bezbožní chlapci, kteří se od svých rodičů naučili pohrdat mužem Božím, šli za Ním a posměšně volali: "Vystupuj vzhůru, ty lysý, vystupuj vzhůru, ty lysý!" Tím, že uráželi Jeho služebníka, uráželi vlastně Boha a proto byli ihned potrestáni. Podobně i ti, kteří potupovali svaté a posmívali se jim, že ještě nejsou v nebi, budou potrestáni Božím hněvem a pocítí, že to nebyla maličkost, když se posmívali jejich Stvořiteli.

Ježíš poslal jiné anděly, aby rychle letěli a oživili a posílili klesající víru Jeho lidu a připravili jej, aby porozuměl poselství druhého anděla a důležité události, která se brzy odehraje v nebi. Viděla jsem, že andělé dostali od Pána Ježíše velkou moc a světlo a rychle letěli na zem, aby splnili své pověření a pomohli druhému andělu v jeho práci. Když andělé zvolali: "Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc", zazářilo na lid Boží velké světlo. Potom jsem viděla, jak zklamaní povstali a společně s druhým andělem hlásali:

"Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc!" Světlo těchto andělů všude pronikalo temnotou. Satan a jeho andělé se snažili zabránit šíření tohoto světla a nechtěli dovolit, aby splnilo svůj účel. Přeli se s nebeskými anděly a říkali jim, že Bůh svůj lid oklamal a že se vším tím světlem a mocí nemohou svět přimět, aby uvěřil tomu, že Kristus přijde. Navzdory satanovu úsilí zatarasit cestu a odvrátit mysl lidu od světla, pokračovali Boží andělé ve svém díle.

Ti, kteří přijali světlo, vypadali velmi šťastní. Vytrvale se dívali směrem k nebi a toužili po tom, aby se Pán Ježíš 249 zjevil. Někteří plakali a modlili se ve velké úzkosti. Své zraky měli stále upřeny sami na sebe a neměli odvahu se dívat vzhůru. Nebeské světlo rozptýlilo temnotu, která je obklopovala a pak se jejich zraky, které měli ze zoufalství nejdřív obráceny jen na sebe, obrátily vzhůru a jejich obličeje vyzařovaly vděčnost a svatou radost. Pán Ježíš a všechny zástupy andělů hleděli s uspokojením na tyto věrné a čekající duše.

Ti, kteří nepřijali a odporovali poselství prvního anděla, ztratili rovněž světlo druhého andělského poselství a nemohli mít duchovní užitek z moci a slávy, jež doprovázely poselství: "Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc." Pán Ježíš se od nich s nelibostí odvrátil, protože si Ho nevážili a opovrhli Jím. Ti, kteří přijali toto poselství, byli zahaleni oblakem slávy. S velkou bázní se snažili, aby Boha nějak neuráželi. Čekali, bděli a modlili se, aby poznali Jeho vůli. Viděla jsem, že satan a jeho andělé se snažili zastřít Božímu lidu toto božské světlo, ale pokud si očekávající duše vážily světla a nedívaly 135 EW se na zem, nýbrž na Ježíše, satan je nemohl oloupit o tyto drahocenné paprsky světla. Toto poselství, dané z nebe, satana a jeho anděly rozzuřilo, a on pak vedl ty, kteří se tvářili, že milují Pána Ježíše, ale pohrdali Jeho příchodem, aby věrné, věřící duše nenáviděli a posmívali se jim. Anděl však zapisoval každou urážku, každé opovržení a každou křivdu, kterou zakusily Boží dítky ze strany svých formálních bratří.

Mnozí se připojili k volání "Aj, ženich jde!" a opustili své bratry, kteří netoužili po objevení se Ježíše a kteří jim nechtěli trpět, že se stále zabývají Jeho druhým příchodem. Viděla jsem, že Pán Ježíš odvrátil svoji tvář od těch, kteří odmítali a opovrhovali Jeho příchodem a přikázal svým andělům, aby vyvedli Jeho lid z prostředku nečistých lidí, aby se od nich nenakazili. Ti, kteří uposlechli poselství, svobodně vyšli 250 a vzájemně se sjednotili. Svítilo na ně svaté světlo. Zřekli se světa, obětovali své pozemské zájmy, vzdali se svých pozemských pokladů a svůj pohled upřeli cele k nebi, protože očekávali, že spatří svého milovaného Vysvoboditele. Z jejich obličejů zářilo svaté světlo, které svědčilo o jejich pokoji a radosti, jež ovládaly jejich nitro. Pán Ježíš přikázal svým andělům, aby k nim šli a posilovali je, protože se blížila hodina jejich zkoušky. Viděla jsem Boží milost a dobrotivost, která se projevovala tím, že znovu a znovu posílal lidem na zemi výstrahy a poselství, aby je přivedl k pečlivějšímu zpytování srdce a ke studiu Písma svatého, aby se mohli zbavit bludů, které zavedli pohané a papežství. Tímto poselstvím Bůh vyvádí svůj lid tam, kde by mohl pro něj působit ještě s větší mocí, a kde by mohl zachovávat všechna Jeho přikázání.