Fejezet 60 - Pevné základy

Viděla jsem společnost lidí, kteří stáli pevně a rozhodně na stráži a vůbec se nedali vyvést z míry těmi, kteří chtěli zviklat upevněnou víru církve. Bůh se na ně díval se zalíbením. Byly mi ukázány tři stupně - první, druhé a třetí andělské poselství. Anděl, který mne doprovázel, řekl: "Běda tomu, kdo mění něco velkého nebo i něco nejmenšího na těch poselstvích. Je životně důležité, aby tato poselství byla správně chápána. Osud duší závisí na tom, jaký postoj k nim zaujmou. Pán mě znovu provedl zvěstováním těchto poselství a viděla jsem, jak draze lid nabýval své zkušenosti. Byly získány mnohými utrpeními a těžkými zápasy. Bůh vedl své dítky krok za krokem, až byli postaveni na pevnou, neochvějnou základnu. Viděla jsem, jak se jednotlivci přibližovali k této základně a zkoušeli její základy. Někteří na ni vystoupili bez váhání a s radostí. Jiní začali na základech vyhledávat chyby. Chtěli vykonat některá zlepšení, aby se základna stala ještě dokonalejší a lidé, kteří na ni stáli, ještě šťastnější. Někteří ze základny sestoupili, aby si ji prohlédli a vyjádřili se, že je postavena na špatných základech, Já jsem však viděla, že na této základně téměř všichni stáli pevně a napomínali ty, kteří odcházeli, aby si nestěžovali, protože Mistrem stavitelem je sám Bůh, a oni vlastně bojují proti Němu. Vyprávěli jim o podivuhodném Božím díle, které je přivedlo na tuto pevnou základnu a všichni společně pohlédli vzhůru k nebi a hlasitě oslavovali Boha. Někteří z těch, kteří si dříve stěžovali a opustili tuto základnu, byli tím tak dojati, že s pokorou usilovali opět na ni vystoupit.

141 EW Byla jsem uvedena zpět do doby, kdy byl hlásán první příchod Kristův. Jan byl poslán v duchu a v moci Eliášově, aby Ježíši připravoval cestu. Ti, kteří nepřijali Janovo poselství, neměli žádný užitek ani z Ježíšova učení. Jejich odpor vůči poselství, které předpovídalo Jeho příchod je zavedl tak daleko, že pak již nebyli ochotni přijmout ani nejmocnější důkazy o tom, že je Mesiášem. Ty, kteří nepřijali Janovo poselství, vedl satan ještě dále, aby zavrhli Krista a ukřižovali Jej. Tím, že to vykonali, uvedli sami sebe do takového postavení, kde nemohli přijmout požehnání, jež bylo dáno o letnicích, které by jim ukázalo cestu do nebeské svatyně. Když se opona v chrámě roztrhla, bylo tím ukázáno, že židovské oběti a obřady již nebudou 260 nadále přijímány. Veliká Oběť, která byla přinesena, byla přijata a Duch svatý, který sestoupil o letnicích, obrátil mysl učedníků od pozemské svatyně k nebeské, kam Pán Ježíš vstoupil se svou vlastní krví, aby na své učedníky vylil dobrodiní svého díla smíření. Židé však byli ponecháni v naprosté temnotě. Ztratili veškeré světlo, které mohli mít o plánu vykoupení, a stále věřili, že jejich neužitečné oběti a dary mají ještě význam. Úlohu pozemské svatyně plně převzala nebeská svatyně, ale oni o této změně vůbec nic nevěděli. Proto nemohli mít žádný užitek z Kristova prostřednického díla ve svatyni.

Na Židy se mnozí dívají s hrůzou, protože zavrhli a ukřižovali Krista. Když čtou události o Jeho ponížení, myslí si, že oni by Jej milovali a nezapřeli by Krista jako Petr, anebo že by Jej neukřižovali jako Židé. Avšak Bůh, který čte v každém lidském srdci, je vyzkoušel, aby se ukázalo, jak veliká je jejich láska k Ježíši, kterou předstírají. Celá nebesa s hlubokým zájmem pozorovala, jak bude přijato poselství prvního anděla. Ale mnozí, kteří předstírali, že Pána Ježíše milují a při čtení o Jeho ukřižováni plakali, vysmívali se radostnému poselství o Jeho příchodu. Místo, aby toto poselství s radostí přijali, prohlašovali, že je to blud. Nenáviděli ty, kteří milovali Jeho zjevení se a vyloučili je z církve. Takoví, kteří zavrhli poselství prvního anděla, nemohli mít žádný užitek ani z druhého poselství a už vůbec ne z půlnočního volání, které je mělo připravit k tomu, aby vírou vstoupili s Pánem Ježíšem do svatyně svatých v nebeské svatyni. Zavržením prvních dvou poselství byl jejich rozum tak zatemněn, že nemohli vidět světlo ve třetím 261 andělském poselství, které jim mělo ukázat cestu do svatyně svatých. Viděla jsem, že podobně jak Židé ukřižovali Ježíše, tak i církve podle jména ukřižovaly tato poselství. Proto vůbec neznají cestu, vedoucí do svatyně svatých a nemohou mít žádný duchovní užitek z Kristovy prostřednické služby. Podobně jako lidé, kteří zbytečně přinášeli své oběti, i oni vysílají zbytečně své modlitby do oddělení, které Pán Ježíš opustil. Satan má radost z toho, že jsou podvedeni. Předstírá svůj náboženský charakter a svou mocí, znameními a falešnými zázraky vede mysl formálních křesťanů, aby je chytil do svých osidel. Některé oklamává jedním způsobem a jiné zase jiným. Vymyslel si různé svody, aby měl vliv na různé povahy lidí. Někteří lidé jeden podvod s hrůzou zavrhují, zatímco ochotně přijímají jiný. Některé satan svádí skrze spiritismus. Přichází rovněž jako anděl světla a svůj vliv po zemi šíří prostřednictvím falešné reformace. Církve jsou hrdé a myslí si, že Bůh pro ně koná podivuhodné dílo, ale ve skutečnosti se jedná o činnost jiného ducha. Vzrušení časem zmizí a svět i církve se pak nacházejí ještě v horším stavu než předtím.

Viděla jsem, že Bůh má opravdové dítky mezi adventisty podle jména, i mezi padlými církvemi a než budou vylity rány, budou z těchto církví povoláni jak kazatelé tak i členové a s radostí přijmou pravdu. Satan to ví, a než zazní hlasité volání třetího anděla, vyvolá v těchto náboženských společnostech určité oživení, aby ti, kteří zavrhli pravdu, si pak mohli myslet, že Bůh je s nimi. Dělá si naději, že svede i upřímné členy, aby si mysleli, že Bůh stále pro tyto církve pracuje. Ale světlo zazáří a všichni věrní tyto padlé církve opustí a připojí se k ostatkům.