Výchova pro život

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ A ANOTACÍ z X. pedagogické konference Středočeského kraje

VÝCHOVA a VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT

Český svaz ochránců přírody Vlašim Podblanické ekocentrum ČSOP, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim tel./fax: 317 845 169, 317 845 965, e-mail: vlasim@csop.cz www.csopvlasim.cz

Obsah

ÚVOD .................................................................................................................... 4 PROGRAM KONFERENCE .............................................................................. 5 ANOTACE ............................................................................................................ 6 PŘÍSPĚVKY ZELENÉ HÁDANKY SKŘÍTKA ZVOLÍNKA celoroční projekt ekologické výchovy MŠ (Iva Valtrová, Dis) .......... 10 LES, KLIMATICKÉ ZMĚNY A JÁ (Ing. Adéla Hamplová) ............. 16 PŘÍRODNÍ VYRÁBĚNÍ (Jana Boumová) .......................................... 21 VÝRAZOVÝ PROJEV A REFLEKTIVNÍ DIALOG JAKO CESTA K ENVIROMENTÁLNÍ SENZITIVITĚ východiska artefiletiky v enviromentální výchově (PhDr. Magda Andresová) .................................................................... 25 PTÁCI DO ŠKOL (Sedmero krkavců, Kavka ve městě), Veverka známá i neznámá programy EVVO pro MŠ, ZŠ a SŠ (Veronika Voldřichová) .............. 28 BIODIVERZITA a její ohrožení (RNDr.Tomáš Matějček,Ph.D.) .... 31 SKVRNY NA BANÁNECH (Jitka Oláh) ............................................ 34 MÍSTO PRO ŽIVOT – internetová dětská encyklopedie (Eva Zirhutová) ....................................................................................... 36 KAM DOPADNE ODPAD II. (Mgr. Lucie Sádlová) ........................ 40 NAŠE KRAJINA (Mgr. Jan Vrtiška) ..................................................... 45

Úvod Milí přátelé, v tomto sborníku jsou zachyceny přednášky a semináře z X. pedagogické konference Středočeského kraje „Výchova a vzdělávání pro život“. Konference proběhla ve dnech 2. a 3. listopadu 2010 v Podblanickém ekocentru ČSOP ve Vlašimi.

Konferenci spolufinancoval Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR. Děkujeme všem lektorům, kteří na konferenci vystoupili a přispěli do sborníku svými příspěvky.

Doufáme, že sborník využijete při své práci v environmentální výchově a vzdělávání.

Ing. Jana Dufalová hlavní organizátorka konference

PROGRAM KONFERENCE 08:00 – 09:00 Prezence, občerstvení, prodej publikací 09:00 – 09:15 Slavnostní zahájení, představení lektorů a hostů 09:15 – 09:30 Úvodní slovo hostů 09:30 – 10:00 Představení projektů a služeb pro školy ve Středočeském kraji 10.00 – 10:15 Přestávka na občerstvení 10:15 – 11:45 1. volitelná dílna 11:45 – 12:30 Přestávka na oběd, prodej publikací 12:30 – 14:00 2. volitelná dílna 14:00 – 14:15 Přestávka 14:15 – 15:45 3. volitelná dílna 15:45 – 16:00 Slavnostní ukončení, losování cen, předávání osvědčení

5

Volitelné dílny 2. 11. 2010 (MŠ a 1. st. ZŠ)

A) ZELENÉ HÁDÁNKY SKŘÍTKA ZVOLÍNKA Iva Valtrová, Dis (MŠ Zvole) Představení stejnojmenného celoročního projektu EVVO, včetně vyhodnocení projektu (vliv pobytu dětí v přirozeném prostředí přírody na osobnost dítětě, naplňování cílů a kompetencí jednotlivých oblastí RVP). Lektorka se podělí o vlastní zkušenosti se začleněním ekologické výchovy do ŠVP v MŠ. pro MŠ

B) LES, KLIMATICKÉ ZMĚNY A JÁ Ing. Adéla Hamplová (Sdružení TEREZA) V průběhu dílny se účastníci seznámí s tématem lesa a klimatických změn, které je zpracováno do pracovních listů. Seznamují děti s tím, jakou roli v našem okolí hrají stromy, umožňují jim vyjádřit své pocity k místům, kde se vyskytují a kde naopak ne. Dále děti reflektují 4 významné vlivy, které působí na mikroklima lesa a na tomto základě objasní, jak les ovlivňuje klima krajiny, ve které žijí. Rovněž se seznamují se zvířaty, které v lese žijí, jak reagují na klima a vcítí se do jejich role.. pro 1. st. ZŠ

C) PŘÍRODNÍ VYRÁBĚNÍ Jana Boumová (ZŠ Sokoleč) Tvořivá dílna, plná nápadů a inspirací. Vyrábět budeme především z přírodních materiálů a drobných odpadových materiálů. pro MŠ a 1. st ZŠ

D) TEMATICKÉ VYUČOVÁNÍ PRVOUKY Mgr. Katka Vrtišková (ZŠ Vrané n.Vlt.) Dílna představí postupy a metody při realizaci environmentálních témat v rámci prvouky v 1. a 2. třídě a propojení prvouky s většinou dalších vyučovacích předmětů. 6

Budou představeny konkrétní praktické zkušenosti získané při výuce na ZŠ Vrané nad Vltavou.Účastníci dílny si budou moci některé postupy vyzkoušet a řadu materiálů získat v elektronické podobě. pro 1. st. ZŠ

E) VÝRAZOVÝ PROJEV A REFLEKTIVNÍ DIALOG JAKO CESTA K ENVIRONMENTÁLNÍ SENZITIVITĚ (východiska artefiletiky v environmentální výchově) PhDr.Magda Andresová

Dílna nabídne orientační vhled do základních myšlenek artefiletiky, poskytne náměty k tvůrčím aktivitám v kontextu environmentální výchovy. Účastníci si vyzkouší, jaké zážitky lze prožít na poli výrazové hry, a jak se lze prostřednictvím fiktivních světů vztahovat k reálným problémům. pro MŠ a 1. st. ZŠ

F) PTÁCI DO ŠKOL Veronika Voldřichová (o.s. Ornita –Praha) Lektorka představí projekt Sedmero krkavců a Kavka ve městě. Cílem prvního je seznámení žáků a studentů s našimi krkavcovitými pěvci, kteří jsou považováni za jednu z nejinteligentnějších ptačích skupin naší planety. Program projektu je vytvořen tak, aby procházel napříč jednotlivými vyučovacími předměty a poutavou formou doplňoval teoretickou výuku na školách.

Druhý projekt se zaměřuje na problematiku druhové ochrany kavky obecné v městském prostředí. pro 1. st. ZŠ

7

Volitelné dílny 3. 11. 2010 (SŠ a 2. st. ZŠ) A) BIODIVERZITA a její ohrožení RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D (Přírodovědecká fakulta UK, Praha) Cílem programu je seznámit účastníky se základními informacemi o problematice biodiverzity a jejího ohrožení. Rozebírány budou faktory, které biodiverzitu podmiňují a vlivy člověka, které biodiverzitu ohrožují, zejména ztráta přirozených stanovišť, šíření invazních druhů a nadměrný lov. V programu se střídají části pojaté jako přednáška s aktivizujícími metodami, které si účastníci sami vyzkouší. pro SŠ a 2. st. ZŠ

C) KDO JE ZA VODOU? Jitka Oláh (Společnost pro Fair Trade, Brno) Představení výukového programu. Čeho bychom se byli schopni vzdát, kdybychom měli vody k dispozici málo? Zamyslíme se nad vlastní spotřebou vody.Vodu pijeme, jíme, do vody jsme oblečeni a ve vodě bydlíme – vodu nespotřebováváme jen přímo, ale i prostřednictvím produktů, kvůli jejichž výrobě ubylo vody z oblastí, jejichž obyvatelé trpí jejím nedostatkem.

Se zdánlivě lokálními problémy vody v jiných zemích jsme spojeni skrze naše věci. pro SŠ a 2. st. ZŠ

D) SKVRNY NA BANÁNECH Jitka Oláh (Společnost pro Fair Trade, Brno) Výukový program o banánech přináší problematiku užívání pesticidů v zemědělství a životních podmínek pracovníků banánových plantáží. Studenti hledají souvislosti a řešení problémů. Charakterizují alternativy Fair Trade a Bio banánů. pro SŠ a 2. st. ZŠ 8

E) PROGRAM MÍSTO PRO ŽIVOT Eva Zirhutová (OS Místo pro život HON) Stromy, cesty, potoky, kapličky ….jsou to dostatečně zajímavé prvky, aby probudily zájem školáků ?Ano, ale za určitých předpokladů. O tom především je náš program.

Jeho součástí je internetový portál Místo pro život. Obsahuje Dětskou encyklopedii historických a přírodních prvků. Provedeme vás portálem, ukážeme možnosti, jak ho využít ve výuce, jak z něj čerpat inspirace pro didaktickou práci. Zájemcům o aktivnější zapojení do programu umožníme vyzkoušet si ovládání portálu a využívání jeho interaktivních částí. pro 2. st. ZŠ

F) KAM DOPADNE ODPAD Mgr. Lucie Sádlová ( Ekodomov Kutná Hora) Představení výukového programu, během kterého žáci provedou průzkum odpadu, který sami vyprodukují. Zjišťují, jak je s odpady nakládáno ve spalovně, na skládce, na recyklační lince, a jaký je dopad těchto způsobů nakládání s odpadem na životní prostředí. Sestavují hierarchii nakládání s odpady.

Seznámení s pracovními listy z projektu Odpad z nebe nespad. pro 2. st. ZŠ

G) NAŠE KRAJINA Mgr. Jan Vrtiška (CEV Zvoneček, ZŠ Vrané n. Vlt.) Dílna představuje balíček materiálů (aktivit) na téma „Naše krajina“.

V první části účastníci pomocí různých typů aktivit zformulují definice a obsah základních pojmů, v druhé části se pokusí dívat na krajinu očima různých profesí a zájmových skupin – očima historika, umělce, ekologa, turisty, občana apod. a v závěrečné části mohou připravit a následně realizovat nějaký krajinářský projekt. Ve většině případů jsou připraveny modelové situace, pomocí nichž se účastníci seznámí s postupy, které následně mohou uplatnit při zkoumání vlastní krajiny.

Některé aktivity si účastníci budou moci sami vyzkoušet a balíček aktivit si odnesou v elektronické podobě. pro 2. st. ZŠ

9

ZELENÉ HÁDANKY SKŘÍTKA ZVOLÍNKA celoroční projekt ekologické výchovy v MŠ Ivana Valtrová, DiS., Mateřská škola Akimova školička s.r.o., Zvole u Prahy www.akimovaskolicka.vesele.info, e-mail: akimovaskolicka@seznam.cz CÍL: Hlavním cílem projektu bylo hravou formou přiblížit dětem svět přírodu v jejich bezprostředním okolí. Z pohledu pedagoga pak uvědomění si a vyhodnocení vlivu každodenního pobytu dětí v přírodě na jejich tělesný i duševní rozvoj na základě pozorování. Dílčím cílem projektu pak bylo porovnání aktivit při pobytu přírodě s naplňováním cílů a kompetencí jednotlivých oblastí RVP, kde bylo shledáno, že EVVO v MŠ se při pobytu v přírodě nenaplňuje jen oblast Dítě a svět, ale i mnoho cílů a kompetencí z ostatních oblastí (Dítě a jeho tělo, Dítě a druhý, Dítě a společnost a velmi důležitá oblast Dítě a jeho psychika). Projekt byl rozdělen do šesti etap.

POMŮCKY: Dopisy skřítka Zvolínka, papírový strom, zelené lístky z vlnitého zeleného kartonu s piktogramy jednotlivých hádanek, kelímkové lupy, tvrdé desky A4 na kreslení (kreslíme v přírodě), papíry, barevné pastelky (stačí vyřazené krátší pastelky, které již nejsou vhodné pro kreslení ve třídě), pomůcky k jednotlivým hádankám (paletky z kartonu apod.), lepidlo Herkules, motivační loutka skřítka Zvolínka (pokud není, nic se neděje, děti s úspěchem přivítají samotné dopisy – dopisy jsou tajemnější a děti jsou stále v očekávání, jak skřítek vypadá a kdy je navštíví…)

MOTIVACE: Postavička nebo jen dopisy s hádankami podporují u dětí větší zájem a zvídavost o přírodu a přirozenou cestou vlastního objevování se učí vztahu k živým i neživým organismům a jejich

10

ČASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU: ( září – červen) I. etapa: (září – 1/2 října)

„SEZNAMTE SE PROSÍM“ – poznáváme sebe, kamarády, okolí školky. Skřítek Zvolínek se představuje dětem a seznamuje děti s pravidly celoroční hry (projektu).

II. etapa: (polovina října – listopad)

„HÁDANKY Z MECHU A KAPRADÍ“ – objevujeme krásy a život v lese (co tvoří les a kdo v něm žije)

III. etapa: ( prosinec – ½ března)

„SNĚHOVÉ HÁDANKY“ – příroda v zimě odpočívá, ale i tak se tam najde spousty zajímavých věcí (stopy ve sněhu, skupenství vody apod.)

IV. etapa: (1/2březena – duben)

„JARNÍ HÁDANKY SKŘÍTKA ZVOLÍNKA“ – objevovaní jarních aspektů v přírodě, zrození nového života

V. etapa: (květen)

„HÁDANKY Z LUČNÍHO KRÁLOVSTVÍ“ – objevujeme krásu rozkvetlých luk (rostliny, léčivé bylinky)

VI. etapa: (červen)

„HÁDANKY Z SVĚTA HMYZU“ – objevujeme záhady světa hmyzu (včel,mravenců a brouků a motýlů).

Příklad jedné etapy projektu: II. etapa – „ HÁDANKY Z MECHU A KAPRADÍ“ CÍLE: • seznámení s pojmem „LES“, • osvojení si rozdílů mezi jehličnatým a listnatým lesem, • osvojení si jednotlivých rostlinných pater • osvojení si elementárních poznatků o obyvatelích lesa (savci, ptáci, obojživelníci), • vytváření pozitivního vztahu k ekosystému lesa a jeho ochraně.

MOTIVACE: motivační dopis skřítka Zvolínka,

11

1. HÁDANKA – MALÍŘSKÁ PALETKA Z LESA • žlutá paletka: objevte a na lepící štítky paletky nalepte vše co najdete v listnatém lese, • zelená paletka: objevte a nalepte vše, co najdete v jehličnatém lese, • červená paletka: objevte a nalepte plody keřů. Víte co je to keř?

POMŮCKY: • malířské paletky (žlutá, zelená, červená) vyříznuté z kartonové lepenky, oboustranná lepenka, • lepidlo Herkules pro přilepení větších kousků, např.smrkové šišky – pozor déle schne.

POPIS: • dětem přečteme motivační dopis, • rozdáme do skupin paletky (starším dětem můžeme vytvořit paletky do dvojice, mladším dětem nese paletku pedagog a děti přírodniny sbírají a nalepují na paletku • porovnáme, jaký je rozdíl mezi listnatým a jehličnatým lesem.

• Hledáme v přírodě keře (předem jsme si odpověděli na hádanku „Co je to keř?“ a na paletku nalepíme jejich plody.

HODNOCENÍ HÁDANKY Z POHLEDU PEDAGOGA: • předškolní děti dokázaly samostatně spolupracovat ve skupině a rozdělit si úlohy (nosič paletky, sběrači) • mladší děti bylo třeba do činnosti více povzbudit, ukázat jim názorně co mají sbírat (pouze přírodniny) • samy děti při srovnávání „objevů“ na paletkách byly překvapeny, jak mnoho se jednotlivé lesy liší – cíl této hádanky • Hádanka „Co je to keř?“ podnítila starší děti k samostatnému spontánnímu vyhledávání keřů v přírodě a kladení otázky na název keře.

12

2. HÁDANKA – LES JAKO NĚKOLIKAPATROVÝ DŮM • Hádejte, co je pod zemí lesa a jak se jmenuje lesní zem a z čeho se skládá?

• Co je na povrchu země v tzv. přízemí lesního domu, co tvoří 1. patro (bylinné patro), 2. patro (keřové patro), 3 patro (stromové patro) a jejich význam?

• Společně vytvořte z jakéhokoliv materiálu takový „Lesní patrový dům“ POMŮCKY: • obrázek několikapatrového domu (rodinného domu, panelového domu apod.), • delší pruh karton, • lepidlo Herkules, • přírodniny charakterizující jednotlivá lesní patra (kořínky např. z vývratů), mech, zem apod.

POPIS: • prohlédneme si a popíšeme patra na obrázku rodinného domu a přirovnáváme s jednotlivými patry v lese Suterén – podzemí, patro, kde je lesní zem, kde jsou kořeny rostlin, keřů a stromů, ale také podhoubí hub, spousta drobných živočichů napomáhajících rozkladů listů a přeměny v hrabanku(lesní zem), Přízemí – bylinné patro, patro mechů, hub, rostlinek, země (mechy-zásobárna vody pro les, je možné udělat pokus s mechem - mokrý a suchý mech), houby – potrava pro zvířátka, rostliny – potrava pro zvířátka, včelky.

První patro – keřové patro, hnízdiště drobných ptáků, plody – potrava pro ptáky a zvěř, úkryt pro drobnou zvěř Druhé patro – stromové patro, hnízdiště větších ptáků, domov pro zvěř, potrava pro zvířata (šišky, žaludy, bukvice), dobré dýchání pro člověka, dřevo ze stromů na výrobu nábytku, papíru, ekologické topení.

HODNOCENÍ HÁDANKY Z POHLEDU PEDAGOGA: • Do této činnosti se zapojily všechny děti bez rozdílu věku s velkou chutí.

Co je to patro, jsme si společně přiblížili na obytném domě (sklep, přízemí atd.)

Dětem se pak lépe chápalo propojení sklep – co je pod zemí, přízemí – co je na zemi, patra – co je nad zemí. Nejvíce děti zaujalo objevovat co je pod zemí.

• Přemýšlela jsem, proč děti nejvíce zaujalo právě zkoumání pod zemí. To co je ukrytu pod zemí je určitým TAJEMSTVÍM a pro děti je právě objevování „tajemna“ , tou nejpřitažlivější činností.

• děti si přirozenou cestou vlastního zkoumání osvojily poznatky z přírody.

Zjistily, že pod zemí jsou kořeny stromů a rostlin, zem-hlína, kamínky, drobní živočichové) • osvojení si pojmů matematických představ v praxi – předložky pod, nad, na.

13

3. HÁDANKA – OBYVATELÉ LESA • V domečcích ve Zvoli bydlíte vy děti, vaši rodiče, babičky, dědečkové, sestřičky nebo bráškové, ale víte. Kdo bydlí (žije) v lese?

• Využijte vlastní zkušenosti z lesa, encyklopedií, obrázků a vytvořte z jakéhokoliv materiálu koláž „Lesní domeček zvířátek, ptáčků a dalších obyvatel lesa“ (skupinová činnost) POMŮCKY: • encyklopedie, • barevné obrázky zvířat z kalendářů nebo časopisů, • velký bílý karton, lepidlo Herkules, POPIS: • vybavujeme si s dětmi setkání s různými druhy zvířat v lese při našem pobytu venku (srna, stopy prasete divokého, ježek, mlok, stopy peří po slepicích, které odtáhla liška, strakapoud, datel apod.)

• prohlížíme s dětmi encyklopedie (půjčili jsme si je v místní knihovně) • ve skupině dětí na bílý karton namalujeme les • hra na louce: hledej a sbírej pouze zvířata a ptáky volně žijící v lese • z obrázků zvířat, ptáků vytvoříme společně koláž. Je třeba nalepit zvířátko, ptáčka apod. na správné místo v lese.

HODNOCENÍ HÁDANKY Z POHLEDU PEDAGOGA: • význam menší skupiny děti (menší hlučnost a rozptyl dětí, rychlé ztišení), umožňuje pozorování živočichů ve volné přírodě • využití encyklopedií jako zdroje informací a podnět k učení nových věcí • matematické představy – třídění (sbírání pouze obrázků zvířat žijících v lese) • nácvik empatie k druhému (rozdělení se při hře o obrázky s druhým a podělit se s ním o radost)

14

ZÁVĚR aneb „JAK S RADOSTÍ OBJEVOVAT S DĚTMI SVĚT PŘÍRODY“ • vlastní filozofie všech pedagogů i nepedagogů zaměřená na zdravý životní styl a podporu ochrany životního prostředí • vlastní příklad pedagoga • spolupráce s rodiči • umístění školky v prostředí, „vytěžit“ pro EVVO nejvíce prvků z okolí MŠ • možnost vybavení pro ekologickou výchovu (není mnoho potřeba, stačí lupy, pastelky, papíry, a oči k pozorování) • chodit s dětmi přírodou s očima i ušima otevřenýma ( jako pedagog upozorňovat na zajímavé objekty, nálezy, ale podpořit a pochválit i nálezy dětí včetně společného pozorování !!! Nácvik vnímání věcí okolo sebe • RADOST ze spontánního pohybu v přirozeném prostředí přírody a společného prožitku skupiny dětí a pedagoga, společné vzpomínky.

15

LES, KLIMATICKÉ ZMĚNY A JÁ Ing. Adéla Hamplová Sdružení TEREZA, Haštalská 17, 110 00 Praha 1, www.terezanet.cz V nových pracovních listech Les, klimatické změny a já se setkáte zejména s třífázovým modelem učení E-U-R. Téma Les, klimatické změny a já je podrobně rozpracováno v těchto lekcích: • • • • • •

NěCO2 je ve vzduchu – a strom to potřebuje!

Strom jako klimatizace Na vlastní kůru – les a jeho klima Les – živá pumpa CO2 Les, klimatické změny a zvířata Co v sobě skrývá život dřevěné hračky

Podrobně máte možnost seznámit se s lekcí, kterou jsme na workshopu jen načali, a sice Co v sobě skrývá život dřevěné hračky. Její autorkou je Mgr. Justina Danišová.

Pokud se vám lekce bude zamlouvat, doporučujeme se přihlásit do programu Les ve škole – škola v lese. Dostanete tuto lekci a mnoho dalších v pěkně graficky zpracované publikaci i s obrázky a kopírovatelnými pracovními listy.

16

CO V SOBĚ SKRÝVÁ ŽIVOT DŘEVĚNÉ HRAČKY. Velká myšlenka • Dřevo má schopnost CO2 nejen zachytit, ale především jej podržet, a tak čím více výrobků ze dřeva kolem sebe mám, tím víc podporuji zachycení a udržení CO2 ve dřevě stromů.

Zásadní otázky • Záleží na tom, z jakého materiálu je hračka, kterou si vyberu? Pokud ano, proč?

• Jak hračky, které si kupujeme, ovlivňují změny klimatu?

• Dokážu vyrobit dřevěnou hračku vlastníma rukama? A kde vezmu materiál?

Trvalé porozumění 1. Žák popisuje a hodnotí své pocity ze dvou odlišných materiálů (dřevo a plast) použitých na výrobu hraček (které jsou mu příjemné a z jakého důvodu, které naopak, dokáže-li je rozeznat po hmatu atd.).

2. Žák používá zjištěné informace a vlastní závěry k rozhodování o výběru budoucích hraček a jiných podobných předmětů.

3. Žák pochopí, že život dřevěné hračky je součástí nekonečného/znovu se opakujícího cyklu života dřeva.

4. Žák objeví zásadní rozdíl mezi životní cestou plastua dřeva.

5. Žák získává osobní vztah k tomu, co sám vyrobí z přírodních materiálů.

Důkaz o učení Žák do pracovního listu zhodnotí, jaký našel rozdíl mezi plastovou a dřevěnou hračkou (nejprve rozdíly zjištěné hmatem, pak díky srovnání životního cyklu hraček). Žák si vyrobí dřevěnou hračku a v pracovním listu zaznamená průběh této tvorby. Na konci své práce do pracovního listu zhodnotí výhody a nevýhody plastových a dřevěných hraček a popíše, zda a jak to v budoucnu ovlivní jeho výběr hraček.

Věková kategorie: 3. až 5.třída ZŠ Časová dotace pro lekci a kde ji můžete absolvovat: PRÁCE VE TŘÍDĚ – minimálně 3 hodiny (2 h aktivity + min. 1 h výroba) – v ideálním případě 1 den TERÉN – min. 1 hodina + cesta, ale doporučujeme delší čas (cca 2–3 h) Lekci lze snadno rozšířit na celodenní projektový den.

17

JEDNOTLIVÉ KROKY LEKCE, aneb co je nutné projít, abychom došli k cílům.

1. KROK: Rozeznám dřevěnou hračku od plastové? aneb Co prozradí ruce.

Cíl aktivity: Žáci vyzkouší, zda poznají materiál hračky bez použití zraku, své zkoumání popíší Čas: 15 min. (10 min. práce ve skupinách a zápis do PL, 5 min. společné sdílení) Pomůcky: vlastnoručně přinesené hračky, látkový sáček či taška (lépe látková či papírová než plastová ) na schování hraček do každé skupiny.

Kde: třída Cíl aktivity pro žáky: Pokuste se postupně každý podle hmatu poznat a vyndat dřevěné hračky. Pak si zapište do pracovního listu, co vám pomohlo při pátrání a jaké to bylo, co jste cítili. Žáci pracují ve dvojicích či trojicích. Své přinesené hračky vloží do sáčku, tašky či krabice, a poté rukama krabici prozkoumávají a pátrají po dřevěných hračkách. Pak si své postřehy zapíší do PL. Po individuálním zápisu následuje krátké společné sdílení zkušeností s možností klást další otázky, např.: Jakou máte oblíbenou hračku ze dřeva? Proč je to právě tato? Jak byla vyrobena? Odkud je? Kde vyrostla? Máte doma převahu dřevěných nebo plastových hraček? Proč to tak je?

2. KROK: Jaká je životní cesta hračky? Sestavení cesty pro plastovou a dřevěnou hračku.

Cíl aktivity: Žáci sestaví a porovnají životní cestu plastové a dřevěné hračky a prozkoumají, jak jejich oblíbená hračka vznikla Čas: 50 min. (návrh: 15 min. práce s obrázky, 15 min. práce s textem, 10 min. lepení, 10 min. společné sdílení) Kde: třída Pomůcky: okopírované obrázky pro každého, text, nůžky a lepidlo do skupin Cíl aktivity pro žáky: Sestavte obrázky tak, aby vznikly dvě životní cesty – jedna pro hračku dřevěnou, druhá pro plastovou. Porovnejte obě cesty (jak jsou dlouhé, která kde končí atd.). Žákům řekneme cíl aktivity a postup práce: obrázky si vystřihnou a seřadí nejprve na lavice životní cesty hračky plastové a dřevěné podle toho, jak si myslí, že patří. Nejprve pracuje každý žák sám. Pak konzultují své „cesty“ ve dvojicích či skupinkách. Po krátké diskuzi (cca 3–5min.) rozdáme do každé skupiny (3–4 žáci/dvojice) texty, podle kterých si žáci své cesty zkontrolují (cca 10 min.). Pak vyzveme jednu skupinu, aby představila správnou cestu dřevěné hračky, a další

18

skupinu pro hračku plastovou. Učitel může okomentovat či ukázat na tabuli, že cesta dřevěné hračky se dá znázornit do kruhu. Tedy že se může znovu a znovu opakovat. Naopak cyklus plastové hračky jde znázornit přímkou (pokud se nerecykluje), nebo spirálou (při recyklaci – vznikne něco jiného). Ale spirála se bohužel nemůže znovu a znovu opakovat (výrobky už nejsou tak kvalitní).

Po společné kontrole a vysvětlení všech nejasností si žáci cyklus dřevěné hračky a řadu či spirálu plastové hračky vylepí do pracovního listu či do sešitu.

Na závěr společně zhodnotíme: Jak těžké bylo životní cesty hraček sestavit, co nás překvapilo, co jsme věděli? A pokud je čas a chuť, můžeme navázat dalšími otázkami, např.: Kdo pro nás hračky vyrábí? Odkud jsou hračky, které mám doma? Dokázal/a bych vyrobit hračku sám/sama?

3. KROK: Dokážu vyrobit hračku? Plánování, který předmět vyrobím a jak.

Cíl aktivity: Žáci si v přírodě najdou materiál, a z něj pak vlastnoručně vyrobí dřevěnou hračku dle návodu či vlastního nápadu Čas: 15 min.

Pomůcky: Návrhy dřevěných hraček a jejich popisy do skupin či k vyvěšení ve třídě (učitel je kratičce představí).

Kde: třída Cíl aktivity pro žáky: Projděte si návrhy dřevěných hraček a promyslete, co byste chtěli vyrobit vy sami. Případně vymyslete vlastní návrh (pak je třeba vymyslet, jaký materiál a pomůcky budete k výrobě potřebovat, a pracovní postup). Žáci mají prostor pokusit se vlastníma rukama (s drobnou pomocí dospělých tam, kde to bude třeba) vyrobit hračku ze dřeva. Mohou si zvolit některou z nabízených možností nebo si vymyslet svou vlastní hračku.

4. KROK: Kde a jak obstarám materiál na výrobu svého předmětu? aneb Cesta do lesa Cíl aktivity: Žáci si v přírodě najdou materiál, a z něj pak vlastnoručně vyrobí dřevěnou hračku dle návodu či vlastního nápadu Čas: minimálně 1 hodina na průzkum terénu a sběr materiálu + čas na cestu, případně další aktivity Pomůcky: seznam potřebného materiálu (každý žák si vytvoří vlastní dle zvoleného výrobku) Kde: terén Cíl aktivity pro žáky: Najděte a sesbírejte vše potřebné pro výrobu vaší dřevěné hračky, prožijte příjemný čas v lese a prozkoumejte prostředí, ze kterého vaše hračka bude pocházet.

19

Na výpravu za materiálem můžete využít třídní výlet nebo požádat žáky, aby si udělali výlet s rodiči a pomůcky na výrobu si donesli až do třídy. Pokud nemáte možnost či prostor ve třídě vyrábět, můžete žákům zadat i výrobu hračky doma s rodiči či ve skupinách kamarádů nebo se domluvit s jiným pedagogem (např. v hodinách výtvarné výchovy).

5. KROK: Moje ruce tvoří… a možná něco stvoří! Hotový výrobek opatříme cedulkou o původu Cíl aktivity: Žáci popíší, co si odnáší z práce se dřevem Čas: minimálně 1 hodina (dle schopností žáků) Pomůcky: donesený materiál, pracovní postup a obrázky, nářadí dle potřeby Kde: třída/doma Cíl aktivity pro žáky: Vyrobte vlastní dřevěnou hračku dle popisu či vlastní fantazie. Zapisujte své zkušenosti a zážitky průběžně do PL. Místo a čas výroby je velmi individuální a můžete ho přizpůsobit školním podmínkám a možnostem svým i možnostem žáků. Výroba dle popisu a vlastní fantazie může probíhat doma s rodiči či ve škole (ve skupině i individuálně). Žáci by si měli během celé přípravy, sběru materiálu i výroby hračky zaznamenávat své zážitky a zkušenosti do PL – Deník života mé hračky.

6. KROK: Jak hračky ovlivňují klima? aneb Jak můžeme prostřednictvím dřeva ovlivnit koloběh uhlíku?

Cíl aktivity: Žáci vlastními slovy popíší, jakou souvislost má jejich dřevěná hračka se změnami klimatu Čas: 30 minut Pomůcky: pro každého žáka schéma koloběhu uhlíku, text Trezor schovaný ve stromu Kde: třída Cíl aktivity pro žáky: Prozkoumejte, jak vaše hračka souvisí s koloběhem látek ve stromě a kolem nás. Tedy jak je to se „stromovým trezorem“.

Když je práce na hračkách i denících hotová, následuje společná „výstava“ s představením. Po třídě vystavte všechny výtvory a připojte k nim cedulky.. Cílem aktivity je, aby si žáci díky cyklu dokázali alespoň částečně představit, jak souvisejí dřevěné výrobky se změnami klimatu. Tedy, že dřevo je jakýsi „trezor“ pro uhlík.

20

PŘÍRODNÍ VYRÁBĚNÍ Jana Boumová, MŠ Sokoleč

21

22

Přírodní vyrábění – dílna plná motivace, inspirace, relaxace a nakonec i radosti z povedeného výtvoru

Účastnice při tvořivé dílně, vedené lektorkou Janou Boumovou 23

24

VÝRAZOVÝ PROJEV A REFLEKTIVNÍ DIALOG JAKO CESTA K ENVIRONMENTÁLNÍ SENZITIVITĚ (východiska artefiletiky v environmentální výchově) PhDr. Magda Andresová magda.andresova@gmail.com Tvořivá činnost spojená se zážitkem a jejich následná reflexe – to je další možná cesta pro environmentální výchovu.

S čím pracuje artefiletika?

Prvním předpokladem je vytvořit podmínky pro zážitkově bohatou tvůrčí činnost se záměrem na žáky cíleně působit. Aranžováním umělecké situace navozujeme určitý typ zážitku, se kterým následně pedagogicky pracujeme. Prakticky to znamená, že pokud žák chce splnit učební úlohu, musí toto "uspořádání

Práce s keramickou hlínou při semináři, který poodhaloval základní myšlenky artefiletiky 25

situace" přijmout, vstoupit do hry a do zážitků, z ní plynoucích (resp. do fiktivního světa daného námětem) Zážitek z výrazové hry je pouze prvním stupňem poznání. Žáci sem vstupují se svými předporozuměními vybudovanými na základě zkušeností z každodenních situací. Díla, která děti vytváří, odráží tyto jejich individuální zkušenosti a znalosti. Fiktivní svět výrazové hry jim jejich možnosti ukazuje z jiných úhlů, v jiném světle.

V reflektivním dialogu pak dostávají možnost své zážitky ventilovat a interpretovat (vykládat) a také objevovat shody a rozdíly při porovnávání svých předporozumění (vycházejících z rozdílné životní zkušenosti každého z nich).

Z těchto shod a rozdílů, z dětských postřehů v reflexi vznikají vzdělávací motivy. Žák si za pomoci učitele uvědomí na základě reflektování vlastní tvorby souvislost mezi svojí zkušeností a širšími kulturními či sociobiologickými (potažmo environmentálními) poznatky. To probouzí zájem o další poznávání ("Má to něco společného se mnou..je to ze života."). S objevenými vzdělávacími motivy by se mělo pracovat systematicky.

Artefiletika je reflektivní tvořivé zážitkové pojetí vzdělávání a výchovy které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů (dramatických, hudebních, tanečních) a směřuje k poznávání i sebepoznávání prostřednictvím reflektivního dialogu o zážitcích z výrazové tvorby nebo vnímání umění. (www.artefiletika.cz) Co lze z artefiletické koncepce vzdělávání uplatnit v environmentální výchově?

• zážitek - vstupovat do poznání skrz zážitek.

• vyjadřovací prostředky vizuální kultury (ale i dramatické, taneční aj.) – umělecké výrazy mají symbolický charakter (odkazují ještě na něco jiného než fyzicky jsou), umožňují metaforické vyjádření. Jejich výhodou je také to, že se jimi dají vyjádřit verbálně těžko uchopitelné věci (jako hodnoty, pocity atd.).

Prostřednictvím symbolického charakteru uměleckého vyjadřování lze prožívat environmentální situace, tj. při hře "jako" z nich mít prožitek .

• reflexe – odehrává se v dialogu mezi žáky "moderovaném" učitelem, umožňuje mimo jiné zážitky pedagogicky zhodnotit.

• komunikace - rozvoj komunikačních schopností (včetně nacházení příhodných obrazných vyjádření pro své duševní obsahy) je potřebné pro jakékoli vzdělávání a výchovu.

• sebepoznávání v kontextu kultury a prostředí – jedině na průsečíku poznávání kultury, přírodního prostředí a sebe-poznávání je zaručena celistvost, komplexnost poznání.

26

PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH AKTIVIT

27

PTÁCI DO ŠKOL (Sedmero krkavců, Kavka ve městě) a Veverka známá i neznámá programy EVVO pro MŠ, ZŠ a SŠ, Veronika Voldřichová, Zuzana Bartáková, o.s. Ornita www.ornita.cz, veronika.voldrichova@ornita.cz Přiblížit dětem některé z našich ohrožených druhů živočichů, zapojit je do mapování chráněných živočichů i jim představit skupinu ptáků, kteří jsou považováni za nejinteligentnější ptáky naší planety, to jsou cíle projektů, které na pedagogické konferenci představilo o.s. Ornita. Ze zkušeností práce s dětmi vyplývá, že mnoho z nich nezná běžné druhy ptáků, vyskytující se v jejich nejbližším okolí, a poté, co se s daným druhem seznámí, nejenže dané druhy již bez problémů rozpoznají, ale začnou si svého okolí více všímat a získají k němu nový vztah.

V projektu Sedmero krkavců se děti seznámí s našimi krkavcovitými pěvci, kteří jsou považováni za jednu z nejinteligentnějších ptačích skupin naší planety.

Název projektu je vypůjčen z názvu pohádky a má reprezentovat 7 resp. 8 druhů krkavcovitých, kteří se u nás vyskytují. Každý druh je s dětmi probrán, je vysvětleno, kde a jak jednotlivé druhy žijí, jaké jsou jejich životní zvyky a celkově se děti o nich dozví mnoho zajímavých informací. Poté následuje ukázka živých zvířat. Za tímto účelem Ornita již dlouhodobě spolupracuje s chovatelem zvířat Viktorem Čahojem, který má pro přednášky ochočenou vránu, kavku a krkavce Jacka, který je všem známý např. z pohádkového seriálu Arabela, kde hrál havrana, do kterého se převtěloval Rumburak. Jack předvádí dětem svoji inteligenci - dovede rozpoznat barvy, bez problémů si poradí s kouskem potravy na konci provázku spuštěného v lahvi a předvádí i další kousky, ze kterých můžeme odpozorovat, že inteligence takového krkavce si nezadá s inteligencí psa nebo kočky.

Ke konci hodiny si s dětmi zopakujeme nabité znalosti z přednášky a především všech našich 8 druhů krkavcovitých pěvců, které po přednášce už všechny děti bezpečně rozeznají. Setkání se živými ptáky je pro děti výjimečný zážitek, který hodně přispívá k jejich vztahu k přírodě a rozvoji přírodovědných znalostí.

Cílem projektu Kavka ve městě je sběr informací o výskytu a hnízdních lokalitách kavky obecné ve spolupráci se školami. Získané výsledky budou předá-

28

Veronika Voldřichová ze sdružení Ornita v Praze se svými exponáty ny odborníkům z České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Žákům je kavka představena opět zajímavou formou, nejdříve si zopakují naše druhy krkavcovitých, aby si zařadili kavku do širšího kontextu a poté se dozví o životě a etologii kavky obecné, co např. kavka dělá v jednotlivých ročních obdobích, jaká je nejvhodnější doba pro její pozorování a kdy nejlépe sledovat její hnízdění a hnízdní lokality a jak je vůbec poznat. To vše je doplněno zajímavými, zábavnými i napínavými videoukázkami, které žákům ukážou kavku v trochu jiném světle, především jako velmi inteligentního pěvce a i jako neohroženého bojovníka. Ani u této přednášky nechybí ukázka živého zvířete, tentokráte kavky Káči, o kterou opět pečuje její chovatel Viktor Čahoj.

Kavka posluchačům předvádí výborné manévrovací schopnosti, prolétne se nad jejich hlavami a také ukázky své inteligence, takže setkání s živým zvířetem dětem opět přinese neopakovatelný zážitek.

29

Veverka známá i neznámá je dalším programem, který ukazuje jednoho z našich chráněných živočichů a má za cíl jej zmapovat ve spolupráci se školami.

Data budou opět využita odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny. Veverka známá i neznámá navazuje na předchozí projekt „Pražská veverka“, kde se dobře osvědčila spolupráce se školami a při pilotním mapování veverky obecné bylo zaznamenáno téměř 1000 stanovišť tohoto chráněného živočicha na území našeho hlavního města.

Pilotní mapování prokázalo, že veverka obecná je vhodným druhem, snadno identifikovatelným i pro nejmladší "mapovatele". I předškolní dítě snadno rozezná veverku obecnou a ve spolupráci s rodiči či pedagogy dokáží svá pozorování vkládat do webové aplikace na internetových stránkách.

Během přednášky se žáci opět dozví základní i pro ně neznámá fakta o veverce obecné, jak mohou veverky chránit i jak je mapovat. I tento program je doplněn zajímavými videoukázkami o veverkách, které děti bez rozdílu věku, velmi zaujmou. A nakonec jim chovatel Viktor Čahoj opět představí živé ochočené zvíře – veverku Terku. Jelikož patří veverky mezi drobné savce, kteří mají sklony ke stresovým reakcím, je veverka dětem po celou dobu předváděna ve velké prostorné patrové kleci, kde má dostatek prostoru, aby zde předvedla svou aktivitu i své různé hrátky, které čím dál častěji provádí, jelikož si na školní prostředí i děti dobře navykla.

Tyto projekty jsou oblíbené nejen proto, že dětem zprostředkují přímý kontakt se zvířetem, projekty mají i další návaznost v podobě mapování živočicha či soutěže s vyvrcholením výstavou dětských prací v Národním muzeu. A ze zkušeností z reakcí učitelů i dětí víme, že pro mnohé to pak bývá prvním impulsem, aby si začali všímat více přírody ve svém okolí.

30

BIODIVERZITA a její ohrožení RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze http://natur.cuni.cz, tomasmat@seznam.cz ÚVOD: Pojmem biodiverzita rozumíme rozmanitost živé přírody (biologickou rozmanitost). Nejčastěji bývá vyjadřována na úrovni jednotlivých rostlinných a živočišných druhů. Můžeme ji však zkoumat i na úrovni podrobnější (biodiverzita genetická), nebo naopak na úrovni celých ekosystémů (biodiverzita ekosystémová).

Biodiverzitu lze vyjádřit nejen pro celou planetu, ale také pro menší území.

Geografické podmínky, které určují biodiverzitu Počet druhů, které se v určitém území vyskytují, je závislý na nejrůznějších geografických podmínkách. Mezi ty nejvýznamnější patří: Zeměpisná šířka – s rostoucí zeměpisnou šířkou počet druhů klesá.

Nadmořská výška – s rostoucí nadmořskou výškou počet druhů klesá.

Hloubka vody – s rostoucí hloubkou počet druhů klesá, u dna však bývá druhová rozmanitost vyšší, a to v některých případech velmi výrazně.

Produktivita prostředí – s rostoucí produktivitou se druhové bohatství zvyšuje, ale při překročení určité mezní hodnoty (například na přehnojených půdách či v eutrofizovaných jezerech) biodiverzita klesá, někdy i velmi prudce. Důvodem tohoto poklesu je přemnožení několika druhů na úkor ostatních, které vede k narušení mezidruhových vztahů.

Rozmanitost prostředí – obvykle zvyšuje biodiverzitu, pokud je však příliš vysoká, může dojít k vymizení druhů vnitřního prostředí (např. některé lesní živočichy nenajdeme v drobných remízcích).

Klimatická proměnlivost – vliv na biodiverzitu závisí především na předvídatelnosti podnebí. Předvídatelným (sezónním) změnám se mohou organismy přizpůsobit. Biodiverzita se tak obvykle zvyšuje o specializované druhy a o druhy, které se v území zdržují pouze část roku.

Nehostinnost prostředí – extrémní podmínky, které vyžadují od organismů výjimečné přizpůsobení, obvykle hostí méně druhů živých organismů. Nemusí se jednat jen o podmínky klimatické, ale také půdní (zasolené půdy, nedostatek živin), orografické (strmé svahy) apod.

Disturbance (narušení) – mohou být způsobené přírodními vlivy i lidskou činností. Zatímco mírné disturbance mohou biodiverzitu zvyšovat, silné disturbance naopak biodiverzitu většinou snižují.

31

RNDr. Tomáš Matějček seznamoval účastníky se základními informacemi o biodiverzitě Vývojové stáří ekosystému – v počátečních stádiích sukcese biodiverzita většinou rychle roste, ve stádiích blízkých klimaxu však může dojít i k jejímu poklesu z důvodů nástupu několika převládajících druhů (tzv. ekologických dominant).

Ostrovy – mají specifické podmínky ať už se jedná o klasické ostrovy pevniny v moři, nebo o „ostrovy“ určitého typu prostředí, které je obklopené územím s odlišnými podmínkami (např. jezero, jeskyně, rašeliniště apod.). Biodiverzita v takových územích klesá s rostoucí izolovaností a s klesající rozlohou izolovaného prostředí. Počet druhů, které se na ostrově vyskytují je určen přísunem nových druhů (imigrace), vymíráním druhů, které ostrov již obývají (extinkce) a vznikem druhů nových (speciace).

Ohrožení biodiverzity

V průběhu geologického vývoje Země se celkový počet druhů postupně zvyšoval, ale tento proces neprobíhal rovnoměrně. Byla období, kdy naopak docházelo po určitou dobu k jeho prudkému poklesu (tzv. masová vymírání). Příčiny masových vymírání byly různé – kosmické události, náhlé změny podnebí či dlouhá období s intenzivní vulkanickou činností. Často spolu tyto příčiny souvisely. Celkem došlo v geologické historii Země nejméně k pěti velkých masovým vymíráním, při kterých vždy vyhynulo nejméně 50–60 % tehdy žijících druhů.

32

Přestože přirozené kolísání počtu druhů na Zemi probíhá i v současnosti, hlavní změny biodiverzity (převážně jde o její ochuzování) jsou dnes způsobeny lidskou činností. Dokonce se bohužel ukazuje, že rychlost, jakou dnes ubývání počtu druhů probíhá, nemá v geologické minulosti Země obdoby.

Mezi nejvýznamnější mechanismy ztráty biodiverzity patří zánik a fragmentace přirozených stanovišť, introdukce druhů z jiných geografických oblastí a nadměrné využívání druhů (kácení, lov). Svou roli hraje také znečišťování životního prostředí, globální klimatické změny a průmyslové zemědělství a lesnictví.

V mnoha případech se samozřejmě jedná o kombinaci těchto mechanismů.

Na zániku přirozených stanovišť se nejvíce podílí odlesňování. Zánikem jsou ohrožena také stanoviště mokřadního charakteru. Mnohá stanoviště zanikají také v důsledku zástavby (sídla, silnice, dálnice apod.), využívání ploch pro zemědělství či vzniku tzv. druhotných stanovišť (skládky, rumiště aj.). Nově vzniklá stanoviště většinou hostí jen malý počet druhů, zatímco velké množství těch, které zde žily původně, již nenachází vhodné podmínky.

Fragmentace stanovišť (tzn. členění na menší části – např. v důsledku výstavby dálnice) vede k částečné nebo úplné izolaci jednotlivých populací, což může mít za následek degeneraci. Takto jsou ohroženi především velcí savci.

Introdukce geograficky nepůvodních druhů, tedy vysazení geograficky nepůvodního druhu v novém prostředí (ať už záměrné nebo nezáměrné) je nebezpečné v případě, že se geograficky nepůvodní druhy začnou v nově osídleném území nekontrolovaně šířit (tzv. druhy invazní). Mohou se stát nebezpečnými konkurenty, predátory či parazity domácích druhů, vytvářet s nimi křížence (hybridy) nebo výrazně ovlivňovat přírodní prostředí (měnit chemické a fyzikální vlastnosti půdy, urychlovat erozi, měnit světelné podmínky i celkový vzhled krajiny).

Nadměrný lov může vést až k vyhubení druhu. Známým příkladem z minulosti je nelétavý pták dronte mauricijský (známý jako „blboun nejapný“). Dnes jsou lovem ohroženi mimo jiné mnozí kytovci – např. velryba grónská, velryba jižní, velryba biskajská, plejtvákovec šedý, plejtvák obrovský či vorvaň obrovský.

Použitá a doporučená literatura: Matějček, T. (2005): Biodiverzita jako geografický problém. In: Geografické rozhledy, 14, č. 5, s. 124 - 125 Matějček, T. (2005): Ohrožená biodiverzita. In: Geografické rozhledy, 15, č. 1, s. 12 - 13 Plesník, J. - Roth, P. (2004): Biologická rozmanitost na Zemi: stav a perspektivy.

Scientia, Praha, 261 s.

Vačkář, D. (2005): Ukazatele změn biodiverzity. Academia, Praha, 298 s.

33

SKVRNY NA BANÁNECH Jitka Oláh (Společnost pro Fair trade, Brno www.fairtrade.cz

34

35

MÍSTO PRO ŽIVOT – internetová dětská encyklopedie Metodický portál, 60 praktických ukázek možných cest jak přiblížit dětem témata blízká životu a místu školy – to je didaktický program pro základní školy Místo pro život - environmentální prvek Eva Zirhutová - O.S. Místo pro život , Nečín www.mistoprozivot.cz Člověk se k prostředí, ve kterém žije, chová podle toho, jaký má k němu vztah.

Tento vztah se v myslích dětí formuje přes zážitky a místa. Takovými místy mohou být stromy, cesty, potoky, , stavby v okolí školy. Mohou to být i živá témata, místní historické události. Jsou to ale dostatečně zajímavé prvky, aby probudily zájem školáků, zvyklých z televize a videí na atraktivnější obrazy a filmové záznamy?

Naše odpověď je ano, ale za určitých předpokladů. O tom především je náš program.

Jeho součástí je Internetový portál. Obsahuje víceúrovňovou Dětskou encyklopedii historických a přírodních prvků, které se vyskytují v blízkosti většiny českých škol, Lokální informace škol zapojených do programu, do kterých mohou učitelé, rodiče, děti i veřejnost v místě školy ukládat zajímavé historické a přírodovědné informace, místní a regionální zajímavosti. V Proudu, interaktivní části portálu, je možné se podívat na to, jak se daří různým učitelům na různých školách témata do výuky začleňovat. Metodická část portálu nabízí učitelům náměty, jakým způsobem s tématy pracovat. V oddílu Dítě a škola jsou umístěny články o aktuálních tématech z oblasti dětské psychiky, o didaktických programech a školských systémech u nás i v zahraničí.

Ze šedesáti témat a témátek, které ukazují různé didaktické přístupy a cesty, jsme na ukázku vybrali to, ve kterém školní děti řeší dlouholetý problém jednoho hezkého místa jedné malé obce nad Vltavou.

LOM ŠPIC Nedaleko školy, na okraji obce Nečíně, je zatopený lom, kterému místní lidé říkají Špic. Těžba tu utichla před více než padesáti lety a za tu dobu se skalní stěny stačily pokrýt mechem, ve skalních štěrbinách se uchytily břízy a borovi-

36

ce, z hluboko uložených pramenů vzniklo jezero. Místo je doslova pohádkově krásné. Ano i ne. Na věčně rozházeném ohništi se povalují odpadky, občas plavou i po hladině, na cestě leží rozbité láhve od alkoholu, v létě se kolem lomu nedovoleně táboří, mladí si dojedou auty až téměř k hladině. Chtěli bychom to změnit a chtěli bychom, aby děti z místní školy byly při tom.

VYUČUJÍCÍ: Eva Zirhutová, Helena Cihelková, ZŠ Nečín PŘEDMĚT: Vlastivěda, Výtvarná výchova, Třída: 5. – 6.

CÍL: Navrhnout řešení problému čistoty v lomu.

Nechali tu po sobě stopu Poprvé se děti, tehdy ještě „páťáci“, vypravily s paní učitelkou Cihelkovou k lomu na začátku léta. Paní učitelka nezačala komentářem neutěšené situace a nabádáním dětí, co se dělá a co ne. Rozdělila děti do skupin a dala jim ústřižek papíru s citátem Zanechali tu po sobě stopu. Děti si měly promyslet, co výrok znamená a uvést pro něj kladné a záporné příklady. Každá skupina pak dostala list papíru a úkol: Najděte v okolí lomu alespoň deset příkladů dokládajících tuto větu a příklady zapište na papír. Po splnění úkolu vyslaly skupiny jednoho zástupce, ten dostal fotoaparát a instrukce, jak s ním pracovat. Seznámil s přístrojem ostatní děti, a poté mohl každý člen skupiny pořídit jeden záběr, kterým by větu: Zanechali tu po sobě stopu, dokumentoval. (nedopalky, rozbité láhve, stopy po kamenickém náčiní, podstavec jeřábu, ...)

Problém nepořádku v lomu Špic a nedodržování psaných i nepsaných pravidel jsme otevřeli s dětmi znovu ve třídě. Děti se rozdělily do čtyřčlenných skupin, každá skupina dostala soubor fotografií pořízených v lomu. Na tabuli jsem napsala první úkol: 1. úkol: Popište co nejpodrobněji situaci týkající se pořádku v lomu.

Co jste viděly, co víte z vlastní zkušenosti, co jste slyšely, co vidíte na fotografiích.

Mluvčí pak seznámili celou třídu s výstupy práce skupiny, ostatní skupiny si mohly do svých poznámek nové informace doplnit.

2. úkol: Co dalšího byste potřebovaly zjistit, než budete navrhovat řešení.

Děti dávaly návrhy, zapisovala jsem je na tabuli: Kdo do lomu chodí? Kdo se o lom stará? Co se všechno v lomu dělá?

Odpovědi děti hledaly ve skupinách a zapisovaly je na tabuli. Informace, které nezazněly, jsem následně na tabuli doplnila já.

• Kdo tam chodí: mládež, pubertální děti (7.-9. třída), chlapi (kouří a pijí alkohol), holky a kluci, mládež z okolních vesnic – když něco slaví, lidi zdaleka

37

– stanovat, někdo, kdo rád ničí, někdo, kdo si chce opékat buřty a pít alkohol (a pak neví, co dělá).

• Kdo se v současné době o lom stará a jak: školní děti a učitelé při akci Den Země, někteří občané z Nečíně, kteří bydlí blízko, dva důchodci, kteří tam chodí na procházky a uklízejí a odnášejí odpadky.

• Jaké akce se v lomu dělají: svatby, filmování, koncerty Klarinetového kvarteta, v létě koupání, pálení ohníčků, stanování.

3. úkol: Navrhněte řešení, jak pořádek v lomu zlepšit.

Některé skupiny potřebovaly pomoc, místo řešení popisovaly stav, některé skupiny navrhovaly jen represivní řešení. Dvě skupiny, ve kterých byly schopnější děti, měly širokou škálu návrhů, ostatní skupiny nalezly návrhy dva až tři.

• • • • • • • • • •

Pravidelně lom uklízet a čistit, zvolit lidi na úklid lomu.

Provádět každodenní kontrolu.

Měla by se o to starat obec.

Umístit tam velké pytle, do nich by se odpadky dávaly, a pak by přijelo auto a najednou to odvezlo.

Umístit tam cedule s upozorněním, co se má dělat.

Nepálit ohně, za skládku pokutu, neničit mraveniště, neničit přírodu, mohou se slavit narozeniny, ale uklidit po sobě odpadky, nelámat a neničit stromy.

Udělat dole u cesty závoru, aby tam nejezdily auta a motorky, dát tam zákaz vjezdu.

Umístit kamery, natočit to, vyhledat lidi, kteří tam dělají nepořádek, a říct jim, aby to po sobě uklidili.

Dávat lidem za nepořádek pokuty – je to ničení přírody, policie.

Dát tam dřevěné koše.

4. Doplňující informace Některá řešení, která děti navrhly, se nedají prakticky realizovat. Záměrně jsem nedala dětem na začátku práce informace, které by je v navrhování omezovaly. Nyní byla vhodná příležitost některé nové informace dětem poskytnout, např. umístění kamer a pořizování záznamů se dá praktikovat pouze v případě, že o kameře lidé vědí; pravidelný úklid lomu a kontrola je pro obec finančně náročná; přestupky, ke kterým v lomu dochází, nejsou tak závažné, aby k nim vyjížděla policie.

Začali jsme diskutovat o dvojím charakteru řešení problémů – represivním (zakázat, přikázat, trestat, kontrolovat…) a pozitivním (poprosit, požádat, vyzvat, dělat prevenci, jednat s lidmi, kterých se to týká, zlepšit estetické prostředí, zapojit do úklidu víc lidí ...). Byl důvod, proč se k návrhům dětí ještě jednou vrátit. Vypustit ty, které nejdou realizovat a doplnit další.

38

5. úkol: Nové kolo návrhů řešení Děti na základě nových informací pozměňovaly navržená řešení, vymýšlely řešení nová.

• Starosta řekne lidem, že bude brigáda za „slušný“ peníze.

• Zaměstnávat tam starší děti, aby tam něco udělaly, a pak si toho budou víc vážit.

• Poprosit lidi, aby nepořádek po sobě uklidili.

• Dobře děti vychovat, aby se nekamarádily s těmi, kdo kouří a pijí.

• Učit děti o přírodě a čistotě. Aby měly jednu hodinu týdně úklidu s dozorem.

• Učit lidi, aby odhazovali odpadky do koše a ne na zem.

• Aby se o lom staralo víc občanů – aby každý měl dobrý pocit, že se podílel na úklidu.

Dohodli jsme se na tom, že o práci dětí a jejich návrzích budeme informovat zastupitelstvo. O prázdninách vyšel i článek v místním časopisu Mezi lomy: Lom Špic .

Zajímalo mě, co si děti myslí o způsobu řešení problému, který si na vlastní kůži vyzkoušely. Kdo chtěl, mohl to napsat.

• Myslím, že bylo dobře, že to mohly řešit i děti.

• Nevím, jestli z toho něco bude, ale byl jsem rád, že jsem si to vyzkoušel.

• Myslím, že je to super. Každý si myslí něco jiného. Líbilo se mi to.

Chtěla bych taky něco jiného takhle dělat ve skupinách.

• Moc se mi to líbilo. Myslím, že bysme mohli takhle mluvit i o něčem jiném.

• Moc se mi to líbilo, ale měli by to řešit větší děti, třeba 8.a 9. třída.

• Ano, je to moc dobrý nápad. Nepořádek v lomu by se měl uklidit.

Toto je výborný způsob pomoci.

• Tento způsob se mi líbí, protože se všichni dokážou dohodnout.

• Tady ta práce v hodině byla pěkná, moc se mi líbila, protože jsem to dělala poprvé a že tím možná pomůžem přírodě. Doufám, že ano.

• Líbí se mi, že to pomůže lidem a že to i někoho zajímá.

• Myslím, že to bylo správné.

• Myslím, že by to měli řešit všichni, protože mají všichni takové problémy.

• Měly by to dělat nejen děti, ale i dospělí.

O lomu začalo diskutovat zastupitelstvo. Kontrolu využívání lomu si vzali na starost hasiči, místní kovář vyrobil kovovou zábranu, aby tam po cestě nemohla svévolně vjíždět auta. Debata o lomu pokračuje na vyšší úrovni a nezůstává jen u slov.

Projekt Environmentální prvek je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

39

KAM DOPADNE ODPAD II. Autoři programu: Iva Vopěnková, Lucie Sádlová, Petr Dolenský EKODOMOV, o.s. http://ekodomov.cz, info@ekodomov.cz Velká myšlenka programu: I já se podílím na tom, kolik odpadu vznikne a jak s ním bude naloženo.

Záměr programu: Seznámit žáky se základními způsoby zpracování odpadu a s možnostmi recyklace odpadu tak, aby sami pochopili nutnost předcházení vzniku odpadu a důležitost zodpovědného nakládání s ním.

V rámci výukového programu Kam dopadne odpad představovali účastníci jednotlivé složky odpadu 40

Věková skupina: 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky osmiletých gymnázií (6. - 9. ročník) Časová dotace: 90 minut Cíle programu: Žák: 1. zná základní způsoby nakládání s odpady (prevence, znovu použití, skládkování, spalování, recyklace) a jejich dopad na životní prostředí; 2. popíše způsob recyklace základních složek odpadu; 3. umí roztřídit jednotlivé složky odpadu.

1. Název aktivity: PŘEDSTAVENÍ A ZAHÁJENÍ PROGRAMU Výstup: evokace Čas: 5 minut Žáci sedí v kruhu a při svém představení každý zároveň odpoví na otázku „Kam podle Vás dopadne odpad?“ Lektor odpovědi nekomentuje a nehodnotí.

Metodická poznámka: lze očekávat a říká to i etymologie slova, že odpad odpadá mimo člověka, člověk se toho chce zbavit. Filosofickým cílem programu je naopak ukázat, že odpady dopadají na člověka, který by měl jejich problematiku odpovědně řešit.

2. Název aktivity: 4 ROHY aneb CO S OBALEM OD SVAČINY? Výstup: evokace Čas: 10 minut Pomůcky: 4 flipcharty s nadepsanými otázkami, pastelky nebo fixy, svačina Lektor vybere ve třídě 4 místa (nejlépe rohy), kam vyvěsí 4 plakáty (flipcharty).

Na každém plakátu je napsána jedna otázka: • Jaký odpad Ti zbude z dnešní svačiny a kam bys ho vyhodil?

• Co dál se stane s odpadem, který vyneseš do popelnice?

• Kam putuje odpad z barevných kontejnerů?

• Co myslíš, proč má být odpad tříděn?

Děti obcházejí „rohy“, píší svá vyjádření k otázkám a také čtou, co napsali spolužáci. Pokud je na základě toho, co napsali spolužáci napadne něco dalšího, mohou to na flipchart doplnit.

Aktivita slouží jen ke krátké evokaci, aby si žáci uvědomili, jaký odpad produkují, kam ho dávají a zjistili, co ví o tom, co se s ním dál děje.

41

3. Název aktivity: ODPADOVÁ PYRAMIDA Výstup: Seznámení s různými způsoby nakládání s odpady Čas: 10 minut Pomůcky: odpadová pyramida (plakát), lístečky s tvrzeními, informace o jednotlivých druzích zpracování odpadu a) kategorie – skupiny tvrzení: každý žák dostane lísteček s tvrzením, které patří do jedné z kategorií odpadové pyramidy (prevence, opětovné využití, recyklace / kompostování, spalování – energetické využití odpadu, skládkování) se zadáním: najdi spolužáky s tvrzeními, které jsou tvému podobné (patříte do jedné skupiny). Svůj výběr pak zdůvodníte a pojmenujete.

Příklady tvrzení ze skupiny Prevence (Omezování vzniku odpadu): Již při nákupu rozhodujeme, kolik odpadů vyprodukujeme.

Při nákupu banánů si odmítnu vzít plastový sáček.

Do obchodu si nosím svoji látkovou tašku, namísto abych si pokaždé bral/a novou plastovou.

Kupuji si jen to, co skutečně potřebuji. b) hierarchie kategorií Následuje další úkol pro dobrovolníka / celou třídu: v prostoru / na tabuli seřadit skupiny do řad dle míry přátelskosti vůči životnímu prostředí. (1: nejvíc přátelský, 5: nejméně přátelský) Výběr je opět třeba zdůvodnit. Výsledkem je odpadová pyramida:

PREVENCE OPĚTOVNÉ VYUŽITÍ RECYKLACE / KOMPOSTOVÁNÍ ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU SKLÁDKOVÁNÍ V případě potřeby žákům rozdáme nápovědy - lístečky se stručnými informacemi.

42

4. Název aktivity: VYTŘÍDĚNÍ ODPADU – honička Výstup: Rozřazení odpadu podle druhů, aktivita má i funkci rozdělení do skupiny pro následující aktivitu. Čas: 5 minut Pomůcky: lístečky s obrázkem odpadu pro každého žáka, 5 lístečků se symbolem kontejnerů na třídění odpadů Lektor rozdá žákům obrázky s odpady, pěti žákům obrázky s barevnými kontejnery a uvede aktivitu: Máme doma odpad, který už nemůžeme znovu použít a musíme jej vyhodit, rozhodli jsme se ale, že tento odpad nepošleme ani na skládku ani do spalovny, necháme ho zrecyklovat. Takový odpad ale musíme nejprve vytřídit do správných kontejnerů. Co kam patří? Dokažáte je správně roztřídit? a) honička • verbální varianta: kontejnery „honí“ odpadky, které do nich patří. Každý „odpadek“, který se našel, zůstává u svého kontejneru , tj. žáci se seskupí podle druhu odpadu.

• neverbální varianta: samolepky odpadků jsou nalepeny na zádech žáků, kontejnery se je snaží přečíst. Po každém správném uhodnutí zůstává odpadek přilepen na kontejner. b) po obou variantách následuje kontrola správnosti, doplněná shrnutím jaké odpady patří do jakého kontejneru a proč, a můstek k další aktivitě – podíváme se na to, co se s takto vytříděnými odpady děje dále.

5. Název aktivity: RECYKLAČNÍ ZÁVODY Výstup: Seznámení s různými způsoby recyklace Čas: 40 minut (10 minut četba textů, 15 minut tvorba, 25 minut prezentace) Pomůcky: texty pro skupiny, papíry, pastelky, obrázky/fotografie, recyklované materiály, pracovní listy a) zadání pro skupiny: Na základě textu si připravte exkurzi / televizní vstup z recyklačního závodu a návštěvníky / diváky seznamte s technologií recyklace daného materiálu a dalšími podstatnými informacemi k tématu. Pokud je to možné, pak technologii recyklace ztvárněte komentovanou pantomimou, doplňovanou zvuky z provozu, obrázky, výrobky z recyklovaných materiálů apod. b) po každé prezentaci proběhne vyplnění pracovních listů, doplněné otázkami na předvádějící skupinu a shrnutím lektora.

43

6. Název aktivity: CO BYS UDĚLAL NYNÍ S OBALEM OD SVAČINY? Výstup: závěr Čas: 10 minut Pomůcky: flipy z aktivity 4 rohy Lektor se vrátí k flipům z aktivity 4 rohy. Předloží před žáky tři z nich a vyzve je, aby doplnili své odpovědi.

• Co dál se stane s odpadem, který vyneseš do popelnice?

• Kam putuje odpad z barevných kontejnerů?

• Co myslíš, proč má být odpad tříděn?

Poté následuje diskuze i k první otázce: • Jaký odpad ti zbude z dnešní svačiny a kam ho vyhodíš?

Ptáme se, co by nyní udělali s odpadem, který jim zbyl ze svačiny: Co lze s daným odpadem udělat v podmínkách školy? A co doma? Lze některý obal nahradit jiným, ekologičtějším? Jak by vypadala ekologicky zabalená svačina? A jak neekologicky? apod.

44

NAŠE KRAJINA Mgr. Jan Vrtiška ZŠ Vrané nad Vltavou a CEV Zvoneček http://www.zsvrane.cz/, http://www.cev-zvonecek.cz/, honza.vrtiska@zsvrane.cz Moje dílna měla za úkol představit výukový soubor Naše krajina. Jedná se o soubor námětů a aktivit, který je primárně určen žákům 2. stupně ZŠ a příslušným ročníkům víceletých gymnázií, ale využívat ho (nebo jeho vybrané části) mohou i žáci mladší, případně starší.

Soubor propojuje témata průřezových témat Environmentální výchova, Výchova demokratického občana a Osobnostní a sociální výchova.

Soubor je poměrně rozsáhlý a v plné verzi může dobře posloužit jako obsah buď pro volitelný či povinný předmět nebo pro dlouhodobý projekt.

Při semináři Naše krajina panovala družná a zároveň tvůrčí atmosféra

45

Vybrané dílčí aktivity z něj je možno využít v rámci výuky celé řady vyučovacích předmětů – např. zeměpisu, přírodopisu, občanské výchovy, dějepis, informatiky, výtvarné výchovy, českého jazyka apod. Zasahuje totiž do celého spektra vzdělávacích oblastí a propojuje společensko-vědní, přírodovědné i výchovně předměty.

Není vůbec na škodu, pokud jsou nabízené aktivity doplněny o další nápady a náměty, případně upraveny tak, aby lépe vyhovovaly potřebám školy či třídy, která je řeší.

Aby měl člověk rád svoji krajinu a porozuměl propletenci vztahů, které v ní panují, aby byl ochoten pro ni něco udělat, aby se o ni bál, aby se do ní těšil, aby na ni byl pyšný, musí o ní nejprve něco vědět. Musí ji prožít, musí si ji prozkoumat a prohmatat. To je obranou proti lhostejnosti, aroganci a bezduchému drancování.

Právě proto vznikl tento výukový soubor.

Hlavní cíle: • žáci porozumí pojmu krajina a získají k ní větší citový vztah (chápeme krajinu jako část zemského povrchu, který jsme schopni vnímat, který je tvořen přírodními (reliéf, klima, …) i civilizačními prvky, které jsou ve vzájemném vztahu a vyvíjejí se)  v programu nedělíme krajinu na přírodní a kulturní • žáci dovedou připravit a případně realizovat týmový projekt řešící vybraný problém ve „své“ krajině • žáci chápou vývoj krajiny jako samozřejmý jev a dovedou změny vnímat, rozeznávat a komentovat (směrem do minulosti i budoucnosti) • žáci umí krajinu hodnotit z různých hledisek (stavu, funkcí, …)

• žáci umí krajinu pozorovat, zaznamenávat různým způsobem (kresba, fotografie, modelování pomocí různých materiálů, …) a popisovat • žáci využívají krajinu jako inspiraci pro vlastní tvorbu (básně, land art, …)

• žáci znají různá využití krajiny a dovedou vnímat a hodnotit jejich vliv na stav krajiny • žáci dovedou pracovat s mapami, satelitními i leteckými snímky, fotografiemi – dovedou je číst, porovnávat a komentovat • žáci dovedou týmově pracovat • žáci dovedou potřebné informace a podklady najít v příslušných zdrojích • žáci se dovedou domlouvat • žáci dovedou komunikovat s dalšími lidmi a získávat od nich potřebné informace – pamětníci, radní obce, …

• žáci chápou svůj osobní vliv na okolní krajinu, dovedou tento vliv pozitivně usměrňovat • žáci dovedou své závěry shrnout a prezentovat požadovaným způsobem

46

Soubor je rozčleněn do tří částí.

V první z nich se žáci vybranou formou seznámí s pojmem krajina, ujasní si, co považují za svoji krajinu a v týmu definují a jasně vymezí krajinu, kterou budou společně v následujícím programu zkoumat. Zamyslí se také nad tím, jak mohou vnímat krajinu lidé různých profesí a zájmů.

Většinu kroků v této úvodní části je možno realizovat vybraným typem aktivity, většinou existuje jedna nebo více alternativ. Učitelé mohou spolu s žáky vybrat ten typ aktivity, který nejlépe vyhovuje z hlediska časových možností, cílů, jež chtějí naplnit, složení, zájmů a možností třídy.

• je krajina zkoumána očima vybraných zájmových skupin a profesí. Do programu jsou zařazeny tyto skupiny: historik, občan, umělec, turista, ekolog a ochránce přírody, zastupitel a podnikatel. Pro každou z těchto skupin je nabízena řada aktivit, z nichž ty první slouží většinou jako modelové na zadané krajině okolí Vraného nad Vltavou. Pomocí nich se mají žáci seznámit s metodikou a postupy, tyto úlohy mají často uvedeno i řešení. Podobné úkoly pak žáci plní na své vlastní krajině. Žáci se např. pokusí porovnáním starých a současných fotografií zaznamenat změny v krajině a přemýšlí, zda se jedná o změny v pozitivním nebo negativním smyslu. Zamýšlí se nad místními názvy a jejich původem, snaží se spočítat koeficient ekologické stability krajiny svého vybraného území, vytvářejí netradiční naučnou stezku, učí se občansky angažovat formou referenda, petice či občanského sdružení, navrhují zajímavé vzdělávací procházky ve svém okolí, pracují s historickými mapami a pomocí programu Google Earth se učí prolínat staré a nové mapy a porovnávají změny, seznamují se s malíři krajiny i s lidovými písničkami, které se krajinou zabývají. Žáci pátrají v růžných zdrojích informací, povídají si s pamětníky, fotografují, mapují, natáčejí videopořady atd.

Ve třetí části jsou žáci vyzváni, aby se pokusili formou projektu vyřešit nějaký problém nebo realizovat nějaký záměr, který se týká jejich krajiny. Pomocí vzorových materiálů se nejprve naučí projekt vymyslet a naplánovat - vzorově je zpracován projekt na vytvoření land-artové galerie na školní zahradě nebo v jiném blízkém okolí školy, poté jsou už připraveni vytvořit a realizovat projekt vlastní.

Chci věřit, že soubor, který si účastníci dílny odnesli v elektronické podobě, bude využit a poslouží jako vodítko a inspirace pro výuku, jež povede k lepšímu porozumění světa kolem nás.

47

Sborník příspěvků a anotací z X. pedagogické konference Středočeského kraje VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT 2010 Vydal: Český svaz ochránců přírody Vlašim Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim Tel.: 317 845 169, 317 845 965 fax: 317 845 169 Grafická úprava: PAPAVER Náklad: 150 ks