Šiškovec černý L
idé se při spatření této podivné houby někdy až leknou. Klobouky jsou 5–12 cm široké, v mládí polokulovité, pak sklenutě polštářovité, šedé až šedočerné, se širokými, vatovitými, černavými šupinami, naspodu s velkými, hranatými, hnědými póry a černohnědým, vláknitě šupinatým, dřevnatě tuhým, 6–15 cm dlouhým a 1,5–4 cm širokým třeněm s bělavým prstenem; šedobělavá dužnina na řezu rychle kalně červená a nakonec černá. Výtrusy jsou tmavě hnědé, síťovitě ornamentované, skoro kulovité, 10– 15 x 9–12 m velké. Roste místy hojně v létě a na podzim (červenec až říjen) v lesích listnatých, smíšených a jehličnatých, nejčastěji pod borovicemi,
Strobilomyces strobilaceus (Scop.: Fr.) Berk. Syn.: Strobilomyces floccopus (Vahl: Fr.) P. Karst.
smrky, buky ap., spíše ve vyšších polohách. Jedlý. Šiškovec černý je svým vatovitě šupinatým, šedočerným kloboukem, vláknitě šupinatým třeněm a červenáním, pak až černáním dužiny tak nápadný, že jej nelze vůbec zaměnit za jinou houbu.
68 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 68
19.5.11 13:08
Ryzec syrovinka O ranžová syrovinka s bílým mlékem je houbaři vyhledávána a leckdy hned v lese snědena. Klobouky jsou 5–15 cm široké, v mládí polokulovité, s podvinutými okraji, později sklenuté až rozložené a prohloubené, hladké, žlutooranžové nebo červenohnědé, naspodu se zprvu bělavými, pak krémovými, poraněním rezavějícími lupeny, a tuhým, oranžově hnědým, 5–12 cm dlouhým a 1,5–2,5 cm širokým třeněm; pach slanečkový, mléko bílé, mírné chuti. Výtrusy jsou bezbarvé, s amyloidní, bradavčitou ornamentikou, kulovité, 8–10 m velké. Roste roztroušeně v létě a počátkem podzimu (červenec až září) v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích pod duby, buky, habry, borovicemi, smrky ap. Jedlý.
Lactarius volemus (Fr.) Fr. Syn.: Lactarius lactifluus (Schaeff.) Quél.
Ryzec syrovinka je do určité míry podobný nejedlému ryzci ryšavému (Lactarius rufus), který se liší menší velikostí, ryšavě hnědým kloboukem s ostrým hrbolem a ostře palčivým mlékem.
69 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 69
19.5.11 13:08
Ryzec šeredný T
ento ryzec je skutečně na pohled nepěkný až šeredný. Klobouky jsou 5–15 cm široké, v mládí nízce sklenuté, s okraji dlouho podvinutými a plstnatými, pak rozložené až vmáčklé, slizké, zprvu zelenavé, pak tmavě olivově hnědé, naspodu se špinavě žlutými, hnědě skvrnitými lupeny a krátkým, zelenavým nebo olivovým, 3–7 cm dlouhým a 1,2–2,5 cm širokým třeněm; mléko bílé, chuť palčivá. Výtrusy jsou bezbarvé, s amyloidní, neúplně síťovitou ornamentikou, skoro kulovité, 7–8,5 x 6–7 m velké. Roste velmi hojně v létě a na podzim (červenec až listopad) v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích, většinou pod
Lactarius necator (J. F. Gmel.: Fr.) Pers. Syn.: Lactarius turpis (Weinm.) Fr.
břízami nebo smrky, leckdy hromadně. Nejedlý. Ryzec šeredný je do určité míry podobný též nejedlému ryzci zelenému (Lactarius blennius), který se liší menší velikostí, živěji šedozeleným kloboukem a bílým, pak šedozelenajícím mlékem.
70 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 70
19.5.11 13:08
Ryzec smrkový N
ehojný a houbaři vyhledávaný ryzec. Klobouky jsou 3–8 cm široké, v mládí polosklenuté, se silně podvinutými okraji, později rozložené až vmáčklé, hladké, okrově červenavé nebo masově okrové, místy nazelenalé, naznačeně kruhaté, naspodu se světle žlutooranžovými, poraněním zelenajícími lupeny a oranžovým, 5–10 cm dlouhým a 1–3 cm širokým třeněm; mléko mrkvově červené, chuť škrablavá. Výtrusy jsou bezbarvé, s amyloidní, síťovitou ornamentikou, krátce elipsoidní, 7,5–10 x 6–7,5 m velké. Roste jen místy hojněji koncem léta a na podzim (srpen až listopad) v jehličnatých a smíšených lesích, někdy hromadně, vždy pod mladšími smrky a jalovci, často v trávě nebo mechu. Jedlý. Ryzec smrkový je velmi podobný
Lactarius deterrimus Gröger Syn.: Lactarius deliciosus s. auct.
též jedlému ryzci borovému (Lactarius deliciosus), který se liší trochu větší velikostí, zřetelnou kruhatostí klobouku, kratším třeněm a růstem jen pod borovicemi.
71 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 71
19.5.11 13:08
Ryzec peprný
Lactarius piperatus (L.: Fr.) Pers. Syn.: Lactarius pargamenus (Sowerby: Fr.) Fr. s. auct.
J
i ve stromořadích, zejména pod duby, buky, habry ap., ale i smrky. Nejedlý. Ryzec peprný je velice podobný též nejedlému ryzci plstnatému (Lactarius vellereus), který se liší hlavně plstnatým povrchem klobouku a prořídlými, málo sbíhavými lupeny.
eden z velkých, bílých ryzců a podobně jako ony jedlý jen po zvláštní úpravě. Klobouky jsou 8–18 cm široké, v mládí nízce sklenuté, pak talířovitě rozložené, vhloubené až nálevkovité, masité, lysé, suché, bílé, naspodu s bělavými, hustými, úzkými, sbíhavými lupeny a bílým, krátkým, tuhým, 4–10 cm dlouhým a 1,5–3 cm širokým třeněm; mléko bílé, chuť palčivě peprná. Výtrusy jsou bezbarvé, s amyloidní, bradavčitou ornamentikou, krátce elipsoidní, 8–9,5 x 5,5–7 m velké. Roste místy dosti hojně v létě a na podzim (červenec až listopad) v listnatých a smíšených lesích, někdy
72 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 72
19.5.11 13:08
Holubinka namodralá J
edna z velmi hojných, jedlých holubinek, zvaná též „uhlířka“. Klobouky jsou 6–15 cm široké, zprvu polokulovité, s podehnutými okraji, pak rozložené až vmáčklé, hladké, rozmytě modrofialové nebo olivově zelenavé, naspodu s bílými, pružnými, po přejetí prstem jakoby mastnými („špekovými“) lupeny a bílým nebo lilákově nadechlým, 5–10 cm dlouhým a 1,8–3 cm širokým třeněm; chuť mírná, výtrusný prach bílý. Výtrusy jsou bezbarvé, s amyloidní, bradavčitou ornamentikou, krátce elipsoidní, 7–9 x 6–7 m velké. Roste velmi hojně v létě a na podzim (červen až říjen) v listnatých, smíšených a méně také jehličnatých lesích, hlavně na jejich okrajích, ale
Russula cyanoxantha (Schaeff.) Fr. Syn.: Agaricus cyanoxanthus Schaeff.
i na hrázích rybníků, pod duby, habry, buky ap. Jedlá. Holubinka namodralá je značně podobná též jedlé holubince bukovce (Russula rigida), která se liší žlutě nebo hnědě zeleným (ne modrofialovým) kloboukem a křehkými, lámavými lupeny.
73 bookazin_AtlasHub_HOUBY_1-79.indd 73
19.5.11 13:08