PETRA ŠESTÁKOVÁ
PETRA ŠESTÁKOVÁ
PAŘÍŽ 1814 Bezprostřední poslech (auscultation immédiate) Bezprostřední, neboli přímý poslech je vyšetřovací metoda, při níž lékař přikládá ucho přímo na hruď pacienta. Metoda slouží ke zkoumání oběhové a dýchací soustavy a také zažívacího systému. Její původ pravděpodobně spadá až do Starověkého Egypta.
PODÍVEJ !
SLYŠÍŠ TO?
NĚCO ZKUSÍME
PŘILOŽ SI TO K UCHU
NEMOCNICE NECKER
MONSIEUR LAENNEC, JE ZDE DALŠÍ PACIENT, TENTOKRÁT SRDEČNÍ PROBLÉMY.
... MADAME DOBRÝ DEN ...
„Bezprostřední poslech“ je vyšetřovací metoda, při níž lékař přikládá ucho přímo ...
CO
TEĎ ??
... na hruď pacienta.
Zprostředkovaný poslech (auscultation médiate) Zprostředkovaný, neboli nepřímý poslech je metoda, při níž lékař vyšetřuje pacienta za pomoci stetoskopu. Metoda slouží ke zkoumání oběhové a dýchací soustavy a také zažívacího systému.
LEPŠÍ ZVUK
NOVÉ MOŽNOSTI
NASHLEDANOU MONSIEUR
PAPÍR NEMÁ TAK DOBRÉ VLASTNOSTI ...
... ALE DŘEVO!
“LE CYLINDRE” “VÁLEC” JE PŘÍLIŠ NEFORMÁLNÍ. JAK TĚ TEĎ POJMENOVAT ?
“SCOPOS” ŘECKY POSLOUCHAT
“STHETO” ŘECKY HRUĎ
René Laennec používá nově sestrojený nástroj stetoskop ve své ordinaci. Zkoumá odlišnosti v dechu a tlukotu srdce zdravých a nemocných pacientů.
Po smrti nemocných zaznamenává co bylo příčinou jejich anomálií.
Jde o první pojednání o zvucích srdce a plic slyšitelných přes stetoskop.
O tři roky později vychází jeho kniha „O zprostředkovaném poslechu“
RENÉ LAENNEC
Po vydání anglického překladu se Laennec stává známý celosvětově a lékaři míří do Paříže, aby se od něj učili.
POZORUHODNÉ NOVÁ METODA POSLECHU
DO PAŘÍŽE
JAK TĚ OTOČIT ?
Nebo nevědí jak nástroj používat.
A ze zvuku projíždějícího kočáru se stane diagnóza šelestu na srdci. Přesto spousta lékařů stetoskopu nevěří a upřednostňují
„vlastní uši“.
STRÝČKU?
ZASE SE TI ŠPATNĚ DÝCHÁ?
Laennec celý život trpí dechovými problémy a po vydání knihy vyčerpaný odjíždí na odpočinek k moři do Bretaně.
TADY, SYNOVČE, NEJVĚTŠÍ ODKAZ MÉHO
Až se jeho vlastní nástroj odhalí jeho blížící se smrt.
ŽIVOTA
VYŠETŘÍM TĚ.
V roce 1826 umírá na tuberkulózu ve věku 45 let.
Stetoskop prošel dalším vývojem. Ale byl to Laennec který jako první použil princip zprostředkovaného poslechu a jeho odkaz se vyvinul až do dnešní běžné podoby
STETOSKOPU.
René Lannec se narodil roku 1781 v přímořském městě Quimpre ve Francii. Jeho matka zemřela na tuberkulózu, když bylo Lennecovi 6 let. Jeho otec, právník, často bez uvážení utrácel peníze. Proto byli Laennec a jeho bratr v roce 1793 posláni žít k jejich strýci Guillaime Francois Lennecovi. Ten zastával pozici děkana medicíny na Univerzitě Nantes. Pod vedením strýce Laennec projevil zájem o medicínu a zač ji studovat, ale jeho otec byl pro�. Zmatený Laennec tak část života strávil procházkami, studiem řeč�ny a psaním poezie. To mu však nevydrželo dlouho a v roce 1799 začal znovu studovat, a to na nejvýznamnější univerzitě v Paříži, pod vedením doktorů jako Guillaume Dupuytren, nebo Jean-Nicolas Corvisart-Desmarets. Během studií se stal členem Společnos� lékařského vzdělání. V roce 1802 začal publikovat důležité vědecké články na různá témata. Jedním z nejvýznamnějších byl článek o sliznici du�ny břišní. Laennec měl po�že se zdravím a trpěl zkráceným dechem, přesto tvrdě pokračoval ve své práci. V roce 1804 byl přijat jeho doktorát na téma: Starověké řecké Hippokratovo učení k prak�cké medicíně, a tak se stal členem Societe de l´Ecole de Medecine. Přispíval do časopisu o medicíně, chirurgii a lékařství. Během Napoleonských válek se ujal oddělení v nemocnici Salpêtrière v Paříži, které bylo vyhrazené pro zraněné vojáky. Byl to katolík a tak se díky kontaktům stal osobním lékařem Josepha Cardinala Feshe, polovičního bratra Napoleona a ambasadora Va�kánu, kým zůstal až do roku 1814. V roce 1814 nastoupil jako lékař do nemocnice Necker v Paříži, kde také došlo ke zrodu jeho slavného stetoskopu. V roce 1819 publikoval první knihu De l´ausculta�on médiate = O zprostředkovaném poslechu, která pojednává o různých zvucích srdce a plic slyšitelných přes stetoskop. Laennec nepřinesl světu jen stetoskop. Věnoval se zkoumání tuberkulózy. Ustálil a vymezil pojem tuberkulóza a poznal stádia jejího vývoje: tvorbu uzlíků, rozptýlenou infiltraci, zesýrovatění, v příznivých případech zajizvení a zvápenatění. Kromě nemocí plicních si všímal i nemocí srdečních. Na srdci prováděl své první poslechové diagnózy. Po prvním vydání svého stěžejního díla se cí�l tak slabý, že si musel dopřát dvouletou přestávku. Pobýval u moře v Bretani a přesvědčil se o tom, že pobyt u moře má na plicní nemoc příznivé účinky. Po dvouletém odpočinku se vrá�l ke své práci a vydal druhé vydání knihy. Zdraví mu ale dlouho nevydrželo, vrá�l se k moři a v dubnu roku 1826 mu byla diagnos�kována tuberkulóza a ten samý rok zemřel. Laennec se oženil až na sklonku života v roce 1824 a vzal si vdovu Jaquelinu Argo, která pracovala jako jeho služebná. Čekal s ní dítě, ale ona potra�la. Laennec byl velice laskavý člověk, věřící a známý pro jeho charita�vní sklony k sociálně slabým lidem. Před smr� předal stetoskop svému synovci jako: “Největší dědictví mého života.”
PETRA ŠESTÁKOVÁ Semestrální práce KOSD Západočeská univerzita v Plzni Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Obor ilustrace a grafika Ateliér komiks a ilustrace pro dě� 1. ročník, zimní semestr, 2016