Břeclavská osmička

Břeclavská osmička 8 stran o Břeclavi Strážníci jsou pro ochranu a bezpečnost občanů, ne pro plnění městské kasy Občané Břeclavi jsou však každodenně konfrontování s tím, že se strážníci věnují úplně jiným úkolům, které jim zadávají jejich nadřízení z Městského úřadu.

Dovolte, abych začal výňatkem ze zákona o obecní policii: Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí, veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii či dalších zákonů zejména: a, přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, b, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, c, dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, d, provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci, e, podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených zákonem činí opatření k jeho obnovení. Občané Břeclavi jsou však každodenně konfrontování s tím, že se

strážníci věnují úplně jiným úkolům, které jim zadávají jejich nadřízení z Městského úřadu. Řidiči čelí měření rychlosti, kdy je radar pravidelně umístěn na přehledném a bezpečném místě, typicky u značky „konec obce“, na některém výjezdu z města. Tato činnost nejenže zbytečně šikanuje občany, ale navíc blokuje od potřebnějších úkolů dva vozy Městské policie a čtyři strážníky ve službě. Někteří mohou namítnout, že měření rychlosti ve městech může teoreticky napomáhat ke snížení počtu dopravních nehod. Dostupné dopravní výzkumy však žádný podstatný vliv na počet nehod neprokazují. Takovýmto argumentem se však pravidelně ohánějí ti, kteří měření využívají pouze na doplnění městské pokladny. Pro zajištění bezpečnosti na silnicích ve městech a v obcích přece máme policii státní,

která má s dopravou potřebné zkušenosti a je vybavena silnými pravomocemi sboru ve služebním poměru. Městská policie je zřízena k úplně jiným účelům a její využívání pro měření rychlosti na zakázku Města k bezpečnosti nepřispívá vůbec nijak.

Další nesmyslnou činností je využívání tzv. botiček. Nevidím jediný rozumný důvod, proč by měli strážníci jezdit nasazovat a sundávat botičky za nezaplacené parkování.

Můžeme se přece poučit, jak to dělají jinde, například v nedalekém Rakousku. Ve městech podobné velikosti kontrolu parkování zvládá jedna úřednice s fotoaparátem.

Nebylo by účelnější, místo nesmyslných botiček nebo měření rychlosti, poslat strážníky do ulic, klidně i na kolech, aby chránili bezpečnost občanů a dávali jim potřebný pocit bezpečí? Pokračování na straně 2

Jak zlepšit podmínky pro podnikání v Břeclavi Každý z nás narazil na nepříliš vstřícného úředníka, když řešil problém se svojí živností. O tom jak zlepšit podnikání v našem městě se rozepsal Ing. Mgr. Aleš Nešpor.

Začnu tím, že bychom chtěli, aby město a jeho úředníci v daleko větší míře nejen napomáhali, ale i zajišťovali propagaci všech místních firem a živnostníků.

V první řadě napomáhat při organizaci prezentačních a výstavních akcí v celé břeclavské oblasti, ale také se přímo podílet na koordinaci těchto aktivit. I proto bychom pro tuto oblast chtěli zřídit kontaktní osobu,

kterou jsme pracovně nazvali ombudsmanem, který by pro živnostníky a podnikatele aktivně řešil problémy a přistupoval k potřebám této velmi důležité skupiny obyvatel.

Základem jeho práce by měla být pomoc při vyřizování žádostí, ale i všech nejrůznějších dokladů s úřadem samotným, který ve spoustě příkladů spíše škodí, než pomáhá a

je svou byrokracií známý v celém kraji, možná i v rámci ČR. Měl by také znát a poskytovat nejrůznější informace o záměrech města v budoucnu, aby bylo možné se na určité podnikatelské aktivity připravit již s předstihem a aby všichni místní podnikatelé měli tu možnost hlásit se do všech nejrůznějších soutěží, které vypíše město Břeclav. Tím pádem budou i tyto firmy platit daně tady v Břeclavi a budou také zaměstnávat místní občany, čímž se samozřejmě synergický efekt znásobí. Současný stav je velmi špatný, protože naše město „okupují“ cizí firmy, spojené s určitými mocenskými skupinami.

Zrušení spousty výběrových řízení bez udání jakéhokoliv relevantního důvodu je toho jasným důkazem.

Současný stav poplatků i daňového zatížení je pro živnostníky i podnikatele již na samé hranici únosnosti. Proto bude ODS jednoznačně blokovat zvýšení jak daně z nemovitosti, stejně tak jako jakýchkoliv dalších daní a poplatků, protože jakékoliv zvýšení daní může mít až likvidační důsledky pro spoustu podnikatelských subjektů tady na Břeclavsku. Pokračování na straně 2 Strana 1

Břeclav

Břeclav

Strážníci jsou pro ochranu a bezpečnost občanů, ne pro plnění městské kasy Pokračování ze strany 1 Nebylo by lepší věnovat se rozšíření kamerového systému do dalších problematických lokalit, jako jsou ulice Na Valtické nebo Riegrova?

Minulá léta jasně prokázala, že kamerový systém přispívá značnou měrou ke zvýšení bezpečnosti a pořádku ve městě. Díky kvalitním kamerám totiž mohou strážníci včas a účinně zasáhnout a sjednat v ulicích pořádek.

Nechci městským strážníkům nasazovat psí hlavu a tvrdit, že dělají všechno špatně.

Uvedené výhrady směřují hlavně na jejich nadřízené, samotní strážníci pouze jednají

VÍTE, ŽE …..

podle pokynů a zadání. Osobně si velmi vážím práce strážníků, jejich práce je nelehká a mnohdy i riskantní. Jenom je nutné ukončit ty nesmyslné činnosti, které pouze šikanují slušné občany a vrátit městkou policii tam kam patří, čili pro ochranu občanů, jejich majetku a veřejného pořádku.

Ing. Richard Bartoš lídr kandidátky

Jak zlepšit podmínky pro podnikání v Břeclavi Pokračování ze strany 1 Všichni si musíme uvědomit a hlavně by tak měli učinit i zaměstnanci radnice, že jejich mzda je do určité míry ovlivněna všemi živnostníky a jejich odvedenou prací.

Pokud tu nebude dobré podnikatelské klima, tak nám tato hnací síla, čímž se určitě podnikatelé a živnostníci dají nazvat, odejde jinam a nám tu zůstanou jen prázdné obchody a vylidněné centrum, což doufám nikdo nechceme.

Jestli se dostaneme na radnici, tak se budeme maximálně snažit o vznik nové průmyslové zóny. Již příprava infrastruktury pro tuto zónu a administrativa s tím spojená, přiBřeclav nese spoustu nových pracovních míst, ale hlavně dostanou práci firmy, které tady na Břeclavsku již dlouhou dobu působí. Jako nejvhodnější se jeví lokalita mezi vlakovým nádražím a budoucím obchvatem, ale stej-

ně tak prostor v Poštorné mezi Keramikou a Fosfou, kudy budoucí obchvat určitě povede. Při přípravě se opravdu musí hledět na maximální přístupnost těchto lokalit, čímž je samozřejmě míněno napojení kamionové dopravy na obchvat a stejně tak i na české dráhy. Tato zóna by mohla být základním kamenem a také ukázkou pro nové podnikatelské subjekty, že město Břeclav žije!

A také že tady mají podnikatelé, ale třeba i drobní živnostníci, kteří jsou na tyto větší firmy napojeny, bránu otevřenou.

Ing. Mgr. Aleš Nešpor manažer

…. Břeclav bývala místem, které často navštěvovali významní umělci.

Vzpomeňme Jožu a Frantu Úprkovy, Antoše Frolku nebo např. Petra Bezruče. V roce 1854 zavítal malíř Josef Mánes „... do onoho Podluží moravských Slováků, jemuž na prahu Moravského pole při klikaté Dyji vládne Břeclava“ . Jeho pobyt popisuje František Žákavec v knize Dílo Josefa Mánesa z roku 1923. „Zajdeš přes Dyji mezi mocnými stromy a svěžími lukami k zámku magnáta tohoto kraje, Lichtenštejna.

Je červenavý od cihel této oblasti hlíny a zajímá malebnou renesanční arkádou, na jednom křídle mocně vysunutou na mnohonásobných krákorcích, zatím co v rohu se pne pseudogotická věž, mnohoúhelná s nárožními věžičkami, nahoře uměle vykousaná v ruinu. Ten malebný kout si Mánes dvakrát tužkou načrtl ... Ale Mánes se neusídlil u mocného Lichtenštejna – a bydlel patrně v hostinci „U zlatého beránka“... Ten hostinec vyčnívá z ulice do náměstí tohoto nevzhledného, značně židovského městečka, sestávajícího ze zděných, přízemních domků, všímožné stavitelské bídy. Hostinská síň má v mocném zdivu hluboké okenní výklenky, do nichž se pohodlně vejde stolek. Zasedneš za stůl ve výklenku k náměstí a vidíš směrem k choru kostela, kol něhož se právě utábořil trh...“

Břeclav

Břeclav

... a také nedovolíme zvýšit daň z nemovitosti Ing. Richard Bartoš lídr kandidátky

Strana 2

www.ods-breclav.cz

Kandidátní listina č. 8 Komunální volby 10. - 11. října 2014

Břeclav

Břeclav

Životní prostředí a zemědělství v Břeclavi Myslím, že si všichni uvědomujeme, jaké máme štěstí, že žijeme v tak krásné krajině. Díky své poloze je Břeclav město s relativně nízkou ekologickou zátěží a tedy dobrou úrovní životního prostředí.

Během posledních 25 let se podařilo vyřešit mnohé problémy, které v minulosti přinášela průmyslová výroba. Nad městem se nám tedy nepřevalují oblaka kouře z komínů a řeka Dyje je mnohem čistější, než tomu bývalo dříve.

To ale neznamená, že není co zlepšovat. V duchu našeho hesla “Budujme Břeclav jako město stromů a zeleně” bychom chtěli do budoucna rozšiřovat výsadbu dřevin a zelených ploch. Úroveň života se přece neměří jen množstvím nákupních středisek a jiných novostaveb. Musíme myslet i na vytvoření přívětivé tváře města, přestože charakter jeho centra byl v minulosti zásadně narušen socialistickou panelovou výstavbou.

Stále nám však zbývají některé lokality, které by se daly do budoucna upravit na zóny, kde by mohli lidé v klidu odpočívat a spor-

tovat. Jen je potřeba na koncepci rozvoje města pracovat s výhledem, který sahá dále než jedno volební období a rozhodovat s odbornou kompetencí, aby už nedocházelo k realizaci investičních záměrů typu “jsou vypsány nějaké dotace, tak toho musíme využít”. My nejsme zásadně proti dotacím, ale souhlasíme s nimi pouze v případě, že budou využity na něco prokazatelně přínosného. Spolufinancování nesmyslu znamená v důsledku pořád vyhozené peníze, i když se jedná “jen” o tu menší část investice. Z tohoto důvodu bychom rádi znovu zavedli institut městského architekta.

V Břeclavi podniká mnoho drobných živnostníků a v jejím okolí i zemědělců, sadařů, vinařů a chovatelů. Domnívám se, že by si zasloužili větší podporu při propagaci a prodeji svých výrobků. Nevhodnou dobu

Kam s neslyšícími dětmi

Ing. Pavel Král, MBA manažer

VÍTE, ŽE …..

Problematika speciálních mateřských školek se v Břeclavi přehlíží.

Pracuji jako lékař - foniatr již 17 let. Ve své praxi zaznamenávám stoupající počet dětí, které mají s řečí různé problémy. Ať je to buď špatná výslovnost jednotlivých hlásek, koktavost, breptavost nebo prostý opožděný vývoj řeči, či nemluvnost jako příznak řady jiných onemocnění.

Tyto děti potřebují pomoc a podporu, aby se naučily dobře mluvit a měly vyrovnané šance se svými vrstevníky ve škole i mimo ni. Úspěch léčebné rehabilitace je odvislý od spolupráce rodiny i školy.

V mateřské škole se pracuje s dětmi podle školního vzdělávácího programu pro předškolní vzdělávání. Bylo by žádoucí rozšířit tento program o individuální a skupino-

pátečních trhů by tedy bylo vhodné změnit na sobotu a neděli dopoledne, jak tomu je u našich sousedů v Rakousku, Jsem si jistý, že by stoupla jejich obliba i návštěvnost. Za úvahu by stálo zkusit využití i jiných lokalit.

Nabízí se např. části nábřeží řeky Dyje představa nedělní procházky kolem stolků s různými domácími dobrotami je, alespoň pro mne, velmi lákavá.

Problémem je oblast úklidu a údržby komunikací a veřejných prostranství a rovněž nakládání s odpady. Břeclav je významným akcionářem firmy Tempos, která uvedené činnosti doposud zajišťovala, takže se nabízí logický závěr, že spolupráce jistě probíhá korektně a k oboustrané spokojenosti. Bohužel tomu tak není. Město se snažilo spoluvlastněné firmě částečně konkurovat, což má za následek dlouhodobé spory. Jsme přesvědčeni, že podobné činnosti mají zajišťovat odborné firmy a město má omezit své “podnikatelské” aktivity na minimum. Pokud jde o firmy, ve kterých má Břeclav majetkovou účast, máme za to, že by bylo dobré spolupráci spíše rozšířit a hledat vhodné synergie tak, aby fungovaly co nejlépe a podíl města na jejich zisku byl tím pádem vyšší. Z hlediska zlepšení komfortu nakládání s odpady považuji za dobrý nápad vytvoření trvalého sběrného dvora pro Poštornou a Charvátskou Novou Ves.

vou logopedickou péči zaměřenou na péči o správný vývoj řeči a vytváření podmínek pro přirozený vývoj komunikačních dovedností dítěte a rozvoj celé jeho osobnosti.

Naším cílem je podporovat jak zřízení, tak i chod MŠ s logopedickým programem.

MUDr. Dagmar Pluháčková nestraník na kandidátce ODS

… vůbec první obyvatelé žili na území dnešní Břeclavi, alespoň podle současných poznatků, ve střední době kamenné, neboli mezolitu, tedy zhruba před deseti tisíci lety.

Vybudovali si osadu v místech pozdějšího velkomoravského hradiska Pohansko, ale nevíme o ní nic bližšího. Podařilo se nalézt několik kamenných nástrojů, poměrně drobných, což je pro toto období typické. Mezolitci se živili lovem, rybolovem a sběrem plodů. Je ale možné, že jistým způsobem ovlivňovali okolní krajinu, odlesňovali ji a mohli také některé plodiny vysazovat. S člověkem sdílel jeho osud pes.

Strana 3

Břeclav

Břeclav

Profily kandidátů do zastupitelstva Ing. Richard Bartoš Narodil se ve Valticích a od roku 1991 žije v Břeclavi.

Vystudoval VŠB fakultu ekonomickou. Poslední 4 roky se aktivně věnuje práci pro město jako člen Sportovní komise. Členem ODS je od roku 2009, od dubna 2014 je předsedou místního sdružení ODS v Břeclavi. Mezi jeho záliby patří tenis, golf a trávení času s přáteli a rodinou.

Jaký je váš vztah k městu Břeclav?

V Břeclavi jsem prožil celé dětství na tenisových kurtech a město i jeho okolí mi přirostlo k srdci. Proto jsem se rozhodl po ukončení studia na vysoké škole vrátit do Břeclavi za rodinou a přáteli. Tohoto rozhodnutí rozhodně nelituji.

Co se Vám na Břeclavi líbí?

Břeclav se nachází v jednom z nejkrásnějších koutů naší republiky. Myslím, že dostatečně nevyužíváme potenciál výborné polohy. Klimatické podmínky, tradice, blízkosti Lednicko - valtického areálu, Podluží.

Samozřejmě zde jako v jiných městech existují i jiné problémy k řešení, ale právě proto se snažím svou prací napomoci k řešení. Čím se zabýváte v profesním životě?

Pracuji v akciové společnosti BORS Břeclav a.s. v pozici ředitele divize sport. Sport je moje celoživotní láska, proto mám štěstí, že se mi práce stala koníčkem.

PhDr. Evženie Klanicová Narodila se v Uherském Hradišti. Po promoci na filozofické fakultě tehdejší UJEP v Brně se vdala do Břeclavi.

Nejdříve pracovala v Břeclav Archeologickém ústavu AV ČR, od roku 1990 v Regionálním muzeu Mikulov a v roce 1995 spolu zakládala první profesionální muzeum v historii Břeclavi a

třináct let byla jeho první ředitelkou. V rámci této funkce získala dostatečné zkušenosti o chodu samosprávy i státní správy. Od roku 2010 je zastupitelkou města. Ve volném čase se věnuje rodině, hlavně tříletému vnoučkovi, objevila spinning a turistiku.

Proč kandidujete za ODS? ODS jsem od jejího vzniku vždy podporovala a volila. S výjimkou krátkého členství v Unii svobody jsem nikdy nebyla členkou žádné politické strany. Nejsem nábožensky založená, levicové názory nezastávám a nejrůznějším hnutím prostě nevěřím. Volba byla celkem jednoznačná.

Jaký je váš vztah k městu Břeclav?

Nejsem Břeclavačka, přišla jsem sem tak řečeno za hlasem srdce v roce 1980. Ale již před tím jsem trávila prázdninové měsíce na archeologickém výzkumu hradiska Pohansko. Líbilo se mi zde, a tehdy jsem samozřejmě ještě netušila, že zde prožiji většinu života.

Co se Vám na Břeclavi líbí?

Vždy se mi líbila Břeclav, jako město zeleně a nádherného okolí. Trochu mi chybí historický střed města, ale protože znám historii podrobně, vím na čem je možno budovat.

Do budoucna bych stavěla na příznivém prostředí pro podnikání v terciární sféře a zlepšení dopravní situace. Čím se zabýváte v profesním životě?

Jsem vystudovaný archeolog, historik a muzeolog. Po odchodu z břeclavského muzea jsem se stala jednatelkou společnosti a věnuji se podnikání v oblasti správy nemovitostí. Svému minulému zaměření jsem se však zcela nezpronevěřila. Organizuji výstavy v rámci Polikliniky Břeclav, přispívám odbornými články do publikací měst a obcí, účastním se jednání komisí na archeologických lokalitách.

Ing. Pavel Král, MBA Narodil se ve Valticích, dětství prožil v Lednici a většinu dospělého života v Břeclavi. Vystudoval VUT v Brně a Dominican University v Chicagu. Během posledního volebního období aktivně spolupracoval s vedením a zastupiteli ODS na tématech týkajících se ekonomie a řízení. Členem ODS více než deset let, místopředseda místního sdružení v Břeclavi, člen oblastní rady. Mezi jeho záliby patří cestování, sport a kultura.

Jaký je váš vztah k městu Břeclav?

V Břeclavi žiji od střední školy a jak samotné město, tak i jeho okolí, mám velmi rád.

Měl jsem v životě možnost hodně cestovat i pracovat v zahraničí, ale do Břeclavi jsem se vždy rád vracel, mám zde také většinu přátel i rodinu.

Co se Vám na Břeclavi líbí?

Břeclav má výbornou polohu na trojmezí mezi Rakouskem a Slovenskem. Blízkost Lednicko-valtického areálu, Pálavy a Podluží jen podtrhuje atraktivitu města a jeho blízkého okolí. Jako všude, lze i v Břeclavi jistě najít některé záporné věci, avšak jsem povahou optimista – pokud mají lidé zájem o své město a věci veřejné, téměř vše lze nakonec vyřešit ke spokojenosti většiny místních obyvatel. Čím se zabýváte v profesním životě?

Pracuji jako manažer zahraničního obchodu ve velké nadnárodní firmě, která vyrábí technologické celky pro energetiku. Těší mne, že dáváme práci mnoha lidem a že jsme ve svém oboru úspěšní po celém světě.

Kandidáty zpovídal Ing. Stanislav Pluháček místopředseda MS ODS Břeclav

Břeclav

Břeclav

Ing. Richard Bartoš lídr kandidátky

Ing. Pavel Král, MBA manažer

Kandidátní listina č. 8 www.ods-breclav.cz Strana 4

Komunální volby 10. - 11. října 2014

Břeclav

Břeclav

Pomáhejme slabým, ale vyžadujme, aby všichni řádně plnili své povinnosti Domnívám se, že tento postoj je v principu správný a sociálně spravedlivý. Klademe důraz na podporu rodiny, jakožto základního prvku společnosti, ale tuto pomoc podmiňujeme řádnou péčí o děti a standardním plněním občanských povinností.

Na mezilidských vztazích se velice neblaze podepsalo období před rokem 1989, kdy se klasický model rodiny stal obětí různých forem “sociálního inženýrství”. Mám na mysli hlavně násilné zavádění prvků kolektivismu a potlačování většiny aktivit soukromých či spolkových. Po roce 1989 došlo do jisté miry k opačnému extrému, kdy se otevření nových možností seberealizace promítlo v nezdravém akcentování výhradně osobních zájmů.

My se na problematiku rodiny díváme konzervativně. Domníváme se, že pro správné fungování společnosti je pomoc při výchově mládeže tou nejlepší investicí do budoucna. Zapojením mládeže do různých zájmových aktivit lze zabránit mnoha patologickým jevům, které našim dětem ve svobodné a otevřené společnosti hrozí. V důsledku to znamená i úsporu následných nákladů státu.

Rádi bychom rozšířili podporu lidí, kteří jsou zdravotně postižení a tím pádem diskvalifikovaní v běžném životě. Naší povinností je zajistit jim možnost co nejširšího zapojení do běžného života. S tím úzce

souvisí odstranění překážek v přístupu do veřejných objektů a ke službám, proto se chceme aktivně podílet na dokončení projektu bezbariérového města.

Naši starší spoluobčané by měli mít šanci vybírat si z daleko širší palety služeb, jež by jim umožnily vést spokojenější a aktivnější život. Domovy seniorů jsou jistě důležité instituce, ale chtěli bychom, aby penzisté nebyli závislí pouze na celodenní péči, ale mohli co nejdéle žít v prostředí, na které jsou zvyklí a měli možnost využívat služeb jako je dovoz stravy a léků, nákupy, pomoc v domácnosti a vyřizování agendy na úřadech. Pro starší lidi je velmi důležité, aby nebyli odloučeni od svých blízkých. Je tedy na místě vycházet všemožně vstříc jim i jejich příbuzným, snažit se v rodinách obnovit dříve běžné etické principy a pocit mezigenerační sounáležitosti.

Je jasné, že současná doba sebou přináší i problémy s nezaměstnaností. Mělo by být ale jasně rozlišeno, zda se jedná o obtížně zaměstnatelné občany (z důvodu vyššího věku či zdravotního omezení) nebo o zneužívání sociálního systému lidmi, kteří na

společnosti pouze parazitují. Pokud někdo nemá zájem o rekvalifikaci, popř. opakovaně odmítá pracovní nabídky, nesmí mít možnost donekonečna pobírat všemožné dávky. Situace, kdy dorůstá již několikátá generace lidí, kteří považují bezpracný příjem za normu, je do budoucna ekonomicky neudržitelná a navíc významně demotivuje ostatní občany. Nehodláme se populisticky vézt na vlně občanské nespokojenosti, ale považujeme za samozřejmé, že si občané musí být rovni nejen co do práv, ale i svých povinností.

Ing. Pavel Král, MBA manažer

Jak na cestovní ruch?

Cestovní ruch v našem regionu hraje významnou roli hlavně v zaměstnanosti občanů a jejich příjmech, a proto by mu měla být věnována mimořádná pozornost.

Ojedinělá poloha našeho regionu, jako křižovatka mezi hlavním městem Rakouska, Slovenska a Statutárního města Brna, je pro nás obrovskou výhodou a měli bychom se jí snažit maximálně využít. Blízkost svazku obcí LVA a všudypřítomné vinohrady nám umožňují nabídnout turistům mimořádné zážitky a poznání našeho regionu. Je však zapotřebí s těmito hodnotami racionálně hospodařit a citlivě zvažovat, jakým směrem se bude region ubírat. Úkolem města by měla být maximální spolupráce se živnostníky v oblasti CR na propagaci našeho regionu, pořádání akcí, které do města přivedou více turistů, účastnit se prezentačních akcí a také je sami pořádat. V návaznosti na to by se mělo přebudovat turistické informační centrum, které úplně neplní své původní poslání.

Přemístěním tohoto centra na viditelnější místo a zefektivnění jeho činnosti, tedy poskytování informací a služeb, by pomohlo k tomu, aby bylo turistům takzvaně „po ruce“. Materiály tištěné touto agendou by neměly vést k rozkrádání městské kasy marketingovými firmami, ale k mnohem větší propagaci našeho regionu. Materiály by

měly jednoduché, zřetelné, srozumitelné, ale také méně nákladné.

K prohloubení spolupráce se sousedními přeshraničními regiony by mohlo vést obnovení funkce Vedoucího přeshraniční spolupráce, který bude plně zodpovědný za obnovení dobré sousedské spolupráce jak s Rakouskem, tak i se Slovenskem.

Spolupráce by se měla prohloubit na všech úrovních působnosti města a pomoci živnostníkům v oblasti CR, jak to například nedávno předvedla obec Valtice svojí povedenou akcí „Víno bez hranic“. Je však zapotřebí, aby tuto funkci zastával pracovník s patřičným vzděláním a jazykovou vybaveností a ne nějaký „trafikant“ té či oné politické garnitury.

Největším úkolem v této oblasti pro město Břeclav však zůstává obnova stávajících cyklostezek, na které se 25 let takzvaně ani nešáhlo, což je na většině míst už hodně znát. Jedna páteřní cyklostezka ve výborném stavu, která by propojila Břeclav, Valtice a Lednici, by mohla přivést do města Břeclavi spousty nových turistů, kteří momentálně míří spíše do dalších dvou jmenovaných obcí našeho regionu. Kdyby

byla navíc v takové kvalitě, že by se po ní mohli prohánět třeba i in-line bruslaři, nebo jakékoliv další dopravní prostředky na vlastní pohon, tak by to našemu městu určitě hodně pomohlo. Dále bychom chtěli nově vybudovat cyklostezku z Břeclavi do Charvatské Nové Vsi, která by navíc úplně míjela stávající komunikace, čímž by se cyklisté vůbec nedostali do kontaktu s automobily.

Tato cyklostezka by mohla vést přímo po hrázi a končit třeba až u obchodního domu Tesco. Jsme jasně regionem, kde může mít v budoucnu cyklistika velký potenciál, tak svou příležitost nepromarněme…

Ing. Mgr. Aleš Nešpor manažer

Strana 5

Břeclav

Břeclav

Kultura a kulturní politika v našem městě Kultura možná není to pravé, náležitě silné politické téma, ale mně se zdá poměrně nosné a důležité.

Uvažme jen, co vše se pod pojmem kultura skrývá a nejde jen o koncerty, divadla, filmy, výstavy, knihy.

Jde o velmi široké spektrum všeho, na čem nám skutečně záleží, a proto je nutno o kulturu usilovat a usilovně se o ni starat.

Z tohoto pohledu může být kultura chápána také jako významný sjednocující činitel, který prostupuje a propojuje různé oblasti lidské činnosti a společenského života. Jedni kulturu tvoří a druzí ji využívají, přičemž ti druzí jsou často využíváni vládnoucí politickou mocí k prosazování svých utilitárních zájmů a k manipulaci s občany a s jejich vkusem.

Pojem kultura je sice v oblasti společenských věd velmi frekventovaný, ale jeho výklad není vůbec jednoduchý. V nejširším slova smyslu se jedná o úroveň života všech civilizovaných národů, byť jednotlivé kultury vykazují velké rozdíly, o oblast vzdělanosti či umění, různé schopnosti a dovednosti ve spojení s kladnými charakterovými vlastnostmi. Jedna definice hodnotí kulturu jako soubor mimobiologických, typicky lidských prostředků přizpůsobení člověka jeho prostředí. Kulturu, zjednodušeně řečeno, chápe jednak jako univerzální lidský fenomén, kterým se odlišuje od živočichů, jednak jako určitý způsob života nejrůznějších skupin lidí. Kultura je souhrn duchovních a materiálních činností, výtvorů a hodnot určitého společenství v prostoru a čase. Kultura je specificky lidský způsob existence, jenž se uskutečňuje v rovině racionálního, etického a estetického poznávání, osvojování a přetváření světa. Kultura je procesem hledání kritérií smyslu života a optimality lidské cesty k jeho dosahování.

Právě v dnešní době bychom měli o kulturu hodně pečovat, rozvíjet ji a budovat. Abychom se nestali jen nečinnými, lhostejnými a zmatenými konzumenty. Je třeba najít správný poměr mezi vytvářením nových kulturních hodnot a povinností uchovávat kulturní hodnoty již utvořené.

Kulturu ve městech tvoří množství různých oblastí, z nichž jmenujme alespoň ty základní – umění výtvarné, dramatické, hudební, taneční, filmové, za druhé osvěta včetně knihovnictví a rovněž ochrana kulturních hodnot, památková péče či muzejnictví.

Ve většině volebních programů politicStrana 6

kých stran z roku 2010 se dočteme o podpoře folklóru a posilování svébytnosti regionu, o zlepšení podmínek pro spolkovou činnost a koordinaci kulturních akcí. Např. digitalizace městského kina se podařila, vznik městského kulturního střediska však nikoliv. Zájem o oblast kultury je patrný zvláště před volbami. V případě komunální politiky možná proto, že v záplavě řešení jiných problémů (kanalizace, chodníky, prodeje) si místní politici zřídka uvědomují, že promyšlenou kulturní politikou by mohli regulovat a řídit místní kulturu a instituce, které vlastně vytvářejí a ovládají formu i obsah kulturních produktů. Samozřejmě v pozitivním slova smyslu ve spolupráci s odborníky a v široké diskuzi, nikoliv ve smyslu ideologických direktiv v období před listopadem 1989.

Máme před dalšími volbami a mnohý občan si asi řekne, že z velké většiny platí ono známé „papír unese všechno“. Lidé stále vkládají do voleb jistou naději, že se určitě něco změní, něco zlepší. Podobně to pozoruji také v našem městě a je možné říci, že úroveň kulturního života se postupně a pomalu lepší. Břeclav možná měla i trochu smůly. A to jak z hlediska historického, tak sociálně ekonomických podmínek fungování rozvoje kulturního života ve městě, např. kulturní dům byl postaven až počátkem 80. let minulého století, neexistovalo divadlo ani muzeum, např. na rozdíl od Hodonína, Znojma či Uherského Hradiště Základní teze zní – město je chápáno jako hlavní nositel kultury určité země. Protože k tomu má historické předpoklady, žijí v nich vzdělané vrstvy obyvatelstva, soustřeďují se v nich instituce různého zaměření, vyvíjejí se v nich tradice, vznikají nové. Z demografických a sociálně ekonomických studií vyplývá, že na rozvoj městské kultury mají vliv různé aspekty, jako složení obyvatel, věk, dojíždění do práce, kvalita bydlení, náboženství či církevní příslušnost, popřípadě vztah kultury a vzdělání. Ukazuje se, že s vyšším podílem zpracovatelského průmyslu a terciární sféry roste podíl vzdělání, což se odráží v jiné a obsažnější kulturní nabídce. Důležitá je též vybavenost kulturním zařízením.

Jak známo Břeclav byla po dlouhou dobu jedním z mála okresních měst, které nemělo muzeum nebo alespoň stálou expozici, v níž by byly zachyceny jednotlivé etapy historického vývoje města, ale také např. jednotlivá specifika či jevy pro zdejší oblast typické. Situace se změnila po roce 1989 a profesionální Městské muzeum a galerie

Břeclav začalo vyvíjet činnost od 1. dubna 1995. V té době stáli v čele města starostové, zajímající se kromě jiného také o kulturní dění, spokojení byli i občané, protože nová instituce velmi výrazně obohatila kulturní nabídku pořádáním desítek výstav, koncertů a přednášek ročně.

Za poslední období se zvýšilo kvantum kulturních akcí, ponecháme – li stranou jejich kvalitu, kromě tradičních zařízení a „krúžků“ roste počet organizátorů, byť soukromníků, majících na paměti hlavně komerční úspěch. Chybí sice mega akce typu Eurotrialog či mikulovské vinobraní, Dny Břeclavi v červnu a zejména Břeclavské svatováclavské slavnosti v září mají dostatečný potenciál. Objevily se další komornější letní „festy“, pivní slavnosti, dokonce čtyři dny promítalo letní kino, možná by ale neškodil nějaký velký koncert pod širým nebem. Domnívám se, že není třeba břeclavskou kulturu hanět, snaží se, i když jí zatím chybí teritoriální přesah. Je naše a určitě by se jí ještě lépe žilo pod střechou kulturního centra.

Mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho, ale na závěr jeden námět.Teorie vzdělávání obyvatelstva, disponuje metodami, které dovedou měřit intenzitu kulturních aktivit, eventuálně jejich efektivitu.

Možná by nebylo od věci zadat u odborníků teoretickou studii na základě kvantifikace individuálních prvků projevů kultury.

Spolehlivé statistické údaje nejsou pouze ukazatelem množství, ale mohou rovněž přispět ke kvalitativnímu a hodnotícímu úsudku, včetně formulování očekávaných trendů vývoje.

PhDr. Evženie Klanicová zastupitelka města Břeclav

AKTUÁLNÍ CITÁT

„Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem. Pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory.“ Marcus Tullius Cicero v roce 55 před n. l.

Břeclav

Břeclav

Odpovědně, důsledně, společně

PhDr. Evženie Klanicová jednatelka

Ing. Richard Bartoš

č.1

manažer

Ing. Arch, Lydie Filipová architekt

č.6

Jana Šlancarová projektant

Vlastimila Gilániová živnostník

č.7

PhDr. Martin Přibáň učitel

č.8

Ing. Pavel Král, MBA

č.2

manažer

Ing. Mgr. Aleš Nešpor

č.4

Ing. Luboš Krátký místostarosta

manažer

č.9

č. 11 Pavel Gajda

č. 17 Vít Jonáš

realitní makléř

živnostník

č. 23 Michal Uher živnostník

č. 12 Vladimír Macoun živnostník

č. 18 Petr Holobrádek lodník - historik

č. 24 Ing. Martina Včeláková účetní

č. 13 Ing. Arch. Anna Procházková architekt

č. 19 Jiří Vlasák živnostník

č. 25 Ing. Zdeněk Šlancar živnostník

č. 14 Bc.BSc. Martin Trojan auditor

č. 20 Zdeňka Hrdličková obchodní zástupce

č. 26 Jiří Straka kuchař

č. 15 Bc. Luděk Doležal projektant

č. 21 Pavla Hrubá zahradnice

č. 27 Ludvík Řehoř tesař

č. 16 Ing. Stanislav Pluháček produkční ředitel

č. 22 Zdeněk Huťka důchodce

MUDr. Dagmar Pluháčková lékařka

č.3

č.5

č.10

Kandidátní listina č. 8

Komunální volby 10. - 11. října 2014

Břeclav

Břeclav

Profily kandidátů do zastupitelstva Jana Šlancarová Narodila se Vyškově, dětství prožila v Nesovicích, středoškolská léta v Brně. Začátek dospělého života prožila v Němčičkách v okrese Břeclav a již dvacet let bydlí v Břeclavi. Během posledního volebního období pracovala ve sportovní komisi a spolupracovala s vedením a zastupiteli ODS. Členem ODS 5 let, pokladník místního sdružení v Břeclavi. Člen okresního výboru volejbalového svazu a místopředseda sportovního klubu Duhovka. Mezi záliby patří cestování, sport a kultura.

Jaký je váš vztah k městu Břeclav?

V Břeclavi pracuji od roku 1983 a trvale zde žiji od roku 1993. Již na střední škole jsem město několikrát navštívila v rámci sportovních mistrovských utkáních. Samotné město mi přirostlo k srdci včetně jeho okolí. I když velmi ráda vycestuji, vždy se také ráda vracím. V Břeclavi a v okolí bydlí moje celá rodina a mám zde většinu svých přátel.

Co se Vám na Břeclavi líbí?

Břeclav svým středobodem zajišťuje velmi jednoduchou dostupnost, jak k našim zahraničním sousedům - Slovensko , Rakousko, tak do Lednicko - valtického are-

álu, na Podluží.

Břeclavi bych přála využívat finanční prostředky s rozmyslem a na potřebné projekty. Čím se zabýváte v profesním životě?

Pracuji jako OSVČ ve stavebníctví - projekční a inženýrská činnost, kde ve spolupráci s kolegy zajišťujeme projektové práce včetně vyřizení stavebního povolení, podklady pro realizaci staveb a technické dozory staveb.

Zajímavostí naší činnosti je projektování pasivních domů a energetická náročnost budov. Ne vždy je naše činnost jednoduchá, ale ve většině případů se vše vyřeší a stavebníci jsou spokojeni.

Kandidáty zpovídal Ing. Stanislav Pluháček místopředseda MS ODS Břeclav

VÍTE ŽE

… kníže Břetislav nechal vybudovat v bažinatém terénu mezi rameny řeky Dyje pomezní zeměpanský hrad po roce 1041, jehož podobu však neznáme. Ve 13. století byl původní dřevěný hrad přebudován ve zděnou pevnost, kterou věnoval na konci 14. století markrabě Jošt bratřím z Lichtenštejna. V 16. století získali panství Žerotínové a po jejich přestavbě nabyl původní hrad podobu renesančního letohrádku s toskánskými arkádami v nádvoří. Po bitvě na Bílé hoře byl žerotínský majetek konfiskován a v roce 1638 připojil břeclavské panství ke svým državám Karel Eusebius z Lichtenštejna. Zámek ztratil svou rezidenční funkci, sloužil pouze jako sídlo patrimoniální správy, lesního úřadu a k ubytování vrchnostenských úředníků.

Poslední stavební úpravy zámku v duchu romantické zříceniny spadají do počátku 19. století. Došlo k úpravám koruny věží i průčelí diagonálního křídla, k nárožím západního křídla byly přistavěny hranolové vížky s nepravidelně ukončenými atikami, které napodobovaly ruinu středověkého hradu.

Dát břeclavskému školství tvář Město je zřizovatelem mateřských, uměleckých a především základních škol. Tento fakt se bere hlavně jako povinnost starat se o budovy. Proto můžete (a nejen v Břeclavi) často číst, kolik škol se podařilo zateplit, opravit, popřípadě zachránit před havárií.

To je jistě důležité, ale myslím, že to není všechno. Zřizovatel například jmenuje ředitele těchto zařízení, vybírá ho na základě nějakých kritérií, třeba posuzuje, jakou koncepci adept na funkci ředitele připravil, jak by měla jeho škola pod jeho vedením vypadat. Město rovněž rozhoduje o osobním ohodnocení takto vybraných ředitelů.

Posuzováni jsou, předpokládám, podle toho, jak fungují, jak se jejich „soutěžní“ představy shodují s realitou a jaké mají výsledky, nejen podle toho, kolik ušetřili.

Mám pocit, že by i z těchto spíše praktických důvodů mělo Město mít alespoň rámcovou koncepci rozvoje školství, jeho priorit a tak dále. Mělo by si například odpovědět na otázku, jak zkvalitnit a rozšířit výuku cizích jazyků, resp. jak zohlednit blízkost rakouského příhraničí, zda mít či nemít specializované třídy, co s talentovanými dětmi, jak pomoci vzdělávání dětí ze sociálně slabších až obtížně přizpůsobivých rodin, zda vedle sportovních tříd podporovat například třídy matematické, třídy praktického vyučování a já nevím, jaké ještě.

Těch otázek je viditelně více a my si nepřiStrana 8

vlastňujeme patent na rozum a znalost nejlepšího řešení. Jsme pouze přesvědčeni, že je to téma hodné debaty, že by vedení města mělo např. pověřit školskou komisi moderováním a organizací takové debaty, takového diskusního panelu s místními školskými odborníky nejen ze základního, ale i středního školství. (Ovšem komisi, která nebude mít více členů, než je ředitelů zdejších škol, což je nejlepší a v uplynulém období bohužel úspěšně praktikovaný nástroj pro naprosté ochromení práce téměř jakékoli komise.)

Dále jsou na stole otázky, které se netýkají přímo vzdělávacího procesu, ale například zdravého životního stylu žáků, resp. toho, jak může škola, potažmo Město k tomuto tématu přispět. Jak může ovlivnit stravovací návyky žáků, jak může reagovat na obecně se rozšiřující sklony k obezitě a nemocem pohybového ústrojí, které vyplývají z absence tělesné aktivity. Vím, že město nemůže rozhodnout, nemůže nařídit, ale může použít různých motivačních nástrojů, kterými dá najevo, že mu na těchto vyjmenovaných problémech záleží.

Kdo se podívá na volební program ODS v oblasti školství na jiném místě, bude mu jasné, co z toho, co jsem tady vyjmenoval jako problém, upřednostňujeme. Opakovat to nechci. Konec konců o vzdělání jako prioritě mluví všichni už roky. Problém je v tom, že po volbách se zjistí, že je spousta jiných, najednou důležitějších věcí, alibisticky se řekne, že obec nic nezmůže, že to musí udělat stát, no a výsledkem je pak plácání se po zádech, že jsme zase zateplili, vysušili a opravili. Nic proti tomu, nějak se přitom ale vytratilo to, co je uvnitř těch zateplených, vysušených a opravených zdí.

Totiž děti.

PhDr. Matin Přibáň zastupitel a středoškolský profesor