KAM v Brně / Where in Brno 2/2022

Brněnské vily známé/neznámé

Arnoldova vila

← Jednu z nejstarších vil v Černých Polích na Drobného 26 navrhl pro sebe a svou manželku Katharinu architekt Josef Arnold v roce 1862. Z původní podoby se dodnes dochovala pouze základní dispozice domu a věž z cihlového zdiva. Nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce, ve vile má vzniknout Centrum dialogu a do budoucna se uvažuje o propojení její zahrady se zahradami vil Löw-Beer a Tugendhat, čímž by v podstatě vzniknul nový městský park. Foto: vizualizace Atelier 99

Jurkovičova vila

← Jedna z nejvýznamnějších památek secesní architektury v Brně vyrostla dle návrhu Dušana Jurkoviče na úpatí Wilsonova lesa (Jana Nečase 2) v roce 1906 a ve své době zaujala kulturní veřejnost svým neobvyklým konstrukčním řešením i výtvarnými atributy. Vilu nyní spravuje Moravská galerie a najdete tu nejen stálou expozici o Dušanu Jurkovičovi, ale také dočasné výstavy. Foto: Pocket media / Ivo Dvořák

Münzova vila

→ Dům na Hroznové 19 si nechal od Ernsta Wiesnera v roce 1924 navrhnout ředitel České banky Union (již Wiesner také projektoval) Eduard Münz. Ve stavbě se setkávaly prvky architektova vídeňského školení s nově se prosazujícími zásadami funkcionalismu. Vilu v druhé polovině 20. století znehodnotily necitelné úpravy, v roce 2012 byla kvůli statickým poruchám zdemolována a na jejím místě postavena replika od Atelieru RAW. Foto: Muzeum města Brna

vila Stiassni

← Rodinná vila v Masarykově čtvrti (Hroznová 14) vznikla v letech 1927–1929 na zakázku továrníka Alfreda Stiassni. Jeho rodina však dům obývala pouhých 9 let, v roce 1938 museli Stiassni emigrovat a vily se chopilo gestapo. Po roce 1945 byla využívána jako reprezentativní ubytovací prostor pro významné brněnské hosty. Dnes je tato unikátní stavba od Ernsta Wiesnera ve správě Národního památkového ústavu a je i se svým více než 30 000 metrů čtverečních velkým pozemkem zpřístupněna veřejnosti. Foto: David Židlický

vila Tugendhat

→ Ikonická vila dle návrhu Ludwiga Miese van der Rohe vznikla v letech 1928–1930 na objednávku manželů Grety a Fritze Tugendhatových, od roku 2001 je zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O této perle funkcionalistické architektury na adrese Černopolní 45 toho již bylo napsáno mnoho, pokud plánujete její prohlídku, rozhodně doporučujeme rozšířený okruh, v němž se podíváte i do technického patra se strojovnou vzduchotechniky, strojovnou pro elektrické spouštění oken a dalším unikátním zařízením. Foto: Archiv města Brna

Haasova vila

← Vila Gustava Haase na Lipové 43 je, stejně jako několik dalších vil zmiňovaných v tomto článku, dílem Ernsta Wiesnera. Stavba je upravena do terasovitých stupňů s prostorem rozděleným mezi tři funkčně diferencované oblasti, okna mají atypické mosazné kliky, údajně vyrobené podle Wiesnerova návrhu. Rodina v roce 1939 emigrovala, v 50. let se stal vlastníkem domu stát. Dnes je rozdělen na několik bytových jednotek v osobním vlastnictví. Foto: Muzeum města Brna

Dům pro dva mládence

← Funkcionalistický Dům pro dva mládence na Neumannově 10 navrhl známý brněnský architekt Otto Eisler v roce 1930 pro sebe a bratra Mořice. Vilu ve 30. letech často navštěvovali umělci, při brněnských vystoupeních tu přespávali například Voskovec s Werichem. Za druhé světové války v ní bydlel náčelník místního gestapa. Po roce 1945 se Eisler do domu vrátil, po jeho smrti v roce 1968 zůstala stavba v soukromém vlastnictví a dodnes je tak v téměř původním stavu. Foto: Muzeum města Brna

Bassova vila

↑ Vila Bedřicha Basse na Lipové 22 od Zikmunda Kerekese byla postavena v roce 1932. Uzavřený a statický hranol stavby plasticky oživuje na hlavním průčelí průběžný balkon prvního patra, prosklený hranolový arkýř přes obě poschodí na západní straně a na opačném konci segmentový balkon v druhém patře. V letech 2000–2001 byla uskutečněna restituce vily podle projektu brněnského architekta Jana Sapáka. Foto: Muzeum města Brna

rodinný dům na Rezkově ulici

→ Černá vila od studia Kuba & Pilař architekti z let 2008–2013 na Rezkově 52 je navržena na půdorysu úzkého obdélníku. Prostorovým základem domu je kvádr, ze kterého jsou „odebírány“ jednotlivé hmoty. Největším „odebraným“ objemem je vertikální atrium, které rozděluje dům na dvě části. Ostatní „odebrané“ hmoty tvoří lodžie a terasy. V sousedství s domem hezky kontrastuje bílá vila od studia EA architekti. Foto: Kuba & Pilař architekti