SLOV N Í HODN OC E N Í N A 1 . ST U P N I ZŠ PhDr. Jana Stará, Ph.D. a kolektiv autorů
RAABE N AH LÍŽ ET – N AC H ÁZ ET
OBSAH Slovní hodnocení – jedna z možností obrazu o procesu vzdělávání dítěte PhDr. Jana Nováčková, CSc. Slovní hodnocení (VÚP) PaedDr. Zuzana Maťašová Širší slovní hodnocení u žáků se specifickými poruchami učení (SPU) na 1. stupni PhDr. Iva Strnadová, Ph.D.
1 12
17
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk a literatura Mgr. Jiří Trunda
20
Cizí jazyk PaedDr. Hana Andrášová, Ph.D.
25
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika a její aplikace PhDr. Jana Slezáková–Kratochvílová, Ph.D.
32
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Informační a komunikační technologie Mgr. Naděžda Kolářová
41
ČLOVĚK A JEHO SVĚT Člověk a jeho svět – prvouka PhDr. Jana Stará, Ph.D.
45
Člověk a jeho svět – vlastivěda PhDr. Jana Stará, Ph.D.
51
UMĚNÍ A KULTURA Hudební výchova Doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc., PaedDr. Alena Tichá, Ph.D.
57
Výtvarná výchova Doc. PaedDr. Hana Babyrádová, Ph.D.
67
ČLOVĚK A ZDRAVÍ Tělesná výchova Mgr. Gabriela Vágnerová
72
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Člověk a svět práce Ing. Oldřich Králík, CSc.
76
Slovní hodnocení – jedna z možností obrazu o procesu vzdělávání dítěte P h D r. J a n a N o v á č k o v á , C S c . P e d a g o g i c k o- p s y c h o l o g i c k á p o r a d n a v P r a z e Slovní hodnocení je nejznámější formou alternativního hodnocení ve škole. Způsob, jakým dítě i jeho rodiče dostávají informace o procesu vzdělávání od učitele, souvisí zásadně se způsobem výuky samotné. Slovní hodnocení není jedinou alternativou známkování. Má sice své přednosti, ale také nezanedbatelná rizika, na něž v této stati upozorňujeme. Zásadou je, že by mělo být jen výpovědí (popisem) o činnosti (průběh učení), o výsledcích učení (co je již zvládnuto, co je dalším cílem učení) či o chování žáka, v žádném případě by nemělo být hodnocením žáka (jeho osoby, vlastností)! Tato stať nabízí také několik praktických doporučení pro psaní slovních hodnocení.
!
Se slovním hodnocením jsou u nás zkušenosti od roku 1990, kdy několik škol, které se mezi prvními vydaly na cestu změny, požádalo ministerstvo školství o povolení experimentu. Místo známkování psali učitelé svým žákům nebo jejich rodičům kratší nebo podrobnější zprávy o tom, jak proběhlo uplynulé pololetí, jak probíhalo učení i chování dítěte.
zkušenosti
Když se v roce 1993 sešli zástupci těchto škol, aby si vyměnili zkušenosti, jednoznačným závěrem tohoto setkání bylo ještě větší utvrzení poznatku, že výuka a hodnocení jsou spojené nádoby: pokud chceme jinak učit, musíme jinak hodnotit, pokud chceme změnit hodnocení, musíme změnit výuku.
nelze změnit pouze způsob hodnocení
V další etapě bylo slovní hodnocení legalizováno novelou vyhlášky o základní škole jako alternativní možnost ke známkování v 1. až 3. ročníku (podmínkou byl souhlas rodičů). Až nový školský zákon dává od 1. 1. 2005 tuto možnost jako rovnocennou s klasifikací pro všechny ročníky ZŠ. Dá se říct, že až donedávna bylo slovní hodnocení považováno skoro za jedinou alternativu ke známkování. Vzpomínám si na překvapení našich učitelů, když se v roce 1994 při pobytu na norských školách ptali tamních kolegů, jak píší slovní hodnocení (v Norsku se na prvním stupni
SLOVNÍ HODNOCENÍ NA 1. STUPNI ZŠ
jiné alternativy
1
neznámkuje), oni však nevěděli, na co se jich ptají. Že by děti nedostávaly žádné „verdikty“ o svém učení, to bylo pro naše učitele velmi nezvyklé. setkávání žák-učitel-rodiče
Dozvěděli se tehdy, že dvakrát či třikrát ročně se společně setkají rodiče, dítě a učitel; na tomto setkání se probere, jak dítěti učení jde a co dělat či nedělat dál. Od té doby tato forma vzájemného informování už trochu zdomácněla i na našich školách (většinou se jí říká „konzultace ve třech“) a tam, kde ji praktikují, s ní mají vesměs dobré zkušenosti. Pokud to myslíme s partnerským vztahem k dítěti vážně, mělo by být běžné, že bude přizváváno k jednáním, která se ho týkají. Ačkoliv vidíme na slovním hodnocení jako na alternativě ke známkování mnohá pozitiva, jsme si také vědomi jeho rizik (jak se některých vyvarovat, bude uvedeno v další části této stati). Zejména bychom chtěli zdůraznit, že některé další způsoby hodnocení považujeme za velmi progresivní:
nejen známkování a slovní hodnocení
Například portfolio, zejména když se dítě podílí na výběru toho, co bude do něho zařazeno, a pokud si nad něj pravidelně sedne dítě s učitelkou a jsou do jeho sledování zaangažováni i rodiče. Dále jsou to týdenní plány se sebehodnocením dítěte a s vyjádřením učitele k tomuto hodnocení, čímž se dítě setkává s konfrontací svého pohledu s pohledem autority, individuální smlouvy s dítětem a také další formy sebehodnocení dítěte. Významnou součástí hodnocení ve škole by také měla být reflexe procesu učení pomocí reflexních otázek – ať jde o individuální práci či kooperativní činnost.
jasně stanovit kritéria
To, na co se budou naši učitelé muset v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání mnohem více zaměřovat, je stanovování jasných kritérií na začátku procesu – k učivu, k dovednostem, ke kompetencím, aby od začátku bylo srozumitelné, jak vypadá žádoucí cílový stav – aby se podle těchto kritérií mohli orientovat stejně žáci, učitelé i rodiče. Ačkoliv je tato stať zaměřena na hodnocení výsledků žáka, připomínáme, že do hodnocení ve škole patří (mělo by patřit) pravidelné vyjádření žáků k práci učitele (jak vnímali srozumitelnost výkladu či instrukcí, jak je výuka zaujala, zda měli pocit, že se naučili něco pro život), autoevaluace učitele (např. učitelské portfolio) a podle zákona již i autoevaluace školy.
2
SLOVNÍ HODNOCENÍ NA 1. STUPNI ZŠ
Slovní hodnocení P a e d D r. Z u z a n a M a ť a š o v á Výzkumný ústav pedagogický v Praze Proč a jak slovně hodnotit? Čemu se vyhnout? Na co naopak při slovním hodnocení nezapomenout? Prostřednictvím slovního hodnocení učitel posuzuje úroveň žákova výkonu vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání a žákovým možnostem. Výhoda slovního hodnocení je v tom, že se neomezuje jenom na popis výkonů žáka, také naznačuje způsoby zlepšení a případné nedostatky, na kterých může žák dále pracovat (mluvíme o tom, že je hodnocení formativní). Slovní hodnocení může být jak průběžné (např. ústní forma, zápis do notýsku, dopis od učitele, záznam do speciální žákovské knížky apod.), tak finální (např. vysvědčení). Na to, aby mělo slovní hodnocení skutečnou hodnotu, poskytovalo žákovi kvalitní zpětnou vazbu a zároveň ho dostatečně motivovalo, je potřeba nezapomínat na řadu věcí. co nejdříve, co potom
Na úvod může slovní hodnocení vysvětlovat důvod, proč je žák hodnocen, například konec školního roku. Předtím, než se začnou hodnotit rezervy (nedostatky) žáka, je potřeba vyzdvihnout jeho úspěchy.
pozitivní tón a objektivita
Slovní hodnocení má být koncipováno pozitivně, přičemž učitel objektivně zhodnotí to, co žák v daném tematickém celku nebo školním roce zvládl a v jaké kvalitě. Učitel tak popisuje míru nebo úroveň, kterou žák dosáhl v požadovaném výstupu. Například: Učitel popisuje, co žák umí, zvládá, je schopný, dokáže, přičemž jsou důležité i odstíny těchto slovních spojení, jež odrážejí kvalitu výkonu, například: Výborně umíš…; umíš..; umíš…, když… (jen za určitých podmínek); umíš základy…; potřebuješ docvičit…
cesty ke zlepšení
Při slovním hodnocení je možné uvést i souvislosti, při kterých žák dosahuje lepších výkonů, například: Lépe řešíš úkoly, když máš k dispozici více času a nic tě neruší. Důležitým bodem je naznačení dalšího postupu, který ukazuje možný vývoj žáka. Není potřeba zdůrazňovat, co žák neumí, je lepší napovědět, jak to může napravit. Proto by měl učitel zohledňovat úsilí, které žák vynaložil, a také individuální předpoklady žáka pro daný vyučovací předmět.
12
SLOVNÍ HODNOCENÍ NA 1. STUPNI ZŠ
£ Ondra zvládne krátké promluvy. Ty bývají poznamenány mnoha pauzami, které jsou nezbytné pro hledání výrazových prostředků. £ Ondrova výslovnost je srozumitelná pro rodilé mluvčí, pokud vyvinou určité úsilí a pokud jsou zvyklí na styk s cizinci. Poslech s porozuměním £ Ondra rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím týkajícím se jeho osoby, rodiny a nejbližšího okolí. Umí tyto výrazy a fráze používat. £ Ondra dokáže sledovat řeč, která je zřetelná, pečlivě vyslovovaná, s dlouhými pomlkami, aby mohl pochopit význam. £ Ondra rozumí otázkám a pokynům, které mu jsou pomalu a s pečlivou výslovností sdělovány a dokáže se řídit krátkými a jednoduchými orientačními pokyny. Čtení s porozuměním £ Ondra rozumí známým jménům, slovům a velmi jednoduchým větám v textech informativního charakteru a dokáže v nich vyhledat známá slova. £ Ondra rozumí krátkým sdělením na pohlednicích, v SMS zprávách. £ Ondra dokáže rozpoznat známá slova a nejzákladnější fráze v jednoduchých nápisech týkajících se běžných každodenních situací. £ Ondra dokáže v hrubých rysech pochopit obsah jednoduššího informativního materiálu a krátkých jednoduchých popisů, zejména pokud má k dispozici také vizuální oporu. £ Ondra se dokáže řídit krátkými, jednoduše napsanými orientačními pokyny. Ústní interakce £ Ondra zvládne velmi krátkou společenskou konverzaci, umí komunikovat v běžných situacích a o záležitostech, které se týkají jeho volného času. £ Ondra umí klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu a na podobné otázky umí odpovídat. £ Ondra se dokáže jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně. £ Ondra ochotně pomáhá spolužákům, pokud nedovedou anglicky/ německy vyjádřit svou myšlenku. £ Ondra se umí zapojit do rozmluvy, ale je zatím závislý na opakování či opravném přeformulování. £ Ondra dokáže vytvářet jednoduchá sdělení nebo na ně reagovat, pokud se týkají jeho základních potřeb, nebo jde-li o věci, které mu jsou důvěrně známé.
28
SLOVNÍ HODNOCENÍ NA 1. STUPNI ZŠ
Ve slovním hodnocení by měla být dále zhodnocena průřezová témata, kterým byla v daném ročníku věnována pozornost. Na co si dát pozor
DOPORUČENÍ
!
£ Slovní hodnocení by nemělo začínat tím, co žákovi nejde, na začátku by měly být uvedeny úspěchy, kterých jedinec dosáhl. £ U každého uvedeného nedostatku by měla být i formulace, která ukáže dítěti a jeho rodičům, jak lze dosáhnout nápravy. £ Formulace nesmí hodnotit osobnosti žáků (jsi šikovný/á, pozorný/á, při práci ve skupině kamarádský/á, vyvýšený/á, apod.), naopak by měly být zaměřeny na popis toho, co žák zvládl (učivo, cíle, dosažené kompetence). £ Slovně hodnotíme pouze to, co jsme učili a procvičovali. £ Hodnocení musí obsahovat jasné, srozumitelné formulace, aby jim rozuměl ten, komu jsou určeny. £ Hodnocení by celkově mělo vyznívat motivačně. £ Zcela nutné je vyhnout se sarkasmu a ironii. 1 (Podle Schimunka doplnila autorka.) Ukázka – Slovní hodnocení žáka z vlastivědy
PRAXE
Milá Ivano, ve vlastivědě ses mnohému naučila. Vypsala jsem zde, co umíš velmi dobře, i to, co musíš ještě udělat, abys vylepšila pár věcí, které můžeš umět ještě lépe: Bezpečně umíš říci, že naše vesnice leží v jižních Čechách, na Šumavě, v údolí řeky Blanice. Při plnění úkolů využíváš archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií i internetu. Umíš ukázat světové strany na mapě, venku ti to však dělá trochu problémy. Sleduj, kde ráno vychází a kam večer zapadá slunce, a ukaž si doma, ve třídě a u babičky v bytě, jakým směrem je sever, kde je západ, kde východ a kde jih. Dále se pokus zjistit alespoň 2 způsoby, jak můžeme v přírodě poznat světové strany. Až to zjistíš, přijď mi říci. V mapě se orientuješ dobře. Dokážeš z ní vyčíst, v jaké části ČR, Evropy či světa dané místo leží a v jaké se nachází krajině. Umíš říci, jak dělíme státní moc v ČR a jaké úkoly mají jednotlivé složky státní moci.
SLOVNÍ HODNOCENÍ NA 1. STUPNI ZŠ
55