SL-001-007-1kor-CZ
3/24/09
3:58 PM
Str. 3
Umějí sloni skákat? David Feldman
Nečekané odpovědi na nejzamotanější a nejzábavnější záhady
každodenního života
3/24/09
4:20 PM
Str. 48
Proč nevidíme ani neslyšíme komára, který nám saje krev, dokud nás to nezačne svědit?
proč?
SL-010-081-1kor-CZ
Přišlo by nám fajn, kdyby matka příroda zařídila, abychom necítili, jak nás komár štípe, prostě proto, že je milosrdná. Kdybychom totiž viděli, jak se nám komár zabodává sosáčkem do kůže, mohli bychom zpanikařit. Iproto, že běžné komáří kousnutí trvá omnoho déle, než si myslíme. Komáří samička nemá ráda rychlovky. Naopak, většinou dosedne na všech šest nohou, pěkně se na kůži uvelebí ateprve zhruba po minutě se odhodlá kútoku. Komáři jsou tak lehouncí amají tak dobře propracovanou sací techniku, že většina lidí nemá šanci je ucítit, ikdyž jim sedí na kůži třeba pět minut nebo ještě déle. Jakmile se komár konečně rozhodne zaútočit azabodnout svá kusadla do neodolatelné šťavnaté vlásečnice, musí počítat stím, že vpich trvá zhruba minutu. Samička si navlhčí sací ústrojí vlastními slinami anásledně po dobu až tří minut saje, dokud nemá bříško narvané kprasknutí. Pak během několika vteřin sosáček vytáhne aodletí naklást vajíčka, abychom mohli zůstat klidní, že komáři jen tak nevyhynou. Citlivější jedinci dokážou odhalit kousajícího komára okamžitě. Ale většina znás přijde na svědivé (případně bolestivé) místo až dlouho poté, co komár odletí – ale ne proto, že bychom cítili ránu po kusadlech nebo ztrátu krve. Za všechno totiž mohou komáří sliny. Ty fungují nejen jako zvlhčující prostředek při kousání, ale ijako znecitlivující látka. Bohužel však obsahují také protisrážlivé látky, jež mnoha lidem způsobují alergické reakce. Aty pak mohou za zduřelé štípance asvědění, které nám tak znepříjemňují život na téhle báječné zeměkouli.
SL-010-081-1kor-CZ
3/24/09
4:20 PM
Str. 73
Proč při kýchání
proč?
zavíráme oči ?
Mysleli jsme si, že stouto otázkou si poradíme rychle. Jistě, nebyla by to záhada hodná této knihy, kdyby šlo odpověď nalézt vběžné příruční knihovničce, jsme však přesvědčeni otom, že našim čtenářům by neuškodilo zalistovat občas nějakým odbornějším lékařským textem. Možná jsme to měli vzdát rovnou. Pravda, jsme teď zas oněco chytřejší: víme, že kýchání je chápáno jako fyziologická reakce na podráždění sliznice, že pro něj existuje vědecký termín (sternutatio) aže kýchají téměř všechna zvířata. Co přesně se však děje, když kýcháme? Tady je krátký úryvek zjedněch lékařských skript:
,
Když dojde kpodráždění nosní sliznice, větev trigeminu (V. hlavový nerv) pošle signál do Varolova mostu, odkud se medulárními dostředivými vlákny apřepojovacími neurony dostane signál do ganglion genuculi, kde dojde kpřepojení signálu do nervus petrosus major (větev VII. hlavového nervu – n. facialis) apoté skrz synapsi do ganglion sphenopalatinum...
‘
Cože? Než někdo vydá Rinologii pro absolutní zabedněnce, necháme knihy knihami azeptáme se lidí. Jeden můj přítel, rinolog Pat Barelli, je schopen psát řečí nás smrtelníků ipřesto, že ion přečetl výše citovaná skripta. Vysvětlil nám, že kýchání je skutečně ochranným reflexem:
,
Kýchnutí vyčistí nos ihlavu, anavíc dodá do buněk vcelém organismu kyslík, čímž vyvolá vtěle podobný efekt jako šňupání tabáku či kokainu. Když se chystáme kýchnout, všechny funkce vtěle se zastaví. Kýchnutí vyvine obrovský tlak na celé tělo, nejvíc však na oči.
‘
Dr.G. H. Drumheller zMezinárodní rinologické společnosti dodává, že „při kýchání zavíráme oči, aby nám nevyhřezly“. Možná tedy měly naše babičky pravdu, když říkaly, že máme před kýchnutím zavřít oči, jinak že nám vypadnou.
148191AUIMPO_CZ
3/25/09
10:04 AM
Str. 155
proč?
Pr oč je nám nad cibulí do pláče?
Podívejme se na to zpohledu oné cibule. Chovala se knám přeci velice slušně – tedy do té doby, než jsme na ni vzali nůž azačali jsme do ní bez milosti řezat. Při krájení se bohužel probouzí kživotu propanethiol S-oxid, plyn, jenž reaguje senzymy vcibuli auvolňuje tak dosud pasivní sloučeninu síry, která je vcibuli rovněž obsažena. Skaždým novým zakrojením plyn zcibule stoupá avkombinaci svodou vočích vytváří kyselinu sírovou. Atak ikdyž máte sebelepší náladu, oči ji nesdílejí areagují stejně jako na každé jiné podráždění, tedy pláčem. Nejhorší, co můžete vtu chvíli udělat, je promnout si oči rukama, protože ity jsou plné slzotvorné látky. Lidová moudrost má vz ásobě nespočet rad atriků, jak se při krájení cibule zachovat. Můžete cibuli pokapat citronem, natáhnout si rukavice, nebo si dokonce nasadit plavecké brýle. My vredakci ovšem zastáváme starosvětský názor: Bez práce nejsou koláče.
148191AUIMPO_CZ
156
3/25/09
10:04 AM
Str. 156
umějí sloni skákat?
müesli se při přepravě trochu třese (asi jako když sáhneme do mísy spraženou kukuřicí anabereme si pořádnou hrst), rozinky se tak mohou rovnoměrně rozprostřít po celém obsahu krabice. Skutečnost, že se müesli vkrabici sesedá, je ostatně promítnuta ido informace pro spotřebitele, kterou najdete téměř na každém balení – totiž že müesli se prodává na váhu, ne na objem. Určitě jste ale netušili, že právě tento sklon ksesedání je pravou podstatou regule rozpínání rozinek (RRR).
Pr oč se mléko zledničky nezdá nikdy tak studené jako voda
nebo limonáda, jež se chladily hned vedle?
Mléko je ve skutečnosti úplně stejně studené jako voda či limonáda. Nevíte-li, co snačatým večerem, můžete se pobavit tím, že teplotu jednotlivých tekutin změříte teploměrem. Ikdyž je stejně vychlazené jako voda či limonáda, nepůsobí mléko vústech tak studeně, protože obsahuje pevné částice tuku. Apevné látky nám připadají na dotek teplejší než tekutiny. Někteří odborníci na chuť tomuto jevu říkají „ústní cit“. Nezdál-li se vám test steploměrem dostatečně vzrušující, můžete zkusit podobný pokus provést vmrazáku. Vložte do něj dvě mističky: jednu stučnou smetanovou zmrzlinou adruhou snízkotučným nebo odtučněným jogurtem. Po chvíli obě snězte. Vsadíme se dvě ku jedné, že jogurt se vám zdál studenější než zmrzlina. Chtěli jsme učinit vědě zadost, aproto jsme nedávno sami tento pokus se všemi náležitostmi provedli. Avzhledem ktomu, že nám velice záleželo na správném výsledku, učinili jsme tak dokonce několikrát, smnoha různými druhy jogurtu azmrzliny. Co bychom pro své čtenáře neudělali!
Proč se na mléce tvoří po zahřátí škraloup? Ajak je možné, že
hustší tekutiny jako omáčka, škraloup po zahřátí naopak ztrácejí? Proteiny aškrob reagují na teplo různě. Zahřejete-li mléko, bílkoviny vněm obsažené se srazí. Tukové kuličky se již nemají ve vodě čeho zachytit, aprotože jsou lehčí než voda, vyplavou na hladinu. Bruce Snow, odborník na zpracování mléka, nám vysvětlil, že „jakmile se tekutina přestane vařit klokotem, tukové kuličky se srazí na hladině
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
326363AUIMPO_CZ
3/25/09
2:04 PM
Str. 339
každodenní život
Pr oč jsou parfémy většinou žluté? Odpověď na tuto otázku nás vede kpoměrně logickému závěru, který nám nabízí Annette Greenová, prezidentka oborové nadace Fragrance Foundation: „Důvodem, proč jsou parfémy obvykle žluté, je skutečnost, že jde opřirozené zbarvení éterických olejů [v parfémech] ve stavu, vjakém se zpracovávají.“ Vparfému je ve skutečnosti obsažena celá sbírka desítek, stovek, ba někdy až tisíců druhů surovin (éterických olejů), které se později ředí alkoholem avzniká kolínská voda nebo parfém, jež se mohou barevně dost podstatně lišit. Některé znejběžnějších éterických olejů vparfémech, jako je výtažek zvětvičníku slívového, mají zpočátku výrazně zelenkavou nebo hnědou barvu. Řada dalších olejů se ale vyznačuje jantarovým zbarvením, apodle Petera Gesella, viceprezidenta pro kreativitu uspolečnosti International Flavor and Fragrances, získávají při ředění nažloutlý odstín. Pokud samy přírodní složky neskýtají oku lahodící barvu, voňavkář může výtvor přibarvit. Gesell říká, že je těžké zesvětlit mimořádně temnou směs nebo docílit jiných drastických změn, takže konečný výsledek se obvykle zase tak moc neliší od přirozeného zbarvení přísad. Ovšemže nejsou žluté všechny voňavky. Některé parfémy jiných barev se plní do neprůhledných lahviček, aby se skutečné zbarvení zamaskovalo. Výrazné „značkové barvy“ se naopak předvádějí jako marketingový nástroj, ačkoli jeden voňavkář, se kterým jsme hovořili, nám soukromě řekl, že podle něj je „přírodní“ žlutý odstín pro mohovitějšího zákazníka přitažlivější aobliba parfémů „ztřeštěných“ barev se týká spíše jen teenagerů. Popularita těchto produktů se zdá být stejně prchavá jako závan jejich vůní.
Jak to , že barevná mýdla ašampony vytvářejí jen
bílé mydliny apěnu?
Kpřibarvení mýdla nebo šamponu se používá jen malé množství barviv. Jak to shrnul profesor fyziky na kalifornské College of San Mateo Donald Beaty: „Dokud je kosmetický přípravek vláhvi, světlo, které při pohledu na tekutinu pozorujeme, prochází značnou vrstvou barevného šamponu nebo tekutého mýdla.“ Jakmile ale vytvoříte pěnové bublinky, barvivo rozpustné ve vodě se silně rozředí. Procento přidané barvy obsažené
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
339
326363AUIMPO_CZ
340
3/25/09
2:04 PM
Str. 340
umějí sloni skákat?
vpůvodním produktu se mnohonásobně sníží. Beaty dodává, že sbarvicím prostředkem se neděje nic magického:
,
Světlo, které se odráží od povrchu mýdlové bublinky, bude obsahovat stejnou škálu barev jako světlo, které na pěnu dopadá. To jen my máme tendenci považovat odražené světlo za bílé, pokud se na dopadajícím světle podílí běžné pokojové nebo venkovní denní osvětlení.
‘
Sally Millerová, jež má na starost služby zákazníkům uobřího výrobce mýdel ašamponů Procter & Gamble, redakci řekla, že výrobci by mohli do mýdel ašamponů klidně přidávat dost barvicích prostředků na to, aby dosáhli barevné pěny, jejich výzkumy však ukazují, že „většina zákazníků dává při aplikaci na pokožku nebo na vlasy přednost pěně bílé“. Vysoká koncentrace barviva by také mohla vést kpotřísnění ručníků aze střídmě světlovlasého uživatele šamponu by se mohl stát týpek sbrčálovými vlasy a` la Cyndi Lauper.
Pr oč někdy čisté věci skřípou? Čím to je, že když přejedeme
prstem čistou skleničku, pisklavě to zaskřípe, ale jindy se při stejném pokusu nic neozve?
Když osebe třete dvě různé hmoty, děje se spousta zajímavých věcí. Jen se zeptejte ptáčka zpěváčka, který se na větvi omylem přitulil ke včele – nebo místního biochemika. My jsme ktomu shodou okolností využili biochemika dr.Donalda Grahama
Proč šampon pění mnohem lépe až při druhém mytí? Přestože už máme poctivě namočené ruce avlasy, když si naneseme na hlavu šampon, napoprvé se nám podle všeho nikdy nepodaří vytvořit pořádnou pěnu. Jakmile si ale vlasy opláchneme, další šampon začne pěnit jako pominutý. Proč je napodruhé pěna mnohem bohatší? Dr.John E. Corbett, technický náměstek kosmetické firmy Clairol, vysvětluje, že je to evidentně kvůli mastným vlasům: „Při první aplikaci šamponu je pěna potlačena mazem ve vlasech. Jakmile se maz vypudí aspláchne [po prvním šamponování], napodruhé už šampon vytvoří pěnu mnohem bohatší.“
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
366403AUIMPO_CZ
3/25/09
12:14 PM
Str. 381
přírodní vědy
iperiodicky se opakující krátkodobé výkyvy vynulovaly“. Americký Národní úřad pro oceán stanovil jako dostatečně dlouhou dobu 19 let. Vněkterých případech se výška hladiny měří každou hodinu. Geodeti prostě sečtou roční hodnoty nashromážděné za období 19 let ačíslo vydělí 19, aby získali výšku střední hladiny moře. Střední hladina moře po většinu 20. století stoupala – vprůměru o1mm za rok. Vněkolika málo případech stoupla až o5 až 6mm za rok. Nevznikla tím zrovna potopa, ale rozdíl byl dost velký, aby naznačil, že za vzestupem hladiny stojí tání ledovců. Mají-li teorie oskleníkovém efektu aglobálním oteplování pravdu, čeká nás vbudoucnu zvýšení hladiny světových oceánů ovíc než jen opověstnou kapku vmoři.
Jaký je rozdíl mezi oceánem amořem? Standardní definice oceánu, jak ji uvádí Informační služba pro zeměpisné názvy při Geologickém ústavu Spojených států, říká, že je to „velká masa slané vody, která zabírá dvě třetiny zemského povrchu, nebo jedna zjejích důležitých součástí“.Povšimněte si těch dvou zrádných slůvek na konci. Je Rudé moře „důležitou součástí“ Indického oceánu? Jeli tomu tak, proč to není Rudý oceán? Nebo prostě jen Indický oceán? Většina moří, ikdyž zdaleka ne všechna, je téměř úplně uzavřena pevninou, až na spojení soceánem nebo větším mořem, ale žádná zdefinic, které jsme našli, to neuváděla jako podmínku. Geografické ageologické ústavy se nedokážou shodnout ani na tom, zda musí být moře vždy slané. Topografické instrukce Geologického ústavu Spojených států říkají, že musí. Ale třeba profesoři J. O. Veatch aC. R.Humphrys ve své knize Terminologie vodstva a jeho využití naznačují, že „moře“ se někdy užívá zcela zaměnitelně s„jezerem“: „Na jednom místě se velká masa slané vody může nazývat jezerem, na jiném mořem. Velká jezera, Hořejší jezero adalší jsou sladkovodní, ale měřeno definicí jde omoře.“ Nepříjemná pravda tedy je, že spoustu míst si můžete nazývat, jak se vám zlíbí, aono vám to projde.
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
381
3/25/09
12:14 PM
Str. 382
Proč jsou oceány slané? Ačím je zaručeno, že
proč?
366403AUIMPO_CZ
zůstávají slané
pořád stejně? Většina soli se do oceánu dostala procesem rozpouštění avyluhovávání pevniny vprůběhu stovek milionů let, jak uvádí dr.Eugene C. LaFond, prezident poradenské firmy LaFond Oceanic Consultants. Řeky berou sůl zhornin, které splavují do moře. Tyto erodované horniny dodávají oceánům největší díl jejich soli. Obsah minerálů voceánech zvyšují ale ijiné přírodní procesy. Oceány omývají slané vulkanické horniny. Také sopky uvolňují slanou „juvenilní vodu“, která do té doby nikdy vkapalném skupenství neexistovala. Čerstvý čedič vyvěrá zobrovských zlomů, které se táhnou všemi oceánskými pánvemi. Pokud všechny tyto procesy přidávají sůl do oceánu, možná si řeknete, že se moře musí chloridem sodným nasytit, vždyť oceány se navíc neustále odpařují, tak jako kterákoli jiná masa vody. Apřitom, podle Mezinárodní oceánografické nadace při Miamské univerzitě ajejí Informační služby ozáhadách moří, se koncentrace solí voceánu už nějakou chvíli nemění – asi tak 1,5 miliardy let. Jak se tedy oceány přebytečné soli zbavují? Vprvní řadě, chlorid sodný je mimořádně rozpustný, proto nedochází kjeho vysoké koncentraci jen vurčitých částech oceánů. Oceány jsou obrovské asůl se vnich relativně rovnoměrně rozředí. Za druhé, některé ionty soli opouštějí moře spříbojem. Za třetí, část soli ulpí na částicích hmoty, které pronikají pod povrch dna oceánů. Ačtvrtý anejzásadnější způsob, jakým se chlorid sodný zoceánu odstraňuje, je ten, že ho velké množství zůstane vsolných lagunách na pobřeží, kde je voda dostatečně mělká, aby se odpařila. Koncentrace soli voceánu tak zůstává konstantní, zhruba tříapůlprocentní.
366403AUIMPO_CZ
394
3/25/09
12:14 PM
Str. 394
umějí sloni skákat?
Pr oč nazýváme náš číselný systém „arabským“, když sami
Arabové arabské číslice nepoužívají?
První číselnou soustavu pravděpodobně vyvinuli Egypťané, ale ive staré Sumerské říši, Babylonu aIndii používali lidé při obchodních transakcích čísla. Všechny rané číselné soustavy užívaly některou zpodob „1“ koznačení jednotky, pravděpodobně proto, že číslice připomínala jeden prst. Historikové se domnívají, že naše arabské číslice 2 a3 vznikly ze dvou atří rychle načmáraných čárek. Většina žáků vEvropě, Austrálii aAmerice se učí počítat sarabskými číslicemi, ikdyž Arabové tyto číslice sami nikdy nepoužívali. Arabské číslice ve skutečnosti vznikly vIndii, a to dávno před vynálezem knihtisku (pravděpodobně v10. století), ale následně se objevily varabských překladech. Evropští kupci, kteří zpátky do Evropy přiváželi odborné knihy, mylně předpokládali, že systém vymysleli Arabové, atexty dál překládali zarabštiny.
Pr oč je balzové dřevo klasifikováno jako tvrdé dřevo, když je
měkké? Ajaký je rozdíl mezi měkkým atvrdým dřevem?
Budete násmít za pěkné naivky: Očekávali jsme, že aspoň smírnou pravděpodobností bude hlavní rozdíl mezi měkkým atvrdým dřevem vtom, že tvrdé dřevo je tvrdší než měkké. Jenomže to jsme byli pěkní hlupáci. Rozdíl mezi oběma typy totiž ve skutečnosti spočívá ve způsobu tvoření semen na stromech. Měkká dřeva jako borovice, smrky ajedle jsou příklady nahosemenných, tedy rostlin, které produkují semena ničím nekrytá. John A.Pitcher, ředitel Výzkumného kolegia pro tvrdá dřeva, naší redakci poradil, že když na čerstvé borové šišce odchlípnete jednu zcentrálně uložených šupin, uvidíte pod ní uložená dvě semínka, jedno vedle druhého: „Nejsou ničím zakrytá, chrání je pouze dřevitá šiška.“ Tvrdá dřeva pocházejí zkrytosemenných stromů, kvetoucích dřevin, které mají semena uzavřená vdužnatých nebo suchých plodech (například olivy, vlašské ořechy). Stromy stvrdým dřevem také vmírných klimatických pásmech většinou
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
366403AUIMPO_CZ
3/25/09
12:14 PM
Str. 395
přírodní vědy
na zimu shazují listí, zatímco měkká dřeva jsou zase stálezelené jehličnany. Vtropickém pásmu ovšem ani mnoho stromů stvrdým dřevem neopadává. Je sice pravda, že měkká dřeva bývají strukturou měkčí (a snáze se opracovávají pro komerční využití) aže tvrdá dřeva jsou hutnější, atudíž svou stavbou houževnatější ahustší, ale na toto obecné pravidlo nemůžeme spoléhat. Pitcher nám zaslal brožuru se seznamem hustoty (specifické hmotnosti) komerčně významných druhů dřeva. Poukazuje na paradox: „Balza je shustotou 0,16 nejlehčím druhem dřeva na seznamu. Lignum vitae [jihoamerický guajak] shustotou 1,05 je nejtěžším známým druhem dřeva na světě. Aoba patří mezi tvrdá dřeva.“
Pr oč dřevo „střílí“, když se přiloží do ohně? Vtomhle nám opět laskavě pomohl John Pitcher zVýzkumného kolegia pro tvrdá dřeva:
,
Když se dřevo přiloží do ohně, puká proto, že obsahuje malé dutinky naplněné mízou, smolou (pryskyřicí) nebo jinými vysoce hořlavými látkami. Jak se povrch dřeva zahřívá ahoří, teplo se přenáší ina mízu nebo pryskyřici uloženou vhlubší vrstvě. Se stoupající teplotou se mění skupenství mízy nebo pryskyřice nejdřív na kapalné apak na plynné. Plyny se při zahřívání prudce rozpínají avyvíjejí nesmírný tlak na stěny smolné dutiny. Když tlak dosáhne určité meze, stěny dutiny se roztrhnou aslyšíte charakteristický zvuk.
‘
Pr oč oheň praská? Je nějaký důvod, proč je praskání
nejčastější na začátku, krátce po zažehnutí?
Je jasné, že „střílení“ dřeva není bez souvislosti s„praskáním“ ohně. John Pitcher zVýzkumného kolegia pro tvrdá dřeva vysvětluje, že čím jsou dutiny mízy nebo pryskyřice ve dřevě větší, tím je rána silnější. Když je ale dřevo hustě prorostlé mnoha menšími dutinkami, nebude vohni střílet, ale jen jemně popraskávat.
proč? kdo? jak? který? co? kdy? proč? kdo? jak? který? co? kdy?
395