Tak je to konečně tu. Těmito řádky teď začínám novou éru pro SonyPlaystation. Zhruba před dvěma měsíci se začal rodit plán - vytvořit novou, zajímavou formu sdělení, takovou, jakou klasický web nedokáže poskytnout, a proto jsme se shodli právě na internetovém magazínu. Tedy, měsíc zpět jsme dlouhé dny připravovali všechny koncepty a projednávali návrhy, co a jak, vyrobili podle mého názoru moc hezkou obálku a tím také vdechli život magazínu. Někdy v budoucnu se možná i zmíním, co přesně magazínu předcházelo, byla to docela úsměvná diskuse na icq, ale o tom až jindy. Co přesně v našem magazínu najdete a na co se můžete těšit, to si přečtete na stránkách 6 a 7. Jen bych doplnil, že jsme teprve na začátku. Začátku něčeho velkého, ale pro co největší úspěch bude potřeba se vyvýjet, proto se první čísla magazínu neobejdou bez menších komplikací a chybiček, které se ale budeme snažit vyřešit co nejlépe i na základě vašich podňětů. Jinak mé pocity z prvního čísla časopisu jsou velmi pozitivní a jsem opravdu hrdý, že mohu naši tvorbu přinést právě vám, našim fanouškům na Sony-Playstation. Cítím opravdové naplnění z mé práce a jsem velmi šťastný, jak náš první díl dopadl a už teď mám spoustu dalších nápadů, jak náš projekt vylepšit a na čem zapracovat. Stojíme na prahu velké budoucnosti, nejen magazínu, ale i celého webu. Tomáš Macháček
Tak a je to konečně tady. První číslo magazínu SonyPlaystation je venku a naší povinností je vás seznámit s chodem časopisu, jak to bude fungovat, co se můžete v časopisu dočíst, zlrátka takový úvod do našeho nového projektu. Samozřejmě ve druhém dílu už tyto strany budou zaplňovat novinky z herní scény, ale nyní si pojďme ukázat, jak to tu bude fungovat. Každé číslo našeho nového magazínu bude obsahovat celkem 44 stran, s tím že strany budou rozvrženy v každém čísle zhruba stejně s odchylkou tak možná 1 až dvou stran. Jelikož je tohle číslo první, tak počítáme i s řadou porodních bolestí, které se budeme snažit vychytávat v průběhu času, než chytneme ten správný směr. Celý magazín je rozvržen celkem do 5 sekcí, které poznáte dle horní lišty.
Jedná se o sekce: Home : Tohle je jen takový kratší úvod do časopisu, tedy obsah, editorial atd. System Update : Zhruba patnácti stránková sekce, závislá na délce volného tématu. V prvním čísle přinášíme trochu delší volné téma TOP 10, takže jsme museli zredukovat některé stránky. Někde něco ubrat a naopak. Ve druhém díle by stránky měli být zase s odchylkou 1-2 stran, budeme se však do budoucna snažit, stránky mít vždy stejně. System update samozřejmě nabídne dále novinky z herní scény
Hands on : V této sekci si můžete přečíst až 4 preview na jedno číslo. Recenze : Tuhle sekci asi není třeba nijak blíže představovat, Platí, že recenze mají přednost, ovšem nemáme dostatek her, abychom mohli plnit číslo více jak dvěma články. Do budoucna se však budeme snažit recenze rozšířit.
Game over : Zde bude takové to ukončení našeho časopisu, ovšem velmi bohaté ukončení. Dostane se na různé hitparády, něco věnujeme samotnému webu, taktéž se můžete pobavit u volně pojatého komiksu nebo si zkontrolovat kdy vyjde jaká hra v našem jízdním řádu. Na řadu přijdou i vaše vzkazy, dotazy, které jsme avizovaly na webu. Nakonec ještě rozloučení a upoutávka na číslo nadcházející. Magazín sony-playstation je sice víceméně separátní část, ovšem stále platí, že web má přednost před magazínem. Tento magazín vznikl, jako nápad přinést nové osvěžující prvky na náš portál a podat informace o herním světe v takovém stylu, v jakém to na webu aplikovat není možné. Veříme, že se vám náš nový projekt bude líbít a budete nás číst pravidelně. Nebráníme se i návrhům a radám, takže nám můžete klidně psát svoje náměty, ale i připomínky buďto na web nebo na náš e-mail, jež najdete na třetí stránce. Za celou redakci magazínu, Tomáš Macháček
Playstation 3 je na trhu už více jak 3 roky (US) a jako jediná zatím stále odolává nájezdům hackerů, kteří se snaží prolomit jeji ochranu a začít jednak s velkkou homebrew scénou a druhak taky dostat na PS3 pálené hry a kdoví co ještě. Samozřejmě klobouk dolů, že Sony dokázala svůj přístroj opravdu kvalitně ochránit. Nicméně v poslední době se zdá, že americký hacker George Hotz dokázal ochranu PS3 prolomit, tak aby dělala vše podle něj. Ačkoliv Sony přímo nějak tuto situaci nekomentovala, tak se zdá, že už nyní usilovně pracují na velké aktualizaci zabezpečení svých strojů a to jak pomocí nových Firmwarů, jež by měly zablokovat funkci Other OS, přes mnoho uživatelů nainstalovalo na svou konzoli například Yellow Dog Linux, což se taky zdá jako největší šancí, jak playstation prolomit. Kromě zmíněných firmwarů se aktualizací dočká i Hardware. Respektive nově vyráběné kusy do obchodů, jež mají přijít ve dvou nových modelech CECH2101A a CECH-2101B. Mělo by se jedna o úpravy základních desek. Což nepřímo potvrzuje, že se v Sony vyhlásily hackerům válku a svou konzoli si jen tak prolomit nenechají. Jak to celé dopadne ukáže až čas.
Sotva se nám v mechanikách ohřívá MAG od tvrců ze studia Zipper Interactive a páni vývojáři z tohoto centra už pomalu kutí pokračování jejich slavné série Socom. Znamená to snad, že po vydání MAGu vývojáři tento titul odepíší a vrhnou se na pokračování Socoma? Veřmě, že se tak nestane a Massive Action Game potká spousta DLC balíčků a vylepšení, což by si rozhodně zasloužila a proč? Toho se můžete dočíst v naší recenzi v magazínu. Každopádně co je důležíté je fakt, že Socom se vrací zpět ke svým kořenům a to je jen dobře. Po nepříliš vydařeném Socomu: Confrontation se opět hra dočká singleplayerové kampaně zasazené do Jihovýchodní Asie a se svou partu si hezky projdete 6 krušných dní mezi revolucionáři, jež přebrali ve státě vedení. Na řadu taktéž přijde i klasický multiplayer už víceméně známý z Confrontation obohacený o osobité kouzlo vývojářů ze Zipper Interactive. Hra se taktéž dočká podpory PS Move ovladače. Bližšího seznámení se hrou bychom se mohli dočakt snad už na E3, ale dost možná bychom měli počítat s faktem, že Socom 4 se nejprve objeví v Americe, kde je velmi oblíbený a až později na Evropském trhu, jak tomu bylo i u předešlého Confrontation.
Známy herní analytik předpovídá, že Natal za první rok prodá 10 milionů kusů svých kamer, ku 2 milionům pohybovím ovladačům Playstation Move od Sony.
Nový psychologický thriller Heavy Rain od francouzského studia Quantic Dream dostalo červenou na trhu Spojených Arabských Emirátů. Rozhodla to místní United Arab Emirates Nation Media Council. Bližší důvod ovšem neuvedla
Sony nechala zaregistrovat na internetu doménu motorstorm3.com, z čehož pochopitelně vyplívá, že nový díl této povedené arkádové záležitosti je ve vývoji. Doufejme, že se dozvíme více informací na letošní E3.
Dnešní sociální sítě nabízejí nepřeberné množství možností, jak se spojovat s lidmi, jak se zviditelnit, jak nejrychleji informovat o veškerém dění ve vašem životě a něco podobného se pomalu začíná promítat i do herního světa. Začíná to komunitními službami a končí hrami jako Little Big Planet nebo mnou dnes nakousnutý Mod Nation Racer. A jak to asi vidím? Nuže, všechno tohle je moc hezké, ale bez pořádného nápadu jak tyhle možnosti využít je všechno k ničemu. Mod Nation Racer je taková hodně rozporuplná hra, alespoň co se mých dojmů z beta verze týče. Na jednu stranu tu máme opravdu obrovské možnosti, jak nechat vyniknout své návrhářské schopnosti, jak ukázat kreativitu, ale na stranu druhou celý efekt končí paradoxně u části, která by měla sklízet všechno obilí. K čemu mi je editor tratí, kde se dají sice navrhnout úžasné okruhy, když při samotném projíždění trati máte sucho v krku a křeče v očích? Jednak se autíčka na okruzích chovají, jak kulička v pinbale a druhak celá složka gameplaye jen kopíruje starý dobrý Crash Team Racing nebo ještě starší Mario Kart z roku 1992. To si tuhle jen tak jezdíte, driftujete zatáčkama, sbíráte raketky, bomby a sem tam prosvištíte power-upem a pořád takhle dokola. No nic moc, alespoň, že můžete stahovat velké množství z tvorby hráčů a nutno dodat, že některé tratě jsou opravdu promáknuté do detailů. Na úspěchu téhle hry bude opravdu záležet, jak velká se kolem ní udělá základna fanoušků. Velké mínus také patří na adresu loadingových prodlev, ty jsou občas tak dlouhé, že si přitom stihnete poskládat level v Tetrisu a ještě rozdat partičku šachů s počítačem. Doufejme, že tohle se ještě do finální verze opraví a hra pofrčí, jak ty autíčka na trati. Abych však hru jen nezatracoval, tak se musím zmínit o kvalitním editoru postav, vozů a tratí, jak jsem už ostatně zmínil výše. Méně náročným hráčům a dětem bude už jen stačit editor postav, kde se hodně vyblbnete a lze zde vytvořit velice vtipné variace vozů společně s nějakým tím veselým autíčkem. Jezdit oděn jako baletka v papírové konstrukci, pod kterou se nachází burácející šestiválec? No i tohle je možné. Nástorů ke tvorbě tratí je taktéž požehnaně a jdou vytvářet velice krásné scenérie. Okruh budete moci natahovat do nebezpečných výšek, že si budete občas připadat jak ve Wipeoutu a jako správný buran na trať ještě přihodíte desítky překážek, které budou vytáčet hráče k úplné nepříčetnosti. Dost dobře si dokážu představit litry prolitých nervů v multiplayeru až vás po stopadesáté šesté sejme elektrošók. Na konec bych ještě zmínil rádoby interaktivní prostředí menu, kde si jezdíte po náměstíčku a aby toho nebylo málo, tak náměstíčko je public, takže vás budou pořád prudit děcka z celého světa. Naštěstí jde menu přepnout do klasických podob. Mod Nation Racer zatím, z Beta verze, moc nepřesvědčil, tak doufejme, že na prázdniny tu budeme mít něco trochu jiného a vývojáři pořádně zapracují na tratích, aby to nebyla jedna velká celosvětová deprese a hlavně ať se nepotkáme na očním se zánětem spojivek skrz všechny ty děsně agresivní barvičky.
Playstation 3 bude mezi námi již třetím rokem a to je rozhodně důvod k bujarým oslavám. Každý z vás si se svou černou kráskou užil určitě spoustu úžasných chvil, tak se s nimi pojděte podělit společně s ostatními na již třetí sraz komunity okolo Playstationu. Akce s názvem Play3day se opět uskuteční jako už tradičně v Moravsko-slezských Beskydech. Přesněji v Hotelu Mesit, jež sídlí v obci Horní Bečva, kde jsme se sešli i v roce 2009, tak sejdeme se tam i letos a že je co oslavovat. Akce proběhně ve dnech 26.3. - 28.3. 2010 a pro účastníky je připravena velká místnost s projekcí, wifi připojením a samotným nádobíčkem v podobě konzolí,tv a her od návštěvníků. Pro všechny je připraven bohatý program v podobě turnajů o hodnotné ceny, paintball a další. Turnajů v nejoblíbenějších hrách (Modern Warfare 2, Tekken) proběhne celá řada a hrajeme až do brzkých ranních hodin. Konečně opět čas, kdy si můžete naplno spontálně popovídat se všemi stejně zapálenými lidmy hezky u piva na baru. Skvělá atmosféra dělala ten největší dojem minulé ročníky a určitě tomu bude tak i letos.
Pokud ještě třeba nemáte zamluvený pokoj a chcete se akce zúčastnit, tak neváhejte a volejte na číslo 571 645 106 a učiňtě tak nyní. Rezervovat si můžete 2-5 lůžkové pokoje nebo také chatku po 6 lůžkách. Cena na noc v hotelu je speciálně pro naši akci 400kč/noc + v ceně je zahrnutá snídaně jako raut.
Jako už tradičně, tak i tento rok se bude konat velkoočekávaný turnaj ve hře Tekken 6. Bude zlaté finále opět soubojem dvou velikánů Reka a Gizera, tak jako tomu bylo u předešlích P3D? Nebo se ukáže mladá krev a přinese do turnaje průvan? Pomalu trénujte!
Chatka je potom za 270kč/noc. V hotelu je také možnost využít noční bar (minulý rok tam bylo opravdu živo) nebo hotelový bazén. Pokud se chcete o akci dozvědět více informací, tak zajděte na oficiální stránky www.play3day.cz Těšíme se na vás.
R
ok se s rokem sešel a my tu máme top 10 vyhlášení hry roku podle redakce PDF magazínu Sony-Playstation. Co nám rok 2009 dal, a co nám naopak vzal? Her bylo opravdu požehnaně a do žebříčku se prosadily opravdu ty největší pecky, ten byl sestaven ze tří názorů našich redaktorů, aby byl co možná nejobejktivnější.
Her vyšlo opravdu spousta a nutno dodat, že těch úplně nejlepších vyšlo velké množství a třídit nejlepší desítku nebylo vůbec jednoduché, ba právě naopak, občas nám lámalo srdce to, že musíme vyřadit tituly, které by si určitě nějákou tu pěknou příčku zasloužily, těch top 10 je však přes sebe nepustilo, a tak tituly jako Borderlands, FIFA 10 nebo třeba Call of Juarez musely zůstat bez povšimnutí naší maličkosti. Tak tedy, jak si u nás vedlo nové Call of Duty? Co na to Batman? Všechno se dozvíte na následujících čtyřech stránkách.
B-mana čeká v Arkhamu dost práce
Nejtěžší, nejlehčí hra všech dob. Nějak zhruba takhle bychom mohli v rychlosti definovat víc než originální počin, jež nemá na RPG scéně obdoby. Demon's Souls přichází s neotřelým gameplay systémem a nabízí hráči nové herní principy. Takovým největším poznávacím znamením se pak stává smrt, která ve hře vlastně ani neexistuje (přeneseně řečeno)
Po vaší nečekané smrti se totiž ocitnete jako duch a příjdete o polovinu své vydobyté síly. Další zajímavou záležitostí je online co-op až pro 3 hráče, ve stryktně RPGéčkových hrách něco nevídaného, přičemž daný kooperativní mód funguje opravdu jako švýcarské hodinky. Skvělý příběh, originální gameplay, našlápnutá grafika, obrovský svět, spousta možností, zbraní a ne jen to najdete v Demon's Souls. Rozhodně si zaslouží být v našem žebříčku, byť na desátém místě, jelikož Demon's Souls není hra pro většinového hráče. Tuhle hru buďto přejdete bez povšimnutí nebo jí bude bezmezně milovat. Asi nejrozporuplnější obsazení v našem žebříčku, jenže NHL 2010 má jedno velké ALE. Kdybychom srovnaly předešlé ročníky, tak NHL v podstatě nepřínášelo dlouhou dobu nic nového, jenže nejnovější díl nejnovějšího hokejového simulátoru, je zkrátka a dobře zatraceně úžasnej hokej. Nikdy předtím žádné NHLko nenabízelo takový feeling. Obrovské množství animací, intuitivní ovládání zkrze páčky vám dovoluje opravdovou kontrolu puku, souboje u mantinelu doslova cítíte zkrze gamepad. Poprvé můžeme vidět vylámané zuby hokejstů z prvního pohledu při rozdávání directů. Konečně také jde na hráčích vidět nervozita, můžeme dělat dusno před bránou i po zapískání rozhodčího. Tohle je to, na co každý fanoušek hokeje čekal, konečně nadupaný hokej. Zlomte pálky, zahoďte tenisáky. Tohle je NHL 2010. Deváté místo naprosto zaslouženě. Ještě někdo chce tvrdit, že EA dělá špatné hry? Ha, Dragon Age je PECKA. Lidi mají v lásce koridorové hry. Nemusí se nijak enormně snažit a hra vás vždy dovede ke konci. No a Dragon Age je to, kde každé rozhodnutí má váhu a když říkám, že má váhu, tak tím myslím, že při hraní téhle hry máte pocit, jakoby vás přejížděl zatraceně tlustej parní válec. Tohle si zapiště za uši, pod uši a třeba i někam jinam. Skvělé spojení emotivního příběhu, vnadných žen, nádhérné grafiky, taktických bojů v jednu RPG hru. V téhle hře snad nezklamalo vůbec nic, marně hledat něco, co se nepovedlo. No zkrátka, Dragon Age by zklamal snad jen Jacka Thomsona.
No a EA tímhle v našem žebříčku nekončí! Na řadu přichází znovuzrozený Need for Speed. Tentokrát s podtitulem Shift. Ačkoliv se nejnovější závody NFS neodehrávají na ulicích měst, nýbrž na oficiálních okruzích s licencovanými týmy, tak tímhle tahem tato série dostala nový nádech. Auta se chovají na poměry docela reálně a skrze ovladač opravdu cítíte koňské síly pod kapotou. Samozřejmě na volantu je tohle naprostá nirvána, ikdyž fanoušci Gran Turisma by nám tohle nejspíš omlátili o hlavu. Ale co? Tahle hra se hraje prostě fajnově, užije si ji každý nenáročný hráč. Navíc celkový pozitivní dojem podtrhuje parádní ozvučení a víceméně i kvalitní soundtrack, což je u této série už dá se říct klasické. Jo, perte to do nás! Need for Speed je konečně zase tam, kde si zaslouží být a už teď se těšíme, co nám předvedou v dalším depu. Well Done!
Když se řeknete E3 2005, tak? Tak si snad každej nejprve představí neskutečně našlápnutou konferenci Sony, na které nám byl předhozen druhý díl velmi populární PSdvojkové střílečky Killzone. Nutno dodat, že ke Killzonu vzhlížel snad každý majitel PS3 hodně dlouhou dobu, než se konečně dostal na trh. Dočkali jsme se začátkem minulého roku a stálo to za to. Nasvícení scén a vůbec dynamycké stínování, jaké je v Killzonu 2, nemá obdoby. Všechno nakonec dotváří epická atmosféra v singleplayeru, byť krátká, ale efektní. Samozřejmostí je i skvělý multiplayer, jež je taky tak trochu odlišný od os- Bitvy v onlinu jsou komplexní a strukturované, tatních svým víceméně originálním přístupem. navíc kde jinde zažijete něco jako "Stíhačka za zády vám drtí jeden pilíř za druhým okolo vás, v zásobníku posledních pár nábojů a vy běžíte vstříct podstavci, kam umístíte vlajku" Do toho všeho si můžete pustit vlastní hudbu, takže Killzone 2 je jeden kulervoucí okamžik za druhým. Rok 2009 byl...Byl opravdu úžasný. Tento fakt podtrhuje Batman Arkham Asylum, a hned dvakrát. Bruce Wayne ještě nikdy nevypadal ve hře tak skvěle, jako nyní. Naprosto strhující kampaň plná obrovským množstvím nápadů, takže máte pocit, že pořád děláte něco jiného, nového. B-man rozhodně není žádná bábovka a dá přes hubu nejednomu šmejdovi a to ještě takovým způsobem, že jeho oběti by měli co nejdříve vyhledat bývalého plastického chirurga Michaela Jacksona. Bitky v novém Batmanovi jsou totiž velmi návykové a pokud si je chcete užít opravdu na plné pecky, tak speciální challange vás zaujmou ještě na hodně dlouhou dobu. A to ještě stále není všechno. Úžasné grafické zpracování, styl který se jen tak nevidí a to vše do sebe nakonec kloubí makabrozní hudba ve stylu Dark Knighta.
Tak a teď přichází další velký kalibr. Asi nejvíce hypovaná hra posledních let. Takovouhle reklamní masírku by mohl závidět kde jakej politik. A pokračování Modern Warfare rozhodně nezklamalo. Tam kde končí jeho předchůdce, tam začíná tenhle masterpiece! Vývojáří z Infinity Ward to drapli pořádně za pačesy a singleplayer je opravdu vysoce nakopávající záležitost.
Kampaň je protkáná jedním wow efektem za druhým, při mnohým scénách se tají dech. Tohle dílko je sice kratší, ale za to nehorázně efektní, ikdyž samotný příběh by potřeboval poupravit, jelikož nepatří zrovna mezi nejchytřejší. Nicméně slabší příběh se ztratí pod neskutečným tempem, jakým hra beží, pod úžasnou hudbou od Hanse Zimmera a taky tu máme i stále vynikající multiplayer. Hra více hráčů přináší opět spoustu nových vylepšení a Spec ops jen dotváří celkový dojem. Infinity Ward zkrátka svou práci umí, umí a umí a umí! Čtvrté místo zaslouženě.
Tak a jde do tuhého. Bronzovou příčku v našem žebříčku obsadila hra, která možná na první pohled nevyzařuje nijak epesně, ale InFamous je možná lehce nedoceněnou hrou. Hra sama o sobě je velmi originální a obsahuje velké množství zábavných prvků a přestože singleplayerová kampaň je docela dlouhá, tak v žádném případě není stereotypní, až na získávání nových skillů.
Cole dokáže udělat spoustu fajnových věcí, takže pokud vám v bytě vypadnou pojistky, tak víte koho máte zavolat! Zkrátka Cole není žádné ořezávátko a svými ultimátními útoky nakope nejednoho záporáka. Taktéž se můžete projíždět na ocelových lanech mezi baráky nebo na kolejích nadzemky, což působí takovým příjemným dojmem a hra beží svižně. Komiksový styl grafiky je stejně tak vydařený a sladění barev je bezkonkurenční. Rozlehlé živoucí město, spousta úkolů, obrovské množství levelů, nejen těch povinných. Prostě InFamous si bronzovou třetí příčku plně zaslouží!
Stříbro, tak tenhle stupínek okupuje Nathan Drake ve svém druhém dobrodružství. Takovouhle spoušť dokáže jen jemně sarkastický Nathan. Naprosto úžasná kampaň jednoho hráče plná woow efektů, naštvaných týpků a bezkonkurenční, ještě jednou BEZKONKURENČNÍ grafické podání. Klobouk dolů před Naughty Dogs. Konečně hra, jež reprezentuje Playstation 3 v tom nejlepším světle. Poutavý příběh žene singleplayer nebezpečnou rychlostí vpřed, navíc během hry si projdete velké množství atraktivních míst (zasněžené Himaláje, naprostá bomba). Skvělé ozvučení, skvělý dabing všech postav, vtipné prupovídky hlavního hrdiny, jež taktéž patří mezi velké siláky a duel s ním by rozdejchával i Rocky pěkně dlouho. Nathan dokáže kde jákému vojáčkovy občas vysolit na tvář takovej tlakáč, že by ho ani Pascal nespočítal. Kromě úžasné grafiky Uncharted 2 disponuje i neuvěřitelně uveřitelnými cut-scénami, za které by se ani James Cameron nemusel vůbec stydět. Jedním dechem, chceme pokračování a chceme opět takovou nálož jako teď. Uncharted 2 Among Thieves, druhá nejlepší hra roku 2009!
A je to tady! Ačkoliv všechny ostatní hry předtím jsou opravdu skvělé, tak jedna z nich je nejlepší, jedna z nich je hrou roku. A to nejlepší, co potkalo redakci sony-playstation magazínu je Assassin's Creed 2. Mezi Uncharted 2 a Assassinem 2 bylo velmi dusno, bylo to velmi těšné, ale přeci jen o ten pomyslný kousíček vyhrálo velkolepé dobrodružství Ezia.
stý
še
Kdo by čekal, po prvním nemastném neslaném dílu, takový pokrok? Asi málokdo, o to větší je tahle hra překvapení. Vývojáři jakoby se poučily a vzali si k srdci každičkou výtku na první díl a přepracovali rozrůstající se Universum do toho nejlepšího! Dlouhá kampaň plná tolika skvělých levelů, naprosto úžasně ztvárněné renesanční období v Itálii, příběh natolik poutavý, že u něj klidně strávíte i celé dny. Najde se jen málo her, kde je příběh hry, tak hluboký. Už jen dialogy s nádechem italštiny. ÚŽASNÉ. Těžko se tohle popisuje slovy, tohle nestačí popsat, tohle musíte prožít. Assassin's Creed 2 je HRA ROKU 2009!
Hodně z vás si jistě vzpomene na to, jak jste si jako děti hráli na kovboje. Jak se chtěl každý podobat Clintu Eastwoodovi, Střílet bandity, zachraňovat nevinné slečny z jedoucího vlaku a tak podobně. A jediné co vám může připomenout tyto krásné časy, je nějaká ta stará westernovka v TV. To by se však mělo už toto léto změnit, protože se na pulty obchodů chystá nejnadějnější westernová hra současnosti Red Dead Redemption. Ano, už zde bylo pár her, které se snažili co nejvěrohodněji zachytit tuto dobu. Mezi nejlepší můžeme řadit hru Gun, která také sázela na otevřený svět a vedlejší mise. Nebýt špatného marketingu, rozhodně bychom se dočkali pokračování. Nedávný Call of Juarez byl také skvělý western, jenže se jednalo spíše o lineární akci, než o hru s otevřeným světem. Místo toho tu však máme nadějný Red Dead Redemption od tvůrců GTA, který má ambice atakovat ty nejvyšší příčky o hru roku. Hra poběží na enginu z GTA 4 obohaceném o engine Euphoria, který má zajistit reálné chování postav ve všech možných situacích. První otázky samozřejmě směřovali k otevřenému světu. Ten má být podle tvůrců obrovský se spoustou možností. Dokonce je mnohokrát označován jako organický, jelikož se má sám přizpůsobovat herním situacím, počasí a má náhodně generovat situace. To znamená, že když projdete kolem stromu s oběšeným nešťastníkem, který propil všechny peníze ve zdejším saloonu, při dalším průchodu tam potkáte šerifa a jeho společníky jak se zbavují houpajícího se těla. Velkým zklamáním je fakt, že nebudete hrát za legendárního Clinta Eastwooda, nýbrž za Johna Marstona, který je pověřen vládou zatknout členy jeho bývalého gangu. Pokud si myslíte, že budete hrát za nějakého hodného uhlazeného amíka tak se pletete. Jaký totiž John ve skutečnosti bude, bude záležet jen na vás. Hra se totiž drží nejnovějších trendů, a tak i zde najdete morální možnosti volby typu zabít, nezabít, vykrást, nevykrást atd. Za každé rozhodnutí získáte takzvané body cti. Za správnou volbu se vám přičtou plusové body a za špatnou volbu zase body minusové. Podle toho kde se váš metr cti nachází, s vámi budou ostatní obyvatelé jednat. Samozřejmě každá strana má své pro a proti, a tak se budete muset rozhodnout, zda zvolíte temnou nebo dobrou stranu síly. Ne, nebojte, nečtete o novém díle Star Wars, i když se to tak může zdát. Systém vedlejších a hlavním příběhových misí je stejný jako v nejnovějším GTA, takže můžeme čekat časté přesuny přes celou mapu. Ty by nám měly zpříjemnit vlaky, které zde plní stejnou funkci jako v GTA. Pokud vás ovšem cestování vlakem nudí stejně jako mě, budete si moci koupit vlastního koně a delší vzdálenosti překonávat na něm. Koně můžete samozřejmě také ukrást, ale kdo z vás by se přidával k temné straně, že? Mapa je rozdělena na tři velké části a sice americké pláně, pohraničí s Mexikem a samotné Mexiko.
Celý svět bude obsahovat spoustu atrakcí jako třeba banky, které můžete vykrást, obchody, ve kterých můžete překvapivě kupovat věci, nebo saloony, které slouží k utěšení vašich hazardových choutek a v neposlední řadě také k uhašení žízně. Vzpomínáte jak jste se chodili s Romanem v GTA 4 opíjet? Už teď se nemůžu dočkat toho, až zjistím jestli šerif dává pokuty za jízdu na koni pod vlivem alkoholu.
Samotná akce by měla být nanejvýš příjemná, svižná a zábavná. K tomu má dopomoci široký arzenál, který bude obsahovat nejrůznější kolty, pušky a zapomenout nesmíme ani na laso, které vám poslouží například ke strhávání padouchů z koní, svazování obětí atd. Jelikož John po pár kulkách klesá k zemi, bude potřebovat místo kde se ukrýt. To mu vždy najde systém krytí převzatý z GTA 4 a tuctu dalších her. Nebudou chybět ani nějaké ty pěstní souboje, nebo klasické westernové souboje z očí do očí nebo také pověstný taneček, kdy se ubohý bandita snaží uhýbat vašim kulkám. Všechny tyto klasické situace z mnoha westernů zde samozřejmě nebudou chybět, jen doufáme, že se dočkají kvalitního zpracování.
Novinkou je také takzvaný Dead Eye režim převzatý z nejnovějšího Call of Juarez. V případě, že máte před sebou opravdu velký počet nepřátel, můžete tento režim vyvolat. Ten vám zpomalí čas abyste si mohli všechny nepřátele v časovém limitu označit. Až se vám to povede, hra se vrátí do normálu a vaše postava všechny označené osoby efektivně umlčí.
Technická stránka hry podle obrázků vypadá zatím naprosto famózně. Výhledy na předalekou krajinu jsou opravdu parádní, stejně jako postavy, nebo věrohodně ztvárněná města. Je vidět, že se v Rockstaru na enginu z GTA 4 pořádně zapracovalo. Z dostupných videí vypadá skvěle také fyzika, kterou pohání engine euphoria. Jen se trošku bojíme doskakování objektů, jak už je to u akcí s otevřeným světem zvykem. Jak jsou na tom zvuky, dabing nebo hudba zjistíme asi až v den vydání. To je stanoveno na 21. května pro konzole PS3 a Xbox 360. Her, kterým bezmezně věříme, že budou skvělé je málo. Red Dead Redemption mezi ně však patří a tak jediná věc, které se bojíme je datum vydání. Hra už byla totiž dvakrát odložena, i když naposledy to bylo jen o měsíc. Pokud se tedy hra vyhne dalšímu odkladu, čeká nás opravdu horké léto. Michal Drtina
Z
ombie, v dnešní době na ně můžete narazit prakticky kdekoliv, tím vás však nechci strašit a říkat, že na vás vybafne prohnilý soused vaší prababičky při odpolední procházce se psem, narážel jsem samozřejmě na jejich mediální výskyt. Když se řekne Zombie, tak si okamžitě představíme pomalu pohybující a rozkládající se oživlé mrtvoly, které touží po ojedinělé chuti krve a mozků. Přesně tak nám je naservíroval George Romero v jeho The Night of Living Dead. Ve stejném světle se horda těchto krvežíznivých prohnilců objeví i v pokračování úspěšné akční hry Dead Rising, která slavila velký úspěch na konzoli Xbox 360. Druhý díl se však tentokrát zastaví i u stánku značky SONY. Ano, Dead Rising 2 přichází i na Playstation 3. Seznamte se s Chuckem Greenem, americkým drsňákem, jehož naštvaný pohled by si nepřál vidět snad ani samotný Arnold Schwarzenegger ve své životní formě. Právě role Chucka se ujmete v momentě, kdy ve veleslavném městě hazardu - Las Vegas, propukne jistá epidemie, která ze šťastných výherců u automatů udělá krvelačné bestie, co by vám nejradši na potkání smlsli ruku nebo dvě. Bohužel pro ně, Chuck je ve městě s nimi a k jejich ještě větší smůle se rozhodl, že bude plavat proti proudu a rozhodně se mu nechce umírat. Zhruba takhle by se dal v rychlosti shrnout příběh Dead Rising 2, který si jistě nebude hrát na zbytečné složitosti a zápletky, protože tady půjde hlavně o brutální a sadistickou zábavu, a té si ve hře užijeme až až. Co se gameplaye týče, hra od prvního dílu přišliš nebude lišit, je to vlastně jen o přežití jednoho člověka mězi obrovským počtem nepřátel. Budete chodit, zabíjet zombie, plnit minihry, zabíjet zombie, plnit další minihry, zabíjet zombie a zabíjet zombie.
O tom vlastně celé Dead Rising je. Zní to moc jednoduše? No a co, o tom to je a je to setsakramentská zábava. Možná hra působí dost kontroverzním způsobem, ale co si budeme povídat, takových her, kde si můžete vymlátit zlost a ještě se u toho zasmát ( Hlava Losa působí celkem komicky) moc není, takže komu to vadí, že?
Jak praví známé přísloví: „Bez práce nejsou koláče.“ A tím se Chuck řídí dvojnásobně. Jeho práce však spočívá v hromadném masakrování neustále objevujících se hord zombie, k tomu také bude potřebovat nějáké to nádobíčko, a toho ve hře bude opravdu hodně. Je libo rozmlátit zombiemu lebku baseballovou pálkou? Nebo ho snad prošťouchnout kulečníkovým tágem? Jako zbraň půjde využít prakticky vše, co vám příjde pod ruku... A nebo na hlavu... Chuck si totiž bude moci nasadit hlavu losa, kterou jednoduše srazí zombies na zem. Jednou z vítaných inovací bude jistě multiplayer, který bude mít takový svůj vlastní malý příběh. Celý svět propadne závislosti na televnizním programu Terror is Reality, ten moderuje jistý Tyrone King. Pan. King zřejmě nebude moc přející člověk, hlavní náplní jeho programu bude totiž povzbuzování soutěžících k tomu, aby bojovali o vlastní život v aréně plné hladových zombieků. Rolí soutěžících se ujmou až 4 hráči, kteří spolu budou bojovat v několika různých módech. Nepůjde však o souboje, kde by se hráči zabíjeli mezi sebou. Herní módy budou spočívat spíše v tom, že hráč , který rozdrtí víc zombie, vyhrává. Podobných typů her tam bude jistě víc, nám nezbývá nic jiného než se nechat překvapit, co si pro nás vyvojáři dále přichystají. Dalších vylepšení oproti prvnímu dílu se dočká i grafické zpracování, které jistě bude patřit k tomu lepšímu, co na konzolích můžeme spatřit. Las Vegasské interiéry i exteriéry vypadají moc pěkně,stejně tak modely zombie, kterých je nespočet. Už ze screenshotů jde poznat, že různorodost nepřátel bude opravdu vysoká. Sečteno, podtrženo – Dead Rising 2 vyhlíží na velmi kvalitní a zábavný titul, který by veřejnost určitě neměla niják zanedbávat. Datum vydání ještě nebylo stanoveno, ale co se ví, je to, že se zombieků dočkáme naPlaystationu 3, Xboxu 360 a PC. Pavel Bukač
Spojka ... Páka? Brzda.. Plyn... Heh, tady něco nehraje. Copak tuhle dělá to červené tlačítko? Ajajaj, vždyť mě to katapultovalo přímo na přistávací dráhu letiště a to obří letadlo naproti mě věru nevypadá, že by chtělo zastavit. Chaos, výbuchy, rozpadlé tratě, vždyť tohle snad ani nejsou závody, ale sedím si tuhle tak v sedačce a pod sebou mám 4 kola, tak co jiného? Odhoďte kočárky, dámy a pánové tohle je Split/Second. Uhni nemám mlhovky! Tak tohle tu opravdu ještě nebylo. Když se vývojáři ze studia Black Rock nechali slyšet, že chystají novou závodní hru, která změní pohled na tento žánr a posune jej zase o kousek dál, tak Tady se totiž ke slovu dostávají tuny jen těžko si dokázal někdo představit, co nového by mohla ně- C4řek. říkáte si, C4 v závodní hře? Tohle totiž nejsou jen tak ledajaké závody, jaká závodní hra přednést. A ano, opravdu něco na tom bude. Závodní hry zažily už docela dost odboček od stereotypu v po- nýbrž máte možnost během závodu měnit trasu v reálném čase a to právě za době Full auto: Battlelines a podobných zvěrstev, ovšem ještě pomocí oněch výbušnich nastražených nikdy jsme se do auta neposadily, co by aktér reality show. Jenže tahle reality show není žádná břečkovitá projížďka s ba- všude po okruhu. bičkou "Dejzý".
Tak tohle nám asi pojišťovna neproplatí. Tuhle asi tunning moc fungovat nebude, vozidla budeme dostávat podle našeho chování v závodech. Hra tedy bude rozlišovat jízdní profily každého hráče, takže bude každému servírovat ty nejvhodnější vozy. No uvidíme.
Veškerá legrace končí v okamžiku, kdy vám na trati přistane kontrolní vež z letiště a kompletně přeskládá její směřování. Každý okruh ve hře bude mít několik vrstev, jež se budou mezi sebou prolínat právě v okamžicích, kdy se některý z jezdců rozhodne, že si cestu zkrátí a přitom ještě odpálkuje pár smolných spolujezdců. Nicméně k odpálení nějaké nálože bude zapotřebí dostatek "powerplay" síly, kterou můžete sbírat driftováním, volením zprávné Drogy opravdu působí, jak mají stopy, rychlými průjezdy a podobně. Pokud jste hráli třeba Burnout Paradise, tak víte na čem jste. Ničit trasu půjde takřka čímkoliv od veřejného osvětlení po obrovské lodě v přístavu. Pokud budete mít tedy dostatek naspořené powerplay energie, tak stačí stisknout tlačítkou a odpálíte trup lodi, koráb se zhroutí a zasype tak kus cesty před vámi. Následně vznikne zase jiná cesta a musíte se jí přizpůsobit. Každé další kolo bude tedy odlišné a bude potřeba hodně taktizovat a nepoušťet bomby jen tak zbůhdarma, ikdyž. Občas tak může vzniknout opravdové inferno, kdy se vám sesype před čumák loď, která vás katapultuje třeba právě na zmiňovanou letištní plochu a někdo další to ještě vygraduje odpálením zrovna odlétajícího letadla. Celou situaci ještě navíc stěžuje fakt, že výbuchy vytváří tlakové vlny, se kterými se musíte taktéž vypořádat a když k tomu připočítáme neustálé kličkování mezi překážkami. Dost dobře si dokážu představit litry prolitých nervů, ba co víc v multiplayeru tohle bude jistě Licencované auta zde rozhodně nehrozí nepředstavitelná nálož na lidskou nervovou soustavu. Na okruzích se budeme setkávat celkem se sedmi spolujezdci co se týče singleplayeru. Doufejme, že hru nepotopí AI protivníků a spolujezdci se budou chovat podle situaci na trati co možná nejrealističtěji a nebude muset celou hru zachraňovat až samotný mód pro více hráčů. To stejné platí i pro levely/okruhy. Pečlivě vyvážené a navržené cesty, zvlášť když každé kolo bude snad vždy jiné. Překážky na tratích totiž budou zůstávat, ba naopak trasa se bude neustálě obměňovat v závislosti na rozmarech řidičů.
Když tohle celé navíc skloubíme s pěknou grafikou a pořádným ozvučením, tak tu máme opravdu něco, co je u závodních her nevídané. Demolice okruhů vypadájí dost efektně a díky tomu se nejednomu hráči občas dost hodně zvýší tep. Připočítaje skvělé ozvučení, na kterém si vývojáři dávají v téhle hře hodně záležet.
Ať už máte tedy závodních her dost za poslední dobu, tak nemůžete říct, že by Split/Second nějak nevyčníval ze svého žánru. Tahle hra totiž nabídne něco víc než jen fajnové projížďky v rychlostech, kdy se vám rozmazává obraz i centimetr před očima, ale spoustu osvěžujících prvků a všechno tohle dohromady vypadá prostě famózně a už se nemůžu dočkat, až nějakému frajerovi spustím na kapotu hezky několika tunový most. Jak dopadne Split/Second v konkurenci s podobnou závodní hrou Blur se budeme moci dozvědět už během května tohoto roku. Tomáš Macháček
Když už nemáme k dispozici vesmírné emzáky, vezmeme do hry Rusáky. Bojovat proti Rusům je dnes zkrátka v módě. Rozčísnout trojbarevnou vlajku si můžete dovolit v Modern Warfare 2 a teď už i v novém Battlefield: Bad Company 2 a je to zatraceně zábavná činnost, a když u toho máte ještě bandu potrhlých vojáčků se zásobníkem nejen plých nábojů, ale i prima vtipných mega hlášek, tak tahle jízda rozhodně stojí za koupi, byť by jste měli být týden bez jídla. Protože tam kde končí singlepayer, tam začíná multiplayer a u této hry se ztrávené hodiny zkrátka nepočítají. Po prvních minutách ve hře jsem byl schopen, respektive nebyl schopen zrovna nejlíp artikulovat a moje výlevy byly ve sféře možná tak "WooW, omg, Jo to je žrádlo". Zkrátka a dobře tahle hra vám prostě nedovolí moc se rozkoukávat a okamžitě jste vtaženi do úžasné akce, kde si každičký vystřelený náboj budete náležitě užívat.
Hned z prvních dojmů je jasné, že druhý díl Bad Company si od svého předchůdce moc nevzal a spíše kopíruje konkurenci. Větší volnost, byť jen dle možností na bojišti byla oříznuta na úkor naskriptovaných sekvencí, které jsou ale jinak opravdu dokonalé a častokrát se vám bude tajit dech nad veškerou touhle krásou. Všechno tohle začíná nejprve na skvělé vizualizaci. Grafika naprosto úchvatná, ikdyž do Uncharted 2 to má ještě nějaký ten kus, ale nádherně zpracované krajiny z obrovskou dohledností působí nezapomenutelným dojmem. Odlesky barev, sluneční svit procházející mezi stromy v džunglích Jížní Ameriky, zasněžené hory na Čokotce, nádhera. Častokrát se třeba vynoříte z úzké uličky a před vámi se otevře neskutečně nádherné zalesněné pohoří, kterým prolítá vrtulník a údolí zalévájí malinké stavby, které se již brzy střetnout s vaším granátometem, někdy je až škoda ničit něco tak nádherného. Celkovou atmosféru navíc graduje dynamicky měnící se počasí. Například misi začínáte ve tmě zahaleném brzkém ránu a o chvíli později na vás už dopadají první sluneční paprsky nebo za parného dne v džungli se najednou z ničeho nic zatáhne a spustí se osvěžující déšť.
Přenádherných scenérií je ve hře opravdu velké množství. Obrovské zasněžené hory a pláně, no nejednou jsem měl sto chutí nasadit lyže a hezky si vrcholky hor sjet až dolů. A ta dohlednost do dálky, ach. Už jen kvůli tomuhle si tuhle hru prostě musíte pořídit. Bohužel tohle si tak trochu bere svou daň, která má dopad na příběh. Ačkoliv hra beží ve strhujícím temptu podobně jako v Modern Warfare 2, tak drastické střídání lokací je až moc znát, takže se ze studených hor najednou ocitnete v palčivém slunci na poušti a pak zase v džungli nebo opět na horách, což docela dost trhá příběh, častokrát se totiž ocitnete na nějakém místě a vůbec netušíte proč a za co. Příběh celkově je takový nemastný neslaný, dramatické scény zrovna nepůsobí nejvíc věrohodně a že by z toho byl někdo hned tak odvařený, to rozhodně ne. Nicméně cut-scény během hry jsou docela vtipné díky skvělým hláškám hlavních hrdinů, které známe už z předchozího dílu a teď už je i jasné, že party z roty B se dočkáme i ve třetím pokračování, ale už nebudu více spoilerovat a jen nahodím, že konec hry je hodně rozporuplný a mé pocity byly hodně roztroušené. Jak už jsem nakousl, tak hra celkově je plná skvělých skriptů, jež hodně zapůsobí na každého hráče, ale tohle je právě ten zásadní rozdíl, oproti prvnímu dílu, kde jste měli poměrně velké pole působnosti a taktéž jste mohli libovolně usedávat za volant, popřípadě řidítka, nějakého toho vozidla, tak zde máte možnost využívat vozidla po většinu času pouze na místech, kde to je předem určené. Vyjímkou je pouze jedna mise, kde si můžete řízení užít na trošičku rozlehlejší mapě, jinak vás hra drží stále za ručičku podobně jako u konkurence. Alespoň, že ty baráky můžete drtit libovolně dle vlastního uvážení. Nicméně tak i tak je to neskutečně zábavné a mise jsou velmi rozmanité. Jednou jsem si dokonce připadal jako v Motorstormu, při zběsilé projížďce džunglí na čtyřkolce.
Zbraňový arzenál je stále celkem velký a vybere si každý za skvělé ceny. Kdybych měl mít na starosti reklamu této hry, nejspíš bych to vzal humorným způsobem a rozesílal bych do schránek letáky s výběrem zbraní za nejnižší ceny, podobně jako všemi oblíbený Lidl. Zbraní je ve hře opravdu dostatek a v každé lokaci máte k dispozici bednu, kde si můžete sebrat dvě zbraně. Velkou výhodou pro vás a nevýhodou pro vaše protivníky je fakt, že vám během hry dojdou náboje snad jen jednou za celou kampaň, která má všehovšudy nějakých 8 hodin, což je poměrně málo, osobně jsem hru dohrál, dá se říct za jeden večer, přičemž konec jsem si nechal na ráno. Tak už to ale dnes zkrátka bývá. Jenže asi více než polovinu úspěchu této hry dělá multiplayer, který si jde svou vlastní ověřenou cestou. Celkem 24 hráčů se může utkat na jednom rozlehlém bojišti ve třech módech - Rush, Team Deadmatch a asi nejlepší Conquest. Celý Multiplayer je pak kapitola sama pro sebe.
Pokud vás tedy už nebaví prťavé stříleníčko na mapě o rozměrech skoro metr krát metr, tak jak tomu je třeba u Call of Duty, tak tohle je skvělá alternativa právě pro vás. Opomeňme teď MAG, který hraje tak trochu jinou ligu a pojďme se podívat, co nám nabízí 'mulťák' v BBC2. Mapy jsou opravdu hodně rozlehlé s tím, že dohlednost do dálky je až nezdravě velká, takže snipeři mají pré.Skvělé možnosti taktizování mají všichni díky kompletně zničitelnému prostředí. Začínáte na nějaké mapě a po zkončení jste jakoby úplně v jiném světě. Díky zničitelnosti úplně všeho se nabízí velké množství řešení, jak postupovat, jakou taktiku na zdolání nepřítele použít. Díky možnosti ovládat všechny pohyblivé prostředky je průběh hry hodně svižný a pokud se vám a vaší skupince zrovna nedaří zdolat nějaký ten barák, nemějte strach pokud nemáte za týmové kolegy zrovna lemply, tak vám třeba i nějaký jen tak občas přijede pomoct rozložit stavbu na molekuly. Velkou váhu má také výběr povolání. Pro úspěch celého týmu je důležité, aby každý využíval přesně to co má k dispozici. Engineer s bazukou má velkou moc stejně jako medic, který vám může dohodit život skrz defibrilátor, ale i sniper, který může odporoučet k zemi vzdálené nepřátelé nebo roztřískat nepřátelský tank Cčtyřkou. Assault je pak vhodný pro rychlé akce, kde je potřeba rychle pročistit nějakou lokaci, když zrovna nemáte po ruce nějaký ten transportér nebo vám může přihodit náboje, když jste zrovna v nouzi. Pro větší úspěch si navíc můžete vylepšovat své zbraně pro každou třídu, doplnění o granátomet, lepší hledí atd.
Multiplayer si jde zkrátka oproti singlu svou vlastní cestou a celkově tak natahuje výslednou hrací dobu o desítky a desítky hodin. Konečně hra, za kterou se vyplatí dát plnou peněžní palbu. No a pro sběratele taktéž cenný kousek, jelikož krabička se hrou je nádherná a bude se vyjímat v každé sbírce nejednoho hráče. Ale to už jsem zaběhl do těch nejmenších detailů. Abych však nezapoměl, tak součástí každé kopie hry je taktéž VIP klíč, který vám do budoucna zaručí možnost stáhnout si přídavné mapy do onoho multiplayeru. Původních map je ve hře celkem 10 a nutno dodat, že jsou velmi dobře vyváženy a hrají se opravdu skvěle. Týmoví hráči jistě ocení i vylepšený voice chat, který byl například u BF 1943 téměř nepoužitelný.
Cítíte se unaveně? vaše svaly jsou napnuté a nepovolí? Tak si pořiďte Dualshock 3 a právě Battlefield: Bad Company 2. Během hraní totiž valnou vetšinu času překvapivě střílíte z palných zbraní a střené zbraně + Dualshock 3 = Skvělá masáž prstů, no a někdo si možná udělá příjemno i jinde.
Hodnotit BF: Bad Company 2 je dost težké, na jednu stranu vás vtáhne do hry neuvěřitelným tempem se skvělou grafikou a úžasným ozvučením, například střelbu v uzavřených prostorech opravdu uslyšíte díky ozvěně a padání nábojů na zem, pakliže vlastníte kvalitní repro soustavu, určitě tohle náležitě oceníte. Na druhou stranu je druhý díl až moc odlišný od svého předchůdce, alespoň co se singlepayeru týče. Teď jen záleží čemu dáváte přednost, volnosti pohybu nebo naskriptovaným tunelům, byť pěkně udělaným? Volba je jen na vás a já tenhle titul rozhodně doporučuju, ať už jste typ hráče jakýkoliv, tohle si prostě musíte zahrát jak v singlu, tak i v multiplayeru a já osobně už se teď moc těším na pokračování. Tomáš Macháček
Narvat kapsy posledními zásobníky, helmu rychle na hlavu a hurááá výsadek. Vlítnout na scénu dnes s FPS hrou stavěnou na multiplayeru je buďto šílenství nebo dokonale promyšlený tah. Budiž, druhou zmiňovanou možností může být novinka z veteránského studia Zipper Interactive a tím je hodně našlápnutá takticko-akční řežba MAG. Odlišnost této hry poznáte hned při otevření krabičky s blu-ray diskem, protože atmosféra této masivní záležitosti dýchá už jen z obrázků.
Když v roce 2008 Sony na své tiskové konferenci zveřejnila svůj poměrně nadupaný line-up, mezinímž byl i MAG, který sliboval obrovské taktické bitvy na rozlehlých mapách až ve 256 lidech, tak jen málo lidí vřeřilo, že se z něj stane takový formát jako nyní je a místo MAGu budeme mít jen trochu LAGů. Osobně se přiznám, že sem vývojářům věřil hned od začátku, protože proč by taky něco takového dělali, kdyby nevěděli jak to ukočírovat a nutno dodat, že až na pár nedostatků se jim to povedlo opravdu na výbornou. Tak tedy ještě pro pořádek MAG znamená ve zkratce Massive Action Game, což samo o sobě vypovídá až moc. Celá hra pak staví na několika pevných pilířích, jež dostávají tento počin na úplně jinou úroveň oproti Call of Duty a podobně. Asi nejzajímavější je fakt, že na jedné mapě se může prohánět až 256 hráčů, což je zatraceně hardcórová záležitost. Ovšem celý systém hry je postaven na taktické souhře všech lidí z týmu. Takže okamžitě zapoměňte na první větu v této recenzi protože to je ten největší blábol. Postupovat musíte totiž hned od začátku pečlivě a obezřetně, přičemž musíte spolupracovat se svými kolegy z týmu, jinak je hra neefektivní a k úspěšnému cíly se nemáte šanci dostat. Ale hezky popořádku začněme tam, kde každý zprávný voják a to na cvičišti. Ze začátku hry si projdete krátký tutorial, který vás obeznámí se základními pohyby a ovládáním celé hry, načež se následně můžete začít učit na prvním ostřejším módu Suppression, což je samo o sobě jen takový odklon klasických Team Deadmatchů z jiných FPS her s tím rozdílem, že i tak se na mapě střílí celkem 64 lidí a taktéž má za úkol vás víceméně seznámit s hratelností a připravit vás na opravdové bitevní vřavy, které vás čekají později. Rozhodně se tedy oplatí si tento mód ze začátku pořádně zahrát, jinak vás později nepřátelé sedřou jak kus hadru a co se týče vašeho týmu, tak budete bezcenní a může se stát, že dostanete ze skupiny kick. Aby však nedošlo k mystifikaci, tak v úplném začátku hry si nejdříve vytvoříte svou postavu. Obohatíte jí fešným obličejem, tvrdým hlasem a nakonec dohdíte stylové oblečení odpovídající bitevním frontám a ještě před vpuštěním do menu si vyberete ze tří frakcí, což jsou privátní společnoti, jež se mají starat o bezpečnost světa, nicméně mezi sebou začnou o bojovat o důležité suroviny a také zde svou roli hrají ideály. Koukej na moje fešný brejle
Každá frakce je od druhé velmi zančně rozlišitelná, ovšem neznamená to, že by byla jedna vůči druhé nějak zvýhodněná co se týče hratelnosti. První skupinou je blízkovýchodní SVER, jež je zdánlivě nejméně vyspělá a má takřka home made arzenál, nicméně jako soupeř je velmi houževnatý a získat od ních byť jen litr ropy je víc než složité.
Druhou frakcí je taková ta zlatá střední cesta a sice organizace Valor, jež se skládá z dobře vybavených a vicvičených veteránů z Ameriky, Británie a podobně. Poslední frakcí je nejvyspělejší Raven, jež disponuje high-end technologiemi a měla by tak mít největší převahu. Paradoxně Raven se alespoň mě zdá momentálně jako nejslabší frakce a od soupeřů dostává pekně na zadek. Vraťme se však zpět k hratelným módům, kterých jsou všehovšudy pouze 4, přičemž každá frakce má v jednotlivých módech svou domovskou lokaci. Celkově tedy máte možnost projít dvanácti mapami. Ovšem každá mapa je opravdu kvalitně navržená. Všude spousta objektům které otevírají obrovské možnosti pro taktizování. Faktem však zůstává, že ve výhodě je pokaždé domácí tým, který má k dispozici bunkry a krytá záda. Každopádně jako domácí tým pokrýváte obrovskou plochu a pokud padne někde jeden bunkr, je jen otázka času, kdy padne druhý a hra se přeleje do úplně jiných sfér. Ta pravá hra začíná už u Sabotage módu, kde má útočný tým "pouze" 3 úkoly a to obsadit dvě strategické pozice, načež se pak otevře třetí poslední. O něco komplexnější je pak Acquisition, kde je bitva už opravdu vrstvená a je potřeba, aby každý plnil svůj úkol pro úspěch celého týmu. Za úkol máte nejlépe zničit ze strategického důvodu nepříjemné obrněné kulometné hnízda, profiltrovat cesty od bran a nakonec zdrhnout s prototypem transportéru.
Veškerá legrace však končí u posledního módu Domination, kde na jedné lokaci je až 256 hráčů. Každý tým teda po 128 lidech rozdělených do 4 skupin po 32 lidech a ti jsou dále rozděleni do ještě menších skupin po 8 lidech. Tohle je alfou a omegou celé myšlenky hry. Každá jednotka má přidělený nějaký ten úkol. V případě Domination z pohledu útočníka nejprve obsadit ropné stanice, prorazit brány pro transportéry, zničit bunkry a pro větší úspěch vymazat z mapy protiletecké děla a stanoviště pro cizí vozdila. Následně se jednotky mohou respawnovat na dalších bodech. Například seskočit padákem z letadla, tohle občas velmi stresující záležitost a tak trochu i sázka do loterie, protože nikdy nevíte, který sniper vás sleduje. Nebo pokud máte štěstí, tak stačí jen vylézt z vrtulníku. Následně je potřeba obsadit perimetr okolo budovy a zajistit hlavní body v centru, kterých je celkem 8. Čím víc obsazených bodů, tím víc naskakuje poškození hlavní budovy.
Jak už jsem tedy řekl, tak to hlavní na čem hra staví je taktická souhra lidí z vaší jednotky. Vypadne-li z jednotky jeden hráč, je to vždy poznat, každý totiž má své uplatnění ať už je to medic, opravář nebo kvalitně vybavený assault. Navíc každá skupinka má svého velitele, který udává rozkazy a za jejich správné plnění se pak hráčům přičítaj body, takže většina lidí se snaží hrát tak, aby uspěl celý tým. Občas je tedy mnohem lepší obětovat sebe a zachránit opraváře, aby nemusel bežet dlouhou cestu a protivník mezi tím vtrhl na vaše území s auty. Správně rozhazovat kouřové granáty a rozpoutat pořádné peklo, občas je to opravdové peklo, kde se musíte zkrátka podřídit a pracovat v plném nasazení. Jednotlivec zde nemá šanci. Vždy pamatujte, že tady vás nesleduje 5-6 lidi, tady vás může mít na mířidle klidně dvacítka chtivích spoupeřů. Celkově sy- Bůh žehnej buzole a plnému stém hry je dostatečně motivující, k tomu, aby každý hráč zásobníku. plnil ten svůj úkol, takže Zippeři si zaslouží velkou pochvalu. Nicméně každá hra má své mouchy a i MAGu utíká maximální hodnocení kvůli pár malinkatým nedostatkům. MAG je totiž nejrealističtější arkáda. Na jedu stranu máte obrovské možnosti v taktizování, na stranu druhou jako samotná hra je z několika důvodů podobná konkurenci. Takovým největším mínusem je například značná neefektivnost zbraní. Občas totiž do někoho vysmrkáte pomalu celej zásobník a panáček vojáček ne a ne zemřít. To samé platí pro snipery, jejíž první model zabije protivníka ne na podruhé, ani na potřetí, ale občas do někoho nasolíte snad i 5 ran. Ačkoliv hra nabízí velké možnosti customizace vaší zbraně, tak arzenál zas tak rozlehlý není a většinou upravujete jen jednu zbraň za celé vaše působení. No, co říci závěrem? MAG je dá se říct takovou malinkatou revolucí a hlavně přináší obrovský průvan do žánru FPS her. Ovšem budoucnost této hry závisí na jediném. Na hráčské komunitě. Jestli se najde dostatečné množství srdcovitých hráčů, jež na bojišti nechají všechno pro úspěch svého týmu a vygradují tak MAG na úroveň, kterou si rozhodně zaslouží. Tohle je hra, kterou může závidět každá platforma, hra která hrdě stojí mezi živným motorem konzole Playstation 3. Tomáš Macháček
Tak a je to víceméně za námi a já jsem opravdu rád, že pomalu píšu tyto řádky. Velké nadšení, radost, ale i velká dřina, všechno tohle předcházelo prvnímu dílu našeho magazínu a na mě teď je, abych vás navedl na poslední strany našeho prvního vydání. Máme tu Game over, ale to neznamená, že by jste měli odcházet, ba naopak. Na uvolnění tu pro vás máme nakonec letem herním světem několik stran v takovém tom uvolněnějším stylu, takže pokud se třepete na nějakou novou hru, zkoukněte náš jízdní řád, pobavte se u Pavlova Komiksu (velice doporučuji) a na řadu se dostanou i vaše dopisy. Každopádně grandiózní konec tu máme v podobě soutěže o dvě originálky Battlefield Bad Company 2!
Už je to nějaký ten den, co nám vyšlo Heavy Rain a já se ptám. Chceme tohle? Je to opravdu ta hra, na kterou čekal videoherní průmysl? Odpověď je jednoduchá. Rozhodně ANO. Konečně se na konzolích a vůbec na celé té naší videoherní scéně všeobecně objevilo něco, co boří nejednu hranici. Máme tu dokonalou symbiózu mezi filmem a hrou, přičemž herní prvky nepostrádají vůbec na lesku a celé je to obaleno do famózní choreografie akčních scén, kterým nepřihlížíte, ale žijete jimi. A nakonec tu máme pokořenou další metu, rozdíl mezi hrou a dospělou hrou! Hra dělaná pro opravdu dospělé lidi, co se příběhu a celkové myšlenky týče. Silně emocionálně vypjatý koncert, tohle je Heavy Rain. Máme tu jeden obrovský milník na videoherní scéně. Tohle je to, na co čekal herní svět tolik let.
Máme tu přelom Března a Dubna, a to značí jediné. Celkem 12 titulů si můžete pořídit od data 17. Března do 17. Dubna Především konec března je velice výživný. Ovšem ta největší pecka přichází hned z kraje. God of War 3, dost možná aspirant na hru roku? Ovšem vybere si každý. 2 DLC balíčky do GTA4? Je toho opravdu hodně, tak rychle, rychle, ať vám nějaká ta pecka neujede.
Asi největším hitem Března a Dubna 2010 bude velkoočekávaný titul God of War exkluzivně pro Playstation 3. Kratos je zpět a je naštvanější, než kdy předtím.
Konečně i Útěk z vězení se dočká své herní adaptace. Hru má na svědomí slovinské studio Deep Silver a zavede nás do první řady seriálnu, která byla pochopitelně tou nejvíce výživnou.
Konečně i hráči na PS3 se dočkají dvou DLC balíčků pro GTA4 Lost and Damned a Balada o Gayovi Tonym. Obě dvě DLCčka budou na jednom Blu-Ray Disku nebo taktéž budou k dostání na PSN jednotlivě
Zajímavá konkurence pro Split/Second se nám rýsuje v závodní hře jménem Blur.