Stip magazine May 2009 by Studenta

MAGAZÍN PRO STUDENTY

ZDARMA

STIP.CZ

KVĚTEN/ČERVEN 2009 (13)

STIP.CZ

ROZHOVOR

Always aiming for higher ground. Just another day at the office for a Tiger.

EDITORIAL & OBSAH

EDITORIAL Pomalu nám končí semestr a chtělo by to vytáhnout knížky a začít se učit. Avšak přichází taky máj a snad i krásné počasí a hodně dobrých akcí. Často se stává, že začneme se studiem o něco později, než by bylo opravdu třeba. Pak se většinou zvyšuje napětí a pár dnů před zkouškou už pátráme po všemožných způsobech, jak se látku naučit zázrakem za extrémně krátký čas. Pod stresem se člověk často chová zvláštně. Na koleji jsem zažila kluka, který ve zkouškovém řval z okna, aby ze sebe všechen ten stres vypustil. Nakonec nám to už připadalo docela „normální“. No ale co když se už zajde za hranici normálnosti, student vypětí nezvládne a musí vyhledat odbornou pomoc až na psychiatrii? Není to tak neuvěřitelné, jak se zdá. Stát se to může komukoliv, kdo své síly přecení a zanedbává spánek, nebo se příliš stresuje. Nechci vůbec strašit, ale – jak se dozvíte v článku Zkoušky, práce a pak měsíc v Bohnicích – studentů je tam více. A když už tady máme ten květen, chtělo by to i něco romantického..., proto vám přinášíme rozhovor s Robertem Rosenbergem :-). Na nelehkém setkání naší redaktorky s Robertem, kdy si ji nejdřív spletli se zájemkyní o casting do jeho filmů, jí tenhle kontroverzní chlápek povyprávěl něco o své práci, studentkách, ale taky ji zaskočil tvrzením, že se kvůli babičce skoro stal knězem (i když jemu svatbu v kostele zakázali). A holky, které jste náhodou platonicky zamilované do Roberta – měly byste vědět, že tenhle gentleman by vás na první rande místo romantické vycházky na Petřín vzal na swingers party :-). Kromě dvou vybraných článků vás toho čeká v květnovém Stipu mnohem víc, a k tomu pro vás ještě naši redaktoři k článkům připravili i Extras na Stiplistu, kde se dozvíte další zajímavosti a podrobnosti. Přeji vám hezký květen, zkouškové období s dobrým koncem, a léto plné skvělých zážitků. Tatiana Veščičíková

STIP.CZ

STIP.cz Magazín pro studenty www.stip.cz stip@stip.cz Vydavatel TA Promotion International, s. r. o. Tř. T. Bati 5267, 762 02 Zlín IČ: 267 78 148 www.ta-promotion.cz Šéfredaktor Tatiana Veščičíková /tatiana@stip.cz/ Redakce /redakce@stip.cz/ Miroslav Němý Lucie Frydecká Petra Jandová Stip slaví třetí Petr Švihel narozeniny! DěkuJiří Pešek Tereza Syrová jeme všem našim Ondra Látal čtenářům a partPavel Prchal nerům za podporu. Zuzana Říhová Aneta Baklová Jsme tu pro vás Petr Veselý rádi a těšíme se na Richard Valoušek další vydání. Eva Samšuková Martin Morovics Fotografové /foto@stip.cz/ Marie Bauerová Michal Fridrich Grafický design Housewife /housewife@kolektiv.info/ Jazyková korektura Igor Pejchal

Choose Accenture for a career where the variety of opportunities and challenges allows you to make a difference every day. A place where you can develop your potential and grow professionally, working alongside talented colleagues. The only place where you can learn from our unrivalled experience, while helping our global clients achieve high performance. If this is your idea of a typical working day, then Accenture is the place to be.

Visit accenture.cz/career

04 08 12 22 24 26 30 32 34 38 42 44 48

News Studenti na psychiatrii Rozhovor s Robertem Rosenbergem Hudba Film Gympllásky Duel Fitstyl Vlaky Povídka Názor Bizarní diplomky Školy

Inzerce Adam Kožela /adam.kozela@ta-promotion.cz/ Tomáš Rašner /tomas.rasner@ta-promotion.cz/ Distribuce Petr Kubíček /petr@stip.cz/ Copyright © 2009 TA Promotion International, s. r. o. Stip.cz vychází 4krát ročně Tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC Uzávěrka 10. dubna 2009 Distribuce od 27. dubna 2009 Příští číslo vyjde 5. října 2009 Registrace MK ČR E 16630 Partneři Stipu:

STIP.CZ

ROZHOVOR

Always aiming for higher ground. Just another day at the office for a Tiger.

EDITORIAL & OBSAH

STIP.CZ

Visit accenture.cz/career

04 08 12 22 24 26 30 32 34 38 42 44 48

News Studenti na psychiatrii Rozhovor s Robertem Rosenbergem Hudba Film Gympllásky Duel Fitstyl Vlaky Povídka Názor Bizarní diplomky Školy

STIP.CZ

NEWS

Momentální uplatnění absolventů vysokých škol

Winto

Podle Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze došlo v posledních zhruba šesti letech k výraznému posunu v počtu absolventů vysokých škol v České republice. Jejich množství se během této doby víc než zdvojnásobilo. Na trh práce však vstupuje pouze o tři čtvrtiny více absolventů než před šesti lety, což je způsobeno zvýšeným počtem studentů bakalářských studií, kteří pak pokračují studiem magisterským. Zlepšuje se také zaměst-

n t ra i

STIP.CZ

nanost čerstvých absolventů. Půl roku až rok po ukončení studia jich je bez práce jen okolo tří procent. Při srovnávání různých typů škol i různých fakult vychází najevo vysoká úspěšnost absolventů lékařských, právnických a technických fakult, jejichž zaměstnanost v posledních letech vzrostla nejvíc. Dobré výsledky mají také školy pedagogické a ekonomické. Nejhůř nacházejí uplatnění studenti zemědělských a uměleckých škol, u kterých nezaměstnanost dokonce stále stoupá.

n Vinné večery na Katedře botaniky (od studenta PřF UK)

Majáles n Jdeme

pivo s ...

Přijďte na Majáles, dostanete pivo zdarma

Pořadatelé už roupama neví co by, takže kromě tradičně našlapaného hudebního line-upu, volby krále a dalších kratochvílí vymysleli věrnostní akci „Co rok, to pivo“. Jak to funguje? Zaregistrujete se přes web www.majales.cz, přijdete na akci a použijete speciální

vchod. Po identifikaci dostanete letos 1 pivo zdarma. No a příští rok dostanete při návštěvě Majálesu 2 piva. A třetí rok… tři piva? Jo. A pak už kdykoliv se na Majáles vrátíte, budete tam mít schovaná tři pivka zadarmiko. To je úlet, ne?

Winton Train – inspirace nejen pro studenty

Projekt Winton Train – Inspirace dobrem vznikl díky inspiraci autentickým příběhem tehdy třicetiletého Nicholase Wintona a 669 dětí převážně židovského původu, které na vlastní riziko, bez mandátu vlád, zpravodajských služeb nebo mezinárodních organizací zachránil. 1. září tohoto roku vypraví společnost Winton Train spolu s Českými drahami historický vlak, který projede tehdejší trasu Praha–Londýn, po které vedla cesta dětí do bezpečí britských rodin. Cesta vlakem bude nejen oslavou těch, kteří dojeli, ale i připomenu-

Jdeme na pivo se Suchdolským Jeníkem!

Věděli jste, že když studenti České zemědělské univerzity v Praze chytnou slinu – třeba hned po první ranní přednášce –, nemusí si pro zlatavý mok jezdit až do daleké Plzně? Stačí ujít jen pár kroků do jedné ze studentských hospod v pražském Suchdole nebo rovnou zajít na Katedru technologických zařízení staveb, kde si studenti svoje pivo vlastnoručně vaří. Před dvěma lety byl v areálu školy založen

Stip hledá

tím dětí, které svou šanci vinou války nedostaly. V rámci projektu společnost Winton Train připravila soutěže pro studenty ve věku 15–26 let v oborech fotografie, literatura, výtvarné dílo a filmová tvorba. Právě do filmové soutěže se můžou zájemci stále hlásit, protože jako jediná je stále ještě před uzávěrkou. Tato část soutěže je mezinárodní a je určena pro studenty filmových a uměleckých škol nebo škol, které vyučují obory filmové tvorby. Bližší informace o soutěžích a nejen o nich naleznete na www.wintontrain.eu.

Výzkumný a výukový minipivovar, jehož produkty jsou tmavý, polotmavý a světlý ležák. Ten bychom mohli odborně popsat jako zhruba třináctistupňové kvasnicové pivo vyšší plnosti se středním řízem a s vyšším ovocným a sladovým nádechem slabší hořkosti. Pivo bylo pokřtěno po rektorovi ČZU jako Suchdolský Jeník. Ve speciální prodejně v budově suchdolské menzy si také můžete koupit „jeníkovské“ sklenice a tácky (a nemusíte je tak tajně sbírat po hospodách).

Jsi netuctový/á, kreativní a víš, co je in? Baví tě práce v médiích? PŘIDEJ SE K NÁM!

Kreativního ředitele

Okusili jste již chuť vína na akademické půdě? Pokud ne, ale bývali byste chtěli, měli jste se přihlásit na přírodovědu v Praze. Neplánovaný přesun přednášky z dopoledních hodin na pozdní večer se totiž přednášející rozhodl svým studentům vykompenzovat prvotřídním archivním vínem. Nevěřili jsme nabídce, dokud se na našich lavicích neobjevily sklenky na úzkých nožkách a nezačaly se plnit tekutinou temně rudé, nebo jiskřivě žluté barvy, aneb červeným a bílým vínem. Vzápětí začaly třídou kolovat také pistácie. Není nad příjemnou přednášku, kde si na začátku výkladu s profesorem přiťuknete a v průběhu přednášky můžete usrkávat vínko.

Vin

ry...

eče né v

Uplatněn í. ..

Stiplist.cz podporuje studentské blogy. Nyní i s fotkami

Od minulého vydání magazínu pro studenty Stip jsme na portálu studentů Stiplist.cz výrazně vylepšili blogovací systém a navíc slíbili uveřejnit nejlépe hodnocené články uživatelů právě v tomto magazínu. Daný slib plníme na straně 28 a máme pro naše čtenáře další novinku. Zapracovali jsme na sdílení fotografií a výsledkem je jak zavedení hromadného nahrávání fotek (kterých je již v tuto chvíli na portálu Stiplist.cz asi 10 tisíc), tak i možnost vložení obrázků do blogu. Neváhejte, blogujte a těšte se na další vydání, ve kterém opět přineseme to nejlepší z děl uživatelů portálu studentů Stiplist.cz.

Stiplis t !!!

Školn íci, ř e zeměkoule d itelé

Hra na policajta (od studenta VOŠP)

Po chodbách naší VOŠP se šušká, že takovou krizi ještě nezažila. Přednášející odchází jak maso na porážku, noví přitom stále za obzorem. Vadí mi lidé, kteří na naší škole nepochopili, že student se rovná klientovi a ne dítěti hodnému maximálně tak pohlavkování. A kupodivu i takový se u nás najde. Není jím nikdo jiný než nejnižší možná šarže – školník. Protože náš ředitel je dobrý manažer, jeho post nazval vznešeněji – vedoucí hospodářské správy. Náš školník vládne nad papírem do tiskáren a jinými cennostmi. Studenti, kteří ho otravují prosbami o pár bílých stránek na svoje práce, jsou pro

O pozici: - Kreativní ředitel/ka se výrazně podílí na vytváření obsahu časopisu. - Vymýšlí a sestavuje rubriky, spolupráce, soutěže. - Sleduje a komunikuje s podobnými zahraničními projekty. - Vede tým 15 lidí. Co nabízíme: - Prostor pro prezentaci tvorby v masovém médiu (celkový náklad časopisu je 100 000 kusů 4x ročně). - Flexibilní a individuální spolupráci. - Odpovídající ohodnocení.

něj lůzou a potencionálními zloději. Tak třeba, když se někdo odváží pro školu udělat dobrou věc a starat se o klubovnu, musí našemu školníkovi přinést číslo své občanky a k tomu pět dalších od spolužáků. Když jsem si půjčoval na dovolené auto, dával jsem k zástavě občanky dvě. Vymrzlá klubovna je asi daleko vzácnější. Copak ale asi tento mocipán s osobními údaji dělá? Nic? Leží tam někde v jeho kutlochu na stole? A z jakého důvodu si tyto osobní údaje může žádat? Je vidět, že horší časy rozvazují individuím ruce a ta si dělají, co se jim zlíbí. Pozor na to.

O tobě: - Hledáme netuctové lidi s žurnalistickou zkušeností a patřičným rozhledem, co je in. Zkrátka lidi, kteří sledují trendy a mají chuť se realizovat v tištěné i online formě. - Na lidech, kteří s námi pracují, nejvíce oceňujeme spolehlivost, flexibilitu, samostatnost a chuť vytvářet něco nového. Kontakt V případě zájmu nám pošlete základní informace o sobě, popř. životopis a foto na: tomas@stip.cz, www.stip.cz.

STIP.CZ

NEWS

Momentální uplatnění absolventů vysokých škol

Winto

n t ra i

STIP.CZ

n Vinné večery na Katedře botaniky (od studenta PřF UK)

Majáles n Jdeme

pivo s ...

Přijďte na Majáles, dostanete pivo zdarma

Winton Train – inspirace nejen pro studenty

Jdeme na pivo se Suchdolským Jeníkem!

Stip hledá

Jsi netuctový/á, kreativní a víš, co je in? Baví tě práce v médiích? PŘIDEJ SE K NÁM!

Kreativního ředitele

Vin

ry...

eče né v

Uplatněn í. ..

Stiplist.cz podporuje studentské blogy. Nyní i s fotkami

Stiplis t !!!

Školn íci, ř e zeměkoule d itelé

Hra na policajta (od studenta VOŠP)

STIP.CZ

GLOSY

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA NA KOLEJÍCH

O výhodách a nevýhodách privátů a kolejí už bylo napsáno tolik, že i Jirásek byl proti tomu drobný kronikář okresního formátu. Já se však chci zamyslet nad jednou věcí, o které už se tak moc nepsalo – sex na kolejích. Provozuje se samozřejmě hojně a vzhledem k uspořádání a zvukové izolaci pokojů se často jedná o zážitek pro celé patro. Vždy mě pobavilo, když jsem z vedlejšího pokoje slyšel slastné vzdychání slečny (a že měl jednou soused slečnu, která skutečně řvát uměla). Specialitou bylo, když jsme se při jedné akci sousedů sešli s kolegy na chodbě a uzavírali sázky – jak dlouho to ještě vydrží a kdy proběhne orgasmus. (Dalo se to operativně odhadovat podle aktuální frekvence a intenzity akustických efektů.) Speciální kapitolou byly koleje na Jižním městě, kde si kamarád koupil dokonce dalekohled na stativu a v průběhu večera sledoval, kde se do toho dali a zapomněli si zatáhnout. Zážitky jsou to skutečně nezapomenutelné, takže stačí jen poradit pár drobností – pusťte si muziku, která přehluší ten rámus, a zatáhněte si závěsy.

vysokoškolských kolejí bylo předmětem vášnivých senátních debat, bylo velmi častou odpolední zábavou obcházení ověřených pokojů a domlouvání zábavy večerní. Ranní návraty provázené orlím pohledem vrátných na ukazované kolejky a následný dopolední odpočinek od zajímavých, leč brzkých přednášek a seminárních cvičení nebyly ničím výjimečné. S pokračujícím internetovým šílenstvím se počet židlí v občerstvovacích zařízeních začal snižovat a dnes již nikdo neničí večerní pantofle návštěvou o dvě patra výš prostou chůzí. Bouchání do dřevěných stolů nahradilo klikání na tlačítko počítačové myši a velkolepé revoluční debaty o nutnosti změny Ampérova zákona spolehlivě zastupuje kopírování do schránky a vytváření ani na druhý pohled nic neříkajících protokolů. Věřme tedy alespoň, že se najdou ukrytá sklepení, kde se naprosto rozdílní studenti snaží debatovat o tom, co ostatní vidí jenom periferním viděním. Ing. Dušan Fojtů, Ph.D. (31), kapitán Námořnické Unie, Univerzita T. Bati ve Zlíně

ALL-IN-ONE… CUSTOMER, DESIGNER, INNOVATOR

Zdeněk Horák (25), prezident Studentské unie ČVUT v Praze

ČÍM VÍC BAJTŮ, TÍM MÍŇ ŽIDLÍ

Při pomyšlení na krásný studentský život, plný adrenalinu ze zážitků na akcích školních i mimoškolních, se každému absolventu v kousku duše posteskne, že tehdy se mohl ještě rozhodovat. V dobách před patnácti lety, kdy zasíťování pokojů

In recent years, companies started to recognize the growing power of users as innovator. Users and customers became active participants in new product development processes and directly influence new product lines. This paradigm shift comes with advantages for both sides. Customers directly influence the products and improve their personal product experience, whereas companies are able to learn more about the needs of their target group thus leading to better and more successful products. After first successful business models with simple products like T-Shirts (threadless.com) or cereals (mymuesli. com), users become even involved in the product development of complex products. Recent examples are located in the pharmaceutical industries with in-

nocentive.com or in the furniture design industry with meublounge.com. Katharina Klausberger (27), Research and Teaching Assistant at the Institute for Entrepreneurship and Innovation, WU Vienna University of Economics and Business, and CEO of meublounge.com

KOUŘENÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ, ALE…

Kouření škodí zdraví. Všichni to víte, hodně z vás nekouří, jiní zase přestávají, ale někteří se toho bohužel ještě nezbavili. Do poslední kategorie patřím, přiznávám, i já. I když dnešní trend je (samozřejmě správně) spíš lidi před kouřením varovat, já vám povím, že občas vám to může v něčem i pomoct. A to je v seznamování se s lidmi. Kdo kouří, jistě ví, o čem mluvím. Tak třeba právě dělám pracovní stáž ve Vídni, při které se často pohybuji v prostorách OSN. V takovéto organizaci už se samozřejmě skoro nekouří a kuřáci jsou nuceni sdružovat se v malých izolovaných, špinavých a neventilovaných „kuřárnách“. Jednou jsem v této poněkud potupné místnosti byla, a přišel za mnou mladý muž, jestli bych mu nepůjčila zapalovač. Dali jsme se do řeči. V dnešních dnech také s kolegyní řešíme naše narozeniny. Obě je máme v květnu, a plánujeme společnou oslavu, jen jsme měly problém najít vhodný bar, který by vyhovoval všem našim požadavkům. A včera jsme náhodou potkaly mého „kamaráda“ z kuřárny. Přisedl si k nám, my se zmínily o narozeninách, zjistily jsme, že bydlí pod super barem úplně v centru, zná majitele, a ještě k tomu dřív dělal dýdžeje. Bar jsme ještě včera navštívily a je perfektní… a náš problém je vyřešen. Takže… jasně, uznávám, kouření škodí zdraví. Ale občas se to může i hodit. Caroline Kühnlová (24), studentka International Relations na Webster University Vienna, absolventka bakalářského oboru anglistika – amerikanistika na FF UK

STIP.CZ

GLOSY

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA NA KOLEJÍCH

ALL-IN-ONE… CUSTOMER, DESIGNER, INNOVATOR

Zdeněk Horák (25), prezident Studentské unie ČVUT v Praze

ČÍM VÍC BAJTŮ, TÍM MÍŇ ŽIDLÍ

KOUŘENÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ, ALE…

STIP.CZ

STUDENTS

ZKOUŠKY, PRÁCE A PAK MĚSÍC V BOHNICÍCH Musím poznamenat, že se mi celé téma o studentech na psychiatrii nepsalo s lehkou hlavou. Když jsem si u kafe povídal s Jiřím Sadílkem, který byl měsíc hospitalizován v psychiatrickém ústavu v Bohnicích, a když jsem pátral i po jiných studentech, kteří prošli řekněme zvláštním psychologickým vývojem, ptal jsem se sám sebe: jaká je hranice mezi normálností a bláznovstvím? Kdyby mně totiž Jiří o sobě neřekl, že si léčil psychické problémy a bere pravidelně antidepresiva, vůbec bych to na něm nepoznal. Na lidi s psychickými potížemi se často kouká s nedůvěrou, a ti proto raději zachovávají mlčení. Přesto, dle statistik, je procento obyvatelstva schizofrenní. Pokud je vás tedy na univerzitě několik set, můžete si udělat lehký výpočet. Pravděpodobnost, že jste se s podobným člověkem setkali, je značná. Při psaní jsem začal zjišťovat, že něco podobného by se mohlo stát komukoliv. To, že někomu občas rupnou nervy, je prostě fakt. Jirka se v té době svým životem nelišil od většiny studentstva. Snažil si plnit svoje studentské povinnosti a do toho si o víkendech přivydělával jako řidič. Mnohdy ho pracovně posílali i do zahraničí a často řídil i během noci. Problémy začaly, když ho od jedné zkoušky vyhodili.

Rozhodl se pustit do dalšího pokusu se vší vervou a studoval celou noc. Ráno ale nějak necítil potřebu spánku, proto se po lehké pauze opět pustil do učení. Takhle minul den a večer únava zase nepřicházela. Jiří strávil další noc v bdělém stavu. „Cítil jsem se unavený fyzicky, ale mozek jsem měl hrozně zrychlený. Nechápu proč, ale pracoval mi na plné obrátky. Snažil jsem se pak usnout, ale prostě mi v hlavě třeštilo tolik myšlenek, že jsem to nedokázal,“ řekl mi Jiří. Čtvrtý, pátý a šestý den Jirkovi v paměti splynuly ve změť neurčitých chaotických myšlenek, které se týkaly učení, jeho života a filozofie. Přestal mít chuť k jídlu a neměl příliš potřebu ani pít. Jeho rodina si až pátý den povšimla jeho stále se zhoršujícího stavu. Byl pohublý, v obličeji neměl barvu a hlavními obličejovými rysy se staly výrazné tmavé kruhy pod očima. Matka ho ihned poslala k lé-

kaři, ale když Jiří uviděl plnou čekárnu, rozhodl se koupit si raději obyčejný prášek na spaní. Když si doma sedl na postel, najednou se mu zamotala hlava a udělalo nevolno. „Zavolej sanitku,“ řekl mátožným hlasem své vyděšené matce. Saniťák odhadl Jiřího na začínajícího narkomana, ale i tak ho raději odvezl do nemocnice. Po sérii vyšetření věděli doktoři diagnózu. Jirka odjel do psychiatrické léčebny v Bohnicích s akutní psychózou. Jiří se dostal na oddělení 26, na kterém byla většina pacientů mladšího a středního věku. Bral léky a zapojil se do běžného chodu oddělení. Jeho spolubydlící byl člověk, co jednou ve tmě spadl do výkopu, narazil si hlavu a od té doby trpěl ztrátou paměti. Jirka ale moc nekomunikoval, první týden se cítil jako ve snu. Hned první noc ho probudil pocit žízně a vyšel na chodbu. Na chodbě uviděl asi čtyřicetiletého pana Kadlčíka. „Nevíš, kde je tu koupelna?“ zeptal se ho. Muž k němu přišel, bouchnul se pěstí do hrudi a odpověděl: „Bouchni se.“ Jirka tedy udělal stejné gesto a pan Kadlčík ho pak zavedl do koupelny. Jiří pak odešel zase spát. Probudil se asi za hodinu, když cítil nepříjemný tlak na hrudi. Nad ním stál pan Kadlčík a prováděl mu masáž srdce. „Co, co to děláš?“ Pan Kadlčík na něj jen s přísným pohledem ukázal prstem a beze slova odešel. Ráno se Jiří probudil a došel k závěru, že noční zážitek byl jen nějaký výplod jeho unaveného mozku. Když šel ráno na snídani, uviděl přicházet pana Kadlčíka. Naklonil se k Jirkovi a potutelně mu oznámil: „Daroval jsem ti srdce.“ Jiří se pak už nikdy nedozvěděl, jak to skutečně bylo, protože pana Kadlčíka poslali na jiné oddělení. Další týden se Jirkovi vedlo už o moc lépe. Začal se seznamovat s ostatními pacienty. Na jejich kolektivu bylo patrné, že jsou všichni utlumeni prášky. „Vzpomínám si na jednoho kluka, byl ještě mladší než já. Říkal, že je z matfyzu, a chlubil se, že umí vyrobit bombu,“ s úsměvem povídá Jiří. „Také jsem mluvil s jedním klukem, který prý skočil z Nuseláku. Samozřejmě jsem mu nevěřil a taky jsem mu to řekl, ale on si najednou vyhrnul košili a ukázal mi jizvu, která se mu táhla po celé páteři od krku až po kostrč. V tu chvíli mi úplně vyrazil dech. Ale jinak tam byli docela běžní lidi, u kterých bys ani neřekl, že s nimi něco je.“ Třetí týden se Jiří cítil v pořádku a za měsíc ode dne, kdy omdléval v pokoji, odcházel zpátky do úplně jiného blázince jménem Praha. Vrátil se na školu, do práce a snaží se dělat vše jako předtím, jen s tím rozdílem, že se už více hlídá, aby pravidelně odpočíval. Trvalými následky jeho akutní psychózy utrpěla jen jeho postava, kvůli zvýšené chuti k jídlu, kterou způsobují léky Zeldox a Citalopram (Zeldox na schizofrenii a Citalopram je antidepresivum). Zvláštní je, že se všeobecně věnuje velká pozornost fyzické stránce člověka: jak pečovat o své tělo nebo jak se vyhnout některým nemocem. Psychická hygiena se často přehlíží a ignoruje. Zkrátka bychom neměli pracovat tolik do noci, stresovat se, ale spíš se ve volném čase socializovat, relaxovat a sportovat. A hlavně bychom si asi měli uvědomit, že škola a kariéra nejsou (a nikdy ani nebyly) všechno. Ona hranice mezi normálností a bláznovstvím je totiž dost tenká a na druhou stranu se můžeme dostat, aniž bychom se nadáli. Pozn.: Jména byla redakcí změněna.

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… zážitků redaktora z návštěvy Bohnic a jiné zajímavé příběhy studentů, které se do časopisu nevešly.

STIP.CZ

„ALKOHOL DŘÍV UBLÍŽÍ PSYCHICE NEŽ JÁTRŮM.“ Odnést si ze studia na vysoké škole kromě diplomu také závislost na alkoholu není těžké, stejně tak se podle Petra Příhody z bohnické psychiatrické léčebny u studentů mohou projevit psychické poruchy. Studium na vysoké škole je mnohdy dost náročné na psychiku. Mohl byste odhadnout, kolik studentů ročně k vám přichází s psychickými potížemi? Nedá se jednoznačně říci, že by přicházeli jen kvůli nárokům studia, a ve srovnání s ostatními případy, které řešíme, jich není mnoho. Většina vysokoškoláků je ve věku osmnácti až třiceti let. A nemoci, které doposud v člověku spaly, třeba psychózy nebo deprese, většinou propukají právě v tomto věku. Studium je sice náročné na psychiku a může vést u disponovaných lidí ke spuštění duševní poruchy, ale v tomto věku existují i jiné náročné úkoly. Například separace od rodiny nebo hledání vlastního životního smyslu a řádu. ————— ◊ ————— Dá se tedy říci, že v člověku je uložená nějaká dispozice k psychickým chorobám? Ano, nějaké dispozice v něm uložené určitě jsou. ————— ◊ ————— Není tajemstvím, že určité množství studentů si pomáhá užíváním medikamentů, které mají povzbudit mozkovou činnost. Může časté užívání podobných látek vést až ke vzniku psychózy? Jsou to hlavně různá stimulancia, tedy léky, po kterých máte pocit, že vám to myslí, nemusíte tolik spát a dokážete se dlouho soustředit na učení. Do této skupiny patří některá léčiva se striktně vymezeným použitím a pak stimulační drogy, jako je pervitin. Tyto látky psychiku vyčerpávají a v kombinaci s dlouhou nespavostí opravdu mohou způsobit i psychotický stav. ————— ◊ ————— Takže psychice rozhodně nepřispívají. To určitě ne. Pokud ale studenti užívají pro povzbuzení vitamíny, lecitin nebo léky, které jen zlepšují prokrvení mozku, tak to nijak zvlášť nevadí. ————— ◊ ————— Mnoho studentů jako většina národa v sobě ventiluje napětí pomocí alkoholu… No, to je taková naše tradice. ————— ◊ ————— A může alkohol vést k psychickým poruchám? Spíše jsou totiž známé fyzické účinky. Každý člověk ví, že si alkoholem ničí játra. Sice si ničí játra, ale já si myslím, že psychiku si ničí mnohem dřív. Krom toho jsou i odolní jedinci, jejichž játrům alkohol výrazně neublíží, ani když pijí celý život. S psychikou je to ale jinak. Alkohol stejně jako většina drog vyplavuje v mozku některé látky, neurotransmitery, které působí člověku dobře. Uvolní a euforizují, ale je to vždycky na dluh. V momentě, kdy alkohol přestane působit, ty látky člověku chybí a spouští se tím stav podobný depresi či úzkosti. ————— ◊ ————— Myslíte kocovinu. Tak. A když se tento koloběh pravidelně a často opakuje, může to rovnováhu neurotransmiterů trvale narušit a člověk může skončit jako pacient nejen se závislostí, ale také s úzkostnými a depresivními potížemi, které mnohdy přetrvávají i poté, co přestane pít. S nadsázkou se tak může dostat do takové permanentní kocoviny. ————— ◊ —————

STIP.CZ

STUDENTS

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… zážitků redaktora z návštěvy Bohnic a jiné zajímavé příběhy studentů, které se do časopisu nevešly.

STIP.CZ

ROZHOVOR

STUDENTS

STIP.CZ

Umění úspěchu Vždy o krok napřed Společnost Deloitte Czech Republic je součástí nadnárodní korporace Deloitte Touche Tohmatsu (DTT) a patří do skupiny čtyř největších světových poradenských firem. Každý rok nabízíme čerstvým absolventům nebo studentům vysokých škol pracovní příležitosti na plný i částečný úvazek v odděleních:

Audit • Daně • Řízení rizik • Poradenství • Finanční poradenství Může si člověk už během studia na vysoké škole vypěstovat závislost na alkoholu? To i mnohem dřív. Měl jsem spolužáka na gymnáziu, který si vypěstoval závislost už tam. Někteří lidé mají větší dispozice k závislosti než ostatní. Čím dřív člověk začne s pitím, tím dřív si pravděpodobně závislost vypěstuje. ————— ◊ ————— Jak by podle vašeho odborného názoru studenti měli přistupovat ke studiu a jakým způsobem lze nejlépe odbourávat stres, když tlačí časová tíseň? Když jsem byl studentem, studium pro mne nebyla jediná věc v životě. Mám jen docela obecné rady. Rozvrhnout si čas, umět odpočívat, mít ve svém poli zájmů i jiné smysluplné věci než studium. Nezanedbávat spánek a vyhnout se povzbuzujícím látkám. Studoval jsem v první polovině devadesátých let a drogy byly tehdy mezi studenty docela rozšířené, hlavně marihuana a pak také halucinogeny, nemluvě o alkoholu. Pokud se to s nimi přehání, nemusí to vést k dobrým koncům. Na medicíně jsem zažil studenta, který kouřil marihuanu tolik, že se dostal mimo realitu. Léčil se pak na psychiatrii s psychotickými depresemi. A nedá se tvrdit, že to bylo kvůli studiu. K psychickým poruchám vede většinou celý život a proces, jakým ho člověk uchopí, nejenom jedna jeho část. ————— ◊ ————— Zaznamenáváte v době zkouškového více pokusů o sebevraždu?

Sebevražd studentů zase není tolik, i když se stávají. Samozřejmě tlak zkouškového období může být spouštěčem. Ale je to také tím, že člověk je ve věku, kdy si již utváří svůj život sám, a když v tomto procesu selhává, může to vést k sebevražednému jednání. Ovšem nevím o tom, že by mezi vysokoškolskými studenty bylo více sebevražd než mezi jejich méně vzdělanými vrstevníky. ————— ◊ ————— Když mám třeba pocit, že můj spolubydlící na koleji těžce prožívá stresy se školou plus vztahy a mám strach, že si něco udělá, jak můžu nejlépe pomoct? Mluvit s ním o tom. Mezi laickou veřejností panuje mýtus, že se o sebevraždách nemá mluvit. Opak je pravdou. Dobré je zeptat se ho, projevit zájem o jeho problémy, nabídnout mu pomoc při hledání péče, třeba ho přivést do krizového centra. Čím víc se člověk izoluje do depresivních myšlenek, tím větší je pravděpodobnost, že spáchá sebevraždu. ————— ◊ ————— A pokud by odmítal jakoukoliv pomoc? Když odmítá, tak toho nemůžete dělat moc. Psychiatrie může člověka léčit bez jeho souhlasu jen tehdy, pokud není vyloženě nebezpečný k sobě nebo druhým. Pokud byste o něj měl opravdu strach, můžete se jít poradit s odborníkem sám. Pavel Prchal

Požadujeme: • VŠ vzdělání – zaměření na ekonomii, finance a účetnictví výhodou • Výborná znalost anglického a českého jazyka, ostatní jazyky jsou výhodou • Vysoké pracovní nasazení • Ochota učit se a zájem o osobní rozvoj • Dobré komunikační dovednosti a smysl pro týmovou práci • Profesionální vystupování Nabízíme: • Zajímavou a různorodou práci • Pracovní prostředí v prestižní mezinárodní společnosti • Podporu získání profesní kvalifikace • Systematické vzdělávání a profesní rozvoj • Kariérní růst • Široké spektrum benefitů pro zaměstnance

Kontakt: Vendula Doušová, Human Resources, Karolinská 2, 186 00 Praha 8 Tel.: +420 246 042 492, fax. +420 246 042 016 e-mail: recruitmentCZ@deloitteCE.com www.deloittekariera.cz

Přihlášení a výběrový proces: • Zaslání životopisu a motivačního dopisu • Jazykové testy a testy schopností • Osobní setkání se zástupci HR • Assessment Centre nebo pohovory s manažery • Pohovor s vrcholovým vedením firmy

STIP.CZ

ROZHOVOR

STUDENTS

STIP.CZ

Kontakt: Vendula Doušová, Human Resources, Karolinská 2, 186 00 Praha 8 Tel.: +420 246 042 492, fax. +420 246 042 016 e-mail: recruitmentCZ@deloitteCE.com www.deloittekariera.cz

STIP.CZ

ROZHOVOR

Robert Rosenberg: „Nejlepší swingers party jsou na vysokoškolských kolejích.“

Není mnoho míst, kde otázkou „Můžu si odložit?“ vyvoláte záchvat smíchu. Ve firmě českého pornokrále Roberta Rosenberga se svléká běžně, a to mnohem víc než jen ze zimního kabátu. Ostatně, když jsme s fotografkou přišly na rozhovor, zeptali se nás nejdřív, jestli nechceme na casting. Tykání je tady samozřejmost.

SPOUSTA STUDENTEK SE PRÝ ŽIVÍ PORNEM. JE TO PRAVDA? Když se rozhlídneš po své třídě, teoreticky každá třetí holka má nějakou zkušenost se sexem za peníze. Nejvíc jsou to holky z právnické fakulty, ekonomek, FAMU a DAMU. —◊— JAKÁ JE JEJICH MOTIVACE? JSOU TO VŽDYCKY JEN PENÍZE? Co si budeme nalhávat, stýpka dneska dává málokdo a peníze se vydělávat musí. Studentskej život je drahej, zvlášť když jsou párty. Některé holky ale do toho jdou, protože chtějí poznat svět, naučit se jazyky a třeba se i vdát za moře. Jiné točí porno z nudy, nebo jen pro zlepšení současné finanční situace. —◊— KDYŽ SI ZVYKNOU NA TAKTO „SNADNO“ VYDĚLANÉ PENÍZE, DODĚLAJÍ PAK VŮBEC ŠKOLU? NEPŘIPADÁ JIM TO ZBYTEČNÉ? Většina holek si tu školu dodělala. Pár jich si dalo pauzu, ale po čase se vrátily. Zažil jsem spíš, že školy chtěly, aby žákyně nechaly porna, ale to nejde, je to diskriminace, protože když je člověku osmnáct let, může si ve svém volném čase dělat, co chce. Holky, které v pornu zůstanou dýl, se snaží své peníze zúročit, vědí, že je umí vydělat, ale už o ně nechtějí přijít. Otevřou si třeba nějaký podnik, například kadeřnictví nebo solárium. —◊— MÁŠ UŽ ZA TY ROKY, CO TOČÍŠ PORNO, TYPOLOGII, JACÍ LIDÉ K BRANŽI TÍHNOU? Je to stejné jako jinde. Mezi náma jsou taky chytří i hloupí. —◊— TÍM JSI MI NAHRÁL. KDYSI JSI ŘEKL, ŽE PORNOHERCI Z ROZHOVORŮ VYJDOU JAKO HLUPÁCI. ČÍM TO JE? Někteří novináři jsou takoví prostituti lidského vnímání, protože píšou jen to, co noviny prodá. Často vychází zkreslené nebo nepravdivé informace, jako třeba že jsem se ve vazbě pokusil o sebevraždu. —◊— ČETLA JSEM, ŽE KDYŽ JSI BYL VE VĚZENÍ, TAK JSI STUDOVAL. Mám rád historii, nejvíce druhou světovou válku. Paradoxně všichni v České republice mají rádi Němce a fašisty, já naopak obdivuju Rusy. Dostali jeden krajíc chleba na tři dny, a přitom dokázali vyhrát válku, tomu říkám umět motivovat lidi. —◊— TROCHU TAM ASI ZAFUNGOVALA I HROZBA GULAGU… Umíš si představit, že by tolik milionů lidí

narvali do gulagu? Je to stejně zkreslená informace, jako když Němci popírají holocaust. Až asi před třemi lety se ukázalo, že Rusové byli úplně stejné svině jako Němci. —◊— ALE STEJNĚ JE OBDIVUJEŠ… Obdivuju všechny lidi, kteří něco dokázali. —◊— ZPÁTKY K OTÁZCE. PŘEMÝŠLEL JSI O TOM, ŽE SI DODĚLÁŠ NĚJAKOU ŠKOLU? Na co školu v naší republice? U nás není škola, jaká by měla být, není to škola hrou, je to buzerace. Už je to třetí den, co jsem se rozhodl, že nebudu psát měkký „i“. Prostě nebudu. Komenský přece řekl, že škola má bejt zábavná, tak proč se nad tím zamýšlet? Nechci odsuzovat lidi, co studují, ale málo z nich využije své studium ve skutečném životě. —◊— ŠKOLA V TVÉM ŽIVOTĚ NEHRÁLA VELKOU ROLI. CO TĚ TEDA NAKOPLO? Celý život jsem rebel a nakoplo mě, že mě lidi nemají rádi. To se vystupňovalo, když jsem začal točit porno. Když si vezmeš, že jsem studoval teologii, tak je to velkej skok. —◊—

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist. cz a dozvíš se více… o tom, jak probíhal rozhovor s Robertem Rosenbergem, co se nedalo otisknout a také na co se pornokrál zeptal nás.

STUDOVALS TEOLOGII? TO JE PRO MĚ NOVINKA. MYSLELA JSEM, ŽE JSI VYUČENÝ AUTOMECHANIK. Jsem vyučený automechanik, ale měl jsem být farář. Vedla mě k tomu silně věřící babička. Měl jsem normálně podanou přihlášku do Hradce Králové, chodil jsem na náboženství, ale bylo to za komunistů, což byl důvod, proč jsem nezačal. A taky když jsem pak viděl, jací jsou pokrytci i mezi

STIP.CZ

věřícíma, řekl jsem si, že radši budu točit porno a ukážu všem, že porno je normální práce jako každá jiná. Je to pro mě jedna z mála cest, jak vydělávat peníze a hlavně být svým pánem. —◊— V OSMNÁCTI JSI MĚL DRSNÝ PŘÍCHOD DO PRAHY A ŽIVIL SES VŠELIJAK. LEGENDA VYPRÁVÍ, ŽE JSI SPAL POD MOSTEM… Pozor, vybral jsem si to sám. Z domova mě nevyhazovali, měl jsem dostatek peněz, živil jsem se jako tanečník a manekýn, bydlel v kanálech, ale kdybych tak nechtěl žít, tak jsem tak nežil. —◊— NEVÍM, JESTLI TO NĚKDY ZAZNĚLO, ALE ŽIVIL SES V TÉ DOBĚ PROSTITUCÍ? Nikdy. Nemůžou se srovnávat dvě nesrovnatelné věci. To je, jako kdybys srovnávala řidiče autobusů a řidiče formule 1. Nic proti nim nemám, ale prostitutka je k..... . Oproti tomu herečka je umělkyně, i když točí „pouze“ porno. —◊— JASNĚ, TVOJE HESLO JE PORN IS A SERIOUS JOB. MÁŠ TU VĚTU PATENTOVANOU?

STIP.CZ

ROZHOVOR

Robert Rosenberg: „Nejlepší swingers party jsou na vysokoškolských kolejích.“

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist. cz a dozvíš se více… o tom, jak probíhal rozhovor s Robertem Rosenbergem, co se nedalo otisknout a také na co se pornokrál zeptal nás.

STIP.CZ

ANKETA

ROZHOVOR

Patentovanou ne, ale používají ji na celém světě. —◊— SVATBU V KOSTELE TI ZAKÁZALI. JAK BYS ARGUMENTOVAL DUCHOVNÍM, ŽE PORNO JE SERIÓZNÍ ZAMĚSTNÁNÍ? Nemají mi co vytýkat, když sami mají problémy. Já se do nich taky nepletu. Najdi si na Googlu, kolik farářů a kolik pornoherců mělo sexuální prohřešek. Pořád na tom jsme mnohem líp. —◊— CO SI MYSLÍŠ O LIDECH, KTERÉ PORNO NEZAJÍMÁ? PŘIJDOU TI DIVNÍ? Ne, proč? Porno má být zpestření. Je dokázané, že zachránilo životy, spousta sexuálních deviací se léčí pornem. Já sám na to nekoukám, v životě jsem neviděl pornofilm. Nechci si kazit iluze. —◊— KDYSI JSI ŘÍKAL, ŽE BYS CHTĚL BÝT NORMÁLNÍ HEREC. JE MOŽNÉ V ČESKU PŘEKROČIT HRANICI MEZI PORNEM A NORMÁLNÍM HERECTVÍM? Ne. Na rozdíl od zahraničí tady mají lidi ještě předsudky. Jedna nejmenovaná firma mě nechala vyhodit z večírku, protože jsem prý kontroverzní osoba. A to jsem jen zpíval s kapelou Waldagang, s pornem to nemělo nic společného. Přijde ti to normální v jednadvacátém století? —◊— ALE TY JSI KONTROVERZNÍ. Podívej se ale třeba na ten debilní Facebook. (ukazuje svůj profil na Facebooku) Kolik mám přátel, a kolik je mezi nima slavnejch lidí! Proč za mnou jdou? Protože porno je třináctá komnata. A každý by to chtěl ve skrytu duše dělat. Ne každý na to ale má. —◊— MOŽNÁ BY SPOUSTA CHLAPŮ CHTĚLA SPÁT S TOLIKA ŽENAMI JAKO TY, ALE NEVÍM, JESTLI BY CHTĚLI ZROVNA TOČIT PORNO. Ale i spousta ženských by to chtěla dělat. Ale bohužel – je jen pár vyvolenejch. Je to o psychice. Když tebe pošlu točit porno, tak se mi vysměješ. Ale kdybych tě poslal do Afghánistánu mezi válčící lidi, tak to pro tebe možná bude v pohodě. Já bych zase tohle nezvládl. Předevčírem mi chcípl pes, a já se na něj ani nemohl jít podívat. —◊— TEĎ TROCHU ODBOČÍM. KAM BYS VZAL HOLKU NA RANDE?

Na swingers party. Většina lidí po tom touží. A je stará pravda, že nejlepší swingers party jsou na vysokoškolských kolejích. O mně koluje legenda, že jsem na Hvězdě obešel všechny patra. To je blbost, všechny bych nezvládl. —◊— POUŽÍVÁ SE NA SWINGERS PARTY KONDOM? Tohle na mě nezkoušej. Ty jsi kondom použila vždycky? Prostě když se chceš chránit, tak se chráníš, a když nechceš, je to tvoje riziko. Je to vždycky na domluvě, já chodím každý měsíc na kompletní testy na pohlavní nemoci. —◊— KOLIK ŽEN TĚ MILOVALO? Doufám, že žádná. Dělám si srandu, vím, že hodně. I ta slečna, co mě udala, byla přece zhrzená láska. —◊— NA CO SE DAJÍ BALIT HOLKY, KDYŽ NEMÁŠ PRACHY? Tak to nevím. —◊— POČKEJ, DALŠÍ Z TVÝCH LEGEND VYPRÁVÍ, ŽE KDYŽ TI BYLO ŠESTNÁCT, VYSPAL SES SE SEDMAPADESÁTI HOLKAMA ZA ŠEDESÁT ČTYŘI DNŮ… A TO JSI JEŠTĚ PENÍZE NEMĚL. To byly moje nejlepší prázdniny, nikdy na ně nezapomenu. Je to o charisma, uměl jsem ty holky vnímat. —◊— A PROČ JICH NEBYLO ŠEDESÁT ČTYŘI? Asi že jsem musel chodit do práce, jinak by jich určitě bylo víc. (smích) —◊— BOJÍŠ SE STÁŘÍ? Tohle asi nebudeš chtít slyšet, ale já jsem typ člověka, který kdyby zjistil, že je hodně na obtíž, radši spáchá sebevraždu. Je to zajímavější než někoho otravovat.

Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES foto: Lenka Nejezchlebová

STIP.CZ

ANKETA

ROZHOVOR

Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES foto: Lenka Nejezchlebová

STIP.CZ

ANKETA

Simona, 22 let, Fakulta podnikohospodářská, VŠE • „Moje jediná metoda zní – učit se pořád dokola. Závislost mám trochu na kafi, ale stejně to většinou nepomáhá. Co vím ale určitě, je, že na učení závislost nemám!“ • „Když to těm holkám nevadí, ať si klidně natáčejí. Neodsuzuju je za to, ale sama bych to určitě dělat nemohla.“

Marek, 20 let, Střední průmyslová škola elektrotechnická • „Na písemky a zkoušení se učím jedině v noci, přes den se k tomu nikdy nedokopu. A piju při tom kafe, čaj a hlavně kolu – třeba i dva litry za den.“

Vojta, 23 let, Katedra cestovního ruchu, VŠE

Michal, 25 let, Hospodářská politika, VŠE

Marek, 21 let, Geografie a kartografie, PřF UK

• „Žádný rituál nemám, jen si snažím občas vyčistit hlavu – jdu si zaběhat nebo do posilovny. A když se potřebuju nabudit, tak je jasná volba kafe – vypiju až čtyři šálky denně.“ • „Tak je to samozřejmě jejich věc. Měly by si uvědomit, že s tím mohou mít problémy třeba u kantorů a spolužáků. Pokud by to dělala moje přítelkyně? To by bylo krutý, to by mi dost vadilo.“

• „Moje metoda při zkouškovém je nepřepínat se a určit si vždy maximální počet hodin strávených při učení. A odpočívám – možná trochu neproduktivně – četbou knih, které mají jiná, neekonomická témata. Takže mi odchází oči.“ • „Je to jejich volba. U přítelkyně by mi to potenciálně mohlo vadit, ale momentálně žádnou nemám, takže je to jen hypotetická otázka.“

• „Při zkouškovém jednoduše důvěřuji Shocku. Litry Shocku, to je základ kvalitního učení. A jiná drobná lehoučká závislost je pivo.“ • „Pokud je to porno kvalitní, tak proč ne? Ale u mojí přítelkyně by mi to zřejmě drobet vadilo.“

Lukáš, 21 let, Geologie, PřF UK

ZKOUŠKOVÉ OBDOBÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH UŽ BUŠÍ NA DVEŘE KOLEJÍ, PRIVÁTŮ I POKOJÍČKŮ. NAŠE ANKETA MĚLA ZA ÚKOL ZJISTIT, JAK SE STUDENTI O ZKOUŠKOVÉM UČÍ – JESTLI MAJÍ NĚJAKÉ SPECIÁLNÍ METODY NEBO RITUÁLY, BEZ KTERÝCH JIM UČENÍ NEJDE DO HLAVY, PŘÍPADNĚ JESTLI MAJÍ NĚJAKOU „STUDENTSKOU“ ZÁVISLOST, KTERÁ JIM ZKOUŠKOVÉ POMÁHÁ PŘEŽÍT A BEZ KTERÉ NEDAJÍ ANI RÁNU. DALŠÍ OTÁZKA ZNĚLA, JAK SE KLUCI A HOLKY Z VYSOKÝCH ŠKOL DÍVAJÍ NA FAKT, ŽE SI NĚKTERÉ STUDENTKY FINANČNĚ PŘILEPŠUJÍ FOCENÍM LECHTIVÝCH FOTEK NEBO PŘÍMO NATÁČENÍM EROTICKÝCH FILMŮ.

• „Já se nemůžu nikdy učit dlouho do noci. Večer těsně před zkouškou se musím třeba podívat na film a ráno například před ústní zkouškou si dám vždycky kafe, protože po něm se víc rozkecám. Závislostí je jednoznačně čokoláda, před maturitou jsem snědl i čtyři tabulky denně.“ • „Na pajdě v Plzni jsem měl spolužačku, která fotila lechtivé erotické snímky, ale když jsem se s ní bavil, byla to úplně v pohodě holka. Kdyby třeba moje přítelkyně přímo netočila, ale jen fotila akty, tak by mi to asi taky nevadilo.“

Diana, 21 let, Syntéza a výroba léčiv, VŠCHT

Jan, 23 let, 1. lékařská fakulta, UK

• „Učím se zásadně dopoledne, jinak mi to nejde do hlavy. Odpoledne se nenaučím vůbec nic. Mojí největší závislostí je čokoláda. Na jednu zkoušku padne tak jedna tabulka˝ • „Erotika? Nic moc. Myslím, že by si holky mohly najít jinou práci. Vadilo by mi to asi i u mojí kamarádky.“

• „Při učení postupuju tak, že si jednou přečtu učebnici, podruhé si vypíšu otázky a potřetí si to přečtu ze sešitu. Pak si také každé ráno před zkouškou kupuju tabulku černé čokolády za 12 korun.“ • „Kde se dá takové studentské porno sehnat? Ze zvědavosti bych se na to rád podíval. U přítelkyně by mi to možná vadilo, ale jen v případě, že bych tam také nemohl účinkovat.“

Foto: Marie Bauerová Připravila: Eva Samšuková

Michal, 21 let, Česká zemědělská univerzita v Praze • „Speciální metodu při učení mám. Zní: Někdy málo je víc. Jinak při zkouškovém piju Shock a decilitry Jägermeistera.“ • „Natáčení a focení porna? Chtěl bych být studentka… Nevadilo by mně, kdyby natáčela moje přítelkyně, pokud by mi z toho něco káplo.“

Gabriela, 20 let, Matematicko-fyzikální fakulta, UK • „Já radši chodím pravidelně na přednášky během roku, dávám pozor a občas si učivo přečtu v metru. O zkouškovém se to pak naučím pořádně, protože dlouhodobá paměť u mě zas až tak nefunguje. A jinak se snažím každý večer někam jít – do hospody, tančit nebo sportovat.“ • „Pornem se dají vydělat asi velký peníze. Je to věc těch holek, pokud fakt nenašly nic lepšího na práci. Já sama bych to nedělala.“

Dominik, 20 let, Strojní fakulta, ČVUT • „Učím se zatím vždycky těsně před zkouškou – třeba i 24 hodin v kuse. Většinou to pak vyjde. Závislostí mám hodně – piju kafe, piju pivo. Ale to vlastně pořád, nejen při zkouškovém.“ • „Myslím, že to, jak si studentky vydělávají, je jen jejich problém. Pokud by něco podobného dělala kamarádka, tak by to pořád byl její problém, i kdyby se mi to nemuselo líbit. U mojí holky by mi natáčení a focení vadilo, ale záleželo by také na důvodech, které by ji k tomu vedly.“

STIP.CZ

Tomáš, 20 let, Matematicko-fyzikální fakulta, UK

Jana, 20 let, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

• „Žádnou speciální metodu nemám. Prostě si to jen přečtu a pamatuju. Nemám ani žádnou závislost.“ • „No tak tohle nechám bez komentáře. Vadilo by mi to u kamarádky i u přítelkyně.“

• „Já se učím furt. Ale při zkouškovém většinou večer a po nocích a potřebuju k tomu kafe.“ • „Tenhle problém mě netrápí, já bych to v životě neudělala. Kdybych to věděla o kamarádkách, tak bych přemýšlela, jestli nejsou padlé na hlavu. Ale co bych s tím mohla dělat?“

Eva, 24 let, Logika, FF UK

Jana, 21 let, Geografie a kartografie, PřF UK

• „Učím se spíš dopoledne. Pokud se učím znění vět a definice, tak se učím normálně paměťově, prostě se to našprtám. Když se učím důkazy, tak se hlavně snažím pochopit ideu. Pokud se před zkouškou dobře nevyspím, musím si ráno dát kolu.“ • „Já bych si takhle určitě nevydělávala. Přijde mi, že za to ty peníze nestojí. Ale je to každého věc.“

• „Před zkouškou si většinou seženu všechny dostupné otázky a snažím se je zpracovat a zároveň se je tím učit. A neučím se moc dopředu, jinak bych všechno zapomněla. Přímo před zkouškou se musím nějak vorazit – jít pokecat třeba.“ • „Do točení porna bych určitě nešla. Za prvé na to nemám, za druhé mi to nepřijde jako moc skvělá profese. Ale je to věc těch holek. Kámošce bych asi řekla, že mi to vadí, ale kamarádit bych s ní nepřestala – člověk se tím nezmění.“

Šárka, 21 let, Chemie a Ochrana životního prostředí, PřF UK

Roman, 23 let, Demografie, PřF UK

• „Ve zkouškovém se učím od rána do večera a potřebuju k tomu totální ticho. Dělám si přestávky a dávám si tak jedno kafe denně.“ • „Mně osobně se to nelíbí, moje spolužačky to určitě nedělají. Pokud to ale někomu vyhovuje a je si jistý, že mu porno nepřinese v budoucnosti potíže, tak ať to klidně dělá.“

• „Rituály při učení nemám, hlavně potřebuji klid. Vydržím se v kuse učit tak tři hoďky. Když se něco potřebuji naučit během dne, tak to mám rozfázované na dopoledne, odpoledne a večer. Když odpočívám, tak poslouchám rock nebo punk.“ • „Ty holky jsou na vejšce, jsou dospělé, tak je to v jejich kompetenci. Nechal bych to na nich, je to jejich věc. U přítelkyně by mi to vadilo, ale kamarádku bych nesoudil.“

STIP.CZ

ANKETA

Vojta, 23 let, Katedra cestovního ruchu, VŠE

Michal, 25 let, Hospodářská politika, VŠE

Marek, 21 let, Geografie a kartografie, PřF UK

Lukáš, 21 let, Geologie, PřF UK

Diana, 21 let, Syntéza a výroba léčiv, VŠCHT

Jan, 23 let, 1. lékařská fakulta, UK

Foto: Marie Bauerová Připravila: Eva Samšuková

STIP.CZ

Tomáš, 20 let, Matematicko-fyzikální fakulta, UK

Jana, 20 let, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Eva, 24 let, Logika, FF UK

Jana, 21 let, Geografie a kartografie, PřF UK

Šárka, 21 let, Chemie a Ochrana životního prostředí, PřF UK

Roman, 23 let, Demografie, PřF UK

STIP.CZ

POKER

Během přednášky jsem pokerem vydělal 30 000 Roman Zídek hraje poker teprve dva měsíce, během této doby si však hraním pokeru stihl vydělat přes 50 000 korun. Když se poprvé zúčastnil živého turnaje, tak byl první a vyhrál. V měsíci březnu vyhrál ve studentské pokerové lize UNIpoker ligu borců, kde porazil desítky zkušenějších hráčů, a postupuje tak na Grand Finále. Romanovi je 26 let, studuje v Olomouci, kde na fakultě tělesné kultury dokončuje obor rekreologie. Je aktivním sportovcem, dělá hokejového rozhodčího. Jak ses dostal k pokeru? Kdo tě naučil pravidla?

Poker jsem znal už docela dlouho, ale důležité je, že ne Texas Hold’em, ale pětikartový, takže jako bych neznal nic. Až koncem roku 2008 mi kamarád vyprávěl o tom, jak jel do Brna hrát živý turnaj do poker klubu Honoria a jak se mu dařilo. Tak jsem si říkal, že bych s ním někdy mohl zajet se kulturně pobavit a nasát atmosféru, i když poker v podstatě neumím. Jednou jsme se tedy domluvili a vyrazili. Komické bylo, že po cestě v autě mi ještě říkal pravidla. Jako že Flush je více než postupka. Na turnaji jsem k překvapení všech a hlavně sám sebe všechny porazil a vyhrál 6200 Kč. To bylo docela neuvěřitelné a já nevěřil, že je to možné.

Kolik svého volného času věnuješ pokeru? Jaké jsou tvé další záliby? Jelikož jsem se začátkem února na popud kamaráda přihlásil do UNIpokeru, tak jsem v podstatě začal poznávat online poker. Nyní je to dva měsíce a já hraju docela dost, ale spíše nárazově. Musím říci, že mě to chytlo, ale to je spojené hlavně s tím, co jsem dokázal za tak krátkou chvíli v pokeru vyhrát. Z dalších zálib bych zmínil sport. Jsem

hokejový rozhodčí, a nátlak na psychiku mi tedy nedělá problém, jako v pokeru. Rád si zahraju i jakékoliv jiné sporty (hlavně squash, tenis). Hokej je u mě číslo jedna!

Chtěl by sis někdy vydělávat pouze pokerem? Máš v plánu vyhrát nějakou prestižní pokerovou soutěž?

Upřímně si to nedovedu představit, že bych se živil jen pokerem. Zní to strašně lákavě a poker je sport, kterým se dá živit v podstatě do smrti, což je velké pozitivum této úžasné hry. Já bych asi chtěl zůstat na rozhraní, občas si zajet nasát atmosféru třeba do Brna nebo do Prahy na živý turnaj, udělat si takový společenský večer plný zábavy pro chlapy, ale hrát jako profesionál asi ne. I když nikdy neříkej nikdy, že? Jsem na úplném začátku, a proto si to nejspíš nedovedu představit. Můj nejbližší cíl je udělat co nejlepší výsledek na Grand Finále UNIpokeru, kam jsem minulý měsíc postoupil. Tam se ukáže, zda se podívám třeba do Prahy na Českou Pokerovou Tour.

Všichni hráči UNIpoker.cz, kteří se aktivují v dubnu a květnu, vstupují do slosování o tři pokerové kufříky v celkové hodnotě 4500 Kč a sedmery plastové karty. Hraješ raději online nebo živé turnaje? Jaká je atmosféra živých turnajů, na které chodíš do pokerového klubu?

Raději hraju živé turnaje, ale paradoxně jsem nejvíc vyhrál na online turnajích. Živý turnaj mě baví proto, že je to pro mě nejenom zkouška ustát tlak soupeřů, kteří si vás prohlížejí a zkoušejí vás prokouknout, ale je to i velká zábava. Večer krásně plyne a já si to užívám, i když třeba vypadnu brzo. Zatím jsem měl tu čest zúčastnit se několika turnajů v Brně v Honoria klubu, kde se mi opravdu líbí. Příjemný personál, bezproblé-

mová organizace a dobrá atmosféra tu je samozřejmostí. Pak už to není jen o samotném pokeru, ale i o seznámení se spoustou pohodových lidí. Toto všechno vás na online turnajích nepotká, ale i tyto turnaje mají své, možná je to pro někoho jednodušší hrát proti „no name“ lidem z celého světa, a pokud zde zahrajete například opravdu špatnou hru, tak se vám nikdo nemůže smát, protože vás nezná! To je pro mě výhodou na online turnajích, protože špatných her jsem zahrál už opravdu spoustu, jako správný začátečník.

Co bys poradil začínajícím hráčům? Z vlastní zkušenosti se mi v pokeru a v podstatě v jakékoliv hře o peníze daří vždy, když mi nejde výhradně o peníze. Pokud hraju a nemusím se bát, že prohraju např. 500 Kč a tím pádem nebudu mít zítra na oběd, tak potom vím, že je to ta správná chvíle, kdy se mi může podařit i něco vyhrát. U mě to zdokumentoval jasně můj první turnaj, kam jsem jel s cílem vydržet 15 minut ve hře, dát si 1 pivo a neudělat ze sebe úplného šaška. Pavel Hrdlička

Pro začínající hráče až 15 freeroll turnajů měsíčně, včetně nedělního cvičného turnaje UNIpokeru. Hrajte zcela zdarma o reálné peníze, stačí se registrovat na stránkách UNIpoker.cz.

Anketa o pokeru Oslovili jsme hráče z osmi univerzitních měst (Praha, Brno, Bratislava, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Trenčín a Žilina), kde se hraje univerzitní pokerová liga UNIpoker, a ptali jsme se na jejich vztah k pokeru. Břetislav – 25 let

VUT v Brně, Fakulta podnikatelská Co pro tebe znamená poker? Pro mě je poker příjemně strávený večer s kamarády v hospůdce, je to pro mě šance poznávat nové lidi. Je to také karetní hra, kde pravděpodobnost hraje důležitou roli. Krátkodobě zde může sehrát roli štěstí, ale dlouhodobě vyhrává hráč, který si alespoň trochu propočítává šance na úspěch.

Jaká byla největší částka, kterou jsi v pokeru vyhrál?

Nejvíce jsem vyhrál na online turnaji se vstupem za 3 dolary. Vyhrál jsem za 2 hodiny bláznivé hry 1375 dolarů. Když řeknu, že to bylo během přednášky ve škole, tak mi to asi nebudete věřit. Ani jsem se nemohl nahlas radovat, protože by mě učitel vyhodil z místnosti. O pokeru jsem si myslel, že je hlavně o štěstí, s tím souhlasím i nadále, že štěstí je v této hře důležité, ale už ne tak doslova. Nicméně pokud se jedná o opravdu dobrého hráče, tak jde štěstíčku naproti, a to je podle mě základ pokeru. Umět zahodit dobré karty a umět hrát se špatnými kartami. Kdykoliv, kdy jsem něco vyhrál, tak jsem se musel kousat do rtu, když jsem zahazoval kombinace A 10 či K Q atd.

STIP.CZ

Probojujte se na Grand Finále UNIpokeru a z něj do turnajů České Pokerové Tour, nejprestižnější pokerové série v ČR! Úspěch může být blíže, než si myslíte!

Jak se ti líbí atmosféra na živých turnajích UNIpokeru? Na živé turnaje v Brně do klubu Honoria se těším vždy celý měsíc. Díky těmto turnajům jsem měl možnost potkat mnoho kamarádů a doufám, že jich ještě mnoho potkám. Myslím si, že v Brně se nemohlo najít lepší místo na hraní těchto turnajů, vše vždy klape jak švýcarské hodinky, dealerky, na které je radost pohledět, jsou super, a když k tomu přidám výborné pivo i nealko, není tam co vytknout. Navíc se teď nedávno přestěhovali do nových prostor, které jsou ještě lepší než prostory předchozí. Nedivím se tedy, že se bude právě zde hrát Grand Finále UNIpokeru.

Šárka – 24 let

VŠE v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů Co tě baví na pokeru? Může se ho za pět minut naučit každý, skvělá společenská zábava, bezva způsob, jak strávit večer s kamarády. I když se to možná nezdá, je to vzrušující až adrenalinová hra. Kromě toho je na pokeru super, že ho hrají převážně kluci, a tak jsem na živých turnajích často jediná holka mezi čtyřiceti chlapama. Kdo tě naučil hrát poker? Kamarádka, která poker děsně žere. Mají doma dokonce i pokerový stůl!

Milan – 23 let

MU Brno, Filozofická fakulta Jaký nejlepší blaf se ti v životě podařil? Přesně ti to neřeknu, ale několik dobrých blafů za sebou mám v živém pokeru. Když vycítím, že si protihráč sebou není jistý, proč bych ho nevyzkoušel, zvlášť když si o sobě myslím, že jsem kvalitní hráč. Kolik peněz jsi nejvíc vyhrál na pokerovém turnaji? V přepočtu asi 28 500 Kč.

Michal – 22 let

OU v Ostravě, Fakulta pedagogická Co tě baví na pokeru? Asi nevyzpytatelnost do posledního okamžiku. Máš nějaký recept na dobrý blaf? Neblafovat, ono to pak půjde samo. Jakého jsi dosáhl zatím největšího úspěchu? Asi vítězství v živém turnaji UNIpokeru minulý měsíc v Ostravě. Petr Velička

STIP.CZ

POKER

hokejový rozhodčí, a nátlak na psychiku mi tedy nedělá problém, jako v pokeru. Rád si zahraju i jakékoliv jiné sporty (hlavně squash, tenis). Hokej je u mě číslo jedna!

Chtěl by sis někdy vydělávat pouze pokerem? Máš v plánu vyhrát nějakou prestižní pokerovou soutěž?

Jaká byla největší částka, kterou jsi v pokeru vyhrál?

STIP.CZ

Probojujte se na Grand Finále UNIpokeru a z něj do turnajů České Pokerové Tour, nejprestižnější pokerové série v ČR! Úspěch může být blíže, než si myslíte!

Šárka – 24 let

Milan – 23 let

Michal – 22 let

STIP.CZ

Fejeton Já vám říkala, že je z Prahy. To se pozná!

STIP EXTRA

HUDBA

FEJETON

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… jaký byl jeho úvodní den na výšce a že měl co dělat, aby napravil první dojem.

Takhle jsem si rozhodně první školní den nepředstavoval. Dodnes si vzpomínám na chvíli, kdy jsem se ocitl ve dveřích při první přednášce na pardubické univerzitě. Na jedné straně kroužky debatujících studentů historicko-literárních studií, na druhé zamlklí jednotlivci v lavicích, to byla má nová třída. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl, že tady už nelétají po učitelích houby nasáklé vodou, nestrefujete se křídou do spolužáků před vámi a ani nevykřikujete rádoby vtipné připomínky na adresu přednášejícího. Tohle nebyla střední škola. Učitel neměl ve své výbavě třídní knihu, kterou by hrozil každému nepozornému hříšníkovi, a nikoho nenutil, aby tu seděl a poslouchal ho. Bylo to zkrátka jiné a já si musel zvykat. Jenže vzpomínky při prvních okamžicích v lavici navozovaly nostalgické myšlenky. Vedle mě chyběl věčně chybějící Martin a lavici přede mnou nevyužívali ke spaní Štěpán s Honzou. Při pohledu do poslední lavice u okna jsem marně hledal Kubu, který celé hodiny pod lavicí nadšeně pařil hry na mobilu. Celou první hodinu jsem se rozhlížel a vzpomínal na staré časy, když vtom mi někdo zaklepal na rameno. „Máš o sobě něco říct,“ pošeptala mi nenápadně za mnou sedící spolužačka, až sebou trhla celá třída. „Tak prosím, další. Představte se nám,“ vyzval mě profesor a já ze sebe nečekaným přepadením spustil. „Jmenuji se Richard Valoušek a jsem z Prahy.“ Rozvířil jsem živé debaty v celé posluchárně. „Ticho! Pořád lepší, než aby byl z Hradce.“ Zastal se mě tak napůl profesor a připomněl velkou rivalitu mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. „Já vám říkala, že je z Prahy. To se pozná.“ Zašeptala, opět velice nenápadně, svým kamarádkám aktivní spolužačka. No jo, Pražáci nejsou zrovna oblíbeným mezilidským zbožím, ale s tím se holt musí jednomiliónová menšina vyrovnat. Horší chvíle měly však teprve přijít. Na chodbě, před další hodinou, nastala situace, se kterou musí počítat asi každý, kdo se ocitne v novém kolektivu. Vzájemné zpovídání. „A když jsi z té Prahy, jaké gymnázium si tam studoval?“ Vykřikne na mě rozesmátá holka, která zřejmě při hodině dávala bedlivý pozor. „Já jsem dělal obchodní akademii,“ odpověděl jsem stroze a na chodbě jako by se zastavil čas. V tu chvíli si všichni přestali povídat a začali sledovat další spolužaččiny dotazy. „Počkej, a proč jsi dělal jenom obchodku?“ Dotaz, který jsem zřejmě mohl očekávat, přesto jsem doufal, že nepřijde. Bylo mi jasné, že budu muset vyložit karty na stůl. „Studoval jsem ji kvůli fotbalu, protože jsme tam měli fotbalovou třídu.“ Pronesl jsem a odsoudil se tak na první týdny v nové třídě. Mezi budoucími literáty se spustily nekončící debaty, které pokračovaly během celého prvního dne. Ještě ten den před odjezdem do Pardubic jsem přemýšlel, jak mezi ostatní zapadnout, abych nevybočoval z davu. Jenže stačilo pár okamžiků, několik mých slov a byl ze mě v očích studentů pražský fotbalista neboli frajírek, modýlek, děvkař a kdoví co všechno. Každé mé gesto jako by mělo v tu chvíli opačný účinek. Skrývání mé obvyklé upovídanosti znamenalo pražskou povýšenost, vzorně učesané vlasy fotbalového frajírka a manšestrové sako vyfintěného modela. Na ten den vzpomínám dodnes, ale při vzpomínkách mi nechybí úsměv, stejně jako mým spolužákům. Jak utíkaly školní semestry, ve třídě jsme si vytvořili kolektiv, který konkuruje tomu středoškolskému. Sice jsem ostatní nenaučil házet mokrou houbou po učitelích, strefovat se křídou jednoho po druhém, ani vykřikovat vtipné připomínky na učitele, přesto mi bude chybět, až se jednou v lavici otočím a nebude tam sedět upovídaná a zvídavá Iveta, která mě spolu s ostatními tak deptala… Richard Valoušek, autor je redaktorem MF DNES

STIP.CZ

Fejeton Já vám říkala, že je z Prahy. To se pozná!

STIP EXTRA

HUDBA

FEJETON

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… jaký byl jeho úvodní den na výšce a že měl co dělat, aby napravil první dojem.

STIP.CZ

HUDBA

ZZ TOP v ČR

26. května přijede (nebo spíš přiletí) do našeho hlavního přední americká rocková kapela ZZ TOP. Tihle ,,vousáči“ dostali před časem (1984) nabídku, aby shodili svůj dlouhý vous. Dokonce jim za tento akt byla nabízena částka jednoho milionů dolarů. ZZ chlapáci odmítli. Důvod? Prý by byli bez vousů moc oškliví. ,,ZZ Top vznikli v roce 1969 v texaském Houstonu. K jejich vzorům se řadí Freddie King, Lightnin’ Hopkins, Muddy Waters nebo John Lee Hooker. První koncert odehráli v únoru 1970. Brzy přitáhli pozornost diváků svým citem pro pravověrné blues s hard rockovou energií. Naproti tomu texty jejich skladeb jsou velmi volnomyšlenkářské, jsou plné narážek na pop kulturu, erotických dvojsmyslností, zpívají často o rychlých autech, levných brýlích, televizi a podobně. Ze začátku hráli syrový blues-rock, později přidali i další nástroje – klávesy a syntetizátorové efekty. V 80. letech je objevila MTV a alba Eliminator se prodalo přes 20 milionů kusů. (zdroj: kdykde.cz)

Budou Eagles bydlet v hotelu „California“?

Tak na tuhle otázku zatím odpověď neznáme (existuje v Praze vůbec takový hotel?). Co ale víme jistě, je to, že Eagles vystoupí v O2 areně ve Vysočanech (Praha 9). Kdy? 8. června 2009. Eagles prodali po celém světě více než 120 milionů alb, získali 5 cen Grammy.

Už to asi všichni víte…

…ale pro jistotu připomeňme, že se teta Madonna 13. 8. 2009 chystá znovu do ČR, a to v rámci turné Sticky & Sweet Tour. Na jejím webu madonna.com najdete termíny koncertů po celé Evropě (to kdybyste nestihli Prahu). Specil guest: DJ Paul Oakenfold.

…a my vám nabízíme několik termínů z jejich turné Club Tour 2009. 29. 4. Praha, Lucerna Music Bar + YT & A.M.O. 14. 5. Bratislava, Randál + A.M.O. 15. 5. Zlín, Golem. United Flavour mají za sebou úspěšný rok 2008. Na jaře slavili úspěchy v mezinárodní hudební soutěži International Live Award ve Vídni, kde obsadili v tvrdé konkurenci více jak tisíce kapel druhé místo.

Přijďte i letos na Miss Agro v Praze

Pokud si vaše ušiska libují v tom nejlepším, co lze z české hudební tvorby vůbec slyšet, naplánujte si návštěvu Přeštěnic. Uskuteční se tam totiž další ročník festivalu Open Air Music Fest 2009. Pokud byste si chtěli už teď „rezervovat“ termín ve svém diáři, zapisujte následující termín: 9.–11. července 2009. A kdo v Přeštěnicích na začátku letních prázdnin vystoupí? Chinaski, UDG, Jaksi Taksi,

Rybičky48, Sto zvířat, JERX (Německo), Už jsme doma, Znouzectnost, Pavel J. Ryba, Xindl X, Atari Terror a mnoho dalších! Je jasné, že všechno, co by se k Open Air festivalu v Přeštěnicích dalo napsat, se sem nevejde. Pro více informací proto ťukejte do klávesnice: www.prestenice.cz.

United Flavour jedou „šňůru“…

Open Air Musicfest: Přeštěnice

STIP.CZ

Po roce se opět blíží termín kultovní a jedinečné Miss Agro na pražském Suchdole! Pokud 13. května dorazíš do areálu České zemědělské univerzity, uvidíš kromě finalistek soutěže o nejkrásnější studentku také koncerty kapel MONKEY BUSINESS, STO ZVÍŘAT, NIGHT WORK a beatboxové partičky BEAT BURGER BAND. Vstup na Miss Agro 2009 je tradičně ZDARMA. Přijď si dát pivko nebo koktejl, omrknout studentky nebo studenty a poslechnout si super kapelky. Kdo nezažil, nepochopí! :) Kompletní info o akci na www.missagro.czu.cz.

Co otřese kluby?

Na přelomu jara a léta si kromě nočních cest z klubů budete už pravděpodobně chystat krosny, spacáky, stany – prostě všechny outdoorové propriety, potřebné kvůli blížícím se festivalům. O tom však na jiném místě. Teď se proletíme nabídkou akcí po našich českých klubech. Nejprve zaletíme do pražského Retro Music Hall. Tam se 5. května uskuteční koncert hard rockové kapely Budgie, která funguje takřka čtyřicet let a v České republice se představí poprvé. Hned druhý den 6. 5. si rozhodně zaskočte do Roxy na zvukové experimentátory a studiové perfekcionisty se šíleně dlouhým názvem And You Will Know Us By The Trail Of Dead. Zatím jejich poslední album se jmenuje The Century of Self. Dalším slavným hudebním aranžérem, jenž přijede do Prahy, bude Jimi Tenor společně s muzikanty z Kabu Kabu, aby představil aktuální album 4th Dimension. Vše se uskuteční 11. 5. v pražském Lucerna Music Baru. Pro trochu uklidnění se odebereme do jazz klubu AghaRTA, a to 12. 5. na koncert kapely Madfinger, a poslechnout si budete moci skladby z nového alba Secret Message, na kterém se jako hosti objevili Vojtěch Dyk, Nironic či Leona Prokopcová. Skokem se přenesme na konec měsíce do Paláce Akropolis. Tam 27. 5. pokřtí kapela Jablkoň nové CD s názvem Půlpes. Pokud nestíháte 27. nebo to máte blíž do Brna, 28. se bude křtít ještě jednou v klubu Musilka. Abychom při letu nezapomněli ani na příznivce metalu, následujte letušky do Havlíčkova Brodu, kde si 30. 5. v klubu Čechovka zahrají společně kapely CheckPoint a Luca Brasi.

odehrálo již přes tisíc představení. U nás mají naplánováno opět několik zastávek. První dvě vystoupení se uskuteční 20. a 21. 5. v Janáčkově divadle v Brně. Dále pak 22. 5. zlínská sportovní hala Novesta, 23. 5. ČEZ Aréna v Ostravě, 24. 5. pražské Kongresové centrum a 25. 5. ČEZ Aréna v Pardubicích.

Bubeníci z japonských hor

Metamorfovaní amíci Papa Roach

Po beznadějně vyprodaném turné po českých halách v minulém roce, se japonští bubeníci z formace Yamato opět vrací do naší země. Díky energii nabrané na koncertech zkoušejí bubeníci nové představení v japonských horách v domovské vesnici Nara. Ta je považována za kolébku japonské kultury. Yamato se svými tradičními japonskými bubny „Wadaiko“

Festival růžových lízátek

Někdy je třeba si za dobrou hudbou udělat výlet. Pokud chcete slyšet na živo Depeche Mode, Katy Perry, Franz Ferdinand, Amy Macdonald nebo Placebo, rozhodně si nenechte ujít třídenní festival PinkPop probíhající ve dnech 30. 5.–1. 6. v nizozemském Landgraaf Megalad.

Dvojkoncert Jethro Tull

Legendární skupina Ježuro Tull, jejíž název je odvozený od anglického agronoma, vynálezce secího stroje, odehraje dva koncerty v Kongresovém centru v Praze. 31. 5. a 1. 6. se budete moci zaposlouchat do směsice folku, keltské hudby společně s flétnou Iana Andersona.

Na jinou planetu

Do svého původního místa v Táboře se vrací Planet Festival (5.–6. 6.) a s ním i řada zvučných jmen. Organizátoři tentokrát pozvali na dvoudenní akci například Klaxons (UK), Peter, Bjorn & John (SE) nebo Orbita (UK). Lístky budou k dostání do 4. června za 890 Kč.

Do pražského klubu Roxy přijedou 7. června představit v rámci evropského turné nové album američtí Papa Roach. Album s názvem Metamorphosis je podle všeho nejzásadnější deskou skupiny a nebere si s ničím servítky. Připravili: Ondra Látal a Petr Veselý

STIP.CZ

HUDBA

ZZ TOP v ČR

Budou Eagles bydlet v hotelu „California“?

Už to asi všichni víte…

Přijďte i letos na Miss Agro v Praze

United Flavour jedou „šňůru“…

Open Air Musicfest: Přeštěnice

STIP.CZ

Co otřese kluby?

Bubeníci z japonských hor

Metamorfovaní amíci Papa Roach

Festival růžových lízátek

Dvojkoncert Jethro Tull

Na jinou planetu

STIP.CZ

ROZHOVOR

FILM

Když se muž vrací domů

Paříž 36

Válka nevěst

Nekonvenční komedie od režiséra Rodinné oslavy Thomase Vinterberga o spletitostech rodinných vztahů a lásky. Je léto a známý operní pěvec Karl Kristian Schmidt se vrací domů. Městečko náhle ožívá a všichni jeho obyvatelé se chystají navštívit vystoupení svého slavného rodáka. Uprostřed davového šílenství a velkých očekávání se nachází plachý koktající Sebastian, číšník z místního hotelu, který je čerstvě zasnoubený s krasavicí Claudií. Navzdory své naivní povaze se Sebastian rozhodne snoubenku opustit, aby mohl být se svou životní láskou Marií. Ke všem zmatkům se ale ve stejnou chvíli od své lesbické matky dozvídá, že jeho dávno mrtvý otec je ve skutečnosti živ a zdráv. Je to Karl Kristian, slavný pěvec, kterého má obsluhovat v hotelu. Všichni zúčastnění v sobě dusí emoce, které naplno propuknou u velké slavnostní večeře. Rodinná oslava probíhá tentokrát v komickém duchu. Když se muž vrátí domů, nic už nemůže být jako dřív.

Jaro 1936. Městská čtvrť pracovní třídy na severu Paříže, která kdysi mívala své vlastní jméno, ale kterou nyní každý jednoduše nazývá Faubourg. Malé náměstí, pár obchodů, naklánějící se budovy, dlážděné ulice a olupující se fasáda kabaretu Chansonia. V této dělnické čtvrti všichni oslavují triumfální vítězství Lidové fronty ve volbách s nadšením a nadějemi na světlejší zítřek. Mezi sliby nové vlády je i slavný zákon o placené dovolené, která umožní řadě lidí spatřit poprvé moře. Tři obyvatelé Faubourgu, zaměstnanci showbusinessu a blízcí přátelé, však nesdílí divoké naděje ostatních lidí. Chansonia, kabaret, který je předtím zaměstnával, ukončil svůj provoz o čtyři měsíce dříve, a oni tak zůstali bez práce. Tito nezaměstnaní herci se rozhodnou převzít násilím kabaret, kde ještě před pár měsíci pracovali, a rozjet v něm svoji show. Snímek Paříž 36 se natáčel v Praze.

Nejlepší kámošky… až do svatby! Každá svatba má svůj příběh, tenhle ale není o nevěstě a ženichovi. Tenhle je o nevěstě… a nevěstě. Holky, o kterých je řeč, jsou nejlepší kamarádky Liv a Emma, jež si nemůžou být blíž a zároveň nemůžou být víc rozdílné. Liv jako úspěšná právnička ví, co chce a jak to získat. Emma je obětavá, velkorysá učitelka, která myslí především na druhé. Liv a Emma se dokonale doplňují, pasují k sobě jako jin a jang. To vše se změní, když nešťastným omylem připadnou jejich svatby na jejich vysněném místě na tentýž den. Vdavekchtivé nevěsty jsou rozhodnuty použít všech mazaných prostředků, aby té druhé její velký den překazily. Zdá se, že jedno dlouholeté přátelství spěje ke smutnému konci.

Česká premiéra: 23. 4. 2009

Premiéra: 2. 4. 2009

Rok výroby: USA 2008

Rok výroby: FR/Německo/ČR, 2008

Rok výroby: USA 2008

Žánr: komedie

Žánr: drama

Žánr: komedie

Režie: Thomas Vinterberg

Režie: Christophe Barratier

Režie: Gary Winick

Hrají: Oliver Møller Knauer, Thomas Bo Larsen, Ronja Mannov Olesen, Helene Reingaard Neumann

Hrají: Gérard Jugnot, Clovis Cornillac, Kad Merad, Nora Arnezeder

Hrají: Kate Hudson, Anne Hathaway, Kristen Johnston, Bryan Greenberg, Candice Bergen

Stopáž: 93 min.

Web: www.faubourg36-lefilm.com, www.spi-film.cz

Web: www.cinemart.cz Zuzana Říhová

Stopáž: 120 min.

Stopáž: 89 min. Web:www.bridewars.com, www.bontonfilm.cz

N E C 0 0 0 0 8 RIKÁATNJÍ KO H B R IN U S “ M A G T E L 0 4 „1 E C K E OL Z UN PŮL L I T R

Česká premiéra: 2. 4. 2009

STIP.CZ

T R IČK O

2L DŽB Á NEK

POL OK OŠI L E

KO R BEL 0,5 L

MIK INA

KŠI LTO V K A

Jedno nás spojuje už 140 let

Soutěž probíhá v obchodech od 1. 5. do 30. 6. 2009, ve vybraných hospodách od 8. 6. do 21. 6. 2009 a mohou se jí účastnit jen osoby starší 18 let. Více na www.gambrinus.cz.

STIP.CZ

ROZHOVOR

FILM

Když se muž vrací domů

Paříž 36

Válka nevěst

Česká premiéra: 23. 4. 2009

Premiéra: 2. 4. 2009

Rok výroby: USA 2008

Rok výroby: FR/Německo/ČR, 2008

Rok výroby: USA 2008

Žánr: komedie

Žánr: drama

Žánr: komedie

Režie: Thomas Vinterberg

Režie: Christophe Barratier

Režie: Gary Winick

Hrají: Oliver Møller Knauer, Thomas Bo Larsen, Ronja Mannov Olesen, Helene Reingaard Neumann

Hrají: Gérard Jugnot, Clovis Cornillac, Kad Merad, Nora Arnezeder

Hrají: Kate Hudson, Anne Hathaway, Kristen Johnston, Bryan Greenberg, Candice Bergen

Stopáž: 93 min.

Web: www.faubourg36-lefilm.com, www.spi-film.cz

Web: www.cinemart.cz Zuzana Říhová

Stopáž: 120 min.

Stopáž: 89 min. Web:www.bridewars.com, www.bontonfilm.cz

N E C 0 0 0 0 8 RIKÁATNJÍ KO H B R IN U S “ M A G T E L 0 4 „1 E C K E OL Z UN PŮL L I T R

Česká premiéra: 2. 4. 2009

STIP.CZ

T R IČK O

2L DŽB Á NEK

POL OK OŠI L E

KO R BEL 0,5 L

MIK INA

KŠI LTO V K A

Jedno nás spojuje už 140 let

Soutěž probíhá v obchodech od 1. 5. do 30. 6. 2009, ve vybraných hospodách od 8. 6. do 21. 6. 2009 a mohou se jí účastnit jen osoby starší 18 let. Více na www.gambrinus.cz.

STIP.CZ

STUDENTS

STIP.CZ

Příběh druhý – velkoměstský

LÁSKY ZE STŘEDNÍ ŠKOLY. DOŽIJÍ SE DIPLOMU? Možná to pro vás bude jako číst si, že na podzim padá listí a v zimě sněží. A možná už to máte za sebou. Když padalo ze stromů listí, ještě jste se svou láskou ze střední chodili. Teď, v čase chřipkové epidemie, už jste ale každý sám. Lásky z gymplů prostě první semestr často nedodělají…

Roman Janě od začátku zazlíval, že se rozhodla studovat v Praze. „Tak nějak jsem tušil, že tam zvlčí,“ říká dnes, rok po rozchodu. Už se s ním dokonale smířil. Uvědomil si, že stejně měl každý z nich o životě jiné představy. Chodili spolu dokonce šest let, v životě dvaadvacetiletého člověka je to podstatná doba. „Ale mám pocit, že zatímco na gymplu se rozdíly mezi námi vůbec neměly šanci projevit, když Janča začala dojíždět do Prahy, ukázalo se, že jsme tak jiní! Je to překvapení zjistit po šesti letech, že jsem svou holku vlastně neznal,“ dodává Roman. Jana se rychle s hlavním městem sžila, a když za ní Roman přijel na kolej, dělala mu po Praze průvodkyni. To bylo poprvé, co si všiml, že něco není jako dřív. „Blbě se to analyzuje, ale při takových návštěvách jsem já byl v nejistém prostředí, jenže ona se cítila jako ryba ve

vodě. Věděl jsem, že do Prahy jít nechci, Jana to tušila, ale pořád mě přemlouvala. Najednou jsem pochopil, že to nemá budoucnost,“ vypráví. A nebyla hlavní potíž v nedostatku snahy dlouholetý (a možná proto vyčpělý) vztah zachovat? „Zjistil jsem, že můj odpor k Praze a životu ve velkém městě vůbec je tak velký, že radši obětuju ten vztah. Jana sice poměrně často jezdila domů, ale já jsem chtěl mít svoji holku u sebe pořád, chodit s ní večer ven, ne si telefonovat přes skype,“ dodává Roman. Pro fanoušky happy endů nemám dobrou zprávu. Roman sice toužil po slečně, která mu bude pořád nablízku, ale najít takovou se mu zatím nepovedlo.

Na každé střední škole takových párů bylo několik. Patřily k sobě tak jasně a silně, že okolí jejich vztahové otřesy zaznamenávalo s obavou: přece jen do nejistého světa zamilovaní držící se už několik let za ruce přinášeli nějaký ten prvek stability. A pro nezadané či nešťastně zamilované představovali naději, k níž bylo možné se upnout ve smutných večerech naplněných nanejvýš tak masturbační frustrací. Jenže pak jeden nebo oba začali studovat na vysoké škole a vztah, který přežil pubertu i maturitní nervy, si rozpáral břicho na ostré překážce jménem kolej či spolužák medik. Podle psychologů je konec gymplácké lásky v momentě, kdy se změní prostředí, v němž vztah vyklíčil a vykvetl, přirozený. Což samozřejmě neznamená, že je zákonitý!

Příběh třetí – neodlučný

Příběh první – kolejní Každá trapná romance by začala stejně nebo hodně podobně jako příběh Lenky a Petra. Hned první den na nové škole, tedy ve svých zhruba patnácti, se potkali na schodišti a pro oba to bylo, jako když uhodí blesk. Vážně. O pár týdnů později, to když zmizel klasický náctiletý ostych, spolu začali chodit a už to tak zůstalo. Zvoní v osm, školník se opile potácí a Lenka s Petrem se narychlo oslintávají u nástěnky s rozvrhem, přesně takhle vypadaly jistoty studentů jednoho moravského gymnázia. A trvalo to čtyři roky, těžko si na to nezvyknout. Když pár odmaturoval, sentimentální profesorky už se těšily, že zanedlouho dostanou svatební oznámení. Jenže Lenka se místo toho dostala na univerzitu do Brna, Petr na vošku blízko rodného městečka. „Řekli jsme si, že se zkusí do Brna přihlásit znovu po prvním semestru, že se to snad povede,“ vypráví dnes už třiadvacetiletá Lenka. Nakonec si ani nepodal přihlášku. „První dva měsíce jsem jezdila každý týden domů. Dokonce už ve čtvrtek, takže jsme s Petrem trávili skoro víc času než na gymplu. Jenže pak se přiblížily zkoušky, kterých jsem se v prvním semestru hrozně bála. Rozhodla jsem se jim čelit se spolužáky,“ směje se studentka. A čelili statečně, každý večer v hospodě.

„Poprvé jsem se vlastně ocitla ve společnosti, kde byl víc než jeden kluk, ten můj. A cítila jsem se tam příjemně. Všichni kamarádi a spolužáci samozřejmě věděli, že s někým od nás chodím, takže na mě nic nezkoušeli a já taky ne,“ dodává Lenka. V tom problém nebyl. Petrovi o hospodách se spolužácích nemohla vyprávět. Ne že by se nesnažila... „Nezajímalo ho to, ovšem když zjistil, že některá klučičí jména se podezřele opakují, zpozorněl. Ukazovala jsem mu tenkrát i fotky z nějaké kolejní pařby a on si všiml spolužáka Honzy a zeptal se, kdo to je. A dodal, že se mi určitě líbí,“ vzpomíná Lenka na banalitu, která, jak už to bývá, přerostla ve věc osudovou. Lenka si uvědomila, že veškerý svůj volný čas v Brně tráví právě s Honzou a že ji to nesmírně baví. Víc než Petrovy otrávené obličeje. Začala se na Honzu těšit a nakonec si po šesti lahváčích vypitých na koleji jednou večer řekli, že se vlastně těšívají oba. Ne, nebyla to blesková láska z točitého schodiště na gymplu. Byla to láska nenápadná jako kolejbabka předstírající, že neklimbá. „Pro všechny to byl šok, Petr mě nenáviděl, jeho rodiče také, ani u nás doma se mnou nějakou dobu nemluvili. Ale časem si zvykli i na Honzu. A to přesto, že to není kluk z Moravy, který umí stahovat králíky,“ uzavírá ironicky Lenka.

Hanka a Lukáš spolu už zůstali. Dokonce už na to mají papír. Vzali se loni, pár měsíců poté, co ona odpromovala. Už si staví domek a plánují rodinu. Vztah překonal i fakt, že Lukáš nestudoval, nýbrž si hned po střední škole našel práci. Hanka dojížděla každý týden domů, nevybudovala si v Olomouci žádnou síť kamarádů. „Sice jsme občas zašly s několika kamarádkami na kafe, ale neměla jsem potřebu se tam nějak vázat. Volný čas jsem dělila mezi rodinu a Lukáše – přesně jako na střední. I proto si myslím, že nám to vydrželo,“ popisuje Hanka. A krize nepřišly? „Samozřejmě že ano. Dokonce jsme se načas rozešli, protože já jsem školu strašně prožívala a měla jsem pocit, že mě v tom Lukáš nechápe a nepodporuje. Ale jsem asi konzervativní, tu podporu jsem nezačala hledat nikde jinde. Neuměla jsem si to představit,“ říká. Takže i když byli oficiálně bez sebe a volní k dalšímu

použití, dál se spolu o víkendech stýkali, sportovali spolu a jezdili na výlety. Jak Hanka přiznává, jinak to prostě neuměli. Nakonec jim bylo trapné vysvětlovat, že spolu nechodí, když se to stejně okolí jevilo jinak. „Takže jsme se zasnoubili a domluvili se, že po promoci bude svatba,“ dodává Hanka. No a svatebními zvony ukončím i tuhle úvahu o životnosti maturitních lásek. Vy, co máte první semestr za sebou a svého partnera či partnerku daleko od sebe, zkuste se zamyslet: ke kterému z těch příběhů máte nejblíže? Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES

Končí vám na jaře studium? Chcete získat zkušenosti? Seznamte se s příležitostmi v PwC!

The place to succeed

PricewaterhouseCoopers nabízí studentům a absolventům VŠ v ČR uplatnění v oborech audit a účetní poradenství, daňové poradenství a poradenství pro podniky. Sledujte nabídku na našich webových stránkách, kde si kdykoli můžete vyzkoušet, jak naše práce vypadá!

Theplacetosucceed

www.pwc.cz/kariera www.pwc.cz/zapojtese

© 2009 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. „PricewaterhouseCoopers“ označuje českou společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., či dle kontextu síť členských společností PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

STIP.CZ

STUDENTS

STIP.CZ

Příběh druhý – velkoměstský

Příběh třetí – neodlučný

Končí vám na jaře studium? Chcete získat zkušenosti? Seznamte se s příležitostmi v PwC!

The place to succeed

Theplacetosucceed

www.pwc.cz/kariera www.pwc.cz/zapojtese

STIP.CZ

STIPLIST

Stiplist.cz: Nejlepší blogy

Stip Extra: S Trojanem na párku s pivem Autor: Richard Valoušek, Univerzita Pardubice Přečteno: 750x Publikováno: 24. 2. 2009 23.55 Hodnocení článku: 5/5

V minulém vydání jsme slíbili přetisknout nejlepší blogy a články, které vy, čtenáři, vytvoříte na portálu studentů Stiplist.cz. Od březnového Stipu uplynuly dva měsíce a my přinášíme výběr toho nejlepšího ze stovky nových blogů.

Kdo by čekal, že slavný režisér a veleúspěšný scenárista Ondřej Trojan bude s rozhovorem souhlasit pouze někde v luxusním podniku a přijde na něj ve vyžehleném obleku, byl by překvapený. Nečekala na mě samou nervozitou propocená půlhodinka, ale velice příjemné a uvolněné povídání, při kterém nechybělo pivo, párek a zapálená cigareta. Neznám příliš lidí, kterým kdybych zavolal v pátek po páté hodině večer, chtěli by vyřizovat pracovní věci. Většina z nich by to nejspíše ani nezvedla. Naštěstí Ondřej Trojan mezi ně nepatří, a tak jsem ho na poslední chvíli pátečního dne uhnal. S pondělním rozhovorem souhlasil a přichystal si na mě zajímavé místo jeho konání, na Dobešce, kde sídlí Divadlo Sklep. Co jiného také čekat od člověka, který se na jeho jevišti schovával před šedým životem sedmdesátých a osmdesátých let. Právě tady začala jeho touha po dramatické tvorbě, po filmech a divadle.

První příspěvek nás vrací zpět do časů ukončování střední školy… Na druhou stranu, máte také tak rádi maturitní plesy jakékoli školy?

Jak počeštit Němce a poněmčit Čechy Autor: Ester Honysová, Německá škola v Praze s. r. o. Přečteno: 100x Publikováno: 7. 4. 2009 17.07 Hodnocení článku: 5/5 „Was??? Abiball? Im April?“ Termín maturitního plesu Německé školy v Praze nás rozdělil na dva téměř nesmiřitelné tábory. Němci odmítali oslavovat maturitu v předmaturitním období. Práce má přednost! Češi si zase stáli za svým s argumentem, že nestojí o raut v šatech při venkovních teplotách okolo 30 stupňů. Český tradicionalismus nakonec po urputných debatách zvítězil a termín plesu byl stanoven na 2. dubna 2009.

Česká kreativita a německý cit pro organizaci udělaly z „Česko-německého maturitního plesu setkávání“ nezapomenutelný večer pro obě kultury. Přesto šlo ze začátku poznat, kdo z hostů je jaké národnosti: Češi se okamžitě sešli nad pivem u baru, zatímco Němci hledali svá místa u stolů, očekávajíce nějakou večeři. Až do začátku plesu jsme si nebyli jisti, jestli do programu zařadit i tradiční plachtu na finanční příspěvek od hostů, neboť o ní Němci nikdy neslyšeli. Naše obavy byly však zcela liché. Překvapeni a znejistěni tím, jakou částku mají hodit, začali Němci vytahovat tučné bankovky. Bylo zajímavé pozorovat, jak se vzájemné předsudky během večera odbourávaly, jak to předpověděli i zástupci tříd: „Nejpozději u Plzně či Kölsche se obě kultury stejně sbratří a zjistí, že český lev a německá orlice jsou už dávno staří kamarádi!“

Na portálu studentů Stiplist.cz najdete celou verzi blogu včetně fotek z plesu, opravdu bylo na co se dívat. V druhém příspěvku lehce zabrousíme do politiky. Téma, kterému se většina z nás při diskusi s přáteli z důvodu názorové rozdílnosti raději vyhne, pojal poměrně vtipně Tomáš Ziman z Ostravské univerzity.

Politicky korektní EU Autor: Tomáš Ziman, Ostravská univerzita v Ostravě Přečteno: 572x Publikováno: 1. 3. 2009 09.08 Hodnocení článku: 5/5 Dnešní Evropská unie se snaží profilovat jako maximálně demokratický subjekt. Tím samozřejmě do určité míry je. Problém ovšem nastane, když se na téma dne dostane politicky korektní téma. Takových (nejen evropských) témat je celá řada. Od Lisabonské smlouvy přes menšiny až po změny klimatu. Ve všech těchto případech existuje politicky korektní definice a „návod“, jak se na dané téma či problém dívat, a jeho následné řešení. Evropská politická elita neprotestuje. Souhlasí s touto korektností a rozdává úsměvy na všechny strany. Demokratická debata

v unii? Ale kdeže! Máš jiný názor? Pak jsi odpůrce evropské integrace, rasista či nepřítel planety. Politicky korektní názor je totiž jediný správný a většina předních evropských politiků se s touto definicí ztotožňuje. Názorným příkladem nedemokratičnosti evropských řídících struktur budiž nedávný projev prezidenta Klause v Evropském parlamentu. Tady se naplno projevil „eurofanatismus“ některých europoslanců, kteří nedokázali a ani nechtěli slyšet jiný názor na stěžejní evropská témata. Bučeli a okřikovali hlavu státu suverénní členské země EU, země předsedající. Opomenu-li, že existuje něco jako slušné vychování (u europoslanců se dokonce předpokládá), tak nám EU nastavila zrcadlo jejího dnešního stavu. To, do jaké míry má či nemá prezident Klaus pravdu, není v tuto chvíli až tak důležité, na to ať si každý udělá názor sám. To hlavní, na co poukázal (a již delší dobu poukazuje), je demokratický deficit dnešní unie. Proto si važme prezidenta Klause a těch europoslanců, kteří se neschovávají za prázdné fráze v dnešní politicky korektní Evropě.

Na závěr si trochu přihřejeme vlastní polívčičku, což je asi lepší otevřeně přiznat. Blog redaktora magazínu Stip.cz Richarda Valouška je o tom, jak vznikal rozhovor s Ondřejem Trojanem do minulého vydání. Ačkoli jde opět o dílo naší redakce, do pozice nejlepšího blogu jej vyzdvihli právě uživatelé portálu studentů Stiplist.cz. I v souvislosti s aktuálním vydáním najdete na adrese www.stiplist.cz blogy redaktorů magazínu pro studenty Stip.cz, které vás zavedou do zákulisí redakce. S ohledem na lehce peprnější témata tohoto vydání nejde v žádném případě o nudné čtení. :-)

STIP.CZ

S tímto místem se sžil a podle toho také vypadalo naše setkání. Na místo dorážíme s fotografkou Maruškou o něco dříve a nejistě okukujeme okolí baru. „Asi tady ještě není, ale sraz jsme měli před sedmi minutami,“ obracím se nervózně na Marušku, když vtom se objeví režisér Želar přímo před námi. „Skočím si jen na bar a půjdeme na to!“ Prohodí při stisku ruky a už se naklání přes bar. „To, co obvykle!“ Špitne na barmanku a ta bez otálení přináší malého panáka a pivo. Se skleničkami v ruce se pak otáčí na nás: „Objednejte si na mě a přijďte tamhle dozadu, tam budeme mít klid,“ řekne a odchází z baru, když vtom ještě zakřičí na barmanku: „Jo a prosíme, ještě jsem nejedl, hoďte mi tam párečky.“ Jak se zdá, pohodovému rozhovoru už skutečně nic nebrání. Ležérní oblečení, příjemné a upřímné vystupování, to je přesně styl staršího z bratrů Trojanových, u kterého není místo pro přetvářku. Chvíli si s námi dokonce posedí také jeho kamarád a známý scenárista Petr Jarchovský. „Tak prosím, ptejte se.“ Vyzve mě po chvíli s úsměvem a já začnu klást otázky, které mě na jeho osobě zajímají nejvíce. Půlhodinka uteče jako nic, přesto jsme toho stihli probrat skutečně hodně. Můžete se o tom přesvědčit v březnovém čísle Stipu.

Chcete mít také otištěný blog v příštím Stipu? Není nic jednoduššího. Začněte psát na www.stiplist.cz, a pokud se bude váš článek líbit, uveřejnění nestojí nic v cestě.

Velká májová soutěž s Infinitem! 1.–3. cena Popiš svůj nejzajímavější zážitek z májových akcí a vyhraj skvělé ceny! Jak na to?

Stačí se registrovat na portálu studentů Stiplist.cz a napsat svůj zcela osobní a kreativní blog (článek) o nejzajímavějším zážitku z Majálesu, Miss Agro nebo podobné májové akce. Blog může být nově doplněn i fotkami a ostatní uživatelé svým hodnocením vyberou ty nejlepší. Prvních 10 z vás vyhraje ceny od relaxačních center Infinit a výběr z medailových pozic bude navíc otištěn v příštím Stipu. Nečekejte a pište! Těšíme se na vaše reakce. :) Stip team

Wellness pobyt pro dva v Brně nebo v Praze Relaxační centra Infinit pro vás připravila relaxaci spojenou s ubytováním a snídaní v brněnském hotelu Santon nebo v pražském hotelu STEP. Využijte možnosti spojit několik příjemných věcí v jednu báječnou relaxaci...

Infinit wellness pobyt v Brně pro dvě osoby:

• ubytování + snídaně pro dva • 2 x wellness (sauny, pára, bazén), 120 min. • 2 x 60 min. masáž (probíhá současně ve dvou oddělených masérnách) • 50 min. privátní whirlpool pro dva • sekt nebo zážitkové víno • 2 x nealko nápoj • 2. den: wellness (časově neomezeno)

Infinit wellness pobyt v Praze pro dvě osoby:

• ubytování + snídaně pro dva • 50 min. privátní sauna pro dva • 2 x 60 min. masáž (probíhá současně ve dvou oddělených masérnách) • 50 min. privátní whirlpool pro dva • sekt nebo zážitkové víno • 2 x nealko nápoj

4.–10. cena Privátní solární louka pro dva v Praze nebo privátní solná oxyterapie v Brně Soutěž začíná 27. 4. 2009 a končí 31. 5. 2009. Do soutěže vstupují pouze blogy napsané v tomto období.

Více info o cenách najdete na www.infinit.cz

STIP.CZ

STIPLIST

Stiplist.cz: Nejlepší blogy

Stip Extra: S Trojanem na párku s pivem Autor: Richard Valoušek, Univerzita Pardubice Přečteno: 750x Publikováno: 24. 2. 2009 23.55 Hodnocení článku: 5/5

První příspěvek nás vrací zpět do časů ukončování střední školy… Na druhou stranu, máte také tak rádi maturitní plesy jakékoli školy?

STIP.CZ

Chcete mít také otištěný blog v příštím Stipu? Není nic jednoduššího. Začněte psát na www.stiplist.cz, a pokud se bude váš článek líbit, uveřejnění nestojí nic v cestě.

Velká májová soutěž s Infinitem! 1.–3. cena Popiš svůj nejzajímavější zážitek z májových akcí a vyhraj skvělé ceny! Jak na to?

Infinit wellness pobyt v Brně pro dvě osoby:

Infinit wellness pobyt v Praze pro dvě osoby:

Více info o cenách najdete na www.infinit.cz

STIP.CZ

DUEL

PŘETAHOVANÁ O TAHÁK

STIP.CZ

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… o tom, jaká byla setkání autora duelu se samotnými studenty. Jací jsou mimo školu?

DUEL vzorného studenta s notorickým švindlířem aneb Život s tahákem nebo bez. Šli jste někdy nepřipraveni na zkoušku a víc než v hlavě měli své naděje na usmoleném papírku? Nebo byste nikdy za žádnou cenu tahák nepoužili a raději na zkoušce vyhořeli? Stip si pro vás připravil pikantní souboj dvou vysokoškolských studentů, kteří mají na používání taháků naprosto odlišný názor. JAKUB JE TŘIADVACETILETÝ STUDENT METROPOLITNÍ UNIVERZITY V PRAZE A PŘEDSTAVA, ŽE SI BĚHEM ZÁPOČTOVÉHO TESTU NESEDNE DO POSLEDNÍ LAVICE A NEVYTÁHNE SVOU „PAPÍROVOU POMŮCKU“, JE TÉMĚŘ NEUVĚŘITELNÁ. „ALE UŽ JSEM HO PÁRKRÁT NEMĚL A DRAZE ZA TO ZAPLATIL. Z CHYB SE VŠAK ČLOVĚK UČÍ, DNES UŽ V MÉ KAPSE NECHYBÍ.“

Jakube, děláš si taháky sám, nebo je to kolektivní práce s tvými spolužáky? Zásadně se na těchto operacích vyžívám sám. Já bych to ani nikomu nesvěřil. Lidi si myslí, jak je to jednoduché, prostě si sednete večer ke stolu, nebo před hodinou do lavice a napíšete si pár nápověd, jenže tak to není. Člověk musí najít správný systém, zvolit vhodnou variantu, kam tahák umístit, aby celá práce nebyla zbytečná. Nezlepšují se pouze studentské metody, ale také pozornost učitelů. A ty máš za sebou nějakou nepříjemnou zkušenost s pozorným učitelem? Už se mi samozřejmě stalo, že mě profesor s tahákem přistihl, ale většinou jsem z toho vyšel ještě dobře. Ani bych neřekl, že jde o nepříjemnou zkušenost. Občas, když mě profesor načapá už poněkolikáté, končí to spíš úsměvnou scénkou, kdy obdivuje, kolik jeho přednášek dokážu vtěsnat na tak malý papírek. Ale neříkej, že jsi nezažil profesora, co s tebou vyrazil dveře. Jedna trošku přísnější profesorka začala křičet, když mě přistihla s tahákem při zkoušce. I když chvíli vypadala, že nechápe, jestli to myslím vážně. Nakonec mi ale test vytrhla z ruky a poslala na další termín. Když tě tak poslouchám, napadá mě, byla někdy situace, kdy jsi tahák nepoužil? Těch situací bylo samozřejmě víc. Jsou zápočty, na které mám vytipované spolužáky, a pokud moc neškrábou, tajně s nimi spolupracuji. Ovšem, když pak test nedopadne, nadávám si, že jsem se nespolehl sám na sebe a nevytvořil si tahák. To je totiž největší jistota. Vzpomněl by sis na chvíli, kdy sis sám řekl, že už to s těmi taháky přeháníš?

Zrovna letos jsme při jedné zkoušce dostali test na A4 a já měl pod tím ještě jednu, která byla celá popsaná mými zápisky. Celou dobu za mnou stál profesor a četl si noviny. Chvíli jsem váhal, zda to zkusit a papír vytáhnout. Zariskoval jsem a vyndal ho. Zkoušku jsem udělal, ale celou dobu jsem si říkal, jestli mi to za ty nervy stojí. To i po těch letitých zkušenostech s taháky pociťuješ nervozitu? Na začátku testu, kdy nám profesor rozdá zadání, je to nejhorší. To si nikdy nejste jisti, zda ten tahák skutečně vyndat a kam ho dát. Důležité je otipovat si učitele. Zda třeba během testu chodí mezi lavicemi, nebo jestli má ve třídě oblíbené místo, kam si stoupne. Jak říkám, občas je to skutečně o propracované strategii. Na té ale musíš, jak koukám, zapracovat, když si profesor stoupl hned za tebe a ty jsi měl tahák přes celou A4. Musím se přiznat, že tahle situace mě hodně zaskočila. Když si tam za mě stoupl a celou dobu se nehnul, bylo to nekonečné. Nejhorší na tom bylo, že jsem se ani nemohl otočit, protože bych hned zaujal jeho pozornost, a to není nikdy dobrý. Nakonec jsem prostě ten svůj tahák vzal a položil ho vedle svého testu. Měl jsem tak celou hodinu na stole místo jednoho papíru dva. Příště už to ale zažít nechci, to je pravda. A jak to děláš při ústní zkoušce, to přece nejde vytáhnout papírový tahák a číst si ho. (směje se) To už by byla skutečná frajeřina, ale teď jsi mě docela dobře motivoval. Představa, že tam zkoušejícímu před očima začnu číst z taháku, je fakt vtipná. Ne, ale vážně. Ústní zkouška je o upovídanosti a tou já docela oplývám, takže tady mám jedinou pomůcku: okecávat a okecávat.

LIDI, JAKO JE JAKUB, NEODSUZUJE. NEVADÍ MU DOKONCE, ANI KDYŽ OD NĚJ SPOLUŽÁCI OPISUJÍ, PŘESTO BY ON SÁM TAHÁK NIKDY NEPOUŽIL A RADĚJI BY ODEŠEL ZE ZKOUŠKY S NEPOŘÍZENOU. „A TAKY SE TO UŽ NĚKOLIKRÁT KVŮLI MÉ TVRDOHLAVOSTI STALO,“ POTVRZUJE DVAADVACETILETÝ STUDENT LUKÁŠ Z ČVUT. Lukáši, když jsem se bavil s tvými spolužáky, říkali mi, že ty si tahákem nepomůžeš ani při zkouškách, které se bez něj téměř nedají zvládnout. Je ti podobné švindlování tak moc proti srsti? Neřekl bych, že mám něco proti používání taháku. Jen ať si ho ostatní používají, v žádném případě to neodsuzuji, ale já zkrátka nemám nervy na to, během testu šátrat po kapsách a opisovat. Takže je to spíš o tom, že si netroufneš opisovat z taháku, nebo tím, že jsi na zkoušku vždy sebejistě připraven? Rozhodně se nepovažuji za vzorného studenta, ze zkoušky jsem už několikrát slušně vylétl, ale představa, že mě profesor chytne s tahákem v ruce, mě děsí víc, než když zkoušku neudělám. A myslím, že i pro vlastní pocit je fajn, když víte, že jste to celé zvládli vlastními silami. Takže skutečně nikdy nenastala situace, že jsi bezradně seděl nad testem a vyčítal si, že nemáš z čeho opsat odpovědi? Tyhle momenty má asi každý student. Padne na vás zrovna varianta testu, o které nic nevíte, a tak tam sedíte a čekáte na nějaký zázrak. Ti chytřejší vytáhnou z kapsy tahák a odpovědi najdou na něm, jiní to opíší od sousedů v lavici a zbytku se test promění v tipovací soutěž. Předpokládám, že ty se se svým odporem k podvádění řadíš do té poslední skupiny. Jak ti tedy jde takové tipování odpovědí? Záleží na tom, o jaký se jedná test. Pokud jde o kroužkovací, kde jsou na výběr tři nebo čtyři odpovědi, tak jsou šance relativně vysoké.

Většinou se jedná o dilema mezi dvěma možnostmi, ostatní jsou spíš takové scestné, aby vás zmátli. Horší je to s testy, kde chtějí učitelé jasné a konkrétní odpovědi a nenabízejí žádné alternativy. Z toho pak vycházejí věci, že profesoři ztrácejí víru nás dál něco učit. Co by se muselo stát, abys použil tahák nebo se podíval sousedovi přes rameno? Koukám, že mi nedáš pokoj, dokud nepřipustím, že jsem někdy měl nutkání podvádět. Snad tě tohle potěší. Občas si doma tahák dělám, ale je to z jiného důvodu, než bys čekal. Když jsem si ho totiž dělal poprvé, zjistil jsem, že se jeho přípravou člověk skvěle naučí na test. Jednou jsem si ho zkrátka napsal, ale nemusel ho ani použít, protože jsem se všechno během přepisování naučil. Od té doby si ho připravuji, ale do školy si ho ani nevezmu. A co se týká toho opisování od sousedů? Tomu jsem se chtěl trošku vyhnout, ale dobře. Já mám takový komplex ještě ze střední školy. Při zadání testu jsem asi neposlouchal učitele a při samotném psaní dost odpovědí opsal od souseda. Z testu jsem měl za pět přesto, že můj soused jedničku. Když jsem se pak podíval na jeho test, všimnul jsem si, že psal jinou variantu. Holt, chybami se člověk učí. Budeme muset se spolužáky po rozdání testů mezi sebou varianty proházet. Richard Valoušek, autor je redaktorem MF DNES

STIP.CZ

DUEL

PŘETAHOVANÁ O TAHÁK

STIP.CZ

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… o tom, jaká byla setkání autora duelu se samotnými studenty. Jací jsou mimo školu?

STIP.CZ

STUDENTS

FITSTYL

mama

STIP.CZ

EP 2009

Enjoy the movement 1 2 3 4 5 6 7 8

Pevně věřím, že jste z minulého čísla aktivně odpočati a posilovací seance vás občas navštíví i ve snu. Zkouškové období je už nějaký pátek za námi a je čas vymanit se z pravidelného posedávání ve studovnách a učebnách, jinak zakrníme. Dost bylo pohodových výpadů, přejdeme na aerobní trénink. Forma? Circle training – lidově kruháč. Neslyšeli jste o něm? Možná dobře, důležitý je dostatečný optimismus a elán do sportu! Máte-li prostor na koleji, začněte hned; pokud vás jarní slunko tahá za nos do přírody, neváhejte ani minutu! Náš jednoduchý aerobní intervalový trénink, při kterém nejen zpevníte tělo, ale zároveň zhubnete, vás nadchne třeba v blízkosti Břevnovského kláštera u studentských kolejí Větrník a Hvězda! S chutí do víru aerobní aktivity! 1. Jogging (běh)/svižná chůze. Ideální pro zahřátí. Doporučuji 15 minut svižné chůze či vyklusávání. Svaly se bohatě prokrví a budou připraveny na zátěž. Pokud vyrazíte do okolí Břevnovského kláštera, vezměte si pohodlné tenisky, teplé oblečení a pití do batůžku, přijde vhod. Doběhněte třeba k tůňce a hurá na squaty (podřepy). 2. Squat (podřep). S batůžkem na zádech se postavíme do mírného podřepu, obě kolena nasměrujeme dovnitř, vtáhneme břicho a snižujeme těžiště těla. Váha těla je pouze na jedné noze. Pohyb provádíme tahem a uvědoměle. Nedopínáme kolena, nepodsazujeme pánev! Cvik provádíme 10x tahem, 8x v tempu. Poté uvolníme a celou sérii opakujeme 4x. Posilujeme spodní polovinu těla, konkrétně hýždě a stehna. Nezapomeňte vystřídat nohy! 3. Leg curl (zakopávání). Squaty jsme prováděli tahem, zakopávání nás čeká v tempu. Odložíme na chvíli batoh, ať nám nepřekáží, zpevníme trup, neprohýbáme bedra, nezvedáme ramena a na místě střídavě zakopáváme. Doporučený čas je 10 až 15 minut. Následuje krátká přestávka na pití. 4. Knee up (kolena vzhůru). To nejlepší se blíží. Odložíme „bágl“, zpevníme se a neprohýbáme bederní část páteře. Ve svižném tempu střídavě zvedáme kolena vzhůru k bradě. Vyhovuje „time“ 10 až 15 minut? 5. Jumps (poskoky na místě). Pokud máte švihadlo, začněte skákat. V případě že ne, představte si jej, postavte se do stoje vzpřímeného a skákejte. Zkuste 1000 malých skoků a o nedokonalém zahřátí nemůže být řeč.

6. Kliky. Následuje tricepsová varianta. Postavení těla je totožné s předcházejícím cvikem. Pouze dlaně jsou v úrovni ramen a lokty směřují k tělu. Posilujeme tahem 8x ve čtyřech sériích. Neopomeňte prodýchat, i hlína či tráva mají své aroma. 7. Scissors (nůžky). S pažemi v bok jednoduše „stříháme nohama“ – pravá noha vpřed, levá vzad a ve vteřině vystřídáme. Tedy levá noha vpřed a pravá vzad. Prosím o svižné tempo! 8. Relax. A jestli je něco relax, tak je to náš dnešní cvičební závěr. Ne nadarmo se říká – uvolněte napětí a laktát jednoduchým vyklepáním končetin. A pokud chcete, můžete si i zívnout. Naordinujte si trénink třikrát týdně a přebytečným faldíkům můžete zamávat! Co říci na závěr? Brzy bude zkouškové, státnice a my začneme meditovat a ještě více věřit v Pána Boha! Petra Jandová Foceno v prostorách Holmes Place Energy Club Smíchov (www.holmesplace.cz)

Evropský parlamEnt jE jEdiný přímo volEný nadnárodní a mnohojazyčný parlamEnt na světě a jEdiný přímo volEný orgán EU. Evropský parlamEnt, ktErý jE volEn od rokU 1979, dnEs zastUpUjE téměř půl miliardy občanů.

jsi to právě ty, kdo rozhodnE svým hlasEm poslanEc Evropského parlamEntU = tvůj hlas v Evropě hlasovat jE tvé právo a moc tě to nEzmůžE nEnEch o své bUdoUcnosti rozhodnoUt ostatní

EvropSký parlamEnT roZhodujE SpolEčně S radou miniSTrů o dvoU třEtinách Evropské lEgislativy a o rozpočtU UniE. parlamEnT Také hrajE klíčovou roli při schvalování Evropské komisE. parlamEnT nyní Tvoří 785 EUroposlanců. počET poSlanců ZaSEdajících v EvropSkém parlamEnTu SE odvíjí od počtU obyvatEl dané zEmě.

volby do Ep 2009 lEToS budou hlaSovaT občané 27 zEmí a Zvolí 736 poslanců na příšTích 5 lEt. volEbními dny v čESké rEpublicE budou pátEk 5. čErvna a sobota 6. čErvna 2009, kandidáTi SE ucháZEjí cElkEm o 22 křEsEl. Tak nEZapomEň Svým hlaSEm ovlivniT budoucnoST Evropy! jE To na Tobě!

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… skvělých cviků, při kterých nejen zpevníš své tělo, ale zároveň zhubneš! Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah a sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.

STIP.CZ

STUDENTS

FITSTYL

mama

STIP.CZ

EP 2009

Enjoy the movement 1 2 3 4 5 6 7 8

jsi to právě ty, kdo rozhodnE svým hlasEm poslanEc Evropského parlamEntU = tvůj hlas v Evropě hlasovat jE tvé právo a moc tě to nEzmůžE nEnEch o své bUdoUcnosti rozhodnoUt ostatní

STIP EXTRA

STIP.CZ

STUDENTS

Začátky s mýdlovou krabičkou

Co to visí ze stromu? Šotouš! Dokážou hodiny číhat v korunách stromů na okamžik, kdy kolem nich ve správném světle profrčí pěkně naleštěná mašina, či hodiny zapáleně diskutovat o tom, jaké vagóny by měly České dráhy ještě zrekonstruovat a které už rovnou vyřadit do šrotu. Jízdní řády v knižním vydání jim řádně roztahují kapsy a zpravidla s nimi a jejich zálibou vydrží koexistovat jen velmi odolné typy partnerek. Šotouši neboli blázni do železnice a všeho s ní souvisejícího (viz box). V Česku jich jsou prý desítky, možná i více než sto tisíc. Pokud je nespatříte s fotobrašnou u kolejí či jak opisují výrobní číslo vagónu, nemáte šanci je na první pohled poznat. „Jsou to studenti, učitelé, kuchaři, lékaři, prostě zástupci všech možných profesí,“ vykládá mi u pivka Honza Beránek, jinak známý jako JTB. Pod tímto nickem píše články na nejnavštěvovanějším (teď už nejen) šotoušském webu www.zelpage.cz. Ale o něm později.

Honza dokončuje studium žurnalistiky, obživu mu poskytuje spolupráce se zpravodajskou agenturou. Nepíše o vlacích, ale o sportu. „Myslím ale, že tu je pár společných prvků. Nick Hornby kdysi o fotbale prohlásil, že na něj chodí ti, kteří ještě nemají manželky, nebo ti, kteří od nich už utíkají. Mezi šotouši také převažují lidé kolem dvacítky a pak kolem padesátky,“ popisuje Honza. Sám patří k první kategorii, k zájmu o železnici ho už v dětství přivedla jeho babička, která pracovala na dráze. První fotky pořídil, jak sám říká, „někdy ve dvanácti na mýdlovou krabičku“. Tak se prý přezdívá obyčejnému kompaktnímu foťáku v té nejlevnější cenové kategorii. „A za pár let začneš místo pobíhání s kompaktem viset na stromech s technikou za padesát tisíc,“ dodává Honza. „Ty visíváš, já ne,“ směje se Pepa Petrák, třetí k pivku. K zájmu o vlaky se dostal ryze z praktických důvodů. „Začal jsem před pár lety jezdit kvůli škole z Hranic do Prahy, a když jsem chtěl třeba vědět, jaký pojede vagón, zabrousil jsem právě na ŽelPage. Pak jsem začal sledovat fotogalerii a říkal jsem si, že bych do ní taky občas mohl něco přidat.“ Dnes dělá pro ŽelPage administrátora, informatice se věnuje i profesně. Petrák je jiný typ šotouše než Beránek. Namísto objíždění Česka si raději sbalí saky paky a na pár dnů vyrazí do zahraničí. „Ale je to dost nepřátelský koníček vůči delšímu vztahu,“ uznává Pepa. Docela věřím, že není moc partnerek, které jsou s to pochopit pravidelné proplétání se křovinami okolo trati třeba za účelem vyfocení mašiny číslo 751.002-7, a je kumšt nějakou trpělivou a tolerantní duši najít. Příliš žen pak není ani mezi samotnými šotouši.

Holky? Ty jdou raději na fotbal

„Jasně, že jsme přemýšleli nad tím, proč tomu tak je,“ směje se Honza. „Řekl bych, že když se holky chtějí věnovat nějaké mužské zálibě, tak už raději zajdou na fotbal, než aby okouněly u mašinek. Dívky si asi moc nebudou v šesti letech hrávat s mašinkami či v jedenácti pobíhat po nádražích. Je to jeden z těch posledních ryze pánských koníčků,“ míní Honza. Stejné je to prý i v jiných zemích. Vůbec nejvíc fandů do dráhy je v sousedním Německu, Česko se ale v jejich přepočtu na počet obyvatel také drží na špici. „A když přijedeš na nějakou akci do Německa, tak uvidíš skoro podobné složení fotičů a nadšenců – zase to budou z devadesáti procent chlapi, určité procento bude mít ponožky v sandálech, o další části si budeš myslet, že to jsou latentní gayové, pár jich bude obtloustlých...“ shodují se mí spolustolovníci. Podobné pak budou zřejmě i nejsilnější zážitky, které šotoušům jejich záliba přináší. „Nezažil jsem takový adrenalin, jako když jsi někde na fleku, strávíš tři hodiny čekáním na vlak, mokneš a chvíli předtím, kdy to má jet, se vyjasní, máš vlak krásně nasvícený a úžasnou fotku. Je to pocit, který jen tak nezažiješ,“ popisuje Honza. K základním šotoušovým znalostem tak patří nejen záludnosti jízdního řádu a fotografické techniky, ale také meteorologie. V záložce oblíbené jeho internetového prohlížeče tak nesmí chybět weby s co nejpodrobnějšími informacemi o vývoji počasí.

Je to tuctovka, neberem!

Ty ve stručné podobě nabízí i ŽelPage, tedy stránka, kde na šotouše narazíte s naprostou jistotou. Mimochodem – pokud byste se domnívali, že mezi nimi panuje jakási samozřejmá kolegialita, tak na to rychle zapomeňte. V komentářích k fotkám si nic nedarují: „Je to tuctovka, padá to, ploché, bez stínů, špatný násvit.“ Anebo roztomilé „nebe by chtělo více mráčků“. A to jsou hodnocení fotek, které projdou přísným výběrem. Devět z deseti zaslaných snímků se prý do fotogalerie ani nedostane. „Šedesát procent je naprosto hrozných, ti lidi snad vůbec neumí

STIP.CZ

Kdo je šotouš Původně hanlivě zabarvený výraz, který označoval podivíny běhající okolo mašinek. Časem se vžil a řada milovníků železnice ho běžně užívá i v jiných rozměrech jejich zájmu, než je focení. Stále však existuje část těch, kterým slovo zrovna nevoní. Jeho původ je nejasný, zřejmě vzešlo z anglického shoot (vystřelit, v přeneseném významu vyfotit). Slovo má také odvozeniny jako šotoflek (místo vhodné pro focení), šotoakce, šotovýlet, atp. fotit. Nulová kompozice, chaos, kácí se to,“ nebere si servítky Pepa. Není divu, že si pak často od zamítnutých autorů nevyslechne zrovna slova díků. „Při odmítnutí fotky se ukáže, jak moc je člověk ješitný. A týká se to i mě, když jsem v pozici fotografa.“ Galerie s devíti tisíci záběry však není tím jediným, co na ŽelPage přivádí kolem třinácti tisíc návštěvníků denně. Pokud třeba chcete zjistit, jaký vagón by měl jet ve vlaku, jímž se chystáte cestovat, v rubrice řazení vlaků najdete, po čem byste na webu Českých drah pátrali marně. „A třeba náš kalendář akcí dráhy přímo využívají,“ říká k paradoxní situaci, kdy původně zájmový web poskytuje pestřejší informace než dopravce, Petrák. Nadšenecká je stránka navzdory tomu, že se tvorbě obsahu více či méně často věnuje stovka lidí. Na svůj provoz vydělává ŽelPage prodejem (třeba triček, kalendářů či jízdních řádů) v e-shopu a členskými příspěvky. Provozovatelé se zatím brání inzerci.

Proberem to na Káčku

Nástup internetu také proměnil formu, jakou se o vlacích a jiných dopravních prostředcích diskutuje. Pokec se přesunul od hospod-

ského stolu k počítačové klávesnici. Vůbec největší dopravní putykou jsou stránky www.k-report.cz, familiárně nazývané Káčko. „A když se sejdeme v té skutečné hospodě, tak zpravidla na dopravu moc nedojde,“ říká Martin Jarath. Patří k nejaktivnějším diskutujícím, zároveň je jedním z moderátorů Káčka. Ti mají na starosti hlídat, zda se diskuse příliš nezvrhává, případně z ní načas nejvíce prudící uživatele úplně odstavit. „Ale to moc často neděláme, většinou pomůže domluva,“ tvrdí Jarath, podle kterého nejde příliš popsat, jací jsou nejčastější povídači. „Máme tu sedmi- i sedmdesátileté, policisty, bankovní úředníky, strojvedoucí i lidi z vedení drah.“ Sám přemýšlí nad tím, že se k modré armádě po dokončení univerzity také připojí. „Zpočátku bych chtěl sbírat zkušenosti třeba jako výpravčí, pak by se uvidělo, co dál,“ plánuje. To Beránek („při znalosti poměrů mě to vůbec neláká“) s Petrákem („státní sektor? to není nic pro mě“) nechtějí o práci pro dráhy ani slyšet. Tak dobrý šot, pánové!

Tomáš Lysoněk, autor je redaktorem MF DNES, autor není šotouš

STIP.CZ

STUDENTS

Začátky s mýdlovou krabičkou

Holky? Ty jdou raději na fotbal

Je to tuctovka, neberem!

STIP.CZ

Proberem to na Káčku

Nástup internetu také proměnil formu, jakou se o vlacích a jiných dopravních prostředcích diskutuje. Pokec se přesunul od hospod-

Tomáš Lysoněk, autor je redaktorem MF DNES, autor není šotouš

STIP.CZ

Vzory ani barvy k sobě nejdou, moc pruhů a moc barev, ale ono je to vlastně stejně putna, ne?

FASHION

Zajímalo nás, jak se s aprílovým počasím, při kterém se střídají paprsky jarního slunce se zimními vločkami, vypořádají studenti. Vydali jsme se opět mezi ně a hledali nejoriginálnější kousky oblečení. Ohodnotit jednotlivé modýlky nám pomohl také Tomáš Baránek, který je mimo jiné autorem knihy Jak sbalit ženu. Jeho slova by si tudíž měli mladí pánové i mladé dámy vzít k srdci.

Jednoduché, elegantní, člověk by skoro neřekl, že jsou to studentky.

STIP.CZ

Tomu není co vytknout, tedy pokud chce balit na fildě.

Dobrý, ale přemýšlím: co máte všichni s tou fialovou?

Foto: Marie Bauerová Připravila: Eva Samšuková

Vtipné ve městě i na sjezdovce; ale nedej bože, aby se v tom člověk přestal usmívat.

Humorné, ale bohužel zastaralé.

Není tam toho nějak moc?; ty střapce na botách… a červená je snad moc tvrdá… a šála se mu nehodí ke košili.

STIP.CZ

Vzory ani barvy k sobě nejdou, moc pruhů a moc barev, ale ono je to vlastně stejně putna, ne?

FASHION

Jednoduché, elegantní, člověk by skoro neřekl, že jsou to studentky.

STIP.CZ

Tomu není co vytknout, tedy pokud chce balit na fildě.

Dobrý, ale přemýšlím: co máte všichni s tou fialovou?

Foto: Marie Bauerová Připravila: Eva Samšuková

Vtipné ve městě i na sjezdovce; ale nedej bože, aby se v tom člověk přestal usmívat.

Humorné, ale bohužel zastaralé.

Není tam toho nějak moc?; ty střapce na botách… a červená je snad moc tvrdá… a šála se mu nehodí ke košili.

STIP.CZ

POVÍDKA

STIP.CZ

Intimita výletu aneb Poučení z dejvického nonstopu

Během přednášky se dá spát. Během přednášky se dají hrát piškvorky. Během přednášky se dá vyhrát sázka, že během deseti minut napíšete povídku, ve které se objeví zajíc. Vyhrála jsem – tady je výsledek... „Volové, zajíc,“ rozkřikl se Jožka tyčící se na pařezu někde mezi vodou a lesem. Byl červenec. „Když ho chytíš, domluvím ti rande se ségrou,“ ozvalo se od rybníka, ale to už Jožka bez váhání vystřelil za zajícem jako raketa. Ušák se lekl, pelášil do lesa, Jožka za ním, bosky v plavkách po jehličí mezi stromy, slunko svítilo, za patama se mu kamarádi smáli. „Tě vidím, jak ukecáváš ségru.“ Smích. „S Jožkou! Ta s tebou vymete podlahu.“ Mára mávl rukou a dál hypnotizoval Jožkovy jasně červené plavky míhající se mezi porostem. „Stejně prd chytí.“ „Náhodou, já bych si dal.“ Honzova rozcuchaná hlava napovídala, že právě vstává. „Mě nebaví pořád žrát ty pitomý konzervy.“ „Náš rybář promluvil,“ zašklebil se Mára a opodál stojící Šiška pobaveně přikyvoval. Honza vylezl ze stanu a protáhnul se. „Nemůžu za to, že tady v tý břečce všechno pozdechalo.“ Udělal dva kroky k ohništi a nakouknul do kotlíku. „Dal bych si pivko.“ „Dal bych ti do zubů za takový kecy,“ odvětil Mára. „Kvůli tvejm blbejm kecům, že budeš rybařit, sme nevzali nic pořádnýho.“ „Pozor, dáma se vyspinkala.“ „Sklapni, Šišoune.“ Zu Šišku neměla ráda. Šiška Zu taky ne. Zu se líbila Márovi. Mára se líbil Káti z Pelhřimova a Barboře z Vyškova. Před dvěma lety taky Ditě z Jeseníku, ale když se odstěhoval na koleje do Prahy, rychle na něj zapomněla s nějakým Vaškem. Honza měl Zu rád, ale proti Márovi by neměl šanci. Honzu měl rád Jožka, ale ten teď lovil zajíce. Zuzana vylezla ze stanu. „Tak co dneska, hošani?“ Prošla kolem kluků a přičupla za stromem. Honza s Šiškou se věnovali čaji, Mára sledoval Zu. Ta si stoupla, natáhla si kalhotky a došla si k Honzovi pro čaj. Bylo deset hodin, Jožka se vracel z lesa. V pravé ruce držel za uši zajíce. Ještě se mrskal. „Machr,“ okomentoval to Šiška, Mára hvízdl, Honza natáhl ruku

se vztyčeným palcem, Zu protočila oči. „Na co nám bude zajíc?“ „K jídlu asi,“ ohradil se Šiška. Zu si sedla k ohni a natáhla nohy. „Tak živýho zajíce nesežereš ani ty, hochu.“ Otočila do sebe čaj. Byl přeslazený a plavalo v něm smetí. Možná i nějaká moucha. „Proč živýho? Na to sme tě brali s sebou – abys nám navařila, ne?“ Zu pomalu položila hrnek. „Co?“ „Seš ženská,“ přisadil Šiška. „Ženské vaří.“ „Kokote,“ neodpustila si Zu a pohledem hledala podporu u ostatních. Nic. „Takže vy si myslíte to samý, jo?“ Nic. Zu vstala, zalezla do stanu a za chvíli před nima stála s báglem. „Co blbneš,“ nevydržel Mára. „Do města je to deset kiláků.“ „Nebudu vám tady dělat služku.“ „To od tebe nikdo nechce.“ „On jo,“ ukázala na Šišku a poskočila, aby batoh líp dosedl na zádech. „Na něj kašli.“ Honza šťouchl do Šišky, Šiška mu to vrátil. „Tak co bude s tím zajícem?“ připomněl se Jožka. „Já ho zas pustím.“ „Ale hovno.“ Šiška přiskočil k Jožkovi a vytrhl mu zvíře z ruky. „Zuzana se přestane chovat jak hysterická kráva a udělá ho k obědu.“ Zamával zajícem Honzovi před nosem. „Dal by sis, co?“ Honzův chvilkový vyčítavý pohled Zu dožral. „Radši zdechnu cestou do města, než tady zůstat s tlupou mizogynních prasat.“ Otočila se a ledabyle zvedla ruku na rozloučenou. „Mějte se.“ „Ona fakt odchází.“ Šiška položil Honzovi ruku kolem ramen. „Neboj, vole, za hodinu doleze zpátky.“ Nedolezla. U cesty stopla chlapíka v BMW a ten ji svezl až na výpadovku k Brnu. Za dva dny se sešli na kafe, za tři na oběd, za čtyři na večeři, v neděli u něj přespala a další neděli odjela k babičce do Karviné. Ten s BMW už nezavolal. Končil červenec.

To jsem se tak nedávno v nějakou popůlnoční hodinu ocitla ve svém oblíbeném dejvickém nonstopu. V nezavíracích hospodách se jde na dřeň, a pokud tam vzduchem nelítají židle, tak aspoň ostrá slova. U vedlejšího stolu vedl pár mezi dvacítkou a třicítkou hlasitou konverzaci. „Jak to jako myslíš – jet spolu na výlet? To ses zbláznila, ne?“ snažil se on překřičet Ramones (I wanna be your boyfriend) z jukeboxu. „Proč jako? Proč bysme spolu nemohli jet na výlet?“ řekla ona a vypadala, že mu jednu vrazí. Foukl jí do tváře kouř z cigarety. Vzduch mezi nimi tak ještě víc zhoustl. „No když s někým jedeš na výlet… je to takové, jak to říct...,“ nemohl najít správná slova. „Závazné?“ napověděla mu. Kývl. „To nechápu. Takže když mi skoro každý den voláš, je to v pořádku?“ zvýšila hlas. „Jasně.“ „Že spolu chodíme každý den na kafe a občas na pivo, to je taky nezávazné?“ „Na kafe chodím i s Vokáčem! A na pivo s půlkou Prahy,“ odpověděl.

„Že o sobě víme všechny intimnosti, to je taky v klidu, předpokládám...,“ křičela do tónů stále ještě ramonesovské Baby I love you a nadechovala se k pointě. On ji ale nenechal užít si jí. „Dokonce i to, že spolu spíme, je míň intimní než výlet,“ zasmál se a típl cigáro. Řekla mu, že je kretén, a poslala ho do prdele. „Tak půjdem asi oba, ne?“ Po chvíli zaplatili a šli. Ramones hráli We’re a happy family. Auta bourají i navzdory jasným pravidlům silničního provozu. Tihle dva tvrdě narazili zřejmě proto, že si pravidla nezávazného vztahu, který spolu měli, přesně nedefinovali. Prožívali tak vlastně dva paralelní vztahy, a než došlo k debatě o výletu, byli každý ve svém pojetí tak nějak autisticky spokojení. Nevím doteď, jestli si navzájem křivdili (a už to nikdy nezjistím), každopádně počasí teď začíná výletům přát. Takže je správný čas na jarní kalibraci stupnic intimnosti a opuštění zaplivaných nonstopů…

Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES

PRVNÍ BÁSEŇ MOU A KANÁRKOVI Na bidýlku pro dva navečer o Ní mlčí Jako on zpívá já mluvím v stejné řeči Jeho každé slovo Její jméno je Té již nikdy neviděl jsou slzy fotografie Konečně někdo zvoní to Mou je tady Sehnala lístky tři na výlet velkou lodí V Kanárské ostrovy tento tvůj dávný ráj Na v sukních kanárky úrodný je to kraj Já jdu ti za svědka a Tvojí paní Mou Na cestě zpáteční slavíme pospolu Snad věří pohádce pod křídel květinou Na bidýlku pro dva když spí a nepláče Zatímco vzpomínám na lásku jedinou Nemůžu spát a je mi do pláče

Jak krásná jsi dnes ráno jsi tu stála Máš k sobě ňadra stulená líbám je jsou malá Ta listonoška žel řekla že Mou není V tvůj obraz překrásný se každá žena mění Ten dopis kanárek teď čte si u stolu Píše mu jeho milá z Kanárských ostrovů Že přijet nelze Jí zlomenou má nohu Brzy by přijela modlí se k bohu Ten dopis od milé jeho je nadějí Ještě ve snu jej znova čte děkuje Jí A křídla zdvíhaje jak kotvy by odplouval Psal jsem ho včera večer když konečně spal V myšlenkách na mou Mou jsem semínko v zemi Píšu ti dopis Mou ona nepíše mi

Přijď ke mně moje Mou teď usnul v lastuře Snad hledá svou milou tam někde u moře Jeho srdce korouhev jako kompas je Vždy bije víc v myšlenkách na Tu již miluje Mávám mu na sbohem a sobě mávám též Nakonec najde svou perlu každý potápěč Pro velkou dálku k tobě trpím Mou Možná máš ve vlasech růžovou mašličku Při představě chvěji se že mašličkou jsem Každá věc na světě je tvým obrazem Bez tebe umírám u sebe si mě nech Jsi nejkrásnější víno jež chutnám na svých rtech Chtěl bych mít s tebou každý den dítě Přijď ke mně moje Mou přijď ke mně miluji tě

GINA ROCCA (24)

IGOR PEJCHAL (24)

Studentka Univerzity Palackého v Olomouci, baví ji čtení, psaní a magie. Jejími vzory jsou Sylvia Plathová a literární bůh Chuck Palahniuk. S dotěrnými fanoušky si ráda poradí na e-mailu: gina@stip.cz.

Student bohemistiky v 5. roč. na FF UK. Své milé říká Mou (hlásí se tak k básníku G. Apollinairovi, jehož láskou byla Lou – jak nazýval svou milenku Louise de Coligny-Châtillon). 14. 10. 2008 koupil ptáka, jenž krásně zpívá. Ty housličky se teď učí hladiti. Na den, odkdy tajně miluje Mou, si už nevzpomene.

STIP.CZ

POVÍDKA

STIP.CZ

Intimita výletu aneb Poučení z dejvického nonstopu

Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES

GINA ROCCA (24)

IGOR PEJCHAL (24)

STIP.CZ

PRAXE VS. STUDIUM

BEZ PRAXE NEJSOU KOLÁČE

„Anketa v českém průmyslu“ Organizujete praxe pro studenty ve své společnosti?

Vypisujete témata diplomových prací pro studenty VŠ?

žeme lehce přijít na důvod, proč si bez praxe nepochutnáme na koláčích. Bez praxe totiž není práce a právě bez ní pak nejsou koláče. Jak se to má s praxemi na vysokých školách s technickým zaměřením v České republice? Jaké plány se chystají v útrobách našich průmyslových podniků?

Dvě blány bubnu Bez praxe si pochutnáme leda na drobečcích. Odpadlé drobty sesbíráme po studentech vysokých škol a univerzit v západní Evropě, ve Spojených státech nebo Japonsku. Ve většině tamních škol totiž funguje model povinných praxí při studiu. Pozvolná příprava k pracovnímu procesu, který přijde „natvrdo“ po škole, patří ke studijním samozřejmostem. Stejně jako fakt, že bez předešlé praxe máte hledání pracovního místa velmi ztížené. Lidé z Institutu svazu průmyslu (ISP) nedávno dostali skvělý nápad, jak praktickou ukázkou ze života podpořit své snahy o zavedení jednosemestrálních povinných praxí na technických oborech. Vydali se přímo za premiérem Mirkem Topolánkem, aby mu pomocí dvoustranného bubnu demonstrovali vzájemnou závislost vysokoškolské teorie a praxe. Jedna strana-blána bubnu představuje praxi, druhá teorii. Jedna blána bez druhé nemůže znít, bez jedné blány je celý buben k ničemu. Stejně se to má s výukou na vysoké škole, která by podle představitelů ISP, což je jakási prodloužená ruka Fóra průmyslu a vysokých škol (FPVŠ), měla zahrnovat praktickou i teoretickou stránku studia. „Pravdou však zatím zůstává, že praxe – pokud už tomu tak není – mizí ze studijních plánů kamsi do ztracena,“ říká Jaroslav Koloc ze společnosti Škoda Auto a. s. Ve většině studijních plánů našich vysokých škol technického zaměření se pojem praxe v delším časovém intervalu téměř nevyskytuje. V lepších případech můžete najít dva až čtyři týdny praxe dobrovolné, jejíž absolvování

vám přinese pár kreditů k dobru, zkušenosti ale veskrze žádné. „Například při příchodu k nám do Škody se praktikant v našem velkém podniku po dvou týdnech dokáže leda zorientovat, dojít do jídelny, najít kiosek. Aby pronikl takzvaně pod povrch – poznal pravé pracovní prostředí a něčemu se naučil, musel by u nás strávit týdnů několik,“ dodává ještě Jaroslav Koloc.

Jen o to jedno Studenti mají leckdy strach, že pokud se vůbec do vysněné praxe dostanou, budou svého zaměstnavatele a krátkodobé kolegy jen otravovat, ubírat jim pracovní čas. Přitom spolupráce praktikanta se zaběhlým pracovníkem firmy může být přínosem pro obě strany. Student se po rozkoukání a otrkání ve své hostitelské společnosti přestane ostýchat a začne využívat nabyté poznatky. Sečteno a podtrženo může svému firemnímu opatrovníku ulehčit práci, ušetřit čas a sám po všech těch hodinách strávených na přednáškách poznat reálný život zaměstnance. Jak si tedy představit konkrétní snahu rektorů českých technicky zaměřených vysokých škol a „kapitánů průmyslu“, kterými jsou vrcholní představitelé a manažeři velkých průmyslových podniků? Jde jen o to jedno… Připravit a zkoordinovat veškeré podmínky – legislativní, administrativní, ekonomické i praktické – pro to, aby do školských vod mohly ladně vplout povinné praxe. A aby je studenti ještě ladněji mohli začít vykonávat. Ačkoli celý proces bude během na dlouhou trať, bezesporu se dostaví kladné výsledky.

Myslíte si, že dlouhodobá praxe může studenta lépe připravit na přechod ze školy do zaměstnání?

Zaměstnali byste na jednu semestrální praxi studenta VŠ za podmínky:

6% 23 % 17 %

30 %

77 %

70 %

90 %

Přirozenou dedukcí mů-

STIP.CZ

77 %

Ano

Neplacená praxe

Daňové úlevy pro firmu I bez těchto dvou podmínek

Podle představitelů tohoto projektu odpovídá optimální doba, za kterou se student naučí „chodit“ ve firmě i v zadaných úkolech, délce zhruba jednoho semestru. Přičemž praxe by měla být velmi intenzivní. Odezva hlavních aktérů celé akce – studentů – zní většinou pozitivně. Praxi by uvítali, nicméně ne na úkor volného času, nýbrž na úkor školní docházky. Samozřejmě – praxe by jednoduše nahradila celý jeden semestr prosezený v aulách. Došlo by ovšem nejspíš k prodloužení studia, na což by zájem uchazečů o technické obory nemusel reagovat šipkou nahoru. Jestli se povinné praxe umístí do bakalářského nebo až navazujícího magisterského studia, zatím zůstává otázkou. Většinou bývá zvykem, že školy s technickým zaměřením berou do prvních ročníků téměř každého zájemce o studium – bez přijímacích zkoušek, bez užšího výběrového řízení. Stovky studentů pak během dalších let projdou určitým typem selekce. Právě proto se projektový tým ISP přiklání k variantě umístit praxe do pozdějších let vysokoškolského vzdělávání. Starší studenti jsou většinou pevně rozhodnuti, že v daném oboru skutečně chtějí strávit svůj nadcházející život, jsou prověřeni ležatou osmičkou všech zkoušek a zápočtů a – v ne-

poslední řadě – v aulách a v lavicích jich sedá méně než na počátku studia. Pokud by praxe byly povinné opravdu pro každého účastníka terciárního vzdělávání, jednalo by se o velké množství studentů.

Trojlístek – student, firma, škola Kam všechny praxechtivé studenty umístit? Počítá se nejen s velkými, leckdy i nadnárodními podniky, jako je například Škoda Auto a. s., pro které není problém mezi tisíce svých zaměstnanců na čas zařadit několik vyjukaných praktikantů. Škoda Auto už podobný osvědčený formát aplikuje i ve své firemní soukromé vysoké škole. Jednalo by se ale samozřejmě i o menší firmy a firmičky se stovkou či pouze pěticí zaměstnanců. Přimět a motivovat menší společnosti, aby pod svá křídla vzaly na několik týdnů vysokoškoláky, lze zavedením povinných semestrálních praxí, ale také pomocí prostředků, kterými vládne stát – finančními úlevami, nebo naopak příspěvky. Počítá se také s účastí vysokoškolských pedagogů. Nejen, že by měli dohlížet na celkový pobyt svých studentů ve vybrané firmě, ale sami by se mohli lecčemu přiučit. Přece jen – představte si profesora, za jehož jménem se sice vine jako had řada úctyhodných titulů,

většinu z nich ovšem získal v šedesátých letech a od té doby nevystrčil nos ze svého kabinetu. Ve výsledku by povinné praxe prospěly i třetí zúčastněné straně – vysoké škole. Nabraly by díky nim nový vítr do plachet své výuky. Zavedení povinných praxí by nejspíš přineslo řadu počátečních nevýhod, jako například nutnou změnu zákonů, prodloužení studia a zvýšené finanční náklady. Tyto aspekty však lehce vyváží znaménka plus. Absolventi vysokých škol se nebudou při nástupu do práce tvářit jako Alenky v říši divů – využijí získané praktické zkušenosti a hodit se jim bude i zvýšená sebejistota. Chytré lidi? Máme. Jen je musíme objevit, vypiplat a vypustit do světa. Koneckonců – dokážete si představit, že by se vám v břiše vrtal lékař, který nikdy nedržel v ruce skalpel a zrovna chyběl, když jim ho pan profesor promítal na videu?? Studenti, no tak! Diskutujte o praxích na stránkách časopisu Stip.cz a zkuste sami rozhodnout, kterým směrem se bude ubírat vaše budoucnost! Eva Samšuková

STIP.CZ

PRAXE VS. STUDIUM

BEZ PRAXE NEJSOU KOLÁČE

„Anketa v českém průmyslu“ Organizujete praxe pro studenty ve své společnosti?

Vypisujete témata diplomových prací pro studenty VŠ?

Myslíte si, že dlouhodobá praxe může studenta lépe připravit na přechod ze školy do zaměstnání?

Zaměstnali byste na jednu semestrální praxi studenta VŠ za podmínky:

6% 23 % 17 %

30 %

77 %

70 %

90 %

Přirozenou dedukcí mů-

STIP.CZ

77 %

Ano

Neplacená praxe

Daňové úlevy pro firmu I bez těchto dvou podmínek

STIP.CZ

KULTOVKY

NÁZOR

STIP.CZ

MINISTERSTVO ZAVŘELO DALŠÍ VYSOKOU ŠKOLU, JE TO SPRÁVNÝ POSTUP? Jsou tomu dva měsíce, co bylo definitivně rozhodnuto o zavření další české vysoké školy. Po loňském odebrání licence Pražskému polytechnickému institutu dopadla podobně také soukromá Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze. Jsou české školy skutečně tak mizerné a vysokoškolská reforma je více než nutná, nebo Ministerstvo školství zbytečně zpřísňuje své nároky? Špatná publikační činnost, nedostatečné personální zajištění nebo špatně kvalifikovaní profesoři pro daný obor, to jsou hlavní příčiny uzavírání studijních oborů, kateder nebo celých škol. Nejvíce v ohrožení jsou především vysoké školy, které byly založeny v posledních letech. Poslední příklad to jen dokazuje. Vysoká škola z pražských Holešovic otevřela první ročník teprve v loňském školním roce a navštěvuje ji přes 100 posluchačů. Co pro ně vlastně uzavření školy znamená? V podstatě jen to, že budou za studiem dojíždět někam jinam, ovšem v rámci stejného města. Je to díky zákonu o vysokých školách, který přikazuje dané škole zajistit svým posluchačům studium podobného studijního programu na jiné škole. I přesto se Ministerstvo školství dostalo pod silný tlak veřejnosti kvůli zvyšujícím se nárokům a nové reformě, kterou chystá v blízké budoucnosti. Já bych ovšem ministerstvo z přehnané přísnosti nepodezíral. Každá škola, ať už nově založená nebo s dvacetiletou tradicí, je neustále podrobována zkouškám z řad ministerských pracovníků, prochází kontrolami a na jejich základě je upozorňována na nedostatky, které musí odstranit. Pokud ovšem problémy nastanou opakovaně, není jiná možnost než zkrátka školu, pro neadekvátní kvalifikaci, zavřít. Pro ministerstvo také hovoří fakt, že před uzavřením školy jsou projednány veškeré možné varianty řešení a také předem zjištěné možnosti, kam by studenti ze zrušených škol mohli přejít. V úvahu se tak bere skutečnost, kolik studentů obor studuje a zda je vůbec možné jim zajistit adekvátní studijní náhradu. Uzavření školy je však ve všech případech tou nejkrajnější možností. Ministerstvo tak činí pouze ve vyhrocených situacích, kdy například škola opakovaně nedokáže zajistit dostatek kvalifikovaných profeso-

rů. Potom i samotní rodiče studentů musejí uznat, že nejlepším řešením je přestup na školu, kde budou podmínky odpovídat alespoň minimálním normám. Důležitou otázkou však zůstává, proč ministerstvo novou školu nebo obor vůbec dovolilo otevřít. Například u posledního příkladu, zavírá školu jen necelé dva roky poté, co ji schválilo. Pokud škola skutečně splňovala všechna kritéria, jak se mohlo stát, že se tak rychle dostala na seznam nechtěných a nedostatečně zajištěných škol? Samozřejmě se jedná především o peníze, které ve školství chybí, a odnášejí to právě nové ambiciózní projekty. S tím ovšem musí v současné době počítat všechny instituce. V aktuálních ekonomických podmínkách nemohou školy automaticky počítat s finanční pomocí státu. To si uvědomuje i samotné ministerstvo a právě směrem k samostatnému financování škol vede svou novou reformu školství. Jejím smyslem by mělo být propojení školy s marketingem a trhem, kde by se měla uplatnit. V jejím čele by ale museli stát byznysmeni, kteří by měli možnost mluvit do řízení školy. To se nelíbí akademické obci, především vedení Univerzity Karlovy, které u ministra Lišky opakovaně reformu odmítá. Ten se, i přes odpor jednotlivých škol, snaží školám vynajít východisko. Reformu neustále oddaluje a do její tvorby zapojuje přední akademiky. Jak se ale zdá, kvůli rozpadu vlády bude v reformě pokračovat stejně někdo další, než mladý ministr ze Strany zelených. Zda si však nové vedení uchová zpřísňující metr, nebo raději bude více finančně vysoké školy podporovat, aby k podobným uzavíráním škol nedocházelo, to je otázka na někoho dalšího. Do té doby se nebudeme moct divit, že nám vysoké školy mizí před očima.

80 % ÚSPĚCHU JE DORAZIT TAM, r á d i V á s p o z v e m e n a p o h o v o r, e - m a i l : j o b s @ v g d . c z

KAM MÁTE

Richard Valoušek, autor je redaktorem MF DNES PRAHA, LIBEREC MLADÁ BOLESLAV, OLOMOUC

AUDIT > DAŇOVÉ PORADENSTVÍ > VEDENÍ ÚČETNICTVÍ > ZPRACOVÁNÍ MEZD > PODNIKOVÉ A PRÁVNÍ PORADENSTVÍ > AUDIT > DAŇO

BELGIE > LUCEMBURSKO > ČESKÁ REPUBLIKA > SLOVENSKÁ REPUBLIKA > MAĎARSKO > NĚMECKO > POLSKO > BELGIE > LUCEMBURSKO www.vgd.eu

STIP.CZ

KULTOVKY

NÁZOR

STIP.CZ

80 % ÚSPĚCHU JE DORAZIT TAM, r á d i V á s p o z v e m e n a p o h o v o r, e - m a i l : j o b s @ v g d . c z

KAM MÁTE

Richard Valoušek, autor je redaktorem MF DNES PRAHA, LIBEREC MLADÁ BOLESLAV, OLOMOUC

AUDIT > DAŇOVÉ PORADENSTVÍ > VEDENÍ ÚČETNICTVÍ > ZPRACOVÁNÍ MEZD > PODNIKOVÉ A PRÁVNÍ PORADENSTVÍ > AUDIT > DAŇO

BELGIE > LUCEMBURSKO > ČESKÁ REPUBLIKA > SLOVENSKÁ REPUBLIKA > MAĎARSKO > NĚMECKO > POLSKO > BELGIE > LUCEMBURSKO www.vgd.eu

STIP.CZ

KULTOVKY

STUDENTS

STIP EXTRA

Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… o tom, jak probíhalo hledání těch nejbizarnějších bakalářských a diplomových prací. Někdy to skutečně stálo za to!

Rozbor sovích hovínek a Ježíš coby zaměstnavatel O čem všem je možné psát odborné práce? Správně, úplně o všem! Stačí spočítat holuby nebo mořské koníky v Česku. Možná jste ale sami psali bakalářku či diplomku na zajímavé a neotřelé téma. Pochlubte se. Akademický rok se nám přehoupl do své druhé poloviny, máme za sebou zimní zkouškové období. Pro někoho první významnější krok ve vysokoškolském studiu, pro jiné poslední překážka před přípravou na uzavření svého studia. Studenti posledních ročníků rychle zapomenou na dílčí úspěch u zkoušek a již se pomalu připravují na každodenní boj s bakalářskou či diplomovou prací. My jsme si pro vás připravili takový malý přehled těch nejbizarnějších zadání těchto prací. Když jsem sbíral tipy na ty nejkurióznější práce, často jsem se shledával s názory, že každému přijde bizarní něco úplně jiného. Že studentovi přírodovědné fakulty přijde přirozené zabývat se osudem fenantrenu a pyrenu ve vzduchu, ale přitom se pozastaví nad výzkumem polské legace olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, v čemž jsou doma pro změnu historikové. Vzhledem k tomu, že mým oborem je historie a literatura, nemohu začít jinak, než na druhém konci akademické obce, na Přírodovědných fakultách Univerzity Karlovy a Masarykovy, kde jsem se setkal se skutečně podivnými pracemi, jejichž názvy jsem často nemohl ani vyslovit. Studie s názvem Molekulární přístupy k reprodukčním strategiím ptáků by měla přiblížit molekulární metody přispívající k objasnění reprodukčních strategií ptáků, respektive přináší-li tyto metody něco nového. Jasně, všichni chápeme. Pro laika, jako jsem já, to ve skutečnosti znamená, že například kachny mohou navzájem parazitovat v hnízdech a klást svým sousedkám vajíčka do hnízda. Sexy zpěvy. Tak zní práce, kterou si vybrala další studentka přírodovědné fakulty. V příštích měsících se tak bude dobrovolně zaobírat tím, na jaké frekvenci zpívají samečci a která z nich se samičkám nejvíce líbí. Další univerzitou, která skýtá kuriózní poklady ve svých závěrečných pracích, je bezpochyby pražská Česká zemědělská univerzita, neboli „hnojárna“. Tu studují tisíce budoucích inženýrů, kteří mají titul na dosah. Cesta k němu by jednomu z nich mohla vést přes

vyhodnocení výkonnostních parametrů rýpadla s vlečným kolečkem na lokalitě Grygov. Pokud nevíte, co všechno bude tato metoda obsahovat, nedivte se, já také ne! Nebyla by to zemědělská univerzita, kdyby se na ní studenti nezabývali efektivitou našeho zemědělství. Jedna taková práce čeká na studenta provozně ekonomické fakulty, kdy bude posuzovat efektivnost pěstování brambor s využitím hnojiva Lignohumátu. Teď bych přešel k takovému malému souhrnu na Vysoké škole ekonomické, abyste viděli, co všechno se dá ekonomicky zohlednit. Tak na příklad ekonomie včel. Práce zabývající se Einsteinovým názorem, že po vymření včel budou lidstvu zbývat jen čtyři roky života. Počkejte si pár měsíců a třeba autor této práce ve stylu science fiction přijde s katastrofickým scénářem. Už jste se někdy zaobírali tím, kolik je chodců v centru města a zda skutečně platí jejich přednost na přechodu? Student katedry ekonomie se přesně tímto aspektem bude zabývat v práci s názvem Ekonomie chodců v centrech: ekonomická analýza absolutní přednosti na přechodu vč. endogenní míry dodržování. Na ekonomce si studenti mohou vybírat opravdu ze všech možných témat. Jeden z profesorů nabízí svým studentům možnost propojit náboženství s ekonomikou na pozadí Nového zákona. Stačí si položit základní otázku: Odměňoval Ježíš z Nazareta v souladu s mezním produktem práce? Na závěr přehledu bizarních bakalářek a diplomek zabrousíme do světa milovníků zvířat, kteří se v hojném počtu najdou i mezi studenty. Nelze se pak divit, že se setkáte s prací, která nese název: Sčítání holubů na území Prahy, Rozbor sovích vývržků, Žížalí farmy u nás, či Chov mořského koníka v ČR. Na další vaše tipy se budu těšit na stránkách www.stip.cz, kam je můžete přidávat. Richard Valoušek, autor je redaktorem MF DNES

STIP.CZ

KULTOVKY

STUDENTS

STIP EXTRA

STIP.CZ

SUDOKU

PRÁCE

1 7

těžké

7 7

5 1

řešení 2

9 6 4 2 3 5 1

7 1 9 3 6 8 5

5 7 8 6 2 1 4

6 8 4 2 5 9 7 3

7 2 6 8 5 4 1 3 9

9 3 1 2 6 7 5 4 8

5 8 4 9 3 1 7 2 6

řešení 1

7 6

8 7

2 7

5 9

5 8

1 4 6 2

9 1 3

4 9 1 6 2 3 5 8 7

1 2 8 3 5 6 7 4 9

3 4 9 7 1 8 6 2 5

6 5 7 4 9 2 1 3 8

9 6 2 1 3 5 8 7 4

7 1 3 8 4 9 2 5 6

Autor: Jana Skalová, LMC

Statistiky platů zpracovává i služba Merces pracovního serveru Profesia.cz. Vzhledem k poměrně nedlouhé době

Na rozdíl od ní JobsMoney na Jobs.cz a její ekvivalent Porovnávání platů na Prace.cz anonymně vyhodnocují data, která do systému těchto portálů vkládají jejich uživatelé při vystavování životopisů a nastavení automatického vyhledávání a dále firmy při zadávání inzerátu. Jde o velkou množinu čísel, a v tom je mimochodem největší síla služby. U dat od uživatelů se pracuje až s 200 000 položkami, od firem přibližně s 20 000 položkami.

4 5

Pro úplnost je dobré zmínit i průzkum platů na serveru Jobpilot.cz. Jedná se o placenou službu, která vyhodnocuje údaje získané od uživatele podrobným dotazováním na jeho současné zaměstnání i zaměstnavatele včetně přibližného obratu firmy. Služby umožňující benchmarking platů jsou velmi užitečné, obzvlášť pro český trh práce, jehož platová hladina je velmi rozbouřená. Mimo jiné přispívají k nastolení větší spravedlnosti v odměňování bez ohledu na věk či pohlaví. Navíc je dobré, když uchazeč o zaměstnání zhruba ví, kolik peněz si vydělá na dané pozici, ještě než přijde na pohovor. Benchmarking platů, který na internetu nabízejí některé internetové portály, promění trh práce k lepšímu, a to pro obě strany – zaměstnavatele i budoucího zaměstnance.

Informace o platech v České republice zveřejňuje pravidelně ČSÚ na základě dat posbíraných úřady práce a ministerstvem práce a sociálních věcí. Zpracovává je společnost Trexima. Kamenem úrazu této statistiky je systém klasifikace pracovních pozic, který úřady práce používají, s pověstným názvem KZAM. Podrobně třídí pracovní pozice všech možných a nemožných druhů, ale trochu zaspal dobu, takže se v něm moc nenacházejí „moderní“ profese například z oblasti marketingu. A takových je v dnešní době hodně. Z dat této statistiky vychází například služba na www.platy-mzdy.cz.

Zveřejňování platových průměrů pro danou profesi a lokalitu je novým nástrojem na českém internetovém trhu práce, který harmonizuje platová očekávání uchazečů o zaměstnání s nabídkou zaměstnavatelů, aniž by se přitom firmám bral manévrovací prostor pro vyjednávání s konkrétním uchazečem. Nezveřejňují se data konkrétních uživatelů ani firem, nýbrž průměry pro danou oblast.

jeho existence na českém internetu disponuje o dost menším vzorkem dat od firem i z uložených CV. Navíc pracuje s údaji o platech, které do systému zadávají uživatelé ve chvíli, kdy do něj vstoupí. Požadavek zadat svůj plat může sice uživatel obejít, ale není jednoduché najít cestu jak, takže systém poměrně rychle kumuluje data a vykazuje se již dost početným vzorkem. Určitou nevýhodu lze vidět v tom, že uživatel může systém něčím „nakrmit“, jen aby měl klid a mohl jít dál. JobsMoney ani Porovnávání platů tuto povinnou položku nemají. Uživatele k zadání platu motivují tím, že když ho uvedou, zobrazí se jim graf, který srovnává jejich plat s průměrem platů zadaných uživateli i firmami. Není bezvýznamné, že platy si na Jobs.cz a Prace.cz mohou porovnat jen registrovaní uživatelé.

Téměř 90 % lidí by chtělo, aby byl plat veřejný a uvedený již v inzerátu pracovní nabídky. Platová transparentnost je zcela běžná například v Anglii, Rusku, USA. V Čechách jsme v této oblasti dost opatrní a vědět například, kolik bere váš kolega, se zrovna ve firemním světě dvakrát moc nevyplácí. Blýská se však na lepší časy! Novinkou na českém internetu je od března služba JobsMoney na Jobs.cz a Porovnání platů na Prace.cz.

středně těžké

Benchmarking platů dostupný na internetu

STIP.CZ

8 4 2 6 7 3 9 1

STIP.CZ

SUDOKU

PRÁCE

1 7

těžké

7 7

5 1

řešení 2

9 6 4 2 3 5 1

7 1 9 3 6 8 5

5 7 8 6 2 1 4

6 8 4 2 5 9 7 3

7 2 6 8 5 4 1 3 9

9 3 1 2 6 7 5 4 8

5 8 4 9 3 1 7 2 6

řešení 1

7 6

8 7

2 7

5 9

5 8

1 4 6 2

9 1 3

4 9 1 6 2 3 5 8 7

1 2 8 3 5 6 7 4 9

3 4 9 7 1 8 6 2 5

6 5 7 4 9 2 1 3 8

9 6 2 1 3 5 8 7 4

7 1 3 8 4 9 2 5 6

Autor: Jana Skalová, LMC

Statistiky platů zpracovává i služba Merces pracovního serveru Profesia.cz. Vzhledem k poměrně nedlouhé době

4 5

středně těžké

Benchmarking platů dostupný na internetu

STIP.CZ

8 4 2 6 7 3 9 1

STIP.CZ

ŠKOLY

Jak objednat vazbu diplomky na internetu... Jelikož i v rámci naší redakce několik jedinců dopisuje diplomovou práci, řešili jsme, kde a jak práci svázat. Vazba diplomky je stresující záležitostí, proto jsme využili možnost objednávky vazby na www. diplomka24.cz, kde lze objednat desky několik dní nebo jen hodin předem. V dohodnutý termín přijdete na provozovnu a na počkání vám zrealizují vazbu do již připravených desek. Na webu diplomka24.cz jsme našli kompletní informace, jak postupovat při vazbě diplomových a jiných prací. Samotná objednávka má 4 části. Nejdříve vyplníte základní údaje – barvu desek a písma, termín vyzvednutí, možnost potisku hřbetu, vazbu do plátna nebo kůže ve 4 různých barvách, vlepení obálky na CD nebo přílohy. Dále

STIP.CZ

vyplníte, jaké řádky na desky nazlatit, můžete zadat až 15 řádků o 50 znacích. V dalším kroku je možné nahrát soubory a realizovat i tisk vnitřních stran. My jsme tisk vynechali a rovnou vyplnili kontaktní údaje. Po schválení přehledné rekapitulace byl proces objednávky dokončen. Za několik minut jsme obdrželi potvrzující mail naší objednávky. Jelikož jsme požadovali expresní vyhotovení, ještě ten den jsme navštívili provozovnu a byli zvědaví, zda jsou desky hotové. Po odevzdání vnitřních stran jsme uhradili cenu, která byla uvedena v objednávce. Za 20 min. jsme odcházeli se svázanou prací včetně potisku hřbetu a 5 řádků na deskách. Vazba práce i potisk desek byly v dokonalé kvalitě. Jsme rádi, že tato služba funguje, a můžeme vám ji vřele doporučit.

VŠE bude mít sportovní halu

Twofold – vracíme Zlínu film

Studenti a zaměstnanci VŠE budou mít k dispozici víceúčelovou sportovní halu. Vznikne v areálu na Třebešíně do konce roku 2009. Projekt počítá s plochou, na které bude možné umístit současně 3 volejbalová nebo basketbalová hřiště, hřiště na házenou, florbal, sálový fotbal a další sporty. Vybudována zde bude rovněž umělá horolezecká stěna a sál se zázemím pro rehabilitační cvičení. V objektu bude umístěna také technologie pro nafukovací tenisovou halu. VŠE je jediná z pražských univerzit, která doposud neměla odpovídající sportovní zařízení a pro sportovní činnost si musela prostory pronajímat. „Této investici předchází mnohaleté úsilí,“ říká ředitel Centra tělesné výchovy a sportu Mgr. Miloš Pádivý. „Bylo třeba získat vhodný pozemek pro výstavbu haly, odkoupit tenisový areál od Magistrátu hl. m. Prahy, získat souhlas příslušné městské části a potřebné finanční prostředky z MŠMT,“ dodává.

V úterý 31. 3. 2009 začalo natáčení nového filmu s názvem Twofold. Film Twofold je bakalářskou prací Luďka Wellarta, studenta Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, který chce celou Českou republiku přesvědčit, že studentské filmy se netočí pouze v Praze, ale také ve Zlíně, který byl již za minulého režimu českou filmovou metropolí. Celý tým, který se na projektu podílí, je tvořen pouze studenty FMK na UTB ve Zlíně. Roli hlavního hrdiny obsadil mladý herec z Ostravské komorní scény Aréna, Michal Čapka. Tento devětadvacetiletý talent získal již v roce 2003 v kategorii Mužský herecký výkon Cenu Alfréda Radoka a v roce 2007 obdržel další uznávanou cenu – Cena Thálie 2007 pro mladého činoherce do 33 let. A o čem film vlastně je? Jedná se o krátkometrážní film, který zachycuje život se závažnou psychickou nemocí, a tou je schizofrenie. Tři mladí lidé – Anton, Lola a Frank – žijí běžným životem ve Zlíně, mezi nimi je však jedno velké tajemství. Je to příběh nejen o mléku, botách a špatných snech. Co se skrývá za pravdou, kterou si život pro Antona přichystal?

a dalších příbuzných oborů. Získané vědomosti a praktické dovednosti může uplatnit ve zdravotnických zařízeních, aplikačních centrech kontaktních čoček, v provozovnách oční optiky, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky pro optiku, oftalmologii a optometrii. Bližší informace naleznete na stránkách www.fbmi.cvut.cz.

Areál na Třebešíně je situován mezi školou a kolejemi na Jarově. Výstavbou haly se současný tenisový areál změní na sportovní komplex. VŠE tak získá kvalitní sportovní zázemí zejména pro zajištění výuky tělesné výchovy. Kromě toho také „hala umožní širší účast školních družstev na aktivitách České asociace univerzitního sportu a sportovních svazů ČSTV. Zároveň umožní pořádání a spolupráci při vrcholných sportovních soutěžích v rámci sportovních svazů či Asociace univerzitního sportu,“ dodává Mgr. Pádivý.

Nový studijní obor na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT V září bude na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT zahájena výuka v novém bakalářském studijním oboru optika a optometrie. Studium je realizováno v úzké spolupráci s Fakultou strojní ČVUT v Praze a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Absolvent tohoto studia najde uplatnění nejen jako oční optik a optometrista, ale i v oblasti práce se speciálními lékařskými přístroji, v oblasti výroby a aplikace brýlových a kontaktních čoček

Majáles VŠB-TUO 2009 Asi jen těžko budete v Ostravě hledat člověka, který by neznal Majáles Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, tradiční studentskou oslavu pořádanou každoročně v květnu. Tradice Majálesů byla Stavovskou Unií Studentů VŠB-TUO obnovena již v devadesátých letech minulého století, přičemž dnes v této tradici rádi pokračujeme a pracujeme na tom, aby tato tradice nejen nezanikla, ale aby se dále rozvíjela. Jak se nám daří, musíte posoudit vy. I tento rok se 6. května změní parkoviště v areálu kolejí VŠB-TUO na stage, na které mohou studenti i nestudenti oslavit v rytmu kvalitní hudby svůj svátek.

Pražská deklarace evropských studentek a studentů: ne školnému, ano Boloňskému procesu a účasti na řízení vysokých škol Ve dnech 15. 2. 2009 – 19. 2. 2009 se na půdě Českého vysokého učení technického v Praze konala 17. Evropská studentská konvence (ESC), organizovaná Studentskou komorou Rady vysokých škol (SK RVŠ), národní reprezentací studujících v České republice, ve spolupráci se Studentskou unií ČVUT. ESC je pravidelné setkání zástupců členských organizací Evropské studentské unie, která zastupuje více než 11 milionů studujících z 38 zemí Evropy. ESC, která se konala pod záštitou českého předsednictví Radě Evropské unie a rektora ČVUT, zahájil ministr školství Ondřej Liška. Jejím hlavním tématem bylo posilování účasti studujících v hodnocení kvality na vysokých školách, řízení vysokých škol a prosazování cílů Boloňského procesu. Více než 100 zástupců studujících z celé Evropy se v průběhu pětidenní konference

účastnilo množství panelových diskusí a workshopů. Závěry 17. ESC byly shrnuty v Pražské studentské deklaraci. Ta bude předložena ministrům školství zemí EU na konferenci v Leuvenu, která se bude konat ve dnech 28.–29. dubna 2009 a jejímž hlavním tématem bude budoucnost Boloňského procesu. Hlavním poselstvím Pražské studentské deklarace je podpora pokračování reformního úsilí Boloňského procesu a jeho posílení v následujícím desetiletí. Cílem těchto reforem je vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), v rámci kterého bude podporováno, usnadňováno a umožňováno vzdělávání napříč celým kontinentem.

A že naše nabídka je skutečně zajímavá, dokazuje fakt, že počet návštěvníků této akce se v posledních letech pohybuje kolem patnácti tisíc. Majáles je studentským svátkem, svátkem radostí studentského života se vším, co k tomu patří. Studenti VŠB-TUO se podílí na výběru kapel, výběru občerstvení, výběru atrakcí, studenti také sami pracují při fyzické organizaci akce. Přijďte i vy pobavit se a oslavit jarní den s hudbou a zapojte se do tradičního majálesového průvodu masek o skvělé ceny! Těšíme se na vás 6. května 2009! Iva Šedlbauerová

Na České zemědělské univerzitě v Praze oficiálně vznikla Studentská unie (SU ČZU). Unii tvoří většina studentských spolků univerzity, které vzájemně spolupracují a připravují pro studenty různé kulturní, společenské, sportovní a jiné akce. Přidáte se? Navštivte www.su.czu.cz.

STIP.CZ

ŠKOLY

STIP.CZ

VŠE bude mít sportovní halu

Twofold – vracíme Zlínu film

STIP.CZ

ROZHOVOR

PORADNA

Living abroad has always been a dream of mine. To experience unfamiliar situations and work through challenges that help me develop and learn are all part of that motivation to live away from home. Following my graduation from university I was set to move countries with an internship program, unfortunately that program became unattractive and so I made my own plans to move abroad and work overseas for 1 year. That was more than 14 years ago now and I am still working through the adventure and challenge that was here on my first day in Prague. Sure, I can speak the language a little better and I no longer get ripped off by the dodgy taxi drivers, but the enjoyment of meeting new people in the city or travelling to places under meters of snow to ski is something that just wouldnâ&#x20AC;&#x2122;t happen in sunny, rainy, windy Ireland. A lot has changed in Ireland since I left and a lot has also changed here in Prague, I feel both privileged to have seen that change but also connected to it as I helped make some of these changes and

got to know many of those directly responsible for helping the country make those changes, possibly something that I would not have experienced if I had remained at home in familiar surroundings. The place that Prague was in 1994 is well and truly gone now and more and more people I meet are looking further East to see if they can experience the same dynamics and opportunities that existed 15 years ago. This is emphasized by the number of people going on adventure holidays to achieve their personal goals outside the work place. Going abroad at any stage in life is always beset with uncertainties but it has a silver edge that is hard to resist. If you think youâ&#x20AC;&#x2122;re going to miss friends, well all I can say is, get a sofa bed! Because there are few months that go by when I havenâ&#x20AC;&#x2122;t got someone here to entertain in this city that I now call home.

Eoin Hanley Human capital senior manager, PricewaterhouseCoopers

STIP.CZ

ROZHOVOR

PORADNA

Eoin Hanley Human capital senior manager, PricewaterhouseCoopers

STIP.CZ

DOPISY REDAKCI