Stip magazine March 2009

MAGAZÍN PRO STUDENTY

ZDARMA

STIP.CZ

BŘEZEN/DUBEN 2009 (12)

1

2

STIP.CZ

ROZHOVOR

EDITORIAL & OBSAH

EDITORIAL Život nás dokáže často překvapit. Zejména, když se přestane vyvíjet podle našich očekávání. Většina z nás má o průběhu toho svého jasnou představu. Často se také domníváme, že existuje jenom jediná správná cesta, kterou bychom měli jít. No a možná ne.

Pro mě to bylo vždy jasné: studium, zábava, pro zpestření i práce, pak kariéra, a až jednou „vyrostu“, možná se i provdám a přijdou děti. Tak nějak přece uvažuje většina holek studujících na vysoké škole, nebo ne?

Podobně to viděla i moje dobrá kamarádka. Ještě před dvěma roky jsme spolu trávily hodně času, ať už ve škole, nebo mimo ni. Bylo to skvělé období: povídání u kafe, společné návštěvy posilovny, kalby a podobné „holčičí“ radosti. Občas to však bylo i vyčerpávající, zejména když jsme někam večer vyrazily a kamarádku nebylo možné dostat z „místa zábavy“ před pátou ráno. No a pak odjela na rok do zahraničí. Když se vrátila, připadala mi nějak zvláštní. Po dvou týdnech mi to začalo docházet a ona mi všechno jen potvrdila: je „v tom“. A k mému údivu byla moc spokojená a vypadala šťastně.

Nechápala jsem to. Vždyť prvořadé je skončit školu, užít si mládí, cestovat. Proč mít teď dítě? Ale mýlila jsem se. Bavit se, nemít velkou zodpovědnost a snažit se dospět co nejpozději není v tomhle věku jediný návod na štěstí. Kamarádka se přestěhovala do menšího města, ze kterého pochází, vdala se a za dva týdny by do jejich rodiny měl přibýt i malý chlapeček. Školu dokončí o něco později. Pořád je moc spokojená. Život se přesně naplánovat nedá. Kdyby to opravdu šlo, přestal by být tak zajímavý.

A kamarádce bych ráda poděkovala za to, že mi ukázala, že k tomu, abychom byli šťastni, se nemusíme ubírat jen jediným směrem, který se zdá správný.

Tatiana Veščičíková

STIP.CZ

3

STIP.cz Magazín pro studenty www.stip.cz stip@stip.cz Vydavatel TA Promotion International, s. r. o.

Tř. T. Bati 5267, 762 02 Zlín IČ: 267 78 148 www.ta-promotion.cz Šéfredaktor Tatiana Veščičíková /tatiana@stip.cz/ Redakce /redakce@stip.cz/ Miroslav Němý Lucie Frydecká Petra Jandová Petr Švihel Jiří Pešek Tereza Syrová Ondra Látal Miroslav Cvrček Zuzana Říhová Aneta Baklová Petr Veselý Richard Valoušek Eva Samšuková Pavel Prchal Luděk Vokáč Fotografové /foto@stip.cz/ Marie Bauerová Michal Fridrich Grafický design Housewife /housewife@gmail.com/ Jazyková korektura Igor Pejchal Inzerce Adam Kožela /adam.kozela@ta-promotion.cz/ Tomáš Rašner /tomas.rasner@ta-promotion.cz/ Distribuce Petr Kubíček /petr@stip.cz/ Copyright © 2009 TA Promotion International, s. r. o.

Stip.cz vychází 4krát ročně Tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC Uzávěrka 13. února 2009 Distribuce od 2. března 2009 Příští číslo vyjde 27. dubna 2009 Registrace MK ČR E 16630 Partneři Stipu:

4

STIP.CZ

NEWS

novinky

Pes ve Zlíně zase zaštěká Ve Zlíně se bude již pošesté konat Mezinárodní studentský filmový festival Zlínský pes.

Jako každý rok ho i letos organizuje Filmová škola Zlín, v jejíchž prostorách se také část celého mecheche uskuteční. Kromě několikadenního sledování pláten s animovanými filmy mají studenti možnost zúčastnit se mezinárodní soutěže, a to dokonce v šesti kategoriích.

Snímky, které nesmí být starší než dva roky, budou pak hodnotit dva profesionálové a jeden student. Dále se v průběhu festivalu můžete aktivně i zcela pasivně setkat a diskutovat se studenty jiných škol, zamakat si na workshopu nebo kriticky zhodnotit debuty slavných německých režisérů, na jejichž tvorbu se program festivalu Zlínský pes chystá zaměřit.

Takže rychle vytáhněte z kapes diáře, podtrhněte si datum 2.-8. března 2009 a přijeďte za námi do Zlína!

Winton Train — stále na cestě Evropský projekt Winton Train – Inspirace dobrem vyhlásil pro studenty středních a vysokých škol ve věku od 15 do 26 let soutěže v oborech literatura, fotografie a výtvarné dílo o velmi hodnotné ceny. Zadání soutěží je pro všechny obory stejné: témata jsou lidskost, slušnost, dobré skutky, jednoduše veškeré práce inspirované principem dobra. Svět kolem nás je přece plný příběhů, které čekají na objevení!

Zaslané práce vyhodnotí porota složená ze špičkových odborníků, jako jsou například: Marek Epstein, Jiří Stránský, Lucie Stropnická, Jan Šibík, Jiří David, Eva Eisler a Erika Bornová. Z každého oboru soutěže postupuje do finálového kola 30 vybraných prací, které budou oceněny. První cena je 40 000 Kč v hotovosti, jízda historickým vlakem Winton Train z Prahy do Londýna, stáž v médiích a věcná cena v hodnotě cca 20 000 Kč! To už přece stojí za trochu námahy. Soutěž končí již 16. března 2009. Bližší informace naleznete na www.wintontrain.eu.

Zájem o vysoké školy i nabídka jejich oborů opět stouply Česká republika patří v rámci Evropy ke státům s vysokou úrovní vzdělanosti. Nejlépe jsme na tom s počtem lidí se středoškolským vzděláním s maturitou, s absolventy vysokých škol je to už horší. Nicméně letošní zájem žáků o studium na vysoké škole je zase o něco vyšší než v loňském roce. Šanci uspět při přijímacích zkouškách na některý z téměř 3 000 oborů mají asi tři čtvrtiny žadatelů. Nabídka se v letošním roce rozrostla hlavně o nejrůznější obory zdravotnických věd. Díky novým směrnicím Evropské unie musí zdravotnický personál v čele se zdravotními sestrami absolvovat vyšší než jen odborné středoškolské vzdělání.

Obor všeobecná sestra lze nyní studovat celkem na šestnácti fakultách v republice.

Ve zdravotnictví je převis zájemců již tradičně největší, naopak největší šanci uspět a dostat se na vysněný obor mají studenti v oblasti techniky.

NEWS

5

STIP.CZ

Studenti milují poker. Konečně už i u nás Pokerová vlna dorazila do střední Evropy. Večery strávené v okruhu přátel u stolu s žetony a kartami v ruce již nejsou pouze doménou studentů na západ od nás. Důkazem může být studentská pokerová liga UNIpoker.cz, která zažívá v posledních měsících nevídaný nárůst počtu uživatelů z řad studentů na online i živých turnajích. Na adrese www.unipoker.cz můžete začít svou pokerovou dráhu i vy, více se dozvíte také na straně 26 v tomto vydání.

„V dubnu se bude soutěžit“ Vypadá to, že pracovní portál Spráce.cz chystá na měsíc duben soutěž určenou především studentům posledních ročníků vysokých i středních škol. Detailní informace se zatím nepodařilo zjistit, ale je pravděpodobné, že celá akce bude spojena s hledáním první práce. Na portálu www.sprace.cz je pro absolventy speciální sekce, do které zaměstnavatelé dávají nabídky, které se od ostatních liší zejména menšími či žádnými požadavky na praxi v oboru.

Tvoř magazín Stip.cz. Bloguj na Stiplist.cz Na obsahu magazínu pro studenty Stip.cz se nyní může podílet opravdu každý. Stačí být zaregistrovaný na portálu studentů Stiplist.cz a svou tvorbu tam uveřejňovat jako blog. Nové příspěvky se zobrazují ostatním uživatelům a čtenářům přímo na hlavní stránce portálu.

Blogy jsou uživateli průběžně hodnoceny a ty nejlepší budeme pravidelně otiskovat v časopise ve speciální rubrice. Vaše dílo se tak může dostat do ruky všem 65 000 čtenářů magazínu pro studenty Stip.cz.

Připravila Eva Samšuková

Končí vám na jaře studium?

Seznamte se s příležitostmi v PwC! PricewaterhouseCoopers je mezinárodní síť předních poradenských společností a nejžádanější poradenská firma mezi studenty vysokých škol v ČR.

The place to succeed © 2009 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. „PricewaterhouseCoopers“ označuje českou společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., či dle kontextu síť členských společností PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

Absolventům nabízíme uplatnění v oborech • audit a účetní poradenství (Praha, Brno, Ostrava) • daňové poradenství (Praha, Brno) • poradenství pro podniky (Praha) Výběrová řízení na absolventské pozice již probíhají.

Sledujte www.pwc.cz/absolventi nebo se zaregistrujte na www.pwc.cz/kariera. www.pwc.cz/absolventi www.pwc.cz/zapojtese

Theplacetosucceed

6

STIP.CZ

GLOSY

Vyděržaj pijaněr vyděržaj!!!!

Štátne porno?!

V Moskvě již studuji 5. měsícem aspiranturu. Když se mě přátelé ptají na pocity, které mám z tohoto města, zpětně vzpomínám jen na to dobré. Třeba na hezké chvilky se spolubydlící, které jsem byla adoptivní matkou řešící zažívací problémy způsobené předávkováním mléčnými výrobky. Utracené peníze za špunty do uší, bez kterých byl spánek se sousedkou nemyslitelný. Vzpomínám na vysoký krevní tlak a žaludeční potíže způsobené neustálým stresem. Vzpomínám na každodenní jízdu metrem s pocitem sardinky v konzervě trpící akutním nedostatkem kyslíku, způsobeným nefunkční vzduchotechnikou metra. Pokud vás kamarádka nechá ve štychu s odvozem na letiště a rozhodnete se cestovat s 25kilogramovým kufrem na kolečkách, která k mé smůle nekamarádila s moskevskými chodníky, také známé jako metropolitní tankodromy, a až se ocitnete po kolena ve sněhové břečce, pak na pomoc už vůbec nespoléhejte. Odměnou za výdrž, vynaložené úsilí a vykonání posledních zkoušek se mi stává odvoz sanitkou na letiště a rehabilitační zájezd v Turecku. Tam prožívám Vánoce podle ruského kalendáře. Ocitám se na vánočním večírku, pompézní jak na diplomatickém příjmu.

Ale teď vážně (i když předešlá slova neztrácela na vážnosti).

Přes „drobné“ problémy s asimilací je Moskva nezapomenutelná. Začátky jsou vždy složité a nadějí se mi stává přicházející jaro, i když předpovídané teploty na březen se blíží k –30 stupňům. NASTĚNKA taky neumrzla! Vyděržaj pijaněr vyděržaj!!!!

Petra Ivko (26), studentka Univerzity mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO)

Naše mrazom skrehnuté šteklivé fantázie roztopí druhý najnavštevovanejší portál na Slovensku. Žeby oneskoreným darčekom, ktorý nenašiel miesto pod vianočným stromčekom?

Novú webovú stránku možno zaradiť do kategórie nevyčerpateľných studní prekypujúcich porno tematikou. Spustenie tohto projektu sprevádzal rozruch v netradičnom prostredí: vďaka minoritnej akciovej previazanosti a voľnej ruke slobodne mysliaceho manažmentu sa jedno zo slovenských ministerstiev „nedopatrením“ spolupodieľa na rozkoši poskytujúcej novinke. Žeby reforma stratégie v starostlivosti o potreby voličov? Nanešťastie, v snahe o udržiavanie celoplošnej morálnej gramotnosti, bol prístup do svätyne zakázaného ovocia spoplatnený. Omámeným chtivosťou neostáva inej voľby, ako odčerpať zo svojho konta niečo menej než dve eurá. Prispejúc tak azda svojou troškou do rozpálenej štátnej pokladnice. Ak je toto zrod revolučnej metódy získavania dodatočných prostriedkov do verejných rozpočtov, získali si môj úžas.

Veronika Vighová (23), studentka Ekonomické univerzity v Bratislavě a ředitelka magazínu pro studenty Stips.sk

Diktátoři a dnešní česká politika Donedávna by nikoho nenapadlo spojovat tyto diktátory s naší největší opoziční stranou. Dnes je však situace trochu jiná, a postarali se o to především dva čelní představitelé ČSSD. Nejprve se ze sdělovacích prostředků dozvíme o rozhovoru sociálnědemokratického poslance a hejtmana Davida Ratha pro Lidové noviny. V tomto interview pozitivně hodnotí určité aspekty hitlerovské ekonomiky a politiky zaměstnanosti. Některé z těchto principů by se podle něj mohly úspěšně aplikovat při řešení dopadů celosvětové krize u nás.

Pozadu nezůstává ani volební lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu a stínový ministr školství Jiří Havel. Ukázalo se, že ve skriptech vydaných roce 1988, tedy v době Gorbačovovy perestrojky a více jak 30 let od XX. sjezdu ÚV KSSS, vychvaluje úroveň stalinistického hospodářství.

Nezbývá než doufat, že se ostatní straníci podobným názorovým excesům vyhnou. A my se v budoucnosti nedočkáme vyzdvihování prvků např. Maovy hospodářské politiky.

Tomáš Juříček (24), student Pedagogické fakulty UK

GLOSY

STIP.CZ

7

Jsi tím, koho znáš

V minulém čísle jsme uveřejnili glosu studenta PF UK Jakuba Vozdka o chybějící sebereflexi mladých komunistů. Na webu Stip.cz se k tomuto tématu rozpoutala diskuze mezi zástupcem mladých komunistů Lukášem Kollarčíkem a studentem Tomášem Juříčkem, jehož glosu na jiné politické téma přináší magazín Stip v tomto vydání. Diskuzi o sebereflexi mladých komunistů najdete v online verzi glos minulého vydání na adrese www.stip.cz v rubrice Magazín.

„Jsi tím, koho znáš.“ Až donedávna jsem věřil v opak. Měla to přece být meritokracie, kdy v privátním sektoru vítězí silnější, tedy vzdělanější a bystřejší. Proto jsem šel na jednu z top 5 státních škol v Británii, proto jsem se postupně začal učit 7 cizích jazyků a dělal hodně extracurricular. Byl jsem krátkodobě zaměstnán v různých firmách – telekomunikace a potravinářství v ČR, investiční bankovnictví v zahraničí.

V Rusku, Číně, západní Evropě se na mě moji zaměstnavatelé díky mým jazykovým znalostem dívali úplně jinak.

To, co jsem znal ze školy, násobeno cizím jazykem a selským rozumem, fungovalo výborně. Zdálo se, že teorie o tom, že zaměstnavatelé hledají skvěle cvičené opice, nabušené roboty, vynikající ve svých oborech, je pravdivá.

Jako zaměstnanec jsem ovšem viděl jen část celkového problému. Teď podnikám a řeším vždy celý problém komplexně a sám hledám lidi, na které bych jednotlivé části delegoval.

Je obtížné najít takové, kteří by byli nejen schopní a pracovití, ale také loajální a féroví. To jen aby studenti při všech těch ambicích dnešní doby nezapomínali být především důvěryhodnými a loajálními partnery. Řetěz je totiž jen tak silný, jak „silný“ je jeho nejslabší článek.

Leoš Novotný (23), podnikatel, absolvent Economics & Finance, University of Warwick

8

STIP.CZ

STUDENTS

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… … o tom, jak se autor setkal se dvěma profesory UK, kteří povídají o síle akademických senátů.

NEVIDITELNÉ AKADEMICKÉ SENÁTY. VÍTE O NICH?

Akademický senát. Dvě slova, která již většina studentů během svého vysokoškolského života alespoň jednou zaslechla. Jen málokdo ale ví, jak skutečně tento orgán vysoké školy funguje a co jeho přítomnost na školách obnáší.

Na vysokou školu jdeme s jasným cílem: vystudovat, získat teoretické vědomosti a odcházet se vztyčenou hlavou a titulem, který nás v následujících letech odrazí za vysněným zaměstnáním. Není to málo, takže žádný div, že o víc se často nezajímáme.

Jediná zkušenost běžného studenta s akademickými senáty mnohdy je, že ho někdo na chodbě otravoval, aby v právě probíhajících volbách někoho volil.

Jenže kde je ten hlavní problém? Mají členové senátu vyvěšovat velké nepřehlédnutelné plakáty, aby spolužáci alespoň zaregistrovali jejich přítomnost a věděli, že se na ně mohou v případě jakýchkoliv problémů obrátit? Nebo je řešením oslovovat studenty přes profesory a vedení fakulty?

Těžko se najde ideální řešení. Kdo bude mít nějaký problém, například s kvalitou jídla v menze nebo s přehnanými nároky jednoho z profesorů, má na výběr: buď řešit problém na vlastní pěst, kdy nejspíše narazí na neprostupnou hradbu své maličkosti, nebo oslovit členy akademického senátu, kteří jeho problém přenesou do vyšších pater a navrhnou řešení společně s vedením fakulty.

MINISTERSTVO: PRAVOMOCI SENÁTU OKLEŠTÍME Mezi pravomoci akademického senátu, ve kterém zasedají zvolení zástupci studentů a profesorů většinou v poměru jeden student na dva profesory, patří schvalování rozpočtu či volba rektora a děkana.

Díky tomu se mohou studenti vysokých škol přímo podílet na jejich řízení, což se ale nelíbí ministerstvu školství. To chystá již několik let významnou reformu, vznik správních rad.

V nich by zasedali zástupci vlády, regionu a podnikatelů. Jednalo by se o externí aktéry, kteří by díky zasedání ve správní radě mohli monitorovat a ovlivňovat základní strategické kroky vaší školy. A kdo by je jmenoval? Samozřejmě že tentokrát by si toto právo nenechalo ministerstvo odepřít.

Akademické senáty, kde by dál zasedali naši zástupci společně s profesory, by sice zůstaly, ale jejich funkce by se změnila. Ponechaly by si pouze nezastupitelnou roli v projednávání a schvalování vnitřních předpisů, ovšem především by se soustředily na svou hlavní činnost, dohled nad hodnocením servisních činností týkajících se studentů. Šlo by tedy o dlouhodobě palčivá témata: ubytovací a stravovací

služby, stipendia, kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Tím by pravomoci zástupců studentů skončily.

Snaha o snížení funkcí akademického senátu ze strany ministerstva trvá již delší čas. Nelíbí se jim především velké možnosti, které ve svých rukou studenti mají.

Na začátku loňského roku prohlásil v Lidových novinách náměstek ministerstva školství Růžička, že když volí rektora senát, je to, jako kdyby ředitele firmy nebo třeba Národního divadla volili zaměstnanci.

TAK TROCHU ZAČAROVANÝ KRUH… To, že se ministerstvu školství nelíbí tento způsob volby rektora, je na jednu stranu pochopitelné. Protože i když zřizovatelem škol je ministerstvo, rektor jím volený není. Ten se tedy, pokud chce funkci obhájit, musí zodpovídat především akademické obci a zabývat se jejími zájmy. Ty jsou však často odlišné od zájmů ministerstva, které většinu provozu platí. Je to začarovaný kruh, který by mělo v budoucnu vyřešit právě zřízení správních rad.

I když se tyto plány zdají na první pohled pro nás studenty nevýhodné, mohly by alespoň oddálit zavedení školného na státních školách, kterého se mnozí bojí. Měla by se tím totiž zlepšit spolupráce ministerstva se samotnými školami a především zefektivnit jejich činnost, což by do školství přivedlo více peněz.

Ovšem vzhledem k tomu, že plánovaný projekt leží na stole již několik let, nemusíme se v nejbližší době obávat jeho nuceného a především unáhleného zavedení.

NEJZNÁMĚJŠÍ PŘÍPAD: V HLAVNÍ ROLI AKADEMICKÝ SENÁT Zřejmě nejvýznamnějším případem od revoluce, a tedy vzniku akademických senátů je kauza z roku 2001, kdy se na Filozofické fakultě Karlovy univerzity zvedla vlna nevole proti propuštění Marie Koldinské.

Fakultu na Palachově náměstí v té době vedl děkan Petr Kolář. Do té doby nenápadný muž, jehož čas měl ale brzy přijít.

Jeden z jeho podřízených, historik Zdeněk Zbořil, si na semináře Typologie politického extremismu zval k rozhovorům kromě odborníků a policistů také radikály. Vrcholem pak byla podle Koláře

ROZHOVOR

STIP.CZ

9

Deloitte hledá nové kolegy Otevřeme vám cestu Každý rok nabízíme absolventům nebo studentům vysokých škol pracovní příležitosti na plný i částečný úvazek v těchto odděleních:

Audit • Daně • Řízení rizik • Poradenství • Finanční poradenství

Vyběrová řízení začínají!

Více informací na www.deloittekariera.cz Výběrový proces Předvýběr kandidátů – strukturovaný životopis a motivační dopis.

1. kolo – testy z analytických a jazykových schopností 2. kolo – pohovor se zástupci HR 3. kolo – pohovor s manažerem příslušného oddělení nebo účast v Assessment Centre 4. kolo – pohovor s jedním z partnerů společnosti Deloitte

Kontakt: Petra Hájková, Human Resources, Karolinská 2, 186 00 Praha 8 tel.: +420 246 042 894, fax: +420 246 042 016 e-mail: recruitmentCZ@deloitteCE.com www.deloittekariera.cz

10

STIP.CZ

STUDENTS

LEGENDA MEZI SENÁTORY, STRAŠÁK PROFESORŮ účast ultrapravičáka Filipa Vávry, aktivisty, který je (nejen) odborníky považován za neonacistu.

Kolář Zbořilův seminář dočasně zastavil. Ihned poté však začaly protesty a v té chvíli se na scéně objevil akademický senát. Nejdříve ukázal svou slabinu v tom, že přes přesilu profesorů nemohl udělat téměř nic, aby vzápětí studentští zástupci, kteří v něm zasedali, začali nahlas protestovat. Tím nakonec, společně s náporem z řad historiků, donutili Koláře ke kompromisu. Seminář po několika týdnech mohl opět probíhat, i když s malými výhradami.

Kdyby takto celá událost skončila, jistě by byly spokojené obě strany, jenže děkan pokračoval ve svém přísném rozhodování dál.

O několik měsíců později se „nenápadně“ zbavil uznávané historičky Marie Koldinské. Ona totiž v době Zbořilovy kauzy veřejně vystoupila s kritikou Koláře, a ten se jí tímto způsobem pomstil.

Kauza se opět dostala až na půdu akademického senátu, který ovšem nemohl změnit rozhodnutí děkana, a i přes velké protesty, které vyvrcholily peticí s několika tisíci podpisy, kauza skončila.

Její skutečný dopad ovšem nastal až o několik let později, kdy v nejbližších možných volbách akademický senát už děkana Koláře nezvolil.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je skutečně nejznámějším bojištěm mezi děkanem, profesory a samotnými studenty. Tyto boje často končí až na půdě akademického senátu. Tam se také objevil největší fenomén mezi senátory českých vysokých škol. Petr Pabian.

Student historie a politologie byl na přelomu tisíciletí podle řady profesorů a jeho spolužáků skutečnou senátorskou osobností filozofické fakulty. Důkazem je řada jeho dopisů, které pravidelně posílal vedení fakulty nebo předkládal samotnému senátu.

Tyto dopisy jsou lehce ke stažení na internetu. „Jeho přístup byl skutečně stejně profesionální, jako je u řady špičkových politiků. Řadu mých kolegů dokázal pořádně vyděsit,“ nechal se slyšet jeden z jeho tehdejších profesorů. Důkazem jsou také úryvky z jeho vyčítavých dopisů, kterými napomínal vedení fakulty: „Jsem donucen konstatovat, že celý proces přípravy návrhů vnitřních předpisů probíhá chaoticky, že k jeho přípravě a koordinaci přistupujete nezodpovědně a diletantsky, že vaše povinnosti musí suplovat akademický senát.“ Pabianův nekompromisní přístup prý pocítila na vlastní kůži řada profesorů, kteří se dostali na jeho seznam „neoblíbených“.

Pro Pabiana byl akademický senát ideálním místem, kde mohl stanout profesorům tváří v tvář.

Richard Valoušek, autor je redaktorem MF Dnes

ROZHOVOR

Ernst & Young hledá 100 nových kolegů!

Ernst & Young patří mezi nejvýznamnější celosvětové firmy poskytující odborné poradenské služby v oblasti auditu a daňového, transakčního a podnikového poradenství. Naši odborníci, jichž po celém světě působí 135 tisíc, vyznávají stejné hodnoty a spojuje je maximální důraz na kvalitu poskytovaných služeb. Pomáháme našim zaměstnancům, klientům i širšímu společenství uplatňovat jejich potenciál. V tom je náš hlavní přínos.

Ať jsou vaše osobní cíle jakékoli, potřebujete hlavně dostat příležitost. Ernst & Young, jedna z nejvýznamnějších poradenských firem na světě, vám ji teď nabízí.

Absolventy hledáme na pozice:

• Asistent auditora (Praha, Brno, Ostrava, Pardubice) • Asistent daňového poradce (Praha) • Asistent v oddělení řízení IT rizik (Praha) • Asistent v oddělení podnikového poradenství a řízení rizik (Praha) • Asistent v oddělení transakčního poradenství (Praha) Internship program v Ernst & Young: Studenti 3. a 4. ročníků se mohou přihlásit do tzv. internship programu, který jim umožní získávat cenné pracovní zkušenosti již při studiích.

www.

www.

ey.cz Více informací na našich webových stránkách

eylife.cz Zde naleznete přihlášku

© 2009 EYGM Limited. All Rights Reserved.

jaro ’09

srpen ’09

Termín nástupu Výběrová řízení: únor až květen ’09

STIP.CZ

11

12

STIP.CZ

ROZHOVOR

UTEKL ZE ŠKOLY KVŮLI MARXISMU A LENINISMU. O STUDIU ZA KOMUNISTŮ A SAMOZŘEJMĚ O VZTAHU S MLADŠÍM – DRZÝM – BRATREM JSEM SI POVÍDAL S PRODUCENTEM ONDŘEJEM TROJANEM. SEDĚLI JSME V KAVÁRNĚ DIVADLA SKLEP. MÍSTĚ, KDE VYROSTLA V OSMDESÁTÝCH LETECH JEHO LÁSKA K DIVADLU A POZDĚJI TAKÉ K FILMU. „DNESKA JE TO ALE PRO MĚ SPÍŠ MÍSTO PŘÍJEMNÝCH SETKÁNÍ S MÝMI KUMPÁNY,“ ŘÍKÁ ÚSPĚŠNÝ PRODUCENT A REŽISÉR, JEHOŽ PRACOVNÍM VRCHOLEM BYL SNÍMEK ŽELARY, NOMINOVANÝ V ROCE 2003 NA OSCARA. Když jste vystudoval gymnázium s vyznamenáním, bylo vám osmnáct let. Jaké jste měl plány do budoucna?

Za nás to bylo trochu jiné, byla to Husákova doba. Člověk mohl mít nějaké ambice, sny, ale bylo v podstatě jedno, co dělá, protože většina lidí hledala svou náplň mimo své zaměstnání, kde je nikdo nebuzeroval a necenzuroval. Proto jsem dlouho neměl představu, co dál dělat, jen jsem věděl, že mě baví divadlo.

—*— Právě přes divadlo jste se tedy dostal později k filmu?

Dá se to tak říct. V té době jsem již hrál s divadlem Sklep a tam mě k tomu filmu tak nějak přivedli.

—*— A jaké ambice měli rodiče?

Táta, když viděl, že se dobře učím, tak měl takový sen, abych byl lékař. Dělal jsem tedy přijímačky na medicínu. Ty jsem ale bojkotoval, nepřipravoval se a na medicínu se nedostal. No a nakonec jsem dělal z nouze na peďáku matematiku a chemii, protože jsem nechtěl jít na vojnu. Nezbývalo tedy nic jiného než nějakou vysokou školu studovat.

—*— I přes svůj odpor jste tento obor vydržel studovat dlouho.

Vydržel jsem tam sedm semestrů. Ona to byla celkem pohoda. Bylo spoustu volného času, a tak byl čas na divadlo, kamarády, holky... Nebylo to vůbec špatný.

—*— A v čem byl tedy nakonec zakopaný pes, že jste studium předčasně ukončil?

Poslední semestry se již začal vyučovat pouze marxismus a leninismus. To jsem nevydržel a ze školy utekl.

—*— Jaká pro vás byla doba po tomto odchodu ze školy, kdy jste pracoval dva roky na Barrandově jako rekvizitář? Byla to především příprava na přijímačky na FAMU? Ono mi v té době hrozilo velké nebezpečí, že mě odvedou na vojnu a žádnou FAMU nevystuduju. V té době jsem byl již skutečně rozhodnutý, že bych chtěl dělat filmařinu, a měl jsem to štěstí, že se mi napodruhé podařilo ty přijímačky udělat a na FAMU mě vzali.

—*— Jak rodiče tu dobu, kdy jste odešel ze školy a měl nejistou budoucnost, vnímali?

Já jsem od svých osmnácti bydlel mimo náš rodinný krb. Byl jsem s nimi ale v kontaktu a bylo vidět, že toto mé období nesou velice těžce. Já byl vcelku bouřlivý puberťák.

—*— Studium FAMU jste nakonec také ke konci přerušil, to bylo z jakého důvodu?

Měl jsem na rok přerušené studium z důvodu toho, že jsem svůj absolventský film točil jako celovečerní pro Televizní studio Barrandov. Byla to látka od studentů FAMU Jarchovského a Hřebejka, kterou se podařilo dostat do výroby ještě před revolucí v roce 1989. Bylo to takové období lehce tajících ledů, kdy různý lidi na Barrandově měli ambice dostat k filmu neprofláklý a komunismem neprolezlý režiséry. Měl jsem štěstí, že jsem na FAMU prokázal nějaký určitý talent.

—*— Jak vůbec vzpomínáte na ten váš absolventský snímek „Pějme píseň dohola“, který je dodnes populární?

V době uvedení to byl strašný propadák a nikdo na to nechodil.

—*— Později ovšem nastal obrat k lepšímu a film dosáhl velké obliby.

V polovině devadesátých let byla taková obnovená premiéra a s návštěvností to bylo lepší a ten film se dodneška promítá. Myslím, že je stále vcelku živý.

—*— Ovlivňovalo nějak výchovu vašich dvou synů to, že jste od svých osmnácti let vyrůstal mimo domov? Udělalo to z vás tolerantnějšího otce?

ROZHOVOR

inz2_v1_cs2.pdf 13.2.2009 14:56:26

Když ta mládež je dnes úplně jiná, než jsme byli my. My jsme byli taková ta generace, která neustále proti něčemu revoltovala. Škola byla hrozně zkostnatělá a všude okolo byl šedivý komunismus, tesilová kvádra a košile. My jsme měli takové ty máničkovské vzory z Ameriky, hippie a bigbeat. Dneska mi ti mladí připadají, že jim vyhovuje ten klasický systém rodiny, kde mají vždy navařeno, vypráno a nemusí se o nic starat.

—*— Když už jsme u té rodiny. Jaký jste měl v dětství vztah s bratrem Ivanem?

Jak kdy. Často mě skutečně sral, a tak jsem se s ním rval. On byl drzej a nechtěl respektovat to, že jsem o čtyři a půl roku starší. Já chodil do hospody a Ivan pro změnu sportovat.

Nebylo to úplně lehký. Ono se to ale vyvíjelo.

Když jsme byli malí, tak jsme si spolu hráli, protože nebylo zbytí. Ale kolem mé puberty se naše zájmy tak vzdálily, že jsme šli každý jinou cestou.

—*— Teď trošku odbočím. Jste radši, když si vás lidé spojují především s úspěšným filmem Želary, nebo s vaší producentskou profesí? Želary jsou jako moje producentské i režijní dítě. Je to takový vrchol mé práce.

Jinak ale tu práci producenta vnímám podobně jako práci režijní. Ona je to docela tvořivá práce.

—*— Zvlášť když spolupracujete s Janem Hřebejkem a Petrem Jarchovským, kteří jsou nejen vašimi kolegy, ale především blízkými přáteli.

Tak samozřejmě. Navíc producent je člověk, který je s námětem a filmovou látkou od začátku ve spojení a má obrovské možnosti ten který film ovlivňovat.

—*— Co všechno tedy obnáší práce producenta? Většina lidí ji má spojenou především s funkcí člověka, který pro film shání potřebný kapitál.

V první fázi je potřeba najít látku, o které je producent přesvědčený, že může fungovat jako film. Musí být tedy dobrý dramaturg.

Pak potřebuje pro tu látku zapálit řadu tvůrčích lidí, aby se na tom filmu podílela, protože film vyrábí skutečně velká spousta lidí.

K tomu potřebuje být poměrně zdatný psy-

STIP.CZ

13

cholog. Zároveň s tím musí film zafinancovat, takže je potřeba být schopným obchodníkem, který zároveň hotový film dokáže slušně prodat.

—*— Co je tedy pro vás na této práci nejzajímavější?

Právě to, že se v té profesi skloubí tolik věcí.

Každá etapa filmu v sobě nese kus jiné tvůrčí profese. Rozhodně to není jen o nějakém shánění peněz, takže mě to velice baví, stejně jako režisérství.

—*— Může se stát, že za vámi přijde Jan Hřebejk s nějakým návrhem a vy ho shodíte ze stolu, nebo veškeré nápady společně probíráte?

Máme za sebou několik látek, které jsem odmítl realizovat. Je to samozřejmě debata, diskuze. Aby naše společná práce stála za to, aby lidi do té práce zapojený inspirovala, bavila a někam posouvala. Přece jen jde o roční úsilí, není to stereotypní montování na běžícím páse.

—*— Teď spolu sedíme v kavárně divadla Sklep, ve kterém stále občas vystupujete. Je to pro vás nejlepší možné odreagování?

Kdysi to byla jakási potřeba se vyexhibovat a odreagovat od zajetých komoušských stereotypů. Dnes je to spíše příjemné setkání se svými kumpány. Já hraji tak jednou do měsíce, a to je pro mě akorát. Divadelní každodennost by mě zabila.

—*— Někde jsem se dočetl, že nemáte rád seriály, že je zkrátka nemůžete skousnout. Proč?

Mě to prostě nějak nebaví. Už jenom to, že se dívám na něco, co vím, že nebude mít konec, a že se to bude neustále dál omílat. Nejde ani tak o to, že je nemám rád, mě jen zkrátka nudí.

—*— Takže byste se do jejich natáčení rozhodně nepouštěl?

Mně je to tak bytostně cizí, že nemám chuť něco takového vyrábět.

Richard Valoušek, autor je redaktorem MF Dnes

14

STIP.CZ

ANKETA

Tentokrát jsme se vydali do pražského terénu, abychom zjistili, jaký názor mají studenti a mladí lidé na fakt, že téměř dvacet let po sametové revoluci jsou komunisté stále v Parlamentu České republiky a jejich moc například na krajských úřadech ještě stoupá. Souhlasili by mladí občané se zrušením komunistické strany? Nejen oni, ale také vy se můžete podělit o své názory a odpovědi. Zapojte se do diskuze na webových stránkách www.stip.cz!

Štěpán – 17 let Střední průmyslová škola Praha

„Komunisté mi moc nevadí ani bych je nerušil. Nikdo nemůže vědět, jaké by to bylo, kdyby se vrátili k moci.“

Petr – 15 let Odborné učiliště, obor číšník

„Pro komunisty moc nejsem, protože když tady tomu šéfovali, nebylo to ono a nesouhlasím s nimi. V parlamentu ať si zůstanou, ale hlavně ať nám úplně nevládnou.“

Julie – 20 let Konzervatoř a Fakulta sociálních věd UK

„Moc se mi komunisté v Parlamentu ČR nelíbí, ale je to složité. Asi bych je spíš zrušila.“

ANKETA

Karolína – 19 let Gymnázium v Praze

„Komunisty v parlamentu nemusím a nejraději bych je zrušila.

Vadí mi jejich názory i to, že se ani neomluvili za činy, které spáchali za totalitního režimu.“

15

Pavel – 20 let ČVUT

„O politiku se moc nezajímám, ale komunisti mi vadit nebudou, pokud nepřevezmou vládu. Jejich politickou stranu bych nerušila.“

Anna – 18 let Střední hotelová škola Praha

STIP.CZ

„Zatím jsem neslyšel, že by se komunisté k moci vrátili. Pokud je lidé nebudou chtít, k moci se ani nedostanou. Nevím, jestli bych je úplně zrušil.“

Ondřej – 23 let VŠE

„Samozřejmě se mi nelíbí, že se komunisté pohybují tak vysoko v politických strukturách, ale je těžké odpovědět, zda zrušit, nebo nezrušit jejich stranu. Ačkoli myšlenka komunismu je naprosto špatná, nemyslím si, že je demokratické komukoli zakazovat jeho názor. Měl by vyhynout sám.“

Jan – 20 let Filozofická fakulta UK

„Myslím, že ideje dnešních komunistů jsou již odlišné od minulosti, přetrvává pouze název. Zrušení bych nějak moc nehrotil.“

Eva – 23 let VŠE

Tomáš – 25 let VŠE

„Nejsem šťastná z komunistů v politice, ale pro jejich zrušení nejsem.

Soudný člověk má tolik rozumu na to, aby je nevolil.“

„Rozhodně bych je nezakazoval.

Právě tím by se demokratické strany postavily na rovinu komunistů, když je a priori zakážou jen kvůli jejich názorům.“

16

STIP.CZ

STIPLIST

ODTEĎ UŽ JEN TO NEJLEPŠÍ.

PORTÁL STUDENTŮ STIPLIST.CZ

Stran zájmu věhlasných celostátních deníků a všech tuzemských televizních stanic se odehrála zásadní změna v našem studentském vydavatelství. Odnedávna může do magazínu Stip.cz přispívat úplně každý. Na následujících řádcích se vám pokusíme přiblížit, jak se stát literární hvězdou největšího magazínu pro studenty u nás.

Nejdříve pro zajímavost základní fakta. Magazínu Stip.cz se rozdává 65 000 výtisků ve většině univerzitních měst ČR každého vydání, které vytváříme 4krát ročně. Za těmito suchými čísly se skrývá 12 tun časopisu každé dva měsíce školního roku, které se dostanou do většiny pokojů na kolejích a studentských privátech. Na výrobě časopisu se dlouhodobě podílí téměř 50 lidí (studentů) a v době distribuce nám vypomáhá asi 100 dalších brigádníků.

Nám je to i tak málo. Nechceme, aby byl Stip.cz magazínem, kde uzavřená skupina redaktorů produkuje svá díla směrem k mase studentů – něco podobně jednosměrného známe z přednášek. Naopak se snažíme, aby studenti komunikovali spolu a aby měl úplně každý možnost se vyjádřit, k čemu bude chtít. Vzhledem k tomu, že redakční poštu plní z poloviny dopisy mladých bolševiků a zbytek je buď chvála, nebo kritika směřovaná na nás, ale ne na čtenáře, rozhodli jsme se zapojit trochu modernější metody.

BLOGUJ A BUĎ NEJLEPŠÍ. OTISKNEME TO! Princip je nakonec poměrně jednoduchý. Stačí mít svůj účet na portálu studentů Stiplist.cz a psát blog. Ostatní uživatelé a čtenáři mohou příspěvky hodnotit a ty, které se vám líbí nejvíc, otiskneme v magazínu a odměníme malým dárkem.

Po registraci nebo přihlášení najdete v levém menu položku Moje blogy, ve které si jednoduše vytvoříte nový blog (složku příspěvků), kam píšete nové příspěvky. Největší výhodou portálu studentů Stiplist.cz je, že nová díla uživatelů se zobrazují přímo na hlavní stránce portálu a během krátké doby je přečte několik set lidí, kteří mohou článek hodnotit a pomoci mu tak do časopisu.

EXTRA PERLIČKY MAGAZÍNU STIP: STIP EXTRA Kromě čtenářů a uživatelů portálu studentů Stiplist.cz si píší své blogy i členové redakce. Vznikají tak příběhy o tvorbě magazínu, bonusy ke článkům v časopisu a další materiály, které se do tištěné verze nevešly nebo byly jednoduše příliš odvážné :-). Navíc web umožňuje přidat video nebo další fotky našich redaktorů a redaktorek.

Tomas Karlikus

ROZHOVOR

STIP.CZ

17

BEZSTAROSTNĚ ZA SNĚHEM 10% sleva na permanentku ve vybraných skiareálech

www.cd.cz/cdski

18

STIP.CZ

FEJETON

REDAKČNÍ VESELICE SAMA PRO SEBE

Většinou, když nováček nastoupí do redakce, je nadšený. Bude psát a lidi to budou číst, wow! S blahosklonností přejde fakt, že jeho blízcí a známí nejsou schopni rozlišit mezi časopisem a novinami. Noviny jsou pro ně univerzální pojem pro vše, co se drží na záchodě a pod stolem v práci nebo ve škole. Stejně tak si nelámou hlavu s rozdíly mezi rozhovory, fejetony a reportážemi.

Z úzkých je dostane obrat „článek“. Souhlasím, že je to pro autora snesitelnější než „psaníčko“ nebo „textík“.

Takže mladý, nadějný redaktor se usadí v „novinách“ a píše „články“. Věty načechrává svou osobností a styluje kudrlinkami, aby byly dostatečně čtivé. Editor, což je podle všeobecného mínění nejzáhadnější postava v novinách, podle redaktorů chodící učebnice gramatiky a jiných úchylek, které realizuje na jejich textech, článek přečte a upraví, aby jeho smysl pochopil i někdo jiný než autor sám. Přičemž platí, že čím lepší editor, tím méně autor svůj článek po vytisknutí pozná. A takhle to ta veselá parta z redakce pytlíkuje tak dlouho, až vlastně zapomene na to, že články čte ještě někdo jiný. Neumíte si představit, jak jednoduché je zapomenout, že existují čtenáři, když je vlastně nikdy nevidíte ani neslyšíte, ani s nimi nekomunikujete. Stejně tak většina redaktorů považuje potencionální čtenáře za pakáž, protože všechno, co čtou, je minimálně včerejší! A představte si, že někdy můžete číst i řádky staré měsíc!

Z letargie redakci probudí jen naštvaná reakce. To se pak říká: „Co je nám sakra po tom, že nějaké pako reaguje na článek, který jsem psal před lety? Už jsem dávno jinde!“ Já působím ještě v jiných „novinách“ a tam se krásným způsobem živím. V klidu si píšu a svého čtenáře jsem viděl jen jednou, když jsem plival žvýkačku. Zbytek kebabu v koši mastně sjížděl po mých řádcích tak ukázko-

vě, až bych přísahal, že je se zaujetím četl.

Kraken jménem čtenářstvo mnou otřásl až v okamžiku, kdy jsem si dovolil napsat, že učitelé se nemají tak špatně. Dostal jsem asi padesát mailů vzkazujících mi, že bych si to tedy měl zkusit, že musím mít doma plakát třídní učitelky, do které zatloukám hřeby, a že by mě měla vyšetřovat policie kvůli velice nebezpečné patologii. Jeden dopis od učitele mě přímo nadchl: „Pane redaktore, co kdybyste si, než o něčem začnete psát, zjistil, jak to je doopravdy? Učitelé nemají času nazbyt, protože… (redakčně zkráceno o čtyři A4 textu. Omlouvám se, že jsem vás vinou skromného prostoru vyhrazeného pro tento ,článek’ připravil o přepis rozhovoru s ředitelkou, rozmlouvání s dětmi ve třídě, o úvahu na téma ,Co učitel dělá po škole’ a reportáž ,Učitel na školním výletě“), …„a proto“ my učitelé nemáme vůbec, ale vůbec žádný čas…“ Takové čtenářstvo, jakým jsou učitelé, nenechá na vás nitku suchou, zaslepení zuřivostí kvůli špatné čárce jsou schopni nasekat tolik chyb, že by sami sebe nechali propadnout. Tíha rozezlených učitelských reakcí se nejlépe léčí, ostatně jako všechno v redakci, alkoholem ve velkém množství a v paletě různých druhů.

Není nic hezčího, než když vás cestou domů během přemýšlení, jestli si dáte kýbl k posteli, nebo hlavu k záchodové míse, potká milá sousedka a řekne vám, že jste „článek“ skvěle napsali. To je exploze radosti, která vám dojde asi tak o pět minut později, než by měla. Tajemstvím totiž je, že každý redaktor píše hlavně proto, aby byl zajímavý. A pochvala od milé sousedky je tou pravou odměnou.

Petr Švihel

LIFESTYLE

Choose Accenture for a career where the variety of opportunities and challenges allows you to make a difference every day. A place where you can develop your potential and grow professionally, working alongside talented colleagues. The only place where you can learn from our unrivalled experience, while helping our global clients achieve high performance.

If this is your idea of a typical working day, then Accenture is the place to be.

Visit accenture.cz/career

19

2009

You have to rise above the crowd.

Just another day at the office for a Tiger.

STIP.CZ

20

STIP.CZ

HUDBA

Zajíc v pytli od ROCK FOR PEOPLE Další ročník oblíbeného festivalu je ještě relativně daleko. Už teď však můžete nakupovat lupeny. Tentokrát organizátoři sáhli po vskutku originální propagaci svého festivalu. Vzhledem k tomu, že ještě není zcela jasné, kdo v rámci Rock for People v létě vystoupí, pořadatelé nabízí už teď vstupenky za nižší cenu (v předprodeji). Jediné, co pro to, abyste nesahali tak hluboko do kapsy, musíte udělat, je zapojit se do akce „Zajíc v pytli“. V praxi to znamená, že si koupíte lístek s tím, že nemáte ani tušení, kdo na festivalu vystoupí, ale cena je nižší. ,,Věřte nám, že se bude na co těšit. Protože upřímně: viděli jste někdy Rock for People bez hvězd?“ píše se na webu tohoto festivalu. Tak uvidíme, jak to všechno 4.– 6. července 2009 dopadne.

Lemon Tree vyroste v Lucerně Fools Garden budou v Lucerně a každý, kdo je „žere“, by tam rozhodně neměl chybět. Koncert je naplánovaný na 2. března a vypukne v Lucerna Music Baru. Lístky na kapelu, která vydala už šest, jsou k mání v předprodejích a myslím, že by nebylo od věci zavčas si je pořídit, abyste z toho potom nebyli fools.

Simply Red Legendární kapela, která vznikla už v roce 1984 v Manchesteru, vystoupí v našem hlavním městě. Simply Red nejsou žádní troškaři a na svůj pražský koncert si zamluvili rovnou O2 arenu (asi se tam lépe dýchá či co? :-) ). Tudíž, chcete-li legendy vidět v akci, zamiřte do Vysočan. Kdy? 24. května od osmi večer.

Temné turné pro otrlé Jsou označováni jako kmotři gothic rocku a někteří je zas nenávidí. Takhle rozdělit metalisty dokáže britská kapela Cradle of Filth. Po čtrnácti letech hraní se sice objevují dohady, že kapela má nejlepší časy dávno za sebou, ale její příznivci si to nemyslí. Málokdo si dokáže představit za mikrofonem někoho jiného než Daniho Filtha s charakteristickým hlasem.

Kapela vyrazila na turné s názvem The Darkest Tour a za bicími budeme moci slyšet českého bubeníka Martina Škaroupku. Dále vystoupí ještě blackmetalová ikona Gorgoroth a gothicmetaloví průkopníci Moonspell.

Lístky v předprodeji vás vyjdou jen na 650 Kč.

Ondřej Látal Petr Veselý

Ještě než nás hudební pudy spolu s pěkným počasím vyženou na všemožné open airy, nabízíme vám seznam kapel, které aspoň trochu zahýbají s kluby.

V pražském klubu Carpe Diem budete moci 18. března využít dne společně s Jaroslavem Hutkou a zavzpomínat, jak na zemi šplouchá voda a největší je lidská svoboda.

Hned potom 25. března se z vodítka osvobodí Psí vojáci a odehrají koncert ve Vagonu.

Jestli si raději zapaříte a možná zapláčete na osvědčeném popíku, zkuste ještě ten den zamířit do Lucerna Music Baru, kde najdete Marka Ztraceného a Annu K. Po menší pauze zamíříme opravdu hluboko, a to do podzemních garáží kina Village Cinemas Anděl, kde se 30. března v rámci Febio Festu uskuteční koncert kapely Prague Ska Conspiracy. Nejvyšší čas trochu přitvrdit, takže vám nabídneme trochu hardrocku v podobě Krausberry. Všechny správný máničky nechť dorazí 3. dubna do hospůdky Nad Viktorkou.

Tentýž den si můžete udělat výlet do Pardubic do Žlutého Psa, kde kromě psa bude i dalších Sto zvířat.

Zní to jako déjà vu, ale přesně po roce a do stejných prostor se k nám vrací dvě americké kapely Jeremy Jay a Botanica. Ti rozezní klub 007 na Strahově a rozhodně to nebude málo nahlas.

Ani naši bývalí sousedé nezahálí a 9. dubna bude slovenský Randal Club hostit mini festival Pogo Tour. Na něm vystoupí punkové kapelky E!E a SPS. Zotavíte-li se do 16. dubna, pak byste si neměli nechat ujít live performance britské partičky Dhol Foundation v klubu Roxy v experimentálním prostoru, kde pomyslně zakončíme jarní pouť po klubech.

HUDBA

STIP.CZ

21

Zdarma na studentskou párty v pražském Latino Clubu Tropison!

Stačí se registrovat na portálu studentů STIPLIST.CZ, vstoupit do skupiny Student Zone Prague a získáš zdarma vstup na skvělou párty ve známém pražském klubu, která se koná 12. března.

Více informací na www.stiplist.cz.

Student Zone Prague

Je nejen zbrusu nový organizátor originálních party pro studenty, ale díky internetovému portálu Facebook také online průvodce studentským světem zábavy a oddechu. Hned první párty, kterou Zone Prague uskutečnila, měla účast 200 lidí a sklidila velký úspěch. Současné akce se přesunuly do různých klubů v centru Prahy a navštěvuje je pravidelně kolem 500 studentů. Party se těší účasti jak českých a slovenských studentů, tak i jejich mezinárodních kolegů. Příznačná je i velmi unikátní a přátelská studentská atmosféra těchto večerů. Zone Prague angažuje do svého „Line-upu“ špičky české taneční scény, ale zároveň dává šanci i mladým talentovaným DJ’s z řad studentů. Párty se konají pravidelně každý druhý čtvrtek. Pozvánky na další akce, koncerty či výlety lze sledovat na www.studentzoneprague.cz nebo se přímo zapojit do dění ve skupině „Student Zone Prague“ na Facebooku.

Střídavý, nebo stejnosměrný

Balkánská dechová smršť

Milosrdné sestry počtvrté

Blonďatý basy a punk-rock

Po dlouhých osmi letech vydali AC/DC album Black Ice a stejně se jmenuje i jejich světové turné. Nové album je stejně syrové jako poslední nahrávka Stiff Upper Lip. Tahle australská banda hrající už 35 let se u nás zastaví 17. března v pražské 02 areně.

Legendární britskou kapelu The Sisters Of Mercy jsme měli možnost vidět v našich končinách prozatím třikrát. Snad to nebude nějaký aprílový vtípek, ale 1. dubna odehrají v Divadle Archa ojedinělý koncert s omezenou kapacitou. Vstupenky jsou k mání za 1 090 korun.

Na západě je proslavili především filmy režiséra Emira Kusturicy, ale hlavně je to skvělý srbský dechový ansámbl s vynikajícím trumpetistou. Řeč je o kapele Boban i Marko Marković Orkestar, kteří rozpoutají pravou balkánskou party 7. dubna v Divadle Archa.

Není to tak dávno a už se k nám zase vracejí The Subways. Ovšem ne s nějakou pompou, ale jen si přijedou odehrát klubový koncert do Lucerna Music Baru. V čele s blonďatou baskytaristkou Charlotte Cooper se jim podařilo vydat druhé album All or Nothing.

22

STIP.CZ

FILM

KAMARÁDOVA HOLKA Komedie, která zahýbe vaší bránicí, mapuje vztahy mladých bez jakýchkoliv idealizací. Ústřední postavou je úspěšná právnička Alexis, která se rozejde s poněkud urputným přítelem Dustinem a hodlá si nadále užívat života a nevázaných vztahů. Ten se rozhodne využít služeb svého kamaráda Tanka, který má ztracenou Alexis přesvědčit o tom, že Dustin je ten nejlepší, koho může mít. Hezounek Tank si však vytvořil živnost na to, že předvádí čerstvým singl ženám ty nejhorší stránky povahy, a je tak příšerný, nechutný a tupý, že se dívky obratem vrací k tomu, koho opustily. Jenže i Tank, který si myslí, jak má jasno v tom, že si chce jen užívat vztahy typu jednou a dost, je lapen. Začnou se v něm probouzet a vyplouvat na povrch pocity, které dosud nepovažoval za vlastní.

PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA Kuriózní adaptace povídky Francise Scotta Fitzgeralda, silný a ojedinělý příběh, skvělé a citlivé herecké výkony. Tak se dá nazvat drama, které koprodukoval Brad Pitt, a zároveň ztvárnil hlavní roli Benjamina Buttona. Jeho příběh začíná narozením na konci 1. světové války v New Orleans a sledujeme jeho život, lásky, prohry, radosti a také smutek nad ztrátou svých nejbližších takřka celé 20. století. Nevšední na něm je, že se narodí jako osmdesátiletý stařec a stárne pozpátku. Filozofie jeho života se začne opírat o lidské hodnoty a krásy okamžiků. Váží si každé kouzelné chvíle, setkání a životních momentů, protože nic netrvá věčně a může být šťasten, že vůbec měl tu možnost je prožít.

ZAMILOVANÁ ZVÍŘATA Fascinující a úchvatná představení mnoha druhů živočichů, jejichž touhy zaujmout, získat a mít svého partnera jsou často velmi podobné těm lidským. Autor dokumentu chtěl tyto námluvy zachytit v co nejlepších detailech, a tak byl nucen se štábem používat nejrůznější technické vynálezy, aby vznikl systém „vidět a nebýt viděn“. Zvířecí partneři jsou sledováni od svého prvního setkání a náhlého zamilování, přes úsilí a důvtip věnovaný k získání vysněného partnera, až po páření a zplození potomka. Skladatel hudby byl přítomen natáčení a dotvořil s kamerou kontinuitu kouzelných okamžiků zvířecího království. Obraz a zvuk jsou základními esencemi, spolu s pěti smysly dotvářejícími celý rámec filmu.

Česká premiéra: 15. 1. 2009

Česká premiéra: 29. 1. 2009

Premiéra: 29. 1. 2009

Rok výroby: USA 2008

Rok výroby: USA 2008

Rok výroby: Francie 2007

Žánr: komedie

Žánr: drama

Žánr: dokument

Režie: Howard Deutch

Režie: David Fincher

Hrají: Kate Hudson, Dane Cook, Jason Biggs, Alec Baldwin

Hrají: Brad Pitt, Cate Blanchett, Tilda Swinton, Julia Ormond, Elle Fanning, Jason Flemyng

Režie, scénář a kamera: Laurent Charbonnier

Stopáž: 120 min Web: www.mybestfriendsgirlmovie.com, www.warnerbros.cz Zuzana Říhová

Stopáž: 166 min Web: www.benjaminbutton.co.uk, www.warnerbros.cz

Hrají: vypravěč – Cecile de France Stopáž: 85 min Web: http://www.lesanimauxamoureuxlefilm.com/, www.spi-film.cz

HUDBA

STIP.CZ

23

24

STIP.CZ

NÁZOR

www.elmagico.cz, www.pizzerie-forte.cz, www.studio-ergoline.cz

Magické studentské vyžití pod pražským nebem Už přes dva roky jsou otevřeny dveře studentské restaurace a diskotéky v jednom – klubu El Mágica. Provozují ho dva studenti, kteří chtějí pro studenty, navzdory obecnému zkostnatělému názoru, jen to nejlepší. Studujete v Praze a ještě jste El Mágico nenavštívili? Jako byste nežili. Právě v těchto dnech už můžete při jedné návštěvě kolejí na Jižáku zajít do solárka, pizzerie a na dýzu najednou. Vše v režii podnikavé dvojice Ivoše a Jirky, kteří vás nalákají už na stránkách Stiplist.cz a možná si s vámi v El Mágicu dají sklenku.

Jak vznikl nápad podnikat zrovna v tomto oboru a otevřít studentský klub?

Dřív než samotný nápad vlastně přišla správně načasovaná příležitost. Hned po příchodu na vysokou jsme věděli, že bychom rádi sami něco dělali. Když se uvolnily prostory předchozího klubu, ve kterém jsme navíc pracovali, dlouho jsme se nerozhodovali, jestli do podnikání půjdeme.

Určitou motivací pro nás bylo i zklamání ze studia, které nám nepřinášelo uspokojující znalosti a praxi – nechtěli jsme se jen hrabat v učebnicích.

Pomohlo vám při plánech a zařizování klubu studentské prostředí, ve kterém jste se pohybovali?

Ano, jedině na faktu, že dobře znáte studentské prostředí, se při provozování studentského klubu dá stavět. Sami jsme dlouho bydleli na kolejích, známe tedy bezprostředně potřeby a názory studentů, které pro nás v začátcích byly důležitým vodítkem. Nicméně klub se i nadále neustále vyvíjí a přetváří podle aktuálních požadavků a zkušeností.

Provozujete klub pro studenty, sami jste studenti. Zlehčují vám tyhle okolnosti podnikatelskou cestu, nebo jsou naopak přítěží?

Zpočátku jsme se pokoušeli nalákat dodavatele a další partnery na mladou a tvárnou cílovou skupinu studentů. Reakce však byly úplně opačné, než jsme čekali. Z pohledu investorů jsou studenti finančně omezeným, tudíž nepříliš výhodným cílem. Naštěstí se nám ale nestalo, že by přímo nás někdo považoval za nedůvěryhodné či nespolehlivé partnery. Problém jsme spíš měli kvůli pověsti předchozího klubu.

Takže existence předchozího klubu pro vás nebyla vůbec výhodou, ne-li reklamou?

Hospodu v těchto místech pamatuje už x generací studentů. Posledních pár let ovšem původní majitel neudržoval dobrý hygienický ani technický stav, čemuž odpovídala také klientela. U dodavatelů jsme se tedy museli vypořádat se špatnou reputací a budoucím hostům, kteří byli zvědaví, jaký nový lokál zde vyroste, dokázat, že úroveň klubu pozvedneme.

Jakou měrou jste závislí na návštěvnosti studentů? Jak přežíváte zkouškové období nebo prázdniny?

Studenti nás jednoduše živí, na druhou stranu ale musíme zdůraznit, že je neodflakujeme a poskytujeme ty nejkvalitnější služby. Během těchto takzvaných okurkových období, jako zkouškové nebo úplné volno, je návštěvnost samozřejmě slabší. Ale naučili jsme chodit do našeho podniku také jiné hosty – třeba lidi z okolních bytů. Zařizujeme také nejrůznější firemní večírky, stravujeme účastníky jazykových kurzů a podobně.

Jak se vy sami díváte na studenty, kteří během studií nepracují a jsou peněžně závislí na rodičích?

Dobře, že jsou, utrácejí u nás peníze . Osobně proti nim nic nemáme, ačkoli si neumíme představit, že by za nás v pětadvaceti letech maminka platila naše večírky. Jen nám vadí, když se takto naprosto nezkušení lidé snaží kecat do naší práce, radí nebo vyčítají. My sami jsme finančně naprosto soběstační, a jelikož nám tento stav vyhovuje, provozování El Mágica se jen tak nevzdáme.

Eva Samšuková

© 2009 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member ROZHOVOR STIP.CZ firms affiliated with KPMG International, a Swiss cooperative.

25

A Perfect Fit. You and KPMG.

Společně vytvoříme sehraný tým!

Proč nastartovat kariéru právě u nás?

• Zúročíte znalosti a zkušenosti získané během studia na vysoké škole.

• Investujeme do vašeho dalšího vzdělání a osobního rozvoje.

• Budete se podílet na projektech a zakázkách pro významné české i zahraniční společnosti.

• Pomůžeme vám splnit profesní cíle.

• Čeká vás práce v přátelské a neformální atmosféře, v týmu mladých lidí.

Přijímáme studenty a absolventy vysokých škol na volné pracovní pozice: • asistent auditora • asistent daňového poradce • asistent oddělení Řízení rizik a poradenských služeb • asistent oddělení Finančního poradenství • KIP = KPMG Internship Programme Pokud máte zájem o zaměstnání v naší společnosti, vyplňte prosím přihlášku Graduate Application Form, kterou naleznete na www.kpmg.cz v sekci Kariéra.

Uzávěrka přihlášek je 31. března 2009. Výběrové řízení se uskuteční v období od února do dubna 2009.

Kontakt: KPMG Česká republika, s.r.o.

Pobřežní 1a 186 00 Praha Michaela Podešvová mpodesvova@kpmg.cz +420 222 123 156 www.kpmg.cz

Petra Maňáková pmanakova@kpmg.cz +420 222 123 171

26

STIP.CZ

POKER

Nebojte se pokeru, ale mějte z něj respekt Poker je známá karetní hra, která v poslední době získává na oblibě. V zahraničí jsou nejlepší hráči doslova celebritami a poker zahájil své vítězné tažení i v České republice a na Slovensku. Na stránkách magazínu Stip vás tak budeme světem tohoto fenoménu pravidelně provádět.

Poker je dnes prakticky všude – hrají ho naši kamarádi a známí, zahrát si ho můžeme na počítači nebo mobilním telefonu, je ho plný internet a dobývá i televizní obrazovky. Na tomto hazardním sportu je prostě cosi magického a přitažlivého, něco, co baví jak pasivní diváky, tak aktivní hráče. U nás sice bude ještě nějakou dobu trvat, než pokerové televizní přenosy předčí svou sledovaností ty z hokejových nebo fotbalových klání, ale za oceánem poker divákům doslova učaroval. V USA je to třetí nejsledovanější sport po automobilových závodech a baseballu. Předčil tak i basketbal nebo hokej. Co na „obyčejné“ karetní hře, kde hráč sbírá co nejlepší kombinaci pěti karet a snaží se přelstít ostatní, ty davy vidí?

Hazard nebo sport?

Především peníze. Zatímco v hokeji, basketbale, baseballu, tenise nebo prakticky jiném sportu vidíte draze zaplacené hvězdy, které získávají tučné prémie, v pokeru je všechno trochu jinak. Každý z hráčů hraje sám za sebe a se svými penězi. A jen ten, kdo přelstí ostatní svými pokerovými schopnostmi, zvítězí a doslova bere vše.

Hromady peněz, o které se hraje, jsou divákům doslova neustále na očích. A protože se mnohdy hraje o pořádné balíky, narazíme na důležitý prvek napětí. Atraktivitě navíc dnes přispívá i fakt, že zdaleka nejpopulárnější a nejrozšířenější hranou variantou pokeru je Texas Hold’em. Ta totiž dává do ruky hráči jen dvě karty a zbytek hry se odehrává na stole. Z těchto karet skládá svou pětici každý z hráčů. To je divácky přehlednější a pro hráče náročnější na volbu stylu hry.

Navíc poker je jedním z mála sportů, kde se poměrně snadno a rychle může z obyčejného diváka stát aktivní hráč na velmi dobré úrovni. Chce to chladnou hlavu, důvtip a schopnost koncentrace. Je známo mnoho příkladů, kdy se z obyčejného barového hráče stal opravdový mistr. Výborným odrazovým můstkem pro každého amatérského hráče může být právě první česká amatérská univerzitní pokerová liga – UNIpoker.cz. Stejně jako magazín Stip je určena především studentům, ale rozhodně se na ně neomezuje.

Hlavně opatrně Pokud chcete poker opravdu začít hrát s živými protivníky a ideálně na turnajích, chce to, jak jsme již zmiňovali, především chladnou hlavu a čistou mysl. Pokud máte prchlivou povahu a nedovedete se soustředit, raději to naostro opravdu nezkoušejte.

Můžete hrát poker třeba pro zábavu s kamarády a časem možná přijdete na to, jak se na uzdě udržet. I pokud si však myslíte, že jste byli pro poker přímo stvořeni, hrajte velmi opatrně. Základním pravidlem mnoha špičkových hráčů je, že mají rozpočet na hru a rozpočet na život pevně oddělený a tyto peníze nikdy nemíchají dohromady. Jen tak se dá předejít obrovským ztrátám. Poker je totiž stále hazard, i když výjimečně zábavný a „přemýšlivý“.

Začátečníci by se měli držet co nejvíce zkrátka a hru si postupně oťukávat. Nežeňte se za rychlou výhrou – vaši snahu bystřejší hráči odhalí. Hrajte klidně a nikam nespěchejte, jedině tak udržíte zpočátku emoce na uzdě a začnete si cvičit pověstnou kamennou pokerovou tvář. Teprve až si tento výraz osvojíte, můžete se pouštět do náročnějších lstivých her. A i v tom případě mějte neustále na paměti, že pravda o začátečnickém štěstí platí i v pokeru. Nenechte se prvními výhrami uchlácholit.

Jen pokud budete tato pravidla respektovat, bude vám poker dělat tu ohromnou radost, kterou při hře nesmíte dát najevo.

Luděk Vokáč

POKER

STIP.CZ

27

Studentská pokerová liga UNIpoker.cz

Pořadí pokerových kombinací:

V Česku a na Slovensku již existuje studentská pokerová liga, která se nazývá UNIpoker. Tento projekt dává dohromady partu lidí, kteří se baví u pokeru, a to online i živého.

Pokud jste poker ještě v životě nehráli, na UNIpoker.cz vás to rychle a zábavně naučí. Na stránkách najdete přehledně pravidla pokeru, kombinace karet a hlavně dobře připravenou cvičnou hru, ve které si můžete zahrát proti počítači,a rychle si tak osvojit pravidla pokeru.

UNIpoker.cz dále nabízí spoustu online freerollů, do kterých je vstup zdarma, a hodí se tedy perfektně pro ty, kteří si chtějí poker prostě jen zkusit.

Pro pokročilejší je tu možnost utkat se s dobrými hráči v různých typech soutěží. Na své si tak přijdou jak úplní začátečníci, tak i hráči, kteří si pokerem přivydělávají.

Vedle online pokeru organizuje UNIpoker i živé turnaje v ČR a na Slovensku. Pro studenty, kteří ještě nehráli a nevědí, jak na to, se koná před některými turnaji škola pokeru, kde se zdarma dozví vše potřebné a můžou si to rovnou zkusit.

Díky dobré spolupráci s partnery vyhrávají hráči UNIpokeru věcné ceny i ceny v podobě vstupů do prestižních online i živých turnajů. Minulý semestr tak byly rozdány ceny v hodnotě přes 100 000 Kč.

V Texas Hold’em se používá standardní balíček 52 karet. Karty jsou podle hodnot řazeny následovně: A, K, Q, J, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, A (eso se počítá za nejvyšší i nejnižší kartu). Mezi barvami karet není žádný rozdíl, všechny (káry, piky, kříže i srdce) mají stejnou hodnotu.

Cílem pokeru je vytvořit co nejvyšší možnou kombinaci z rozdaných karet.

Jednotlivé kombinace od nejvyšší do nejnižší jsou řazeny následovně: Royal flush Královská postupka zakončená esem v jedné barvě. Pravděpodobnost 1 / 650 000.

Straight flush Čistá postupka jedné barvy. Pravděpodobnost 1 / 72 000.

Four-of-a-kind Čtveřice, čtyři karty stejné hodnoty. Pravděpodobnost 1 / 4 200.

Full house Trojice a pár dohromady. Pravděpodobnost 1 / 700.

Flush Pět karet stejné barvy. Pravděpodobnost 1 / 510.

Straight „Špinavá“ postupka. Pravděpodobnost 1 / 250. nebo např.

Three-of-a-kind (trips, set) Trojice, tři karty stejné hodnoty. Pravděpodobnost 1 / 48.

Vyzkoušejte si zdarma atmosféru online pokeru na cvičném turnaji, který proběhne v neděli 15. března. Hraje se o finanční dotaci a pokerové karty. Stačí se zaregistrovat na stránkách UNIpoker.cz.

Všichni zaregistrovaní na unipoker.cz v průběhu března vstupují do slosování o pokerový kufřík v hodnotě 1 500 Kč, tři polokošile UNIpoker a šestery pokerové karty.

Two pair Dva páry, dvě a dvě karty stejné hodnoty. Pravděpodobnost 1 / 21.

One pair Dvě karty stejné hodnoty. Pravděpodobnost 1 / 2,4.

High card Pokud nemáte žádnou z kombinací výše, vaše nejvyšší karta určuje vaše karty.

Kicker Jestliže mají dva hráči stejně vysokou kombinaci karet, kde nejsou úplně všechny karty započítávány do kombinace, jako třeba čtveřice nebo trojice, dva páry a jeden pár, nejvyšší další karta/y rozhodne/ou o vítězi (nazývá/nazývají se kicker). V příkladu níže hráč B vyhraje hru s vyšším kickerem (desítkou).

Hráč A Hráč B Mají-li dva nebo více hráčů stejnou výherní kombinaci složenou ze stejných karet (např. všichni mají dva stejné páry a i stejný kicker), dělí se bank rovným dílem mezi ně.

28

STIP.CZ

STUDENTS

Stále prý ještě zažíváme převrat v počtu novorozenců, a to díky silným ročníkům. Z dlouhodobějšího hlediska my Češi stále vymíráme a budoucnost není nijak příznivá. Nechci uměle vytvářet hrůzostrašnou katastrofu, ale čím dál více se při povídání s kamarádkami setkávám s odmítáním mateřství nebo oddálením na dobu neurčitou. U té pomyslné druhé čekací varianty, v souvislosti s civilizačními chorobami a různými genetickými dysfunkcemi, hrozí vysoká pravděpodobnost neschopnosti zplodit potomka.

Do duelu jsme pozvali dvě zástupkyně něžného pohlaví, protože je ještě daleko doba, kdy budou rodit chlapi. Hlavní otázka zní, jestli je odvaha přivést dítě do tohohle odcizeného světa.

Zatím asi nemáš se školou problém, ale co až se dítě narodí?

Právě jsem v sedmém měsíci, takže i když nejsou žádné komplikace, občas je studium hodně náročné. Těhotenství mě hodně vyčerpává, a tudíž potřebuji spát o hodně víc než obvykle. Deset hodin v kuse není u mě nic nenormálního. Avšak někdy jsem i po tak dlouhém spánku unavená, jako bych celou noc někde flámovala. Káva nebo jiné povzbuzující přípravky samozřejmě nepřipadají moc v úvahu. Koncentrace i paměť je teď také horší. Ale dá se to zvládat. V lednu bych snad měla dodělat bakaláře, takže pak to vidím zhruba na půlroční přerušení, jelikož miminko by se mělo narodit na konci února nebo začátkem března.

No a co bude potom?

Momentálně přemýšlím přejít na dálkové studium a dodělat magistra dálkově při mateřské.

Většina žen si dnes těhotenství plánuje, jak jsi to měla ty?

Nemyslím si, že většina žen těhotenství plánuje. Zrovna nedávno jsem četla, že dvě třetiny dětí se dnes v ČR rodí neplánovaných. Stejné to bylo i u mě. Miminko bylo pro mě velké překvápko.

Byla jsi rozhodnutá, že si dítě necháš, nebo tě napadla myšlenka vzdát se ho?

Abych byla upřímná, myšlenka potratu mě

ze začátku napadla. Jak jsem řekla, těhotenství nebylo plánované, měla jsem před sebou 4. ročník a ještě nebyla bakalář a jako každá studentka jsem měla sen o velké kariéře. Člověk je ze začátku hodně zmatený a vystrašený. Když jsem nad vším víc zapřemýšlela, rozhodla jsem se si jej nechat. Každé slečně v rozhodování pomůže vidět své dítě na ultrazvuku. Důležitá pro mě byla hlavně podpora přítele a rodičů. Čeho se v průběhu vyrůstání svého potomka nejvíc bojíš?

Nad tím jsem ještě moc nepřemýšlela. Právě teď si hlavně moc přeji, aby miminko bylo zdravé. Asi bych nechtěla vychovávat dítě v Praze. Pocházím z malého města, kde jsem si jako malá vždy mohla bezstarostně hrát venku. Tady bych měla strach nechat své dítě bez dozoru, takže přemýšlíme žít mimo Prahu. Čím to podle tebe je, že si většina žen těhotenství odkládá na „neurčito“?

Určitě kvůli studiu a kariéře. Ženy, které nejdou na vysokou školu, mají děti dřív než vysokoškolačky. Po vysoké si chtějí nejdříve najít dobrou práci a získat určité postavení.

Dá se to pochopit. Asi bych na tom byla stejně, pokud bych neotěhotněla, a dítě bych plánovala po ukončení školy. Možná až za pár let, co bych byla zaměstnaná. Ale když se to stane, změní se vám hodnoty a pohled na život. Teď se nemůžu dočkat, až škola skončí a malý se narodí.

STUDENTS

Prý ses rozhodla nepřistoupit na tu zajetou tradici, díky níž jsi i ty na světě, a nechceš mít děti, můžeš to nějak vysvětlit?

Vysvětlit někomu, proč člověk nechce mít dítě, je hrozně těžké. Ať řeknu cokoliv, stejně budu rozmetána protiargumenty, protože mít dítě je prostě přirozené. U mne jde zkrátka o velmi silný vnitřní pocit, že mít dítě není nic pro mě. Cítím se příliš sobecká na to mít dítě, někomu se obětovat a starat se o něj. Mít dítě je příliš velký a hlavně doživotní závazek, který nemůžete změnit ani si ho vyzkoušet. Pohled na děti ve mně nevyvolává žádné příjemné pocity, a pokud nedejbože pláčou, jde na mě úzkost. Nevidím v dětech smysl života. Nemám touhu předat někomu svoje geny a mít pokračovatele. Je to jako se vším, když něco nechcete, často ani nevíte proč, prostě o to nemáte zájem, nechcete to a nedokážete to vysvětlit.

Za jakých okolností se v člověku usídlí takové rozhodnutí?

Nedávno jsem se ptala kamarádky, kterou mám od školky, zda by si nevzpomněla, jak dlouho tvrdím, že děti nechci. Odpověděla mi, že to si přesně nevzpomene, je si však jistá, že jsem nikdy neprohlásila, že bych je chtěla. Špatně si tedy vybavím, za jakých okolností se ve mně toto rozhodnutí usídlilo, každopádně se během let nezměnilo.

Při představách o své budoucnosti jsem se nikdy neviděla po boku manžela a s dítětem.

Velmi snadné by bylo přisuzovat tuto skutečnost faktu, že jsem z rozvedené rodiny, mám však pocit, že jsem tuto představu měla dávno před rozvodem rodičů.

Cožpak ty jsi neprošla dětským výcvikem, tedy nehrála sis poslušně s panenkami a nevozila je v kočárku?

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více… … o tom, proč tolik mladých žen odkládá těhotenství.

STIP.CZ

29

S panenkami jsem si hrála, ale většinou to byly různé dramatické příběhy. Vybavuji si, jak jsme si hrály s kamarádkou s panenkami barbie. Ze začátku byla hra vždycky zajímavá, panenky byly svobodné, hledaly si partnery, a když je našly, užívaly si společně života. Pokud jsme ve hře pokračovaly, následovala svatba a děti. Velmi přesně si pamatuji, že v té chvíli se stala hra nudnou.

Jakmile přišly děti, už zkrátka nebylo co hrát a my většinou musely začít znova.

V deseti letech jsem si také chodila hrát asi s ročním dítětem k tetiným sousedům.

Nikdy mě nenapadla myšlenka, že by bylo hezké mít své vlastní. Přišla jsem, hrály jsme si spolu a pak jsem ho zase hezky rychle odevzdala.

Nenapadla tě myšlenka, že si to budeš někdy v budoucnu vyčítat nebo že by ti to vyčítala rodina?

Nemyslím si, že by mi mé rozhodnutí vyčítala má rodina. Pravděpodobně je to způsobeno i jistým odmítavým způsobem mé matky být babičkou-pečovatelkou.

Pokud jde o mne, raději si budu vyčítat, že jsem dítě neměla, než že jsem ho měla.

S tím bych se asi smířit nedokázala.

Je to opravdu definitivní rozhodnutí, nebo si nejdřív připravíš život a pak se uvidí?

O žádném rozhodnutí nemohu tvrdit, že je definitivní. Ve svém věku jsem na definitivní závěry určitě mladá. Avšak zároveň mohu tvrdit, že jsem dostatečně stará na to, abych věděla, že mám-li v tomto věku naprostý nezájem a nechuť mít děti, musela by se udát velká změna, abych svůj postoj přehodnotila.

Petr Veselý

30

STIP.CZ

STUDENTS

STUDENTKY vs. PROFESOŘI

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více příběhů…

= ZNEUŽITÍ SE TRESTÁ

Své učitele a profesory můžete proklínat a nenávidět, šplhat si u nich a lézt jim do zadku, nebo je vůbec nemusíte brát na vědomí. Také vám však mohou imponovat, a to takovým způsobem, že se ostýcháte pohlédnout jim do očí. Dokud se nerozhodnete zužitkovat svoje přednosti a využít oboustranný zájem (ačkoli se jeho účel může na obou stranách zcela lišit) ke svému prospěchu. Každý ale nepřemýšlí tak lstivě a důvodem k nepředstírané náklonnosti může být jen holý fakt, že se vám ten člověk za katedrou děsně líbí.

Oblíbené a vcelku pravdivé klišé zní, že láska kvete v každém věku.

Doplnila bych ho o konstatování, že láska může vykvést také v jakékoli situaci a za jakýchkoliv podmínek – nezáleží na místě, čase ani okolních lidech. Ačkoli je práce ve školství zaměstnání jako každé jiné, vztahy mezi učiteli a žáky nebo profesory a studenty, chcete-li, vždy byly a budou diskutabilní. Pokud navíc poměry zabrousí do intimních sfér života, vyvolají obšírné reakce, většinou negativního nádechu.

I přes takové riziko se studenti i profesoři pouštějí do riskantních zápletek a podléhají svodům. U některých studentů – spíše jsou však známy příklady studentek – představuje pokušení vidina lepších

známek, hotových zkoušek a zápočtů nebo – držte se – členství v disciplinární komisi. Za podobnou „odměnu“ jsou dívky ochotny nosit sukně krátké dva palce a výstřihy až k pupíku. Klidně zaťukají na dveře kabinetu a i pod hrozbou ostudy v něm zůstanou delší než krátkou dobu.

Nevadí jim dokonce, že někdo jiný může kvůli nim přijít k úhoně.

Mohou zcela změnit směr života dotyčného, třeba při přijímacím řízení na umělecký vysokoškolský obor. Přijímačky zde zkoumají i váš talent, a tak jsou nedílnou součástí vstupního procesu do vyššího levelu školní docházky i praktické zkoušky, při nichž se s vyučujícím musíte sejít osobně. Táhnete za sebou tmavou chodbou futrál

STUDENTS

s violoncellem, ve vší počestnosti klepete na dveře kabinetu a samou nervozitou zapomenete, že byste měly vyčkat, až se ozve: „Dále!“ Vstoupíte tedy bez vyzvání a... přijdete o vidinu kariéry sólového hráče. Místo ní se vám naskytne jiná, méně příjemná vidina – profesor přímo in flagranti se studentkou, která posbírala víc štěstí než vy.

Druhá strana barikády

Ano – také sami učitelé jsou si dobře vědomi svého „mocného“ postavení, které mohou využívat ke svému prospěchu. Rozené sukničkáře nenapraví ani docentský titul či konzervativní prostředí. Zástupy svých studentek lehce používají ke „střídání ponožek“. Běda té, která dá na svůj zdravý rozum a udrží si odstup. Prolézání školním prospěchem se pro ni může během okamžiku stát nepřirozeně těžkým. Nicméně je dobré s nějakou „pedagogickou“ kurtizánou alespoň kamarádit. Může vyjednávat dobré známky pro celý kruh, posunout termín zápočtu nebo zkrátit páteční přednášku o celou půlhodinu. Aby na sebe s přednášejícím měli před víkendem víc času.

Odhalit názor většiny kantorského kolektivu na vyzývavé slečinky u zkoušek a jejich podmanivé pohledy během přednášek se mi podařilo až díky malému průzkumu, jen pod příslibem naprosté anonymity. První reakce? Rychlé ujištění, že pokud by se je nějaká slečna v minisukni snažila u zkoušek obalamutit nožkou přes nožku, spíše by se usmáli pod vousy.

Mají přece mnohem víc příležitostí (a ne tak trapných), jak sbalit posluchačky svých přednášek. Starší kolegy by takové jednání studentek dokonce popudilo a donutilo k tvrdému zákroku – přísnějšímu hodnocení.

Někteří jedinci pak objektivně přiznávají, že ačkoliv se v dnešní době studentky obecně dobře oblékají – nejen ve zkouškovém období, rádi se podívají na pěkné stehýnko nebo šíji. Žádný z nich ale nechce dopadnout jako kolega, který se nachytal do lstivé ženské pasti.

Malý počet bodů ze zápočtových písemek a předělávání seminárek, u kterých nepomohly ani tajné vzkazy v záhlaví a v zápatí stránek, donutily žákyni druhého ročníku na univerzitě v Olomouci, aby si jednoho dne zhurta dupla před zrcadlem, vyčesala vlasy do vysokého drdolu a na jehlách vyrazila do studovny.

Tam se onen přísný asistent neudržel a neohrabaně se snažil dívku políbit. Jenže ta s naučeným jekotem a brekem vyletěla ven. Následně vyletěl ven z práce učitel, když se nejvyššímu vedení zoufale přiznal ke svému původně neplánovanému činu.

Prý se tomu říká láska

Stejně dopadla učitelka na základní škole v západních Čechách. Své malé žáky si mladá dějepisářka získávala mladistvým přístupem – sprostou mluvou a rozjařeným vtipkováním. Ředitelka školy o takovém chování věděla, neměla ale důvod do její působnosti zasahovat. Až nadešel osudný večer, kdy se rozevlátá magistra historie opila a nehorázné porce alkoholu dopřála i svým nezletilým žáčkům. Ze základky ji bez váhání vyhodili. Něco však mladá peda-gožka přece jen získala – s jedním z kluků začala po pár měsících chodit. Klape jim to až dodneška, kdy se z jejího partnera stal student plzeňské univerzity a dospělý muž.

Což opět dokazuje, že vztahy mezi studenty a profesory nemusí být jen otázkou vzájemného, dopředu vypočítaného profitu. Leckdy jde opravdu o nejvyšší cit – lásku. Může vznikat tajnými pohledy a pokračovat utajenými schůzkami.

Pak se jednou nesměle otevřou dveře do auly plné spolužáků, jako první se ve škvírce objeví červená růže, za ní vám důvěrně známé obroučky brýlí a pak vstoupí On – profesor většiny vašich kamarádů. Obřadně vám před šokovanými zraky předá květinu a zase za sebou tiše zavře dveře. Okolí se tak po více než roce dozví o vašem poměru, stejně jako vyjde najevo, proč

STIP.CZ

31

se ženatý doktor přírodních věd na Masarykově univerzitě a otec dvou dětí rozvádí.

Taková situace se už skutečně nachází daleko za hranicemi platonické lásky, kdy studentka stopuje profesora až domů, sleduje ho cestou do školy a slaví na koleji jeho narozeniny i narozeniny jeho dětí. Nejlepší je vykašlat se na předsudky a hned od začátku otevřít svůj vztah světu.

Na jedné straně sdělit rodičům, že chodíte se svým profesorem, na druhé straně sdělit spolupracovníkům, že chodíte se svou a také jejich studentkou. Od kolegů si učitel ze začátku vyslechne pár poznámek o neprofesionalitě svého přístupu, ale jen do doby, než se oni sami zakoukají a praští do toho s jinou žačkou. Studentka zase přežije nervy při zkoušce, na které bude zkoušena svým milým. Našprtá se naprosto dokonale jen proto, aby ostatním spolužákům dokázala, že od svého přítele nedostane nic zadarmo. I když spolu sdílí stůl i lože.

Postupně bude nový pár bořit mýty, že vám studium na vysoké škole může zabránit zamilovat se a žít s někým vám blízkým jen proto, že je vaším profesorem. Stejně tak dokážou světu, že člověk může svou životní lásku najít a začít s ní nový život už v prváku. A nejlepší cestou, jak se k problému postavit čelem a dokázat, že rozhodnutí myslíte opravdu vážně, je se rovnou zasnoubit. Napadá mě – může holka požádat o ruku muže jako první? Zdálo se mi totiž, že na mě před chvílí mrkl ten mladý inženýr ekonomie. Nechci zahodit svou šanci!

Eva Samšuková

32

STIP.CZ

STUDENTS

MLADÉ NÁPADY V KOUTĚ NESTOJÍ!

Práce, škola — furt dokola. Někteří studenti ani jediným mozkovým závitem netuší, o jakém koloběhu mluvím. Užívají si studentského života a jejich jedinou starostí je, kolik stojí v tom či onom lokále velké pivo. Kde na něj vezmou, je nezajímá — stojí za nimi záložníci rodiče. Jiná situace nastává u dua Michal Pavlas a Tadeáš Trojan ze společnosti Kenoby Group. Do třiceti mají oba ještě daleko.

REALITKA? NIKDY… Ani jeden z obou kluků nevypadá jako Obi-Wan Kenobi, ani jeden nemá nadlidské schopnosti, snad jen trochu nadstudentské. Jsou podnikaví, kreativní, mají spoustu nápadů. Některé z nich pomalu vysekávají světelnými meči do těžkopádného realitního trhu kolem sebe, ostatní nápady se nedočkavě klepou v šuplíku.

s neshodami nebo neschopností. Přitom naprostou většinu jejich zaměstnanců tvoří studenti, leckdy starší než oni sami. Jedna nadšená padesátiletá hlava se pak v tomto mladém kolektivu lehce ztratí.

Firemní prostředí vytváří parta lidí, kteří mezi sebou mají kamarádské vztahy, a ty pracovní se ponejvíce týkají hlavně otázky financí.

Na té ostatně záleží celému týmu.

Existují nekonečné davy studentů, které neustále planě a do vzduchu mluví o tom, jak rozjedou podnikání ve velkém a ukážou svým profesorům opravdový byznys. Mezi nimi se ovšem vyloupli dva studenti, kteří tlachání u kafe a vzájemné ujišťování, že chtějí něco dělat, začali proměňovat v realitu. S vizí mezioborové investiční společnosti sehnali počáteční kapitál, který teď využívají k naplnění vytyčené činnosti – kompletního servisu nájmů domů i bytů nebo pronajímání velkých developerských projektů. Oba jedním dechem dodávají: „Dlouhodobým a samozřejmým cílem je jednat za každých okolností na férovku!“

PRYČ S POVĚRAMI Dokážou však mladí dravci vzbudit důvěru u svých obchodních partnerů a dokázat, že i přes svůj věk umí mluvit, vyznají se na trhu nebo se nebojí zvednout telefon a někomu zavolat? „Právě prvotní kontakt je v naší situaci nejlepší ,naslepo‘ po telefonu,“ říká Michal a dodává, že jinak tak patnáct minut zabere přesvědčování, že nejsou žádná nezkušená ucha.

STRATEGICKÁ SEBEREALIZACE Burcujícím strašákem ve vědomí Tadeáše i Michala je hrozba pracovat ve velké společnosti a za minimální plat si vysedět svoje místo kdesi pod šéfem. A tak v rámci volnosti a individuálních ambicí sehnali prázdnou učebnu ve staré budově VŠE a jménem své vlastní společnosti začali vyřizovat první, ještě marketingové telefonáty.

Provizorní kancelář začala být byznysmenům těsná. Přicházely nové nápady, setkávající se s větším nadšením lačných klientů.

A tak si hoši pronajali malý kamrlík v prostorách mimo školu. I ten už dokázali rozšířit na celé patro, které jim pomohlo zhmotnit Kenoby Group v aktuální podobu.

Děti štěstěny, dalo by se říci. Tadeáš popisuje, že během přibírání dalších lidí do svého firemního týmu se kluci téměř nesetkali

Vážení, máte před sebou živoucí důkaz toho, že bořit předsudky o studentech lze. Že i při škole je možné přinášet klientům kvalitní služby, během jednoho roku získat cenné kontakty a otevírat si postupně dveře do svého budoucího pracovního světa, který si i s přízviskem studentský buduje své jméno. A největším problémem přitom zůstává, jak najít víc času na sport. A kromě narůstajícího břicha zbývá klukům z Kenoby řešit už jen jediné – jak vytvářet stabilizovanou firmu a nezabývat se otázkou: „Budeme mít na nájem, lidi a telefony?“ A čím se zabýváte vy – na kolik vás vyjde bageta k obědu? A nechtěli byste radši zvednout telefon a domluvit si obchodní schůzku v nějakém steakhousu?

Eva Samšuková

STUDENTS

STIP.CZ

33

34

STIP.CZ

FITSTYL

Desetkrát aktivní relax, tisíckrát větší efektivita Že vás zkouškové období odrovnalo? Index se o nějaký ten podpis zaplnil, ale stále chybí elán do kolejních večírků, koncertů a třeba i občasné brigády? Místo seancí v čajovně či bowlingu se raději zavrtáte do peřin a dospáváte deficit? Možná bylo zkouškové enormně náročné nebo jste jen zapomněli na aktivní odpočinek. Alfou a omegou je správná strategie. Kdo ji nezvolil, poučí se a to příští zk obd zmákne levou zadní. Pojďte společně protáhnout zatuhlé svaly a hurá do dalšího semestru, pracovních nabídek a krásného studentského života!

Ve stoji: 1\Ve stoji přitáhneme jednu nohu, vtáhneme břicho dovnitř a mírně podsadíme pánev. Srovnáme ramena do jedné roviny, kolena držíme u sebe. Protahujeme přední stranu stehna. Nezapomeňte vystřídat nohy!

2\Postavíme se vzpřímeně, vtáhneme břicho dovnitř, neprohýbáme bedra.

Přitáhneme jedno koleno směrem k bradě.

Dýcháme. Poté dáme „nohu přes nohu“ a pomalu snížíme těžiště. Držíme. V této pozici protahujeme malý a střední hýžďový sval. Uvolnění provedeme třikrát po dobu 15 vteřin. Střídejte nohy a neprotahujte přes bolest!

3\Ve stoji zvedneme koleno a patu nohy v zášlapu. Pomalu jakoby došlápneme (patu tiskneme k zemi) na zadní nohu. Protahuje-

me lýtkový sval. Špičky jsou v jedné rovině, nevybočují. Po chvíli vystřídáme nohy.

Vkleče: 4\Zaklekneme, opřeme se o dlaně a prohneme bedra, která po deseti vteřinách vrátíme do rovné polohy. Při prohnutí pomalu tiskneme hlavu na hrudník. Dýcháme volně. Kočičí cvik je vynikající na protažení bederní části páteře!

Vsedě: 5\Vsedě jednu nohu natáhneme, druhou pokrčíme. Přitáhneme si zespodu chodidla k natažené noze a držíme. Koleno natažené nohy je dopnuté. Protažení provádíme dvakrát v 10vteřinových intervalech. Neprotahujeme přes bolest! Pro zjednodušení můžeme přitáhnout pouze ke špičkám. Nejsnadnější verze je přitažení pouze k nártům. Nezapomeneme vystřídat nohy a nekulatíme záda!

6\Tento cvik je speciálně pro nás – studijní a počítačové maniaky. Hádáte správně – je na protažení šíje. Sedneme do „tureckého sedu“, vtáhneme bříško dovnitř a narovnáme záda. Poté chytíme hlavu z boku a protahujeme. Rameno táhneme dolů!

S každým hlubokým výdechem protahujeme níže. Nezapomeňte vystřídat obě strany!

Vleže: 7\A to nejlepší na konec – relaxace vleže.

Chytíme kolena z vnitřní strany stehen a zatlačíme směrem k zemi. Vynikající na protažení vnitřní strany stehen. Prodýcháme. Po chvíli uvolníme a přitáhneme kolena k bradě. Dýcháme do břicha – ideální na protažení bederní části páteře. Cvik zopakujeme – alespoň třikrát – pro dokonalost a ideální relaxaci!

Petra Jandová (www.stiplist.cz) Foto: Marie Baureová Foceno v prostorách Holmes Place Energy Club Smíchov (www.holmesplace.cz)

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se… … o dalších cvicích a uvidíš více fotek.

FASHION

STIP.CZ

35

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HODU VLAŠTOVKOU ČESKÁ KVALIFIKACE

A V Z Ý V Í N D E POSL GISTRACI! K RE JDI N A:

fikovat Slož si pořadný křídlo a přijď se kvali ! na mistrovství světa v hodu vlaštovkouWings 2009 Probojuj se až do finále Red Bull Paper ta a soutěž o zlato s největšími borci svě. v Hangáru 7, v rakouském Salzburgu

!

V BŘEZNU NA TVOJÍ UNIVERZITĚ

WWW.REDBULL.CZ/VLASTOVKY

36

STIP.CZ

FASHION

V chladných zimních měsících jsme se vydali do ulic hlavního města, abychom zjistili, jaké zachumlané módní trendy ovládly české i zahraniční studenty. Zhodnotit jejich oblečení nám pomohla herečka Petra Nesvačilová, kterou můžete znát z filmu Pusinky nebo z divadla Na Zábradlí.

Foto: Marie Bauerová Připravila: Eva Samšuková

Slečna má moc pěknou kombinaci, vše ležérní a jednoduché. A ten úžasný červený kabátek krásně vyniká. Perfektní.

Slečna je moc hezká, ale myslím, že by si zasloužila mnohem hezčí kombinaci. Je to na mě moc přeplácané. Nemá to šmrnc.

FASHION

STIP.CZ

Tak tyto slečny mají perfektní kabelky a ještě by jim slušely červeně namalované rty!

Randící pár z Karlova mostu má moc tmavé barvy. A slečně by slušela třeba nějaká zajímavá brož na kabátě. Je to moc smutné. A mladému muži to sluší.

Tento rok jsem si také koupila bílý kabát a nedám na něj dopustit, takže této slečně fandím.

Tak myslím, že tato slečna je naprosto bez chyby. Nemohu říci nic víc.

Mladí pánové jsou velice stylově oblečení a sluší jim to moc. A líbí se mi jejich společná kombinace černé a bílé.

37

38

STIP.CZ

POVÍDKA

Na okraji stránky Dějiny žen jsou dějinami znásilnění. June Jordanová. Nepřesný citát něčeho, co se zdá být až příliš přesné.

Roztáhnout nohy a odvrátit zrak.

Nechce toho chlapa vidět, není pro ni ničím. Jen další v řadě. Pan Bezejmenný. Nemyslí na nic, nedívá se, neposlouchá. A on heká a rudne, mozolnatýma rukama jí drtí prsa, pronikne do ní a nepřirozeně sebou zmítá při nejpřirozenějším projevu lidského zvířecího já.

Ještě chvíli.

Počítá pomalu od desíti dolů. Nikdy se nedostane až k nule, ten poslední vydržel do čtyř. Devět. Osm. Zavře oči, hlavu má prázdnou.

Jako by tam ani nebyla. Meditace bez meditace. Sedm. Jak opustit vlastní tělo, aniž byste se museli zfetovat.

Sex je levnější než drogy.

Muž vykřikne a plnou váhou těla se zhroutí. Chrochtá blahem, v koutku úst mu slina nafukuje bublinu. Snad čistě automaticky, snad z podivného přesvědčení, že se to sluší (a nebo z úplně jiného důvodu), se pokusí dívku políbit. Nepovede se, masité rty se střetnou s chladnou tváří.

S nezájmem, ostatně co ještě dodat, se odvalí na stranu a okamžitě usne. Nechá ji v ložnici samotnou. Nevadí, je na samotu zvyklá.

Ticho, tma a zasychající semeno v klíně. Dívka se natáhne pro košili, zahalí se do ní a jde do sprchy. Smýt ze sebe cizince a deset minut pokoření.

Voda teče. Ještě chvíli.

Z pokojového minibaru vezme předraženou vodku. Když se stane něco špatného, pijete, abyste zapomněli.

Jako kdyby to bylo tak snadné.

Odchází a vyhne se pohledu na postel. Mysl se pomalu plní útržky vzpomínek a roztříštěnými obrazy. Ještě nevyjde na ulici a puzzle bude poskládané. A ona bude muset začít znova. Žádná definitivní destrukce neexistuje. Jsou to kecy.

Aby nedošlo k omylu, některá znásilnění jsou dobrovolná. Špinavé tělo se dá umýt, zasviněná mysl je napořád. Doživotí v cele vlastní hlavy.

Sedí v metru a čte. Z Florence po trati C na Budějovickou. Nikdo si jí nevšímá. Jako by byla neviditelná. Mohla by udělat cokoli. Začít křičet.

Hystericky se smát. Zatnout ruku v pěst a vší silou udeřit do špinavého okna. Rozbít ho – a rozbít i sebe. Ale neudělá to. Je zbabělstvím zůstat naživu, i když víte, že musíte žít sami se sebou? Čte dál. Cizí myšlenky, napsané téměř před půl stoletím, jsou její vlastní.

Sny přicházejí, aby se mi vysmívaly v ranním slunci. Deník Sylvie Plathové. Vždycky si můžeme vypůjčit cizí myšlenky, když nemáme dostatek vlastních. Nebo když ty naše stojí za hovno.

Otočí list.

Některé životy jsou prý jako kniha. Její ne – kdyby ano, všechno by bylo jednodušší. Špatný den? Otočte prosím ze strany padesát tři na stranu sedmdesát jedna. Je vám třicet, řídíte mezinárodní společnost, máte rodinu a dům se zahradou. Pokud vám na tom záleží, můžete mít i psa. Pro dobrovolnou depresi nalistujte stranu sto třicet dva. Vaše patnáctiletá dcera vám právě oznámila, že je těhotná a že je to vlastně vaše vina, protože jste se jí kvůli práci nevěnovala.

Hlavně že je na koho svést vlastní neúspěch. Až se rozhodnete to celé odpískat, přeskočte na konec, těsně před tiráž.

Kdyby byl její život kniha, pravděpodobně by několik stránek vytrhala a spálila. Historie je posetá hranicemi hořících knih, tak proč ještě nepřiložit? Kapitoly nekonečných hádek s matkou, kapitoly poraženého přijímání její pravdy. Pak taky ty části, v nichž se marně

snaží zničit vzpomínky na to jediné, co v jejím životě kdy dávalo smysl. Bylo by snazší prožít zbytek zpackaného života s jistotou, že to nikdy nebylo lepší.

Dívá se, jak oheň plápolá. Ještě chvíli.

Zavřít oči, dát si panáka a konečně – konečně nemyslet vůbec na nic.

Když se stane něco hezkého, pijete, abyste to oslavili.

Kravaťák stočí volant ke kraji silnice a auto zastaví. Měl by být doma a hlídat nemocného syna, protože manželka odjela na třídní sraz.

Měl by vařit čaj s medem a měřit teplotu. Možná si pustit televizi a dívat se na fotbal. Místo toho šel na pivo a tam se na něj usmála mladá holka. Když se neděje nic, pijete, aby se něco stalo.

Představila se čtyřmi jmény a nechala ho, aby si vybral. Od prvního okamžiku si s ním pohrávala. Sváděla ho.

A on se nebránil. Koupil jí pití, naložil ji do auta a vyjel do noci s nejasným jasným cílem. Manželka není doma, syn už jistě spí. Kdyby se s tou cizí holkou, Janou nebo Danielou, pomiloval přímo v ložnici, nikdo by se nic nedozvěděl. Je vůbec zatajená pravda lží?

Holka mu sáhne do rozkroku. Konec cesty. Kravaťák dupne na brzdu. To už má rozepnutý poklopec a drobnou dlaň v kalhotách. Místo velké pohodlné postele s měkkou matrací a množstvím polštářů mu musí stačit přední sedadlo firemního mercedesu. Holka si svlíkne triko a obkročmo se mu usadí v klíně. Je to jak dětská skládačka, v níž do sebe jednotlivé dílky lehce zapadnou. Nechá si líbat krk a žužlat prsa. Nechá ho funět a vzdychat, nechá ho říkat jí Jano nebo Danielo. Meditace bez meditace. Jako by tam nebyla.

Ještě chvíli.

Když je po všem, muž se zeptá, co pro ni může udělat. Chtěla by peníze? Někam odvézt? Mohl by ji pozvat na večeři? Ať si řekne.

Teď by se hodil nějaký klasik. Třeba Lukrécius. Tragédií pohlavního styku je trvalé panenství duše. Střípky rozbitého zrcadla se zase skládají. Konec destrukce.

To, co by chtěla, jí nikdo dát nemůže.

Je to jak ve zpomaleném filmu. Otevře knihu a záložka se pomalu, pomaličku snáší k zemi. Stará černobílá fotografie pohledného muže s malým děvčátkem.

Ilustrace ve vaší soukromé Knize života. Víkend s tátou na horách.

Jedna z těch stránek, které byste nejradši spálili. Štěstí zachycené pro budoucnost přestává být reálné. Je z něj vykonstruovaný příběh, váš nebo někoho jiného, to už stejně nikdo nepozná. Nepomůže ani ručně psaná poznámka na okraji stránky. Já a táta, jaro 1994. Poslední společné prázdniny.

To je to, co hledá. Hledá muže z fotky, nebo aspoň někoho podobného. Zakonzervovanou minulost, svou nebo někoho jiného, na tom nezáleží. Hledá někoho, kdo by s ní jel na prázdniny a kdo by se na ni usmál. A možná někoho, kdo by od ní neodešel bez rozloučení. Copak je to tak moc?

Dívá se na fotku. Ještě chvíli.

Pak ji vrátí do knihy. Založí přesně tu samou stránku, kterou zakládá už několik let. Vždycky můžeme číst cizí poezii, když nejsme schopní napsat vlastní. Básně Sylvie Plathové. Táto, táto, já už to mám za sebou, ty hajzle.

Jako kdyby to bylo tak snadné.

Uloží knihu pod polštář, lehne si a schoulí se pod deku. Zavře oči.

Pro návrat k nevinnosti nalistujte stránku patnáct.

Gina Rocca (24) Studentka Univerzity Palackého v Olomouci, baví ji čtení, psaní a magie, píše fantasy a pracuje na vydání své první knihy. S dotěrnými fanoušky si ráda poradí na e-mailu: gina@stip.cz.

POVÍDKA

Černé kontaktní čočky aneb jak se píše sloupek se zatemněným mozkem

Milenka a král Na co myslíš?

V téhle heroické chvíli Kdy už zase sbíráš svoje síly K tomu abys mohl táhnout dál…

Na co myslíš?

No tak řekni, pane!

Pověz pravdu holce umazané Co sem přišla prosit ve tvůj sál Na krev z bláta, bláto od krve Na smrt další, na smrt poprvé? Řekni…No tak pověz, pane!

Než si spolu víno dáme…

Já ti potom povím Zda jsi král…

Na co myslíš?

Ty jenž vyvolený Bohem Vedeš svoje vojsko k smrti blahem

STIP.CZ

39

Když se člověk zaváže k psaní pravidelného útvaru, jako je tenhle sloupek, musí se hlídat.

Nehrozí jen sklouzávání k trapnostem a banalitám. Psát o vztazích ve chvíli, kdy vím, že jsem extrémně naštvaná na jednoho chlapce, je nebezpečné: bojuju s nutkáním všem sdělit – když už mám ten prostor – že kluci kolem pětadvaceti jsou nezodpovědní (a taky nedospělí, zbabělí a neupřímní, že ano).

Ale je to samozřejmě blbost!

Moje naštvání je jen moje a nemůžu mu dovolit, aby mi zatemnilo mozek tak, že začnu zevšeobecňovat a vnucovat svůj černý pohled ostatním.

A není to jen problém sloupků. Kamarádka se nedávno krásně zamilovala a denně mi od ní chodí zprávy typu: On je tak úžasný!

Co na to říct, jak reagovat, když já se na svět dívám přes černé brýle a ona přes ty nejrůžovější z růžových? Člověk s černými brýlemi musí často polykat slova a moudrosti, jak si sám myslí, získané krutými životními ranami. Takže když se dozvídám, že jistý pan úžasný je úžasný třeba proto, že začal chodit do posilovny, říkám si v duchu, že růžové brýle jsou stejně zatemňující jako ty černé.

Zamilovaná kamarádka mě vehementně ujišťuje, že přemýšlí racionálně. Byť jsem přesvědčená, že její vztah je hezký a že má šanci vydržet dlouho a třebas i navždy, tudíž o něm nepochybuju ani na okamžik, o racionalitě lidí s čerstvě růžovými brýlemi pochybuju velice. Jiná kamarádka mi před časem nadšeně psala, že její chlapec „napsal příspěvek do internetové diskuze“. Ano, takový je to šikula, že i tohle zvládne!

A já? Zvládnu se s tímhle sloupkem poprat? Nezvládla jsem a nezvládnu. Ale toho nezodpovědného, nedospělého, zbabělého a neupřímného chlapce aspoň moc zdravím.

Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou, MF Dnes

Pro trnovou poctu, svatý grál No tak pověz, pověz muži!

Vždyť já vím, Že strach tě úží Vždyť já vím, Že vždy ses bál…!

Ty však mlčíš Ze své marné snahy Nechat kousek svojí duše nahý Nechat malou škvíru těm Jimž vše jsi vzal Však až se na bojišti dosti Mečem zmocníš Holé kosti Budeš Zase starý krutý Král.

Volání A už zase mizím v dáli S mužem po svém boku cizím Snad jen oči temně vzplály Pro mé touhy lačně ryzí A už zase v temném rohu Pro návraty modlívám se Z vůně koní v mokrém stohu Zase toužím po své kráse.

Zuzana „Isobel“ Vrbová Studentka pedagogiky volného času, která ráda tvoří – ať už se to týká psaní, hudby, nebo umění. Oblíbení autoři Barbara Erskinová, Paolo Coelho a spousta dalších.

Zkuste psát do Stip.cz Nezávazně.

Portál studentů Stiplist.cz dává všem novým i současným 6 000 uživatelům jedinečnou možnost přispívat do magazínu Stip.cz. Záleží jen na hlasování čtenářů, jak se jim bude vaše tvorba líbit. Jak na to? Založte si profil na portálu studentů Stiplist.cz a začněte psát blog na jakékoli téma nebo o čemkoli, co je vám libo. Nové blogy se zobrazují na hlavní stránce portálu studentů Stiplist.cz a ostatní uživatelé tvorbu průběžně hodnotí.

Redakce poté vybírá z nejlépe hodnocených blogů ty určené k přetištění v magazínu pro studenty Stip.cz. Více informací se dozvíte v magazínu na straně 16 a na www.stiplist.cz.

40

STIP.CZ

STUDENTS

ŽELVY, SLONI A PEVNOST PARANOIDNÍHO KRÁLE ANEB JAK JSEM VIDĚL SRÍ LANKU

Srí Lanka je již od pradávna známá básnickým názvem „perla oceánu“. Normální člověk by si toto přirovnání vysvětlil tvarem ostrova, který připomíná kapku. Ovšem člověk, který Srí Lanku navštívil, smysl těchto slov vnímá jinak. Ostrov Cejlon, ležící pár kilometrů od Indie, má totiž úžasné přírodní bohatství a lze na něm najít mnoho krásy.

V zemi zaslíbené čaji o poloviční rozloze než Česká republika lze najít hory (nejvyšší bod Srí Lanky je Pidurutalagala s výškou 2 524 m n. m.), džungli nebo kilometry dlouhé, člověkem a turismem nenarušené pláže. Jakmile toto cestovatel uvidí, je pro něj celý ostrov jako překrásná a nedotčená perla.

Naše cesta začala ve Vídni, odkud nás letadlo společnosti Emirates dopravilo do Dubaje, jejíž letiště je považováno za leteckou křižovatku mezi Evropou a Asií. Jelikož cesta trvala pět hodin a na palubě letadla byl alkohol zdarma, čas nám utekl v příjemné zábavě. Další šestihodinový let z Dubaje do Kolomba, hlavního města Srí Lanky, však proběhl už méně zábavně, protože jsme ho strávili postupným střízlivěním. O nějaký čas později jsme v ranních hodinách dorazili.

V kolombských ulicích byly často k vidění vojenské jednotky a kontroly při výjezdu z letiště byly běžnou záležitostí. V celé zemi probíhá totiž spor mezi národnostně převažujícími Sinhálci a menšinou Tamilů, kteří se chtějí osamostatnit. Právě teroristická organizace Tamilští tygři, která stojí za sérií útoků na policisty i civilisty, způsobila mimo jiné i rapidní snížení zájmu turistů. Zvláště severu Srí Lanky se cizinci vyhýbají kvůli hrozbě únosů; místní vláda s únosci zásadně nevyjednává.

Problémy mezi Sinhálci a Tamily se za poslední desítky let vyhrotily.

Sinhálci jsou původní obyvatelé Srí Lanky, vyznáním buddhisté, a Tamilové, kteří na ostrov přišli později, když se snažili dobýt sever

Cejlonu, jsou hinduisté. Stručně lze říci, že Tamilové se považují za utlačované a bojující za svá práva a vlastní zemi. Sinhálci zase berou Tamily za nepřizpůsobivé, kteří páchají škody Srí Lance a chtějí narušit jednotu státu.

Po pár hodinách cesty autem jsme se ubytovali v hotelu poblíž pevnosti Sigiria, což měla být naše první turistická zastávka. Sigiria byla sídlo na skále, která v rovinaté krajině působila jako náhodně pohozený obrovský kámen. Podle historických příběhů král Srí Lanky měl dva syny, z toho jeden byl jeho levoboček Kassapa.

Kassapa zabil svého otce, převzal po něm trůn a svého nevlastního bratra Moggallána vyhostil ze země do Indie. Potom trpěl paranoidním strachem z toho, že se jeho bratr vrátí a bude se snažit pomstít otcovu smrt. Výsledkem chorobného strachu byla právě Sigiria, kde se Kassapa opevnil. Čas si krátil se svými konkubínami v bazénech zkonstruovaných na vrcholu pevnosti. Jeho strach se však nakonec ukázal jako oprávněný. Královský potomek se vrátil, dobyl pevnost a zabil levobočka.

MĚSTO BOHŮ POLONNARUWA

Druhý den při ranním brífinku padl prst na mapě na historické město Polonnaruwa, které bylo založeno v 11. století a kde o století později vznikly rozsáhlé zahrady, množství soch Buddhů, mnoho paláců i dalších staveb, které zde existují dodnes v relativně dobře zachovalém stavu. Neobvyklé je míšení buddhistických a hinduis-

STUDENTS

tických chrámů. Sochy hindských bohů jsou k nalezení i v chrámech zasvěcených Buddhovi. Historická náboženská tolerance je pro Srí Lanku zvláště typická. Dokládá to například hora Adam’s Peak, kde se na vrcholku nachází „díra“ vypadající jako obrovský otisk chodidla. Buddhisté si myslí, že onen otisk patří Buddhovi, muslimové ho pokládají za Mohamedův, křesťané za Adamův a hinduisté za Krišnův. A jelikož je Česká republika z šedesáti procent ateistická, existuje vtip, že ho Češi pokládají za otisk plechovky od piva.

Ještě s myšlenkami ponořenými v duchovnu jsme navečer dojeli zpět do hotelu. Poté jsme v nočních hodinách s kamarádem porušili doporučení zůstat v areálu hotelu a pomocí balíčku cigaret jsme uplatili hlídače, aby nás pustil ven. Bavili jsme se s vojáky se samopaly a dávali se do řeči s náhodnými kolemjdoucími. Mírně jsme se pohádali s řidičem rikši (místní taxi), který nás chtěl neodbytně svézt. Odmítli jsme a později se dozvěděli, že běžná praxe řidičů je odvézt turistu za město, okrást ho a následně ponechat jeho osudu.

ZEMĚ KONTRASTŮ

Třetí den jsme se rozhodli navštívit město Kandy přibližně ve středu Srí Lanky. Po dvouhodinové cestě nás přivítalo na pohled krásné město zasazené mezi vysoké kopce a pokryté hustou džunglí. Kandy je položené více na severu Cejlonu a ovzduší bojů doléhá až sem.

Kandy je pokládáno za centrum buddhismu na Srí Lance, protože v chrámu uprostřed města je umístěna slavná relikvie, posvátný zub samotného Buddhy. O tento neobyčejný kus skloviny se vedly války, protože jeho důležitost je nesmírná.

Při výstupu z chrámu jsme potkali žebráka, ale ne jen tak ledajakého. Byl na kolenou a vypadal, jako by klečel. Jenomže při bližším pohledu jsme poznali, že klečí, protože má snad natřikrát zpřelámané nohy. Přesto se usmíval od ucha k uchu a natahoval k nám ruku, prosil tak o peníze. Na Srí Lance existují skupiny, které v mládí unášejí z rodin děti, kterým zpřelámou nohy, a pak je nechají žebrat u turisticky frekventovaných míst. Všechny peníze, které vyžebrá (a těch vzhledem k tomu, jak vypadá, není málo), si pak shrábnou pro sebe. Srí Lanka je země plná kontrastů a tento žebrák na pozadí překrásného chrámu byl pro nás jeden z nejsilnějších.

Ještě druhý den, když jsme vystupovali z auta v Pinnawela, jsme měli obraz onoho žebráka v živé paměti. Za pár minut byl ale zapomenut, když jsme spatřili asi padesát slonů koupajících se v řece. Pinnawela je totiž místem, kde se lidé starají o sloní rodiny a zvláště o slony, kteří byli zraněni kvůli následkům války. Pokuste si představit stříbřitou řeku, k jejíž hladině se kloní palmy, obzor lemovaný siluetami kopců a přímo uprostřed té krásy padesát těchto „drobečků“.

DŽUNGLE A MY

Po dnech strávených aktivní turistikou jsme se rozhodli zůstat chvíli na jednom místě. Dalších pět dní jsme prožili v bungalovu, přímo u pláže omývané mohutnými vlnami Indického oceánu. Život poblíž džungle rozhodně nebyl nudný. Po okolí stále běhali divocí psi, chodily hinduistickým náboženstvím chráněné krávy a občas bylo k vidění i pár varanů. Několikrát se nám stalo, že jsme po probuzení

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a přečteš si rozšířenou verzi cestopisu

STIP.CZ

41

zjistili, že jsme celou noc spali s pavoukem velkým jako ruka.

Přesto pět dní, které jsme v bungalovu strávili, bylo nezapomenutelných. A bez přítulného hmyzu by to vlastně ani nebylo ono. Navíc nám džungle ukázala i tu hezčí tvář, kdy jsme měli v noci možnost vidět desítky malých želv, jak se vyhrabávají z písku a lezou směrem k moři. Želví vejce jsou oblíbenou pochoutkou pro varany, a velké množství vajec proto skončí jako varaní potrava. Občas ale je štěstí nakloněné malým, ještě nenarozeným želvičkám a my jsme měli štěstí, že jsme mohli vidět tento zázrak želvího života na vlastní oči.

Zážitek s želvami bylo to poslední, co jsme na Srí Lance viděli. Pak už nás čekala jen cesta z ráje. V sedadle letadla jsem pak rozjímal o tom, proč velké množství cestovatelů tvrdí o Srí Lance, že je zemí, která je nejvíce chytila za srdce. Myslím, že dnes je už chápu, a sám se přidávám do jejich řad.

Pavel Prchal

42

STIP.CZ

KULTOVKY

BUĎME VDĚČNÍ ZA KRIZI! FILOZOFICKÝ POHLED NA EKONOMICKÉ TÉMA

Asi všichni jsme v dětství slyšeli pohádku o nenasytném Otesánkovi, kterého ovládl jeho hlad natolik, že snědl své rodiče.

Bohužel, málokdo z nás tehdy tušil, že v této pohádce se skrývá velmi silná paralela na společnost, ve které žijeme. Člověk se ptá sám sebe, jak nás vlastně mohla postihnout recese, když valná většina obyvatelstva si nepřipadá bohatá? Možná je na čase si to přiznat. My jsme bohatí. Například už nemusíme cestovat po Evropě s batohem konzerv na zádech, práce v zahraničí už také není o tolik lépe placená než u nás doma a většina z nás si může dovolit dobré jídlo v restauraci nebo cestovat přes půl světa. A jako stát se můžeme pustit do stavění čím dál dražších staveb. Například stavba nejdelšího městského tunelu v Evropě, který se právě realizuje v našem hlavním městě, nebo desítky kilometrů nových dálnic.

Ale asi málokdo z nás si bohatství státu uvědomuje. Vždyť i nejbohatší část naší republiky drtí představa, že by mohli mít mnohem víc. A také, že by mohli o vše velmi snadno přijít. Možná kdyby fyzik Pascal měl ve svém životě veliký majetek, byl by schopen jenom díky této zkušenosti odvodit jeho zákony napětí a tlaku. Poněvadž velký majetek znamená velký tlak na naše bedra, a tím vzniká v člověku i nepříjemné napětí.

A napětí se musí v naší zemi ventilovat.

Není tajemstvím, že jsme národnostní jedničkou ve spotřebě alkoholu. A také není tajemstvím, že v posledních letech se u nás dveře u psychiatrů netrhnou.

Přesto se hromadění majetku stalo jakýmsi symbolem. Trh začal nabízet mnoho výrobků, jejichž primárním významem je ukázat okolí, jak dobří ve vydělávání mamonu vlastně jsme. V těchto primitivních záležitostech je jednotlivec schopen nalézt

společenskou prestiž, samozřejmě život v luxusu a pohodlí, ale co je možná nejhorší… i životní náplň. Nejen u nás se začal uplatňovat výrok z jednoho amerického filmu: „Pracujeme od rána do večera v práci, kterou nemáme rádi, abychom si koupili věci, které nepotřebujeme.“ A v duchu tohoto citátu vyrůstá i nastávající generace.

Vysoké školy jsou totiž plné studentů, kteří nejeví o svůj obor příliš zájem. Co je však zajímá, je univerzitní diplom a následně každý měsíc výplatní páska se zajímavou sumou.

Je občas neuvěřitelné vidět některé jedince, kolik námahy, volného času a vnitřní síly jsou ochotni obětovat domnělé síle peněz.

Otesánek v nás začal sílit, ale my ho přesto nemohli a možná nechtěli vidět. Tak moc jsme se jako společnost soustředili na to, co nemáme a co nám chybí, tak moc jsme se snažili poukázat na nedostatky a negativa, že jsme sami opomenuli jednu zásadní skutečnost. Že už bohatí vlastně jsme. A tím stimulem, který nám ukazuje tyto základní skutečnosti, je právě finanční krize.

Dokud vše fungovalo, nebyla totiž potřeba mluvit o těchto tématech nebo zpochybňovat systém hodnot národa. Krize podle mého názoru ukázala, že hospodářství nemůže být založeno pouze na touze po bohatství. Skutečně je hledání štěstí tak silně provázáno s kariérou, penězi, studiem a pracovitostí, jak nám to bylo vštěpováno už od základní školy? Možná je na čase uvědomit si i jiné prozaičtější hodnoty, jako je láska a přátelství. Šťastný život nelze vyjádřit čísly a peníze by v něm měly hrát důležitou, ale ne podstatnou roli. Možná i nakonec zjistíme, že všechno to žvanění o ekonomické krizi bylo úplně zbytečné.

Pavel Prchal

KULTOVKY

STIP.CZ

43

44

STIP.CZ

KULTOVKY

STIP EXTRA Čti blog autora na portálu studentů Stiplist.cz a dozvíš se více zajímavostí o Larry Kingovi

Ať si říká, kdo chce co chce, Larry King patří k nejvyšším špičkám v moderátorské branži. Je to takový Mount Everest mezi televizními a rozhlasovými moderátory.

Má charisma, chytlavý projev a působí vysoce inteligentně. Vzhledem k tomu, že byl za svůj život už sedmkrát ženatý, vypadá to, že i ženské na něj letí jako mouchy na mucholapku. Inu bezchybný a neodolatelný Larry. Ne vždycky však byl takový „king“, jakým je dnes.

Jak Larry na svět přišel Larry King se narodil 19. listopadu 1933 v newyorském Brooklinu, jako Lawrence Harvey Zeiger. Jakožto Žid dodnes může děkovat za to, že se nenarodil v Evropě, protože rokem Lawrencova narození se datuje také nástup Adolfa Hitlera na post kancléře v Německu. Přesně rok před narozením Lawrence zemřel Zeigrovým jejich prvorozený syn Irwin na zánět slepého střeva. Tehdy to nebyla tak banální nemoc jako dnes. To však nebyla jediná rána, kterou Harvey Zeiger v mládí schytal. Dlouhou dobu se potýkal také se smrtí svého otce, který byl ortodoxní Žid a v životě svého syna hrál podstatnou roli.

Pro malého židovského chlapce byl táta vším. Zemřel na infarkt, když synkovi bylo devět a půl roku. A tak Lawrence, který přišel o bratra i otce, žil až do svých 22 let s matkou, která pracovala jako šička v manufaktuře. V té době už však věděl, kam ho kroky budou vést. Už si byl jist tím, co chce dělat. Rozhlasového moderátora.

Nevěděl sice jak, ale snažil se prosekat si trnitou cestu a vymanit se z chapadel nepříznivého osudu. Někde se začít musí a Lawrence začal měnit svůj život u jména, které podle něj bylo moc dlouhé.

S křestním jménem nebyl až takový problém, poněvadž mu všichni stejně říkali ve zkratce – Larry. Horší to bylo s příjmením. Po dlouhém tápání a vymýšlení Larry zahlédl v novinách reklamu na firmu, která měla ve svém názvu slovo „King“. Umělecký pseudonym tak spatřil světlo světa. To, že si Larry King změnil jméno, které má zapsané i ve svých osobních dokladech, neznamená, že se svým původním jménem už nepočítá. Prý jej chce mít na náhrobním kameni.

Trpělivost přináší (nejen) růže Zatímco Larryho spolužáci už ve škole snili o tom, jak se stanou špičkovými sportovci, on chtěl být rozhlasovým moderátorem.

Kamarád Kingovi poradil, ať vyrazí na Floridu do Miami, kde mají nouzi o moderátory. Nadšený Larry neváhal, sedl na první autobus, který byl k mání, a vyrazil do slunného Miami, kde zažádal o post moderátora v malé lokální rozhlasové stanici WAHR. Zpočátku se však nesetkal se štěstěnou, poněvadž mu bylo řečeno, že místo sice v rádiu mají, ale zatím pouze jako pomocná úklidová síla, do doby, než se uvolní nějaké moderátorské místo. Pro mladého Larryho bylo fantastické už jen to, že bude s koštětem v ruce a s kbelíkem pozorovat opravdové moderátory v akci, tudíž nabídku přijal. Několik týdnů lechtal smetákem rozhlasovou podlahu a už si myslel, že se mu osud zase vysmál přímo do obličeje, protože teplé místečko se ne a ne uvolnit. Jednou ráno, byl to den jako každý jiný, přišel Larry do práce utřít prach a vyluxovat koberce. Čas plynul, v rádiu už nepoletovalo ani jedno prachové smítko a Larrymu bylo podezřelé, že moderátor, který měl vysílat ranní směnu, ještě nedorazil. Konečně přišla jeho šance. Zahodil uklízečské potřeby a zasedl před mixážní pult. Bylo to jeho první vysílání. Larry se dočkal.

Slušný start, slušný pád Posluchači si nového mladého moderátora brzy oblíbili. Měli rádi jeho projev a jeho humor. I proto o Larryho projevila zájem další konkurenční rádia. WKAT a WIOD. Od roku 1960 se dokonce dostal i do televize WLBW na Floridě. Právě v této televizi začal Larry dělat to, co dělá i dnes v rámci Larry King Live na CNN– interview.

V diskuzním pořadu vyzpovídal desítky lidí. Celebritami počínaje, obyčejnými lidmi konče. A aby toho nebylo málo, začal navíc psát pro přední regionální noviny. Z Larryho se stal relativně vlivný a bohatý muž, který však neuměl s vydělanými financemi hospodařit. Navíc mu úspěch v médiích stoupl do hlavy a své peníze začal ve

KULTOVKY

velkém utrácet za zbytečnosti. Když došlo na nájem a hypotéky, musel si půjčovat, aby vůbec všechno splatil. V jednu chvíli byly Larryho dluhy tak vysoké, že jednomu z věřitelů došla trpělivost a dal Kinga k soudu. Pro Larryho to znamenalo pár nocí v „chládku“. Jeho hvězda zhasla, ale moderátorský talent neodešel. Ba naopak. Ještě více vyzrál. Nějaký čas si King vydělával různými pracemi, ale jeho pomyslné koleje života jej v roce 1975 zavedly zpátky za mikrofon rozhlasu WIOD. To, že Larry dostal ještě jednu šanci, odstartovalo životní etapu, kterou tento neobyčejně talentovaný moderátor žije dodnes. Larry King Live na CNN.

Srdeční záležitosti Pro diváky byl pořad Larry King Live, který se začal vysílat na CNN v roce 1985, šok. Bylo to něco nového. Jeho show, která byla založená na interview známých i neznámých osobností, byla doplněna o živé telefonáty do studia. Je až neuvěřitelné, jakou má Larry výdrž.

Jeho pořad se vysílá šest dní v týdnu právě od roku 1985 dodnes.

Tento pořad má v USA velikou sílu a vliv hlavně na veřejné mínění.

Ten, kdo se dostane například před volbami do studia s Larry Kingem, získává potřebné body u veřejnosti. Nebo je může naopak ztratit. Larry King se na své rozhovory nepřipravuje. Tvrdí, že kdyby si připravil otázky na osobu, se kterou si má v rámci talkshow povídat, moderace by ztratila „šťávu“. Opustila by ho přirozená zvědavost, a to by nebylo ono. Vypadá to, že se osud na Larryho přestal zlobit.

Proč by ne, když si toho v mládí musel tolik prožít. To vše byl ovšem další klid před bouří. Kinga v roce 1987 postihl vážný srdeční infarkt a musel podstoupit operaci, při níž mu byl do těla vpraven by-pass.

Není se čemu divit. King byl, jak je v angličtině hezky napsáno, ,,three-pack-a-day smoker“ neboli kuřák, který vykouří tři krabičky svého oblíbeného kuřiva denně. Infarkt a by-pass Kinga poznamenaly a motivovaly k napsání dvou knížek. První se jmenuje Mr. King, You´re Having a Heart Attack: How a Heart Attack and Bypass Surgery Changed My Life (1987, ISBN 0-440-50039-7). Druhá dostala jméno Taking On Herth Disease: Famous Personalities Recall

STIP.CZ

45

How They Triumphed Over The Nations (2004, ISBN 1-57954-820-2).

Druhá z výše zmiňovaných knih se věnuje zejména zkušenostem, které mají známí lidé (Peggy Fleming, Regis Philbin) s kardiovaskulárními problémy.

Proč je Larry „king" Larry King je pro mnohé moderátory metou, ke které by chtěli dorazit, nějak se mu přiblížit a odvádět svou práci podobně jako on. To je ovšem těžké. King nastavil laťku proklatě vysoko a málokdo se mu dokáže vyrovnat. Pokud by se někomu zachtělo podívat se na práci Larryho Kinga podrobněji, stačí otevřít webové stránky CNN (http:/edition.cnn.com/TRANSCRIPTS/lkl.htm), kde je zaznamenaná a přepsaná řada rozhovorů, které King ve své talkshow udělal.

Larry vždy byl a pořád je multifunkční člověk. To, co dokázal on za celý život, by se nepodařilo ani deseti lidem naráz. Hrál nebo propůjčil svůj hlas v nejméně 24 filmech (America´s Sweethearts (2001), Shrek 2 (2004), Shrek the Third (2007), Bee Movie (2007), Swing Vote (2008) a mnoho dalších). Jeho talkshow prošla neuvěřitelná řada zpovídaných lidí, ať už známých, či neznámých, kteří by se dali počítat po stovkách. Larry vydal také celou řadu knih inspirovaných srdečním kolapsem, který už jsme ostatně zmiňovali. Nejen televizní, rozhlasové, filmové a bibliografické, ale i biologické stopy po sobě King zanechal. Má šest dětí, čtyři syny (jeden je adoptovaný) a dvě dcery. Jeho slovo je v dnešní době tak důležité a hodnověrné, že byl přizván jako svědek v průběhu soudního procesu s Michaelem Jacksonem (proces o podezření z pedofilního chování Jacksona, které však nebylo prokázáno, pozn. red.). Pozvání do Larry King Live na CNN patří mezi nejprestižnější na světě. V jeho pořadu se objevili snad téměř všechny celebrity a státníci světa. Přesto King není spokojený. Rád by totiž za svou kariéru ve své „drsné“ talkshow ještě vyzpovídal Usámu bin Ládina nebo papeže. Tak to tedy potěš Alláh... nebo pán Bůh?

Ondřej Látal (článek byl napsán s přispěním serveru radiotv.cz)

46

STIP.CZ

PRÁCE

JSOU LETOS ABSOLVENTI V KURZU? V minulých letech se firmy mohly přetrhnout při oslovování studentů, lovily talenty na přednáškách, prezentacích, veletrzích pracovních příležitostí, a jak tomu bude letos?

Ukazuje se, že firmy hledají talenty průběžně a poptávka po perspektivních zaměstnancích u firem neklesla.

V loňském roce mělo o absolventy enormní zájem 43 % dotazovaných firem.

Přiznaly se, že v posledních letech přijímaly více absolventů. 85 % personalistů také ohodnotilo pozitivně připravenost absolventů. Mezi základní požadavky patří znalost dvou cizích jazyků a diplom z příslušného oboru. Čím dál častěji personalisté u kandidátů vyhledávají zkušenosti ze zahraničí v podobě stáží a studijních pobytů. Absolventi zase odmění zaměstnavatele tím, že u něj setrvají v průměru 2 až 4 roky.

DO KTERÝCH OBLASTÍ NA TRHU SE PROMÍTNE LETOS KRIZE A TÍM OVLIVNÍ POČTY NABÍDEK PRÁCE PRO ABSOLVENTY? Krize se promítne do všech oblastí eko-

nomiky: od výrobních firem, poradenských společností, na vzdělávací a školicí firmy, jazykové školy, omezí se konferenční a kongresový business, zkrátí se rozpočty na marketing a reklamu (platy, které se dávaly za standardní výkon, dostanou manažeři za výkon špičkový a po škole si na ně budou muset absolventi déle počkat). V důsledku úsporných opatření v českých domácnostech i firmách vznikne pokles poptávky po cestování, problémy budou mít hotelové a obecně ubytovací služby a samozřejmě stavebnictví. Na trhu B2B se krize projeví také nižším objemem práce v servisních centrech.

U PROFESÍ S VYSOKOU PŘIDANOU HODNOTOU NEBUDE POČET POZIC DÁLE RŮST, ALE ANI VÝRAZNĚ KLESAT. Pracovní trh v této oblasti se bude zmenšovat jen pomalu a vzrůstat bude naopak tlak na vysokou kvalitu kandidátů. Firmy budou absolventy potřebovat vždy, boj bude o talenty a ti ostatní budou muset bojovat v konkurenci s dalšími uchazeči. Budou potřebovat velkou míru osobní kreativity a vytrvalosti při hledání svého uplatnění. Pomohou jim v tom

i technologické nástroje na pracovních portálech, kromě automatických vyhledávacích agentů a elektronických CV také platové mapy. Mít přehled o své ceně v daném oboru, profesi a regionu bude konkurenční výhodou a usnadní absolventům řadu pohovorů.

Změny na trhu práce se už v lednu projevily v rekordním počtu odpovědí uchazečů na pracovní inzeráty. Denně přichází až 15 000 reakcí, to je v průměru 12 až 18 odpovědí na jeden pracovní inzerát. Jen pro ilustraci, v loňském roce byl průměr 9 odpovědí na jeden inzerát od přímého zaměstnavatele. Letos očekáváme celkový nárůst počtu odpovědí o 35 % oproti historickému rekordu.

Těmito dvěma protichůdnými tendencemi– nárůst počtu odpovědí a pokles pracovních nabídek– se samozřejmě velmi vylepšila situace pro zaměstnavatele, kteří si tak mohou vybírat z většího počtu kandidátů. Loni mnoho výběrových řízení končilo neúspěšně – aniž by firmy našly vhodného kandidáta. Letos si budou mít zaměstnavatelé z čeho vybírat.

Jana Skalová

JAKÉ MÁTE AMBICE? Chtěl bych se stát špičkovým odborníkem, po řízení lidí netoužím.

25 % Chtěl bych se postupně vypracovat na manažerský post a vést tým lidí. 48,5 % Chci odvádět dobrou práci, ale po závratné kariéře netoužím.

26,5 % V JAKÉM ROZMEZÍ SI PŘEDSTAVUJETE SVŮJ PLAT? 18 – 22 tis. Kč 43 % 23 – 26 tis. Kč 35 % 26 – 30 tis. Kč 14 % více než 30 tis. Kč 8%

ZEPTEJTE SE PŘÍMO ZAMĚSTNAVATELŮ Jako každý rok na jaře můžete navštívit již 9. ročník virtuálního veletrhu pracovních příležitostí Měsíc absolventů on-line. Po celý duben můžete diskutovat na Jobs.cz s 38 personalisty z řad předních českých a mezinárodních firem. Novinkou letošního ročníku budou blogy 4 osobností, které se budou k postavení absolventů na trhu odborně vyjadřovat. I jich se tedy můžete zeptat na vaše šance.

8

1

9

6

3

9

5

8

6

2

4

5

2

3

7

1

8 9 6 1 4 7 5 2 3

2 8 7 4 9 6 3 5 1

4 6 1 5 3 2 8 7 9

3 5 9 7 1 8 2 6 4

6 4 3 9 2 1 7 8 5

9 1 2 8 7 5 4 3 6

5 7 8 3 6 4 1 9 2

7 5 3 4 9 6 1 2 8

4 9 1 8 2 7 6 5 3

6 8 2 1 3 5 4 7 9

9 1 8 3 7 4 5 6 2

2 4 7 5 6 9 3 8 1

5 3 6 2 8 1 7 9 4

3 7 5 9 4 8 2 1 6

8 6 4 7 1 2 9 3 5

1 2 9 6 5 3 8 4 7

7 1 8 2 3 6 4 9 5

4 2 9 5 1 8 7 6 3

5 3 6 4 7 9 8 2 1

8 9 7 3 5 1 2 4 6

6 4 1 8 9 2 3 5 7

2 5 3 6 4 7 1 8 9

řešení 3

řešení 4

1 6 4 9 2 3 5 7 8

9 7 2 1 8 5 6 3 4

3 8 5 7 6 4 9 1 2

4

2 1 5 9 7 4 3 6 8

4 9 3 8 1 6 5 7 2

7 6 8 2 3 5 4 1 9

8 5 1 3 6 2 7 9 4

9 4 7 1 5 8 6 2 3

3 2 6 7 4 9 1 8 5

1 1

1

9

5

2

9

6 3 2 4 9 7 8 5 1

1 7 9 5 8 3 2 4 6

5 8 4 6 2 1 9 3 7

2

4

řešení 2

8 4 2

9

7

řešení 1

3 6 8 6

6

5

6

9

9

8

2 7

8

1

5 5

8

8

9

7

3

1

7 9

8

7

9

1

7

9

8

3 7

2

8

4 4

3

3 5

2

8

3

4

1

5

7

2

9

6

5 2

3

8

5

těžké

8

8

4

1 9 4

4 7

5

4

těžké

5 2

9

6 3

5 6 7

7 1

4

5 4

3

2 1 7 4 7 9 5 5 2

1

8

6

3

2

9

1

7

2

středně těžké

5

4

6

4

8

1

středně těžké SUDOKU

47

STIP.CZ

48

STIP.CZ

ŠKOLY

Pozvánka: Akademická aerobic show Univerzita Karlova v Praze vás srdečně zve na show plnou strhující hudby, tanečních kreací a dobré nálady. Přijďte se odreagovat, vyplavit endorfiny a načerpat novou energii.

Program: 4 lekce cvičení se špičkovými lektory, doprovodný program, bohatá tombola, mediální podpora Termín: středa 22. 4. 2008 od 16:00 do 20:00 (prezence od 15:00) Místo: Sportovní centrum Univerzity Karlovy, Bruslařská 10, 102 00 Praha 10 – Hostivař

ČVUT mezi nejlepšími technologickými univerzitami na světě Britské The Times nedávno zveřejnily svůj každoroční žebříček nejlepších univerzit na světě. Do první pětistovky se v tomto akademickém roce poprvé podařilo proniknout i Českému vysokému učení technickému v Praze. Umístilo se na 401. až 500. místě bez přesnějšího určení pořadí. V první pětistovce se z ČR jako jediná spolu s ČVUT umístila ještě, již tradičně, Univerzita Karlova, na 261. místě. Stejný web večer zveřejnil také specializované hodnocení pouze „technologických“ univerzit, tj. univerzit zaměřujících se na pokročilé technologie a techniku. ČVUT se umístilo na 228. místě na světě (první z českých univerzit), Univerzita Karlova potom na 288. místě, zatímco žádná další vysoká škola z ČR se do tohoto hodnocení nedostala. Tento žebříček je také veřejně přístupný, a to po zaregistrování na webu (zdarma). Posuzuje se řada parametrů zaměřených jak na kvalitu výuky a uplatnění absolventů, tak na výzkum mezinárodní úrovně. „Výsledky letošního mezinárodního hodnocení pro The Times Higher Education Supplement považujeme za ocenění výborné práce všech pracovníků a studentů ČVUT. Potvrzuje se, že univerzita se může v globální konkurenci srovnávat s kvalitními univerzitami v Evropě i USA. Přesto zatím nemůžeme být plně spokojeni, domníváme se, že místo ČVUT pro nejbližší roky by mělo být někde ve třetí stovce nejlepších univerzit na světě,“ uvedl prorektor ČVUT Jaroslav Kuba.

Zdroj: The Times Higher Education – QS World University Ranking: http://www.topuniversities.com/university_rankings/ results/2008/overall_rankings/fullrankings/

Ceník: studenti (držitelé karty ISIC, ITIC) přihlášeni do 31. 3. 2008 ..................................190 Kč studenti (držitelé karty ISIC, ITIC) přihlášeni od 1. 4. 2008 a platba na místě .........290 Kč veřejnost přihlášeni do 31. 3. 2008...................................390 Kč veřejnost přihlášeni od 1. 4. 2008 a platba na místě..........490 Kč Registrace: hanamil@volny.cz Kontakt: Mgr. Kateřina Feitová, koordinátor Přírodovědecká fakulta UK Praha, fausti@volny.cz; PaedDr. Hana Milerová, koordinátor 2. a 3. LF UK Praha, hanamil@volny.cz; Petra Jandová, koordinátor a mediální servis, petra.jan@seznam.cz

Studenti VŠB-TUO se bavili na plese Zimní měsíce nejsou jen ve znamení sněhových radovánek, zkouškového období, ale také plesů. Naše Stavovská Unie Studentů neporušila tradici a svůj ples uspořádala 20. února 2009. I letošní byl jedním z největších v Moravskoslezském kraji a konal se tradičně v DK Akord Ostrava – Zábřeh. Účast byla hojná a řady studentů univerzity doplnili také absolventi a přátelé školy. Bohatý program plesu byl nejen ve znamení kvalitní hudby v podání kapely Rio Trio, ale také pestrého doprovodného programu. Hosté mohli shlédnout Slezský soubor Heleny Salichové nebo například taneční vystoupení v podání Tanečního klubu Trend Ostrava. Studenti si mohli vybrat, kde se budou bavit. V nabídce byla cimbálová muzika, v hlavním sále již zmiňovaná kapela Rio Trio anebo také diskotéková produkce v DJ klubu. Nechyběla ani bohatá tombola, která byla v průběhu večera rozdělena šťastným výhercům. Hosté se bavili až do brzkých ranních hodin, kdy byly přistaveny autobusy, aby odvezly studenty zpět na koleje. Za pořadatele děkujeme všem sponzorům a samozřejmě vedení naší alma mater za velkou podporu při pořádání plesu. www.sus.vsb.cz Iva Šedlbauerová

ŠKOLY

Přijímací zkoušky na VŠE na akademický rok 2009/10 Konec února je každoročně termínem pro odevzdání většiny přihlášek ke studiu bakalářských oborů na vysokých školách. Nejinak je tomu i letos na Vysoké škole ekonomické v Praze.

O studium na VŠE je již tradičně velký zájem. Např. v roce 2008 studenti podali na VŠE přes 17 000 přihlášek, z čehož mohla být přijata pouze asi jedna třetina uchazečů.

I v akademickém roce 2009/10 si zájemci o bakalářské studium na VŠE mohou vybrat z široké nabídky oborů (celkem 22) šesti fakult.

Na VŠE bude přijato více než 4 000 studentů.

Z nových, resp. netradičních oborů lze zmínit Učitelství praktického vyučování v ekonomickém vzdělávání na Fakultě financí a účetnictví, Politologii na Fakultě mezinárodních vztahů, Arts Management na Fakultě podnikohospodářské, Sociálně-ekonomickou demografii na Fakultě informatiky a statistiky či Veřejnou správu a regionální rozvoj na Národohospodářské fakultě.

Uchazeči by své přihlášky měli ve většině případů odeslat do 28. února 2009. Více informací o přijímacích zkouškách je k dispozici na webu www.vse.cz.

Vazbu diplomky lze objednat i přes internet Pokud patříte mezi ty šťastné, kteří v tomto semestru dopisují poslední řádky diplomové práce a blíží se konci svého studia, možná vám pomůže následující novinka. Na webu diplomka24.cz si můžete objednat výrobu desek pro vazbu Vaší diplomové nebo bakalářské práce. Vše si můžete v klidu navolit a objednat z tepla domova nebo kolejního pokoje. Až přijdete, práci Vám svážou na počkání do předem vyrobených desek. Službu otestujeme a v příštím čísle Vám přineseme bližší informace o vazbě diplomových prací na webu www.diplomka24.cz.

STIP.CZ

49

Začíná nový semestr a s ním i plány na všemožné akce, pařby i kalbičky.

Na Západočeské univerzitě působí již devatenáct let organizace, která se podílí na přípravě a realizaci některých z nich.

Největší takovou akcí je tradiční Majáles, v letošním roce již dvacátý v řadě, který v Plzni vyvrcholí 24. dubna, kdy bude zvolen nový král, a den nato proběhne velký open air Majáles koncert.

V současné době je připravován program a zejména plzeňští studenti jsou vítáni jak se svými náměty a návrhy, tak s nabídkou přímé pomoci. Pokud se zadaří, proběhne před Majálesem na celé Západočeské univerzitě tzv. Týden studentských aktivit, který by měl nabídnout nejrůznější formy studentského vyžití od sportu přes kulturu až k večerním pařenicím nejen ve vysokoškolských klubech. Ještě dříve, v březnu, čeká na studenty a nejen na ně reprezentační ples Západočeské univerzity a Veletrh pracovních příležitostí, který tradičně nabízí uplatnění absolventům ZČU v praxi.

A která z mnoha organizací, působících na Západočeské univerzitě, je spolupořadatelem těchto akcí? Stavovská unie studentů ZČU (www.sus.zcu.cz).

Tatra a VUT budou spolupracovat na technologickém vývoji Zástupci společnosti Tatra, a. s., a VUT v Brně podepsali dohodu, jejímž cílem je rozvoj a zkvalitnění přípravy studentů a spolupráce na technologickém vývoji a inovačních projektech firmy. Firma chce univerzitní odborníky a studenty zapojit především do práce na vývoji dieselových motorů splňujících evropskou emisní normu EURO 6 nebo vývoje kompozitních materiálů potřebných pro výrobu. „Spolupráce s univerzitami, jako je VUT v Brně, je podstatnou součástí naší strategie. Věřím, že zapojení studentů a odborníků do našich inovačních a technologických projektů je tou správnou cestou, jak dále zvyšovat kvalitu našich nákladních vozidel. Kromě vývoje revolučního motoru splňujícího EURO 6 budeme společně pracovat na rozvoji alternativních pohonů vozidel, jako je například hybridní nebo elektrický motor,“ uvedl Ronald A. Adams, generální ředitel Tatra, a. s. „Dohoda vymezuje spolupráci v oblasti dalšího rozvoje a zkvalitnění přípravy studentů VUT. Kromě praxe pro studenty dohoda vytváří prostor také pro to, aby odborníci z Tatry přednášeli v rámci výuky na VUT,“ doplnil rektor VUT v Brně prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA. Igor Maukš

50

STIP.CZ

PORADNA

CO UDĚLAT PŘED NÁSTUPEM DO ZAMĚSTNÁNÍ?

Bydlení – vzhledem k tomu, že řada absolventů, kteří nastupují do práce, nemá bydliště v místě sídla společnosti, je nutné zajistit si vhodné ubytování. Místo vašeho budoucího bydliště by mělo být především v dobré dopravní dostupnosti od místa, kde budete pracovat. Možná se zdá až banální o něčem tak zřejmém hovořit, nicméně pokud jste doposud neměli jiné než studijní povinnosti a byli jste velmi flexibilní, nyní pro vás doba strávená na přesunu do a z nového zaměstnání začne hrát důležitou roli.

Pracovní doba – navážu tímto na předchozí bod. Nezapomeňte se informovat na obvyklou pracovní dobu. Nebudete pak mile či nemile překvapeni, co vám zaměstnavatel nařídí.

Potřebné dokumenty k nástupu – platný cestovní pas, zdravotní pojišťovna, řidičský průkaz nebo občanský průkaz – všechny tyto doklady budete potřebovat. Pokud už při studiu pracujete, nezapomeňte si včas vyžádat potvrzení z předchozího zaměstnání, tzv. zápočtový list, nebo o něj minimálně požádejte svého současného zaměstnavatele.

Asi málokdo z čerstvých absolventů nemá ještě založeno bankovní konto, nicméně nezapomeňte na něj.

Ukončení předchozího pracovního poměru – i když jste se svým stávajícím vedoucím dohodnuti, že skončíte a přejdete k novému zaměstnavateli, ujistěte se, že výpověď z pracovního poměru podáte včas. Záleží na smlouvě, kterou máte uzavřenu, tedy na době výpovědní lhůty.

Lékařská péče – stěhujete-li se z vašeho trvalejšího dlouhodobého bydliště, nezapomeňte na svoji lékařskou péči. Pokud vám firma nezajistí možnost navštěvovat určené zdravotnické zařízení v místě výkonu práce, kde by vám měli garantovat možnost návštěvy alespoň základních lékařů (praktický lékař, zubní apod.), doporučuji návštěvu těchto zařízení ještě před nástupem.

Ukončení studií – pokud nemáte ukončenou vysokou školu, informujte se důkladně o možnostech studijního volna, které budete potřebovat na dokončení státních zkoušek nebo k dopsání vaší diplomové práce. U nového zaměstnavatele vás zpočátku pravděpodobně čeká zaškolení, jehož náročnost nepodceňujte ani z duševního, ani z fyzického hlediska. Spíše počítejte s náročnější variantou, tedy s tím, že v úvodním období budete mít času na případné studijní povinnosti méně.

Organizace nástupu – kolegové z nového zaměstnání by vás měli kontaktovat zpravidla několik dnů či týdnů předem a sdělit vám, jak bude zorganizován váš nástup. Abyste nepropadali pocitu, že s vámi nikdo déle nebyl v kontaktu, raději se těsně po podepsání nabídkového dopisu informujte, kdy se s vámi firma znova spojí, popřípadě zda se máte ozvat z vlastní iniciativy.

Kultura firmy – za zmínku rovněž stojí znovu se zamyslet nad kulturou společnosti, do které přicházíte. Pokud je firma především klientsky orientována, bude pravděpodobně nutné, abyste si osvěžili šatník vhodným oblečením a doplňky. Nejste-li si jisti, kontaktujte personální oddělení a poraďte se.

Ať jste si již vybrali jakýkoliv obor a jakéhokoliv zaměstnavatele, přejeme vám hodně štěstí a úspěšnou pracovní kariéru. Nezapomínejte na svůj volný čas, přátele a vůbec na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem – volného času si začnete s prvním plným úvazkem pravděpodobně vážit mnohem více než doposud.

Hana Kasová, personální oddělení, PricewaterhouseCoopers

ROZHOVOR

STIP.CZ

51

52

STIP.CZ

DOPISY REDAKCI