Studenta 54 Březen

MAGAZÍN PORTÁLU WWW.STUDENTA.CZ 54. ČÍSLO / BŘEZEN 2017 / ZDARMA

KULT TĚLA:

JSME POVRCHNÍ GENERACE?

Vyrostli jsme v KPMG U nás můžeš vyrůst v těchto oborech – Audit obchodních a průmyslových společností – Audit finančních institucí – Daňové poradenství – Management Consulting – IT poradenství, Business Intelligence, Datová analytika – Risk Consulting – Finanční risk management a účetní poradenství, Řízení IT rizik – Deal Advisory - Fúze a akvizice – Právní služby Otevřeli jsme nové pozice pro absolventy i stáže. V Praze, Brně i Ostravě.

Sleduj web www.vyrostlijsme.cz a dej nám o sobě vědět!

Petr Toman Partner v Daňovém oddělení Daně jsem studoval na vysoké.

Až v KPMG jsem získal možnost je učit ostatní.

EDITORIAL

N obsah TÉMA

6 Jak důležitý je pro nás vzhled?

10 Dáme selfie? Nebo radši ne 18 S klaunem o klaunech :)

KARIÉRA

26 Padesát let mlsání 40 Strach z mobilního bankovnictví 44 Stát vs. hackeři

LIFESTYLE

52 Jiný pohled na život 56 Jak se usíná v ráji 58 Blíží se Majáles!

espokojenost je motorem změny.

Nespokojenost s tím, že je nám zima a že syrové maso není nic moc, nás přivedla k ohni. Nespokojenost s tím, jak pomalu se někam dostáváme pěšky, přinesla dopravu. A ne­ spokojenost s tím, jak si v životě vedeme, nás nutí ho měnit. Jenomže nic se nemá přehánět. Třeba jako nespokojenost s vlastním vzhledem.

Jen jedenáct procent z nás je zcela spokojeno s tím, jak vypadá. A to je hodně malé číslo. Jasně, můžete namítat, že každý má nějakou drobnost, kterou by na sobě nejradši vyměnil. Jenomže tou „drobností“ je ve většině případů váha. A ta je dnes spíš než čímkoli jiným hlavně sociálním konstruk­ tem, protože vám garantuji, že většina z nás fakticky nevidí rozdíl mezi tím, jestli máme o pět kilo víc nebo míň. Jenomže to větší číslo už prostě hůř zní, co? Že se reklamní fotografie ve velkém digitálně upravují, to je známá věc. Jestlipak ale víte, že se dnes už úplně běžně photoshopují i filmy? A teď nemyslím tvorbu fantaskních potvůrek a báj­ ných míst, ale zcela kosmetickou digitální úpravu herců samotných. Vyhlazují se jim obličeje, štíhlí pasy, rozjasňují oči apod. Takže si to představte – už ani ty nejkrásnější, nejštíhlejší a nejvyspor­ tovanější filmové hvězdy dnes nesplňují nároky, jaké si společnost klade na ideál. To je trochu po­ stavené na hlavu, nemyslíte?

Když jsme se vás ptali, jaký ideál ženské krásy napříč historií se vám nejvíc líbí, zvolili jste Marilyn

editorial Monroe, a to rozhodně nebyla kdovíjaká Twiggy.

U mužů jste pak volili Michelangelova Davida, což sice není žádná větvička, ale ani žádný Cristiano Ronaldo. A když jsme se vás ptali, co byste změnili na svém partnerovi nebo partnerce, velká většina z vás by neměnila nic. Byť si troufám tipovat, že ne všichni chodíte se supermodely.

Co z toho plyne? Že jsme na sebe přehnaně přísní kvůli uměle vytvořeným ideálům, které s realitou nemají co dělat. Ideálům, které se nám vlastně ani tolik nelíbí. Že na ostatní zdaleka tak přísní nejsme. A konečně – že jsou tam venku lidi, kteří by na nás neměnili ani nitku. Kterým se líbíme přesně takoví, jací jsme – i s trochou té nadváhy, bez svalů, s křivým nosem, proplešatě­ lí, moc vysocí nebo moc malí (a pokud jste je ještě nepotkali, singles, tak věřte, že brzy potkáte).

Neříkám, necvičte a nežijte zdravě. Ale říkám: nedělejte to, protože si myslíte, že se to od vás oče­ kává. Dělejte to pro sebe. A třeba spolu. :) Příjemné čtení,

P. S. Pokud byste si v tomhle vydání měli přečíst jen jediný článek, přečtěte si rozhovor s Ríšou Valouškem na straně 52. Troufám si říct, že vám rozšíří obzory.

PARTNEŘI STUDENTY: FACEBOOK.COM/STUDENTA.CZ TWITTER.COM/STUDENTACZ

Březen 2017 STUDENTA 3

ZE ZÁKULISÍ

BUĎME SPOLU

SLYŠET!

Účastníte se našich průzkumů? Děkujeme! Jen díky vaší ochotě můžeme každé hlavní téma podpořit reálnými daty o tom, co vás zajímá a jak žijete. A že to občas překvapí i nás! :) Ptáme se vás na spousty témat, někdy jsme osobní, jindy kariérní a občas chceme vědět i něco trošku kuriózního. A vy se toho nebojíte a to nás moc těší.

A váš hlas je slyšet – nejen na našich stránkách.

Sledujte Studenta.cz na Facebooku nebo @studentacz na Instagramu, a nic vám neunikne.

ZAPOJTE SE DO NAŠICH PR ŮZKUMŮ I V Y! 4 STUDENTA Březen 2017

Program Erasmus slaví 30 let!

Zašlete nám svojí zkušenost na www.mujerasmus.cz

Podělte se o svůj Erasmus příběh a slavte s námi.

Sdílejte zážitky s námi pomocí #mujerasmus

FITNESS A KULT TĚLA: ŽIVOTNÍ STYL, NEBO PÓZA?

Buď jste fit, nebo jste out. Dnešní doba je v tomhle docela nekompromisní. Je to skutečně o nás, o pohybu a o životním stylu, nebo spíš o tom, jak chceme, aby nás vnímalo okolí? A je pro nás vzhled opravdu tak životně důležitý? Nad motivací, krásou a ideály, nad fitness kulturou i nad tím, jak to mají profesionální sportovci, jsme se v hlavním vydání březnové Studenty zamysleli za vás.

Text: Mojmír Sedláček 6 STUDENTA Březen 2017

TÉMA

15 % 17 %

1 %

JAK MOC JE PRO VÁS VÁŠ VZHLED DŮLEŽITÝ?

11 %

27 %

5 %

JSTE SPOKOJENI S TÍM, JAK VYPADÁTE?

57 %

67 % spíše důležitý

spíše ano

spíše nedůležitý

spíše ne

velmi důležitý

rozhodně ano

vůbec není důležitý

vůbec ne

F

itness je v současnosti často zmiňova­ ný termín, jeho použití je ovšem trochu zavádějící. Určitě ho totiž znáte hlavně v souvislosti s kultem těla a s rozvo­ jem fyzických sil. Jenže to je až příliš velké zjednodušení. Koncept fitness totiž spočívá ve fyzických aktivitách, které by měly slou­ žit rozvoji nejen těla, ale i ducha. V podstatě takové moderní pojetí antické kalokagathie.

Tělesná zdatnost by tak měla být hlavně pro­ středkem k dosažení lepších fyzických, du­ ševních i emočních stavů; prostě způsobem, jak lépe zvládat veškeré nároky každodenního života. Nevíme, jak vy, ale nám to přijde jako naprosto skvělý důvod, proč být v kondici.

Jako obvykle však problém nastává ve chvíli, kdy se z prostředku stane cíl.

OKOLÍ AŽ NA PRVNÍM MÍSTĚ Nedávný španělský výzkum se zaměřil na vztah váhy, sociodemografických charak­ teristik a vnímané fitness úrovně – a asi víte, kam tím směřujeme. Ukázalo se, že

společenský tlak v některých ohledech fungu­ je více než silně. Sociodemografické charakte­ ristiky totiž nehrály nijak zásadní vliv – ať jste muž či žena, bohatý či chudý, měšťák nebo vesničan, nic z toho nemá vliv na to, v jaké kondici se cítíte – ale váha, to je něco jiného!

Ti, kdo měli výraznou nadváhu, svou tě­ lesnou zdatnost hodnotili velice mizerně, což asi moc nepřekvapí. Jenže ani lidé s mírnou podváhou či nadváhou ze své fitness úrovně nebyli zrovna dvakrát nadšení a nejlépe z toho nakonec vyšli ti, jejichž váha se pohy­ buje v normálu.

Nic zvláštního, řeknete si, jenže vezměte v potaz, že se tu neřeší žádné zdravotní kom­ plikace ani objektivní výkony, nýbrž pouze vnímaná zdatnost, tedy to, jak se lidé sami vnímají. Společnost nám tak velmi silně říká, že bychom měli mít ideální váhu. A my si to bereme tak k tělu, až jsme v důsledku z každé sebemenší odchylky nervózní a naše sebevě­ domí jde prudce dolů. A hádejte co? Účty za fitka naopak zase pěkně stoupají.

RIVALITA, RIVALITA A ZASE TA RIVALITA Všechno není tak černé, jak se může zdát.

O tom, že je cvičení v jakékoli formě přínosné pro naše tělo i psychiku, se asi nemusíme hádat, na toto téma už proběhlo obrovské množství výzkumů. Jenže až v poslední době se ukazuje, který faktor je pro motivaci ke cvičení nejdůležitější. A není to ani touha po dokonalém vzhledu, ani potřeba dostat ochablé tělo do olympijské formy. Je to staré dobré soupeření!

Nedávné výzkumy totiž přišly se zjištěním, že právě zdravá soutěživost, jež se dnes ze­ jména výrazně projevuje na sociálních sítích, je tím nejsilnějším motivátorem. Ani podpora rodiny a přátel v našich cvičebních snahách nefunguje tak dobře jako trocha toho heco­ vání. Nemůžeme tedy tak úplně nadávat na masovost fitness vlny, protože právě díky ní vlastně ještě nikdy nebylo snazší se sebou začít něco dělat. Tak se tomu nebraňte a ať jsou vaše konkrétní motivace jakékoli, nahoď­ te úbor, cvičky a svezte se na vlně!

Březen 2017 STUDENTA 7

A CO TA FITNESS KULTURA? Myslíte si, že je v dnešní době kladen přehnaný důraz na vzhled? Nebo se současný stav od dřívější doby až tak neliší?

Myslím, že přehnaný důraz na vzhled se pomalu snižuje, zvláště pak u generace 25 a více. Je již známo, že fotky známých osobností v médiích jsou retušované. Naopak se dnes předhánějí, zvláště ženy, o to, která z nich má třeba větší pozadí, v reklamách (např. Dove) se vyskytují plnoštíhlejší ženy, v médiích plnoštíhlejší modelky apod. I proto si myslím, že se tento důraz snižuje (pokud tedy není jedinec zrovna modelkou či modelem).

Spíše vnímám odklon od vzhledu k vnitřnímu zdraví či rovnováze. Ke zdravému životnímu stylu všeobecně. Lidé se zajímají o potraviny, bio výrobky, momentálně velmi často komentované superpotraviny, nakupuje se čerstvá a bio zelenina a ovoce přímo od farmářů, podobně maso, mléko apod. Lidi více zajímá složení potravin, které kupují, a jsou ochotni často utrácet nemalé peníze za údajně kvalitní potraviny nebo nápoje (freshe, smoothie aj.).

Všímáte si trendu, kdy se mezi mladými lidmi objevuje fitness kultura?

Ve smyslu: Kdo nepracuje na svém těle, tak se vymyká?

Nejsem si přímo jista tou „fitness kulturou“. Otázkou je, co si pod tímto pojmem představíme. Tzn. že si nemyslím, že by mladí lidé trávili hodně času ve fitku a pracovali na svém těle. Alespoň já jsem při svých návštěvách fitka moc mladých lidí nepotkala – spíše střední věkovou skupinu a ženy po porodu. Častější je z mého pohledu příklon k přirozenějšímu pohybu, například dnes velmi populární běh, celkově pohyb venku a činnosti vedoucí k intenzivnímu prožitku.

Trendem je být v kondici, což souvisí opět se zdravým životním stylem a také s kompenzací psychických nároků kladených ve škole nebo v práci.

Lidé touží po odreagování, a hlavně po prožitku. A pokud se podíváme na trendy ve vzdělávání a rozvoji fitness trenérů, opět vidíme zaměření na kondici, a hlavně funkčnost pohybového aparátu, tzn. zaměřují se na kompenzaci přetížených částí těla, posílení středu těla (tzv. core) apod., většinou se jedná o cvičení s vlastní vahou, balanční pomůcky aj. spíše než o posilování s činkami a pumpování svalů.

Jaké jsou nejčastější psychické problémy vyskytující se u profesionálních a amatérských sportovců?

U vrcholových a amatérských sportovců bývají obtíže velmi podobné. Jde např. o neschopnost podávat tytéž výkony v závodě jako v tréninku, což bývá dáno např. velkým očekáváním, nervozitou, sníženou sebedůvěrou či nevhodným zaměřením pozornosti a také to souvisí se zaměřením osobnosti (spíše tendence vyhnout se neúspěchu než snaha dosáhnout úspěchu).

Druhou skupinou obtíží bývá příprava na „velkou“ akci typu kvalifikační turnaj na olympijské hry, olympijské hry samotné, mistrovství světa, obhajoba titulu apod. Sportovci bývají pod tlakem očekávání svých či jiných, prožívají nervozitu, nejistotu, přidružují se poruchy spánku, konflikty s blízkými atd. Kromě těchto dvou velkých skupin se potkáváme se ztrátou motivace, stagnací výkonu, častou únavou případně nemocí, ale také neporozumění si s trenérem, rodiči nebo potíže ohledně skloubení sportu se studiem či prací.

1 %

15 % 19 %

JAK MOC SOUVISÍ VZHLED S VAŠÍM SEBEVĚDOMÍM?

spíše ano – ale moje sebevědomí nestojí jen na tom spíše ne – moje sebevědomí stojí na mnoha faktorech velmi – pro moje sebevědomí je důležité, jak vypadám vůbec – moje sebevědomí nesouvisí s tím, jak vypadám

7 % 27 %

2 %

JAK MOC DŮLEŽITÝ JE PRO VÁS VZHLED VAŠEHO PARTNERA?

Mgr. VERONIKA BALÁKOVÁ, Ph.D. Vystudovala psychologii a tělesnou výchovu na FTVS UK. Doktorát z psychologie získala na FF UK. Zaměřuje se na oblast psychologie sportu, kterou také na fakultě vyučuje. Mezi její klientelu patří jak vrcholoví sportovci, tak i začínající nadšenci.

8 STUDENTA Březen 2017

65 %

spíše důležitý spíše nedůležitý velmi důležitý vůbec není důležitý

64 %

TÉMA

CO SI MYSLÍTE, ŽE NA VÁS NENÍ HEZKÉ?

CO SI MYSLÍTE, ŽE NA VÁS NAOPAK JE HEZKÉ?

34 %

59 %

28 %

48 %

26 %

42 %

MÁM NADVÁHU

NEMÁM SVALY

NEMÁM HEZKÝ OBLIČEJ

OČI

ÚSMĚV

VLASY

Všechny grafy použité v hlavním tématu tohoto vydání vycházejí z výsledků průzkumu „Kult těla: Jsme, nebo nejsme povrchní generace?“, kterého se letos v únoru zúčastnilo celkem 1330 z vás. Všem respondentům ještě jednou moc děkujeme! inzerce

010011100110000101110010011011110110010001101110011010010010000001100011011 001010110111001110100011100100111010101101101001000000110101101111001011000 100110010101110010011011100110010101110100011010010110001101101011011001010 010000001100010011001010111101001110000011001010110001101101110011011110111 001101110100011010010010110000100000010011100110000101110010011011110110010 001101110011010010010000001100010011001010111101001110000011001010110001101 1011100110111101110011011101000110111001101001001000000111010101110010011000 01011001000010110000100000010011100110000101110010011011110110010001101110 01101001001000000111010101110010011000010110010000100000011100000111001001 1011110010000001101011011110010110001001100101011100100110111001100101011101 0 0 0NÁRODNÍ 1 1 0 1 0 0 1 0CENTRUM 1 1 0 0 0 1 1 0KYBERNETICKÉ 1 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1 BEZPEČNOSTI 1110111010100100000011000010010000001101001 0110111001100110011011110111001001101101011000010110001101101110011010010010 0 0 0Úlohou 0 0 1 1Národního 0 0 0 1 0centra 0 1 1 0kybernetické 0 1 0 1 0 1 1bezpečnosti 1 1 0 1 0 0je1 1koordinace 1 0 0 0 0 spolupráce 011001010110001101101110011011110111001 na národní i mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům 1 0 1i 1při1 návrhu 0 1 0 0a0přijímání 1 0 1 1 1opatření 0 1 0 0při 0 1řešení 1 0 1 incidentů 0 0 0 1 0i 1proti 1 1 0probíhajícím 1 0 0 0 1 1útokům.

010001001110011000010111001001101111 011001000110111001101001001000000110001101100101011011100111010001110010011 101010110110100100000011010110111100101100010011001010111001001101110011001 010111010001101001011000110110101101100101001000000110001001100101011110100 VLÁDNÍ CERT (GOVCERT.CZ) 111000001100101011000110110111001101111011100110111010001101001001011000010 při1 ochraně 0 0 0Vládní 0 0 1CERT 0 0 1hraje 1 1 0klíčovou 0 1 1 0 0roli 00 0 1 1 1 0kritické 0 1 0 0informační 1 1 0 1 1 1 infrastruktury 101100100011011100110100100100000011000 a významných informačních systémů podle zákona o kybernetické bezpečnosti 1 0 0(181/2014 1 1 0 0 1Sb.) 0 1a0jeho 1 1 prováděcích 1 1 0 1 0 0 1předpisů.

11000001100101011000110110111001101111011100110111010001 10111001101001001000000111010101110010011000010110010000101100001000000100 111001100001011100100110111101100100011011100110100100100000011101010111001 00110000101100100001000000111000001110010011011110010000001101011011110010 1100010011001010111001001101110011001010111010001101001011000110110101101101 111011101010010000001100001001000000110100101101110011001100110111101110010 011011010110000101100011011011100110100100100000011000100110010101111010011 1 0 0www.nckb.cz 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 1 1 0 1 0 0 0 1 1 0 1 0 M . H .1 0 1 1101000110100

TÉMA

A POJĎ, JEŠTĚ

DÁME SELFÍČKO!

Telefon, zrcadlo, póza a jedeme! Co se skrývá za epidemií autoportrétů z koupelny? Možná budete překvapení, oblíbená selfíčka mají zajímavý rozměr, o kterém se moc nemluví. Jsou tu totiž odnepaměti.

Text: Ella Mahdalová

N

ikdo s chytrým telefonem nebo zrcadlovkou asi neodolal a ales­ poň jednou si rychlý autoportrét vycvaknul. A kdo říká, že ne, tak to dělá dodnes. Velká část uživatelů sociálních sítí se focení selfíček vůbec nebrání. O tom, jakým fenoménem se focení selfie fotografií 10 STUDENTA Březen 2017

stalo, svědčí třeba to, že Oxfordský slovník angličtiny (v anglofonním světě uznávaná au­ torita v oblasti jazyka) slovo „selfie“ vyhlásil slovem roku 2013.

NEŠKODNÁ ZÁBAVA? Ač jde o malicherné téma, selfíčka rozdělují

společnost. Jedni je milují a fotí se při každé příležitosti (ve fitku, na pláži, na horách, v zoo, na eskalátorech, v Terezíně), druzí je zatracu­ jí jako stupidní zábavu nevyzrálých jedinců.

Tenhle spor tu asi nerozsekneme. Můžeme se ale na selfie fotografie podívat z jiného úhlu. Několik zahraničních studií (například

KORELACE VS. KAUZALITA Samozřejmě, že uvažovat v rovnici „focení selfíček = psychická porucha“, je zkratkovitá pitomost. I kdyby studie zabývající se selfie fotografiemi byly po všech stránkách vě­ decké a z empirického hlediska bezchybné, musíme chápat podstatu korelace. Pokud dvě věci souvisejí, nemusí to znamenat, že je mezi nimi nutně kauzální příčina, a roz­ hodně to neznamená, že pokud má člověk jeden faktor, má i druhý.

Takže ano, pokud srovnáme skupinu nar­ cistních a nenarcistních jedinců v dané věkové kategorii, je možné, že ti narcistní si dělají více selfie. Ale většina těch, kteří si selfie udělají taky, narcistní být nemusí. Korelace je pouze vyjádření matematického vztahu: pokud jste vyhráli v loterii, velmi silně to koreluje s tím, že jste si předtím koupili los. Ale koupě losu tuto výhru ani nezpůsobila, a rozhodně nepla­ tí, že všichni, kdo mají los, vyhráli… Naopak, většina majitelů losu nevyhraje nikdy.

vůbec ano, občas

20 %

ano, prakticky denně

47 %

FOTÍTE SELFÍČKA?

EXHIBICIONISMUS NEBO NOVÝ STYL KOMUNIKACE? V souvislosti se selfíčky se mluví i o exhibicio­ nismu a účelovém vynucování pozornosti.

Zkušené sběračky lajků se nastaví tak, aby odhalily svoje přednosti v oblasti hrudníku, pánové zase rádi shodí tričko a ukazují svoje vypracované břišáky. Je jen otázkou, co je žene k potřebě vygenerovat z jediné návštěvy koupelny desítky fotek.

Na obhajobu selfíčkářů pak musíme uvést, že současná mladá generace vnímá svět především vizuálně – právě přes fotky nebo videa. Fotka sebe, ale i jídla, přírody a každo­ denního života je pro ně tak běžným komuni­ kačním prostředkem. V seriózní žurnalistice se dokonce začínají prosazovat „selfie repor­ táže“ natáčené na telefon. Selfíčka tak možná jsou jen dalším přirozeným krokem v evoluci komunikace.

ani ne

2 %

z The Ohio State University z roku 2015), naznačuje, že focení selfíček může být pří­ znakem psychické poruchy – třeba narcismu nebo dysmorfické poruchy (zjednodušeně jde o pocit vlastní nedokonalosti a vzhledových nedostatků, „pomocí“ selfie fotografií se je­ dinec ujišťuje o tom, že má pravdu, když si myslí, že je nedokonalý a ošklivý). Studie se zúčastnili pouze muži a byla poměrně rozsáh­ lá – zúčastnilo se jí na osm stovek dobrovol­ níků ve věku od 18 do 40 let.

31 %

80 %

JAKÁ SELFÍČKA NEJČASTĚJI FOTÍTE?

Z CEST NEBO Z NOVÝCH MÍST

43 %

KDYŽ SE HEZKY NALÍČÍM

KVŮLI FOCENÍ PŘICHÁZÍME O PŘÍTOMNOST „Nemyslím si, že jsou selfíčka nový fenomén – za dob běžných fotoaparátů se lidé také nechali fotit v pozadí se zamýšlenou scenérií, a jiní tuto kompozici nesnášeli a fotili pouze scenérii. Už v historii se bohaté měšťanské rody nechávaly fotit Mgr. Dalibor Špok, nebo portrétovat, Ph.D., psycholog a tak se stavěly na odiv. Snaha být centrem pozornosti jistě může být patrná i ve využívání technických prostředků – v tomto případě obsahu fotografie, ale jindy třeba ve výběru auta, ve výběru značky telefonu

a podobně. Příliš psychologicky překvapivého v tom nevidím.

Jako zajímavější než selfie mi v této souvislosti přijde naše rostoucí neschopnost prožívat díky nutkání k focení přítomnost.

Chceme neustále fotit to, co se děje, zachycovat významnou událost na všudypřítomný telefon ve snaze uchovat si tento zážitek navždy. V případě některých masových akcí je to až absurdní – vidíme tisíce lidí, kteří si všichni natáčejí stejný obraz (tedy mohli by si ho všude stáhnout, protože bude všude k dispozici). Nikdo tuto událost skutečně neprožívá, nikdo není s její jedinečností, protože se soustředí na natáčení ve falešné představě, že si ji pak budou moci kdykoli pustit. Záznam si pak nepustí buď nikdy, nebo jednou a jsou zklamaní, že nepřinesl prožitek, který ani přinést nemůže, protože ten už vyprchal…“

Březen 2017 STUDENTA 11

TÉMA

ESTETICKÉ TRENDY DNEŠKA:

SPORNOSEXUÁLOVÉ A BOTOX Ve svém okolí určitě nějakého spornosexuála máte, jen jste tento „jev“ doposud neuměli pořádně pojmenovat. Je jich mezi námi totiž docela dost. Co je na nich špatného? Co dobrého? A jaké trendy sledují nejen studenti na poli estetické medicíny? Vybádali jsme za vás.

Text: Ella Mahdalová

A

si takhle: krásná nahá těla prodáva­ jí, to už pár let víme. Na kabelku, ho­ dinky nebo třeba šperky vždy lépe nalákají (polo)nazí modelové, než kdyby věci jen tak ležely na sametovém pol­ štářku. Vůbec tak nějak všechno je v dnešní době zaměřené na perfektní těla, nemyslíte?

ŽIVÉ MASTURBAČNÍ HRAČKY Pro nový trend dokonce vzniklo nové slovo – spornosexuálové. Ti pomalu nahrazují metrosexuály, nagelované frajírky vonící až za roh. Spornosexuálové jsou posedlí svým tělem, jejich neodmyslitelnou výbavou jsou

telefony a zrcadla, před kterými se fotí, kdy je to jen možné. Potkáte je nejčastěji v posi­ lovnách. Metrosexuálové se rádi líbili všem, pěstili se stejně pro sebe i pro okolí. Na rozdíl od nich spornosexuálové jsou narcisové jak vyšití. Chtějí se líbit hlavně sobě. Lajky u jejich selfíček, kterými zahlcují svoje profily na nej­ různějších sociálních sítích, jsou jenom pří­ jemným vedlejším efektem.

Aby bylo jasno, samozřejmě není nic špat­ ného na tom chtít vypadat dobře, chodit do posilovny a starat se o své tělo. Ale spornose­ xuálové tuhle pomyslnou hranici dalece pře­ kračují. Zajímavě to popsal třeba Tim Stanley

ne, nemám zájem

2 % 23 %

ano, uvažuji o tom ne, netuším, co nabízejí ano, již jsem služby využila

49 % VYUŽILI BYSTE SLUŽEB ESTETICKÉ KLINIKY?

26 %

12 STUDENTA Březen 2017

ve svém článku pro britský The Telegraph z léta 2014. Lakonicky tu vystihuje spor­ nosexuály jako ty, kteří ze svých těl udělali masturbační hračky pro sebe samé.

BĚLENÍ, EPILOVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ Ruku v ruce se spornosexualitou jde i estetická medicína. Mezi mladými lidmi jsou obecně oblí­ bené hlavně neinvazivní procedury, tedy ty, při nichž se nezasahuje do těla. Jde třeba o lase­ rovou epilaci všeho možného, aplikace botoxu proti pocení, odstraňování jizev a strií, odstra­ ňování znamének, výrůstků a pigmentových skvrn nebo třeba bělení zubů. Mimochodem, první projevy stáří se na lidské pokožce začínají objevovat už kolem pětadvacátého roku. Ale rozhodně není důvod k panice.

Je krutou pravdou, že atraktivní lidé jsou považováni za úspěšnější a šťastnější.

Většina z nás se tak snaží vypadat lépe. Třeba profesionální bělení zubů vydrží až tři roky a zuby může rozjasnit až o čtyři odstíny do dokonalého amerického úsměvu s cinkající hvězdičkou. Pro vylepšování vzhledu lidé po­ užívají třeba taky solária, i když v dnešní době méně než dříve. Neuškodí v tomto smyslu rozkopat jeden obrovský mýtus, který bohu­ žel stále přežívá: Rozhodně není pravda, že opalování v soláriu je zdravější než opalování venku. Sice ho lze regulovat, ale to je asi tak všechno. Velké množství dermatologů, ne-li dokonce všichni, solárium poměrně ostře od­ suzuje, protože vystavuje pokožku zbytečné zátěži. Výrazně ji dehydratuje, tedy vysouší, a urychluje její stárnutí. Vrásky a svraštělá pokožka se tak mají tendenci u nadšených uživatelů solárií objevovat mnohem dříve než u lidí, kteří v soláriu nikdy nebyli a opalují se jen přirozeně. Kromě vrásek pak nesmíme za­ pomínat ani na kožní melanomy, že…

UŽ SE NECHCEME ANI POTIT Co se týče zmiňovaného botoxu, není to už pouze výsada modelek, které se snaží celému světu namluvit, že se nepotí, nejedí, nemrkají a obklopuje je duha. Botox si před časem začali aplikovat třeba i business­ mani, aby na důležitých jednáních neměli v podpaží mokré koláče. A aktuálně jsou injekce botoxu kamkoli do těla na zabránění pocení v módě mezi všemi.

Jenom pro zajímavost, poprvé se botulotoxin v medicíně využil zhruba před pětadvaceti lety a zvláště medicína estetická pro něj nachází stále nová a nová využití. Botulotoxin se váže k nervovým zakončením potních žláz, a zcela tak blokuje uvolňování potu v ošetřované ob­ lasti. Přes to všechno musíme mít ale stále na paměti, že botulotoxin nebo také klobásový jed je toxická látka, dokonce nejjedovatější z těch přírodních. Kromě estetické medicíny tak má široké (potenciální) využití třeba ve zbraňovém průmyslu, protože je perfektní pro výrobu che­ mických zbraní. Ale to jen tak na okraj. Nebo na závěr. :) Prostě pomáhejte si ke kráse, čím chcete, ale všeho s mírou.

KRÁSA KOLEM SVĚTA Základní pravidla pro dokonalou symetrii a krásu lidského těla se datují až k Leonardu da Vincimu a jeho principu zlatého řezu. Podle něj, aby byla tvář považována za krásnou, musí existovat určitý poměr mezi její šířkou a výškou, specifická vzdálenost mezi zorničkami i vzájem­ né postavení očí a rtů. Vyjádřeno čísly předsta­ vuje zlatý řez poměr 1:1,62 a můžete ho najít ve tvářích velké většiny celebrit, které jsou obecně považovány za nejkrásnější, např. Angelina Jolie, Brad Pitt.

Jen to, že je vaše tvář nebo tělo symetric­ ké, vám ovšem celosvětový úspěch nezaručí, protože to, co je sexy v Evropě a USA, může v Africe nebo v Jižní Americe působit úplně jinak. Západní kulturu máme v malíku. Za atraktivní se v ní považují vysoké, štíhlé ženy s rozevlátými vlasy, dokonalými zuby a svůd­ nými křivkami na těch správných místech.

Opálení je také poměrně žádané, a to zejmé­ na u jižních Evropanek a u Američanek. Zrzky s obličejem plným pih jsou sexy v Irsku a všich­ ni velmi dobře známe ty nádherné modrooké blond bohyně ze Švédska.

V Paříži nakoupíte ve většině obchodů jen do velikosti 40, protože štíhlá postava je tam důležitá jako vzduch. V Praze jsme přece jen o něco benevolentnější, ale zase ne tolik, jako v Británii nebo v USA, kde najdete oblečení s tolika X, kolik vás jen napadne.

Náruživější národ, co se hubnutí týče, než je Brazílie, snad neexistuje. Je největším konzu­ mentem dietních pilulek na světě a za USA je druhá, co se počtu plastických operací týče. Celý svět se tam ženám točí kolem pasu – žádaná bývala zejména větší pozadí, teď se ale trend posouvá do horní poloviny těla a největší popu­ laritě se těší operační zvětšování poprsí.

Takovéto urputné snahy vypadat štíhle by se zdály šílené ženám z afrického státu Mauretánie, protože místní ideál krásy před­ stavují plnoštíhlé ženy. Dokonce se tam prý kvůli tomu sahá až k tak odsouzeníhodným věcem, jako je nucené krmení malých dcerek, aby tloustly a staly se žádanějšími. Čím více tam totiž vážíte, tím máte větší šanci najít si dobrého manžela. Velmi žádaná je pak celulitida a strie.

Docela kontrast, co?

inzerce

TÉMA

JÍDLEM KU ZDRAVÍ?

Ve zdravém těle zdravý duch. Jenže pozor. Jak si dobře míněnými pokusy o zdravý životní styl nezhuntovat to nejcennější, co máme? Vybrali jsme čtyři nejznámější alternativní způsoby stravování, které jsou v současnosti i u nás mladých poměrně oblíbené, a podívali jsme se na to, o čem vlastně jsou. Ne maso, jen semínka, dělená strava.

Láká vás některý?

Text: Markéta Henzlová VEGETARIÁNSTVÍ

Vegetariána už někdy potkal snad každý.

Anebo znáte aspoň vtip či urážku na jejich konto. Aby taky ne. Vegetariánství je nej­ známější a nejrozšířenější formou alter­ nativního stravování v Česku. Není ale vegetarián jako vegetarián. Laktovegetariáni nejedí maso a vejce, mléčné výrobky ano.

Laktoovovegetariáni nemají problém ani s vejci. Nejmírnější formou bezmasých diet je semivegetariánství. Zastánci této stravy odmítají pouze tmavé a uzené maso, ryby a drůbež jim nevadí. Naopak frutariánství po­ voluje konzumovat jen ovoce a ořechy. Jedna z významných odnoží vegetariánství je ve­ ganství. Vegani odmítají všechny živočišné produkty včetně medu. Zapovězeny jsou tak třeba i výrobky z kůže a vlny. Proč to dělají? Často z etických důvodů. Podle odborníků své zdraví ale neriskují. Naopak, veganská strava může působit preventivně či přímo léčit ně­ které nemoci. Tedy pokud je jídelníček sesta­ ven správně a nechybí v něm důležité látky.

U všech typů vegetariánských diet je potřeba myslet na dostatečný příjem plnohodnot­ ných bílkovin, nenasycených mastných ky­ selin, železa, vápníku, zinku, jódu a vitaminu

82 %

B12. Na vzestupu je v posledních letech také syrová strava. Na její (ne)škodlivosti už se ale neshodnou odborníci, a v rozporu je dokonce i s některými alternativními směry jako ajur­ véda nebo tradiční čínská medicína. Zastánci tzv. raw food diet věří, že vše živé v potravi­ nách se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravovaná strava je „mrtvá“. Zvláštním a re­ lativně novým fenoménem je flexitariánství.

Flexitarián je člověk, který je vegetariánem s občasnou konzumací masa. Nevadí mu maso zvířat ulovených v divočině nebo chova­ ných na ekofarmách.

ALEŠKA, VEGANKA: Maso jsem přestala jíst ze dne na den v patnácti, ale vzhledem k faktu, že jsem tak učinila pouze z etických důvodů, tak brzký přechod na veganství byl samozřejmostí a vegankou jsem už jedenáct let. Postupem času jsem došla i ke zdravějšímu stravování – ano, i veganství může být nezdravé. Dalším pozitivním bonusem, který se s veganstvím přirozené pojí, je celkově ekologičtější životní styl. Nicméně poslední dobou mě rozčiluje zvyšující se trend cool veganství, s kterým souvisí neadekvátně předražené restaurace a veg produkty…

Přesto doufám, že bude přibývat více a více uvědomělých lidí, kteří pochopí, že se dá snadno (i zdravě) žít na rostlinné stravě, bez zbytečného trápení zvířat a země.

VYZNÁVÁTE NĚJAKÝ ALTERNATIVNÍ STYL STRAVOVÁNÍ?

NE, JSEM VŠEŽRAVEC

4 %

NEKONZUMUJI LAKTÓZU

14 STUDENTA Březen 2017

8 %

JSEM VEGETARIÁN

3 % BEZLEPKOVÁ DIETA

DĚLENÁ STRAVA

V rámci této diety, nebo chcete-li životního stylu, dělíme potraviny do tří skupin. Jídlo z těchto skupin se kombinuje podle daných pravidel, nebo se nekombinuje vůbec. Svého času největší propagátorka Lenka Kořínková dělila potraviny pro snadnější zapamatování na kytičky a zvířátka.

První kategorie se dá označit jako bílkoviny, druhá jako sacharidy a třetí jako neutrální potraviny. Každá ze skupin potřebuje ke svému trávení v zažívacím traktu jiné prostředí: bílkoviny vyžadují velmi nízké PH a sacharidy naopak vysoké. Spojení potravin obou skupin tedy není pro zažívání optimální, protože tělo paradoxně spotřebuje velikou část energie na vlastní trávicí proces.

Pokud tedy respektujeme rozdělení potravin, trávicí trakt se méně namáhá a vy si po obědě nemusíte dát dvacet.

Zapovězených je pouze několik potravin.

Káva, černý čaj a čokoláda. Dále by se v jídelníčku nemělo objevit vepřové maso, výrobky z bílé mouky, majonézy, arašídy, sůl nebo konzervované výrobky. Zakladatelem myšlenky je americký lékař Dr. Howard Hay, který sestavil metodu v souvislosti s léčbou onemocnění ledvin. Zdravá tedy tato metoda bude, má ale dělená strava přímý vliv na hubnutí? Někteří odborníci tvrdí, že ne. Člověk prý začne hubnout proto, že o výběru potravin více přemýšlí a mizí také zobání během dne. Svůj podíl může mít vysoký obsah vlákniny v jídelníčku. Na objemu sníme stejně, ale do těla dodáme výrazně méně energie.

Hubneme tedy bez pocitu hladu.

BEZLEPKOVÁ DIETA

PALEO STRAVA

Jediná možnost, jak být zdraví a krásní, je paleo strava. Paleolitická dieta stojí na způ­ sobech obživy lovců a sběračů. Je plná masa, takže bohatá na proteiny a tuky, vyhýbá se cukru, obilovinám, luštěninám a mléčným výrobkům jako mléko či měkké sýry. Naopak doporučuje fermentované výrobky, třeba za­ kysanou smetanu. Kritici ale vtipně pozname­ návají, že propagátoři této diety jaksi zatajili, že člověk doby kamenné se s obtížemi dožil třiceti let. Na této stravě odborníci oceňují důraz na přirozenou stravu a velké množství ovoce a zeleniny. Součástí by také měl být pohyb a občasné hladovění. Vždyť ani pravěcí lidé neměli trvalý přísun jídla. Právě základ­ ní myšlenka – konzumace velkého množství masa bez ohledu na tuk, je trnem v oku od­ borníků na výživu. Propagátoři mimo jiné zapomínají, že náš trávicí trakt není vybaven stejně jako u jeskynních lidí.

Pro někoho jediná možnost, pro jiného volba. Těm prvním se říká celiaci. Jsou to lidé, kteří trpí nesnášenlivostí lepku. Lepek je směs bílkovin přítomných v obilných zrnech. Celiaci nekonzumují pšenici, oves, ječmen, žito, špaldu a výrobky z nich. Tedy kromě chleba a pečiva ani těstoviny nebo kuskus. Náhradou jsou brambory, rýže, sója, kukuřice, pohanka, jáhly a luštěniny. Maso, tvrdé sýry a samozřejmě ovoce a zelenina nejsou problém. Onemocnění je typické změnami na sliznici tenkého střeva, kde se původně zdravý vzhled střevních výrůstků (klků) mění a klky potřebné pro vstřebávání živin mizejí a vyrovnávají se. Právě z tohoto tvrzení nejspíš vychází argument, že lepek znemožňuje správné vstřebávání živin.

Odborníci ovšem tvrdí, že lepek je sice poměrně těžko štěpitelný, ale u většiny lidí se postupně vstřebá, takže problémy nedělá.

Argument, že dnešní pšeničná zrna obsahují mnohem víc lepku než ta v minulosti, je prý také mylný. Zda za těmito názory stojí potravinářská lobby, je otázkou. Proč se tedy lidé, kteří přestanou jíst lepek, cítí líp? Stačí se zamyslet. K snídani croissant, k obědu

těstoviny a večer pizza. Navrch to zalijeme pivem. A lepek je také v některých salámech, šunce, párcích, čokoládě, jogurtech, omáčkách, müsli… Zastánci bezlepkové diety začnou o jídle přemýšlet, a když zjistí, že lepek je téměř ve všem, začnou většinou víc vařit z primárních a obecně zdravějších surovin. Bez lepku ovšem automaticky neznamená zdravě. Celiaci upozorňují třeba na složení vakuovaného bezlepkového chleba, který má obvykle velmi dlouhou trvanlivost a je plný různých konzervantů a přídatných látek.

PAVLA, CELIAČKA: Mít v dnešní době bezlepkovou dietu není nic hrozného jako ještě před pár lety.

Má to ale pár úskalí. Tak třeba cena. Jak tomu u alternativních a zdravých potravin bývá, připlatíte si. Někdy třikrát tolik. Pokud žijete na vesnici či maloměstě, můžete narazit. Jsou restaurace, ve kterých se nenajíte – mouku dávají všude. A musíte hledat a zkoušet. Recepty, restaurace, suroviny. Ale na druhou stranu – já se s žádnými většími problémy nesetkala. Občas je jen potřeba vylézt ze své komfortní zóny a na jídlo myslet maličko dopředu.

A nebát se ptát – na hamburger bez housky či na možnost výměny pečiva za salát.

inzerce

Získej praktické zkušenosti.

Nastartuj svou kariéru u nás!

TÉMA

BODY SHAMING: TÝKÁ SE I VÁS?

Šikana má mnoho podob. Nemusí se ale vždy jednat jen o kradení svačiny nebo ponoření hlavy do záchodu, jak si možná řada z nás představuje. Body shaming umí zaútočit tam, kde nás to skutečně zabolí – na těle. A nemusíme přitom ani zdaleka být děti, které se neumějí bránit.

Text: Mojmír Sedláček

U

rčitě jste na to už někdy narazili.

Támhleta je příliš hubená, měla by se sebou něco dělat. A on je zase naopak moc tlustý, s tím by se taky neměl smířit. Rozebírání postavy druhých lidí už vám nejspíš ani nepřijde zvláštní. Jedná se ovšem o dost rozšířenou (a o to více bagatelizovanou) kategorii šikany, která může oběť poznamenat na celý život.

TĚLA, KAM SE PODÍVÁTE Body shamingem je vlastně prostoupena celá naše společnost. Každý lifestylový ča­ sopis nabízí zaručené tipy, jak zhubnout a mít dokonalou postavu. Tyhle samospásné rady ale obvykle nezohledňují individuální rozdíly a spousta lidí se proto po jejich selhání může cítit méněcenně. A určitě znáte zábavné tlouš­ tíky z televizních seriálů, z nichž si každý kvůli váze neustále utahuje. Do určité míry je dobře, že zdravé tělesné proporce jsou považovány za správné a normální, ovšem nic se nesmí pře­ hánět. Když pak vidíte štíhlé kamarádky, jak se stresují ze své váhy, je vám jasné, že je něco shnilého v naší společnosti.

Body shaming můžeme definovat jako kriti­ ku sebe či ostatních kvůli některým tělesným aspektům. Základní zákonitosti šikany zde platí taky, takže pokud nechcete být její obětí, měli byste se přidat na stranu šikanujících, že? Je přece tak příjemné hanit své známé kvůli nadváze či jiným tělesným nedostat­ kům. A klíčem je samozřejmě srovnávání sebe s ostatními, bez něhož by žádný body shaming ani nemohl být.

HITY INTERNETU Stejně jako se klasická šikana vývojem moder­ ních technologií přesunula do kyberprostoru, i body shaming má své podoby v on-line pro­ středí. Jedná se především o různé výzvy na sociálních sítích, které jsou v posledních letech docela časté. Obvykle spočívají v tom, že dívky 16 STUDENTA Březen 2017

musejí fotografií dokázat, že splňují nerealis­ tické nároky na ideální míry či váhu. Třeba tak­ zvaná „Paper challenge“ spočívala v tom, že se dívka měla vyfotit s listem papíru A4 na výšku před pasem, a pokud pas nebyl vidět, výzva byla splněna. Ze stejného soudku je i výzva, v rámci které si dívky měly dokázat zakrýt mo­ bilem obě kolena zároveň.

Dokud tyhle výzvy zůstanou jen taškařicí pro ukrácení dlouhé chvíle, je vše v pořádku.

Jenže jakmile dojde na tlak, aby se dívky do­ kázaly těmto trendům přizpůsobit, přicházejí problémy. Vždyť je tak snadné podlehnout představě, že s naším tělem je něco špatně, když nedostojíme měřítkům sociálních médií!

POSMÍVAL SE VÁM NĚKDO KVŮLI VZHLEDU?

48 %

ANO, KRITIKA PŘIŠLA ZE STRANY ZNÁMÝCH

33 % NE, NIKDY

28 %

ANO, KRITIKA PŘIŠLA ZE STRANY CIZÍHO ČLOVĚKA

7 % ANO, NA INTERNETU

A pokud vzápětí přijde i posměch z okolí, musela by být ona mladá dívka velmi odolná, aby na ní takový zážitek nezanechal nepříjem­ né stopy…

JAK S BODY SHAMINGEM BOJOVAT? Jak už to tak bývá, i v tomhle případě těžko změníte ostatní, ale můžete zapracovat sami na sobě. Všichni se k body shamingu uchyluje­ me a často o tom ani nevíme. Když nám někdo ublíží, máme kolikrát tendenci kritizovat hlavně vzhled. „Vždyť vypadá jako blbec!“ Je to bezpeč­ nější, nemusíme se příliš otvírat a stávat se zra­ nitelnými. Jenže takový přístup přece nakonec k ničemu nevede. Co s tím?

Uvědomte si, kdo nebo co vás přesně štve.

Skutečně se někomu potřebujete smát kvůli tomu, jak vypadá? Nebo vám na něm vadí spíš něco jiného? Buďte otevření a vyžadujte totéž i od svého okolí. Jinak se zacyklíte ve spirále ne­ upřímnosti a plytkého posmívání, což se může nakonec obrátit i proti vám, když se ocitnete na druhé straně barikády. Proto byste měli na takové chování upozornit i své blízké, pokud si toho u nich všimnete.

DRŽTE SE POZITIVNÍCH PŘÍKLADŮ A jak přesně pracovat s vlastním tělem?

Zamyslete se nad někým ve svém okolí, kdo je se svou fyzickou schránkou spokojený. Z ta­ kových lidí si berte příklad a zjišťujte, jak se k takhle zdravému přístupu ke svému tělu dostali. Posléze začněte i na svém těle hledat pozitiva.

Všichni máme tendenci si všímat hlavně toho špatného. Toho, co nefunguje. Ale tak to být přece nemusí. Určitě jste s řadou věcí na svém těle spokojeni nebo byste je přinejmenším ne­ měnili. A to není málo! Od svých předností se odpíchněte, pomohou vám s přijetím či změnou těch částí vaší fyzické stránky, které za dokona­ lé nepovažujete. Může to znít kýčovitě, ale i tady platí, že myslet pozitivně se vyplácí.

Tvoje cesta do poradenství může začít už brzy.

Zjisti, jak na to!

Jakub Tesař / Asistent Advisory – IT poradenství a kybernetická bezpečnost

Připravili jsme pro tebe nový kariérní web www.cestasey.cz.

Poznáš na něm naše konzultanty, jejich příběhy, výzvy a možnosti, které práce v poradenství přináší.

Zjistíš, na jaké akce se můžeš vydat, přečteš si inspirativní články a dozvíš se, koho právě hledáme do týmu.

www.cestasey.cz

Klaun nemusí být vtipný STAČÍ, KDYŽ JE LIDSKÝ

Jaké to je, být v dnešní době cirkusákem? Klaunem, akrobatem, mimem. Musí být člověk vtipný, zručný, musí mít vystudováno? A co na to okolí a všechny ty „kolotočářské“ narážky? Na krásu i úskalí moderního cirkusu jsme se ptali osmadvacetiletého Ondřeje, který si jako životní kariéru zvolil právě žonglování, klaunství a pantomimu.

Text: Eva Samšuková Foto: Jindra Kodíček

18 STUDENTA Březen 2017

ROZHOVOR

˝C

o si myslíš, že může cirkus, potažmo nový cirkus dnešní době a lidem přinést?

Nejspíš to, co i ostatní druhy umění. Estetický zážitek, vzrušení, může i upozorňovat na problémy, které se naší doby týkají.

Učíš také malé školáky a předškoláky, jak to probíhá? A myslíš si třeba, že je takový kroužek pro děti něčím lepší než jiné koníčky?

Učím v Cirqueonu děti od tří do asi šest­ nácti let. Z cirkusových disciplín se věnu­ jeme hlavně pozemní a vzdušné akrobacii,

Každý má v sobě skrytého klauna. Ten kousek já, kterému v dětství neříkali, že nesmí brečet, být smutný nebo moc veselý žonglování se vším možným, chůzi po laně a kouli, balanc na rola bola nebo třeba jízdě na jednokolce. Ale nemyslím si, že by cirku­ sový kroužek byl pro děti nutně to nejlepší.

Jako jeho hlavní přínosy bych zmínil zejmé­ na to, že se děti naučí navzájem si důvěřo­ vat, spolupracovat, zlepšují si pohybovou koordinaci a vnímání těla. Atmosféra kroužku je spíš plná zábavy než disciplíny, a pěstujeme zde respektující a partnerský přístup bez rivality a soupeření.

Ty sám jsi začal v šestnácti letech, a to žonglováním. Jak ses k tomu dostal?

Se třemi míčky jsem se naučil s bráchou už někdy ve dvanácti letech, ani si nevzpomí­ nám, při jaké příležitosti. O pár let později jsme se s rodinou dostali na setkání žong­ lérů na Parukářce, nakoupili nějaké kuželky a míčky a dalších pár let to doma jen tak leželo. Na střední škole jsem se k tomu vrátil a přivedl k tomu spolužáka. No a celý zbytek střední školy jsme prožonglovali.

A jak daleko bylo od žonglování k novému cirkusu?

Vystudoval jsem divadlo a baví mě spousta dalších věcí, ale je pravda, že právě žong­ lování mě k divadlu přivedlo. Na pantomi­ mu jsem se přihlásil, protože jsem byl se svými vystoupeními dlouho nespokojený a doufal jsem, že mi divadelně pohybová škola pomůže jak s tvorbou vystoupení, tak s kvalitou projevu. Během prvních tří let na škole jsem ale všeho cirkusu nechal a věnoval se pouze pantomimě, klaunérii a autorské tvorbě.

Nakonec jsi vystudoval pantomimu. Je podle tebe ke kariéře v cirkuse potřeba vystudovat uměleckou školu?

Myslím si, že pokud se chce někdo cirku­ su věnovat naplno, je třeba vystudovat přímo cirkusovou školu. Poslední roky se zejména díky mnoha kvalitním cirkusovým festivalům do České republiky dostává mnoho výborných umělců z cirkusových škol a nároky na kvalitu u českého publika rychle stoupají. Cirkusové techniky jsou náročné a podobně jako třeba s hudebními nástroji vyžaduje jejich výuka individuální přístup pedagoga, který je ve svém oboru špičkou. Pokud se tedy rozhodnu učit se například žonglování s kužely nebo ak­ robacii na laně, měl bych se pokusit najít školu, která má pedagogy na to speciali­ zované. Problém pak ale může být cena takové školy nebo vzdálenost.

Jak je to s fyzičkou? Může se třeba dát na cirkusáctví i někdo, kdo se mu třeba do pozdních dvaceti let nevěnoval?

Tady velmi záleží na zvolené disciplíně.

U žonglování fyzička nehraje zdaleka tako­ vou roli, jako třeba u akrobacie. Začít se dá samozřejmě téměř v jakémkoli věku, záleží Březen 2017 STUDENTA 19

S potřebným sebevzděláváním se pojí i cíle.

Kam to chceš dotáhnout ty?

Tak hlavním cílem by asi mělo být nabídnout lidem kvalitní představení a úspěšně se živit něčím, co miluji. Za hranice se „cirkusák“ podívat sice může, ale pokud by se jím chtěl někdo stát právě proto, tak by asi velmi brzy litoval. Většinou se jen maká a na procházky městem málokdy zbude čas. Založit vlastní spolek nebo divadelní soubor je dnes velmi jednoduché, těžší je ho udržet a neztratit při tom původní nadšení.

ale, jaké má člověk s takovou zálibou ambice.

Cirkusové školy většinou omezují maximální věk k přijetí okolo dvaceti šesti let.

Jakými vlastnostmi by podle tebe měl akrobat nebo klaun disponovat?

Ano, fyzická kondice je určitě důležitá, hlavně u pohybového divadla a akrobacie. Často jí disponují i klauni, ale u nich to záleží na typu.

Pro akrobaty a klauny jsou klíčové úplně jiné vlastnosti. Akrobat musí mít sílu, fyzičku a techniku. Klaun musí být především upřím­ ný, otevřený a lidský. Klauni jsou často filo­ zofičtí až existenciální. Jestli si pak do ruky vezmou míčky, vrhací nože nebo skáčou na trampolíně, je už jedno.

Jak se můžeš ve svém oboru rozvíjet?

V Čechách momentálně cirkus vzkvétá a mož­ ností je čím dál víc. Ideální je motat se kolem Cirqueonu, tam se pořád něco děje. Ale je tu mnoho dalších míst, kam za cirkusovým vzděláním zajet. V Praze ještě třeba KD Mlejn, v Brně je to třeba skvělý Cirkus LeGrando, v Českých Budějovicích Bude Cirkus nebo pl­ zeňští Žongléros Ansámbl. Samozřejmě pak doprovodné programy na cirkusových festiva­ lech. Stejně důležité je sledovat, co se v kultuře i mimo ni děje. A protože je u nás současný cirkus ještě mladší než u sousedů, je určitě dobré trochu cestovat a potkávat se s profi cir­ kusáky. Samozřejmě pak navštěvovat divadla a cirkusová představení v Čechách, mít oči ote­ vřené a nechat se inspirovat i jinými umělecký­ mi obory. Pro mě osobně je zásadní inspirace ve výtvarném umění, v hudbě a ve filmu.

20 STUDENTA Březen 2017

Klauni jsou často filozofičtí až existenciální. Jestli si pak do ruky vezmou míčky, vrhací nože nebo skáčou na trampolíně, je už jedno V posledních dvou letech jsi uvedl dvě vlastní hry. Můžeš o nich říct něco víc?

Na škole jsem měl možnost v rámci ba­ kalářské a magisterské závěrečné práce vytvořit dvě autorská představení. První představení, Piece of Glass, bylo spíše po­ hybové s prvky cirkusu. Zde jsem hledal nové možnosti manipulace se sklem a světlem. Supervizi a pedagogické vedení mi dělala Eliška Brtnická. Premiéra byla na Letní Letné v roce 2014. Druhé předsta­ vení se jmenuje Still Life. Premiéru mělo

loni v květnu v La Fabrice. Je to vizuální představení inspirované tvorbou Reného Magritta. Na něm jsem v hlavě a na papí ře pracoval několik let během studia. Velkým úspěchem tohoto projektu pro mě bylo získání skvělé režisérky a klaunky Heli Väätäinen z Finska.

V jakém bodě života sis vlastně troufnul na vlastní představení a jaké zkušenosti jsi při jeho inscenování využil?

Na první vlastní představení jsem si vlastně netroufnul, bylo to na škole povinné. Snažil jsem se využít jak zkušenosti ze školy, tak zku­ šenosti žonglérské. Hlavně jsem ale využíval zkušenosti Elišky Brtnické, která mi s před­ stavením pomáhala. Před tím jsem ještě dělal nějaká krátká vystoupení, ale to se nepočítá.

Myslíš, že se k cirkusu stále ještě pojí ty dřívější „kolotočářské“ konotace?

Ano, určitě, ale podle mého názoru se díky festivalům a snažení mnoha lidí do povědomí lidí stále více dostává současný cirkus. Diváci začínají být citlivější ke vnímání různých cir­ kusových estetik. Postupně se u nás začínají prosazovat i malé cirkusové soubory a jed­ notlivci s velmi kvalitními produkcemi. Zatím mi ale přijde, že se cirkus stále rozlišuje na dvě skupiny, ten klasický a Cirque Du Soleil. To samozřejmě trochu přeháním. Vážím si kla­ sických cirkusů a jejich estetika mi není úplně cizí. Doufám ale, že se časem, stejně jako ve výtvarném umění nebo v hudbě, začnou rozlišovat jednotlivé cirkusové formy a styly a nebude to jen ten „starý“ a „nový“ cirkus.

Co pro tebe znamená být klaunem?

Klaun je pro mě čistá bytost, nezatěžkaná a nesvázaná pravidly. Každý má někde v sobě skrytého klauna. Takový ten kousek já, kte­ rému v dětství neříkali, že nesmí brečet, být smutný nebo příliš veselý. Je to tvor, který nemá hlavu plnou zákazů a pravidel. Je to podle mě bytost, která v lidech jejich vlastní klauny najde a pošťuchuje, dokud se alespoň trochu nedostanou na povrch. Dá se vlastně říct, že je to tak trochu terapeut. U publika by měl v první řadě vyvolávat emoce a je úplně jedno jaké. Často se říká, že klaun musí být vtipný, ale není to pravda. Klauni jsou ale různí a názory na to, co znamená být klaunem, se často velmi liší. Potkal jsem mnoho skvělých klaunů na workshopech nebo jen tak a vždyc­ ky to pro mě byl nezapomenutelný zážitek.

ROZHOVOR

ONDREJ

HOLBA

Ondra je herec, mim, žonglér a klaun. Učí děti novému cirkusu a sám má na kontě dvě vlastní divadelní hry. Vystudoval pantomimu na pražském HAMU a působí v několika uměleckých skupinách. Je také výrazným článkem pražského projektu Cirqueon, jehož posláním je podpora nového cirkusu v České republice a šíření povědomí o tomto uměleckém směru.

KARIÉRA

BEZ AJŤÁKŮ NEVYROBÍME

JEDINÉ AUTO

Manažer Petr a nováček Adéla. IT oddělení společnosti ŠKODA AUTO. A spousta otázek o bezpečnosti, budoucnosti a výzvách, které je čekají – tak jsme strávili příjemné jarní dopoledne v Mladé Boleslavi. Zajímá vás, jak vypadá auto budoucnosti, proč Češi řeší i problémy v Indii a jak si stojí mezi ajťáky v rámci multinárodního koncernu? Zeptali jsme se za vás.

Text: Ella Mahdalová, Foto: Martin Watch

A

délo, co předcházelo tvému nástupu do ŠKODA AUTO? Studovala jsem na Technické uni­ verzitě v Liberci, obor manažerská informatika, a také jsem získala Master degree v oboru Computer Science na velšské univerzitě ve Wrexhamu. Do ŠKODA AUTO jsem nastoupila už během studia jako prak­ tikant během třetího ročníku. Následně jsem se dostala dokonce do stipendijního progra­ mu, což je talentový výběrový program pro praktikanty, v němž člověk může efektivněji prohlubovat svoje znalosti a dostane k tomu i finanční podporu. Práce ve společnosti mi byla nabídnuta ještě před ukončením studia, tedy zhruba po třech letech mé praxe.

Vypadá to, že jsi už dlouho věděla, kam chceš směrovat. Proč sis vybrala zrovna Škodovku?

22 STUDENTA Březen 2017

Škodovku jsem si vlastně vybrala už během studia na střední škole, když jsme sem přije­ li na exkurzi a ta se mi hodně líbila, protože mě velmi zajímalo, co všechno se děje před tím, než auto sjede z výrobní linky. Když byla možnost jít sem na praxi, vybrala jsem si IT oddělení, protože mi to přišlo jako jedinečná příležitost. IT ve Škodovce je totiž jedno z nej­ komplexnějších v České republice – od síťové infrastruktury, serverů, databází a řízení technologií ve výrobě přes propojení se služ­ bami v automobilu a s chytrými zařízeními až po podporu uživatelů a řízení procesů celého IT. Rovněž je pro mě velmi zajímavá možnost osobního růstu a vzdělávání a také příležitost získávat zkušenosti i v ostatních koncerno­ vých závodech.

Co ve firmě tedy teď děláš?

Přebírám dokumentaci k novým IT systémům

a aplikacím. Správně definovaný postup IT podpory je důležitý především pro výrobní systémy, které v případě nefunkčnosti mohou i ohrozit plynulost výroby vozů. Aktuálně jsem také součástí společného týmu ŠKODA a VW pro Onboarding koncernového systému pro správu uživatelských požadavků. Prakticky to znamená, že ve Wolfsburgu s kolegy z VW uzpůsobujeme systém a upravujeme naše procesy tak, aby odpovídaly požadavkům ŠKODA IT. Kromě toho se starám i o zpětnou vazbu na naše služby. Pro mě jsou nejzajíma­ vější feedbacky od uživatelů, kteří popisují, jak by mohly věci fungovat lépe a jaká jsou jejich očekávání. To jsou podněty, které nás posou­ vají kupředu. Když upravíme procesy, vylep­ šíme aplikaci… to je to, co mě na té práci baví, když vidím konkrétní výsledky zlepšení, které jsme realizovali.

Máš nějakou metu, oddělení nebo dílčí obor, kterému by ses chtěla do budoucna věnovat?

Ano, mám. Chtěla bych pracovat na výběru a implementaci knowledge managemen­ tu, který bude zajišťovat výměnu informací mezi IT týmy a koncovými uživateli. Na toto téma jsem zpracovala svoji bakalářku i di­ plomku. Navrhla jsem i způsob, jakým by systém měl fungovat, a to bych ráda v bu­ doucnu uvedla do praxe.

ADÉLA PROCHÁZKOVÁ Adéla vystudovala informatiku na Technické univerzitě v Liberci.

Už během studia se aktivně zajímala o možnosti uplatnění ve společnosti ŠKODA AUTO, kde působila nejprve jako praktikantka, poté jako stipendistka a dnes jako zaměstnankyně IT oddělení.

Petře, jak velké a podstatné je IT oddělení ve ŠKODA AUTO? Máme tu asi 400 zaměstnanců, kteří jsou roz­ děleni na menší týmy podle zaměření. A oddě­ lení je rozhodně velmi podstatné – bez našich ajťáků tu nevyrobíme jediné auto, převodovku nebo motor, a pokud IT systém pro výrobu nebo evidenci nefunguje správně, musíme zastavit postiženou výrobní část. Jsou tu velmi vysoké požadavky na kvalitu, která se musí evidovat elektronicky, ručně na papírech se to už nestíhá.

V systémech se ukládá třeba to, jak jsou utažené jednotlivé šrouby a podobně.

IT systémy jsou tedy pro moderní výrobu automobilů nezbytně nutné?

Pohybujeme se ve dvou oblastech – ve výrobě, která by vůbec nefungovala, kdyby jednotlivé stroje nebyly připojené do komplexního interní­ ho systému, a pak přímo v autech samotných.

A tam je spousta IT systémů přímo pro zákazní­ ka. Na tomto poli směřujeme od asistentů řízení k autonomním autům. Sám jsem si vyzkoušel asistenta řízení v pruzích a to bylo velmi zajíma­ vé, systém si sám korigoval auto a řídil, ale hned mě taky upozorňoval, ať převezmu řízení, že je jenom asistent. Když jsem na jeho pípání dvakrát nereagoval, tak prudce přibrzdil. Takže IT sys­ témy jsou i v autech velmi důležité. Zároveň ale musíme myslet na bezpečnost.

Proč?

V USA už byl popsán i případ, kdy hacker skrze asistenta v autě na dálku řídil vůz.

A my si musíme být jistí, že se to u nás ne­ stane. Nebo že nám někdo na dálku nezne­ užije robota ve výrobě.

Je podle vás právě tohle tou největší výzvou, které bude automobilový průmysl v budoucnu čelit?

Ano, určitě je jí bezpečnost. Dále chceme ve Škodovce také držet krok s IT-based firmami typu Google, Apple a podobně, které si už myslí na svoje vlastní auta s vlastními systémy. Jde nám především o model tzv. connected cars a pohybujeme se tím v oblasti internetu věcí.

Jak podle vás bude vypadat takové auto budoucnosti?

Podle mě bude z auta taková mobilní kancelář.

Naší prioritou proto je auto, které mě pohodlně odveze z bodu A do bodu B a já při tom budu moci pracovat nebo dělat něco jiného. Další výzvou pro nás proto bude v tomto kontextu třeba to, jak vyřešit, když se člověku dělá v autě při čtení nebo práci na počítači špatně.

Jak komplexní jsou problémy, které vaše IT oddělení řeší?

Některé úkoly jsou prostší, jsou to třeba jed­ noduché aplikace, ale ve výrobě, kde se hlavně pohybuji, jde o opravdu komplexní úkoly, které jsou propojené mezi sebou a navzájem se ovliv­ ňují. A když jeden vypadne, musí se zastavit celá výrobní linka. Záleží tedy na utažení každého jednoho šroubu u každého jednoho auta. Do budoucna musíme ideálně najít řešení, které je bezpečné a zároveň ne tolik závislé a provázané.

Spolupracujete i s kolegy z koncernu Volkswagen, pod který ŠKODA AUTO spadá?

Spolupracujeme, protože v koncernu exponen­ ciálně narůstá potřeba využívat IT a přicházet s novými řešeními. Podílíme se tak na vymýšlení některých nových systémů a zároveň máme

dost velkou autonomii. V rámci koncernu tak například dodáváme IT řešení pro řízení výroby menších továren například v Indii nebo Malajsii.

Dále máme v IT kompetenční centrum SAP pro střední a východní Evropu pro koncernové spo­ lečnosti. Díky tomu jsme v koncernu braní jako experti.

Jak jste se vy osobně vlastně do Škodovky dostal?

Na jednom gymnáziu jsem učil kroužek po­ čítačů, dělal jsem dokonce dva roky u policie, později i v bance. A pak jsem se dozvěděl, že ve Škodovce někoho hledají. To bylo před dvaceti lety. Přes administraci systému pro logistiku jsem se dostal k projektům pro Indii, jelikož jsem tehdy jako jeden z mála uměl dobře anglicky.

Systém jsem v Indii sám nasazoval, zalíbilo se mi tam a tři roky jsem zůstal v jedné tamní dceřiné firmě koncernu, což je nezapomenutelná zku­ šenost. No a aktuálně se starám o propojení IT a výroby. Chci dělat něco strategického a něco, co má opravdový smysl.

Co je pro vás ve vaší pozici největší výzva?

Pro mě je opravdová výzva současnosti pro­ sadit strukturu agilních IT kompetenčních center pro výrobu složených jak z expertů IT, tak výroby a logistiky. Tato kompetenční centra by měla řešit doposud opomíjenou oblast sys­ témů ovládajících výrobní technologie, přenos dat technologií do nadřazených systémů a celkově problematiku průmyslu 4.0 včetně implementace. Čím byste třeba oslovil mladé talenty, aby šli pracovat k vám do IT? Měli jsme prvního senzitivního robota, se­ tkáváme se s nejnovějšími top technologiemi, máme spoustu pilotních programů, které teprve testujeme. S tím vším se u nás můžou potkat a obrovsky na tom vyrůst. Všechno to souvisí s průmyslem 4.0 a to je velká příležitost, protože máme žalostný nedostatek nových odborníků – např. datových vědců, expertů na téma inter­ net věcí nebo na kybernetickou bezpečnost.

PETR HOFMAN Petr působí ve společnosti ŠKODA AUTO už dvacet let. V IT oddělení je dnes manažerem a se svými kolegy se podílí na vzniku a rozvoji celé škály inovací v rámci koncernu Volkswagen po celém světě.

Chtěli byste pracovat s Adélou nebo Petrem?

PODÍVEJTE SE NA WWW.SKODA-KARIERA.CZ A DEJTE O SOBĚ VĚDĚT! Březen 2017 STUDENTA 23

ZAŽIJ OBCHOD! A VYHRAJ CENY ZA 50 TISÍC KORUN

Myslíš, že ti stačí talent? Nebo praxe? Nebo úsilí? Ani nápad! Abys mohl uspět, musíš svůj talent umět prodat. Život je obchod a nedá ti nic zadarmo. Tak ukaž, co v tobě je! Prodej to, co umíš. Probojuj se k úspěchu. A staň se součástí něčeho výjimečného. Třeba výzvy Modré pyramidy všem šikovným obchodníkům.

C

o tě čeká? V první řadě poznáš Tomáše Mošničku. Kdo je Tomáš?

Tomáš je sportovec a sympaťák, který potřebuje trochu pomoct s novým vybavením bytu, protože se mu tam na vozíku, ke kterému je trvale připoután, špatně pohybuje. A jeho hrdinou můžeš být zrovna ty. Dostaneš 24 hodin a za úkol získat

24 STUDENTA Březen 2017

co nejvíc peněz – kdekoli, jakkoli, čímkoli – samozřejmě s využitím svého šarmu a ob­ chodnického talentu. Modrá pyramida je pak znásobí a společně Tomášovi ulehčíte život.

A odměnou ti nebude jen skvělý pocit.

Pokud totiž pro Tomáše vybereš nejvíc, čekají i tebe ceny za 50 tisíc korun. A to už je docela zajímavá motivace, nemyslíš?

Abychom to shrnuli – prověříš sám sebe, poznáš svůj možná zatím ne úplně objeve­ ný talent a třeba i zjistíš, kudy se máš vydat po vysoké. Vyhraješ ceny za 50 tisíc korun, a k tomu ještě pomůžeš statečnému sym­ paťákovi žít pohodlnější život. Líbí se ti, co čteš? Výborně! Tak jdi do toho a přihlas se! Čas máš ještě do konce března.

UKAŽ, CO V TOBĚ JE

Foto: H onza P elikán

WWW.ZAZIJOBCHOD.CZ Březen 2017 STUDENTA 25

VYROBENO V ČESKU

PŘEDSTAVUJEME VÁM SPOLEČNOSTI, KTERÉ VYVÍJEJÍ A PRODÁVAJÍ SVÉ VÝROBKY V ČESKU. VĚŘÍME, ŽE POCTIVÉ ČESKÉ VÝROBKY PATŘÍ SVÝM ZPRACOVÁNÍM K NEJKVALITNĚJŠÍM NA SVĚTĚ.

PIKAO, NEBO PIKNIK? CUCÁME UŽ VÍC NEŽ 50 LET!

Sladké dobroty se značkou Tatra jsou v našich končinách oblíbené už celé půlstoletí. Babička si jimi zjemňovala kávu, mamka zahušťovala naši oblíbenou svíčkovou a i my je jako malí cucali o sto šest. Zkrátka k nám už tak nějak patří.

A hádejte co? S námi ještě rozhodně nekončí! Schválně – víte, co o legendárních pochutinách nevíte?

Text: Mojmír Sedláček

VÝROBA

B

SBĚRNA MLÉ

OHATÁ MINULOST

Hlinskou mlékárnu začali stavět v roce 1940 a jen o tři roky pozdě­ ji už zpracovala první dva miliony litrů mléka. Docela objem, co? Tehdy určitě a dnes je produkce ještě zhruba stokrát větší a do obchodů odchází pod značkou Tatra, která se zrodila v roce 1964. Už tři roky nato se taky u jejich výrobků objevilo charakteris­ tické balení, které známe a milujeme dodnes – hliníkové tuby. Kakaové Pikao nebo mléčný Piknik většina z nás cucala rovnou z nich ještě dřív, než jsme vůbec uměli chodit a ještě dnes, když je vidíme v regálech obchodů, ko­ likrát si neodpustíme trochu si zamlsat. Za tajemstvím vzniku hliníkových tub se přitom neskrývá nic jiného než praktičnost. „Jiný spotřebitelsky vhodný obal pro cucání, který by zároveň splňoval nároky na bariérové vlastnosti 26 STUDENTA Březen 2017

KA

a hygienickou čistotu, zkrátka tehdy nebyl,“ vy­ světlil původ typického obalu obchodní ředi­ tel Mlékárny Hlinsko Ing. Radim Kaleta. Před tubami se pak slazené kondenzované mléko prodávalo v plechovkách, které dnes známe jako Salko a jeho variace.

Přestože je slazené mléko tuzemskou le­ gendou, jeho sláva našimi hranicemi zdaleka nekončí. V průběhu let se totiž rozjela exportní spolupráce s řadou zemí, od našich sousedů až třeba po africké státy Senegal či Kamerun. S vý­ vozem nebyl problém hlavně díky dlouhé trvan­ livosti mléka, které s cestou nemá problémy. „Do afrických zemí vyvážíme hlavně neslazené kondenzované mléko, to slazené jen v omezené míře, a to nikoli v tubách, ale v plechovkách, které jsou samozřejmě jinak k dostání i u nás,“ prozra­ dil Ing. Kaleta, co z jejich produktu nejraději mlsají Afričané.

SVATÁ TROJICE Jenže slazené mléko od Tatry, to není jen Salko. Znáte celou hlavní trojici oblíbených dobrot prodávaných v tubách? Nejstarší z nich je Jesenka, původně prezentova­ ná jako „smetana do kapsy nebo kabelky“.

Datuje se ke konci 50. let a, jak vás asi ne­ překvapí, název dostala díky tomu, že se vyráběla v mlékárně v podhůří Jeseníků.

Mezi její výhody patří mimo jiné i to, že vám dodá energii na dlouhodobější zátěž, takže na ni rozhodně nezapomeňte, až se budete chystat na pěší výlety. Fanoušky filmů pro pamětníky jistě potěší i fakt, že náruživým uživatelem Jesenky byl i slavný herec Oldřich Nový. Ani dnes navíc popularita Jesenky ne­ klesá, naopak. „Jesenka momentálně soupeří v prodejnosti o druhou příčku s Pikaem,“ potvr­ zuje Ing. Kaleta.

JAK ŠEL ČAS S TATROU

1940 1943 V hliníkových tubách se však poprvé ob­ jevil bratříček Jesenky s názvem Piknik.

Tohle sladké kondenzované mléko vám rychle dodá energii a je též bohaté na vápník. A trojici uzavírá právě zmíněné Pikao, jež navíc obsahuje kakao. Díky tomu je bohaté na draslík, který snižuje stres a podporuje krevní oběh. Vyrábělo se už od začátku 50. let, ale na moderní balení v tubě si muselo ještě dvě dekády počkat.

A co myslíte, že máme my Češi raději?

Pikao, nebo Piknik? „Řekl bych, že preference jsou velmi vyrovnané v mírný prospěch pro Piknik,“ říká Ing. Kaleta.

JISTOTA V CHUTI Je vidět, že výrobky Tatra kladou velký důraz na tradici, a to jak ve formě, tak

i v obsahu. V neodmyslitelných hliníkových tubách se totiž nacházejí kondenzované produkty připravené dle tradiční receptury, která neobsahuje chemické konzervanty, rostlinné tuky ani další sporné ingredience, najdete tam pouze mléko a cukr. A v pří­ padě Pikaa i kvalitní kakao z Nizozemska. „Tatra si obecně zakládá na poctivých recepturách a nikdy nepodlehla trendům náhrad za levné, ale méně kvalitní alternativy ingrediencí,“ potvrzuje Ing. Kaleta. A to se dnes jen tak někde nevidí.

Tatra, to je prostě tradice bez kompro­ misů, která bez zásadních změn přetrvala již řadu dekád. A v plánu má i řadu novi­ nek. Jakých? Nechte se překvapit. :) A při­ znejte se. Že máte najednou hroznou chuť na Pikao?

1947

1950 1964

1967

ROZŠÍŘENÁ NABÍDKA Vedle zmíněných dobrot a tradičních mlékárenských produktů (mléka, tvarohy, smetany) najdeme v nabídce společnosti Tatra i chutné variace na slavné značky. Zakoupit tak můžete odtučněné Salko Light s jedním procentem tuku či Salko s karamelovou příchutí. A v posledních letech se objevily i směsi na domácí výrobu zmrzliny či ledové tříště. Prostě každý si s Tatrou přijde na své…

2013 2015

ZAHÁJENÍ STAVBY MLÉKÁRNY

Zahájení provozu.

Zpracovaly se dva miliony litrů mléka za rok.

První exporty do Polska, Maďarska a Palestiny

ZAČÁTEK VÝROBY NEJZNÁMĚJŠÍ A NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ DĚTSKÉ MLÉČNÉ VÝŽIVY SUNARU

Vznik korporátní značky Tatra

První výroba do hliníkových tub

ROZŠÍŘENÍ PORTFOLIA O ZMRZLINY A LEDOVÉ TŘÍŠTĚ

Rozjezd nové linky na výrobu tvarohů

Březen 2017 STUDENTA 27

VIRTUÁLNÍ BUDOUCNOST V on-line světě jsme doma. Studujeme tu, pracujeme, bavíme se, dokonce navazujeme přátelství a lásky. Jenom krůček jsme při tom ale od světa budoucnosti, se kterým se letos na jaře můžete seznámit třeba i na vaší škole.

M

yšlenka umělé reality není úplně mladá. Ve Spojených státech si s ní pohrávali třeba už v šede­ sátých letech minulého století, kdy se jí ujala hlavně armáda. Virtuální realita tehdy a dnes se ale nedá moc srovnávat. Dnes totiž stojí na prahu další technologické revo­ luce, a to nejen v zábavě, hrách a ve volném čase, ale zejména pro široké možnosti jejího nezábavního využití.

Jeden příklad za všechny: když společnost Tesla uváděla na trh svoje první auto, potý­ kala se se značnými finančními problémy.

Nemohla si dovolit vyrobit několik desítek až stovek kusů aut a nechat je zničit v povinných crashtestech. Místo toho převedli automobil

28 STUDENTA Březen 2017

Text: Ella Mahdalová dokonale do virtuální podoby a všechny po­ třebné testy nasimulovali v umělé realitě.

Ušetřili a uspěli.

NEJKVALITNĚJŠÍ PODÍVANÁ S BONUSEM Ale k věci (a dokonce zůstaneme i u auto­ motive). Brýle na virtuální realitu si můžete koupit, půjčit, anebo si je vyzkoušet přímo na své škole. Kde, jak a kdy? Na jarních veletr­ zích s Faurecií!

Na každém takovém veletrhu bude totiž specialista na virtuální realitu zájemcům půjčovat Occulus Rift, což jsou momentálně jedny z nejdražších a nejkvalitnějších brýlí na umělou realitu. Takže žádná roztěkaná mo­ bilní realita, ale pořádný zážitek na úrovni.

„Studenti budou pomocí brýlí virtuálně provedeni závodem Faurecie v Bezděčíně (Mladé Boleslavi), který disponuje obdobně jako ostatní naše závody v ČR velmi pokročilými technologiemi,“ říká Michaela Švingerová z Faurecie. „Provedeme je skutečně krok za krokem od recepce přes kanceláře až po výrobu, která je už dnes ve Faurecii poloautomatizovaná, logistiku, sklady, kantýnu a zase zpátky ven, kde je bude čekat překvapení.“ O co konkrétně půjde, nám Míša nechtěla prozradit, takže si zkrátka budeme muset na veletrh zajít a zjistit to na vlastní kůži. „Rozhodli jsme se dát letos na veletrzích studentům možnost zažít virtuální realitu, protože kvalitní zpracování virtuální reality je dneska

KARIÉRA

pořád poměrně drahá záležitost. Jde o budoucnost audiovizuální technologie, o unikátní zážitek, který jsme chtěli zprostředkovat co nejvíce studentům. Pomocí virtuální reality se tak zájemci mohou projít naší továrnou za plného provozu, což by normálně bylo velmi složité, ne-li nemožné zorganizovat. Takhle se tam studenti podívají bez jakýchkoli limitů. Budou se moct rozhlížet v rozsahu 360 stupňů a vidět skutečně všechno, co vidět lze.“ Společnost Faurecia si obecně velice zaklá­ dá na práci s těmi nejnovějšími technologiemi. Čtvrtina jejich produktů letos uvedených na trh například disponovala funkcemi, s nimiž zatím ještě nikdo jiný nepřišel.

Pokud vám u virtuální reality vyschne v krku, nalejí vám u stánku zadarmo toče­ nou Kofolu. A jestli jste technici a zajímá vás něco velmi specifického, můžete se taky bez problémů zeptat. Na veletrhy totiž Faurecia přivede i profíky z oboru, s nimiž si můžete popovídat o tom, jak to vážně v reálu chodí.

A aby toho nebylo málo, můžete vyhrát spor­ ťák Alfa Romeo Giulia s 510 koňmi pod ka­ potou na víkend. A ještě s vámi natočí promo video a budete slavní. To by šlo, ne? „Vyhodnocení soutěže proběhne po konci všech veletrhů na naší facebookové stránce Faurecia Česká republika, takže ji doporučuji sledovat, ať o nic nepřijdete,“ dodává Míša a po­ tutelně se usmívá, když se znovu ptáme na překvapení. A stejně nám nic neřekne. Takže se nedá nic dělat – uvidíme na veletrhu!

JARO S FAURECIÍ Kde si můžete vyzkoušet brýle Occulus Rift?

14. 3. Ostrava – VŠB 22. 3. Plzeň – ZČU 29. 3. Praha – ČVUT 11. 4. Brno – VUT

Kde se dále s Faurecií potkáte?

15. 3. Pardubice – UPCE 22. 3. Mladá Boleslav – Škoda Auto VŠ 4. 4. České Budějovice – VŠTE 5. 4. Zlín – UTB

POZNEJTE FAURECII Neznáte Faurecii nebo ji neznáte tak dobře?

Tak pár rychlých faktů – jde o jednoho ze světových lídrů v oboru automotive, o společnost se stoletou tradicí a se sídly v šestatřiceti zemích. V Česku má Faurecia sedm výrobních závodů – v Písku, Plzni, Pardubicích, Bakově nad Jizerou a Mladé Boleslavi. Mezi hlavní výrobní artikly společnosti patří autosedačky, interiéry a výfukové systémy. Faurecia zkrátka tvoří pocity z řízení.

Březen 2017 STUDENTA 29

VYRÁŽÍŠ ZA STUDIEM DO ZAHRANIČÍ?

POŘIĎ SI POJIŠTĚNÍ ZDARMA!

Máš v plánu letos vyrazit studovat za hranice, nebo se prostě jen po zkouškách podívat ven a zažít něco nového?

Poradíme ti, jak na tom trochu ušetřit.

HODNĚ UŽITEČNÁ KARTIČKA Karta života je velmi šikovný pomocník a nic za ni neplatíš. Především obsahuje výpis ze zdravotního účtu, informace o uží­ vaných lécích, nemocech, operacích a úra­ zech, k tomu ještě výčet alergií a všechny provedené úkony za poslední tři roky – to všechno díky ní máš pohromadě. Informace navíc můžeš sledovat on-line na webu nebo v mobilní aplikaci ZP211.

Užitečným pomocníkem v aplikaci ZP211 je třeba taky seznam zdravotnických zaří­ zení, kde můžeš vyhledat nejbližšího lékaře podle oboru, což se vždycky hodí, nebo třeba zdravotní deník pro hlídání termínů např. pra­ videlných preventivních prohlídek. Pokud si kdykoli a kdekoli zapomeneš svou kartičku pojištěnce, můžeš být v klidu, protože ji máš neustále ve svém mobilu. Mít kompletní in­ formace o svém zdravotním stavu tak ještě nikdy nebylo jednodušší.

Všechno, co potřebuješ vědět, najdeš na www.zpmvcr.cz.

K POJIŠTĚNÍ NAVÍC SLEVY

P

okud jsi pojištěncem Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZP 211), bude tvoje cesta o něco jednodušší. Pokud bys jím chtěl být a chceš svou zdravotní pojišťovnu změnit, můžeš se k ZP 211 zaregistrovat ještě do 31. března. Od 1. července pak můžeš začít využívat všechny výhody, které dvě stě je­ denáctka nabízí.

Jednou z nich je třeba výhodné cestovní pojištění, které jako student můžeš mít úplně zadarmo. Tento benefit můžeš uplatnit jak při studijní cestě do zahraničí (například na Erasmus, Sokrates nebo na jinou stáž), tak i při běžném cestování po Evropě.

30 STUDENTA Březen 2017

PROHLÍDKA U DOKTORA? ŽÁDNÝ PROBLÉM! Kromě cestovního pojištění zdarma můžeš využít taky příspěvek na lékařskou prohlíd­ ku potřebnou před odjezdem na studijní cestu do zahraničí. A to neplatí jen pro vy­ sokoškoláky! Pokud ti je 15 až 26 let, máš možnost využít příspěvek na lékařskou pro­ hlídku v hodnotě až 600 Kč.

Jediné, co pro uplatnění příspěvku budeš potřebovat, je studijní průkaz nebo jiný doklad k prokázání toho, že jsi student, potvrzení od školy, která tě na cestu vysílá, a doklad o za­ placení. Musíš taky mít zřízenou Kartu života, ale ta se ti vyplatí i pro jiné případy.

Vybrat si tu správnou zdravotní pojišťovnu s sebou nese i řadu dalších výhod.

Například právě ZP 211 dlouhodobě spolupracuje s mnoha obchodními partnery, u nichž můžeš využít různé slevy.

Na stránkách pojišťovny si můžeš vyhledat výhody podle regionů, takže snadno zjistíš, na čem můžeš ušetřit ve svém městě nebo v jeho okolí. Výběr výhod je opravdu široký a týká se samozřejmě především aktivit spojených se zdravým životním stylem. Využít tak můžeš slevy do fitness center, na cvičební či dietní plány, na nákup kvalitní kosmetiky, diagnostiku zdravotního stavu, výživu pro sportovce nebo cestovní zájezdy… Pokud se navíc staneš členem Klubu pojištěnců, výběr a výše slev se ještě zvýší.

AMERICKÝ MUZIKÁL Libreto

Texty

Hudba

IVAN MENCHELL

DON BLACK

FRANK WILDHORN

y v a b á z a k v á d á Pln DASHA, M. PROCHÁZKOVÁ, V. NOID BÁRTA, M. PÍSAŘÍK, J. SCHNEIDEROVÁ, B. SKOČDOPOLOVÁ, I. ANDRLOVÁ, M. PLEŠTILOVÁ, I. SVOBODOVÁ, V. BENEŠ, B. JOSEF, D. KRAUS, L. KUMPRICHT, M. MEJZLÍK, K. STŘIHAVKA, T. VANĚK, M. ZAHÁLKA a další

Uváděno na základě exkluzivní smlouvy s Music Theatre International. www.MTIshows.com

Vstupenky na www.hdk.cz nebo v pokladně divadla, Křižíkova 10, Praha 8, tel.: 221 868 666, obchodním odd. tel.: 221 868 777, 888, 999, e-mail: objednavky@hdk.cz a v síti TICKET ART vč. všech poboček CK Čedok.

Hlavní mediální partner

www.hdk.cz

KARIÉRA

STUDENTI STUDENTŮM:

PRÁCI SEŽENETE, STAČÍ JEN CHTÍT

Končíte školu, ale ještě jste se pořádně nezačali rozhlížet po tom, kde byste chtěli po státnicích zakotvit? Tak to zbystřete! Firmy totiž začínají vypisovat výběrová řízení právě na jaře. Konkurence mezi vrstevníky je ovšem velká a začít s plánováním jobu až po státnicích je – no, řekněme si to na rovinu – trochu taková kariérovražda.

iKARIÉRA NA ČVUT 10.00–11.00 - Adam Novák: Inovace je rozhodnutí, volba je na vás 11.15–12.30 - Daniel Gamrot: Digitální (anti)produktivita 13.00–14.15 - Jaroslav Homolka: Klid dravce – vítězství je okamžik 14.30–16.00 - Lukáš Kerhart: Cestování – nejlepší životní investice Více informací na www.veletrhy.ikariera.cz/cvut

iKARIÉRA V JINÝCH MĚSTECH 22. 3. 2017 – Plzeň 5. 4. 2017 – Zlín 5. 4. 2017 – Praha VŠCHT 11. 4. 2017 – Brno

32 STUDENTA Březen 2017

N

ejlépe jsou na tom studenti, kteří ve svém oboru prakticky působi­ li. Jistou výhodu získají i studenti, kteří se po vhodných příležitos­ tech poohlédli s předstihem několika měsíců.

Buďte tedy o krok napřed a nečekejte, co bude. Příležitostí, jak si zvednout experience level, je hodně. Může jí být vyjetí na pracovní stáž do zahraničí nebo trainee program v tu­ zemsku. Pokud chcete poznat nabídku trhu a získat rychle informace, doporučujeme se zúčastnit jednoho z veletrhů pracovních pří­ ležitostí. Právě na veletrzích mají studenti možnost nejefektivněji poznat různé zaměst­ navatele, kteří mají o studenty zájem, jejich nabídky a požadavky nebo se dozvědět více o možnostech svého uplatnění.

Mezi tyto veletrhy se řadí i veletrh iKariéra 2017, který se bude konat 29. března 2017 od 9 do 16 hodin při ČVUT v Praze v kampusu

Dejvice. O tom, že zájem ze strany zaměstna­ vatelů je veliký, svědčí i fakt, že se letos zú­ častní přes 150 firem. Co je ještě zajímavější, je jejich pořadatel. Tím není odborná firma, ale mezinárodní studentská organizace IAESTE. Organizátoři tak kromě školy ve volném čase plánují, jak bude veletrh vypadat. „Je to makačka, ale člověka to naučí spoustu věcí, které jsou v praxi dost užitečné. Přece jen je lepší praxe než teorie z knížky. Věřím, že to všechny mé spolupracovníky posune a pomůžeme i ostatním studentům,” vysvětluje Markéta Jílková, koordinátorka Veletrhu iKariéra na ČVUT, proč se rozhodla akci v tomto roce vést.

Kromě nalezení zaměstnání nebo zadání bakalářské a diplomové práce se mohou návštěvníci veletrhu zúčastnit i zajímavých tematických workshopů, přednášek nebo si nechat například zkontrolovat svůj životopis přímo od zástupců firem.

SPECIÁL

KYBERBEZPEČNOST

PARTNEŘI SPECIÁLU:

SPECIÁL

ČESKÝ INTERNET

SLAVÍ ČTVRTSTOLETÍ!

Zdá se to jako věčnost, co? Jako bychom si náš život bez internetu už ani nedokázali představit. Jenomže ono je mu teprve pětadvacet. Je to vlastně takový náš vrstevník, který je tu s námi sice celý náš život, ale objektivně je to relativně krátká doba. A přitom se podívejte, co už dokázal! Jak to všechno vlastně začalo? Kolik před pětadvaceti lety stálo jedno poslání e-mailu a jaký počítač se do sítě připojil jako první?

Text: Ella Mahdalová

PRVNÍ INTERNET

Č

eská republika (no, tehdy vlastně ještě Československo) se poprvé k interne­ tu připojilo 13. února 1992. Postarali se o to nadšenci z pražské ČVUT. Obří sálový počítač IBM, který vážil několik tun, propojilo přes pevnou linku s výpočet­ ním centrem Univerzity Linec. Stali jsme se 39. zemí v pořadí, která se k internetu připojila.

Mimochodem slavnostní akt formálního při­ pojení Československa k internetu se odehrál v posluchárně č. 256 na FEL ČVUT. Není bez zajímavosti, že první pokus připojit Československo ke světové síti se uskutečnil už v roce 1988. Jenže nedopadl. Jako součást

34 STUDENTA Březen 2017

východního bloku to měla Praha zakázané.

Podařilo se to až po sametové revoluci.

Páteřní a jedinou síť internetu v těch dřev­ ních dobách provozovala americká grantová agentura National Science Foundation. Ta musela Československu dát souhlas s připo­ jením. „K plnohodnotnému připojení na internet byl potřeba směrovač, jehož dovoz trval zhruba půl roku. Museli jsme vyplnit pro americké orgány prohlášení, že to zařízení bude umístěno pouze na té adrese, kde je uvedeno, a že ho nepoužijeme k vývoji jaderných a chemických zbraní,“ vzpomíná na začátky ředitel CESNET Jan Gruntorád.

Zárodkem dnešního internetu se na konci šedesátých let minulého století stala síť ARPANET (Advanced Research Projects Agency NETwork). Vymyslelo a financovalo ho ministerstvo obrany Spojených států. Základem ARPANETu se staly počítače na čtyřech amerických univerzitách – UCLA, Stanford, Santa Barbara a Utah. První datové pakety byly přeneseny 29. října 1969. V roce 1973 pronikl ARPANET do Evropy, když se připojilo Norsko a záhy i Spojené království. Tehdy se již ukazovaly nové možnosti využití v rámci elektronické poštovní komunikace, kterou o tři roky později poprvé využila i britská královna.

S nástupem nových technologií a hlavně internetu přišel konec ARPANETu. Vypnuli ho v březnu 1990.

OPRAVDU HODNĚ POMALÉ PŘIPOJENÍ Rychlost připojení byla tehdy řádově tisíc­ krát nižší, než je dnes běžné u domácích počítačů. O takovém rozší ření se tehdy ale nikomu ani nezdálo. Obří počítač IBM se k síti připojil rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu. Mimochodem, nejrychlejší vědec­ ké infrastruktury nabízejí v současnosti připojení zhruba milionkrát rychlejší… Jan Gruntorád na přednášce k internetové­ mu výročí vzpomínal i na to, kolik by před pětadvaceti lety stálo poslání jednoho prachobyčejného e-mailu, kterých si dnes vyměňujeme desítky denně. Jeden e-mail by v roce 1992 vyšel na zhruba tisíc korun.

Větší rozmach internetu umožnila dohoda rektorů, díky níž v roce 1996 vzniklo právě sdružení CESNET. V polovině devadesátých let se internet zároveň začal otevírat i komerč­ ním poskytovatelům a soukromým zájemcům.

Z dřevních začátků vyrostla síť, která má nyní v České republice 6,6 milionu uživatelů.

Zhruba ve stejnou dobu se do popředí definitivně dostala internetová technologie World Wide Web.

Podle Českého statistického úřadu v současné době mají přístup k internetu tři čtvrtiny českých domácností. Internet poskytují telefonní operátoři, kabelové televize i provozovatelé mobilních sítí.

Na mobilním telefonu v současné době použí­ vá přístup na internet 41 % obyvatel. A polovi­ na z nich se připojuje jak přes Wi-Fi, tak přes mobilní sítě, zjistil od ČSÚ Český rozhlas.

OKEM „PAMĚTNÍKA“ :) „Internet jsem úplně na začátku zažíval ve formě jedné z prvních přípojek tehdy ještě skoro akademické sítě, kde byla naše fakulta na Malé Straně připojena celými 64 kbps do Dejvic. Tehdy ale internetu vládly služby Telnet a FTP a internet pro nás znamenal hlavně univerzity v Liberci, ČVUT a v Německu. Web jsem pak zažil opravdu úplně od začátku.

Bylo to pro nás něco úplně nového. Poté, co využíváte jen Telnet a FTP, a víte, že existuje Gopher, byl Netscape Navigator jako zjevení: zformátované texty a grafika na jedné stránce, hypertextové odkazy apod., to výrazně zvyšovalo čtivost a fakticky tak

informace zpřístupňovalo i běžným lidem.

Jako student jsem jím tehdy byl fascinován, což mi vlastně vydrželo dodnes.

Dnes můžeme říct, že je z webu největší encyklopedie a znalostní báze, která fakticky ve spoustě případů nahrazuje specialisty jako znalostní autority (doktor, technik, učitel, psycholog atd.). Spíše tak dnes jdete problém vygooglit, než byste někomu zavolali. Takový dopad zavedení webu na naše životy tehdy asi nikdo příliš neočekával.“ Jan Krob, Director IT Advisory, KPMG Česká republika

inzerce

Vyrostli jsme v KPMG Kyberbezpečnost je pro naše klienty prioritou.

Chceš s námi pracovat na zajímavých projektech pro významné společnosti už od prvního dne v práci?

Do oddělení Management Consultingu hledáme Junior Cyber Security Consultanta.

Dej nám o sobě vědět!

Více na www.vyrostlijsme.cz/volne-pozice

„Byl jsem u toho, když se v Česku zaváděl web.

Mezinárodní know-how jsem ale získal až v KPMG.“ Jan Krob Director IT Advisory v KPMG pracuje 8 let Všechny informace najdeš na: www.vyrostlijsme.cz

SPECIÁL

(KYBER)DOBA JE NEBEZPEČNÁ

Úniky e-mailů, ovlivňování voleb, k tomu whistlebloweři, zveřejňování utajených bezpečnostních informací a americká NSA, která za účelem prevence terorismu sleduje i našeho psa. A do toho to nepřeberné množství informací, které do sítě hrneme my sami a dobrovolně. A třeba i snaha států odanonymizovat internet. Ta naše kyberdoba je sice nekonečně příjemná, ale pozor na to – taky je docela solidně nebezpečná.

Text: Ella Mahdalová z nich objeven a zatčen, na veřejnost se do­ stane kompletní obsah Sobotkovy e-mailové schránky a hackeři nám vyhlásí totální válku.

Uniklé e-maily pak zkoumala policie i úřady a nic závadného (tj. tajného) neobjevili. Alespoň že tak. V českých vodách ale ještě chvilku zů­ staneme. Zpravodajci a policie totiž aktuálně řeší masivní únik informací ze systému mi­ nisterstva zahraničí. Nejen do e-mailu mini­ stra Lubomíra Zaorálka se nabourali hackeři pravděpodobně z Ruska, i když na plná ústa to nikdo povolaný potvrdit nechce. Rozsah úniku ještě není úplně známý, oficiální místa nicméně slibují, že nic důležitého neuniklo. Tak uvidíme.

RUSKO V AKCI Ruští hackeři mají v poslední době na svědomí víc útoků. Jejich nejkřiklavějším zářezem jsou asi americké prezidentské volby. Ovlivňování

K

yberprostor, ač jde o velmi abstrakt­ ní a těžko představitelný pojem, nás obklopuje ze všech stran. Ve vir­ tuálním prostoru se válčí, ubližuje, krade… V posledním roce se na domácí i svě­ tové scéně objevilo hned několik velkých kauz, kde právě kyberprostor, jeho narušení a jeho zneužití figurovaly.

ČESKÉ ÚNIKY V lednu 2016 se českým internetem začala šířit část obsahu e-mailové schránky našeho premiéra Bohuslava Sobotky. Někdo říká, že získat elektronickou komunikaci českého předsedy vlády nebylo zase až tak složité.

Hackeři prý využili jednoduchého sociálního inženýrství a jeho heslo jednoduše uhodli.

Bohuslav Sobotka se proti tomu ostře ohradil.

Ať už je nicméně pravda kdekoli, faktem je, že jeho e-maily se začaly objevovat na rasistické stránce White Media. Hackeři zároveň varovali všechny „zrádce národa“, že pokud bude někdo

36 STUDENTA Březen 2017

SLOVNÍČEK NA CESTY Sociální inženýrství: způsob, jakým nejčastěji hackeři získávají údaje o lidech a používají je k průniku do jejich účtů. Jde třeba o jména dětí nebo mazlíčků, které lze zkusit jako heslo.

Nejčastěji lze tyto informace získat přes málo zabezpečené účty na sociálních sítích.

Internet věcí: Jednoduše. Propojení věcí s internetem, třeba ledničky, auta, ale i inteligent­ ní žárovky nebo nejrůznějších domácích čidel.

DDos útok: Zjednodušeně jde o zaplavení provozu na síti náhodnými daty, kterých je tolik, až se například server, na který je útok veden, pod náporem přístupů zhroutí.

Malware: škodlivý program určený ke vniknutí do počítače nebo poškození systému.

Ransomware: Druh malwaru, který zabraňuje přístupu k počítači, který je infikován. Tento program zpravidla vyžaduje zaplacení výkupného (anglicky ransom) za zpřístupnění počítače.

Phishing: podvodná technika používaná na internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) Principem phishingu je typicky rozesílání e-mailových zpráv nebo instant messaging, které často vyzývají adresáta k zadání osobních údajů na faleš­ nou stránku, jejíž podoba je takřka identická s tou oficiální.

Whistleblower: člověk „který píská na píšťalku“ a upozorňuje na neetické nebo nelegální praktiky, které se dějí ve firmě, ve které pracuje. Aktuálně v řadě států vzniká speciální legis­ lativa na ochranu whistleblowerů.

SPECIÁL

průběhu voleb (pozor! ne finálního hlasování) potvrdil po nabrífování od hochů ze CIA i sám Donald Trump po svém zvolení.

Hackeři z Ruska se prý zapojili do rozsáh­ lé dezinformační kampaně a nejspíš stáli i za zveřejněním minimálně části e-mailů Trumpovy protikandidátky Hillary Clintonové a některých členů Demokratické strany, na­ příklad Colina Powella, bývalého amerického ministra zahraničních věcí.

Kauza kolem smazaných soukromých e-mailů, které Clintonová dostávala a odesí­ lala v době, kdy zastávala třetí nejdůležitější post v americké vládě, pravděpodobně de­ mokratické kandidátce zlomila vaz. Evropští analytici totiž správně připomínají, že na naše poměry byly možná Trumpovy výroky na adresu žen – například slavné chytání za… však vy víte co – nepřijatelné. Trumpovi voliči je ale považovali za menší problém než právě zmíněné e-maily.

Obecně lze říci, že Rusko je v podezření poměrně často, když jde o úniky e-mailů, hacknuté systémy a jiné kyberzáležitosti. Je známo, že země financuje skupiny interne­ tových trollů, které hlavně v zemích střední Evropy plevelí diskuze a jejich úkol je jediný: Šířit alternativní fakta, abychom si vypůjčili chytlavý výrok, který se do světa bleskově rozletěl po lednové inauguraci nového ame­ rického prezidenta.

Abychom ale nekopali jenom do Ruska.

Dost se činí třeba také čínští nebo severoko­ rejští hackeři.

INTERNET ANONYMNÍ, INTERNET DĚRAVÝ Výhodou i prokletím je anonymita, kterou nám všem internet poskytuje. Zatímco vět­ šina z nás v tom vidí svobodu, v politicích to vzbuzuje strach. Bohužel se tím opět tak trochu posouváme do totalitního režimu. „Obětí státního špehování a kontroly se vždy stanou hlavně běžní lidé. A jakékoliv informa­ ce mohou být zneužité,“ podotýká například Pavol Lupták, etický hacker z Paralelní Polis.

Aktuálně podle něj reálně hrozí, že se sou­ časná generace dočká nejrůznějších kontrol svých aktivit na síti. Už to vlastně začalo – v autokratických státech arabského a dál­ novýchodního světa.

Proti monstrózním státním ma­ šinériím, které bez našeho vědomí

38 STUDENTA Březen 2017

shromažďují množství informací a dělají s nimi bůhvíco, bojují třeba takzvaní whistle­ bloweři. Nejznámějším z nich je asi momen­ tálně Edward Snowden, který upozornil na alarmující praktiky americké NSA. Ta podle něj naprosto běžně monitoruje hovory, maily, chaty a vůbec veškerou aktivitu na síti jak u běžných Američanů, tak i některých vrchol­ ných evropských politiků. Kvůli své aktivitě se Snowden nemůže vrátit domů, bez platného pasu tak sídlí v Moskvě.

Na principu whistleblowingu funguje třeba také stránka WikiLeaks Juliana Assange (toho času už pátým rokem azylant na ekvádor­ ské ambasádě v Londýně) a mnohé podobné další. Jistě, tato činnost a tyto stránky vzbu­ zují mnoho otázek týkajících se hlavně etiky, přední světoví experti ale varují před interne­ tovou totalitou a všudypřítomným šmírová­ ním, ke kterému mílovými kroky směřujeme, a proto, někdy s přivřením oka, aktivity výše zmíněných lidí a webů schvalují a podporují.

ŽIJEME SI NA OBLÁČKU

V

souvislosti s úniky informací a hacker­ skými útoky současnosti se i běžný uživatel nejednou zamyslí nad tím, jestli jsou jeho citlivá osobní data na internetu v bezpečí. Jsou i nejsou. Záleží totiž hlavně na tom, kam je ukládá a jak se o ně stará.

A kdo by o ně potenciálně stál. Protože přece jenom fotky našeho pejska v miminkovské če­ pičce asi hackery moc nezajímají. Ale nahé fotky celebrit třeba už ano. Nebo přístupové údaje k našim účtům, piny k platebním kartám a jiné chuťovky. A přiznejme si – my s nimi kolikrát kdovíjak bezpečně nenakládáme.

Vezměme si třeba takový cloud, který v minu­ lých letech hodně rezonoval hlavně ve vztahu k těm celebritám. Ten na první pohled funguje úplně stejně jako jakákoli jiná složka v našem počítači. Jen s jedním rozdílem – v našem po­ čítači není. Může být na cizím počítači, na ně­ kolika počítačích nebo kdovíkde jinde. Zůstává ale přístupná odkudkoli a to je její největší výhoda (i nevýhoda). „Výhody i rizika využívání cloudových služeb jsou podobná jako u jakékoli jiné služby, prostřednictvím níž si u někoho jiného pořizujeme něco, co bychom v principu mohli dělat sami.

Rajčata a okurky si taky můžeme pěstovat na vlastní zahrádce a mít pod kontrolou všechno počínaje zasazením semínka, přes zalévání a hnojení až po sklizeň. Je s tím ovšem spojené jisté úsilí. Anebo můžeme jít do obchodu a koupit si zeleninu už vypěstovanou zemědělcem, což je jednodušší, ale je-li dodavatel nespolehlivý, mohou nás postihnout třeba i zdravotní rizika,“ vysvětluje Mgr. Martin Děcký z Matematickofyzikální fakulty UK. Byť stoprocentně bezpečná cloudová služba neexistuje, všichni větší hráči se setsa­ kramentsky snaží o to, poskytovat co nejvyšší zabezpečení obsahu, který přes ně nahrává­ me. Proč? „Významné narušení bezpečí obsahu je vlastně stav, kdy byznys poskytovatele končí a poskytovatel jako takový v zásadě zaniká.

Tomu se samozřejmě snaží vyhnout, jelikož si je vědom, že zabezpečení je klíčovou poskytovanou hodnotou jejich byznysu. Zajištění bezpečnosti dat je tedy na prvním místě,“ vysvětluje Ing. Michal Šebesta z VŠE. Jako v tolika jiných situ­ acích tak nejslabší článek zabezpečení cloudu sedí na židli před monitorem. Třeba s heslem 123456. Poznáváte se?

HESLO? VESLO! A taky 123456. Ne, teď nevtipkujeme. Většina z nás má pocit, že heslo je jen formalita a nějaká velká a malá písmenka a čísla jsou po nás vyžadována jenom proto, že se nám chce programátor pomstít. Jenomže tak to úplně není. Každá další jednotka hesla se totiž počítá.

To, že by člověk měl používat co nejob­ tížněji uhodnutelná hesla a že by měl věno­ vat opravdu velkou pozornost tomu, kam

zadává své přihlašovací údaje, asi dnes ví každý. Praxe bohužel ukazuje, že se lidé těmito radami stejně neřídí a zadělávají si tak na problémy sami. „Jak ukázal třeba velký únik hesel, ke kterému došlo předloni v září, heslo 123456 používalo 120511 uživatelů z 11 milionů uniklých hesel, a to je dost výrazné číslo,“ řekl nám třeba bezpečnostní analytik Pavel Bašta.

SPECIÁL

MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ: PROČ SE HO BOJÍME? (A PROČ NEMUSÍME)

Máte v telefonu aplikaci pro mobilní bankovnictví? Pokud ano, tak patříte ke čtyřiceti procentům studentů, kteří svoje finance spravují i přes mobil. Většina z nás – byť těsná (je to 40 : 60) – to ale nedělá, ač se to může zdát extrémně pohodlné a jednoduché. Proč? Komerční banka se mladých zeptala, a co zjistila, to místy docela překvapilo i nás.

Text: Ella Mahdalová

?

CO DĚLAT, KDYŽ ZTRATÍM TELEFON

P

ro někoho může jít o trochu pře­ kvapivý poměr – vždyť žijeme v on-line době, nezřídka hned po probuzení kontrolujeme Facebook nebo e-maily. V obchodě se taky příliš ne­ rozpakujeme i pár rohlíků platit bezkontakt­ ní kartou, a tak by bylo jedině logické, že chceme mít prakticky v reálném čase pře­ hled o stavu našeho konta. Jenže!

40 STUDENTA Březen 2017

„Mladá generace má blízký vztah k mobilním technologiím, ale řekl bych, že hlavním důvodem pro jejich používání je spíš zábava než praktický aspekt věci,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Kovář z Komerční banky. „Co se týká starostí o finance, mladí ještě nejsou tak finančně aktivní, občasný příjem z brigády udrží v hlavě, termín kapesného od rodičů také znají poměrně přesně a trvalých plateb, inkas a dalších výdajů

1. Hlavně klid – celá situace se dá vyřešit rychleji, než se zloději vůbec povede dostat se přes PIN, tak nepanikařte.

2. Zablokujte telefon – moderní chytré přístroje jsou často vybaveny funkcí vzdáleného mazání a zablokování, pokud tedy ztratíte telefon a tuto funkci využíváte, co nedříve zablokování zajistěte.

3. Kontaktujte operátora – Zavolejte svému operátorovi a zablokujte SIM kartu. „Poctivý nálezce“ zařízení totiž může z nezablokované SIM karty klidně volat na všelijaká draze placená čísla, a o to nestojíte. Účet od operátora by vám pak mohl přiletět dosti tučný.

4. Kontaktujte banku – pokud telefon využíváte pro správu financí nebo jako platební prostředek (např. virtuální platební kartu), pro jistotu kontaktujte banku a zablokujte přístup k financím přes mobilní telefon i všechny své platební karty.

5. Zablokujte účty a změňte hesla – chytré telefony jsou v drtivé většině navázány na účty poskytovatelů obsahu, např. iPhone má svůj iTunes nebo Google má obchod Play. Aby nedošlo ke zneužití těchto účtů, je nutné změnit pro tyto služby heslo.

tolik nemají. Takže výsledky z tohoto pohledu nejsou až tak překvapivé. Většina studentů prostě nemá potřebu každodenního sledování svého účtu a na občasné nahlédnutí využívají tedy spíše internetové bankovnictví.“

SYSTÉM vs. ČLOVĚK – 1 : 0 Nepoužívání mobilního bankovnictví mladými lidmi má ale ještě jiný důvod – třetina těch, kteří v telefonu aplikaci své banky nemají, v ni totiž prý nemá důvěru. Proč? Důvodů se nabízí několik, obecně jdou vystihnout tak, že studenti buď nevěří technice, anebo sobě.

Jde-li o nedůvěru k mobilu, byste si na za­ čátek měli byste siuvědomit hlavně to, co všechno se světem dobrovolně sdílíte už teď, bez nějakého bankovnictví. Fotky, posty, místa, kde jste, automaticky ukládaná hesla ke všemu možnému atd. To všechno je zne­ užitelné. Je proto nutné si uvědomit, že dnešní chytré telefony jsou v první řadě privátní zařízení, ve kterých uchováváme spoustu citlivých informací, a kdykoli se cokoli z toho rozhodneme zveřejnit nebo někam poslat, měli bychom být obezřetní. Největší „security leaky“ jsou totiž vždycky způsobeny člově­ kem, a ne systémem.

Neuškodí proto udělat si malé opakování: Telefon zamykám pinem nebo otiskem prstu.

Mám v něm nainstalovanou antivirovou apli­ kaci a neměním nijak jeho software. Aplikace do svého telefonu stahuji pouze z důvěryhod­ ných zdrojů, jako je např. Apple Store, Google Play nebo Microsoft Store, nikoli z nahodilých a nedůvěryhodných webů. Při instalaci apli­ kací důsledně kontroluji, jaká práva v telefonu vyžaduje. Pokud si nejsem jistý, proč aplikace potřebuje např. práva k vytáčení kontaktů ze seznamu, aplikaci si neinstaluji, a pokud můj telefon hlásí, že je třeba něco aktualizovat, neodkládám to. Aktualizace totiž může obsa­ hovat důležité bezpečnostní záplaty.

NENECHTE SE NAPÁLIT Nejčastějším důvodem útoků na mobilní telefony je získání citlivých přihlašovacích údajů. Útočník vydávající se třeba za banku se pomocí podvodného e-mailu nebo SMS snaží přesvědčit oběť, aby porušila zásady bezpečného chování a nainstalovala podvod­ nou aplikaci. „Banka samotná přitom v žádné své e-mailové nebo SMS komunikaci po klientovi nikdy přihlašovací údaje do mobilního bankovnictví nechce,“ zdůrazňuje Petr. To si ne každý hned uvědomí. „Při každé korespondenci, kterou dostanete zdánlivě od banky, vždy zkontrolujte

!

JAK JSME NA TOM S MOBILNÍM BANKOVNICTVÍM?

60 % MLADÝCH LIDÍ mobilní bankovnictví vůbec nevyužívá

26 % UŽIVATELŮ posílá přes mobil platby

73 % UŽIVATELŮ pouze kontroluje stav účtu

17 % UŽIVATELŮ

mobilního bankovnictví by v případě ztráty telefonu nic nedělalo, protože věří v zabezpečení samotné aplikace

Zdroj: Komerční banka

odesílatele. Pokud jde o podezřelé číslo nebo adresu, která vaší bance vůbec neodpovídá, jde velmi pravděpodobně o podvodníka. Nejste-li si přece jen jistí, není nic jednoduššího než zavolat na infolinku banky a zeptat se.“

NEPODLOŽENÝ STRACH Pokud dodržujete všechny zásady bezpečné­ ho surfování, je velmi nízká pravděpodobnost, že by se kdokoli do vašeho telefonu dostal.

A ještě nižší, že by se dokázal nabourat do vašeho mobilního bankovnictví. Tyto aplikace jsou totiž takřka pancéřové. Ne tedy doslova samozřejmě, ale jejich developeři už ve své kariéře viděli snad všechny možné i nemožné útoky a velmi dobře vědí, jak jim předcházet.

Aplikace Mobilní banka od Komerční banky má dokonce i svůj vlastní bezpeč­ nostní software. Jmenuje se Trusteer a vyvinula ho společnost IBM. Ten mobilní bankovnictví chrání před škodlivými aplika­ cemi stejně jako celá řada dalších interních

řešení, které má banka připravené pro se­ bemenší podezření ze zneužití přístupu k účtu. „Pokud třeba zjistíme, že transakce vykazuje podezřelé rysy, umíme ji pozastavit.

Následně klienta kontaktujeme a ověříme si, že transakce je oprávněná,“ upřesňuje Petr.

Zkrátka mají hackery a jejich praktiky už prokouknuté skrz naskrz. Tak žádné strachy.

Když budete s mobilem zacházet zodpovědně, žádný z nich si na vás nepřijde. A to ani v mo­ bilním bankovnictví, ani v ničem jiném.

Březen 2017 STUDENTA 41

SPECIÁL

KYBERNETICKÁ VÁLKA NENÍ OTÁZKOU BUDOUCNOSTI JDE O KAŽDODENNÍ REALITU

Kybernetická (informační) bezpečnost byla dříve považována za pouhou a často nechtěnou součást informačních a komunikačních technologií (ICT). Postupem času ale mnohé reálné problémy jasně prokázaly, že je na ni nutné pohlížet jako na samostatnou oblast se specificky vzdělanými specialisty. V mnohých případech jdou totiž požadavky informatiků (musí to fungovat rychle, levně, jednoduše a s co nejmenšími náklady) proti požadavkům bezpečnosti. Současně s tím se ale rozšiřuje teritorium, kam informační bezpečnost vstupuje a co musí bezpečnostní specialista nebo manažer znát.

Z původního IT se tak musí stále více orientovat i v základech práva, business strategie, personální a fyzické bezpečnosti, projektovém řízení, psychologii a dalších oborech.

Text: Libor Šup nebo ke krátkému ovládnutí malé přehrady Bowman Avenue v USA. Zajímavé je, že podle věrohodných zdrojů stály za těmito útoky velmi dobře organizované skupiny pravdě­ podobně s podporou vládních institucí (USA, Izrael, Rusko, Čína, KLDR, Írán). Hackera už si nelze představovat jako samotáře, který po nocích pro své potěšení útočí na různé cíle a hřeje ho pak dobrý pocit z toho, co vše dokázal.

T

akových odborníků je bohužel na trhu práce velmi málo, a jejich cena se tak dostává velmi vysoko. Může to být tedy zajímavý obor pro technicky za­ měřeného mladého člověka, který uvažuje, kterým směrem směřovat svou kariéru.

KYBERNETICKÁ VÁLKA UŽ ZUŘÍ Stejně jako je nutné chránit svůj fyzický maje­ tek, jako je auto nebo dům, tak je třeba řádně

42 STUDENTA Březen 2017

„Význam kybernetické bezpečnosti vnímáme velmi výrazně a je to jedna z oblastí, které se při výuce aktivně věnujeme. Naší výhodou je, že nepřednášíme teoretické znalosti.

Studentům přinášíme aktuální zkušenosti z praxe, prezentované bezpečnostními specialisty mateřské společnosti Unicorn.“ zabezpečit i informace a informační prostřed­ ky. O útocích na banky nebo bankovní účty jejich klientů už slyšel téměř každý. Stále více se množí i útoky na další oblasti lidské činnosti.

Hackerům se podařilo mimo jiné poškodit zařízení na obohacování uranu pro jadernou elektrárnu (červ Stuxnet) v Íránu a tím zpoz­ dit její spuštění o mnoho měsíců. V minulosti došlo také k ochromení energetické rozvod­ né sítě na Ukrajině (trojský kůň BlackEnergy)

Marek Beránek, ředitel Unicorn College

Kybernetická válka již není otázkou bu­ doucnosti, ale je to každodenní realita. Tuto válku vedou nejrůznější vysoce sofistikova­ né a bohatě finančně zajištěné skupiny nej­ lepších profesionálů v zájmu zemí, národů, politických a zájmových uskupení nebo ná­ boženství. V poslední době si připomeňme

například spekulace kolem ovlivnění prezi­ dentských voleb v USA, kdy se hackeři dostali k e-mailovým zprávám demokratické kan­ didátky, nebo velmi podobný příklad z ČR na Ministerstvu zahraničí.

MOTIV? FINANCE. Při vnímání hrozeb nelze opomenout asi nej­ základnější motiv ze všech, a to finanční zisk.

Nejrůznější pokusy o finanční podvody nebo využití ransomwaru (vir, který vám kompletně zašifruje disk a odšifrovat ho můžete jen po zaplacení určené částky autorovi viru) jsou stále velmi časté. Hackeři (i když to není zcela přesný výraz pro nejrůznější typy útočníků) můžou ale získat peníze za prodej svého viru někomu dalšímu nebo si nechají zaplatit za útok na nějaký vybraný cíl.

Chcete na čas vyřadit z provozu e-shop své konkurence? Útočník vám za pár desítek, maxi­ málně stovek dolarů připraví několikahodinový útok, který pomocí mnoha zavirovaných a ovlá­ daných zařízení v internetu (tzv. botnet) zahltí servery konkurence (distribuované odepření služeb – Distributed Denial of Servis – DDoS).

Potřebujete pro svou marketingovou kampaň kontaktní údaje lidí? Stačí opravdu pár dolarů.

A takových možností je nepřeberné množství.

LIBOR ŠUP Autor textu Libor Šup je absolventem oboru Informatika na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dlouho také působil v roli vedoucího odboru bezpečnosti se specializací na informační bezpečnost, systémy řízení informační bezpečnosti a kamerové systémy. V současné době působí ve společnosti Unicorn na pozici bezpečnostního konzultanta, hlavně pro oblasti procesní bezpečnosti a auditu (ISO27001, ZoKB, GDPR a NIS).

ZNEUŽITÍ KAMER, VYŘAZENÍ BRZD Velmi zajímavou oblastí, na kterou se útoční­ ci i bezpečnostní specialisté v poslední době zaměřují, je internet věcí (Internet of Things – IoT). Stále více předmětů denní potřeby je připojeno k internetu. Tiskárny, lednice, ho­

„Nedostatek specialistů na kybernetickou bezpečnost je na českém IT trhu viditelný již několik let. Výchova takového člověka trvá roky a jde o výraznou investici.

Přesto se nám opakovaně osvědčuje hledat v týmu talentované a novým znalostem otevřené lidi, dlouhodobě se jim věnovat a zkušené specialisty z nich vychovat.“ Martin Havelka, ředitel společnosti Vigour

dinky, kamery, dopravní prostředky a mnoho dalších. Bez nadsázky lze říct, že jakékoli zařízení, které je připojené k internetu, je zneužitelné. A právě s ohledem na obrov­ ské množství věcí, jejich nepřeberné druhy a způsob využití, rychlost jejich vývoje a tlaku na co nejnižší cenu, se rapidně zvyšuje riziko, že budou zneužity. Málokdo z výrobců má totiž chuť, čas a finance pro důsledné zabez­ pečení svých produktů. Z těchto zařízení se dají získat zajímavé údaje o jejich uživatelích (video, údaje o poloze, oblíbených činnostech nebo předmětech, osobní údaje). Dají se také využít pro další možné útoky na jiná zařízení, útočníci je můžou využít pro svůj přímý zisk nebo se zkrátka pouze pobavit. Zneužití zabu­ dovaných kamer v televizích je již velmi dobře zmapováno. Bezpečnostní kamery lze zneužít nejen pro získání nahrávaných záznamů, ale díky často slabému zabezpečení je lze využít i pro další útoky na další zařízení v internetu (DDoS).

Protože k internetu jsou již připojena i auta, pozornosti hackerů neunikla ani ta. Chtěli byste jezdit autem, kde někdo vzdáleně může nejen odemknout a ovládat klimatizaci, ale vyřadit vám posilovač řízení, automatickou převodovku nebo brzdy? Možná jste v něm už opravdu jeli a ani to nevíte. A to vše kvůli například špatně nebo vůbec zabezpečenému „chytrému autorádiu“.

Dalším příkladem je v běžném prode­ ji dostupná inzulínová pumpa, kterou lze

ovládat z chytrého mobilního telefonu pomocí Bluetooth. Na první pohled lákavá představa, kdy máte aplikaci, pomocí které si můžete dis­ krétně dávkovat inzulin podle vašich potřeb.

Otázkou ale je, jak je tato aplikace bezpečná.

Na zabezpečení mobilních telefonů se stále spousta uživatelů dívá jako na zbytečnou věc, a přitom se jím dá přímo rozhodovat o zdraví a v krajním případě i smrti.

LEGISLATIVA NENÍ PŘIPRAVENA S výše uvedenými příklady souvisí otázka legislativního rámce kybernetické bezpeč­ nosti. Současné zákony a předpisy nejsou schopné postihnout chování v kybernetickém prostoru. Máme již autonomní vozidla, která poměrně zdárně umějí sama řídit bez zásahu člověka, ale nemáme vyřešenu zodpovědnost za takové vozidlo v případě nehody. Je zod­ povědný ten, kdo sedí na místě řidiče? Ten, kdo vozidlo vyrobil? Nebo programátor, který software v autě naprogramoval? A pokud ho někdo naprogramuje, jaký bude algoritmus pro chování v krizové situaci? Bude mít prio­ ritu posádka, nebo ostatní lidé v okolí? Podle jakého klíče? To jsou otázky, které budeme muset co nejrychleji vyřešit.

Skutečnost, že zákony jsou velmi pozadu za vývojem informačních technologií, si už naštěstí uvědomují i tvůrci legislativy jak v ČR, tak i v EU. Za všechny určitě stojí za zmínku například český zákon o kybernetické bezpečnosti nebo velmi podobná směrnice, kterou připravila v loňském roce Evropská unie (Directive of security of network and in­ formation systems – NIS). Tu musí jednotlivé státy EU implementovat do své legislativy nejpozději v květnu 2018. Zároveň s ní začne platit i nové nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR), které bude přímo platné pro všechny členské státy EU a v ČR nahradí současný zákon na ochranu osobních údajů.

I když je to zatím jen začátek dlouhého pro­ cesu, očekává se, že v rámci EU bude chybět několik desítek tisíc bezpečnostních specialis­ tů, které bude nutné vychovat.

Březen 2017 STUDENTA 43

SPECIÁL

ÚTOČNÍCI A OBRÁNCI:

KDO A JAK CHRÁNÍ STÁT?

Česko v oblasti kybernetické bezpečnosti v posledních letech dost posiluje, a to bohužel hlavně v reakci na rostoucí počet hrozeb. Víte, kdo po nás třeba docela jde? Útočníků vskutku není málo a jsou z celého světa! Které státy obecně nejvíce útočí? Podívejte se na některou z živých map právě probíhajících útoků. Pokud se ve vás zvedla vlna nepokoje, zase se uklidněte. Kromě útočníků totiž máme i obránce. A ti nás nedají!

Text: Ella Mahdalová

K

yberútoky se ani zdaleka netýka­ jí jenom jednotlivců, naopak – ve většině případů se útočí hlavně na firmy nebo státní instituce. A kdo nás chrání? Profíci z Národního centra kyberne­ tické bezpečnosti.

Loňský rok nám několikrát připomněl, jak je kybernetická bezpečnost důležitá. Namátkou můžeme vybrat třeba útoky na ukrajinský energetický sektor, proniknutí do systémů Demokratické strany ve Spojených státech v průběhu volební kampaně či dva rekordní DDoS útoky, z nichž ten druhý poprvé ve velkém měřítku zneužil zařízení, která tvoří takzvaný

44 STUDENTA Březen 2017

Internet věcí. I pro kybernetickou bezpečnost České republiky byl ale rok 2016 důležitý – roz­ víjeli jsme mezinárodní spolupráci i Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB) a do­ stavěli jsme speciální forenzní laboratoř.

KDYŽ NA NÁS ÚTOČÍ…

Na začátku loňského roku čelilo Česko četným malwarovým útokům, kdy útočníci na své oběti cílili pomocí sofistikovaných podvod­ ných zpráv, které obsahovaly škodlivou přílo­ hu nebo odkaz směřující na podvodné webové stránky. Prvotními cíli byli zákazníci bank nebo zaměstnanci státní správy. Malware

CHRAŇ KYBERNETICKOU BEZPEČNOST I TY! Chceš se přidat k týmu brněnských hrdinů a taky bránit Česko před kyberútoky? Tak to pro tebe máme dobrou zprávu, protože Národní centrum kybernetické bezpečnosti zrovna hledá ajťáky hned na několik pozic. Od bezpečnostních analytiků přes IS administrátory až po manažery kybernetické bezpečnosti. V čemkoli máš vzdělání a zkušenosti, tady najdeš uplatnění. Pokud si je chceš nejprve nezávazně vyzkoušet, podívej se na možnosti stáží, které taky nabízejí. Určitě najdeš něco, co tě zaujme. Pro víc informací se podívej na www.govcert.cz.

Dridex a TinyBanker vytvářely falešné plateb­ ní příkazy a snažily se získat přístupové údaje.

V létě pak patřilo prvenství phishingovým a DDoS útokům, objevilo se třeba množství vyděračských e-mailů, které požadovaly vý­ kupné za citlivá data v bitcoinech. „Řešíme celou škálu útoků. Od těch nejjednodušších, například skenování sítí nebo hádání hesel účtů, až po komplikované, kde analýza může zabrat i týdny. Drtivá většina útoků, které evidujeme, patří do kategorie těch jednodušších a běžná bezpečnostní opatření, jako třeba pravidelná změna hesel, jsou dostatečná k eliminaci rizika úspěšného průniku,“ říká Radim Ošťádal z Národního centra kybernetické bezpečnosti. „Útoky pocházejí z různých koutů světa, častěji však ze zemí, kde je přeshraniční spolupráce složitá nebo zde aktivity v kyberprostoru nejsou trestné – čili mají zcela jinou legislativu než my – a není tedy možno je našimi trestně-právními prostředky stíhat.“ Bezpečnost systémů ve státní správě ale není rozhodně nijak podceňována, takže tri­ viální útoky amatérských hackerů nemají šanci na úspěch. Ještě mnohem vyšší nároky pak existují na systémy kritické informační infrastruktury. „Technická bezpečnost státní správy je obecně na vysoké úrovni. Nalezení zranitelnosti, kterou je možné využít pro útok, je tak velmi náročné na zdroje, ať už jde o čas, finanční prostředky, nebo vybavení. Motivovaní útočníci proto často cílí spíše na lidský článek a zneužívají důvěřivost nebo neznalost uživatelů,“ dodává Radim Ošťádal.

Strategická table-top cvičení slouží k procvi­ čení komunikačních a rozhodovacích procesů našich čelních představitelů a vedoucích pra­ covníků odpovídajících za bezpečnost naší země. Ti mohou totiž kdykoli být vystaveni nutnosti učinit okamžité rozhodnutí během rozsáhlých kybernetických útoků, které jsou dnes součástí takřka každého konfliktu (připomeňme např. ukrajinskou krizi a ob­ sazení Krymu Ruskem, během které probí­ haly kybernetické útoky paralelně s útoky konvenčními).

Technická cvičení jsou pro změnu vytvářena na míru pro IT specialisty, technické správce či administrátory informačních a komunikačních systémů. Zkrátka praktiky, pro které je udržo­ vání bezpečnosti počítačových sítí každodenní povinností. Ti mají v rámci cvičení za úkol ně­ kolik hodin nepřetržitě bránit simulovanou síť před intenzivní sprchou kybernetických útoků.

Je zřejmé, že žádná krize nemůže být vyře­ šena pouhým stisknutím tlačítka. Stejně tak se ovšem nedá spoléhat pouze na tým počíta­ čových odborníků jako na záruku bezpečnosti.

Bez patřičného vedení a koordinace může být využití i těch nejlepších technických kapacit a zkušeností administrátorů a správců sítí výrazně limitováno. V kombinaci s reálnými scénáři tak cvičení představují velmi atraktiv­ ní a účinný způsob vzdělávání našich čelních představitelů a odborníků v oblasti kyberne­ tické bezpečnosti.

TRÉNINK NA KRIZI

Některé napadené počítače se v případě výše zmíněných útoků můžou dostat až na anti­ statický stůl nové forenzní laboratoře, která v rámci Národního centra kybernetické bez­ pečnosti (NCKB) funguje. Má stejný účel jako jiné laboratoře – poskytuje zabezpečené a kontrolované prostředí. Neprovádí tu expe­ rimenty, ale zkoumají počítače, které se staly obětí útoku nebo byly nakaženy malwarem. Je to místnost s bezpečnostními dveřmi a elek­ tronickým zámkem vybavená speciálními přístroji a programy, díky kterým může být zkoumaný počítač rozložen na šroubky a bajty. „Přímo ve forenzní laboratoři pracují odborníci na zajištěných serverech, laptopech, mobilních telefonech apod. Z těchto fyzických důkazů získávají data potřebná pro další analýzu. Někdy je potřeba vyjmout určitou komponentu, připojit sondu nebo nahradit cíleně upraveným prvkem.

Fáze práce s fyzickými důkazy je kritická, protože chyba v této části může znamenat ztrátu všech informací. Získaná data můžeme analyzovat na

Aby Česká republika mohla kybernetické­ mu nebezpečí efektivně čelit, musí naši ochránci pravidelně trénovat. K tomu slouží národní i mezinárodní kybernetická cvi­ čení, se kterými má NCKB mnoho zkuše­ ností. Na mezinárodní úrovni se pravidelně účastní třeba cvičení organizovaných NATO (Cyber Coalition, Locked Shields, Crisis Management Exercise) či Evropskou unií, potažmo Evropskou agenturou pro bezpeč­ nost sítí a informací (Cyber Europe). Kromě toho NKCB taky od roku 2015 připravu­ je cvičení vlastní, národní, a hned několik variant – technické i strategické. Zatímco technické cvičení si běžný čtenář představí snáze – skupinu ajťáků soupeřící o infra­ strukturu a bránící perimetry sítí a služeb skrze technické prostředky –, to strate­ gické, tzv. table-top cvičení, může nabývat různých podob a formátů, co do přínosnosti přitom musí být stejně významné.

LABORATOŘ V AKCI

tisíc způsobů, ale máme často jen jednu příležitost data získat. Proto je zázemí kvalitní forenzní laboratoře tak důležité,“ vysvětluje Radim Ošťádal.

Hlavním úkolem forenzních analytiků je vy­ šetřování kybernetických incidentů, které spa­ dají do kompetence vládního CERT (Computer Emergency Response Team, tedy tým řešící krizové situace). Často je cílem najít způsob, jakým se útočník dostal do systému, jakým způsobem byl počítač nakažen, jak byla vyne­ sena citlivá data. Z těchto zjištění je pak možné zpracovat doporučení pro správce systémů nebo naše tuzemské i zahraniční partnery.

Samozřejmě v této věci spolupracujeme s po­ licií, takže pokud existuje dostatek důkazů, je reálná šance, že útočník bude dopaden.

HLÍDAJÍ SE JADERNÉ ELEKTRÁRNY I AUTOMOBILKY Forenzní laboratoř ovšem není laboratoří jedinou, NBÚ provozuje například také tzv.

SCADA laboratoř, která je určena ke zkoumá­ ní zranitelnosti zabezpečení v průmyslových počítačích, jež ovládají například jaderné elek­ trárny, ropovody nebo automobilky.

Protože má oblast kyberbezpečnosti glo­ bální přesah, neuvěřitelně důležitá je pro bez­ pečnost státu i mezinárodní spolupráce. O tu se v první fázi starají takzvaní cyber attachés, díky nimž získává Česká republika nejaktuál­ nější přehled o projednávání otázek souvisejí­ cích s kybernetickou bezpečností nejen napříč orgány EU, ale i ve světě (například v rámci NATO). S informacemi získanými od našich zahraničních partnerů pak dále pracují naši ajťáci v NCKB a využívají je ke konstantnímu zdokonalování ochrany naší země před čím­ koli, co si na nás internet může vymyslet.

Březen 2017 STUDENTA 45

ABSOLUTNÍ BEZPEČNOST JE MÝTUS

NEJSLABŠÍM ČLÁNKEM JE ČLOVĚK

Kyberútok na elektrárnu, plynárnu nebo třeba na řízení letového provozu chce čas, úsilí a značné prostředky. Většinou proto na tyto cíle neútočí jednotlivci jen tak pro zábavu, ale zejména profesionální skupiny placené cizími státy. Jak se proti nim česká infrastruktura brání? O tom jsme si povídali s Lenkou Cuřínovou ze společnosti ICZ, která dodává rozsáhlá řešení pro státní správu a veřejnou sféru. Spravuje třeba také nemocniční systémy, systémy velení a řízení vzdušných sil naší armády nebo různé systémy pro správu citlivých dokumentů.

Text: Ella Mahdalová

SPOLEČNOST ICZ Společnost ICZ patří mezi významné domácí i mezinárodní dodavatele aplikačního programového vybavení, návrhu a implementace infrastruktury a řešení bezpečnosti informačních systémů. Nepůsobí jenom v Česku, ale také na Ukrajině, v Asii, na Středním východě a v Africe.

Mezi nejznámější projekty, které zastřešuje u nás, patří například řízení letového provozu pro AČR. Více o nich zjistíte na www.i.cz 46 STUDENTA Březen 2017

J

ak se řeší kyberbezpečnost státních a polostátních zakázek a projektů?

V pohledu na integrování požadavků bez­ pečnosti do zakázek a projektů došlo v po­ sledních letech ke značnému pokroku. Názor, že bezpečnost je drahá a zbytečná součást řešení, která pouze komplikuje práci běžným uživate­ lům, se sice stále ještě vyskytuje, ale je – ze­ jména díky přijímané legislativě a souvisejícím pokutám – naštěstí na ústupu. Bezpečnost je tak nyní stále více pojímána jako běžná a integ­ rální součást všech dodávaných řešení.

Hlídáte třeba bezpečnost řízení letového provozu pro českou armádu. Útočí se na ně hodně?

U takto důležitých systémů je na kyberbez­ pečnost samozřejmě kladen velký důraz a musím říct, že naštěstí jsme se tu v posled­ ních letech s žádnými útoky nesetkali. Obecně ale lze v případě systémů obdobného typu, jako jsou ty pro řízení letového provozu AČR, očekávat především útoky od vysoce moti­ vovaných a vybavených útočníků. Tomu musí odpovídat i přijímaná bezpečnostní opatření,

SPECIÁL včetně požadavků na obsluhující personál, protože člověk je zpravidla i zde tím nejslab­ ším článkem.

Kdo na tyto velké projekty nejčastěji útočí?

Hlavními útočníky na informační systémy in­ frastruktury (jako jsou elektrárny, plynárny, řízení leteckého provozu atd.) jsou profesio­ nální skupiny mnohdy podporované cizími státy, a to zejména z důvodů finanční a tech­ nické náročnosti takových útoků, a také proto, že takové skupiny mají pro tento typ útoků nejlepší důvody.

Prováděním útoků na naše státní orgány nebo podniky útočníci také často testu­ jí své nástroje v rámci přípravy a plánování podstatnějších útoků. Rovněž takto mohou demonstrovat své schopnosti pro případné zákazníky. Lze zmínit také cíl diskreditovat konkrétní osoby, a to ať v rámci např. předvo­ lebního, nebo obecně politického boje.

Obecně lze však asi říci, že útoky na státní podniky a státní správu nejsou zdaleka tak oblíbené jako útoky cílené na finanční sektor a soukromou sféru obecně, v rámci konku­ renčního boje nebo průmyslové špionáže.

Jaké projekty jsou obecně na přípravu a na provoz nejnáročnější?

Za velmi náročné projekty lze označit ty, kde je zahrnut např. zakázkový vývoj specific­ kého bezpečnostního softwaru nebo hard­ waru. Tyto projekty jsou vždy dlouhodobé, zaměřené na řešení na míru pro konkrétní­ ho zákazníka, produkty musí také většinou projít dlouhodobým a složitým procesem certifikace. Říká se, že není otázka, jestli hackeři něco hacknou, ale kdy. Jaký je váš názor na toto tvrzení?

V nadsázce lze toto tvrzení označit za prav­ divé. Existuje ale mnoho možností, jak se bránit a významným způsobem snížit

RNDr. LENKA CUŘÍNOVÁ, Ph.D. Lenka působí ve společnosti ICZ od roku 2002, a to na pozici specialisty bezpečnosti informací. Zabývá se zejména návrhem a implementací bezpečnostních opatření v oblasti ICT a problematikou elektronických podpisů. Vystudovaný má MATFYZ.

pravděpodobnost a dopady případného útoku.

Vyspělých technických nástrojů na obranu je v současné době k dispozici dostatek, nejslab­ ším článkem je, jak bylo zmíněno výše, člověk.

A to jak koncový uživatel, tak správce sys­ tému. Často není nutné provádět složité ha­ ckerské útoky na systém, když je na síťovém prvku ponecháno od výrobce přednastavené administrátorské heslo nebo když je možné si klíčová hesla přečíst z bloku na stole uživate­ le. Proto je potřeba při implementaci a správě informačních systémů věnovat velkou po­ zornost návrhu procesů, školení uživatelů a v neposlední řadě i kontrolám dodržování stanovených pravidel.

Stále více nástrojů k hackingu je dnes k dispozici na internetu, a to včetně ‚zákaznické podpory‘ Co se může stát, když hacker napadne třeba nemocniční informační systémy?

Pokud hacker napadne nemocniční systém, může se stát v podstatě cokoliv. Může na­ příklad „jen“ ukrást a zneužít (např. prodat) data pacientů a lékařského personálu, ale může také provést akce, které přímo ohrozí životy pacientů. Cílem může také být vydírání správce napadeného systému např. pomocí „osvědčeného“ ransomwaru, který zašifruje všechna dostupná data v systému a za jejich dešifrování požaduje tučné výkupné.

Důvody pro útoky jsou obecně různé.

Někdy je cílem získání jistých citlivých dat, jindy může být cílem poškodit konkuren­ ci nebo přímo státní zájmy. Často se však podceňují útoky, které nejsou zdaleka tak výrazně cílené, ať už se jedná o zmíněný ransomware, získání zařízení pro botnety, krádeže platebních údajů (čísla kreditních karet apod.), nebo jen krádeže autentizač­ ních údajů, které lze často využít pro útoky na další nezávislé systémy.

Zvýšil se v poslední době nějak počet takových útoků?

Rozhodně ano. Počet útoků se v poslední době stále zvyšuje, důvodem pro to je ze­ jména pokračující digitalizace/elektronizace světa. Stále více systémů využívá ke svému fungování počítače a ty jsou také více pro­ pojovány – jak mezi sebou, tak do vnějšího světa (internetu). Tím vzniká mnohem více příležitostí pro organizované i nahodilé sku­ piny a jednotlivce, jak tyto systémy zneužít k obohacení nebo prosazování vlastních cílů.

Stále více nástrojů na provádění útoků je také k dispozici na internetu, a to i ve formě služby včetně „potřebného supportu“. To způsobilo významné rozšíření skupiny útoč­ níků a snížení požadavků na jejich kvalifikaci.

Zejména se jedná o DDoS útoky (vysvětleno ve slovníčku v úvodu), které mají za cíl zne­ přístupnit konkrétní službu pro ostatní uživa­ tele. Dále se jedná o výše zmíněný vyděračský kód ransomware a stále sofistikovanější phishingové útoky, které mají za cíl především vylákat z uživatele přístupové údaje, ideálně např. k bankovnímu účtu.

Co když se chci taky zasadit o bezpečí Česka?

Pokud vás zajímá přímo ochrana státu, bude nejlepší ucházet se o místo přímo v Národním centru kybernetické bezpečnosti nebo Národním CERT týmu. I v ICZ se ale lze v tomto smyslu realizovat, třeba prostřednictvím kon­ zultačních služeb nebo dodávek informačních systémů pro státní správu nebo armádu.

Obory týkající se informační bezpečnos­ ti lze v současné době studovat na několika vysokých školách. V ICZ je pro nás u nového kolegy důležitá zejména schopnost používat „selský rozum“ a ochota učit se novým věcem.

Obecně by měl mít specialista na bezpeč­ nost rozhled a průřezové znalosti v oblasti informačních technologií, dále v oblasti kryptografických technik a protokolů, ne­ zanedbatelné jsou také znalosti z oblasti legislativy, bezpečnostních norem a stan­ dardů. Měl by mít i slušné vyjadřovací schopnosti, aby byl schopen jasně formulo­ vat pravidla a postupy.

Březen 2017 STUDENTA 47

SPECIÁL

HODNÍ HACKEŘI

Sedí v Praze na Chodově a za úkol mají testovat bezpečnost počítačových systémů, chytrých zařízení doma i v kanceláři a kromě toho také automatizovaných výrobních linek v továrnách. Proč třeba hacknutí takové ledničky rozhodně není vtip a kdy jde v jejich práci takřka o život? Ptali jsme se Michala Merty, odborníka na bezpečnost ze společnosti Accenture, a náš rozhovor připomínal spíš líčení děje nejnovějšího akčního filmu. Řešili jsme totiž kyberterorismus i vydírání. Zkrátka nic pro slečinky.

Text: Ella Mahdalová Foto: Martin Watch

F

irma Accenture se kybernetickou bez­ pečností zabývá už zhruba deset let, loni v září v Praze na Chodově dokon­ ce otevřela jedno ze čtyř světových Cyber Fusion Center a všech devadesát jeho zaměstnanců se u počítače rozhodně nenudí.

Náplní jejich práce je hlavně bezpečnostní testování informačních systémů, vlastně hac­ kování, tedy snaží se dostat k citlivým datům klientů a upozornit je na potenciální rizika.

A je to opravdu jako ve filmech, testy zahrnují

48 STUDENTA Březen 2017

spoustu datlování a řady čísel a písmen zběsi­ le běhajících po obrazovce.

JAKO VE FILMU V posledních letech je na bezpečnost (nejen kybernetickou) kladen extrémní důraz. A to nejen proto, že čelíme jiným hrozbám než dříve. „Před lety šlo hlavně o vydírání, snahu získat data a prodat je na černém trhu. Dnes jsou útoky zvláště na velké společnosti, kterými se u nás hlavně zabýváme, na jiné úrovni.

Jsou koordinované, probíhají na více frontách a často hraničí až s kyberterorismem. Cílem je společnosti uškodit, finančně a například i lidsky, a zároveň ohrozit velký počet civilistů. Útočníci se například chtějí dostat k ovládání elektráren a podobně. Je to vážně jako ve filmu,“ vysvětluje Michal Merta.

Nejde ale pouze o útoky přes síť. Čím dál tím častější je také fyzické testování, tedy že se někdo chce fyzicky dostat na místo, kam nesmí.

To je také jedna z věcí, kterou mají zaměstnanci

Cyber Fusion Center v náplni práce. Mají se zkrátka dostat tam, kam nemají. Někdy jde skoro o život nebo alespoň o pořádný průšvih, protože o jejich úkolu vědí často pouze jeden dva lidé, ředitelé, kteří test objednali.

S tím souvisí třeba i sociální inženýrství a phishing, které často fyzickému testová­ ní předchází. Accenture proto své klienty školí i ohledně těchto hrozeb. A rovnou je i zkouší. „Děláme testovací telefonáty a naše úspěšnost je bohužel obrovská,“ říká Michal. „Samozřejmě vždy záleží na schopnostech našeho člověka, ženy bývají třeba důvěryhodnější, a proto i úspěšnější, a my sami to lidem na druhém konci telefonu taky nijak neulehčujeme.

Nasazujeme na ně testery, kteří znají lokální prostředí, mají odpovídající přízvuk a podobně.

Dopředu si uděláme průzkum na sociálních sítích a jiných zdrojích a získané informace použijeme k získání citlivých informací.“ Získat informace ze sociálních sítí je prý zvlášť jednoduché, za pár hodin můžete vědět o současném i minulém zaměstnání, o kon­ krétních projektech a jménech spolupracov­ níků a mnohem víc, což jsou logicky fakta, na která se lze při vylákávání tajných informací velmi úspěšně odvolávat.

POZOR NA TELEVIZE I TISKÁRNY! Připojovat a integrovat cokoli do jednoho systému je dneska v módě. Žijeme v době IoT (Internet of Things) a všichni si chválíme, jak

nám internet, propojené spotřebiče a další chytrá (neboli smart) zařízení ulehčují život.

K internetu jsou tak připojeny telefony, table­ ty i domácí spotřebiče jako třeba ledničky, ale dokonce už dnes i auta.

Jenže pozor – připojená zařízení mají svá rizika. Aby tato zařízení mohla dělat náš život pohodlnějším, obsahují totiž spoustu informací o nás a našem soukromém životě. Útočníci se tedy snaží skrze tato zařízení získat přístupové údaje k našim sociálním sítím, k soukromé poště, nebo dokonce naše platební informace. Právě tyto platební in­ formace nebo i přístupové údaje k platebním službám přitom mohou být v těchto zaříze­ ních uloženy. Lednička za nás dnes už může nakoupit jídlo, a tedy potřebuje znát číslo naší platební karty. Abychom se mohli podívat na oblíbený film, předplatíme si ho přes domácí set-top box. Dnešní chytré televize mohou kromě těchto informací disponovat třeba i ka­ merou, útočník tak může narušit soukromí našeho obývacího pokoje nebo ložnice tím, že získá přístup k televizi, kterou máme připoje­ nou k internetu.

Pro firmy se může hrozbou stát i obyčej­ né kancelářské vybavení. „Aktuálně řešíme zajímavou zakázku pro jednu nadnárodní společnost,“ napadá Michala. „Konkrétně jim radíme s výběrem multifunkční chytré tiskárny.

Svého favorita nám sem totiž přivezli, moji lidé se v něm pár dnů vrtali, a to nejenom v jeho

POMOZTE V BOJI PROTI KYBERZLOČINU! Kromě odborníků na bezpečnostní testování (neboli etický hacking) pracují na Chodově i výzkumníci, kteří se snaží přenést do praxe nejrůznější inovace v oblasti kybernetické bezpečnosti a učinit tak internet bezpečnějším. A jak jedním, tak druhým můžete být i vy, v Accenture totiž zrovna hledají nové kolegy. Rádi jsou ideálně za absolventy, které si mohou sami vychovat, takže nějaká dalekosáhlá praxe není nutná. Nebo vám rádi pomohou s diplomkou, pokud ještě studujete. A co dostanete

k tomu? Přístup k unikátním technologiím, skvělý tým a trochu toho vzrušení jako ve filmu, to přece nikdy neškodí. :) Nezávazně se seznámit s týmem z Accenture můžete také prostřednictvím druhého ročníku velké hackovací hry, kterou spouští letos 17. května a která je určena všem vysokoškolákům. Sledujte je na webu ctf.accenture.com nebo na jejich FB stránce Accenture v České republice, ať to neprošvihnete.

softwaru, ale i v hardwaru, a nakonec nastavili, aby se každý skenovaný dokument odesílal na jejich mail. Dokonce objevili i skrytý mikrofon v ovládacím panelu, tedy mohli vzdáleně nahrávat zvuk v okolí. V podstatě tak z té tiskárny udělali odposlouchávací zařízení. Nebylo to ani moc těžké, pouze k tomu využili informace běžně dostupné na internetu. To se klientovi samozřejmě moc nelíbilo.“

CO JEŠTĚ FRČÍ?

Ve světě kyberbezpečnosti je podle Michala taky velmi moderní tzv. threat hunting. V rámci předcházení hrozeb se tak lidé z Accenture brodí vodami temného webu, ale i „normální­ mi“ stránkami, a vyhledávají už proběhlé více či méně úspěšné útoky. Dokážou pak predikovat, jak by hackeři útočili na jejich klienta z auto­ mobilového nebo bankovního sektoru, a díky tomu ho mohou lépe chránit.

Na druhé straně barikády zase aktuálně frčí ransomwary, tedy viry, které poté, co se do­ stanou do systému, šifrují veškerá dostupná data a za jejich dešifrování požadují peníze.

A hádejte co? Spousta firem zaplatí. Úkolem „hodných hackerů“ je jakýkoli takto či jinak škodlivý program analyzovat a bleskově kli­ entovi sdělit, zda je cílený přímo na něj nebo ne, co přesně hledá, jak škodí a jak se proti němu bránit.

Aby se udržovali ve formě, hackují zaměst­ nanci pražského Cyber Fusion Center průběž­ ně cokoli, co jim přijde pod ruku, a ne zřídka to odnese právě jejich nové kancelářské vybave­ ní. Každé úspěšné získání neautorizovaného přístupu je přesvědčuje o tom, že je dobře, že dělají svou práci a ukazují lidem, co všechno je dnes zneužitelné. Nároky uživatelů na po­ hodlí totiž rok od roku rostou a téměř všechno v našem běžném životě se dá stále častěji připojit ke všemu. Tím logicky roste i počet zranitelných míst. Zároveň se ale prohlubu­ je i naše paranoia – možná se tak zakrátko trend otočí o sto osmdesát stupňů a my ne­ budeme chtít být připojení vůbec k ničemu a za žádnou cenu. Kdo ví.

Březen 2017 STUDENTA 49

SPECIÁL

ROBOTI?

ÚTOČÍ NA NÁS NONSTOP Stoprocentní ochranu před kybernetickými útoky představuje jenom vytažení kabelu ze zásuvky. S tím se smiřte.

Dnes už totiž nejde o to, jestli vás někdo nebo něco může ve virtuálním světě napadnout, ale kdy se tak stane. Úkolem správného informačního bezpečáka je pak minimalizovat šance útočníků na úspěch.

O významu kyberbezpečnosti ve velké firmě, o tom, kdo a jak na ni hlavně útočí a jak si s tím jejich specialisté umějí poradit, jsme si povídali s Lukášem Stejskalem z Tipsportu.

Text: Ella Mahdalová 50 STUDENTA Březen 2017

L

ukáši, kolika kyberútokům denně čelíte?

Je jich docela hodně. Zhruba každých dvacet minut si nějaký robot více než osahává naše stránky a hledá slabinu. Daří se nám je zastavovat prakticky okamžitě. Typů útoků, kterým čelíme, je ale víc. Útočníci na­ příklad zkoušejí nejrůznější hesla nebo se nás pokoušejí zaplavit požadavky a naše stránky tím znepřístupnit uživatelům. Cílem útoků je většinou snaha poškodit naše jméno, značku, případně změnit obsah stránek. S cílenými útoky se ale setkáme tak jednou za půl roku. Šance na jejich úspěch je velmi, velmi malá.

Kdo na vás útočí?

Většinou ti roboti, setkáváme se ale i s pokusy o útok, co provádí člověk, který si někde pře­ četl článek, jak hacknout nějakou službu, a zkouší to na nás.

Existuje proti takovým útokům nějaká zaručená obrana?

Kdo říká, že něco jde zabezpečit na sto pro­ cent, lže. Leda by vytáhl kabel ze zdi. Dobrý bezpečák má za úkol jen minimalizovat šance útočníka na úspěch. Obecně se ale dá říct, že každý útok je pro nás výzva. Konkrétněji je pro nás problematická hlavně kombina­ ce sociálního inženýrství a snahy o průnik.

Klasické podvodné maily od pojišťovny, po­ žadavky na změnu hesla a podobně. Pro naše zaměstnance máme desatero zásad, jak se chovat v kyberprostoru. Interní vzdělávání je v tomhle směru velmi důležité.

Máte nějaké krizové plány, jak postupovat v případě problémů?

Samozřejmě. Hned několik druhů podle situace.

Máme postupy, jak se chovat, když vypadne služba, i když selže technika. Když selže tech­ nika, tak systém naštěstí ví, jak má pracovat dál.

Využíváte v tomto směru služby třetích stran?

Ne, všechno si děláme sami a interně.

Musíme reagovat rychle, už z principu naší práce. A proto je pro nás nejvýhodnější, když si všechno děláme sami. Naše IT oddělení je poměrně velké, máme v něm okolo stovky lidí.

Výhodou je, že například nové technologie nebo trendy zavádíme rychle, což jednak zlep­ šuje naše služby, ale hlavně nám to ulehčuje práci, a to i v rámci kyberbezpečnosti.

Co se v posledních letech v kyberbezpečnosti změnilo především?

Největší změnu vidím v tom, že firmy už nejsou uzavřené. Spousta lidí pracuje vzdá­ leně, z domova, z kaváren. Do pracovních mailů se přihlašují přes mobilní telefony. Data tedy musí být dostupná i odjinud. Společnosti – i my – se snaží být transparentní. To zna­ mená, že je jasné, kdo má jaká práva, kdo

Nechceme hasit ohně, chceme mít nehořlavé systémové řešení

i rozvoj mobilních aplikací. Lidé si často ne­ uvědomují, proč a kolik peněz je potřeba do kyberbezpečnosti investovat a jak ji rozvíjet.

Nechceme hasit ohně, chceme mít nehořlavé systémové řešení.

Je vás na to dost?

Není. Potřebujeme nové kolegy a hledáme je usilovně. Absolventy, a hlavně šikovné lidi. Vývojáře, specialisty na mobilní aplika­ ce. Kromě nich ale Tipsport hledá například i matematiky. Prostor pro růst je u nás velký, nejsme konzervy. Navíc tu máme skoro ne­ uvěřitelné podmínky: jsme si vědomi toho, že sídlíme v Berouně, a ne v Praze, a i když ze Zličína jste v Berouně dřív než v centru Prahy, musíme nabídnout víc. V rukávu máme tři dny práce z domova v týdnu, obědy za korunu, výborné platy.

Více na tipsport.jobs.cz/volna-mista

může co vidět, s jakými daty může pracovat.

Bezpečnost zkrátka dnes už není jen o tom držet data pod zámkem, ale naopak mít per­ fektní přehled, kdo s nimi pracuje a jak. V pří­ padě problémů pak není složité zmáčknout tlačítko a přístup odstřihnout. Důležité je pro nás vědět, co se děje. Práce s daty a transpa­ rentnost se dá v dnešní době částečně řešit i spoluprací s programy s umělou inteligencí, která sama vyhodnocuje úkony a požadavky na přístup k datům.

Mohou být slabým místem i klienti a jejich chování?

Tipsport hlídá i rizikové chování klientů, s ky­ berbezpečností to ale moc co dočinění nemá.

Máme oddělení, které se zaměřuje na pode­ zřelé chování našich uživatelů. Nejčastěji jde o praní peněz. Tedy že si na svůj účet u nás vloží nějaké peníze, ale nevsadí je. Pak je zase vyberou a tím způsobem i vyperou. Dáváme pozor i na podezřelou aktivitu na účtech. Když se někdo v jednu chvíli přihlásí z Prahy a potom hned z Lotyšska, víme, že je tu nějaký problém.

Jaké útoky tedy právě frčí nejvíc?

Jednoznačně ransomwary. Ty nás určitě budou v budoucnu ještě hodně zaměstnávat.

Ať jsme sebelepší, nemůžeme vzít v potaz všechny možné varianty ohrožení, je to n-stranná kostka. Velkým tématem je pro nás taky zabezpečení zpracování osobních údajů.

V tom musíme být stoprocentní. A aktuální je

LUKÁŠ STEJSKAL působí ve společnosti Tipsport jako Information Security Officer.

Jeho hlavní sférou zájmu je informační bezpečnost, stará se tedy o to, aby data společnosti byla jako v bavlnce, což může být ve firmě, která v oblasti kurzových sázek dominuje českému trhu, občas docela fuška.

YOUR STORY

RICHARD

VALOUSEK

Richard je životní optimista, sportovec, tiskový mluvčí a taky dlouholetý redaktor Studenty (pokud jste to nevěděli :)). Svou práci rád propojuje s volným časem, rád pomáhá těm, co to potřebují, a obklopuje se pozitivními lidmi. Kromě práce v reklamní agentuře aktivně hraje fotbal, trénuje malé fotbalisty a dělá traséra zrakově postiženým při běžeckých závodech.

Jeho životním snem je napsat knihu a my mu moc držíme palce!

52 STUDENTA Březen 2017

ZRAKOVĚ POSTIŽENÍ MĚ UČÍ

videt svet jinak

O Richardovi jsme chtěli napsat už dlouho. Nejen proto, že je neuvěřitelný životní optimista a jeden z těch nejlidštějších lidí, co známe, ale taky proto, že má neobyčejný koníček. Můžeme-li to tedy koníčkem nazvat. Podle toho, jak o tom Ríša mluví, je to totiž spíš privilegium. Dělá traséra zrakově postiženým při běžeckých závodech a to, co mu to dává, se prý slovy jen těžko vystihuje.

R

íšo, povídej, jak to celé začalo?

Jak ses k trasérství dostal?

Přes práci. Jsem PR manažer běžeckého seriálu, v rámci nějž se obecně snažíme pomáhat, kde to jde.

Dva roky jsme třeba pomáhali dětem z dětského kardiocentra v Motole. Koupili jsme jim přístroj, který nutně potřebo­ valy, ale víc už jsme udělat nemohli a to nám vadilo, protože jsme chtěli pomáhat dál. Ne nutně velkými finančními dary, ale nějak, aby to mělo smysl. Protože máme velmi blízko k Nadaci Leontinka, která se stará o zrakově postižené a nevidomé děti, rozhodli jsme se, že začneme podporovat je. Z kaž­dého startovného těchto našich závodů tak jde část právě k nim.

Já osobně jsem tu myšlenku hodně podporoval. Strašně se mi líbilo, že těmito akcemi dáváme naprosto obyčejným lidem možnost zkusit pomoct do cíle dostat někoho, kdo nevidí. Sdílet s ním úsilí a radost, to mě hodně motivovalo. Začal jsem proto aktivně traséry vyhledávat a odezva byla skvělá.

No a jednou jsme takhle čekali, až závod začne, a za mnou přišla výkonná ředitel­ ka Nadace Leontinka Bára Hucková s tím, že jednomu nevidomému nepřišel trasér. Věděla, že jsem sportovně založený a že běhám, a ze­ ptala se, jestli bych to nechtěl zkusit. Tak jsem to zkusil. A strašně mě to chytlo. Zaběhli jsme sice dobrý čas, ale co mě dostalo ještě víc, bylo, jak byl ten kluk v cíli šťastný. Úplně na mě přenesl tu obrovskou radost, hrdost, že jsem mohl přispět k tak upřímnému štěstí.

Text: Markéta Paráčková, Radka Bartošová Foto: Jindra Kodíček Běháš i s lidmi, co třeba částečně vidí, nebo jen s úplně nevidomými?

Většinou běhám s lidmi, co alespoň čás­ tečně vidí, byť velmi málo. Jednou jsem ale běžel s úplně nevidomou holčičkou. A to byl opravdu velký rozdíl. Běželi jsme pět kilome­ trů a skončili úplně poslední, to ale nebylo důležité. Hlavní byl zážitek ze samotného běhu, na ten nikdy nezapomenu. Běželi jsme vedle sebe a ona se mi pořád omlouvala, že mě zpomaluje. To tihle lidé většinou dělají.

Jsou neuvěřitelně skromní a nechtějí být na obtíž, to mě pokaždé fascinuje. Běželi jsme pomalu, střídavě chodili. Pamatuji si, že jsme běželi mezi poli a já se jí zeptal, jak si myslí, že to kolem nás vypadá. Bylo hezké ji poslouchat.

Jak to popisovala?

Nádherně. Její představa byla tak hezká, že jsem jí vůbec nechtěl říkat, že to ve skuteč­ nosti tak pěkně nevypadá. Radši jsem zavřel oči a představoval jsem si to s jejími slovy.

Neměl jsi poprvé strach? Trasér má přece za zrakově postiženého plnou zodpovědnost.

Musím říct, že ani ne. Dva roky jsem ty závody sledoval a věděl jsem, že se nikdy nic nesta­ lo. Nikdy jsem nezažil pád nebo nějaký úraz, a tak mě to ani nenapadlo. Je to bezpečný běh, protože spolu hodně mluvíte. Takže strach jsem neměl, ale určitě jsem měl re­ spekt. Ten je vždycky potřeba mít.

Je běh se zrakově postiženým náročný?

Určitě. Ne tedy ani tak běh sám o sobě, ale člověk musí být jako trasér neustále obezřet­ ný, musí dávat pozor. Několikrát jsem třeba zastavoval člověka pár metrů předtím, než by narazil do stromu. Nám to totiž kolikrát vůbec nedochází – my vidíme překážku a vyhneme se jí, oni ne. To si musí trasér uvědomit, musí být duševně přítomný po celou dobu běhu.

Musí se zrakově postiženým komunikovat, říkat mu, kde je překážka, kámen, brát ho za

Březen 2017 STUDENTA 53

YOUR STORY

54 STUDENTA Březen 2017

ruku do zatáček a podobně. K bezpečnosti může přispívat i gumička, kterou oba mohou být spojení. Trasér má na sobě navíc vždycky výraznou žlutou vestu, což jednak člověku, který alespoň trochu vidí, umožňuje ho lépe sledovat, a ostatní díky tomu dvojici lépe vidí a dávají jí prostor.

přes hlavu a styděl se jako blázen. Jeho bě­ žecký partner se chytil rychlejšího traséra a doběhl s ním. Jsou to spíš vtipné historky, protože ostatní jsou dost ohleduplní, ale určitě to je i dost nebezpečné. Zatímco my to ale vidíme jako riziko, oni to vidí jako příleži­ tost vyrovnat se nehendikepovaným.

Během závodů je často třeba mnoho trasérů. Je ze strany zdravých lidí zájem?

Musím říct, že je, a je velký. To nás moc těší. Lidi nám pak také často píší, jak se jim to líbilo. Kolikrát se skamarádí, chodí spolu běhat i ve volném čase, vznikají různé blogy na toto téma i obrovská přá­ telství, ti lidé k sobě zkrátka přilnou. Je to docela zvláštní, když si vezmete, že se do té doby vůbec neznají, potkají se třeba až hodinu před startem, vyzkouší si tempo a najednou běží.

a vím, že tihle lidé chtějí žít stejně jako lidé zdraví, chtějí si něco dokázat a chtějí se vyrov­ nat. A já jim nemůžu říct: Hele, v Liberci je pár kořenů, mohl bys spadnout, to nepoběžíme.

Protože by to pro ně bylo zklamání. Právě ten adrenalin je pro ně důležitý a to, že si mohou říct: „Běžel jsem fakt těžkou trasu s normální­ mi lidmi a doběhl se skvělým časem.“ Jsou to sportovci, nechtějí být stranou společnosti, nechtějí se nechat limitovat.

Zažil jsi se zrakově postiženými třeba i jiné než běžecké závody?

Teď jsem byl na Jizerské padesátce s běžcem, kterého znám ze závodů. Jeli jsme třicet kilo­ metrů volnou technikou a pak deset klasic­ ky. Tam už to bylo těžší. Třeba ve sjezdu na běžkách má člověk problém sám se sebou, a navíc má i člověka za sebou. Logicky na něj nevidí. Vznikaly tam složité situace, přišlápnul mi hůlku, najel na lyže a podobně. Nakonec jsme dojeli v pohodě, ale ten strach tam byl.

Zaučujete traséry před během, dáváte jim rady?

Lidé se samozřejmě ptají. Kolikrát mají strach, že to nezvládnou, bojí se, že se postiženému něco stane. My jim všechno trpělivě vysvětlujeme. Díky tomu, že sám trasuji, můžu jim odpovědět na spoustu věcí. Důležité třeba je, aby byl trasér rych­ lejší než zrakově postižený, protože na něj musí celou dobu mluvit a udýchat to.

Jak se může člověk stát trasérem?

Pokaždé nové závody inzerujeme na Facebooku, kde máme velkou základnu fanoušků. A nikdy jsem nikomu nenapsal, že traséra dělat nemůže. Každý, kdo se přihlásí jako první, do toho může jít. To se mi na tom hodně líbí, dáváme totiž možnost opravdu všem. Traséry pak k handicapovaným běžcům přiřazujeme podle výkonnosti.

Docela úsměvné pak je, že my traséři si říkáme hlavně doběhnout, hlavně to zvládnout.

Ale zrakově postiženým jde často o dobrý čas.

Ne vždy, ale často jsou to totiž sportovci a mají obrovskou fyzičku, protože mají jiný styl běhu, který je pro ně mnohem náročnější než pro nás – musí například víc zvedat nohy. A samozřej­ mě jsou i opatrnější. Občas škobrtají a úkolem traséra je vést je a povzbudit.

Stalo se ti někdy během závodu něco negativního?

Musím říct, že nikdy, a ani jsem nikdy nesly­ šel, že by se něco špatného stalo někomu jinému. Už jsem ale zažil třeba to, že jsem běžel s klukem (který běhá za reprezentaci) na čas a jak to byl už profi běh, tak jsem asi v jednom momentě nebyl 100% pozorný, pro­ tože mi málem naběhl na strom. Samozřejmě jsem ho zastavil, ale zase jednou mě to při­ mělo si uvědomit, že je vážně nezbytně nutné být pořád v pozoru. Nejvíc jsem se bál asi během závodu v Liberci, kde se běží lesem. To jsem musel svého partnera běžce často držet kolem ramen, protože ta trasa je náročná.

Zažil jsi třeba někdy situaci, kdy zrakově postižený trasérovi utekl?

To se stalo několikrát. Jednou dokonce mému kamarádovi, který doběhl do cíle s kapucí

Nebylo by lepší takové závody raději rovnou vynechat?

Někdo muže říct, že to je nezodpovědné. A já je chápu. Znám ale i druhou stranu barikády

Ruku na srdce, Ríšo. Proč to děláš?

Co ti to dává?

Strašně moc. Zrakově postižení jsou nesku­ tečně skromní lidé. Mají v životě nepředsta­ vitelný počet překážek, a co si nevybojují, to nemají. Nestěžují si na to, jak je svět ne­ spravedlivý, jak ošklivo venku je, nepláčou nad tím, jak je osud trestá. Každá překážka je pro ně výzva, se kterou se chtějí poprat.

Je to pro ně škola života. My zdraví tohle nemůžeme pochopit. Oni nejsou jiní, jsou to obyčejní lidi jako my. Mají své nálady, své de­ prese, ale na rozdíl od nás se s těmi problémy umějí mnohem lépe vyrovnat.

Skoro to zní, jako že ti změnili život.

V podstatě ano. Ti lidé jsou dokonale pozitiv­ ní. Přijdu tam a oni mě hned začnou objímat, protože mě rádi vidí. Jsou nabití pozitivní energií, takovou lidskou dobrotou. Nabíjí mě to. Asi to bude znít jako klišé, ale tady fakt skvěle vidíte, že když má člověk všechno, tak si kolikrát neuvědomuje, jak důležité a krásné jsou běžné věci, detaily. Oni nemají všechno a to jim paradoxně pomáhá daleko lépe ocenit to, co mají. Jsou šťastní. A skromní. Nebojí se, že upadnou, že si ublíží. To je jim jedno.

Naopak se starají, jestli vás nezdržují, jestli se vám dobře běží. Oni vědí, že my si to můžeme zaběhnout kdykoli, že nejsme limitovaní a že běžíme kvůli nim. A toho si moc váží, je to z jejich chování cítit.

Březen 2017 STUDENTA 55

LIFESTYLE

V PRAZE JE BLAZE.

NA BALI JE RÁJ!

Ubytovat se u místních, půjčit si motorku, nasadit úsměv a koupit si o číslo větší kraťasy, protože do těch svých už se zhruba po týdnu nevejdete – digitální nomádka dorazila na Bali. Na ostrov, kde očividně žije víc Čechů než v centru Prahy. Jen štěstí, že naši krajané nám tu dělají dobré jméno. Stačí říct, že jste „čeko“, a jste vítáni.

Text a foto: Markéta Henzlová

K

amarádka Zuzka, můj před­ voj na Bali, na mě čeká na letišti v Denpasaru. Letenky společně jsme za stejnou cenu nesehnaly, no. Jsem jediná holka, která se sama táhne s krosnou do letadla. Sama ovšem nezůstávám dlouho.

Krátce po mezipřistání v Šanghaji potkávám Toma. Střídavě spíme na lavičkách, vozíme se po jezdicích pásech, procházíme se po letišti tam a zpět. Celých jedenáct hodin. S letenkou za třináct tisíc korun člověk leccos překousne.

ZIMA A ZAMRAČENÉ TVÁŘE. UŽ NE NA DLOUHO. Absolutně netušíme, jaká je hodnota čínského jüanu ke koruně. Jdeme na to od lesa. Koukáme ve Starbucks na cenu kafe a v jeho hodnotě hledáme polévku. Na letišti v Šanghaji je totiž zima jako v morně. Servírka nerozumí anglic­ ky ani slovo. Podle menu si nakonec vybírám „soup with beans“. Dostávám polévku s mušle­ mi a k tomu v misce rýži. Po fazolích ani stopa.

Alespoň máme důvod se od srdce zasmát, což se v Šanghaji hodí, protože se tam všichni zá­ sadně mračí.

56 STUDENTA Březen 2017

PROBUZENÍ NEJEN DO NOVÉHO DNE Rozdýchávám teplotní šok, únavu z cesty a sedmihodinový časový posun. Jedu na mo­ torce, a i když sedím vzadu jako spolujezdec, na kochání čas moc nemám. Jednou rukou se pevně držím motorky a druhou Alexe, našeho souseda z vedlejšího pokoje. Protože na sní­ dani vyrážíme v čase ranních obřadů, snad celý ostrov voní vonnými tyčinkami. Tenhle moment, kdy poprvé zažívám Bali, nikdy nezapomenu. Hned na první zastávce mi je jasné, že o dobré jídlo tu nebude nouze.

Dávám si kafe, jaké jsem nepila ani v Berlíně.

A ta vajíčka Benedikt! Tuším, že život tady vůbec nebude špatný.

BEZ MOTORKY ANI RÁNU Není na co čekat, hned po ranním kafi se musím naučit na motorce. Poprvé za řídítky, poprvé na levé straně silnice, poprvé v pro­ vozu, který jsem doteď znala jen z televizních dokumentů. Na první semafor narážíme až po několika dnech. Jediným pravidlem na silnici je, že žádná pravidla neexistují. Spolehněte se také na to, že bez motorky tu neujdete ani

500 metrů. V horším případě vás sejme skútr, v tom lepším prožene smečka psů. Chodníky tu nejsou. A proplétat se v takovém provozu autem je o nervy.

TAK KDE JE TEN RÁJ? Ráj jsem si ve svých představách tedy ma­ lovala o dost jinak. Realita je ale mnohem komplikovanější. Tak třeba naše první by­ dlení. Pokojíček, kam se vešla jen postel.

Sdílená koupelna a záchod na konci zahrady.

Sprchování ve studené vodě. Jenže je tu Nari, naše balijská domácí, která bydlí hned na­ proti nám. Pořád se usmívá a její život se točí hlavně kolem vyrábění propriet k rituálům, jejich provádění a okolo meditace. Pozorovat ji u toho je pro mě zážitek. Stejně tak naše debata o víře. Zkuste totiž vysvětlit někomu, kdo vyrábí několik desítek obětin denně, aby poděkoval za vodu, za rýži, za naši objednáv­ ku přes Airbnb… že žádného Boha nemáte.

Když Nari zrovna nemá své povinnosti, je na nás hodná. Chválí mi postavu a bílou pleť, nosí nám dobroty a vyjíždí mi motorkou ze zahra­ dy, když to ještě nezvládám sama.

BALIJSKÉ PARADOXY Bali má mnoho tváří a najdete tu jak čistě tu­ ristické oblasti, tak místa, kde je běloch stále atrakcí. My žijeme v Canggu. Souběžně tu vedle sebe fungují dva světy. Místní a různí podnikavci z celého světa, kteří se tu usa­ dili. I turismus tu je, ale trochu jiný. Canggu je oblíbená destinace pro digitální nomády, a ještě oblíbenější místo pro surfaře. O re­ zorty je v Canggu nouze. Zato jsou tu mraky

překrásných kaváren, restaurací a barů v zá­ paďáckém stylu. Ceny pražské. Na druhou stranu v každém místním warungu se krá­ lovsky najíte zhruba za čtyřicet korun. Můj osobní paradox je ale v něčem jiném.

V JINÉ ZEMI? V JINÉ REALITĚ!

Stěhujeme se do vilky, kde zůstávám až do konce svého pobytu. Domek si pronajímá česko-slovenský pár, a my v něm máme se Zuzkou společný pokojíček s vlastní koupel­ nou. Je tu bazén a k dispozici máme dokonce dvě paní na úklid. Občas se tu staví místní žena a v přepočtu za dvě stovky nás nama­ síruje od hlavy až k patě přímo v naší posteli.

Z manga a banánů, které nám rostou v zahra­ dě, připravujeme džusy. Každé ráno začínáme perfektní snídaní. Večer chodíme v partě na večeře. Surfuju, chodím běhat podél oceánu.

Kulisou nám je přitom úplně běžný balijský život, který se odehrává za stejnou zdí, za kterou my sami trávíme většinu času s note­ booky na klínech. Žije tu Made, Ketut, jejich děti a taky se tu objevuje mnoho dalších Balijců. Starší ženy tu často zahlédneme chodit nahé. V ozdobných klecích jsou psi, kočky, kohouti a další ptactvo.

SLOW TRAVEL PŘINÁŠÍ ZÁŽITKY K NEZAPLACENÍ Naše „paní domácí“ Made nás zve na velko­ lepou ceremonii oslavující vznik přilehlého chrámu. Jsou tam všichni Balijci ze soused­ ství. Během dopoledne mi Made nechává ušít halenku zvanou kebaya a její kamarádka mi půjčuje sukni, která se nazývá sarung.

Všechny ženy, které se zrovna točí okolo naší vily, se na nás chodí dívat a některé z nich nám pomáhají s přípravou. Ohromně se nám smějí, ale v očích jim je vidět radost z toho, jak vážně bereme jejich kulturu. Ať se snažíme sebevíc, stejně na sebe poutáme pozornost.

Dvě bílé holky, to se na slavnosti, jako je tahle, jen tak nevidí. Mnoho žen kolem mě prochází a chytá mě za ruku nebo se mě aspoň letmo dotýká. Snad jim opravdu přinesu štěstí, jak věří. Lidé pláčou, křičí, svíjí se na zemi, omdlévají a tančí. Mnoho z nich se dostává do transu. Duchovní během obřadu trhají vlast­ níma rukama hlavu malým kuřátkům. Během dalšího obřadu zase podřezávají kachnu a bůh ví, co ještě. Jen doufáme, že zlatý hřeb večera nebude obětování bělochů. Místo toho nám ale nabízejí rýži a sladkou kávu.

BALI – LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT Když už se v Canggu dá mluvit o každodenní rutině, vyrážíme na výlet po okolních ostro­ vech. Abychom se zase rády vrátily. Jednoho rychle unaví věčné smlouvání o cenách a podmínkách, nedostatek teplé vody a nadbytek rýže. Made nás vítá jako ztra­ cené dcery. V obchodě se s námi vybavují a učí nás indonésky. Na trhu nám k nákupu zadarmo přihazují hromadu limet. Jsme doma. Po návratu do Canggu se k nám navíc donese informace, že už se nemusíme bát vozit kabelky na motorce, protože od pře­ padávání je na chvíli pokoj. Místní přistihli útočníka krátce po činu a společnými silami si to s ním údajně vyřídili. Navždy. Ideální místo pro život, nemyslíte? :) inzerce

Přihlas se online při přednášce ve škole Přestupní termín pro změnu zdravotní pojišťovny platí od 1. ledna do 31. března, mezi našimi spokojenými pojištěnci tě přivítáme od 1. července stávajícího roku.

Nabízíme spolehlivou pojistku pro tvoje zdraví. Čeká tě studijní pobyt v zahraničí? Fandíme ti!

Když nám předložíš doklad o studijním pobytu v rámci programu Erasmus aj., dostaneš pojistné E-Trip zdarma na 180 dnů a příspěvek na lékařskou prohlídku před studijní cestou ve výši až 600 Kč.

Jestli rád cestuješ po Evropě „jen tak“, máš v průběhu roku pojištění zdarma na 60 dnů. Pojištění nemusíš vybrat najednou, můžeš ho čerpat i opakovaně během roku – a to se hodí!

Přihlásit se můžeš z gauče nebo z přednáškové auly na www.211.cz/student

www.zpmvcr.cz

KULTURA

KDYŽ KRÁL POTKÁ KRÁLOVNU (ZA MÁJKOU :) )

Denní teploty se konečně vyšplhaly z minusových hodnot, sluníčko hřeje čím dál silněji a venku pomalu, ale jistě začíná všechno kvést. A my se těšíme na jaro nejen kvůli počasí. Pojí se s ním totiž i náš oblíbený studentský svátek. Uhodnete, o který jde? Napovíme – májky, masky, květy, král a královna a nadupaný hudební program. Už tušíte? No jasně! Majáles!

V

íte vůbec, jak majáles vznikl a proč se slaví? Možná vás to překvapí, ale majálesové slavnosti mají v čes­ kých zemích tradici, která sahá až do středověku. Už v 15. století, kdy se teprve začínaly rozvíjet první univerzity, leckdo studentům toleroval různé formy oslav a recesi, i když byly někdy dost provokativní.

58 STUDENTA Březen 2017

Text: Kristýna Dolejšová Poskočme ale o pár set let dopředu. V době komunistického režimu se studentské oslavy nesly v opozičním duchu – v roce 1965 se například králem majálesu stal americ­ ký básník a nejznámější představitel tak­ zvané beatnické generace Allen Ginsberg.

Režim okamžitě reagoval jeho zatčením a následným vyhoštěním z Československa

a potažmo také úplným zakázáním majálesu jako takového. Tradice studentských slav­ ností tak byla obnovena až po revoluci.

ROK VE ZNAMENÍ SEDMIČKY Ale konec už historie, pojďme se radši sou­ středit na to, co nás čeká letos na jaře!

Nejoblíbenější studentský festival se stejně

KRÁL, KRÁLOVNA A NEJLEPŠÍ DEN V ROCE

jako v minulých letech bude i tentokrát konat ve třech univerzitních městech – v Praze, Brně a v Hradci Králové – a vyvrcholí velkým open-air festivalem, na který se mnozí z nás těší snad už od toho minulého. Vezměme to ale pěkně popořádku od zvyků a tradic.

Období majálesu se samozřejmě neobejde bez tradičního stavění májky. Studenti ji každý rok společně ozdobí barevnými fábory, sym­ boly, nápisy a vlajkami. Každá vysoká škola je na ní zastoupena jinou barvou. Nazdobená májka je následně postavena a pokřtěna – nezapomeňte se na tenhle rituál přijít podí­ vat, v podstatě totiž celé oslavy startuje, a že bude letos duben pořádně nadupaný!

Protože je potřeba se na takovou důležitou akci řádně připravit, už od ledna se mezi studenty jednotlivých vysokých škol hledá král a královna Majálesu 2017. Program jed­ notlivých kandidátů a kandidátek bude od března dostupný na internetových strán­ kách Majálesu a rozhodnout může i váš hlas, takže volte zodpovědně.

Chybět nebudou ani sportovní turnaje, souboje kapel, party a další doprovodné akce. Vrchol oslav pak představuje majá­ lesový průvod a velký open-air festival.

Průvod začíná tam, kde je postavená májka.

Studenti ji musejí pokácet a pak se spolu s ní ve velkém stylu vydat do víru oslav. Lidé v maskách, alegorické vozy, kapely a dopro­ vodné kejkle tak ovládnou pražské, hradecké a brněnské ulice. Letošní majálesový průvod navíc může být podle organizátorů oprav­ du rekordní, protože dva se budou konat v sobotu a jeden v pátek, kdy má většina studentů volno. Jedinečná atmosféra vás tak skvěle naladí na samotný závěr Majálesu plný skvělé hudby.

Na velkém open-air festivalu vystoupí známá jména nejen české hudební scény.

Letošním headlinerem bude MARPO & TroubleGang. A jaká jsou další lákadla? Svá hrdla a hudební nástroje už teď žhaví Tomáš Klus, Horkýže Slíže, Mandrage, Rybičky 48, Majk Spirit, Aneta Langerová, Sebastian, Paulie Garand, No Name, Vypsaná fiXa, ATMO music, Jelen, UDG, Skyline, Mydy Rabycad, Inekafe, Wohnout, Prago Union a Sto zvířat. Neděláme si srandu! Tihle všich­ ni vystoupí na majálesových pódiích, a vy si je tak budete moci poslechnout v jeden den, na jednom místě a za jednu cenu. Hvězdně nabitou sestavu navíc ještě doplní dva vítě­ zové studentských soutěží.

POZOR NA LÍSTKY, DOPRODÁVAJÍ SE! Datum hlavního dne oslav se bude samozřejmě v jednotlivých městech lišit. Hradecký Majáles se bude konat v pátek 21. 4. v Šimkových sadech, v sobotu 29. 4. bude na Letišti Letňany následovat Pražský Majáles. Zbývající Brněnský Majáles se pak uskuteční v sobotu 6. 5. na brněnském Výstavišti. Zapište si tato data do diáře, u takové akce přece nemůže­ te a ani nechcete chybět. A pokud se právě sami sebe ptáte, zda by bylo divné vyrazit na více než jeden Majáles, rádi vám odpovíme: nebylo a nebudete jediní. Protože proč nezažít

vrchol majálesového měsíce studentů hned několikrát?

Legendární akce s dlouholetou tradicí a je­ dinečným programem prostě nemůže ve vašich plánech na jaro chybět. Lístky na tuhle peckovou událost byste ale rozhodně neměli nechávat na poslední chvíli. Včasným náku­ pem vstupenky jednak ušetříte, což se bude pak na festivale hodit, třeba na pivo. Budete si ale také zároveň jistí, že se na Majáles vůbec dostanete. Hradecký Majáles totiž hlásí třeba už tři měsíce před akcí vyprodáno a další by ho mohly následovat, tak pozor na to. Čapněte tak lístek radši hned a pak už si jen prozpívejte, protancujte a probavte to nej­ rozkvetlejší období v roce!

Tip MAJÁLESOVÉ OSLAVY 2017 Hradec Králové – 21. dubna (hradec.majales.cz) Praha – 29. dubna (praha.majales.cz) Brno – 6. května (brno.majales.cz) A OSLAVY V DALŠÍCH MĚSTECH: Plzeň – 19. a 22. dubna (plzen.majales.cz) Ostrava – 12. května (majalesostrava.cz) Pardubice – 12. a 13. května (majalespardubice.cz) České Budějovice – 22.–26. května (budejovickymajales.cz) a jiné

Březen 2017 STUDENTA 59

DO KINA

JARO JE, JARO JE TU! (FILMOVÍ FANOUŠCI ŠÍLÍ)

Sluníčko už nás lechtá v obličejích, ale pořád ještě je docela zima, takže se po dlouhé procházce prosluněným městem můžete jít krásně zahřát třeba do kina. Protože nejen grogem, ale i kulturou je člověk živ.

A na co v březnu? Třeba na tyhle pecky!

Text: Kristýna Dolejšová 60 STUDENTA Březen 2017

1 2 GHOST IN THE SHELL

Přijde vám název tohoto filmu povědomý? Nedivíme se.

Sci-fi snímek Ghost in the Shell, který v březnu vtrhne i do našich kin, je totiž založený na populární mezinárodně uznávané japonské manze. Hlavní hrdinkou, která velí elitní zásahové jednotce Sekce 9, je žena-kyborg Major (Scarlett Johansson, která má do Asiatky daleko, což trochu nadzvedlo japonské publikum). Jejím úkolem je vystopovat a zastavit ty nejnebezpečnější kriminálníky a extrémisty. Proti ní pak stojí nepřítel, jehož jediným cílem je zničit pokroky v kybernetické technologii společnosti Hanka Robotics. Dokáže si s ním Major a její jednotka poradit? My, co známe původní mangu, jsme zvědaví hlavně na provedení filmu, ale vy, co neznáte, se určitě v kině zastavte i kvůli příběhu. Stojí za to.

Premiéra: 30. 3.

ÚKRYT V ZOO

3

Pokud máte rádi filmy, které jsou natočené podle sku­ tečných událostí, nenechte si rozhodně ujít toto válečné drama. Napínavý snímek zpracovává příběh polských man­ želů Żabińskych (Jessica Chastain, Johan Heldenbergh), kteří během druhé světové války ukrývali ve své zoologické zahradě několik stovek varšavských Židů. Poničenou zoo se snažili udržovat stále v provozu a pozornost úřadů odváděli záchranou a chovem zvířat. Každý den ovšem museli čelit německým vojákům, kteří přicházeli zahradu kontrolovat.

Chcete vědět, jestli se manželům podařilo toto tajemství udržet, nebo je někdo odhalil? My taky, a proto se nemů­ žeme dočkat, až na tenhle film vyrazíme. A hlavně žádné podvody s Googlem!

Premiéra: 30. 3.

RANDE NASLEPO

Představte si, že máte už od mala velký sen, který chcete jedno­ ho dne proměnit v realitu. Život je ale nepředvídatelný a ne vždy jde všechno podle plánu. Když se nám do cesty postaví obrovská překážka, máme dvě možnosti – snu se vzdát, anebo se připra­ vit na nelehký boj. Druhou variantu si vybere třeba Saliya (Kostja Ullmann), který chce už od dětství pracovat v luxusním hotelu, hned v mládí ale začne postupně ztrácet zrak. Díky perfektní přípra­ vě a pozitivnímu přístupu vysněné místo získá i navzdory svému hendikepu. Myslíte si ale, že má vyhráno? Vůbec ne! To, že skoro nevidí, totiž při přijímacím pohovoru tak trochu zatají a s tím se pojí spousta problémů a výzev včetně toho, že se musí naučit nazpaměť všechny hotelové trasy, prostírání stolů, rozmístění věcí na baru a mnoho dalšího. Upřímný navíc není ani k Lauře (Anna Maria Mühe), do které se v hotelu zamiluje. A i když se může zdát, že všechno zvládá bez problému, znáte to… lež má krátké nohy.

Premiéra: 23. 3.

KRÁSKA A ZVÍŘE

4

Kdo by neměl rád pohádky? My ano a moc! Proto si v půlce měsíce ne­ necháme ujít remake jedné z největších disneyovských klasik Kráska a zvíře, který podle traileru vypadá tak kouzelně, jako dlouho nic, co jsme v kině viděli. Hermioně (Emma Watson) to v roli Belle hodně sluší, zvíře (Dan Stevens) vypadá na kompletně počítačově animovanou po­ stavu taky dobře a jako malí se těšíme na všechna ta slavná jména od Ewana McGregora až po Iana McKellena v rolích roztodivného mluví­ cího nádobí a nábytku. Jestli se vám (nejen) v Hobitovi líbil Bard (Luke Evans), nenecháte si ho rozhodně ujít v roli Gastona, který pro samé sebevědomí nevidí na konec svého ega. A taky zpívá. Jako správná disneyovka je totiž Kráska a zvíře muzikál. Jo, a mimochodem – věděli jste, že Walta Disneyho jednou vyhodili z práce, protože prý nebyl do­ statečně kreativní? Docela ironie osudu, co? :) Premiéra: 16. 3.

Březen 2017 STUDENTA 61

TECHNICKÉ NOVINKY OD ALZA.CZ

VIRTUÁLNÍ SVĚT OŽÍVÁ Únik do virtuálního světa, který je k nerozeznání od skutečného, se v minulosti stal námětem nejednoho filmu. Jenže technika doposud za touto představou dost pokulhávala. Teprve v posledním roce nastal velký rozmach virtuální reality a uživatelé si teď mohou dopřát opravdu nevšední zážitky. A ani to nemusí stát moc peněz.

V

irtuální realita je tu s námi dlouho, jen zatím uživatelé nedostali moc možností se do ní opravdu ponořit doslova na vlastní kůži. Prvotní boom virtuální reality přišel už v devadesátých letech a třeba slavná helma Forte VFX-1 slibovala to, co dnešní moderní řešení – tedy ponoření do virtuálního světa a zážitky opravdu nevídané.

Jenže tehdejší hardware i možnosti softwaru znamenaly, že jak rychle tento trend přišel, tak rychle zase odešel. U uživatelů se drahá řešení s nepříliš lákavou grafikou, ze které se často motala hlava, moc neujala.

SPÁSNÉ MOBILNÍ TELEFONY A tak virtuální realita čekala na svou další šanci.

Ta možná trochu paradoxně přišla s chytrými telefony, které v minulých letech dospěly v neu­ věřitelně komplexní zařízení. Když už výrobci do telefonů nacpali téměř každou možnou mysli­ telnou funkci, začali hledat cesty, jak jejich vy­ užití dále rozšířit. V roce 2014 tak přišel Google u svého operačního systému s jednou význam­ nou novinkou – připravil platformu pro virtuální realitu Google CardBoard, která znamenala, že virtuální svět na vlastní oči může okusit téměř každý uživatel.

Díky CardBoard si tak dnes mohou svět vir­ tuální reality vyzkoušet uživatelé smartphonů s Androidem i iOS, stačí jim k tomu jen jed­ noduchá lepenková skládanka a jejich vlastní smartphone. Tato jednoduchost platformy znamená velmi snadnou dostupnost, ale na druhou stranu je limitující, jako celá řada uni­ verzálních řešení v jiných oborech. CardBoard především spoléhá na smartphone, který slouží jako srdce i zobrazovací jednotka pro virtuální realitu. Telefon se jen vloží do papíro­ vých brýlí a je to. Čím lepší smartphone je, tím lepší grafiku dovede na displeji vykreslit a čím lepší je jeho samotný displej, tím lépe bude obraz na uživatele působit.

Proto si někteří výrobci smartphonů připravili i vlastní pokročilejší sady pro virtuální realitu, 62 STUDENTA Březen 2017

Text: Luděk Vokáč které uživateli zaručí komfortnější zážitek a třeba širší možnosti ovládání. K dispozici je také řada řešení třetích stran, uživatelé chyt­ rých telefonů tak mají opravdu hodně na výběr.

CELÝ VIRTUÁLNÍ SVĚT Není divu, že poté, co se virtuální realita vydala do boje o uživatele skrze displeje mo­ bilních telefonů, díky jejich popularitě se stala rychle známým trendem a začala se rozši­ řovat i do dalších oblastí. Společnost Oculus, která dnes patří Facebooku, přitom vlastně tento trend předběhla, když své brýle začala prostřednictvím kampaně komunitního finan­ cování na portálu Kickstarter připravovat už v roce 2012. Finální produkt ale firma před­ vedla až v roce 2015, tedy poté, co už patřila pod křídla Facebooku.

Oculus coby průkopník samostatných řešení pro virtuální realitu ale nezůstal v této kategorii dlouho osamocen. Šanci v nové ka­ tegorii produktů vycítila například společnost HTC, která připravila vlastní a velmi komplexní řešení nazvané Vive. To možná trochu pře­ kvapivě nespolupracuje se smartphonem, ale stejně jako Oculus se špičkovým herním PC, navíc dává uživateli díky ovladačům mnohem širší možnosti ovládání a interakce s virtu­ álním světem. Své vlastní řešení představilo také Sony a do virtuálního světa se chystají i další výrobci. Samostatný headset, i když založený na Androidu, například ukázala už vloni na podzim značka Alcatel.

A další konkurence bude rychle přibývat, stejně jako přibývá různých herních titulů, které si mohou hráči ve virtuální realitě užít.

Hry jsou opravdu tematicky velmi rozličné a jejich možnosti se rychle rozrůstají.

Navíc ve virtuální realitě nejde jen o kla­ sické herní zážitky, což si například uvědomil Facebook, a proto koupil Oculus. Virtuální rea­ lita má vzdělávací potenciál, ale také potenciál ke sdílení zážitků všedního i nevšedního dne.

Proto kromě sad pro samotnou virtuální realitu

přichází na trh i různé 360stupňové kamery, které dávají uživateli možnost obsah pro vir­ tuální realitu vytvářet. Na něm pak je, jak bude tento obsah s ostatními sdílet. Krásou těchto řešení je, že obsah si mohou prohlédnout i uživatelé bez virtuálních brýlí, ale ti, kdo si je nasadí, si například scénu vyfotografovanou takovou kamerou užijí doslova, jako by stáli na jejím místě. Tím získává virtuální realita na lá­ kavosti pro opravdu široké spektrum uživatelů.

POZOR, AŤ SE VÁM NEZAMOTÁ HLAVA Jako každá technologie má ovšem virtuální realita určitá svá úskalí. Jednoduchá řešení vyžadující smartphone jsou energeticky ná­ ročná a dovedou telefon vybít doslova za chvilku, ta dokonalejší se zase neobejdou bez instalace celé sady zařízení. Největším otazníkem ale zůstává samotný uživatel – ne každý totiž virtuální realitu prezentovanou skrze obrazovky umístěné jen pár centimetrů od očí dobře snáší.

S tím, jak se vylepšují displeje a technické možnosti, se pravděpodobnost horšího přijetí uživatelem snižuje, ale není zcela eliminována.

Proto je dobré si jakékoli řešení virtuální reality před jeho koupí alespoň na chvíli vyzkoušet.

Takovou možnost nabízí například showroom Alza.cz v pražských Holešovicích, kde si mohou uživatelé na vlastní kůži otestovat ta nejpopu­ lárnější řešení. V nejbližší době tu dokonce oče­ kávají i bezdrátový VIVE CES9a07 a controller CES9a06D, který přenese různá herní příslu­ šenství (samopal, míč, hasicí hadici, odpalovací pálku atd.) přímo do virtuální reality.

VR by si tu měli vyzkoušet i ti, kdo na něj po prvních pokusech třeba s CardBoardem zane­ vřeli. Třeba je některá z dokonalejších řešení přesvědčí. Už třeba díky tomu, že je donutí vstát z křesla, k čemuž základní řešení pro VR uživatele nenutí. Jenže právě rozdíl mezi vníma­ ným pohybem před očima a faktem, že se uži­ vatel nehýbe, může být příčinou nepříjemných pocitů. Takže vstaňte a VR si vyzkoušejte.

VARIANTA

1

VARIANTA

2

COLORCROSS CARDBOARD

SAMSUNG GEAR VR

CENA: 249 Kč

CENA: 3 490 Kč

Vstupní branou do světa virtuální reality jsou takzvané CardBoard sety, které vznikly na základě původního CardBoard kitu přímo od Googlu. Jde o jednoduché brýle z lepenky, do kterých se vloží mobilní telefon, který slouží jako zdroj obsahu. Taková souprava pro virtuální realitu je velmi levná, například ColorCross CardBoard se dá pořídit již za necelých 250 korun. Zážitky přitom nabízí překvapivě silné, a tak je takové řešení vhodné pro ty, kdo si chtějí virtuální realitu nejprve vyzkoušet, než se rozhodnou pro některou z pokročilejších cest.

Velkým propagátorem virtuální reality je korejský Samsung, který připravil své vlastní brýle pro virtuální realitu ve spolupráci se známou firmou Oculus. Samsung Gear VR jsou brýle určené pro vybrané modely korejské značky, jmenovitě pro typy řady Galaxy S7 a starší S6 (včetně edge+). V nové generaci jsou brýle připraveny i na budoucí modely, které dostanou nový USB-C konektor. Brýle Gear VR jsou velmi pohodlné a mají pokročilejší možnosti ovládání než obyčejný CardBoard, stále však spoléhají na smartphone a jeho displej.

VARIANTA

4

VARIANTA

3

SONY PLAYSTATION VR

HTC VIVE

CENA: 10 790 Kč

CENA: 25 999 Kč

Virtuální realita samozřejmě sahá i za hranice světa chytrých telefonů. Užívat si ji mohou i majitelé herních konzolí, například oblíbeného Sony PlayStation. Sada nazvaná PlayStation VR patří již k velmi pokročilým zařízením pro virtuální realitu. Krom samotné konzole vyžaduje ještě kameru PlayStation Eye. Hráč má ovšem zaručen maximální uživatelský komfort a podporu řady špičkových videoher, které svou vizuální atraktivitou pochopitelně výrazně překonávají ty, které známe z mobilních zařízení.

V současnosti asi nejpokročilejším řešením pro virtuální realitu je HTC Vive. Tato sada je určena ke spolupráci se špičkovým herním PC a přináší uživatelům asi nejhlubší herní zážitky. A to i díky tomu, že pohyb uživatele sledují dvě základové stanice, které snímají pohyb brýlí a dvojice ovladačů, které má uživatel v rukou. Díky tomu se hráč přenese přímo do virtuálního světa a může jím svýma rukama manipulovat. HTC Vive zajistí přístup k desítkám speciálně pro něj vytvořených her nebo k hernímu katalogu SteamVR i dalším službám.

Březen 2017 STUDENTA 63

ŠKOLY A MY

ZE SVĚTA UNIVERZIT

Jaro, to slastné období klidu po hektickém zkouškovém, kdy jdeme vstříc novému semestru a nejrůznějším akcím, je tady! Co se stalo a co vás v nadcházejícím měsíci nemine?

Text: Radka Bartošová

FANDÍME VĚDĚLI JSTE… Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy přineslo hodnocení 21 českých ve­ řejných vysokých škol a 130 fakult v České republice za rok 2016. Na základě analýzy 85 vytvořených ukazatelů hodnotilo např. vě­ deckou, výzkumnou a tvůrčí orientaci, mezi­ národní otevřenost a atraktivitu, zaměření na praxi a další vzdělávání nebo třeba uplatnění absolventů na trhu práce.

Které fakulty tedy patří mezi ty nejlepší?

Například Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyniká mezi přírodovědeckým zaměřením. V humanitních oborech exceluje Univerzita Karlova, a to její Evangelická teologická fakulta a Filozofická fakulta. Lídrem v ekonomii je Fakulta financí a účetnictví pražské Vysoké školy ekonomické.

Mezi techniky vyniká Fakulta chemicko-inže­ nýrská Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze a Fakulta chemické technologie VŠCHT. V IT boduje Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta informatiky brněnské Masarykovy univerzity.

Úspěch slavili vysokoškoláci reprezentující Českou republiku na 28. zimní světové univerziádě v Kazachstánu. Na těchto hrách, jejichž program je velmi podobný s programem olympijských her, vybojovali čeští studenti dvě zlaté, dvě stříbrné a pět bronzových medailí.

V celkovém pořadí států skončili na skvělém 11. místě. Gratulujeme!

Jedinečnou laboratorní pomůcku, která do­ posud neměla na trhu obdoby, vyvinul vědecký tým pod vedením Karla Koberny z Ústavu mo­ lekulární a translační medicíny Lékařské fakul­ ty Univerzity Palackého. Speciální separátor UniTrap může být použit pro magnetickou separaci, výzkum magnetických částic nebo laboratorní diagnostiku. Jen tak dál! :) Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zúčastní finále prestižní robotické soutěže v Abú Dhabí ve dnech 16. a 17. března.

Tým výzkumné skupiny multirobotických systémů pod vedením dr. Martina Sasky na finálové přípravy prestižní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Sledujte reportáže z pří­ prav i soutěže na Facebooku ČVUT FEL.

CO VÁS ČEKÁ?

Miss Agro, jediná oficiální soutěž krásy České zemědělské univerzity v Praze, právě začíná. Pokud toužíte zažít spoustu zábavy, získat řadu zkušeností a vyhrát skvělé ceny, neváhejte a přihlaste se – možnost máte do 20. března. Třeba budete novou královnou ČZU právě vy.

Studenti architektury a stavebnictví se mohou utkat v druhém ročníku soutěže Český ostrovní dům. Cílem je navrhnout budovy, které budou díky využití pokročilých technologií schopné fungovat nezávisle na inženýrských sítích. Pokud máte nápad, určitě využijte šanci a přihlaste se do konce května.

Další ročník týmové programovací soutěže pro studenty všech ročníků vysokých škol UnIT se bude konat 11. dubna v Nové budově ČVUT v Praze. Poměřit si své progra­ movací schopnosti budete moct na reálných zadáních společně se studenty třeba z VUT, UK nebo VŠE.

Máte tip na akci, úspěšného studenta nebo jen info z vaší univerzity, které stojí za zveřejnění? Napište nám na redakce@studenta.cz!

64 STUDENTA Březen 2017

Tomáš Dianiška, Braňo Holiček

PŘÍSNĚ TAJNÉ: HRUBÁ NEMRAVNOST

Strhující představení volně vychází z pozoruhodného života geniálního britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Mathisona Turinga, který je považovaný za jednoho ze zakladatelů moderní informatiky. Ve třicátých letech 20. století vytvořil první matematický model „počítacího stroje“, za druhé světové války rozhodujícím způsobem přispěl k prolomení německého kódu Enigma, a také se podílel na sestrojení prvních moderních počítačů.

DIVADLO POD PALMOVKOU Zenklova 34 Praha 8 - Libeň tel.: 283 011 127

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST metro B (stanice Palmovka), tramvaj č. 1, 3, 6, 10, 14, 16, 24, 25, autobus 109, 140, 185, 302

POKLADNA je otevřena v po – pá od 11 – 18 hodin a hodinu před představením.

WWW.PODPALMOVKOU.CZ WWW.PALMOFFKA.CZ

22 OTÁZEK PRO JIRKU PRSKAVCE

NEJEZDÍM NA JISTOTU TA TĚ DOSTANE NA 11. MÍSTO

1

8

Co je pro tebe v životě vůbec nejdůležitější?

Být spokojený. Já jsem vždycky chtěl dělat to, co mě bude bavit. Mám to štěstí, že můžu dělat věc, která mě naplňuje, a navíc mě dneska i živí.

Voda je můj život a bez ní bych si ho nedokázal ani představit. Samozřejmě rodina a přátelé jsou to nejvíc, ale zase z jiné stránky života.

2 3

Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch?

Mám dva tituly Mistra světa, což bylo nejtěžší po sportovní stránce. A bronzová medaile z OH byla zase nejvíc po té psychické. To zatím považuji za ty největší úspěchy, ale tvrdě pracuji, aby přišly další.

4

A co naopak za neúspěch?

Když jsem vyhořel na MS v Americe, kde jsem jezdil nejrychlejší časy a měl jsem minimálně na medaili. Jenže nakonec to nedopadlo.

Co pro tebe znamená studium?

Strašně důležitá, ale občas i hrozně nepříjemná věc do té doby, než jsem dodělal střední. Poté, co jsem začal studovat VŠ, se učím věci, které mě docela baví, a beru to jinak. Takže dneska to není až tak hrozné, ale rozhodně to nepřetržitě nevyhledávám.

9

10

Který člověk zatím ve tvém životě sehrál největší roli a proč?

Jednoznačně rodiče. A hlavně táta, s kterým jsem od malička jezdil po soustředěních a až na malé výjimky jsme spolu nikdy neměli problém.

11

Co tě v poslední době nejvíc naštvalo?

Pořezání Petry Kvitové! To je nehorázná věc, strašná.

12 13

Jaký máš recept na kritiku ostatních?

Kritizovat může jenom trenér. Názory ostatních, samozřejmě záleží na tom, čí jsou, můžu respektovat, ale až tak mě nezajímají.

Celkem se ale snažím, aby ta kritika nebyla příliš častá.

5

Co tě v poslední době nejvíc potěšilo?

Vítězství Lukáše Krpálka v anketě Sportovec roku. Je to neskutečný borec, úžasný člověk.

Moc jsem mu to přál.

Jakými třemi slovy bys popsal umění?

Prostor. Dynamika. Radost.

14

Už jsi našel svůj životní cíl? Jestli ano, co to je? Životním cílem je být zdravý, spokojený a šťastný.

Držet se rodiny, která mě nikdy nezklame a být šťastný s těmi, na kterých mi záleží. A co se vody týče, dělat maximum pro to, abych byl nadále co nejvíc úspěšný a jednou si splnil ten svůj dětský sen. :) Že neuhádnete, co to je?

15 16

6 7

Čím se zaručeně dostaneš ze špatné nálady?

Zaručeně? Snad se nebudete zlobit, ale stačí tři písmena? SEX…

Pamatuješ si nějaký moment, který ti změnil život?

Sportovní život určitě. Ještě v juniorech, když jsem si nevyjel finále na MSJ a skončil jsem jedenáctý. Jel jsem jízdu na jistotu. Od té doby jsem už na jistotu nikdy nejel.

Co pro tebe znamená odpočívat?

To vím naprosto přesně. Ležet v posteli a nedělat nic.

18 19

Kdyby ses neživil tím, čím se živíš teď, co bys dělal?

S největší určitostí bych byl milionář a cestoval po světě.

Jaký byl tvůj dosavadní životní sportovní výkon?

Je těžké vybrat jeden. Ale kdybyste mě mučili, asi bych zmínil Mistrovství světa v Londýně v roce 2015.

Co už bys nikdy v životě nechtěl zažít?

Maturitu. :) Co bys naopak chtěl zažít znovu, ale víš, že už to nikdy nepůjde?

Olympijské hry mládeže v Singapuru.

To bylo něco.

17

Jiří Prskavec, 23 let, kajakář

20

Máš rád na cestách i v životě plán, nebo radši jedeš bez něj?

Někdy je rozhodně příjemné být bez plánu. Ale tím, že můj život se odvíjí od sportu, tak mám většinu času rozplánovanou na minuty.

Komu a jaké bys dal vyznamenání, kdyby sis ho mohl úplně vymyslet?

Tátovi za to, že to se mnou dokázal vydržet až do teď.

21 22

Pamatuješ si na chvíli, kdy sis uvědomil, že už víš, co chceš v životě dělat?

Pamatuji, ale bylo to už asi v osmi letech, když jsem poprvé vybojoval medaili na kajaku. To nejde zapomenout.

Co nejradši sdílíš se světem?

Fotky z cest a ze zajímavých míst a někdy taky nějaké zajímavé věci, které se mi na vodě povedou.

Co si naopak necháváš jen pro sebe?

Snažím se držet si soukromí, a proto nepřidávám často fotky z domova a z krásných chvil s rodinou. Ty jsou výjimečné a to si chci ochránit pro sebe a své nejbližší.

Vydavatel (info@studenta.cz): Studenta Media, s. r. o., Anglická 20, 120 00 Praha 2, IČ 27678148 Redakce (redakce@studenta.cz): Markéta Paráčková (šéfredaktorka), Radka Bartošová (asistentka redakce), Richard Valoušek, Eva Samšuková, Ella Mahdalová, Markéta Henzlová, Luděk Vokáč, Mojmír Sedláček, Kristýna Dolejšová Fotografové: Jindra Kodíček, Martin Watch Design: Alena Palečková, Petra Lorse Jazyková korektura: Soňa Čapková, Tereza Ladová Distribuce: Tomáš Hohn Copyright © 2017 Studenta Media s.r.o, Studenta vychází šestkrát ročně, tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Uzávěrka: 20. února 2017, distribuce: 8. března 2017, příští číslo vyjde: 12. dubna 2017. Registrace MK ČR E 16630 66 STUDENTA Březen 2017

Přilba na in-line MF 5 12 odvětrávacích otvorů.

Polystyrenová výstelka a skořepina z ABS.

389

Kč

Sada 3 chráničů FIT 5 Skořepina z ABS s pěnovým polstrováním. Pružný textilní návlek s prodyšnou síťovinou.

439

Kč

In-line brusle FIT 3 Poloměkká konstrukce boty a silný jazyk. Kolečka o průměru 76 mm. Ložiska ABEC 3.

899

Kč