Studenta 52 Listopad 2016 by Studenta

MAGAZÍN PORTÁLU WWW.STUDENTA.CZ 52. ČÍSLO / LISTOPAD 2016 / ZDARMA

V EVROPĚ, DOMA, ON-LINE:

CÍTÍME SE V BEZPEČÍ?

EDITORIAL

obsah TÉMA

8 10 18 28

Bezpečí vs. nebezpečí Kam kráčíš, Evropo? Pozor na kyberprostor! S Alenou o bitcoinech

KARIÉRA

34 36 44 46

Hledá se ajťák Představujeme Facult Proudly slaví narozky Pozor, startuje Universum!

LIFESTYLE

58 O Arabech a šátcích 62 Špinavé, leč pohodové Portugalsko 76 Nová kulturní krev

editorial

ezpečí je relativní, ironie věčná. Třeba když se k vám domů někdo pokusí vloupat zrovna tehdy, když připravujete vydání o bezpečnosti. Zatímco spíte. A vy se pak už nikdy necítíte stejně v pohodě jako předtím. Každý večer čtyřikrát kontrolujete, jestli je opravdu zamčeno, i když víte, že jste zamkli a že jste to už minimálně dvakrát kontrolovali. A to je právě ono. Cítíme se v bezpečí, dokud se nestane něco, co to změní. To samozřejmě neříkám, abych vás vyděsila nebo znejistěla. Říkám to, protože čím méně o něčem víme, tím nejistější z toho jsme. Vezměte si třeba staré horory. Málokdy se v nich objevil nějaký násilník se sekerou, ale vyděšení jsme z nich byli kolikrát víc než ze všech těch motorových pil dohromady. Protože to, o čem se mluví a čemu se strhne maska tajemství, bývá o poznání méně děsivé než všechno to, o čem toho zase tak moc nevíme. Proto v tomhle vydání Studenty budeme mluvit o bezpečnosti. Budeme mluvit o tom, že nesouhlasíme s masivním přijímáním muslimských imigrantů do Evropy, ale že střelné zbraně v našem držení nejsou dobrý nápad. Budeme mluvit o bezpečí

a nebezpečí v kyberprostoru a o obrovské nejistotě, kterou představuje bankovní systém – a málokdo o tom ví. Budeme mluvit o „co když“. Ne protože vás chceme strašit, ale protože chceme pravý opak. Čím víc toho totiž víme, tím jistější jsme. Že by to zlodějům zabránilo v tom, aby nám rozlomili okno vejpůl, pak to vzdali a šli radši vykrást sousedku? To asi úplně ne. I když víte co? On jeden vlastně nikdy neví. A to je na tom to krásné. Existuje tolik témat, o kterých stojí za to mluvit. Tolik témat, o kterých se nepíše. Tolik témat, která vám třeba v budoucnu budou platná ve věcech, co by vás dnes ani nenapadly. A přesně o nich my chceme psát. To je přece o tolik zajímavější než se někde hádat s ministry. Příjemné čtení všem (tohle vydání je fakt nadupané, mimochodem)

P. S. Pište mi tipy na témata, o kterých byste si rádi přečetli, na redakce@studenta.cz. Nápadů není nikdy dost. :)

PARTNEŘI STUDENTY: FACEBOOK.COM/STUDENTA.CZ TWITTER.COM/STUDENTACZ

Listopad 2016 STUDENTA 3

ZE ZÁKULISÍ

CO DĚLÁME, KDYŽ ZROVNA NEDĚLÁME

STUDENTU

Trochu toho „chillu“ potřebuje každý z nás, ať už ve/po škole, nebo třeba v/po práci. :) Jak odpočíváme my ve Studentě, když se zrovna nevěnujeme tvorbě časopisu? Aktivně! Jednak rádi slavíme (ale to děláme asi všichni) a pak se taky pravidelně účastníme různých odborných školení a konferencí, kde sbíráme inspiraci, abychom vám vždycky mohli přinést to úplně nej. Jo, a taky se máme rádi, tak jeden pro druhého občas něco napečeme. To docela jde, ne? :) Jak relaxujete vy? Napište nám.

Tip

A víš, co je u nás ještě nového? Zamilovali jsme se! Šíleně. :) Do vůně Mad Love, kterou v těchto dnech po celém světě představuje zpěvačka Katy Perry. Je to totiž vůně vyloženě návyková! Voní po všem tom, co máme na světě nejradši: jablečný sorbet, jahody, grapefruit, pivoňky, jasmín, srdcovka nádherná, kokosové dřevo a pižmo. Zkuste ji taky, zaručeně okouzlí a omámí smysly. Takový nápoj lásky Chcete vědět, co je u nás nového? Sledujte @studentacz na Instagramu, nebo se u nás někdy stavte. Třeba na něco dobrého. ;) 4 STUDENTA Listopad 2016

nové generace.

Jaký příběh budou vyprávět vaše hodinky?

České dřevěné hodinky Wooden land www.wooden.land

TÉMA

OBJEKTIVNĚ:

ČESKO JE ŠESTÁ NEJBEZPEČNĚJŠÍ ZEMĚ NA SVĚTĚ

Jedno z nejčastěji skloňovaných slov v souvislosti s žitím v České republice a v Evropě je v posledních měsících bezpečnost. Leckdo se cítí v ohrožení do takové míry, že přemýšlí nad balením kufrů či nákupem zbraně, jiní naopak dál vesele nezamykají svá auta nebo byty. Co to ale bezpečnost vlastně je? Jak s ní na tom jsme v naší kotlině? A jak v bezpečí či nebezpečí se tu cítíme my studenti? Text: Bára Baštová

ezpečnost jako taková se dá přesně nadefinovat poměrně složitě, protože se používá v mnoha souvislostech a oborech od společenskovědních přes přírodovědné až po technické. Obvykle je ale bezpečnost definována jako stav, kdy nehrozí nebezpečí ani rizika. Slovo samotné pochází z latinského výrazu „securus“ mající význam bezstarostný nebo klidný. Téma bezpečnosti se v poslední době stále častěji objevuje i mimo specializované kruhy. Málokdo mohl přehlédnout třeba několik kontroverzních „protestsongů“, které zahýbaly českými médii a které těžily právě z tematiky obav o bezpečnost. Je tedy zřejmé, že se vlastním pocitem bezpečí, obavami o svou rodinu, stát či kontinent momentálně zabývá široká veřejnost. A jak na tom tedy v Česku jsme?

EVROPA NEJBEZPEČNĚJŠÍM KONTINENTEM Subjektivní pocit bezpečí se samozřejmě u každého liší, ale při objektivně vědeckém přístupu zjistíme, že existují různé parametry, podle nichž je možné relativní bezpečnost země zkoumat. A ať už se někdo bojí procházet v noci po městě, nebo naopak nepřikládá bezpečnostním opatřením vážnost vůbec, existují žebříčky, díky nimž lze zhodnotit, jak na tom Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi světa je. Mezi jeden z nejvýznamnějších patří GPI – Global Peace Index, tedy Index světového míru, který je už deset let každoročně zveřejňován pod záštitou organizace Institute of Economics and Peace. Tato instituce hodnotí mír v jednotlivých zemích podle třiadvaceti kritérií, mezi které patří například četnost násilí a kriminality, politická nestabilita, vztahy se sousedícími státy, terorismus, vnitřní konflikty nebo třeba přístup ke zbraním. 6 STUDENTA Listopad 2016

2 3

NEJBEZPEČNĚJŠÍ ZEMĚ SVĚTA 1.

ISLAND

2. DÁNSKO 3. RAKOUSKO 4. NOVÝ ZÉLAND

5. 6. 7. 8. 9. 10.

PORTUGALSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÝCARSKO KANADA JAPONSKO SLOVINSKO

Nejbezpečnějším kontinentem byla letos zvolena Evropa a na žebříčku jednotlivých nejbezpečnějších zemí zabíraly evropské země z prvních deseti míst hned sedm, a to včetně první příčky, kterou obsadil Island. Z mimoevropských zemí se do první desítky probojovaly pouze Nový Zéland, Kanada a Japonsko. A navzdory tomu, že se mnozí možná necítí v Česku příliš bezpečně, umístila se letos naše republika na šestém místě z celých 163 států. Dobře jsme si vedli ve všech hodnocených kritériích, na škále jako ve škole od 1 do 5 jsme byli obvykle hodnoceni známkami 1–1,5. Nejhůře jsme dopadli v parametru hodnotícím policii a bezpečnostní složky se známkou 2,8. V historii hodnocení GPI je naše

Zdroj: Global Peace Index 2016

letošní umístění zatím tím úplně nejlepším, kterého jsme kdy dosáhli. Od roku 2008, kdy proběhlo první hodnocení a kdy jsme zaujali jednadvacáté místo, se Česká republika nicméně vždy vešla do první dvacítky zemí.

NEJHORŠÍ JE PRAHA, NEJBEZPEČNĚJŠÍ VYSOČINA Podíváme-li se na množství vražd, tak podle instituce UNODC (United Nations Office on Drugs and Crime) byl v roce 2012 světový průměr 6,2 vražd na 100 000 lidí. V České republice jsme se v žebříčku opět drželi na předních příčkách s číslem 0,7. Znásilnění u nás v roce 2009 bylo 4,6 na 100 000 obyvatel, což je méně než například v Německu, Velké Británii nebo Holandsku.

Policie letos také informovala, že podle statistik za rok 2015 byl počet nejbrutálnějších trestných činů od roku 2000 vůbec nejnižší. Celková kriminalita se meziročně snížila o více než 14 % a celkově vzrostla objasněnost případů, kterých byla vyřešena více než polovina. Pravděpodobněji se tak dnes dočkáte kapesní krádeže nebo zločinu na internetu, jejichž četnost naopak stoupla. Tím zaručeně nejhorším krajem, co se počtu kriminálních činů týče, je Praha. Naopak nejbezpečněji se mají lidé na Vysočině. To bylo něco málo objektivních čísel na úvod, abychom vás trochu uklidnili, než se vrhneme na náš vlastní průzkum, který jsme provedli v minulém měsíci a kde jsme se vás ptali na váš subjektivní názor, který se od toho objektivního může dost lišit. Protože kdybychom se řídili jen těmito čísly, nemáme zase tak moc na výběr, kam jinam se od nás přestěhovat za lepším. Letos leda tak na Island, do Dánska, Rakouska, na Nový Zéland nebo do Portugalska (o kterém si mimochodem můžete přečíst víc za polovinou časopisu v našem listopadovém cestopisu).

2 3 11 10

1 4

8 14

13 6

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KRAJE ČR 1.

PRAHA

2. LIBERECKÝ KRAJ 3. ÚSTECKÝ KRAJ 4. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

5. 6. 7. 8. 9.

STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ

10. 11. 12. 13. 14.

KARLOVARSKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ VYSOČINA

Zdroj: mapakriminality.cz, Projekt Otevřené společnosti o. p. s. inzerce

Dentons. Now the world’s largest global elite law firm.

TÉMA

SUBJEKTIVNĚ:

CÍTÍME SE V BEZPEČÍ, ALE… Jak na tom jsme objektivně podle mezinárodních expertů, už víme. Ale co subjektivně? Jak na to nahlíží každý z nás? Když jsme doma, jdeme venku po ulici nebo třeba jedeme metrem. Ohlížíme se za roh? Bojíme se teroristů? Zamykáme na noc dveře? A napadlo by nás vůbec, že je reálná šance, že nás může někdo vykrást nebo přepadnout? Ptali jsme se! Text: Nela Vejvodová

MYSLÍŠ SI, ŽE JE ČESKÁ REPUBLIKA BEZPEČNOU ZEMÍ? 1 % 2 %

7 %

52 %

38 % ANO – 38 % SPÍŠE ANO – 52 % NEVÍM – 2 % SPÍŠE NE – 7 % NE – 1 %

oho? No přece vás, studentů. A nedrželi jsme se při tom při zdi, na naše otázky ohledně subjektivního vnímání bezpečí doma, v Evropě, v našich vztazích, na finančním trhu a ve spoustě jiných aspektů života odpovědělo téměř 1600 vysokoškoláků z celé republiky. Ano, hodně jsme šťourali a ptali se vás na všechno možné a nemožné, ale vyplnit náš dotazník se vyplatilo, protože tady máte výsledky. :) A začněme geograficky, tedy naším státem a Evropou.

BEZPEČÍ VS. NEBEZPEČÍ Téměř devadesát procent z vás to vidí optimisticky: Česká republika je bezpečnou zemí. Hurá! Bezpečnostní experti s vámi souhlasí. A co jiné země? Ptali jsme se, kde jinde je podle vás bezpečněji a nebezpečněji 8 STUDENTA Listopad 2016

než u nás, a výsledky kupodivu docela korespondují s Global Peace Indexem. Bezpečněji než u nás je minimálně pro polovinu z vás ve Švýcarsku (Miss Bezpečnost), ve Skandinávii (trochu objemnější první vicemiss) a v Kanadě (druhá vicemiss). Pro zajímavost, pro šest procent respondentů je bezpečněji než u nás ve Spojených státech, necelá tři procenta by se pak bezpečněji cítila v Rumunsku a pro necelá dvě procenta je bezpečnější i Řecko. To sice není mnoho, ale nápad se cení. Naopak za Miss Nebezpečí jste zvolili USA. Větší nebezpečí než u nás lidem ve Spojených státech hrozí podle 65 procent respondentů. Dále ve Francii (62,5 %) a na Balkáně (54 %). A hádejte co – podle dvou procent odpovědí je více nebezpečno i v Miss Bezpečí, tedy Švýcarsku (když dojde sýr?).

Proč jsme se ptali na váš názor ohledně bezpečí v jiných zemích? Třeba i kvůli Erasmu, na který směřuje stále více studentů. Při výběru destinace pro studium v zahraničí je totiž faktor bezpečnosti klíčový pro více než dvacet procent z vás. Dalších téměř 43 procent ho nebere na lehkou váhu a uvažuje o něm.

DŘÍVE A NYNÍ Je nám dnes bezpečněji než před pěti lety? Šedesátiprocentní většina nevidí rozdíl a cítí se stále stejně. Čtvrtina z nás se kdysi cítila bezpečněji a jen pět procent se cítí bezpečněji dnes. Proč jste se cítili bezpečněji před pěti lety? Odpověď je nasnadě. Uprchlická krize a větší šance, že v Evropě (potažmo přímo u nás) dojde k teroristickému útoku. Souvisí to ale i s tím, že se mnoho respondentů

ZAMYKÁŠ DVEŘE BYTU/KOLEJE, KDYŽ JDEŠ SPÁT?

17 %

38 %

19 %

Vždycky, nikdy nevíš, kdy se k tobě může někdo dobývat – 38 % Většinou, i když nejsem nijak zvlášť paranoidní – 26 %

26 %

Občas, nemyslím si, že by se ke mně měl někdo vloupávat – 19 % Nikdy, nebojím se, že by se ke mně někdo vloupal – 17 %

VE KTERÝCH EVROPSKÝCH A „ZÁPADNÍCH“ ZEMÍCH JE PODLE TEBE VĚTŠÍ NEBEZPEČÍ NEŽ V ČR:

VE KTERÝCH EVROPSKÝCH A „ZÁPADNÍCH“ ZEMÍCH JE PODLE TEBE VĚTŠÍ BEZPEČÍ NEŽ V ČR:

52 %

KANADA RAKOUSKO ZEMĚ BENELUXU

54 %

BALKÁNSKÉ ZEMĚ

53 %

RUMUNSKO

50 %

AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND

63 %

FRANCIE

54 %

SKANDINÁVSKÉ ZEMĚ

65 %

USA

67 %

ŠVÝCARSKO

51 %

NĚMECKO

28 %

ŘECKO

25 %

v průběhu minulých pěti let přestěhovalo od rodičů na koleje do větších měst, kde hrozí více rizika než v menších městečcích a vesnicích. Podle některých odpovědí jsme také jednoduše jako mladí neměli tolik rozumu a byli naivní. Paradoxně stejné odpovědi mnohdy zaznívaly i z opačného tábora, tedy z toho, který se dnes cítí bezpečněji než před několika lety. Jste starší, a tudíž méně ustrašení, město je bezpečnější než vesnice. Podle téměř 30 procent respondentů je ale dnešní bezpečnostní situace lepší proto, že se zvýšilo povědomí o různých nebezpečích a lidé si dávají větší pozor. Navíc je díky moderním technologiím jednodušší případnému zločinu zabránit. Ve zefektivnění práce policie pak věří zhruba šest procent zpovídaných.

43 %

PŘIPADÁŠ SI STEJNĚ V BEZPEČÍ PŘED PĚTI LETY A DNES?

9 %

26 %

5 %

Nevidím rozdíl, cítím se pořád

60 %

stejně – 60 % Před pěti lety jsem se cítil/a bezpečněji – 26 % Nemůžu posoudit – 9 % Cítím se bezpečněji dnes – 5 %

Listopad 2016 STUDENTA 9

TÉMA

Foto: Hanuš Frolík

KAM KRÁČÍŠ, EVROPO?

Stále častěji slyšíme, že v Evropě přestává být bezpečno. Alespoň to nám tedy tvrdí média – ať už v souvislosti s přílivem migrantů z muslimského světa a rostoucím počtem teroristických útoků na území evropských zemí, nebo kvůli ekonomicko-politickým změnám, které kontinent čekají třeba v souvislosti s tzv. brexitem. Jaká je budoucnost Evropy, máme se na co těšit nebo čeho bát? Na toto téma jsme si povídali politologem, ekonomem a dlouholetým analytikem politických a hospodářských procesů Dr. habil. Petrem Robejškem. 10 STUDENTA Listopad 2016

MĚLO BY PODLE TEBE TURECKO ZÍSKAT BEZVÍZOVÝ VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE?

30 %

1 %

61 %

ROZHODNĚ NE – 61 % SPÍŠE NE – 30 % SPÍŠE ANO – 8 %

Zdroj: Průzkum „Studenti a politika“. Studenta Media, 2016

ritové nedávno hlasovali o vystoupení z Evropské unie, a byť více než 75 % tamních mladých voličů bylo pro setrvání v Unii, jen 36 % z nich přišlo k urnám. O čem to podle vás svědčí? Svědčí to o tom, že volba skutečně může vývoj společnosti ovlivnit. Ale je přece jenom potřeba se jí zúčastnit. Mladí Britové chtěli zřejmě zůstat v EU, ale dali přednost nějaké zajímavější činnosti než jít hlasovat. Když to nedopadlo podle jejich představ, tak se proti výsledku bouřili a žádali nové referendum. Zřejmě si mysleli, že referendum lze opakovat tak jednoduše jako film na YouTube. Doufám, že alespoň pro některé z nich to byla lekce ve dvojím slova smyslu: Jednak že nestačí si nějaký výsledek přát, ale je nutné pro to aspoň minimum udělat. A druhé poučení: K demokracii patří i ochota respektovat většinové rozhodnutí, přestože k němu mám výhrady. I čeští studenti si ve většině přejí v EU zůstat. Jaký na to máte názor vy, měli bychom vystoupit, či nikoli? Členství v EU není smyslem samo o sobě, nýbrž pouze nástrojem pro dosahování politických a ekonomických cílů. Členství něco dává a něco (v nejširším slova smyslu) bere. Realisticky viděno nám zatím členství dává více, než bere. „Náklady“ členství však zejména v posledních letech stoupají. Když

dosavadní vývoj extrapoluji, tak se blíží okamžik, kdy bychom začali na členství doplácet. Pak je třeba vystoupit.

REFERENDUM NELZE OPAKOVAT TAK JEDNODUŠE JAKO FILM NA YOUTUBE Mnozí tvrdí, že kdybychom z EU vystoupili, pohltí nás Rusko. Jsou to podle vás oprávněné obavy? Každá země má důvody obávat se každého silnějšího hráče. Silnější ovlivňuje vývoj ve slabší zemi, dokonce i když na ni nezaútočí. Již tím, že silnější hráč naplňuje svoje cíle, tak automaticky ovlivňuje (někdy pozitivně, ale většinou negativně) šance slabší země uskutečňovat její zájmy. Také Rusko může a vždy bude své předpolí ovlivňovat, a to aniž by je muselo obsadit. Praha se musí snažit tyto tlaky vyvážit protitlaky. EU budila okolo roku 2004 ve většině českých elit a obyvatel naděje v tom smyslu, že by mohla působit jako protiváha ruských zájmů. Ve stavu, ve kterém se EU dnes nachází a vzhledem k požadavkům, které klade na členské země, již tento optimistický předpoklad nepochybně neplatí. Trochu větší, ale určitě ne absolutní jistotu poskytuje NATO.

ROZHODNĚ ANO – 1 %

Když už jsme u Ruska, souhlasíte s prohlubováním ekonomických a diplomatických vztahů s Ruskem a Čínou? Souhlas nebo nesouhlas s nějakou událostí je sice legitimní, ale je pouze prvním krokem. Kdo chce svůj soud podložit realistickou analýzou, ten musí udělat mnohem více. K tomu patří kupříkladu srovnání míry, v jaké u nás Čína investuje, s tím, kolik investuje jinde ve světě. Když tak učiníme, zjistíme, že čínské ekonomické angažmá v České republice není až tak dramatické. O diplomatických vztazích s Ruskem se dá říci něco podobného. A navíc. Jestliže je rusko-česká politika koníčkem prezidenta Zemana, tak platí i to, že po ukončení jeho mandátu vámi zmíněné prohlubovaní diplomatických vztahů s Ruskem skončí. To, co on „prorusky“ demonstruje, jsou převážně diplomatická gesta. Mám dojem, že téma „prohlubování vztahů s Ruskem a s Čínou“ je účelově dramatizováno těmi, kteří hledají důvody ke kritice prezidenta Zemana. Pojďme od Ruska k Turecku. Drtivá většina českých studentů, kterých jsme se ptali v našem nedávném politickém průzkumu, je proti tomu, aby Turecko získalo bezvízový vstup do EU. Jaký na to máte názor? Jaká je šance, že se to reálně stane, a co by nám to přineslo? Bezvízový styk s Tureckem by byl dotažením Listopad 2016 STUDENTA 11

TÉMA

JAKÝ JE TVŮJ NÁZOR NA UPRCHLICKOU VLNU PROUDÍCÍ DO EVROPY? Věřím, že celá uprchlická vlna je motivována

24 % 21 %

32 %

ekonomicky, ne bezpečnostně – ti lidé sem neutíkají před válkou, ale za lepším – 32 % Myslím, že uprchlická vlna je jen první fází kolonizace Evropy muslimy a pokud s tím něco neuděláme, brzy nebudeme moct – 23 % Ti lidé přece utíkají před válkou, mělo by se jim pomoci – 21 %

23 %

Ostatní (volné) odpovědi – 24 %

Zdroj: Průzkum „Studenti a politika“. Studenta Media, 2016

prodělečného „obchodu“ s Ankarou. Do Evropy by sice přicházelo méně migrantů, ale volný vstup by mělo 75 milionů Turků. Jenom jako příklad této prodělečnosti: Některé z nich, třeba členy kurdské menšiny, by Ankara nemusela pustit zpět a vzhledem k nezodpovědné azylové politice Západoevropanů by jistě mohli zůstat na kontinentě. Ankara by tak elegantně exportovala značný díl konfliktního potenciálu Turecka do EU. Kdyby záleželo jen na německé kancléřce, tak bude bezvízový styk umožněn. Ona především nechce přiznat chybu, kterou udělala masovým udělováním azylu komukoli, a nechce ji ani korigovat v tom smyslu, že by německé hranice uzavřely německé úřady. Smlouva s Tureckem totiž vede k tomu, že německé hranice de facto hlídají turečtí pohraničníci. Uprchlická/migrační krize je dnes velmi palčivým tématem. Mnoho studentů se domnívá, že není způsobena válkou, ale ekonomicky, případně že jde o předvoj kolonizace Západu islámem. Co si o tom myslíte vy? Odpovím v širších souvislostech. Islám nemá potenciál na to, aby Západ kolonizoval,

12 STUDENTA Listopad 2016

a sebezáchovné energie západních společností díky bohu fungují. A proto interpretuji agresivní hnutí, která se odvolávají na islám nikoli jako indikátory vzestupu, nýbrž spíše jako důkazy slabosti islámské civilizace a jejích obtíží vyrovnat se s výzvami 21. století. To je jedna důležitá proměnná. Druhá se týká toho, že občané evropských zemí postupně donutí své liknavé a místy bezpáteřní politiky, aby proti civilizačnímu infikování Evropy použili násilné prostředky. Největší nebezpečí při tom všem vidím v nepochopení následujícího faktu: I ti, kteří jsou na útěku, jsou součástí společnosti, v nichž je na denním pořádku ponižování žen, chaos a brutální násilí. I oni patří ke společnosti, kde se lidé vzájemně vyhazují do vzduchu jen proto, že ten druhý vnímá boha trochu jinak. Migranti svoje názory a způsob života neodloží na evropské hranici, nýbrž je budou chtít žít i zde. Jenom velmi malá část z nich je schopná a ochotná se asimilovat, tak jako to dokážou Vietnamci nebo Ukrajinci. A konečně. Evropané dluží soucit a solidaritu jenom vlastním spoluobčanům. Ti, kteří přicházejí, tu sice mohou žít v bezpečí, ale zůstat smějí jen tehdy, když se budou řídit našimi pravidly.

KDO JE PETR ROBEJŠEK? Dr. habil. Petr Robejšek vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a Univerzitu Hamburk. Přes pětadvacet let se zabývá analýzou hospodářských a politických procesů, publikoval řadu odborných a populárních článků a jako vědecký pracovník a posléze jako ředitel působil řadu let v Mezinárodním institutu pro politiku a hospodářství. Od roku 2007 působí jako nezávislý poradce pro strategické otázky a dlouhodobě žije v Německu.

KDO HRY?

playboyfragrances.com ÂŠÂ 2016. Playboy Enterprises International, Inc. Playboy and the Rabbit Head Design are trademarks of Playboy Enterprises International, Inc. and used under license by Coty

TÉMA

DÁL UŽ ANI KROK! VÍTE, CO JE PŘIMĚŘENÁ OBRANA? V souvislosti s bezpečím a s možnou nelichotivou budoucností Česka nebo Evropy jako celku jsme se zamysleli i nad možnostmi obrany, které člověk v praxi má. V Praze nejsme na Divokém západě, i když to tak podle statistik občas trochu vypadá, a většina z vás nesouhlasí s nošením střelné zbraně pro potřeby sebeobrany. Jak jinak se ale můžeme účinně a legálně bránit možnému útoku a co už je za hranou? Podívali jsme se na to, co se u nás i jinde smí a s jakou obranou už byste naopak měli u soudu potíže. Text: Mojmír Sedláček

řiměřená obrana, v tuzemském právu známá pod pojmem nutná obrana, je docela těžkým oříškem i pro zkušené právníky. Její klíčovou složkou je totiž otázka adekvátnosti obrany vůči útoku. Ono to totiž ve skutečnosti není jen tak, když se chcete efektivně bránit. Naše právo totiž používá podivná slovíčka jako „zjevně“, „očividně“ 14 STUDENTA Listopad 2016

a podobně. Když se potom bráníte před útočníkem, musíte v krizové situaci správně vyhodnotit, jaká forma obrany je vhodná a adekvátní. A že si nad hodnocením, jestli ta či ona obrana byla ideálním řešením dané situace, mohou lámat hlavy i skutečné bedny! Možná vás napadlo, od kdy nutnou obranu vůbec řešíme. Nejedná se o úplnou novotu,

datuje se totiž až do 18. století. Tehdy začali filosofové rozvíjet myšlenky o moderním pojetí státu a o společenské smlouvě mezi jednotlivcem a státem. Důsledkem těchto úvah byl i vznik sebeobrany, kterou stát akceptoval. Politici a myslitelé totiž chápali, že zástupci státu nemohou být u všech zločinů, a jedinci by tedy měli mít právo na přijatelnou obranu.

JE PODLE VÁS NOŠENÍ OSOBNÍ ZBRANĚ PRO ÚČELY SEBEOBRANY DOBRÝ NÁPAD?

20 %

48 %

Ne, čím víc lidí bude mít střelnou zbraň, tím víc vážnějších konfliktů budeme zaznamenávat – 48 % Ano, každý by měl mít možnost se

26 %

bránit – 26 % Ne, střelná zbraň patří do rukou pouze policii/armádě – 20 % Nevím – 6 %

ČECHY PŘÍSNÉ, ČECHY MÉ Přiměřená obrana patří mezi takzvané činy vylučující protiprávnost – čili je to akt, který by normálně byl zcela jasně posouzen jako nezákonný, ale díky určitým okolnostem tomu tak není. Abyste si z tohoto článku odnesli alespoň dva pojmy, s nimiž potom budete moci machrovat před právní hantýrkou nepolíbenými kamarády, zmíníme dvojici právních principů, jež u nutné obrany nemusejí platit. Jedná se o princip subsidiarity a princip proporcionality. První z nich říká, že se nesmíte bránit v případě, pokud by útok druhého člověka šlo vyřešit jinak, například útěkem či zavoláním policie. Nikdo vám tedy nemůže vyčítat, že jste se rozhodli bránit (a v důsledku obrany útočníka třeba zranili) místo toho, abyste vzali nohy na ramena. A princip proporcionality souvisí s domýšlením následků vlastních činů. Pokud se tedy třeba dívku v parku pokusí nějaký muž znásilnit a ona ho v rámci své obrany zabije, je to vlastně v pořádku, přestože jí hrozil menší újmou, než ona jemu nakonec způsobila. To je dobré vědět, jelikož pokud by tyto dva standardní principy práva platily, efektivní obrana by skoro nebyla možná! V tom je také rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí, což je podobná situace, místo útoku však hrozí „pouze“

nebezpečí, a tak na tyhle dva principy ohled brát musíte. Právo prostě není pro legraci… A ještě jeden tip, který je dobré znát – nutná obrana platí jen ve chvíli, kdy hrozba ze strany útočníka stále trvá. Takže pokud na vás někdo zaútočí a vzápětí začne utíkat pryč, podle práva se už nemáte před čím bránit, a tak byste mu taky měli dát pokoj. Protože kdybyste místo toho raději dali výtečníkovi pořádně na frak, už to není tak úplně obrana, že.

STŮJ, NEBO STŘELÍM! Na našem území je nutná obrana součástí trestních zákoníků už od poloviny 19. století. Asi nikoho nepřekvapí, že tuzemské pojetí významně vychází z tradice německy mluvících zemí, tedy Německa a Rakouska-Uherska. Právě německé pojetí se postupem času vykrystalizovalo ve velmi přísné, naši západní sousedi mají výrazná omezení držení i použití zbraně, extrémní podmínky nevyjímaje. V takovém postoji hrálo samozřejmě velkou roli historické zapojení do dvou světových válek, což se podepsalo i na přiměřené obraně, jejíž pravidla jsou velmi striktně stanovena. Ubránit se západně od Aše proto není jen tak. Naše pojetí je ve srovnání s německým ještě poměrně benevolentní. Oproti Američanům jsme ale vlastně nekompromisní. Svoboda nošení zbraní i jejich

užívání tam má velmi dlouhou tradici. Používá se i více pojem „sebeobrana“ oproti „nutné obraně“, a už toto posunutí významu můžeme považovat za výrazné. Právo na ochranu sebe, svých blízkých i majetku je spojeno se zámořskou mentalitou už od samotného vzniku Spojených států amerických. To je nejlépe charakterizováno takzvanou „castle doctrine“ (doktrínou hradu). Na jejím základě vznikají všechny ty případy, kdy majitel domu čeká s nabitou brokovnicí, a jakmile se na jeho pozemku něco šustne, neváhá pálit. Prostě můj dům, můj hrad. Některé právní úpravy totiž tohle pravidlo i rozšířily. Například v Coloradu bylo ustanoveno, že pokud má majitel domu či pozemku důvodné podezření, že se k němu někdo vloupal s úmyslem spáchat zločin, může použít i smrtící síly, aniž by byl v bezprostředním ohrožení. Docela velká hrozba všem pošťákům aneb jak je možné původně smysluplný zákon dohnat do extrému. Jak vidíte, americké pojetí se od toho českého v mnoha ohledech liší. A je to tak vlastně v pořádku, historický vývoj i odlišná mentalita různých národů vyžaduje úplně jiný přístup. Můžete se zamyslet, jestli je vám bližší ten liberální, založený na neomezitelné svobodě jedince, nebo spíš ten opatrný, snažící se předejít fyzickému násilí, jak to jen jde. Náš průzkum ukazuje spíše tu druhou možnost. Listopad 2016 STUDENTA 15

TÉMA

IZRAEL OČIMA VYSLOUŽILÉHO VOJÁKA:

CÍTÍM SE TU BEZPEČNĚJI NEŽ V EVROPĚ Mnoho z nás má strach, co se s Evropou stane pod náporem uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, kteří k nám už nějaký ten čas tak trochu nezřízeně proudí. Co budeme dělat? Jak se ubráníme terorismu? A budeme se vůbec muset bránit, nebo jen zveličujeme? Pro inspiraci, jak situaci efektivně zvládnout, nemusíme chodit daleko – Izrael.

por mezi Izraelem a Palestinou započal v podstatě už koncem 19. století (dlouho před oficiálním vznikem státu Izrael) a je především bojem o suverenitu v oblasti Blízkého východu. Dohady o půdu, vodní zdroje, status Jeruzaléma a naplňování občanských práv řeší Izrael s Palestinci už opravdu hodně dlouhou dobu. A není ani zdaleka jediným státem, který se v této oblasti potýká s celou řadou konfliktů. Není proto divu, že si mnoho Čechů při zmínce o Blízkém východě vybaví jedno velké bitevní

16 STUDENTA Listopad 2016

Text: Oliver Sálus, foto: archiv Shaie Leviho pole plné strachu, nenávisti a prázdných nábojnic. Izrael mnohdy nevyjímaje. „Já osobně se v Izraeli cítím bezpečně. V dnešní době možná i bezpečněji než v západní Evropě nebo ve Spojených státech,“ říká Shai Levi, Žid, který žije střídavě v Tel Avivu a v Praze. „V českých novinách se občas objevují obrázky ozbrojených vojáků stojících na ulicích. Popravdě ale nevím, odkud se berou, protože já vojáky se samopaly v helmách a neprůstřelných vestách v izraelských městech nevídám prakticky vůbec,“ dodává.

NA VÁLKU JSME ZVYKLÍ To, že nestojí v ulicích, ovšem neznamená, že Izraelci nezůstávají v pozoru. Naopak. Izrael disponuje jednou z nejmodernějších armád na světě a má bohaté zkušenosti i s bojem proti terorismu. „Náš národ je zvyklý na válku, takže ani momentální situace pro nás není ničím nová,“ říká Shai. „Armáda konstantně a pečlivě monitoruje všechny teroristické organizace a veškeré radikální spolky, které by mohly zaútočit, což se ukazuje jako opravdu účinné. Na rozdíl od situací, kdy jediným bezpečnostním opatřením je dvojice

MÁTE POCIT, ŽE SE V NAŠÍ ZEMI V POSLEDNÍM ROCE CITELNĚ ZVÝŠILO RIZIKO TERORISTICKÝCH ÚTOKŮ?

37 %

19 % 3%

34 % ANO – 7 %

SPÍŠE ANO – 19 % SPÍŠE NE – 34 %

vojáků postávající před nákupním centrem,“ neváhá si Shai tak trochu odevzdaně rýpnout do evropských bezpečnostních opatření, které byly zavedeny po opakovaných teroristických útocích ve Francii a v Belgii. Zatímco Izrael je na dlouhodobý monitoring nebezpečných osob a rušných míst zvyklý, v zemích západní Evropy toto víceméně nikdy neprobíhalo, respektive ne do takové míry. My Evropané nejsme zvyklí cítit se v nebezpečí, nejsme zvyklí ohlížet se za roh ani kalkulovat s možností teroristického útoku. I to bezesporu přispělo k tomu, že se tzv. Islámskému státu podařilo na nás opakovaně zaútočit. A migranti proudící do Evropy často bez jakýchkoli dokladů či identifikace nám to rozhodně neusnadňují.

POVINNÁ VOJENSKÁ SLUŽBA PRO VŠECHNY Mladí občané Izraele odcházejí ve věku osmnácti let na povinnou tříletou službu u armády. Tato povinnost se týká mužů i žen a v minulosti se jí zúčastnil samozřejmě i Shai. Dnes dvaačtyřicetiletý muž sloužil po absolvování povinné branné služby dalších devatenáct let jako rezervista. Každý rok

32 % STUDENTŮ

věří, že je uprchlická vlna do Evropy motivovaná ekonomicky, nikoli způsobená válkou

23 % STUDENTŮ

si myslí, že jde o první fázi kolonizace Evropy muslimy

21 % STUDENTŮ NEVÍM – 3 %

si myslí, že by se uprchlíkům mělo pomoci

NE – 37 %

VŽDY SE NAJDE NĚKDO, KDO BUDE CHTÍT NAŠÍ ZEMI UŠKODIT. NAUČILI JSME SE S TÍM ŽÍT A BOJOVAT PROTI TOMU strávil u bojové jednotky jeden měsíc, během kterého se účastnil různých protiteroristických akcí. „Před dvěma lety jsem službu oficiálně ukončil, nicméně stále se účastním dobrovolných akcí armády, a to především z pocitu patriotismu,“ říká Levi. „Mojí občanskou povinností je chránit svou zemi proti vnějším i vnitřním útokům jakéhokoliv nepřítele.“ Místní vláda mu to poměrně ulehčuje. Zatímco Evropská komise začala totiž loni mluvit o přísnější regulaci střelných zbraní mezi civilisty, Izrael se zhruba ve stejné době vydal úplně opačnou cestou a držení střelných zbraní civilisty naopak zjednodušil. Velmi často se zde totiž stává, že je terorista či agresor zastaven a zneškodněn právě civilistou, a nikoli policií. Izrael kromě toho využívá také bezpečnostní stráže v civilu. Ti mají na starost sledování

rušných míst a častokrát ani nejsou ozbrojeni. Každý měsíc se však několik dní školí na speciálních kurzech, aby byli schopni rozpoznat podezřelé chování či předměty na rušných místech, jako jsou například školy či bary.

DISKRIMINACE ARABŮ I přes letité rasové spory v Izraeli pokojně žije zhruba jeden a půl milionu Arabů. Ani ti se ovšem nevyhnou problémům a kritice místních, a to včetně těch, kteří pracují u policie, v politice či jako doktoři nebo právníci. „Osobně mám spoustu arabských přátel, se kterými se denně stýkám, i přesto, že nenávist našich národů v sobě máme všichni zakořeněnou už po několik generací. A bohužel si nemyslím, že by se tenhle spor mohl vyřešit ještě během našich životů.“ Je tedy v Izraeli bezpečněji než v Evropě? Ne i ano. Ne, protože frekvence výskytu teroristických útoků a náboženských násilností je tam viditelně vyšší než u nás, ale ano, protože vysoká úroveň bezpečnostních opatření, připravená armáda a náležitá ostražitost vzbuzují v místních občanech klid. A nebojí se tu očividně ani turisté – v roce 2015 se počet turistů, kteří navštívili Izrael, meziročně zvedl o 9 %. Co vy, zajeli byste se podívat? Listopad 2016 STUDENTA 17

INTERNET JE PERMANENTNÍ MÉDIUM KDYŽ TAM NĚCO VLOŽÍTE, UŽ TO NESMAŽETE, VARUJE HACKER Jak moc jsme v bezpečí na internetu? S Pavlem Luptákem jsme se sešli během pražského Hackers Congressu v Paralelní Polis. Na místě, které dýchá kryptoanarchií, decentralizací a hledáním paralel ke stávajícímu systému. Ačkoli si většina populace představuje hackery jako zlořády, Pavel se věnuje etickému hackování, takzvaným penetračním testům, které se naopak snaží digitální systémy zabezpečit. Kdo jiný toho může o bezpečí na internetu vědět víc než ten, kdo ho každý den vyzývá? Text: Eva Samšuková, foto: Jindra Kodíček 18 STUDENTA Listopad 2016

TÉMA

MÁTE DOJEM, ŽE JSTE V BEZPEČÍ, KDYŽ SURFUJETE NA INTERNETU? Byť se snažím být opatrný/á, nemyslím si, že jsem tam úplně v bezpečí, dneska se dá hacknout všechno – 73 %

Určitě, dávám si velký pozor na to, co sdílím i kde

21 %

nakupuju. Mám různá hesla na různé servery a snažím se vyhýbat podezřelým stránkám – 21 % Nevím, nevyznám se v tom a nemůžu to posoudit – 6 %

73 % E

xistuje nějaký návod na to, jak se stát hackerem? Jednoduchý návod neexistuje, protože hackerství je spíš životní přístup, který se projevuje v různých oblastech života. Člověk hacker si uvědomuje, že je možné překonávat hranice, ať už v IT technologii jako počítačový hacker, nebo třeba ve vědě jako biohacker. Kde bere etický hacker, kterým jsi i ty, potřebné znalosti? Já jsem studoval počítačovou vědu v Praze a v Bratislavě. Začalo to tím, že jsem se seznámil s unixovými systémy, s Linuxem, začal jsem si uvědomovat jejich možnosti i zranitelnosti. Učil jsem se je identifikovat i zneužít. Zhruba od osmnácti jsem působil jako systémový administrátor a po nějakém čase jsem se začal na plný úvazek věnovat IT bezpečnosti a penetračním testům. Ty se provádějí po dohodě se zákazníkem, který je o všem informovaný a nakonec dostane zprávu o všech zranitelnostech svého systému. A asi před deseti lety jsem si na to založil vlastní firmu. Jak bys popsal rozdíl mezi hackerem a programátorem? Programátor, který jde do hloubky, je v něčem fakt dobrý a překračuje hranice, je v podstatě

taky hackerem, například linuxový kernel hacker. Hackeři jsou totiž lidé disponující nadstandardními znalostmi, se kterými dokážou svou práci posunout nějakým novým směrem. Existují pak také takzvaní blackhat hackeři, ti špatní, kteří tyto nabyté zkušenosti využívají pro krádeže dat, na kterých vydělávají za málo času a energie hodně peněz.

VELMI MNOHO VĚCÍ, KTERÉ JSOU ETICKÉ, NENÍ LEGÁLNÍCH Soupeří bílí hackeři, jako jsi ty, s těmi černými? Určitě. Oni je vlastně svým způsobem nahánějí. Whitehat hackeři stejně jako ti blackhat hledají zranitelnosti v systému, ale namísto krádeže na to majitele stránek upozorní a doporučí úpravy, aby se mu do nich v budoucnu blackhat hackeři nedostali. Černí hackeři naopak citlivá data díky těmto zranitelnostem kradou. Udělals někdy jako hacker něco, co bylo v rozporu s pravidly? V minulosti jsem se účastnil několika

hacktivistických projektů. Vlastně všechny naše projekty se Ztohoven jsou nelegální nebo na hraně, ale vždy to bylo pro dobrou věc. Celkově rozlišuji mezi tím, co je etické a co je legální. Velmi mnoho věcí, které jsou etické, není legálních a naopak. Celý svůj život se snažím věci dělat eticky. Někdy to ale opravdu nemusí být legální. Pokud někdo hackne hajzly, kteří jsou zodpovědní za omezování svobody ostatních a ničení lidských životů, tak osobně s tím nemám etický problém. Co konkrétně máš třeba na mysli, co je etické, ale nelegální? To je velmi nebezpečné, skoro kompromitující se o tom bavit. (smích) Například prodej a nákup drog. Myslím, že když se dva lidé rozhodnou dělat oboustranně dobrovolný byznys, aniž by tím ubližovali třetí osobě, tak stát nemá žádné právo do jejich obchodu zasahovat. Je to dobrovolný vztah, který chápu jako etický. A při tom není legální. Takovou situaci pak pomáhá skvěle řešit bitcoin jako digitální měna. V čem si myslíš, že je běžná populace na internetu nejvíce neopatrná? Lidi si vůbec neuvědomují, že internet je permanentní médium. To znamená, že když tam něco nahraješ, vložíš informaci, tak se často Listopad 2016 STUDENTA 19

TÉMA nedá už vůbec smazat. Zůstane tam trvale. Podle toho bychom měli věci na internet dávat. Jako další problém vnímám, že přesto, že lidé si relativně dobře uvědomují náhodné hrozby jako viry nebo malware, tak si dostatečně dobře neuvědomují permanentní hrozby do svého soukromí ze strany státu, jakými jsou „data retention“ zákon nebo nová EET legislativa. Co je v tomhle vlastně nejhorší, sociální sítě? Je to velmi individuální. Já osobně si myslím, že lidé sdílejí informace, které v budoucnosti mohou být zneužity proti nim. Já teď třeba nemusím nic skrývat, chránit svoje údaje. Ale nemám žádnou jistotu, že za chvíli se systém

KDO JE PAVOL LUPTÁK? Pavol Lupták v roce 2007 založil slovenskou společnost Nethemba s. r. o., která se specializuje na penetrační testy a bezpečnost webových aplikací. Stál u vzniku slovenského hackerspace Progressbar v Bratislavě a pražského hackerspace Institute of Cryptoanarchy v Paralelní Polis, kterou založila skupina Ztohoven. Vede slovenskou OWASP pobočku (Open Web Application Security Project) a pravidelně jezdí přednášet na různé světové bezpečnostní konference. Své zkušenosti z IT sbíral celých osmnáct let.

20 STUDENTA Listopad 2016

nepromění v diktaturu, která je použije proti mně. Lidé si také neuvědomují, jaké riziko pro ně představuje samotný stát. I v Česku platil dlouhá léta zákon, který přikazoval mobilním operátorům sbírat hlavičky komunikace všech uživatelů v rámci boje proti terorismu, takzvaný „data retention“ zákon. A to přitom ten zákon zcela potlačuje presumpci neviny.

LIDÉ SI NEUVĚDOMUJÍ, JAKÉ RIZIKO PŘEDSTAVUJE SAMOTNÝ STÁT Kdyby tady ale nebyla instituce státu, jak bys chtěl zaručit naše bezpečí? Stát nám dává častokrát jen iluzi bezpečí. A lidé potřebují žít v iluzích. V čem se můj názor jako bezpečnostního specialisty liší od většinového názoru jiných specialistů, je to, že si myslím, že bezpečnost se nedá vnutit. Evropská unie se teď snaží vnutit různá bezpečnostní opatření a ochranu soukromých údajů. Jakože z jejich pohledu „lidé jsou blbí a my se o ně musíme postarat“. Právě taková legislativa je udělá ještě blbějšími a nezodpovědnějšími. A také si myslím, že to, že jsou lidé blbí a neumějí se postarat o své soukromé údaje, nám nedává právo všechny celoplošně okrást a navýšit tím legislativu, která je ochrání. Když někdo neřeší ochranu svého soukromí, neřeší bezpečnost, tak si ji nezaslouží. Čím bychom si mohli bezpečnost podle tebe zasloužit, tedy se o ni starat? Pokud chcete vystoupit ze své komfortní zóny, určitě doporučuji přejít na operační systém Linux. V případě telefonu doporučuji kompletně ho zašifrovat, pravidelně aktualizovat samotné jádro a aplikace. Na SMS a hovory doporučuji aplikaci Signal s dobrou reputací nebo Wire na videohovory. I na Facebooku teď lze používat Secret Conversations. Z webmailových služeb mohu doporučit Protonmail, Tutanota nebo Riseup. Všechny maily doporučuji šifrovat technologií S/MIME nebo PGP, pokud používáte Gmail, tak doporučuji plugin Mailvelope. Speciálně uživatelé Windows by neměli otevírat podezřelé přílohy.

Mluvil jsi o hrozbě státu. Jak se vlastně díváš na český vzdělávací systém? Beru český a slovenský školský systém za překonaný. Myslím, že máme interaktivní technologie, on-line cvičení a kurzy, které někdy několikanásobně překonávají to, co český či slovenský učitel na škole dokáže poskytnout. Podle mě je už tenhle systém opravdu přežitý, a dokonce mám takovou radikální myšlenku, že by stát nijak neměl zasahovat do vzdělání, určovat osnovy a podobné věci. Měla by to být samotná kompetence škol, co budou učit a co ne. Školský systém

by se tedy dal určitě reformovat a je to právě internet, který tohle drasticky změnil. Cokoli se učit, memorovat nazpaměť je úplně zbytečné, hlavně teď, když máme všichni Google. Nejdůležitější, co by se měli studenti učit, je hledat a využívat, aplikovat informace a získávat reálné znalosti. Jak podle tebe technologie a přehršel informací ovlivňují vztahy mezi lidmi? Velká většina lidí žije v propojených on-line a off-line světech. Vidím to hlavně na sociálních sítích. Je to evoluce. Je to něco jiného,

TO, ŽE JSOU LIDÉ HLOUPÍ, NÁM POŘÁD NEDÁVÁ PRÁVO JE CELOPLOŠNĚ OKRÁST co jsme nikdy neměli. A nelze říct, jestli je to dobré či zlé. Když lidé do ničeho nejsou nuceni a dělají něco, co pokládají za správné, jsou šťastní, tak v tom osobně nevidím žádný problém. Každý se musí naplno rozhodnout pro

fyzický svět či digitální realitu, jestli chce mít mozek někde uploadnutý na síti, nebo ne. V kterém světě se cítíš líp ty? To je zajímavé. Já jsem nějak od svých osmi do dvaceti let žil v podstatě v kybersvětě. A od té doby, co jsem založil firmu, žiju v reálném světě víc než kdy předtím. Takže dnes hodně cestuju a žiju v reálném světě a kombinuji to. Jsem hacktivistický oportunista. Zjistím, co je kde dobré, a tam jdu. Ale mám strašně rád internet a všechno, co umožňuje. I celou internetovou společnost. Listopad 2016 STUDENTA 21

TÉMA

PŘIPRAVTE SE.

NASTUPUJÍ OBORY BUDOUCNOSTI. Nejde ani tak o to, jaké obory se vyplatí studovat teď. Jde spíš o to, jaká odvětví ovládnou příštích dvacet zajisté turbulentních let. Možná se budete divit, ale navzdory „tradici“ nepůjde jen o technické obory. Vítejte v budoucnosti. Text: Nela Vejvodová

ákladní premisu známe asi všichni: už teď chybějí prakticky napříč zeměkoulí nejrůznější technické profese – všemožní inženýři (přes dopravu, životní prostředí nebo komunikační technologie), chemici, a hlavně ajťáci. Už teď je firmy takřka nosí na rukou a plní jim kdejaké přání. Od flexibilní pracovní doby, potažmo přímo práce z domova, přes permanentky do posilovny po firemní herny nebo svačiny zadarmo (srdečně zdravíme do Googlu nebo Skypu). 22 STUDENTA Listopad 2016

Nebudeme si lhát, poptávka po výše zmiňovaných absolventech určitě bude i v následujících letech – už jen z té logiky, že v prvních ročnících jich je chronický nedostatek už několik let. A těžko si lze představit situaci, kdy by se najednou všichni středoškoláci vrhli jen na vyjmenované obory. Ve Studentě jsme se ale podívali trochu dál. Ani ne tak na obory, které v budoucnu budou v životopisech nedostatkové (nebo více nedostatkové než doposud), ale spíš na obory, které

v následujících letech získají na zvuku a důležitosti. Ruku v ruce s tím, jak půjde dopředu pokrok lidstva a jak se bude vyvíjet naše společnost. Už teď totiž (resp. loni) třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že některé dnes absolutně běžné profese do 20 let nebudou potřeba. Jsou mezi nimi například administrativní pracovníci, montážní dělníci nebo prodavači. Naopak mezi těmi, které určitě budeme ještě za 20 let potřebovat, jsou lékaři, vědci nebo zákonodárci.

POVOLÁNÍ, KTERÁ MOHOU DO DVACETI LET ZANIKNOUT 1.

ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍCI, SEKRETÁŘKY APOD.

2. POKLADNÍCI, PRODAVAČI VSTUPENEK A JÍZDENEK APOD. 3. MONTÁŽNÍ DĚLNÍCI VÝROBKŮ A ZAŘÍZENÍ 4. OBSLUHA POJÍZDNÝCH ZAŘÍZENÍ A STROJVEDOUCÍ 5. OBSLUHA STACIONÁRNÍCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 6. ZPRACOVATELÉ POTRAVIN, DŘEVA A TEXTILU 7.

ŘIDIČI MOTOCYKLŮ, AUTOMOBILŮ, AUTOBUSŮ A TRAMVAJÍ

8. KOVÁŘI, NÁSTROJAŘI A PŘÍBUZNÍ PRACOVNÍCI 9. PRACOVNÍCI V OBLASTI UMĚLECKÝCH A TRADIČNÍCH ŘEMESEL A POLYGRAFIE 10. ÚŘEDNÍCI PRO ZPRACOVÁNÍ ČÍSELNÝCH ÚDAJŮ A V LOGISTICE Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015

CO JE MALÉ, JE I UŽITEČNÉ Nebudeme si lhát ani podruhé. Budeme-li mluvit o oborech budoucnosti, většinou se budeme pohybovat v technických vodách, protože zkrátka po humanitně vzdělaných lidech je poptávka dlouhodobě menší a do budoucna nejspíš bude ještě menší. Ale nepředbíhejme. Jedním z oborů budoucnosti budou nesporně nanotechnologie. Ač nanotechnologii neformálně „založil“ slovutný vědec Richard Feynman koncem padesátých let, rozmach tento obor začíná zažívat až teď. Co je malé, je totiž roztomilé, neškodné, a hlavně užitečné. Pomocí nanotechnologií se v příštích letech můžeme dočkat efektivní léčby rakoviny nebo nemoci AIDS. Nanotechnologie stojí za novými multifunkčními a hi-tech materiály, které mohou například zrychlit přenos informací a jeho přesnost, které jsou prakticky nezničitelné a které se hypoteticky mohou samy opravit. Což už ale zavání autonomním uvažováním, které otevírá téma vzpoury strojů (no, spíš stroječků) a celosvětové apokalypsy. Na druhou stranu, z vesmíru se na nás odněkud určitě řítí meteorit. A určitě to bude vypadat líp, když dopadne do zdravého, nablýskaného, nepoškrábatelného a samoopravovacího světa.

JEDNA Z MÁLA NADĚJÍ LIDSTVA Jedeme dál. Meteorit je hypotetickou hudbou daleké budoucnosti. Do té doby je potřeba řešit a ideálně i vyřešit palčivější problémy. Docházející ropu, nedostatek pitné vody

v některých oblastech světa, hladomor, nedostupnou lékařskou péči a mnoho dalších (jenže to bychom tu s výčtem byli ještě za dva dny). Minimálně dva poslední vypočítané globální problémy může výrazně napomoci vyřešit biotechnologie. V laboratorních podmínkách totiž mohou upravené bakterie třeba začít vyrábět v poměrně velkém množství antibiotika nebo třeba inzulin. Biotechnologie může pomoci s čištěním pitné vody. Hlavně ale do oboru biotechnologie patří geneticky modifikované organismy, tedy v dnešní době takřka démonické GMO. Rozhodně nemáme ambici stavět se na stranu zastánců nebo odpůrců geneticky upravených plodin. Faktem ale je, že zvláště v rozvojových oblastech světa, kde je zemědělství, a hlavně nějaký smysluplný výnos ze skromných políček poněkud obtížné, je GMO šancí pro místní obyvatele. Geneticky upravené plodiny jsou odolnější vůči škůdcům, uměle jim lze přidat vitaminy, které třeba malé děti ke správnému vývoji potřebují, nicméně jsou pro ně nedostupné. Mimochodem GMO má v současnosti poměrně velký úspěch v některých oblastech Afriky nebo Asie – právě díky výše vyjmenovaným výhodám oproti „klasickým“ plodinám.

HUMÁČI, NEZOUFEJTE! Budoucnost ale nebude patřit jenom technikům. Šanci dostanou i nadšenci do humanitních věd. Velkou příležitostí pro ně bude data science. Obor, který doposud nemá uspokojivý a výstižný český ekvivalent.

Nepostradatelnost lidí, kteří umějí komunikovat s vnějším světem, rozumějí jednotlivým společenským vrstvám a jejich chování a umějí analyzovat třeba data ze sociálních sítí (návštěvnost, aktivita, návratnost a podobně), si začaly uvědomovat velké společnosti v čele s Facebookem nebo Twitterem. Tyto i další převážně americké firmy začaly v posledních letech budovat celá nová velká oddělení odborníků na lidské chování, která mají za úkol jediné. Zatraktivnit obsah nebo službu co největšímu počtu lidí. Se vší úctou, tento vhled do situace má asi jen málokterý ajťák nebo technik. Znalci data science jsou důležití především pro sociální sítě. Zástupci tohoto progresivního oboru třeba vymysleli vychytávku, která vám na LinkedInu nebo na Facebooku nabízí k přidání lidi, které můžete znát (a většinou je znáte). Stačilo provést úvahu, že když Bára zná Aničku a Davida, s velkou pravděpodobností se bude znát i Anička s Davidem. Proč je tedy všechny nepropojit? S tím, jak půjdou dopředu současné i nové sociální sítě a jak se bude vyvíjet samotná společnost, je prostě potřeba, aby někdo studenou techniku obalil do plyše a udělal ji více „user friendly“.

Zajímá vás víc? Obory budoucnosti vám v listopadu přineseme jako seriál na našem webu www.studenta.cz. Každý týden tam najdete jeden z nich, tak nás sledujte!

TÉMA

KRYPTOMĚNY:

BUDOUCNOST PENĚZ?

Většina z vás si myslí, že jsou vaše peníze v bance v bezpečí. To je fajn. Zamýšleli jste se ale někdy nad možností systémového kolapsu, státního bankrotu anebo třeba jen nad věcí, která se v poslední době různě po světě děje docela často, tedy vůlí banky vaše fondy jednoduše zablokovat a nevydat vám je? Text: Eva Samšuková

teď fakt nepřeháníme. Jednou se může stát, že naběhnete na přepážku a paní vám řekne, že vám vaše peníze prostě nevydá. Protože nařízení shora. Protože je banka zrovna potřebuje k nějakým vlastním účelům. Těmi může být všechno od pokrytí vlastních ztrát až po vyhovění nátlakům státu. Jak to proboha mohou udělat, když jsou ty peníze vaše? Prostě mohou. Bankovní sektor je totiž tvořen soukromými společnostmi a třeba takový bankrot se může týkat jakékoli firmy. Ale to trochu zjednodušujeme. Záměrně. Pokud se ve vás ale po těchhle řádcích vzbudil ne rovnou

24 STUDENTA Listopad 2016

strach, ale obezřetnost, je to dobře. Člověk by měl přemýšlet o tom, co se děje, ať už se rozhodne zvolit jakékoli řešení. A jaká je alternativa k bankám a klasickým národním měnám? Jsou to kryptoměny, tedy decentralizované digitální měny. Ještě poměrně nedávno byly pouze nástrojem několika nadšenců, pak se dostaly do hledáčku bezpečnostních složek a teď se jejich používání začíná celosvětově šířit tak rapidně, že se i mnohé vládní systémy snaží je regulovat. Třeba jako Centrální evropská banka, jejíž bankéři momentálně houfně podporují návrh

Evropské komise registrovat či licencovat směnárny a úschovny s kryptoměnami. Proč? Protože kryptoměna, jako je například bitcoin (momentálně nejrozšířenější digitální měna světa), může nahradit mnoho funkcí bank i státu a provozovat je daleko transparentněji a zcela nezávisle na nich samotných. Penězi to jen začíná.

A CO TO BITCOIN VLASTNĚ JE? Bitcoin je vůbec první kryptoměnou. Byl vytvořen neznámým člověkem nebo skupinou lidí pod pseudonymem Satoshi Nakamoto

VĚŘÍTE, ŽE JSOU V BANCE VAŠE PENÍZE V BEZPEČÍ?

7 %

27 %

4 % 4 %

ANO – 58 % SPÍŠE ANO – 27 % NEVÍM – 7 %

58 %

SPÍŠE NE – 4 % NE – 4 %

BITCOINOVÉ PERLIČKY • V lednu 2017 slaví bitcoin své osmé narozeniny, je vůbec první digitální měnou a má nejvíc uživatelů, nejpropracovanější infrastrukturu a největší hodnotu z asi 650 v současnosti aktivně

v roce 2008. Název též označuje open source software a stejnojmennou peer-to-peer síť, která umožňuje digitální platební styk mezi dvěma subjekty bez účasti třetí strany. Nejdůležitější charakteristikou Bitcoinu je decentralizace. „Banky ani vlády nemohou ovlivnit, zda se těžba bitcoinu zrychlí nebo zastaví, protože bitcoin vzniká díky celosvětové síti s neměnnými pravidly. Díky tomu podléhá nízké a předvídatelné inflaci, která navíc v čase postupně klesá,“ představuje jeho princip Martin Šíp, pořadatel Hackers Congress a organizátor Bitcoin meetupů v Paralelní Polis. Bitcoin se nedá zfalšovat a potvrzení plateb provedených prostřednictvím něho trvají pouhé desítky minut při zanedbatelných poplatcích. Na rozdíl od bankovních transakcí jsou navíc platby pomocí bitcoinu dostupné 24 hodin denně i v nepracovní dny. Princip bitcoinové sítě je navíc zašifrován a má zcela veřejné a otevřené zdrojové kódy, každý se může podívat a zkontrolovat jeho přesné vnitřní fungování. Velice těžko zde tudíž dochází k podobným podvodům, jako známe například z kauzy s vymyšlenými účty Wells Fargo. Pro ty z vás, kdo nevědí, o co jde: zaměstnanci této americké banky otevřeli za své klienty bez jejich vědomí miliony účtů. Za vedení těchto účtů pak nic netušícím lidem vesele strhávali poplatky.

PROČ BYCHOM O BITCOINU MOHLI UVAŽOVAT? Naše peníze uložené v bankách nemají již od 70. let, kdy vazbu dolaru na zlato zrušily Spojené státy americké, žádné fyzické krytí. „Dnešní peníze jsou kryté pouze výkonem ekonomik a slibem centrálních bank, že nebudou vytvářet nových peněz příliš. Co se týká vašich peněz v bance, celé riziko vychází z toho, že své peníze

NAŠE PENÍZE V BANKÁCH NEMAJÍ OD 70. LET ŽÁDNÉ FYZICKÉ KRYTÍ svěřujete třetí straně do úschovy na základě předpokladu, že si je budete moci vzít zpět, až budete chtít. Přijít o ně nebo o jejich část můžete, kdykoli vám je banka odmítne nebo nemůže vydat,“ představuje rizika spojená s ukládáním peněz na bankovní účty Martin Šíp s tím, že bankovní systém se proti malým excesům zmíněným v úvodu článku brání povinným pojištěním vkladů do určité výše. Velké vklady zajištěny ovšem nejsou a nikdo vás také neochrání proti systémovým kolapsům. V Bitcoinu může být bankou každý sám sobě. V tom se tento systém podobá

obchodovaných kryptoměn. • Na sklonku roku 2016 bylo vytěženo celkem 15 900 000 bitcoinů, jejich počet se v roce 2140 zastaví na předem určených 21 milionech. • Bitcoiny přibývají přibližnou rychlostí 1,25 bitcoinu za minutu. • První bitcoinový mining pool vznikl v Česku a dodnes vytěžil zhruba 6 procent bitcoinů v oběhu, tedy přes 1 000 000 bitcoinů. • V Česku je nyní k dispozici zhruba 13 bitcoinmatů, 8 je umístěno v Praze. • Brněnská firma Oxy Online je jedinou českou společností, která své zaměstnance vyplácí v bitcoinech. • Bitcoinem lze v současnosti zaplatit v téměř 150 obchodech v České republice, a to zejména v Praze. • V žebříčku zemí, které nejčastěji vyhledávají slovo „bitcoin“, je Česká republika na 5. místě.

Listopad 2016 STUDENTA 25

TÉMA

MÁTE POVĚDOMÍ O TZV. KRYPTOMĚNÁCH (NAPŘ. BITCOIN)? Znám, ale nevyužívám – 47 %

5 % 2 %

18 %

28 %

Někde jsem o nich něco slyšel/a,

47 %

ale nevím nic konkrétního – 28 % Netuším, o co jde – 18 % Narazil/a jsem na to, ale bylo pro mě složité na pochopení – 5 % Znám a používám – 2 %

DOKÁŽETE SI PŘEDSTAVIT POUŽÍVAT ZCELA DIGITÁLNÍ MĚNU NAMÍSTO KLASICKÝCH PENĚZ? Ano, dnes už stejně většinu věcí platíme kartami – 29 %

10 %

22 % 11 %

29 %

Ne, zcela digitální měna přece musí být strašně náchylná na hacknutí – 28 %

HODNOTA BITCOINU Od poloviny letošního srpna hodnota bitcoinu pomalu roste, aktuálně se pohybuje okolo 700 amerických dolarů. Historického maxima 1145 USD bitcoin dosáhl v listopadu roku 2013. Poslední prudký nárůst nad 780 dolarů bitcoin zažil letos v červnu, velmi pravděpodobně v souvislosti s obavami z tzv. brexitu. V tuto chvíli je v oběhu přibližně 15 900 000 bitcoinů, přibývají přibližnou rychlostí 1,25 bitcoinu za minutu a jejich počet se v roce 2140 zastaví na předem určených 21 milionech. „Od vzniku bitcoinu v roce 2009 bylo uskutečněno téměř 16 000 000 bitcoinových transakcí, z toho celá polovina za posledních dvanáct měsíců,“ upozorňuje Martin Šíp.

Nevím – 11 % Ne, je pro mě těžko pochopitelné,

28 %

vnímaví a silní ve všech zmíněných oblastech. Totalitní zkušenost máme ještě v živé paměti, jsou u nás velmi aktivní organizace jako Mises Institute a Students for Liberty, zdůrazňující ekonomický aspekt svobody, a jsme velmi šikovní v počítačových technologiích. Bitcoin je nám svým charakterem prostě ušit na míru,“ vysvětluje aktivitu a nadšení Čechů pro bitcoin Martin Šíp.

jak by to fungovalo – 22 % Ano, nevázat se na konkrétní banku, vládu či stát by bylo super – 10 %

BITCOIN VE ZKRATCE • Umožňuje okamžité mezistátní finanční transakce bez ohledu na

hotovosti nebo fyzickému zlatu. Na rozdíl od nich se ale mnohem lépe chrání proti krádeži nebo ztrátě. „Kromě osobního držení mají kryptoměny ještě druhou výhodu a tou je transparentnost pravidel, zejména mám na mysli množství peněz, které se v daném systému vygeneruje. Máte jistotu, že vaše úspory neznehodnotí rozhodnutí nějakého centrálního bankéře, a ačkoli kryptoměny nejsou bez rizik, lze říct, že jejich hodnotu určuje pouze volný trh,“ dodává k tomu ještě Martin Šíp. Výhodou Bitcoinu jsou rychlé platby na globální úrovni bez bariér. Na lokální úrovni má používání bitcoinu význam pro edukaci a jako společenský postoj, který zdůrazňuje možnost neutrality, svobodné volby a nezávislosti na státu. Studenti, a zejména komunita kolem Paralelní Polis, která se Bitcoinem experimentálně zabývá a propaguje ho, používají bitcoin k rychlému vyrovnání vzájemných 26 STUDENTA Listopad 2016

národní měny. dluhů, třeba v situaci, kdy jeden platí v restauraci za druhého.

ČESKO JE BITCOINOVÉ HNÍZDO Česko patří na poli bitcoinu mezi nejaktivnější země nejen ve srovnání se sousedy, ale také v rámci světa. Právě u nás vznikl pod křídly společnosti SatoshiLabs první bitcoinový mining pool, prostřednictvím něhož uživatelé sdílejí výpočetní výkon a rovným dílem si rozdělují odměny. Dodnes se pomocí Slushpoolu podařilo vytěžit přes jeden milion bitcoinů, tedy více než 6 % všech bitcoinů v oběhu. Z Česka také pochází třetí největší výrobce bitcoinových bankomatů na světě, společnost General Bytes. Roste také počet podniků, které bitcoiny přijímají, a objevila se i firma, která v digitální měně vyplácí zaměstnance. „Bitcoin je o svobodě, o pochopení společenské podstaty peněz a o inovacích v IT. Češi jsou

• Slouží lidem z třetího světa ke snadnému a bezplatnému posílání prostředků rodinám. • Umožňuje start upům usnadnit a obejít některé překážky, které mohou na začátku fungování mít. • Lze s ním finančně podporovat subjekty, kterým je to jinak odepřeno (např. Wikileaks dnes přijímá přes 40 % podpory prostřednictvím bitcoinu). • Největším marketem fungujícím na systému Bitcoin je Openbazaar.org. Nejvíce se zde prý prodávají jídlo, cigarety, semena, komiksy a oblečení.

ALENA

VRÁNOVÁ Alena má více než patnáct let zkušeností v oblasti rozvoje podnikání, zejména v odvětví finančních služeb a start-upů. V roce 2013 odešla z tradičního finančního sektoru připojit se k revoluci Bitcoin a spoluzaložila SatoshiLabs, jednu z nejúspěšnějších bitcoinových společností na světě. Alena hovoří sedmi jazyky a Bitcoin nevnímá jako nástroj vydělávání, ale jako způsob sebevyjádření, ochrany majetku, soukromí a svobody.

28 STUDENTA Listopad 2016

ROZHOVOR

KDYŽ SE BANCE ZACHCE, PENÍZE VÁM NEVYDÁ A MÁLOKDO Z NÁS TO VÍ…

Říkali jí, že je blázen. Když odcházela z manažerské pozice ve známé pojišťovně s tím, že se bude raději věnovat virtuální měně, protože jí to dává daleko větší smysl. Psal se rok 2013 a Alena Vránová opouštěla jistotu zavedeného zaměstnání a vrhala se do o poznání méně prozkoumaných vod kryptoměn. Dnes už je tři roky CEO společnosti SatoshiLabs, která drží celosvětové prvenství v jedné velmi důležité věci – vynalezla úplně první hardwarovou (rozuměj fyzickou) peněženku na bitcoiny. Text: Richard Valoušek, foto: Martin Watch

okud patříte mezi ta dvě procenta z nás, kdo zná a užívá nejznámější kryptoměnu světa bitcoin, možná vás stejně jako nás překvapí, když si pro ni přes net objednáte nejrozšířenější a po celém světě běžně užívanou hardwarovou peněženku, že se jmenuje TREZOR a že k vám dorazí z Prahy 8. Ne, nemají tu distribuční centrum. Mají tu centrálu. SatoshiLabs je totiž česká firma. To jste nevěděli, že? U šálku kávy jsme si v říjnu – tímto děkujeme organizátorům inspirativní konference TEDx Prague za zprostředkování tohoto setkání – povídali s Alenou Vránovou, která spolu s několika kolegy stojí za zrodem SatoshiLabs. Aleno, jak jste se vůbec dostala do světa kryptoměn? O finance obecně jsem se zajímala dlouhodobě. Konkrétně na kryptoměnách mě lákala hlavně ta svoboda a nezávislost, kterou přinášely, ale existovala tam také spousta bezpečnostních rizik ohledně jejich hackovatelnosti na on-line úložnách. Dva moji známí si pak řekli, jaké by to bylo, kdyby měl člověk svoje bitcoiny prostě a jednoduše off-line v kapse a mohl se na všechny on-line úložny vykašlat. Ten nápad mě hrozně nadchl. Byl to takový hobby projekt, po práci jsme se vždycky sešli

a navrhovali a plánovali. Měli jsme za to, že uděláme peněženku pro hardcorové bitcoinaře. Jenomže náš nápad měl takový úspěch, že jsme po pár měsících vývoje po večerech

zakládali SatoshiLabs a dnes máme zákazníky ve stovce zemí na světě. Co vám na to řekl váš tehdejší šéf, když jste odcházela? Řekl mi, že měl vždycky podezření, že jsem tak trochu blázen, a teď že to tedy ví jistě. (smích) Nemůžeme se mu divit, měla jsem velmi dobrou práci, skvělou pozici a lidé si tehdy nedokázali dost dobře představit, co kryptoměny jsou, a hlavně jaký mají potenciál. Říkali mi, že bitcoin používají jen kriminálníci, že za ním nestojí žádná velká instituce a že ho dřív nebo později zakážou. Co jste jim na to řekla? Že pokud banky nezmění systém fungování, bitcoin je převálcuje. A vidíte, utekly tři roky, největší banky světa společně zkoumají, jak by mohly bitcoiny využít ve svůj prospěch, a také vlády některých států jim dávají čím dál větší legitimitu (například Japonsko). Četl jsem, že jste prý zvládla svou práci vysvětlit mamince. Když jsem začala o bitcoinech a o tom, že jde o digitální měnu, která je někde na internetu, kde ji člověk může mít a používat, nechápala. Když jsem jí ukázala TREZOR, bylo to hned jednodušší. Proč to bylo jednodušší? K pochopení podstaty TREZORu člověk nepotřebuje být expert na Bitcoin. TREZOR je totiž de facto fyzická peněženka, ve které každý z nás ty své bitcoiny má a prostřednictvím jí je ovládá. Je to výrazně bezpečnější, Listopad 2016 STUDENTA 29

ROZHOVOR než kdyby je měl někde v on-line úložně, na počítači nebo v bitcoinové směnárně. Takhle je člověk má ve vlastních rukou, kam patří. Když mluvíte o Bitcoinu, nemáte na mysli jenom peníze. Protože Bitcoin nejsou jenom peníze, je to nezávislá decentralizovaná transakční síť. Bitcoin jako měna je pouze jednou z aplikací, jedním ze způsobů, jak tu technologii lze využít. Je to inovace, která si hledá stále nová využití, a lidi se s ní musí ze všeho nejdříve sžít. Dokážete to k něčemu přirovnat? Je to velmi podobné vynálezu automobilu před sto padesáti lety (viz „Praporkový zákon“ ve Velké Británii) nebo internetu v 90. letech. Byla to novinka, se kterou lidé neměli tušení, co budou dělat. Nevěděli, k čemu jim to bude a proč by to měli chtít používat. Na YouTube kolují vtipná videa z 90. let, kde lidé chápou význam internetu jen jako sdílení dokumentů a možná e-mailování. Na všechno ostatní tady přece je rádio, televize a telefon. Stejné je to teď s Bitcoinem, teď jsme vlastně v takových 90. letech Bitcoinu. Co je podle vás největší předností Bitcoinu? Jeho krása spočívá v tom, že nám jako transakční nástroj pomáhá přenášet hodnotu globálně, kdykoli 24/7, rychle, bezpečně a s minimálními poplatky. Jsou to první skutečně privátní peníze, které máme ve vlastních rukou a můžeme si s nimi dělat, co chceme, poslat je kdykoli komukoli chceme a nepotřebujeme k tomu žádné prostředníky. Koho může Bitcoin primárně oslovit? Lidi, kteří chtějí diverzifikovat riziko a mít nějakou likvidní formu investice, kterou v případě potřeby rychle použijí. Lidi, kteří obchodují se zahraničím a nechtějí platit vysoké poplatky za mezibankovní převody. Lidi, kteří jsou hodně na cestách, nebo si vydělávají prostřednictvím internetu. Bitcoin je nástroj, který konečně vyhovuje požadavkům globálního světa. Vždyť i my jsme globální lidé, cestujeme, jsme propojeni internetem, ale často limitováni zastaralými bankovními pravidly a systémy. Například můj známý za rok procestuje čtyřicet zemí a žije výhradně z bitcoinu. Je to pro něj jednodušší. Proplouvá hranicemi a neřeší neustálou směnu peněz. Svoje peníze má taky kdykoli k dispozici. Skvělý příklad toho, jak rychle a pružně lze s bitcoiny zacházet, je třeba tento: Za své přednášky nedávno

30 STUDENTA Listopad 2016

vystavil sedm faktur. Čtyři, které fakturoval v bitcoinech, měl zaplacené obratem, tři zbylé v klasických měnách trvalo vyřídit několik dní a dokonce i týdnů, jedna z nich navíc nebyla proplacena vůbec, protože banka transakci vyhodnotila jako podezřelou a stornovala ji. To jsou momenty, kdy si i „zápaďák“ uvědomí, že náš bankovní systém není zcela v pořádku. Máte tím na mysli, že mají k Bitcoinu blíže spíše méně civilizované země? Nabízí se to, protože zhruba dvě miliardy lidí na světě vůbec nemají přístup k bankovním službám a čtyři miliardy ho mají pouze omezený. Přitom většina z těch šesti miliard má mobilní telefon a to je vše, co na zprovoznění bitcoinové peněženky potřebuje.

TRADIČNÍ BANKY JSOU TĚŽKOPÁDNÉ, DRAHÉ A MOHOU ZADRŽET VAŠE PENÍZE, KDYŽ TO UZNAJÍ ZA VHODNÉ V souvislosti s bitcoinem se hodně mluví o kriminalitě a praní špinavých peněz. Na tohle nemusím reagovat ani tolik za sebe, jako spíš za oficiální statistiky. V praní špinavých peněz jsou totiž tím vůbec nejrizikovějším kanálem banky. Digitální měny se dle letošního průzkumu britského ministerstva financí umístily poslední, tedy jsou de facto nejbezpečnější. V tradičních měnách se ročně propere 2–5 % globálního HDP, to jsou zhruba závratné dva biliony amerických dolarů. Snahy o regulaci bitcoinových služeb proto považuji za nesmysl. Zdá se, že úředníci v EU zcela nechápou, jak funguje Bitcoin ani jak přemýšlejí kriminálníci. Teroristé prostě regulované bitcoinové služby a ani bitcoin jako takový používat nebudou. Bitcoinové peněženky sice nemají jména, ale všechny transakce jsou vidět a dají se relativně dobře trasovat. Při podezření na pachatele nějaké nelegální činnosti tak umí policie daleko efektivněji vyšetřit finanční

toky, a to aniž by potřebovali žádat o součinnost policie jiných států. Nesmysl je také to, co dělá systém dnes, tedy že plošně sleduje všechny občany, jako by už předpokládal, že jsou všichni kriminálnici. Tak by svobodná společnost přece fungovat neměla. Dohánějí vás i lidské příběhy s užíváním Bitcoinu? Lidé nám často píší své zkušenosti. Třeba nedávno mi kolega z podpory nasdílel e-mail od pána z Anglie, který žije s manželkou v Asii. Napsal nám, že jsme mu zachránili život. Doslova? Bylo to trošku nadnesené, ale šlo o jeho finanční zabezpečení. Byl vojákem po těžkém zranění a ve Velké Británii vznikly po brexitu nové zákony, které de facto opravňují banky zadržet vaše peníze, když to uznají za vhodné. On se vylekal, že o všechno přijde a musel se rozhodnout, co dál. A vybral si bitcoin? Měl možnost dát všechno do zlata a stříbra, s tím se ale špatně platí a špatně cestuje. Mohl dál věřit bance, že by jeho peníze přece nezablokovala (což se teď mimochodem různě po světě děje), nebo začít s bitcoiny. Zpočátku se bál, protože nebyl nijak technologicky zdatný. Zašel si ale na pár bitcoinových přednášek a po nich si pořídil TREZOR. Máte zprávy, jak se mu daří? Psal, že s TREZORem má vůbec poprvé pocit svobody a jistoty zároveň. Tyhle dvě věci prý nikdy neměl pohromadě, vždy to bylo buď – anebo. Co podle vás znamená tenhle pocit svobody? Nemusí se strachovat o své úspory a hodnota bitcoinu teď navíc stoupá, takže k tomu ještě vydělává. Hřeje to na srdci, když podobné příběhy čtete. Bitcoin lidi může lákat kvůli možnému výdělku, ale nelze přehlédnout jeho nestabilitu. Jasně, bitcoin je relativně nestabilní, u tak malého trhu je to přirozené. Je důležité si toto možné riziko poklesu uvědomovat, počítat s ním a raději sázet na bitcoin jako na dlouhodobou investici. Nebo ho používat jako transakční nástroj pro zahraniční platby, kdy příjemce směňuje bitcoin na svou měnu okamžitě po přijetí a tím se vyhne kurzovému riziku. Tento přístup je vhodný i pro obchodníky. Pořád se ale drží mezi „konkurencí“ velmi dobře.

JAK FUNGUJE BITCOIN TREZOR? V běžné on-linové bitcoinové peněžence provádíte transakci tak, že vložíte btc adresu příjemce (nebo sejmete QR kód), částku a vše potvrdíte pinem nebo heslem. Tím transakci podepíšete privátním klíčem, který je uložený buď u poskytovatele on-line peněženky, nebo ve vašem počítači. V TREZORu to probíhá podobně – transakci zadáváte na obrazovce počítače nebo mobilu, potvrzení privátním klíčem však probíhá mimo počítač, v TREZORu. Bitcoin TREZOR je vlastně samostatná počítačová jednotka, hardwarová peněženka, ve které jsou vygenerované a uložené privátní klíče. Připojení k PC probíhá přes USB, přičemž zařízení za žádných podmínek neumožní únik těchto klíčů do on-line prostředí. Také zadávání pinu je chytře chráněno proti „přečtení“ hesla keyloggerem. A jsou zde i další pojistky – detaily transakce se zobrazují na malé obrazovce TREZORU, kde je uživatel může zkontrolovat a pak mechanicky potvrdit, tedy stisknutím tlačítka přímo na zařízení – a to za vás žádný hacker ani virus neudělá. Listopad 2016 STUDENTA 31

ROZHOVOR Ano, zlato, stříbro a jednotlivé tradiční měny se ocitly v poslední době v minusu. To bitcoin byl v roce 2015 35 % v plusu a v letošním roce zatím přes 40 %. S čímkoli to srovnám, zhodnocuje se zatím mnohem lépe. Mluvila jste o nízkých poplatcích za transakci. Komu se těch pár korun odvádí? Poplatky jdou do transakční sítě. Rozdělí se tedy jako odměna mezi desetitisíce tzv. těžařů (minerů), díky kterým ta síť funguje. Takže ti těžaři vstupují do převodu bitcoinu? Ne, ne, pouze poskytují výpočetní sílu. Bitcoinové transakce, stejně jako emise nových bitcoinů do oběhu, fungují na vyspělé kryptografii a přísných matematických formulích. Těžaři je používají, aby kontrolovali vstupy a výstupy, a když je vše správně, převod se validuje. Jsou někde tyto transakce uchovávány? Ano, v tzv. blockchainu, velice zjednodušeně bych to přirovnala k veřejné nástěnce, kam se všechny transakce zapisují. Na rozdíl od bankovních systémů ale do blockchainu nemůže nikdo vstoupit a ty záznamy měnit nebo falšovat. Co je podle vás na bitcoinu to úplně nejbezpečnější? Že se nedá zkopírovat. Jedná se sice o digitální soubor, ale kryptoměny mají tu vlastnost, že je nelze zfalšovat a nelze jich tedy jednoduše „natisknout“ víc, než je dáno tou matematickou formulí. To je parametr, který jiná měna nemá. Naše peníze jsou neustále množeny centrální bankou a postupně jsou tak de facto znehodnocovány. Česká republika je aktuálně druhá nejrychlejší na světě v tisku nových peněz a to není zrovna lichotivá statistika. Řekněme, že jste mě přesvědčila a já začnu bitcoin používat. Jaká je šance, že o svoje peníze přijdu? Rizika tu samozřejmě jsou, a proto jsme vytvořili TREZOR. Tato rizika jsou trochu

32 STUDENTA Listopad 2016

spojená s naším tradičním smýšlením a obecně slabou bezpečností našich počítačů. Jsme zvyklí peníze svěřovat bankám – to samé lidé dělají i s bitcoiny. Nechávají je v on-line peněženkách, v bitcoinových směnárnách nebo ve svém počítači, o kterém si myslí, že je dobře zabezpečen. Jenomže on není? Intenzita hackerských útoků na bitcoinové majitele nebo služby se zvyšuje se stoupající

cenou bitcoinu. Nedostatečně zabezpečený server nebo počítač je ideálním cílem. Není otázkou, zda vás nebo bitcoinovou službu někdo dokáže hacknout, ale kdy to udělá. Jakmile je něco na síti, je to v potenciálním nebezpečí. Jak se tedy bránit? Svoje peníze by si každý měl držet u sebe a ideálně off-line. TREZOR je k tomu přímo navržen, protože k němu neexistuje žádný on-line přístup. Člověk má své bitcoiny doslova v kapse a navíc je může jednoduše a bezpečně kamkoli poslat skrze připojení k počítači nebo k mobilu. Na co ještě by si lidé měli dát pozor? Dobře si zazálohujte svou bitcoinovou peněženku. Záloha probíhá při inicializaci ve formě unikátní sekvence 12 nebo 24 slov. Je extrémně důležité mít je pouze v papírové formě a nikdy z nich nedělat digitální kopii, nikdy je nefotit mobilem a neuploadovat na

internet. Jen tak si zajistíte, že si bitcoinovou peněženku kdykoli obnovíte a že vám ji nikdo nevykrade. A co když mi někdo ukradne ten papír? TREZOR má jednu specifickou vlastnost – umožňuje použití pětadvacátého slova navíc (které si pouze pamatuji, nemám ho nikde zapsané). To slovo zadávám pokaždé, když s TREZORem potřebuji pracovat. Toto slovo vytváří a otevírá tzv. hidden wallet. I kdyby mi tudíž někdo těch čtyřiadvacet slov na papíře ukradl, bez mého supertajného pětadvacátého slova se k bitcoinům v mé hidden wallet nedostane. A ještě jeden dotaz na závěr: Už se vám váš někdejší šéf omluvil za to, že vám s bitcoiny nevěřil? (smích) Ještě ne, ale člověk by neměl ztrácet naději. Věřím, že už dnes o Bitcoinu ví mnohem více než před těmi třemi lety.

A CO VY? Zhltli jste článek jedním dechem a teď usilovně přemýšlíte, jak se na novodobé měnové revoluci podílet? Máme skvělou zprávu! SatoshiLabs totiž hledají nové kolegy! Jsou zatím relativně malí, ale zato skvělí, a proto pokud vás zajímá programování, obchod, finance nebo marketing ve světě bitcoinů, ozvěte se jim na office@satoshilabs.com

KARIÉRA

STÁT HLEDÁ AJŤÁKY. KDO HLÍDÁ NAŠI BEZPEČNOST?

Téměř přesně před pěti lety začala v českém Silicon Valley takříkajíc na zelené louce vznikat nová instituce – konkrétně Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB). Dodnes jeho budování neskončilo, NCKB stále roste a vyvíjí se, v závislosti na dění u nás, u sousedů i ve světě. A taky hledá nové lidi. Třeba právě tebe! Text: Nela Vejvodová

árodní centrum kybernetické bezpečnosti je sice úřad, součást Národního bezpečnostního úřadu, ale není to rozhodně klasická, možná místy zkostnatělá státní správa. Nepracují v něm úředníci, ale odborníci, kteří mají poměrně volnou ruku při rozvíjení svého vlastního pracoviště, což se jen tak nevidí. 34 STUDENTA Listopad 2016

Nebojí se smysluplně oponovat ostatním autoritám, pokud by bylo evidentní, že nerozumně zasahují do jejich odpovědnosti, případně nemají dostatek podkladů, informací či znalostí a snaží se prosazovat pouze svůj zájem.

BUĎ PRŮKOPNÍK! Když mluvíme o českém Silicon Valley,

mluvíme o Brně. V posledních letech se do něj přesunula spousta našich i zahraničních IT firem. Pro spolupráci, která je pro NCKB velmi důležitá, je to ideální místo, kde sídlit. „Spolupracujeme na národní a mezinárodní úrovni. Naši partneři jsou nejen z bezpečnostních složek, ale i z akademického prostředí a dalších různých oblastí odbornosti. Na obou úrovních

spolupracuje napříč veřejným i soukromým sektorem,“ říká o sobě tým z Centra. V NCKB se právě těší na nové ajťáky, nabízejí jim zajímavou a dynamickou práci, spoustu výhod a perspektivu do budoucna. Kdo v Brně pracuje (a může se stát tvým novým kolegou)? „Jsme zapálený mladý kolektiv a problematika kyberbezpečnosti nás baví! Co do profesního backgroundu jsme rozmanitý tým se širokým záběrem. Právě naše diverzita nám poskytuje prostor pro originální řešení. Spojuje nás stejné téma, vzájemná tolerance akceptovat různé pohledy a snaha kriticky vyhodnocovat. Toto se nám velmi pozitivně promítá do výsledků naší práce. Jsme kreativní, ochotní vytvářet a učit se nové věci, místy improvizovat a poradit si. Při tom všem musíme umět spolupracovat a pomáhat si. Když jsme začínali, NCKB se právě budovalo a nebylo moc z čeho vycházet. Spoustu z toho, co teď máme, jsme si vytvořili sami „na zelené louce“ a to nás mezi sebou také dost pojí. Navíc tvoříme stále, problematika pořád narůstá, vznikají další a další nové věci a my hledáme parťáky, kteří se k nám chtějí přidat. Ten, kdo se připojí, bude též jeden z průkopníků, protože před sebou stále máme opravdu spoustu možností a nových oblastí.“

V KONDICI V Národním centru kybernetické bezpečnosti se nikdy nebudete nudit. Celé odvětví se neuvěřitelně rychle vyvíjí a nikdy ani nepřestane. Rozvíjí se do nových oblastí lidského života. Uvíznutí na mrtvém bodě a zakonzervování rozhodně nehrozí! V NCKB budeš mít přístup k ohromnému množství zajímavých informací, často i k těm úplně nejnovějším v oboru. V kondici se budeš moct udržovat na

NCKB

řadě domácích i mezinárodních konferencí, na stážích a školeních. A taky v bazénu, posilovně nebo na tenisových kurtech Univerzity obrany, kam budeš moct chodit úplně zdarma. Není se čeho bát, nikdo zkušený z nebe nespadl a tvoji budoucí kolegové to vědí. I přesto, že nastupující nováček splňuje všechna výběrová kritéria, bude mít dostatek času si všechny pracovní postupy a procesy zažít a osvojit. Všichni ostatní mu v tom rádi pomohou, ukážou co, kde a jak, protože každý tu byl jednou nováčkem. Kromě toho, co už zaznělo, získá nový člen především perspektivní zaměstnání s jistým výhledem do budoucna, které je ohodnoceno jistou a pravidelnou výplatou s reálným předpokladem růstu. Z nemateriální stránky pak stojí za vyzdvihnutí právě možnost uplatňovat svou kreativitu, nové nápady a možnost je realizovat. Samozřejmě nelze opominout možnost komplexního rozhledu v tak žádané problematice, osobnostní růst a možnost profesního rozvoje i prostřednictvím zahraničních pracovních cest (konference, školení, stáže, workshopy atd.). Nový člen získá zajímavé kolegy a partnery, z nichž si vytvoří vlastní síť kontaktů.

podílejí na denním chodu NCKB a mohou přicházet i s vlastními nápady,“ láká tým. Kromě toho má zaměstnanec nárok na pět týdnů dovolené a několik takzvaných sick days. A když si s něčím nebude vědět rady, stačí, když si vezme kafe nebo čaj a poradí se s kolegy na jedné z pracovních snídaní nebo na kávovém dýchánku. Je pravda, že práce pro Centrum není úplně jednoduchá. Oddechnout si ale můžeš při různých mimopracovních aktivitách – při výletech nebo sportovních akcích. Jednou možná trochu nepříjemnou věcí může být nutnost bezpečnostní prověrky minimálně na stupeň „tajné“. Než nastoupíš, budeš se muset úplně odhalit a říct na sebe úplně všechno. Na druhou stranu, za prověrku budeš každý měsíc dostávat příplatek a nikdo jiný než prověřující se nikdy nedozví, že ulítáváš na kreslených jednorožcích. Neboj se a mrkni na stránky www.nckb.cz. Pokud jsi šikovný ajťák, Národní bezpečnostní úřad tě potřebuje do týmu NCKB!

STÁŽE A ZÁBAVA Co všechno NCKB nováčkům nabízí? Třeba jazykové kurzy, dále pak spoustu odborných kurzů, seminářů a konferencí. A taky stáže: „Před samotným nástupem do zaměstnání nabízíme možnost nezávazného seznámení s naším prostředím v podobě měsíční stáže, kterou lze za určitých podmínek prodloužit. Stážisté u nás rozhodně nevaří kafe, ale samostatně tvoří, přímo se

Jsme bezpečnostní tým řešící kybernetické incidenty. Klíčovou je pro nás spolupráce s dalšími bezpečnostními týmy v ČR i v zahraničí. Společně budujeme bezpečnější internet a prostředí vzájemné důvěry. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru kyberprostoru spolupracujeme s mnoha důležitými světovými organizacemi a agenturami. Přestože jsme technici, často jednáme s reálnými lidmi. Pravidelně se účastníme mezinárodních kybercvičení, jako jsou Locked Shields, Cybercoalition a jiných (a daří se nám). Jde o obdobu tradičních armádních cvičení, s mezinárodní účastí, soutěžním aspektem, prací pod tlakem, koordinaci a spolupráci. Stále rozvíjíme laboratorní prostředí pro bezpečné testování a analýzu používaného HW i SW vybavení. Máme prostředí k vyzkoušení všeho, co si vysníme, a uskutečnění je už jen na našich schopnostech.

Listopad 2016 STUDENTA 35

KARIÉRA

FACULT:

OTEVÍRÁME ŠKOLY STUDENTŮM Školy pro kosmonauty u nás bohužel nejsou, ale těch ostatních je tu víc než dost. Vybrat si tu správnou je opravdu důležité. Jak na to? Třeba přes Facult! Ano, můžete samozřejmě obcházet dny otevřených dveří nebo různé veletrhy. Na Facultu si ale vybrané školy můžete projít hezky on-line doma, v teple, v posteli, rozcuchaní a v pyžamu.

Text: Nela Vejvodová

„VÝBĚR VYSOKÉ ŠKOLY JE ROZHODNUTÍ NA CELÝ ŽIVOT. POKUD STUDUJETE NĚCO, CO VÁS OPRAVDU BAVÍ, MÁTE ŠANCI SE VE SVÉM VYSNĚNÉM OBORU DOBŘE UPLATNIT A DOSÁHNOUT LEPŠÍCH VÝSLEDKŮ.“

Ž BRZY!

Start tohohle nového projektu je naplánován na druhou polovinu listopadu, kdy slavíme i Mezinárodní den studentstva. Mimochodem, věděli jste, že tento den má jako jediný mezinárodní svátek původ u nás? V roce 1939 totiž nacisté zavřeli naše školy, Facult je chce ve stejné době symbolicky otevřít všem, kteří mají o vysokoškolské studium zájem. Hlavní tváří Facultu je Adam Blišťan. Je mu šestadvacet let a ke školství měl vždycky blízko – jeho prarodiče i maminka v něm pracovali a on sám se mu věnoval i ve své diplomové práci, kterou završil svoje studium na VŠE. Má za sebou stáž v Dublinu, po které měl našlápnuto k dobré kariéře. Místo toho se ale Adam nakonec rozhodl, že kariéru v marketingu dělat nechce, odešel z korporátu a založil vlastní projekt. Chtěl pomáhat 36 STUDENTA Listopad 2016

lidem, což se mu vlastně podařilo, Facult totiž má pomáhat středoškolákům s výběrem vysoké školy. „Jsme absolventi českých i zahraničních vysokých škol, kteří mají ještě v živé paměti, jak těžké bylo vybrat si tu správnou školu. Facult je služba, kterou jsme potřebovali, ale nebyla tu. Tak jsme ji prostě vytvořili,“ říká o sobě a svém týmu Adam.

připravuje ve spolupráci s kariérním showroomem Proudly, který funguje již rok na podobném principu, ale je určen pro zaměstnavatele a mladé talenty, a za pomoci mediálních odborníků ze skupiny Studenta Media, kteří stojí třeba za časopisem, kterým zrovna listujete.

UDĚLALI TO LÉPE Facult představuje školy novou, moderní a multimediální formou. Adam společně se svým týmem vytváří pro školy interaktivní profily včetně fotek a videí z jejich prostor, videorozhovorů s kantory, současnými studenty i absolventy. Středoškoláci tak mají možnost dozvědět se více o prostředí školy a o lidech, se kterými budou každý den v kontaktu. Projekt pod záštitou největšího tuzemského studijního portálu Primát.cz Adam

Zajímá vás víc? Podívejte se na facultí Facebook (facebook.com/OtevirameSkoly), anebo už brzo na www.facult.cz.

inzerce

UDĚLEJ DALŠÍ KROK SKOČ DO SVĚTA PLNÉHO PŘÍLEŽITOSTÍ S TITULEM Z UNYP

Získej akreditovaný americký nebo evropský titul. Všechny Break new ground programy jsou vyučovány v angličtině.

Study with us!

bakalář | magistr | MBA | LL.M. | Ph.D.

Earn an American or European accredited degree. All programs are entirely delivered in English. Find the program that is right for you!

Akreditace: Členství:

redit ation s:

INDEPENDENT HIGHER EDUCATION INSTITUTION

www.unyp.cz lenství:

Bachelor’s Master’s MBA LL.M. Ph.D.

ACCREDITED

STUDIUM

STUDUJ PRESTIŽNÍ MBA NA VŠE Z POHODLÍ DOMOVA

Česky a anglicky, s nejprestižnější světovou akreditací AACSB. Unikátní kombinovaný MBA program pro všechny, kdo se chtějí zdokonalit v businessu a naučit se myslet globálně. Text: Nela Vejvodová

tudium MBA v oboru International Business se uskutečňuje ověřenou formou kombinace studia on-line a intenzivních sekcí s osobní účastí, tzv. blended-learning. Profilem svých jednotlivých částí je studium zaměřeno na odborníky a profesionály v oblasti techniky, přírodních věd, práva, medicíny nebo humanitních věd, kteří plánují svůj další kariérní růst a cítí potřebu doplnění vzdělání a získání manažerských znalostí a schopností. Kromě kompetencí z mezinárodního managementu, podnikání, marketingu, inovací,

38 STUDENTA Listopad 2016

zakládání podniků a rozvoje řídících schopností studenti programu také posílí své komunikační dovednosti při zohlednění mezikulturních aspektů. Česky a anglicky, v Praze a v Innsbrucku Studium kombinuje výukové moduly v češtině a v angličtině. Část jich je vyučována na pražské Vysoké škole ekonomické o víkendech, druhou část studenti „navštěvují“ on-line na Management Center Innsbruck. Osobní účast studentů se předpokládá ve víkendových sekcích na VŠE, MCI zajišťuje večerní synchronní moduly on-line (t.j. přímé

spojení s učiteli a ostatními studenty v reál ném čase) a asynchronní moduly on-line (tj. individuální fáze on-line práce a učení). Koncept tak umožňuje studentům dokončit studium v průběhu necelých osmnácti měsíců, aniž by přerušili své pracovní zařazení a byli nuceni čerpat na studium rozsáhlé pracovní volno. Tím program zajišťuje slučitelnost profesionálního a osobního života se studiem. Více na https://mba-ib.vse.cz/ www.mci.edu Poradime@mci.edu

Zatímco o naší VŠE toho víme docela dost, možná netušíme, že vysoká škola MCI Management Center Innsbruck si za dobu své existence vybudovala na mezinárodní univerzitní scéně vynikající pověst, zejména s ohledem na špičkovou kvalitu výuky a studijní servis, který poskytuje. 3000 studentů z celého světa, 1000 renomovaných vysokoškolských pedagogů, 200 partnerských univerzit včetně společných programů, špičková umístění v žebříčku vysokých škol, četné akreditace a ocenění, zejména AACSB (Association to Advance Collegiate Schools of Business), které získalo celosvětově jen 5 % univerzit, dále Austrian TOP University 2016 nebo prémiová pečeť FIBAA - Foundation for International Business Administration Accreditation, to vše dělá z vysoké školy MCI vyhledávaného partnera pro vzdělávání vedoucích pracovníků. MCI nabízí pod motem „Manage globally – learn differently“ celou škálu programů z oblasti managementu, mezinárodního podnikání, obchodu, ekonomiky, společnosti a technologií.

CO VÍŠ O MCI INNSBRUCK?

Listopad 2016 STUDENTA 39

KARIÉRA

PROGRAM ERASMUS+:

ZKUŠENOSTI K NEZAPLACENÍ Zajímá vás, kde při svém studiu najít co možná nejpřínosnější praxi, a nebráníte se novému impulzu do vašeho studentského života? Pak je pro vás vzdělávací program Erasmus+ tou nejlepší možností. Na jeho výhody jsme se ptali absolventky programu Kamily Menšíkové. Text: Oliver Sálus

zdělávací program Evropské unie s názvem Erasmus+ podporuje studenty při získávání odborné praxe ve všech sférách vzdělávání. Studenti vysokých škol mohou za pracovní zkušeností vycestovat do všech členských států Evropské unie, navíc pak do Norska, Lichtenštejnska, Turecka, Makedonie či na Island.

40 STUDENTA Listopad 2016

Kamila Menšíková absolvovala v rámci projektu Erasmus tříměsíční praktickou stáž na Maltě. A jak to probíhalo? „Na praxi, která byla povinnou součástí studia sociální a humanitární práce, jsem poskytovala zejména odborné sociální poradenství při každodenních záležitostech klientů, jako je například pomoc s hledáním zaměstnání či asistence při jednání s místními úřady,“ říká.

Na zahraniční stáž je v rámci jednotlivých studijních cyklů možné vycestovat na 2 až 12 měsíců. Existuje celá řada způsobů, jak vhodnou stáž vyhledat, student se může obrátit na zahraniční oddělení své vysoké školy, inspirovat se zkušenostmi předchozích účastníků v databázi zpráv z mobilit studentů Erasmu (http://erasmus-databaze.naep.cz) či si domluvit stáž na vlastní pěst. Studenti mají nově

možnost přihlásit se také na tzv. absolventskou stáž, která je realizována až po ukončení studia. „Kromě práce v kanceláři jsem také vykonávala terénní sociální práci, docházela jsem do ubytovacích zařízení klientů, kde jsme si s klienty často povídali o jejich životě před a po příchodu na Maltu. Nejčastěji pocházeli z Etiopie, Nigérie, Somálska a dalších afrických zemí.“ Dle slov Kamily Menšíkové se z velké většiny setkala s velmi milými a pohostinnými lidmi. „Většina z klientů mě mezi sebe přijala, několikrát jsem například dostala pozvání ke společnému stolu, a mohla tak zblízka poznávat jejich kulturu a zvyklosti,“ říká. Pro děti také se svým kolegou stážistou organizovali volnočasové aktivity, hráli s nimi hry, pořádali soutěže či výlety k moři, kde je také učili plavat. Právě praktické stáže v zahraničí jsou pro české studenty velmi přínosné. Mohou se tak setkat s odlišnými kulturami a jiným pohledem na svět. Nabyté zkušenosti pak po návratu mohou využít v pracovním procesu. Jedním z cílů programu Erasmus je zvýšení uplatitelnosti absolventů na pracovním trhu

KROMĚ ZKUŠENOSTÍ ZÍSKÁTE I MNOHO PŘÁTEL Z CIZÍCH ZEMÍ, CHUŤ CESTOVAT A POZNÁVAT SVĚT

„Díky pobytu na Maltě jsem získala kromě zkušeností k nezaplacení také mnoho přátel z cizích zemí, chuť cestovat a dále poznávat svět. Takže jednoznačně, stojí to za to,“ říká Kamila, která v současnosti využívá načerpaných zkušeností při práci v Domě zahraniční spolupráce, kde má mj. na starosti administraci studentských mobilit v rámci programu Erasmus+. Ať už se tedy rozhodnete načerpat praxi jakýmkoli způsobem, vězte, že program Erasmus+ vám dává jedinečnou možnost získat ty nejlepší zkušenosti a zážitky, na které budete vzpomínat celý život.

„Praktická stáž v zahraničí pro mě byla maximálně přínosná. Získala jsem praktické zkušenosti v oboru, osamostatnila jsem se, poznala jsem spoustu lidí z odlišných kultur, a to jak v práci, tak i ve volném čase,“ hodnotí Kamila přínos stáže v rámci programu Erasmus. „Skvělá je také možnost každodenní komunikace v cizím jazyce. Z programu jsem si odnesla celou řadu zajímavých a jedinečných zážitků,“ dodává. A doporučila by program svým přátelům?

inzerce

Vše pro kapely najdete na Kytary.cz. Na vás je jen najít styl.

KARIÉRA

MÁTE NÁPAD?

ZLEPŠETE S NÍM SVĚT! (A ZÍSKEJTE 1500 EUR)

Každý den je míjíte na ulici. Jsou nenápadní. Skromní. Vědí, že skutečné hrdinství se skrývá uvnitř každého z nás. Že nezáleží na tom, kolik rozdáme autogramů nebo kolik skandálů vyvoláme. Že důležitější je umožnit ostatním lepší život ve chvíli, kdy k tomu dostaneme příležitost.

ZNÁTE GSK? Společnost GSK patří mezi přední světové farmaceutické firmy. Jejím posláním je umožnit lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Po celém světě GSK zaměstnává více než 100 000 lidí, kteří soustavně pracují na řadě inovativních přístupů a řešení. Právě kvůli potřebě nových nápadů vznikla GSK Contest, díky které můžete pomáhat chránit individuální i veřejné zdraví i vy.

rdinové všedních dní tohle dělají neustále. Hasí požáry, léčí nemoci, vyvíjejí nové technologie, zachraňují naše životy. Ve dne v noci. I vy k nim můžete patřit. Využijte své nápaditosti k té nejsmysluplnější činnosti vůbec – ke zlepšení a záchraně životů.

JAK SE ZAPOJIT? Úkolem pro vás a vaše kolegy bude přijít s návrhy, jak zvýšit informovanost veřejnosti o tak zásadních tématech, jakými jsou HIV/AIDS a očkování. Nedostatek informací 42 STUDENTA Listopad 2016

nebo přebytek těch zavádějících totiž může být v mnoha případech velkým rizikem. Navíc, s nadsázkou řečeno – nepravda má tendenci šířit se rychleji než chřipka. Pokud studuješ 3. až 5. ročník vysoké školy se zaměřením na přírodní vědy nebo marketing a máš chuť pustit se do nové výzvy, neváhej a přihlas se!

JAK SE PŘIHLÁSIT? Tříčlenné týmy se můžou registrovat prostřednictvím webových stránek www.gskcontest.cz do 30. 11. 2016 a ten nejlepší tým v každé

kategorii bude za své nápady ohodnocen 1500 eury. Navíc dostanete příležitost zapojit se do Future Leaders Programmu, v rámci kterého GSK vybírá ty nejtalentovanější mladé lidi po celém světě a pomáhá jim na jejich cestě k předním pozicím ve vysněných oborech. Na nic nečekejte! Máte jedinečnou možnost nastartovat svoji kariéru a zároveň pomoci lidem žít plnohodnotnější život. A to za to stojí, nebo ne? Více informací najdete na www.gskcontest.cz

Proudly

GSK CONTEST

Soutěž pro ty, co chtějí něco změnit.

Ukaž, co v tobě je.

VYHRAJ

1500 €

Založ svůj tříčlenný tým Soutěž je určena pro studenty a vyhraj 1500 Euro. přírodních věd a marketingu. Přihlas se do 30. 11. 2016.

Více na www.gskcontest.cz

UŽ JSTE SLYŠELI, ŽE

PROUDLY SLAVÍ?

Vážně! První narozeniny. To to uteklo, co? Taky se vám zdá, jako by to bylo včera, co jste poprvé zaslechli o partičce lidí, kteří chtěli změnit trh kariérních nabídek? Že prý každý může mít práci, kde bude spokojený a šťastný. A víte co? Fakt si za svým přesvědčením stáli a teď to bude rok, co za ním s nimi stojí dalších 24 tisíc mladých a talentovaných nadšenců. Text: Bára Cadriková, foto: Jan Nechvíle a Andrea Sovová

PROUDLY

ihle týpci si prostě hned na začátku řekli, že na to půjdou z druhé strany. A tak se s nimi dneska můžete podívat do více než 45 firem a v některé z nich třeba i zakotvit. Objevit svou práci snů. Způsobem, který vás bude bavit. Čas strávený s Proudly utíká jako voda. Můžete si u nich prohlédnout přes 1400 fotek a zkouknout přes 700 videí. Odpočinout si, pobavit se a ještě si přitom najít práci. A nejlepší na tom je, že to funguje. Za ten rok, kdy lidi z Proudly pomáhají ostošest ostatním najít práci snů, svoje

44 STUDENTA Listopad 2016

možnosti dost vymazlili. A pořád něco vymýšlejí a upgradují. Mnozí z nás mají díky nim svůj dreamjob a jsou vysmátí. „Nic z toho, co proudlí tým dělá, by ale nemělo smysl bez vás, kteří tenhle unikátní kariérní showroom pravidelně navštěvujete. Díky takovému množství uživatelů celý tým ví, že je na správné cestě. To je povzbudivé. A motivující. Díky tomu chceme svou práci dělat ještě lépe než doposud. Proto jsme se rozhodli rozšířit nabídku a dost možná, když všechno půjde dobře, si s námi budeš moct jednou hledat práci po celém světě z pohodlí svého gauče,“ vzkazuje Proud Chief Honza Klusoň. Pecka, ne?

Je to vlastně dost jednoduché. Na jejich webu si můžete z nabídky vybrat jakoukoli společnost, která vás zaujme a pořádně si ji prohlédnout. Chybí vám tam nějaká? Nebo máte jakýkoli jiný tip, jak jejich služby vylepšit? Tak jim napište na info@proudly.cz. Buďte bez obav. Jsou přátelští a veškeré smysluplné nápady jsou u nich vítány s radostí. A ještě k těm narozeninám. Oslavovat se bude, to jo. A jak. Těšit se můžete na nevídané věci. Víte přece už dávno, že nic není nemožné. A lidi z Proudly vás v tom rádi utvrdí. Uvidíte!

KAUFLAND

AVAST

FAURECIA

AMAZON

HEWLETT PACKARD ENTERPRISE

ZOOT

P WC

ŠKODA AUTO

L‘ORÉAL

KERIO

Listopad 2016 STUDENTA 45 Březen 2016 STUDENTA 45

KARIÉRA

°o

UNIVERSUM TALENT SURVEY:

Už víš, co budeš dělat po škole? Zapeklitá věc, co…? Rádi ti ale poradíme! Rozjeli jsme totiž další ročník unikátního průzkumu, který ti může ohledně budoucí práce hodně napovědět. Jsi spíš kariérista, nebo podnikatel? Kam poslat CV? Vyplň test a dozvíš se. Text: Nela Vejvodová, Irena Rákosová

46 STUDENTA Listopad 2016

růzkumy Universum Talent Survey každoročně osloví přes jeden a čtvrt milionu vysokoškoláků z téměř šedesáti zemí světa (to už docela jde, co?). Ptáme se v něm sice na docela dost věcí, ale právě proto pak můžeme fundovaně odpovědět na otázku, co vlastně vysokoškoláci od práce i od života chtějí, nakolik si své práce cení nebo co je pro ně v rámci kariéry důležité. Jenom chtít ale nestačí. Naštěstí se většina zaměstnavatelů snaží držet krok s dobou. Firmy sledují trendy a reagují na ně, místo stravenek nabízejí benefity, které mladí budoucí zaměstnanci (studenti a absolventi) ocení víc. Třeba díky Universum Talent Survey víme, že mladí lidé zkrátka nechtějí být jen zavření v práci, chtějí se svým časem zacházet podle svého a chtějí si udržet společenské kontakty v míře, v jaké byli zvyklí před nástupem do zaměstnání. Chtějí zkrátka balanc mezi pracovním a osobním životem. Minulá generace chtěla vytvořit kariéru klasického typu – začít od juniora a vypracovat se. Velká část mladých dnes tak ale už nepřemýšlí. Klidně budou dřít od rána do večera, pokud je práce bude bavit, bude pro ně mít smysl a budou se v ní cítit dobře. A tak čím dál

tím víc zaměstnavatelů nemá problém s flexibilní pracovní dobou, s home office, s různými systémy vzdělávání a podobně.

ÚKLID V HLAVĚ Pracovních nabídek je hodně, zvlášť dnes, v době, kdy je nezaměstnanost rekordně nízká a už i o absolventy se firmy přetahují. Takže co teď? Někdo samozřejmě celý život sleduje svůj sen, ví, co chce dělat, a pracuje na sobě. Většina vysokoškoláků to ale neví, alespoň ne konkrétně. Nevědí, jaké mají možnosti a jakou mají konkurenci. Náš průzkum může v tomhle nelehkém rozhodování pomoct. Jak? Nad našimi otázkami je potřeba trochu přemýšlet, na rychlost se u nás nehraje. Během vyplňování dotazníku si jednoduše v hlavě uspořádáte, co je pro vás v zaměstnání důležité a co méně, nebo v jaké firmě byste rádi pracovali. Jednoduše si uděláte nějaký

názor. Možná vás dokonce navedeme na pár otázek, o kterých jste doposud v souvislosti se svou budoucností ani neuvažovali, například se dozvíte, jaký jste kariérní typ a co to přesně to pro vás znamená. Prostě vám trochu vlezeme do hlavy, ale jenom proto, abychom vám tam uklidili. :) V neposlední řadě se díky nám můžete dozvědět, jak jste na tom s osobními preferencemi v porovnání se svými vrstevníky, jestli očekáváte větší či menší plat než ostatní a také dostanete seznam doporučených zaměstnavatelů, kteří vám podle vašich výsledků budou nejvíc sedět. Takže můžete rovnou sednout a začít rozposílat životopisy! Možná jste Universum Talent Survey už někdy vyplňovali. Nevadí, ba naopak! Chceme vás v průzkumu vidět znovu! Vaše odpovědi se v průběhu času mění a to je pro nás důležité k tomu, abychom mohli všechna data porovnávat i historicky.

Loni se našeho průzkumu zúčastnilo 14 462 českých vysokoškoláků. Překonáme to letos? Vyplnit dotazník vám zabere zhruba půlhodinku. Stejně byste se neučili, tak proč nám nepomoct? :) Jako odměnu za vyplnění získáte IQ test od Mensy ČR na portálu Primat.cz zdarma, takže účast v průzkumu stojí za to po všech stránkách! Odstartovali jsme 7. listopadu 2016.

ZAPOJ SE I LETOS NA WWW.UNIVERSUMCZECH.COM Listopad 2016 STUDENTA 47

KARIÉRA

ŠKODA KODIAQ:

DÍLO ODBORNÍKŮ I STUDENTŮ A ČERSTVÝCH ABSOLVENTŮ Nový model ŠKODA KODIAQ si v posledních měsících vysloužil velkou pozornost médií z celého světa. Jen když trochu pogooglíte, najdete o novém esúvéčku všechny technické parametry, vlastnosti, první recenze… Nás ale zajímalo něco úplně jiného než jeho prostornost nebo zabudované supermoderní technologie. Chtěli jsme vědět, jestli se k tak velkému a důležitému projektu mají kromě letitých profesionálů v oboru šanci dostat i studenti a čerství absolventi. A nestačili jsme se divit, kolik jsme jich nakonec našli!

VÍTE, ŽE... ... na počest modelu ŠKODA KODIAQ se dokonce v rámci květnové marketingové kampaně přejmenovalo na jeden den americké město Kodiak na Kodiaq? V den zahájení výroby nového SUV v Kvasinách zase vedení obce symbolicky změnilo její název na Qasiny.

LUKÁŠ VOLNÝ,

praktikant, Řízení předsériové logistiky tř. A, A+SUV a agregátů

„Hlavní činností našeho oddělení je včasné zajištění dílů a agregátů pro náběhy nových vozů, nyní právě pro nové SUV ŠKODA KODIAQ. Mojí náplní práce je sledování dostupnosti dílů na stavbu předsériových vozů a vystavování vyskladňovacích listů, na základě kterých jsou díly nachystány k montážní lince. V neposlední řadě hlídám včasné dodání referenčních vzorků pro oddělení kvality, které je, pokud přijdou vzorky v požadované kvalitě, uvolní pro výrobu. Jsou to jedny z mnoha činností, které později vedou k bezproblémovému zavedení sériové výroby daného vozu. Když teď vidím první vozy modelu KODIAQ na vlastní oči, jsem hrdý na to, že se na jejich přípravě mohu také trochu podílet.“

48 STUDENTA Listopad 2016

ZDENĚK ŠTĚPÁNEK,

Trainee, Korporátní komunikace

„Nový model ŠKODA KODIAQ je samozřejmě předmětem zájmu médií a novinářské veřejnosti. Na oddělení komunikace jsem se podílel na organizaci světové premiéry vozu, která se uskutečnila 1. září v Berlíně v industriálních prostorách bývalé elektrárny a zúčastnilo se jí několik stovek hostů z řad novinářů, politiků i celebrit. Dále jsem se zúčastnil prezentací vozu důležitým návštěvám z řad politické reprezentace v závodě v Kvasinách, kde se KODIAQ vyrábí. Nyní se těším na účast na dynamické prezentaci vozu novinářům, kde si zástupci médií budou moci vyzkoušet jízdní vlastnosti nového modelu nebo třeba různé prvky výbavy a konektivity.“

KARIÉRA

ING. JAROSLAV PETR,

ELIŠKA GONČAROVÁ,

doktorand, Technický servis lisoven a svařoven

Trainee, Mezinárodní prodejní trénink

„Pro úspěch vozu KODIAQ je důležitým faktorem mít po celém světě vzdělané a motivované prodejce. Pro nový model proto připravujeme produktový trénink, kde se s ním seznámí na 9 tisíc dealerů z pětatřiceti zemí. Na workshopech je trenéři upozorní na hlavní přednosti vozu, budou mít šanci se autem projet během testovacích jízd, vyzkoušet si off-road i nové asistenční systémy. Jako součást organizačního týmu se podílím na přípravě workshopů, chystám technickou galerii a spolu s importéry zajišťuji lokalizaci materiálů, aby každý účastník měl během školení vše ve vlastním jazyce.“

EVA TOMSOVÁ,

praktikantka, Péče o typovou řadu B, MQB-B a SUV „Naše oddělení zajišťuje řízení kvality, analýzy a jízdní zkoušky všech modelů vozů ŠKODA, včetně nového modelu KODIAQ. Spolupracuji na sledování kvality služeb ŠKODA Connect – MOD. Tyto služby jsou v rámci ŠKODA novinkou v oblasti konektivity a digitalizace a nabíhají právě s modelem vozu KODIAQ. Nová aplikace poskytuje posádce vozu velmi užitečné informace o vozidle, co se týče rychlosti, spotřeby paliva, ujeté trasy i okolí. Pomocí této aplikace může posádka získat například informace o aktuální dopravní situaci, o čerpacích stanicích, cenách paliva… Tato praxe je opravdu praxí v pravém slova smyslu, získala jsem tu cenné zkušenosti.“

OD SVAŘOVEN PŘES LOGISTIKU AŽ PO OBCHOD, TAM VŠUDE KODIAQU POMÁHALI MLADÍ TALENTI. ŠESTICE Z NICH JSME SE PROTO ZEPTALI NEJEN NA TO, ČÍM SE ZROVNA ONI NA PROJEKTU PODÍLELI, ALE TAKÉ NA TO, CO JE NA ODBORNÝCH PRAXÍCH, V DOKTORANDSKÉM A TRAINEE PROGRAMU POTKALO A CO MŮŽE VE ŠKODA AUTO POTKAT I VÁS.

„V rámci Doktorandského programu ŠKODA AUTO pracuji v oddělení technického servisu lisoven a svařoven, které zajišťuje výrobní procesy v lisovnách a svařovnách v Mladé Boleslavi a Kvasinách. Svou dizertační práci mám postavenou na hodnocení vysokopevnostní oceli se speciálním povlakem Al-Si moderními analyzačními metodami. Pro tyto nové metody používám elektronový mikroskop, vícekanálovou ultrazvukovou sondu a speciální trhací stroj pro provádění dynamických tahových zkoušek za vysokých deformačních rychlostí. Tyto analýzy jsem použil na novém voze ŠKODA KODIAQ, pro který jsem prověřil stabilizaci svařovacího procesu nejpevnějších částí karoserie.“

MICHAL JANDA, praktikant, On-road měření emisí osobních automobilů

„Jsem studentem chemického inženýrství na VŠCHT v Praze. V rámci své odborné praxe ve ŠKODA AUTO se podílím na testování vozů včetně ŠKODA KODIAQ v emisní laboratoři a na přípravě nové metodiky měření emisí v reálném provozu (tzv. RDE). KODIAQ je první z nově uvedených modelů, které podléhají novelizovaným emisním normám.“

CHCETE SI TAKY VYZKOUŠET PRÁCI NA REÁLNÝCH PROJEKTECH, KTERÉ HÝBOU SVĚTEM? ZAČNĚTE NÁVŠTĚVOU WEBOVÝCH STRÁNEK WWW.SKODA-KARIERA.CZ NEBO SLEDUJTE FACEBOOKOVÉ STRÁNKY ŠKODA AUTO KARIÉRA. Listopad 2016 STUDENTA 49

KARIÉRA

ZABOJOVALI

A ZVÍTĚZILI

Šestice mladých talentů vybraných v rámci letošního programu UNICHANCE se nedávno vydala na svou devítiměsíční cestu. Po dvojicích teď stráví tři měsíce ve třech prestižních mezinárodních společnostech, a nastartují tak svou kariéru přímo raketovou rychlostí. Jak zpětně hodnotí průběh programu, v čem spatřují jeho hlavní přínos, a hlavně – proč byste se napřesrok měli přihlásit taky?

OLENA BESARAB

tebe bylo nejtěžší se

Na co pro připravit? bylo nejŘekla bych, že pro mě jev. Na pro těžší připravit ústní li tak mě e sebeprezentace jsm ním šle my pře su m strávila hodně ča it tři minuty, tak že jse zn ůra zd a těl ch svého života bych by o tom, jaké aspekty k vě člo že , řím Vě styl povídání. a jak si zvolit správný ních úspěchů, pisování sv ých osob po při měl bý t skromný té střední cesty liš. Takže nalezení zla ale zároveň ne až pří bu. mi trvalo nějakou do la vybrána právě ty? by jsi že š, slí Proč my ívala a myslím si, m jsem si opravdu už Assessment centru acet neuvěřiteldv finále bylo vybráno že to bylo vidět. Do bý t mezi nimi. ctí u čů a bylo mi velko ze ha uc ch ný ov šik ně nkurence, ale yž se člověk nebojí ko Domnívám se, že kd má rád a bude je y zv vý že í, ukazuje to, naopak se na ni těš s potěšením řešit. ? e účast na stážích má Jak ý přínos pro teb bych lepší možže , se m ívá mn ry. Do Parádní začátek karié ICHANCE je UN ském trhu nezískala. nost na dnešním če covním trhu pra m projek t na moderní skutečně výjimečný ntům, de stu ila ím bych ho doporuč a s velkým potěšen dherný ná ě dn ho roz estandardní, ale kteří mají zájem o n pracovní zá žitek.

ANNA ZBIROVSKÁ Co tě motivovalo k přihlášení do UNICHANCE? Zaujal mě mix firem, které se do programu stáží zapojily. Líbí se mi, že jako stážisté máme příležitost v rámci jednoho roku vyzkoušet práci ve společnostech různého zaměření a velikosti. Cos od projektu očekávala? Od projektu jsem si slibovala, že budu mít příležitost získat tak trochu stáž na míru, tedy dostat se k takovým úkolům, které odpovídají mým zkušenostem a znalostem a zároveň pro mě představují přiměřenou výzvu. Dále mě pak po zkušenostech z neziskovky a akademické sféry lákala možnost otestovat, jak to funguje v prostředí soukromých firem. Jak ses připravovala a na co bys doporučila ostatním se při přípravě zaměřit? Myslím, že příprava na jednotlivá kola výběrového řízení není třeba, už jen podle toho, jak je hodnocení postaveno. Při výběru poroty, která se rozhoduje na základě vašeho CV, motivačního dopisu, výsledků psychotestů nebo toho, jak se projevujete na AC, nehraje roli, zda si v předvečer projdete pár faktů o společnosti. Rozhodující je dlouhodobý zájem a nadšení a to se přirozeně ne/projeví ve všech aspektech hodnocení.

Další kolo stážového programu UNICHANCE je za námi a na jeho konci máme opět šest talentovaných studentů, kteří si v příštích devíti měsících vyzkoušejí práci ve třech různých úspěšných společnostech. Chcete příští rok patřit mezi ně? Nové kolo startuje už na jaře. Více informací najdete na www.unichance.cz.

50 STUDENTA Listopad 2016

KARIÉRA

KARIN GABRIELOVÁ Jak ses připravovala a na co bys doporučila ostatním se při přípravě zaměřit? Zaktualizovala jsem si CV, napsala motivační dopis v angličtině a mentálně se připravila na videopohovor, ze kterého jsem měla obavy. Ovšem ukázalo se, že zbytečně, nakonec to byla zajímavá zkušenost a nebyl jen jeden pokus na odpověď. Čím tě upoutaly firmy, do kterých ses díky UNICHANCE dostala na stáž? Svou různorodostí. Exxon svou americkou firemní kulturou a také tím, že je to největší firma světa, která v současnosti zápolí s ropnou krizí. EYELEVEL tím, že se jako původně malá česká firma za pár let vypracovala na roli globálního lídra v oblasti komplexního řešení brand storů módních značek. Penta zase svojí pověstí, vysokými nároky, které jsou na pracovníky kladeny, a také firemní kulturou. Jaký přínos pro tebe účast na stážích má? Věřím, že přínos této zkušenosti je nedocenitelný. Nejen že se zorientuji v různých oblastech, ale také zjistím, pro jak velkou firmu, s jakou firemní kulturou a nároky mi nejvíce vyhovuje pracovat. Tato zjištění mi pomohou konkrétněji směřovat moji kariéru. A zároveň jsem vděčná za šanci poznat zajímavé lidi.

TOMÁŠ FELCMAN Co tě motivovalo k přihlášení do UNICHANCE? Možnost vyzkoušet si práci hned v několika velkých společnostech během jednoho roku a všechno to

ještě sladit se školou. Jak ses připravoval? Žádnou větší přípravu jsem nedělal, jen jsem si našel informace o jednotlivých firmách, které jsou do projektu zapojené. Ostatním bych asi doporučil zaměřit se na prodávání sebe samých, protože během assessment centra to bylo hlavně o tom. Jaký přínos pro tebe účast na stážích má? Je to zase něco úplně jiného, než jsem doposud zažil. Rozvíjím svou samostatnost i práci v mezinárodním týmu. To nás v ostrém tempu na škole nenaučí.

DAVID WEIS L

Co tě motiv ovalo k přih lášení do UNICHANCE ? O programu UNICHANCE jsem se dozvěděl vl astně úplnou ná hodou dv a dn když jsem zv y před uzáv ěrkou přihlá ažoval, zda šek, přímo neos ností, které lovit jednu ze se projek tu společúčastnily s ské st áže. Ta možností le kže jsem si tní studentřekl, že za zk vyplnil jsem oušku nic ne přihlá šku a dám, če kal, co mě v potká. jednotliv ých kolech Jak ses přip ravoval a na co by s doporučil přípravě za měřit? ostatním se při Přiznám se, že jsem se ni jak zvlášť ne jsem věnova připravoval. l motivačním Nejvíce času u dopisu a ži pravě před as votopisu. Sa sessment ce m otné příntrem jsem hodiny, kdy věnoval přib jsem se snaž liž ně dvě il bl íže poznat vš abych při plán echny tři spol ovaném netw ečnosti, or kingu měl s hovořit. jejich zástup ci o čem Na co pro te be bylo nejtě žš í se Pokud bych připravit? to měl říct úp lně po pravdě mi zabrala př , tak asi nejv íprava motiv íce času ační ho dopi mít zajímav su, kter ý jsem ý, a videopoh chtěl ovoru, kde js s šedesátivt em občas bo eřinov ým pr joval ostorem pro odpověď.

PAVEL JANČOVIČ Co tě motivovalo k přihlášení do UNICHANCE? Jako množství mých spolužáků stále nevím, kam by měl směřovat můj profesní život. Proto mě motivovalo zejména to, že UNICHANCE nabízí stáže ve třech firmách během devíti měsíců. Jak ses připravoval a na co bys doporučil ostatním se při přípravě zaměřit? Důležitá je sebeprezentace, která se jako jediná dá předem připravit. Ostatní věci se připravit nedají, jsou hlavně o šikovnosti a rychlosti reakcí. Proč myslíš, že jsi byl vybrán právě ty? Porota si mě vybrala kvůli mému vystupování a řešení úloh na assessment centru, na které jsem přiletěl na otočku z Bruselu a kde jsem se snažil ukázat moje odhodlání a zájem. Co tě upoutalo na firmách, do kterých ses díky UNICHANCE dostal na stáž? Že nejsou z jednoho soudku, tedy že mi každá může dát něco nového.

Listopad 2016 STUDENTA 51

KARIÉRA

SMYSL PRO POVINNOST A SPRÁVNÁ DÁVKA AMBICIÓZNOSTI

Do čtvrtého ročníku UNICHANCE se zapojily ty nejprestižnější světové společnosti: ExxonMobil, lídr na poli petrochemického průmyslu; EYELEVEL, kreativní společnost navrhující kompletní řešení a design prodejen světových značek, a Penta, přední investiční skupina zaměřující se převážně na dlouhodobé investice. Jak jsou zástupci těchto společností se studenty spokojení a jaká je u nich čeká budoucnost?

WALTER FORLE EXXONMOBIL

Co je pro vás při výběru stážisty nejdůležitější? Nejdůležitější je, aby na studentovi byla vidět snaha poznat a naučit se něco nového. Aby zapadl do našeho prostředí, které je velmi mezinárodní, a aby měl zájem pracovat v týmu. Chceme také, aby ukázal, že umí o problémech přemýšlet kreativně a s nadhledem. Je důležité být zdravě sebevědomý, ale zároveň si uvědomovat, že jeho profesní kariéra je teprve na začátku. Co očekáváte, že si stážisté od vás odnesou? Pro mě je důležité, aby stážista porozuměl nastavení firmy, tedy

ROMAN MADL A JAROSLAV ŠTĚPÁNEK EYELEVEL

Jak jste stážisty uvedli do vašeho pracovního prostředí? Uvedli jsme je neformálním seznámením v naší firemní kantýně, kde se pravidelně scházejí naši zaměstnanci s nováčky, dále si studenti spolu s našimi nováčky prošli intenzivním dvoutýdenním onboardingem, jehož cílem je pochopit celkové fungování firmy, jednotlivých oddělení a osobní poznání všech klíčových team leaderů, kteří jednotlivá školení vedou. Co očekáváte, že si ze stáže studenti odnesou? Doufáme, že si odnesou co nejvíce zkušeností a nových schopností naučených právě v EYELEVELu. V neposlední řadě doufáme, že si odnesou nové kontakty a třeba i přátelství a také že nasají naši firemní kulturu, která jim bude blízká a bude je inspirovat při výběru dalších zaměstnání. Je možné, že u vás student po absolvování stáže bude moci začít pracovat? Ano, určitě je. Máme se stážisty výborné zkušenosti, doposud jsme všem studentům, kteří u nás začínali na stáži, následně nabídli juniorní pozici na plný či zkrácený úvazek a všem se u nás zatím výborně daří.

52 STUDENTA Listopad 2016

způsobu, jakým se u nás přemýšlí, jak pracujeme na projektech a dotahujeme je do konce. Já jsem mezitím dostupný jako kouč a mentor. Věřím, že správný time management, firemní komunikace a schopnost efektivního networkingu budou těmi nejsmysluplnějšími zkušenostmi, které si odtud odnese. Mohou pro vás stážisté po praxi začít pracovat? Stručná odpověď by byla „ano“, ale jen v případě, že oni sami budou svou případnou kariéru u nás považovat za perspektivní a dokážou přijmout způsob, jakým děláme naši práci. Určitě jim dáme zpětnou vazbu ke všem projektům, které dokončí. Když vstupujete do tak velké korporace, jako jsme my, je nezbytné mít silný smysl pro povinnost a tu správnou dávku ambicióznosti, abyste dokázali uspět.

ALEXANDRA STAROŇOVÁ PENTA

Co je pro vás při výběru stážisty nejdůležitější? V první řadě je to osobnost studenta, díky které víme, zda do naší firemní kultury zapadne či nikoli. Stejně tak nás zajímá i jeho pracovní nasazení, ochota se učit a poznávat nové věci. Jak jste stážisty uvedli do vašeho pracovního prostředí? Každému novému stážistovi uděláme takové „seznamovací kolečko“ po firmě a představíme ho všem kolegům. Následně se blíže seznámí se svým týmem a svým nadřízeným, který mu bude zadávat pracovní úlohy. Jak vypadá jeden den stážisty u vás? Každý stážista je součástí nějakého týmu, takže pracuje na specifických úlohách zadaných tím daným týmem. Co očekáváte, že si ze stáže studenti odnesou? Zkušenosti, vědomosti a motivaci. Je možné, že u vás student po absolvování stáže bude moci začít pracovat? Určitě ano. Dokonce máme kolegu, který k nám v minulosti přišel právě přes program UNICHANCE a v současnosti u nás pracuje na plný úvazek.

SPECIÁL

PRÁVO V PRAXI:

BANKOVNICTVÍ A FINANCE

PARTNER SPECIÁLU:

54 STUDENTA Listopad 2016

HLEDÁM PRAXI ASAP

SPECIÁL

ZN. AŤ MI NEUJEDE VLAK

Právo. Jeden z nejstarších a nejváženějších vysokoškolských oborů. Jak funguje právo v praxi? To se vám ve spolupráci s předními českými a mezinárodními právními kancelářemi pokusíme přiblížit v rámci téhle rubriky v tomto i v příštích vydáních Studenty. Hned na úvod jsme si pod drobnohled vzali hodně zajímavou a atraktivní oblast. Napadá vás jakou? Je to právo v bankovnictví a při financování! Text: Oliver Sálus

emusíte kdovíjak pátrat, abyste zjistili, že právo patří mezi českými studenty k těm úplně nejatraktivnějším studijním oborům. Jednak je to ve finále velmi prestižní práce – a zvlášť onu prestiž na ní studenti práva oceňují (vyplynulo to např. z loňského průzkumu Universum) – a jednak se za ni taky docela pěkně platí. Najít dobré uplatnění je ale pro mladé studenty bez praxe poměrně obtížné a často musejí začít administrativou nebo drobnými úlohami, které nejsou na první pohled moc sexy. Ale nebojte, trpělivost se vyplácí! Předtím, než se budete rozhodovat, kam jít pracovat, je velká šance, že si budete muset vybrat specializaci. Není to sice povinnost, ale je dobré už předem vědět, kudy chcete, aby se vaše kroky stáčely. A na výběr je toho opravdu hodně! Přes ta známější odvětví, jako je například právo obchodní, trestní, finanční či správní, se můžeme dostat až k těm méně rozšířeným, přesto ovšem neméně zajímavým oborům – právo životního prostředí, církevní právo, právo pozemkové apod.

FINANCE A BANKOVNICTVÍ Ale pojďme už do světa peněz. Bankovnictví a finance jsou považovány za velmi atraktivní

právní oblast. Pohybovat se v korporátním prostředí známých bank a podílet se na velkých transakcích zní mnoha mladým právníkům jako sen. Na koho a co se toto odvětví konkrétně zaměřuje a co vše musí právníci pohybující se v něm ovládat? Jak už prozrazuje název, hlavními klienty těchto právníků jsou banky a jiné subjekty pohybující se v prostředí financí. Od toho se odvíjí také jejich náplň práce, která se točí okolo právních aspektů bankovních a finančních obchodů. Stejně jako v ostatních odvětvích práva (a možná i o něco více) je zde na právníky vyvíjen poměrně velký nátlak, protože většinou rozhodně nejde o malé sumy a klient musí být spokojen, a to včas. Mezi schopnostmi skvělého bankovního/finančního advokáta by se proto měl rozhodně vyjímat smysl pro detail, psychická odolnost, obchodní znalosti a um a také schopnost nést velkou část zodpovědnosti za uskutečnění daného obchodu.

JE POTŘEBA PÍLE V čem je zásadní přínos práce advokáta pro jeho klienty? Na to je poměrně jednoduchá odpověď. Klient může být profesionál ve financích, ale nemusí být odborník na jejich právní

aspekty, pomoc právníka je pro něj proto životně důležitá. Klient je pak klidnější, z procesu se nestresuje a výsledkem si je o poznání jistější.

POZOR, AŤ VÁM NEUJEDE VLAK! Do prostředí velkých bank se pochopitelně nedostane každý právník pohybující se v odvětví bankovnictví a financování. K těm nejlepším místům, která generují lukrativní klienty, je totiž zapotřebí náležitých schopností, které ti ambiciózní z vás mohou získat třeba už při studiích vysoké školy, protože hádejte co – stáže nejsou jenom pro techniky a studenty marketingu. Říká se, že dobrých právníků je potřeba vždy a všude, bez dostatečné praxe ale nemáte šanci uspět. Mnozí studenti právnických fakult dlouho netuší, jakou cestou by se vlastně měli vydat – protože oborů je celá řada – a že jim tak trochu ujíždí vlak už při studiu. Pokud se tedy chcete už jako student nebo jako čerstvý absolvent právnické fakulty pohybovat v prestižním a atraktivním prostředí, na nic nečekejte a získejte praxi v oboru, co nejdříve to půjde. Obor, který si vyberete, vám přece nemusí zůstat nadosmrti. A v každém případě je fajn vědět i to, kterým směrem ne. Nemyslíte?

KLÁRA KUBÁŇOVÁ

koncipientka největší globální advokátní kanceláře Dentons, která se v rámci své praxe pohybuje v oblasti financí a bankovnictví Co pro své klienty konkrétně děláte? Snažíme se poskytovat klientovi vždy komplexní právní servis a pomoci mu s jakýmkoli požadavkem. Snažíme se být aktivním hybatelem, který posouvá transakci vpřed, aby se klient mohl soustředit na komerční záležitosti a právní stránku nechal plně na nás.

Jsou nějaká úskalí této práce? Máte velkou odpovědnost. Jakýkoliv přešlap či chyba mohou způsobit, že úvěr nebude poskytnut v požadovaném čase, což může způsobit komplikace. Při poskytování poradenství v oblasti regulace pociťuji tuto odpovědnost díky existenci veřejnoprávního prvku ještě intenzivněji.

Listopad 2016 STUDENTA 55

PRÁVO JE JAKO ŘEMESLO. T

ČÍM DŘÍV SE DO NĚJ STUDENT PUSTÍ, TÍM LÉPE.

Příprava bankovního obchodu, jeho perfektní strukturování a pak samozřejmě i dlouhý a psychicky náročný proces vyjednávání mezi oběma stranami – to je hlavní pracovní náplní Kláry Kubáňové a Martina Manduľáka, koncipientů největší globální advokátní kanceláře Dentons. Jak funguje právo v praxi, v čem je zajímavá oblast bankovnictví a financování a jaké výhody přináší? Zeptali jsme se za vás.

čem konkrétně spočívá vaše práce? M: Naše práce tkví především v zastupování klientů při všemožných bankovních obchodech. Podílíme se na strukturování, vyjednávání a uzavírání těchto obchodů. K: Kromě vyjednávání úvěrových a zástavních smluv obnáší naše práce z velké části mikropráci v podobě přípravy doprovodných dokumentů a související administraci, která nám mnohdy zabere více času než samotné strukturování příslušných smluv. V čem vidíte zásadní přínos vaší práce pro vaše klienty? M: Bankovní transakce jsou často velmi komplikované obchody. My jsme schopni takové transakce připravit a pomoci s jejich vyjednáním tak, aby proběhly rychle, hladce a ke spokojenosti našeho klienta. V důsledku této efektivity je naším hlavním přínosem, pro někoho možná paradoxně, šetření peněz klientů. K: Snažíme se poskytovat klientovi vždy komplexní právní servis a pomoci s jakýmkoli požadavkem, ať už pramení ze strany klienta, nebo od protistrany. Snažíme se být aktivním hybatelem, který posouvá transakci vpřed, aby se klient mohl soustředit na komerční záležitosti a právní stránku nechal plně na nás. Kdy jste se rozhodli pro oblast bankovnictví a financování? Bylo to už při studiích, nebo vám tato možnost vyplynula až během praxe? M: V Dentons si juniorní právníci zpočátku zkoušejí různá odvětví. To, že jsem zůstal

56 STUDENTA Listopad 2016

Text: Oliver Sálus, foto: Jindra Kodíček v oblasti bankovnictví, je nejspíš zapříčiněno kombinací mých sympatií k obsahu práce a k seniorním právníkům, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat. Jsem v této oblasti spokojený. K: Oblast bankovnictví, respektive finančních služeb jsem si vybrala ve třetím ročníku při studiích, kdy jsem začala působit na Katedře finančního práva. Práce na katedře mě i díky skvělému kolektivu nadchla a v této oblasti jsem zůstala, nakonec jsem se však rozhodla přesunout se z oblasti bankovní regulace do samotného financování. Oblast regulace je však stále mou srdeční záležitostí a vždy se k ní ráda vracím. Transakce jsou naopak živá a dynamická práce. Proto mě tato kombinace regulace a transakcí opravdu baví. Někteří studenti právnických škol se snaží pohybovat v právnickém prostředí už od samého začátku studia, jiní s vyhledáváním praxe čekají až do vyšších ročníků. Kdy je podle vás ideální doba, aby se začali poohlížet po nějaké odborné praxi? M: Když se chcete stát právníkem, musíte mít samozřejmě i teoretický základ. Na právo je ale podle mého názoru potřeba nahlížet spíše jako na řemeslo než jako na vědu. Bez dostatečné praxe se právo dělat nenaučíte, a později možná proto nebudete mít příležitost k získání kvalitního a dobře placeného místa. Povězme si také upřímně, že studium práva nepatří mezi časově nejnáročnější obory. Považuji za správné, že například Právnická fakulta Masarykovy univerzity k úspěšnému ukončení studia vyžaduje kromě

složení zkoušek i jistý počet hodin odpracovaných v advokátní kanceláři anebo na soudě. Tento přístup bych na místě právnických fakult ještě výrazně prohloubil. K: Myslím, že ideální doba k získání praxe je ve třetím ročníku, kdy už má student nějaké širší povědomí o právu a může se tak nad daným úkolem zamyslet a nejednat čistě mechanicky. Dle mého názoru je tedy s praxí třeba začít už během studií. Čím více má student praxe, tím spíše najde kvalitní místo po studiu. Jak je to v České republice se sehnáním kvalitního pracovního místa pro mladé právníky? K: Pokud má student kvalitní předchozípraxi a jazykové schopnosti, chuť pracovat a případně i mezinárodní zkušenost, neměl by mít se sehnáním místa problém. Samozřejmě s každou absencí některého z těchto kritérií se šance zmenšuje. M: Myslím si, že práce je dostatek. Navíc minimálně v Praze je mnoho míst i ve veřejné sféře. Kde spatřujete hlavní výhody práce pro Dentons? M: Líbí se mi kombinace výhod, které poskytuje velká mezinárodní kancelář, a jisté flexibility a tvárnosti, kterou byste čekali spíše v menší advokátní kanceláři. Z pohledu absolventa je Dentons ideálním místem pro start kariéry. Je tu velké zázemí a zároveň také možnosti růstu pro jednotlivce. K: Jako v každé velké kanceláři je i zde skvělá možnost se intenzivně vzdělávat

SPECIÁL a učit se novým věcem. Učení pak jde hodně rychle. Hlavní výhodou je z mého pohledu také flexibilita, kterou zmínil Martin. Dentons mě například na dva měsíce vyslali do jedné z předních českých bank, kde jsem si osvojila interní principy fungování banky a činnost podnikového právníka. Existují nějaká úskalí této práce? K: I jako koncipienti máme při transakcích velkou odpovědnost. Jakýkoliv přešlap či chyba mohou způsobit, že úvěr nebude poskytnut v požadovaném čase, což může způsobit komplikace. Při poskytování poradenství v oblasti regulace pociťuji tuto odpovědnost díky existenci veřejnoprávního prvku ještě intenzivněji. Nevnímám to ale jako tlak shora, ale spíše jako odpovědnost vůči samotnému klientovi. M: Plus asi to, že tu někdy zůstáváme přes noc. (smích) Je nějaký kariérní úspěch, na který jste obzvláště pyšní? K: Pro mě je asi největším úspěchem to, když se k nám klient vrací a požaduje, abych na dalším projektu pracovala já. M: V Dentons se na každém projektu podílí několik lidí, takže bych si nerad přivlastňoval zásluhy za společné projekty. Za svůj osobní úspěch beru, když dokážu unést zodpovědnost, kterou v danou chvíli mám.

KLÁRA KUBÁŇOVÁ

Klára absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a University of Wales. Dnes je advokátní koncipientkou v pražské kanceláři Dentons, kde se zaměřuje především na oblast bankovnictví, financování a regulaci finančních institucí.

MARTIN MANDUĽÁK

Martin je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a specializuje se na poradenství věřitelům a dlužníkům při různých bankovních případech a obchodních transakcích. Klientům poskytuje také poradenství při řešení insolvencí a restrukturalizací. Listopad 2016 STUDENTA 57

YOUR STORY

ALLÁH NEBO

JEŽÍŠ?

DOKUD ČLOVĚK DODRŽUJE ZÁKON, MŮŽE NÁM TO BÝT JEDNO

58 STUDENTA Listopad 2016

Vytáčím kontakt, který jsem dostala od kolegy z redakce. Na druhém konci se ozývá perfektní čeština bez přízvuku. „Odjíždím na víkend s rodinou do Beskyd, setkejme se v úterý,“ říká. Jsem zmatená, to nevypadá na někoho ze Sýrie. Jméno ale sedí. Přestože jsem si ho přečetla těsně před vstupem do kavárny, ve které se máme sejít, stejně ho obsluze řeknu špatně. Naštěstí ho tam dobře znají, takže mě posílají ke stolu, kde mě s cigaretou v ruce vítá Tamer Bunni.

Text: Markéta Henzlová, foto: Martin Watch

ak dlouho tu žijete a kým se cítíte být? Narodil jsem se v Praze v Podolí. Hned potom jsme odjeli do Sýrie, kde jsme zůstali do mých šesti. To znamená, že v Česku žiju už něco přes třicet let. Otázka, kým se cítím být, je dobrá. Hodně lidí se mě na to ptá, ale nemá to řešení. Možná že to ani není důležité… Tak. Není to podstatné. Když se mě na to lidi ptají, odpovídám, že mám daleko větší ambici než být Čechem nebo Syřanem. Chci být dobrým člověkem. Jsem Tamer Bunni. Tečka. Jak se stane, že se Syřan narodí tady, vrátí se do Sýrie a zase zpět do Česka? Moje maminka je Češka, která v Sýrii strávila dohromady deset let. Tatínek a jeho bratři jsou ze Sýrie a v České republice studovali. Bráchové byli doktoři a doporučili mojí mamince, ať jede rodit sem, protože úroveň zdravotní péče tady byla lepší. Hned po porodu jsme se zase vrátili do Sýrie za tatínkem. Plán byl žít a zůstat v Sýrii. I když do Česka jsme jezdili na léto a máma tu porodila i moji mladší sestru. Proč jste tedy odešli? Situace v Sýrii byla nestabilní a maminčini rodiče začali stárnout, takže se naši domluvili, že jednak je Česko stabilnější, jednak budou k ruce maminčiným rodičům. Proto jsme se vrátili. To bylo v čtyřiaosmdesátém. Vaše maminka i manželka jsou Češky. Kdo jsou vaši přátelé? Převážně Češi, potom pár cizinců, po Evropě mám pár přátel, na Blízkém východě mám pár přátel. Rodiče jsou v kontaktu se Syřany, kteří tady stejně jako tatínek studovali. Přenášíte si mezi sebou nějaké zvyky? To je složitá otázka. Já to nevnímám. Vaříme arabskou i českou kuchyni. Na tom se to asi pozná nejlíp. Držíme jako rodina pohromadě. Nevím, do jaké míry je to běžné. Když jsme se starali o maminčiny nemohoucí rodiče, naši přátelé říkali, že jsme tím Orientem opravdu švihnutí. Jiní by je odložili. Mně nepřijde, že by to bylo něco, co je echt arabské, nebo echt české naopak ne.

Jazykové problémy jste neměl? Ne, protože jsem byl bilingvní dítě. Navíc můj tatínek čekal, až dostane povolení k pobytu, takže jsme do Česka přijeli asi o tři čtvrtě roku dřív než on. Chodil jsem do školy a arabštinu už vůbec nepoužíval, takže jsem ji zapomněl. Když tatínek přijel, arabštinu už jsme nepoužívali ani doma. Rodiče říkali, že když jsme se rozhodli žít v Praze, budeme mluvit česky. Chtěli, abychom měli pořádnou češtinu bez přízvuku. Arabsky jsem schopen leda pozdravit, když zajdu do orientshopu. Na první pohled je znát, že nejste Čech. Jak se k vám Češi chovali? Nepamatuju si, že by se rodiče o něčem zmiňovali. Já jako děcko ani dospívající jsem taky nic nezaznamenal. Až později pár frků kolem newyorských dvojčat, případně když něco bouchne v Paříži, v Bruselu… Cítíte změnu? Co se bezprostředního okolí týče, tak ne. Jak užší, tak vzdálenější okruh přátel, tam se to vůbec neřeší. To jsou přátelé, nikdo mi nepředhazuje, ty jsi takovej nebo makovej. Pracuji ve zdravotnictví a ani od mých pacientů jsem nic takového nezaznamenal. Nikdo mi neříká, já ho tady nechci, protože je to Arab od pohledu i podle jména. Jen na Facebooku se do mě občas někdo trefí, když reaguju na vyhrocené komentáře. Nad tím ale mávám rukou a myslím si něco o zadní bradě, jak říká Cimrman. Takže vám to nedá a zapojujete se do debaty o uprchlících… Jsou to lidé, kteří utíkají z války, z oblasti, kde se uřezávají hlavy a střílí se na ulicích. Lidé, kteří si prošli strašnou cestou, aby se do Evropy dostali. Tak když na to přijde řeč, ptám se, proč se do nich strefujete, když vám nic neudělali? Máte z nich strach? Dobře, tak se jim pojďme věnovat. Pojďme jim vysvětlit, jak to tady chodí. Pojďme se snažit, aby se přirozenou cestou integrovali a mohli jsme tu společně fungovat. Nevím, jestli to neumíme, nebo nechceme dělat. Je jednodušší vyřvávat, že je tady nechceme, ale to nic nezmění. De facto

Listopad 2016 STUDENTA 59

jsme jejich situaci způsobili. Dejme si tu práci a pojďme spolu normálně žít. Je to složitější, ale jediné řešení, jak to celé zvládnout. Zaděláváme si sami na problémy? Samozřejmě. Potom, co si prožili tam, odkud utíkají, a co si prožili po cestě, mají nervy napnutý k prasknutí a my se do nich ještě navážíme. Nelze se divit, že budou reagovat přehnaně a budou, v nejširším slova smyslu, dělat bordel. Máte strach z toho, co se děje? Z politiků, jako je pan Konvička, ze šibenic na Václavském náměstí? Nemám. Jsem stále přesvědčený, že žijeme v právním státě. Že tady jsou mechanismy, které nedovolují excesy. Že si parta lidí vyřvává a nosí transparenty? Může se mi to nelíbit, nicméně jsme svobodná demokratická země se svobodou projevu. Můžu si myslet, že je to přes čáru a za hranicí dobrého vkusu, ale strach nemám. Stále si myslím, že žijeme ve společnosti, která je schopná řídit se zdravým rozumem. Co říkáte na debatu na téma přijímat, či nepřijímat uprchlíky? Máte syrské kořeny, dotýká se vás toto téma? To velmi souvisí s mou odpovědí na otázku, jestli jsem Čech, nebo Syřan. Vezmu to ze široka. Ano, rozdíly mezi Evropany a lidmi z Blízkého východu jsou. A mluvím obecně o uprchlících, protože to není jen otázka náboženství. Na tom, jestli někdo má, nebo nemá určité zvyky, to ale nestojí. Pohybujeme se v mezích stanovených stejnými zákony. A jestli někdo věří v Alláha, nebo v Ježíše, nebo v cokoli jiného, by nám mělo být srdečně jedno. Arab, Američan i Australan, všichni jsou vázáni stejným právním řádem. To souvisí s mou další otázkou. Co šátky? Co je nám do toho, jestli někdo chce nosit šátek, nebo nechce. Neodporuje to žádnému zákonu. To, že se ve Francii připravují zákony zakazující šátky… o tom si můžu myslet cokoli, ale pokud tam takový zákon bude, tak se musí dodržovat. Pokud takový zákon odporuje něčím zvyklostem, může si vybrat – buď se podle něj bude chovat, nebo musí jít tam, kde daná zvyklost není protizákonná. Byl jste někdy od dětství v Sýrii? Nikdy. Měl jsem pracovní nabídky do Kataru, což by se s jistou mírou nadsázky dalo označit jako stejný region. Zvažoval jsem to, ale nakonec jsem neodjel. Ve mně ten Arab je a to nejde popřít. Možná by tam vyplul daleko víc na povrch. Strávil bych tam rok nebo dva a nechtěl bych si potom zase zvykat na zdejší životní styl. Mám v Česku rodinu a kořeny.

60 STUDENTA Listopad 2016

Když se to nezvrhne a nevyženou nás odsud, nikam jezdit nebudu. Leda tak na dovolenou. Tady jsem doma.

MŮŽU SI O ZÁKAZU ŠÁTKŮ MYSLET COKOLI, ALE POKUD BUDE ZÁKONEM, MUSÍ SE DODRŽOVAT Jak se ten Arab ve vás projevuje? Co to znamená? Je to ve způsobu každodenního života a v denním režimu. Připodobnil bych to k Jihoevropanům. Kdybych si musel vybrat, kde budu žít, šel bych třeba do Řecka, kde je to napůl mezi arabským a českým způsobem života. To je stejné, jako když se vracejí mladí ze studií v zahraničí. Taky si musí zvykat zpět na český životní styl. Pokud to není příliš osobní otázka, vy sám jste muslim? Nejsem. Ani jsme k tomu nebyli vedení. Nebyli jsme do ničeho tlačeni a já jsem si k tomu cestu nenašel. Jsem ateista, takže sem docela zapadám. :) Jaký je váš život v Česku? Jsem fyzioterapeut, takže napravuju lidem záda. Kousek odsud na městské poliklinice pracuju už čtrnáct a půl let na ambulanci. Teď s kolegyní rozjíždíme soukromou ambulanci ve Vršovicích. Zajdu rád do kavárny. Ostatně sedíme v mé domovské kavárně. A jinak žiju normální život. Jsem čerstvě ženatý a přáli bychom si miminko. Snad jen moje hobby není úplně typické – chodím do opery na hodiny zpěvu. Co vás baví na Češích? Nebo jste natolik Čech, že to nedokážete posoudit? To je nejzapeklitější otázka, kterou jste mi dala. Nikdy jsem se nad tím nezamýšlel. Ale takhle z první dobrý, asi schopnost švejkovat na jakékoli téma. To je asi to, čím jsme osobití jako Češi. Zmínil už jste Cimrmana, Švejka. Máte rád českou literaturu a čtete arabskou? Arabskou nečtu. Obecně nejsem čtivec. Beru to spíš přes film. Mám rád spojení Menzel–Hrabal. Jakobín od Dvořáka, to je nádherná česká muzika. Když tedy budeme mluvit o kultuře obecně, tak ta se mi líbí. Říkal jste, že vás vaši rodiče neučili jazyk. Udržovali ve vás arabskou kulturu? Vyprávěli vám třeba arabské pohádky?

Když jsme byli v Sýrii, tak nám tatínek arabsky vyprávěl arabské pohádky. Potom už ne. Byli jsme tady a nestálo to tak, jestli je to arabské nebo české, ale jestli je to dobré nebo špatné. Přesto – pocházíte z rodiny se syrskými kořeny. Jak podle vás můžeme příchozím pomoci? Nepřistupujme k lidem s předsudky, které teď rezonují ve společnosti. Jsem poznamenaný svou profesí. Je mi úplně jedno, kdo mi přijde do ordinace. Vždycky tam je člověk, který potřebuje pomoc. Nejde k lidem přistupovat tak, že jsou jako národnosti takový nebo makový. Vždycky je to o člověku. Ale samozřejmě, že bychom měli být v práci s uprchlíky důslední, a to v nejširším slova smyslu. Když je povodeň, tak se vzedme vlna solidarity. Všichni posíláme peníze, někteří z nás obují gumáky a jedou pomáhat s likvidováním škod. Stejně tak bychom měli přistupovat k těmto lidem. Pak si myslím, že by to mohlo fungovat. Možná jsem naivní, ale jak jinak to uchopit? Když budeme k těmto lidem přistupovat s předsudky, tak o co jsme lepší než nacisti nebo šílenci z IS? Nepodřezáváme lidi, ale ten přístup se tomu blíží. Možná je to extrémní přirovnání, ale špetka pravdy na tom bude. Považuji za důležité mít chuť a hledat si informace, ne si je nechat jen servírovat médii. Je naprosto přirozené mít strach z něčeho, co neznám, ale je hloupé a omezené zůstat u toho.

TAMER

BUNNI Pracuje jako fyzioterapeut. Podle jména i vzhledu je ale zřejmé, že nejde o typického Čecha. Jeho maminka je Češka, jeho tatínek Syřan. Přestože se narodil v Praze v Podolí, první roky života strávil v Sýrii, Když mu bylo šest, rodina se natrvalo přestěhovala do Česka, kde žije už více než třicet let. Tamer má českou manželku a v české společnosti je plně asimilovaný. I když, jak sám říká, Arab v něm se nezapře.

YOUR STORY

Listopad 2016 STUDENTA 61

PORTUGALSKO:

ŠPÍNA A NEPOŘÁDEK. A POHODOVÁ ATMOSFÉRA.

Tip Pach moči a nahodilý závan nemytého bezdomovce mísící se s vůní čerstvých i smažených ryb, dealeři drog na každém rohu, neustávající zvuk sbíječek, vrtaček, jeřábů a buldozerů a nekončící zástupy venkovních kavárniček se snědými lidmi popíjejícími dvojku bílého a červeného vína anebo nádherně vonící kávu – tak se mi snad už nadosmrti vryla do paměti bývalá koloniální mocnost, Portugalsko.

vou nezapomenutelností se mi představily Lisabon, Sintra a Atlantikem omývaná Costa da Caparica. A dokonce i já, typicky pražsky zrychlený člověk, jsem zde postřehnutelně zpomalovala krok.

1755 – ROK TŘÍ KATASTROF Lisabon v roce 1755 postihlo obrovské zemětřesení a následně tsunami. Co ještě i potom zůstalo stát, pak shořelo v pět dní trvajícím požáru. Zachováno tak zůstalo jen velmi málo z historického Lisboa, jak své město nazývají místní. Kdybych tam ale přijela neozbrojena 62 STUDENTA Listopad 2016

Text: Andrea Pecáková znalostmi z knižního průvodce, možná bych ani nepoznala, že nějaký rok 1755 byl. Velkoměsto má typicky jižansky ledabylý vzhled. Na jihu je teplo a lidé jsou tu kvůli tomu dost flegmatičtí a nad věcí, zdá se mi. Nestresují je na ulicích poházené odpadky, nedopalky cigaret, přetékající popelnice, zcela rozbořené a často i zdraví ohrožující chodníky, oprýskané, špinavé zdi s graffiti, usychající květiny na každém druhém balkonu a ještě mnoho dalších městu příliš nelichotících věcí. Na druhou stranu se tu hodně rekonstruuje, proto ten neutichající zvuk sbíječek a buldozerů, a to i v noci.

Chystáte se na cesty v zimě? Elegantní LOAP pánská zimní bunda s kapucí ITARIEM je určená pro každodenní nošení do města, ale výborně vám poslouží i během cestování nebo při trávení volného času s přáteli či rodinou. Lesklý povrch této bundy do pasu tvoří pevně tkaný materiál TECNOSOFT s vodoodpudivou úpravou. Je příjemný na dotek a velmi lehký. Předností tkaniny je také její odolnost proti UV záření a prodyšnost. Vyniká minimální nasákavostí a velmi rychle schne. Před ostrým větrem i chladným počasím vás ochrání pevná kapuce, zima se do bundy nedostane ani přes spodní okraj, ani přes rukávy, a to díky jejich elastickému stahování. Doporučená maloobchodní cena: 1499 Kč

LIFESTYLE z nejhezčích měst Portugalska, jsme se pak vydali za trochou historie. Nacházejí se tu tři hrady. My za deset eur na osobu prošli jenom ten první a nemohli se ubránit zklamání. Nebylo tam nic zajímavého, nic ze života tehdejších lidí, žádné zajímavé příběhy ani popisky, jak jsem zvyklá z českých hradů a zámků, jen velmi chudá výstava umění napříč různými historickými obdobími, která postrádala kontinuitu. Jediné, co stálo za fotografii, byly pro Portugalsko typické azulejos, tedy kachličky s malovanou výzdobou. Když za druhý hrad chtěli 17 eur, vzdali jsme to.

Z OŠKLIVÉ PRŮMYSLOVKY ČTVRŤ PRO BOHÁČE

OBÉZNÍ NÁROD PLNÝ SPORTOVCŮ

NOČNÍ KLID? VELKÁ NEZNÁMÁ Možná že místní dosahují vnitřní pohody právě posedáváním v kavárnách a vinárnách, kterých je tu nepřeberně. Klidného venkovního posezení by ale člověk pohledal. Portugalci jsou temperamentní a hluční lidé, proto jim asi nevadí posedět si vedle probíhající přestavby obchodu, opravované budovy či prostě jen u frekventované silnice. Ani noční klid po desáté hodině tu rozhodně nikdo neřeší, naopak desátá hodina je v podstatě začátek noční lisabonské zábavy. Slyšet je hlasitý smích, konverzace, ale i pouliční muzikanti či puštěná přenosná rádia. Místní prodavači vám k tomu nabídnou vychlazené pivo a vy si tak můžete užívat nádherného večera s výhledem na řeku připomínající oceán (vždyť se do něj také „za rohem“ vlévá) – tu samou řeku, ze které se v roce 1755 zvedlo patnáctimetrové tsunami a zabilo až 20 tisíc lidí. Dechberoucích výhledů si lze v Lisabonu užít dosyta. Když člověk není líný a překoná menší převýšení, může spatřit Lisabon doslova z ptačí perspektivy. Sedět a koukat na město, co toho má tolik za sebou, barevné červenou a bílou, plné kostelů a náměstí, pozorovat rozlehlý hrad v pozadí s modravou řekou Tejo… To dělá Lisabon nezapomenutelným.

Nejen přeplněnost místní posilovny v ranních hodinách, ale také bruslaři na ulicích, běžci, cyklisti a děti hrající odpoledne kopanou mi napověděli, že i přes rozšířený místní nešvar – nadváhu – jsou Lisaboňané zdatní a vášniví sportovci. Příznivce zdravého životního stylu by ovšem Portugalsko určitě nadchlo nejen z hlediska sportovního, ale i gastronomického. Přes častou špínu v místních hospůdkách, která ve mně občas vyvolávala myšlenku, co proboha dostanu na talíři?, nám byla vždy servírována neodolatelně voňavá a ještě víc neodolatelně chutná místní specialita. A co že je místní specialitou? Všechny druhy mořských živočichů připravované na všechny způsoby. Denně k tomu nutno přidat minimálně dvojku kvalitního portského (upozorňuji, že tamější ceny portského se nepohybují tak vysoko jako u nás), a musíte žít navěky.

ATLANTIK A TROCHA HISTORIE Do Costa da Caparica jsme vyrazili za Atlantikem, nasát slaný vzduch a nechat těla polechtat slunečními paprsky. Nutno podotknout, že na koupání to tu opravdu nebylo, protože voda měla okolo 18 stupňů, pro mě bylo tedy opět zajímavější chodit po okolí a sledovat, jak tu místní žijí. Podobně jako v Lisabonu jsem objevila neupravené zahrádky, oprýskané fasády, prádlo pleskající o špinavé zdi. Na rodinných domech většinou visel malý obrázek panenky Marie – není divu, většina obyvatelstva vyznává křesťanství a najdeme zde jen hrstku ateistů. Do Sintry, která je označována za jedno

V roce 1998 Portugalsko slavilo přesně 500 let od příjezdu jejich mořeplavce Vasca de Gamy do Indie. Oslavit to Portugalci chtěli ve větším stylu, a tak se přihlásili jako kandidát na hostitele mezinárodní výstavy průmyslu a kultury Expo 1998. Lisabon tehdy zvítězil nad Torontem, a proto mohla vzniknout ta krásná část Lisabonu, kterou jsme navštívili poslední den našeho pobytu. Předtím tato část sloužila pouze jako průmyslová, kam to turisty netáhlo. Lisaboňané tady speciálně pro Expo úplně od píky vybudovali nádhernou městskou část s novým mostem Vasca de Gamy, autobusovým a vlakovým nádražím a linkou metra. Rázem se tak z ošklivé průmyslové čtvrti stala čtvrť pro zámožnější občany. Čtvrť, která dodnes vydělává na cestovním ruchu. Parky i restaurace jsou tu nádherně upravené a čisté, domy jsou nové. Zkrátka tak trochu opak toho, co je v této zemi tak nějak všude kolem.

VÍTE, ŽE Portugalci bojují s jedním z nejvyšších procent negramotnosti v rámci evropských zemí. Teprve v roce 1975 svrhli Portugalci poslední nedemokratický režim a od té doby nastoupili cestu pluralitní demokracie. Portugalsko nabídlo přijmout dalších několik tisíc uprchlíků nad rámec povinných kvót. Ti se tam však příliš nehrnou, třeba kvůli velmi vysokému procentu nezaměstnanosti. Podle The 2016 Global Peace Index je Portugalsko 5. nejbezpečnější zemí světa. Portugalci patří k nejhorším řidičům na světě.

LIFESTYLE

PROČ ŠVÝCARSKO?

Protože má nejvyšší hory, největší počet čtyřtisícovek ze všech evropských zemí (48), nejdelší sjezdovky, největší jistotu přírodního sněhu, největší rozmanitost středisek a je kolébkou zimních sportů. Potřebujete snad ještě další důvody, proč tam vyrazit?

O JE TADY JINAK

Naleznete tu dostatek terénů pro freeride i pro skialpy. Žlutě značené sjezdovky jsou pak neupravované pro freeridery.

NENÍ TO JEN O LYŽÍCH A SNOWBOARDU V zimě se tu samozřejmě setkáte i s jinými sporty. Mnohé z nich sem přinesli první zimní turisté již před více než 150 lety, třeba jako dostihy na zamrzlých jezerech ve Sv. Mořici a v Arose nebo polo na sněhu. Vyznavači horských kol si můžou vyzkoušet fatbike a k velmi oblíbeným patří také romantické výlety na sněžnicích nebo pěší túry po upravovaných zimních stezkách. Bruslit tady můžete i na letních turistických stezkách, které se v zimě polévají. Takové najdete třeba v Savogninu nebo Scuolu. Na mnoha dalších místech jsou také kluziště. 64 STUDENTA Listopad 2016

ZIMNÍ AKCE VE ŠVÝCARSKU Hlavní zimní akcí je letos jednoznačně Mistrovství světa v lyžování, které se koná v únoru ve Sv. Mořici. Ke slavným závodům patří ale i Lauberhorn v oblasti Jungfrau nebo veřejný závod pro běžkaře Engadinský maraton, který bude mít v roce 2017 poprvé i noční variantu. Veřejnost se může zúčastnit i několika závodů ve sjezdu, například Hexenabfahrtu v Belalpu, Inferno Rennenu na Schilthornu a závodu v Saas Fee. V únoru si ale nenechte ujít ani oslavy masopustu, kterým se ve Švýcarsku říká Fasnacht a k těm nejproslulejším patří lucernský a basilejský. Zahanbit se nenechají ani Wallisané. Temná atmosféra jejich Tschägätty je nezapomenutelným zážitkem. A dobrá zpráva? Všechny tyhle akce si Švýcaři moc užívají a neorganizují je jako turistickou atrakci, takže máte možnost poznat je tak, jak si je možná obvykle nepředstavujete.

ŠVÝCARSKÉ VYCHYTÁVKY Zajímavé nabídky jsou spojené se začátkem sezony například v Davosu, kde je až do Vánoc skipas zahrnut v ceně ubytování. Ve Sv. Mořici stojí skipas pro ubytované jen 35 švýcarských franků na den. Novinkou letošní sezony je také přímé noční vlakové spojení Praha– Curych se zastávkou v Graubündenu. Tímto vlakem můžete být hned ráno na sjezdovce a večer si užít i après ski. Cena se pohybuje od 480 korun. ZAJÍMÁ VÁS VÍC? PODÍVEJTE SE NA MOJESVYCARSKO.COM.

Novรก kolekce podzim/zima 2016 www.loap.cz

LIFESTYLE

ŽENY CHTĚJÍ HUBNOUT, MUŽI ZASE SVALY, ŘÍKÁ OSOBNÍ TRENÉRKA MÍŠA

Pokud chodíte do posilovny, asi to sami znáte. Ženy chtějí hubnout a zpevňovat tělo, muži zase touží nabírat svalovou hmotu. Stále více lidí ale chodí do posilovny také kvůli zdravotním problémům, například kvůli bolesti páteře. O tom, jaké cvičení je pro koho nejvhodnější a jaké fitness trendy zrovna frčí, jsme se bavili s osobní trenérkou Míšou z Factory Pro.

íšo, jaký typ cvičení je podle tebe nejúčinnější, posilování na strojích, nebo cvičení s vlastní vahou, které je teď dost populární? Jedno bez druhého nefunguje, proto se vždycky snažím při tréninku kombinovat oba typy. V jakém poměru, to vždy záleží na konkrétním cíli klienta. Až 80 % mých klientů má například sedavé zaměstnání a prosedí až 1/3 dne v práci u počítače, což se logicky na těle projevuje negativně. V takových případech doporučuji, aby převažovalo cvičení s vlastní vahou těla s použitím různých pomůcek, jako je bosu, míče, TRX nebo Power plate, které si s odstraněním těchto dysbalancí těla hezky poradí. Bez pořádné dřiny v posilovně to ale taky nejde.

já třeba jak osobně, tak profesně kladu velký důraz. Bez regenerace těla totiž přichází progres v tréninku jen velmi pomalu. A tělo bez správné regenerace sil nefunguje tak, jak má. Mezi výborné způsoby odpočinku patří třeba saunovaní, kdy při střídání vysokých teplot v sauně a nízkých teplot při ochlazování dochází

Jak moc je důležité posilovat s trenérem? Spolupráce s trenérem je velmi důležitá, jednak abyste si nesprávným cvičením neublížili, a jednak, aby vaše snaha třeba nevyšla naprázdno. Před tím, než se do cvičení pustíte, bych určitě doporučovala konzultaci s trenérem, který vám na základě vstupního vyšetření a informací z něj zjištěných sestaví správný tréninkový plán tak, abyste byli v bezpečí a dosáhli těch výsledků, o které stojíte. Jaké trendy cvičení nyní nejvíce frčí? Módní trendy se objevují ve všem a každý rok přibývají nové typy cvičení. V našem smíchovském Factory Pro jsou velmi oblíbené skupinové lekce Les Mills, které jsou velmi populární i ve světě, zejména proto, že si v nich každý může vybrat to „své“. Velmi oblíbené jsou zejména hodiny Body Pump a Body Balance. Současně si ale myslím, že je pro každého klienta velmi důležitý i individuální přístup k jeho potřebám, který mu může poskytnout pouze osobní trenér. 66 STUDENTA Listopad 2016

MICHAELA HRUŠKOVÁ

Míša vystudovala Fakultu tělovýchovy a sportu UK se zaměřením na tělesnou výchovu, sport a trenérství a hned po dokončení se stala trenérkou ve smíchovské pobočce Factory Pro. Dnes je obklopena velkou skupinou svých klientů, kteří na ni a její pomoc nedají dopustit.

Jak je to s relaxací, kdy je potřeba a jak nám pomáhá? V našem klubu teď máme zbrusu novou relaxační zónu, kterou si já osobně i moji klienti nemůžeme vynachválit. Člověk tam může po náročném tréninku nebo třeba jen po šíleném dni v práci krásně zregenerovat tělo, na což

k rychlé regeneraci svalového systému. Relax zónu bych proto doporučovala všem. Nejlépe bych ji volila po tréninku, nebo třeba jen tak po náročném dni pro obnovení nejen fyzických, ale i psychických sil. A to zejména na podzim nebo v zimě, kdy bývá naše nálada zejména v souvislosti s počasím občas tak trochu pod psa.

LIFESTYLE

ŠKOLA SVÁDĚNÍ: EDICE PLAYBOY

Známe to všichni. To vzrušení, tu zvědavost, to napětí. Když se nám někdo líbí. Vejdeme do klubu a nemůžeme z ní/z něj spustit oči. Přáli bychom si jít blíž, promluvit si, dotknout se, okouzlit. Občas ale nevíme, jak na to. Hlavně nepanikařit! Všechno je o sebevědomí, tak se pochlapte (i dámy), popadněte šanci za pačesy a jděte do toho. Text: Oliver Sálus

ONA

Nádech, výdech. Je to tady. Vejdeš do klubu a svět se na vteřinu zastaví. Všechny mužské oči se na tebe upnou a každému je hned jasné, že tohle je tvůj večer. Jsi sebevědomá, krásná a ani pohledy celého sálu tě nerozhodí. Pak uvidíš JEHO. A najednou neexistuje nic než vy dva. Že si tě ještě nevšiml? Nevadí, noc je pořád mladá. Jak ho upoutáš? Zapomeň na drahé šaty a vysoké boty, muži si víc než čehokoli jiného všímají očí. Provokuj ho pohledem a jakoby nedbale ho k sobě přilákej. Až se přiblíží a ucítí tvou vůni, na ničem jiném už nebude záležet. Zvol proto tu správnou, buď královnou večera a vládni. Buď hrdá, buď na úrovni a nedostupná. Muži přece chtějí hlavně to, co nemohou mít… Dokud mu to ty sama nedovolíš.

OVLÁDNI VEČER! Ta pravá vůně dokáže i z nezávazného flirtování učinit nezapomenutelný zážitek. Vyzkoušejte Playboy QUEEN OF THE GAME pro ni a KING OF THE GAME pro něj. Jsou to dvě zbrusu nové vůně inspirované hrou inteligentního svádění. Od lehkých letmých doteků na úvod svádění přes tanec až po dobrodružství za zavřenými dveřmi, Playboy vás ve štychu nenechá. A jak voní? Vůni pro královnu hry protkává jasmín, svůdná čokoláda a cedr. Král voní po citrusech, vanilce a mužné černé kávě. Tak co, jste připraveni vstoupit do hry?

Vidíš JI? Stojí u baru, je krásná a sexy a ty si ji chceš odvést domů. Nejkrásnější žena v podniku, s úsměvem, který hladí, a pohledem, co vzrušuje. Nečekej na to, až ji osloví někdo jiný. Popadni odvahu a jdi za ní. Buď sebevědomý, nekoktej, nečervenej se a nepoť se. Zkrátka si nepřipouštěj neúspěch, vždyť na to máš! Tohle je tvoje noc a tvoje teritorium. Podívej se jí hluboko do očí a okouzli ji úsměvem. Udělej jí kompliment a získej si její sympatie sebejistou konverzací. Přiklání se k tobě, flirtuje a letmo se tě dotýká? Nakloň se k ní a šeptej jí do ucha. Ovládni hru svádění tou správnou vůní, ze které jí vzrušením přejede mráz po zádech. Buď králem večera a svou královnu si hýčkej.

Listopad 2016 STUDENTA 67

LIFESTYLE

NA PODZIMNÍ MÓDU S ÚSMĚVEM A PRAKTICKY! Podzim v nás často vzbuzuje protichůdné pocity. Jedni ho nemají rádi kvůli zkracujícím se dnům, chladnému počasí a plískanicím. Jiní v něm zase vidí nekonečné množství inspirace, barevného listí a unikátní atmosféry. Ať už je zrovna roční období jakékoli, důležité je cítit se dobře nejen ve své kůži, ale také v oblečení. A pro to volnočasové to platí zejména. Co si vzít na sebe, abychom venku nezmokli a neprochladli, ale zároveň vypadali stylově? Poradíme!

deálním řešením je navrstvit co nejvíce kousků a vybírat oblečení, které nejen dobře vypadá, ale je zároveň i vysoce funkční a ochrání nás před všemi vrtochy podzimního počasí. Vhodný základ tvoří termoprádlo, na ně přijde funkční vrstva ve formě mikiny nebo svetru pro zahřátí a nakonec by neměla chybět ani softshellová nebo zimní bunda, která vás ochrání před chladem i vlhkem při každé kratochvíli.

i další volnočasové aktivity. Softshell neprofoukne, rychle schne a je prodyšný. To znamená, že když se zpotíte, odvede pot pryč a vy zůstanete v suchu. Navíc jsou super odolné vůči oděru a ušpinění. Kalhoty lze skvěle zkombinovat se sportovním svetrem, který spolehlivě zahřeje a zároveň poskytuje velkou svobodu pohybu, takže se v něm výborně sportuje i lenoší. Pozornosti by pak neměla ujít ani zimní bunda. Vhodnou volbou je opět softshell, nebo můžete sáhnout po prošívané bundě v praktické délce do pasu. Kromě toho, že vám výborně poslouží pro volnočasové aktivity v přírodě, se zároveň hodí i na každodenní nošení do města.

JAK NA PODZIMNÍ ODPOLEDNE? Pozornosti dam by neměl uniknout sportovní svetr, který je lehký, odolný vůči skvrnám a prakticky se nemačká. Díky vysoké gramáži také rychle zahřeje a je ideální funkční vrstvou pod softshellku, případně skvěle doplní vestu. Elastický materiál se navíc přizpůsobí křivkám těla a nebude vás omezovat v pohybu ani při sportování. Outfit pak můžete zkompletovat praktickým a trendy voděodolným softshellovým kabátkem, což je vychytávka především pro věčné zmrzlíky. Zamilujete si ho díky příjemně hřejivé flísové podšívce a prodloužená délka ochrání před zimou a větrem nejen vaše záda, ale i pozadí a část stehen. Pro pány doporučujeme softshellové kalhoty, které jsou ideální volbou na výlety 68 STUDENTA Listopad 2016

A CO NA NOHY?

PÁNSKÝ SPORTOVNÍ SVETR GYLLY, 1199 Kč WWW.LOAP.CZ

Obuv není radno podcenit. Měla by být nejen pohodlná, ale především voděodolná a současně i prodyšná, aby bylo zajištěno dostatečné odvětrávání. Poté již stačí hodit na záda batoh a vyrazit. Jen si nezapomeňte přibalit pláštěnku, na podzim nikdy nevíte, kdy může přijít vhod. Ať už na pouštění draka, nebo na sbírání kaštanů, správné funkční oblečení vám bude skvělým společníkem. Vždyť přece jde hlavně o to, si ten nevyzpytatelný podzim co nejvíc užít.

LIFESTYLE

VYTRVALEC, STYLAŘ A MODELKA ANEB JAK ODJET NA TŘI MĚSÍCE NA TCHAJ-WAN

Kovový luxus, skleněná elegance a obří výdrž baterie – tak lze stručně představit tři nové smartphony ze série ZenFone 3, které v těchto týdnech představuje firma ASUS. Jejich ambasadory pro Česko jsou modelka Simona Krainová, popová skupina Slza a MenT, největší tuzemský youtuber.

ovinky cílí na různé okruhy zákazníků. ZenFone 3 Deluxe je vlajkovou lodí „nabušenou“ těmi nejlepšími parametry a prémiovými materiály, ZenFone 3 zaujme precizností a elegancí skleněného těla v kombinaci s kovovým rámečkem a ZenFone 3 Max zase ocení každý, koho nebaví strkat každý den telefon do nabíječky.

KDYŽ CHCETE TO NEJLEPŠÍ

TŘI DNY BEZ NABÍJENÍ

ZenFone 3 Deluxe hraje vysokou hru, ve které se chce prosadit celokovovou konstrukcí s tenkým profilem a velkým 5,7palcovým AMOLED displejem s Full HD rozlišením nebo rychlou čtečkou otisků. High-endový mobil jde do prodeje ve dvou variantách, které se od sebe liší zejména typem procesoru a velikostí vnitřní paměti. Dražší model (21 490 Kč s DPH) v sobě skrývá aktuálně nejvýkonnější procesor na světě (Qualcomm Snapdragon 821), 6 GB operační paměti a „nekonečné“ úložiště o kapacitě 256 GB. Levnější variantu (18 890 Kč s DPH) pohání jen o málo pomalejší procesor Qualcomm Snapdragon 820 opět v kombinaci s obřími 6 GB operační paměti, za které by se nemusel stydět ani novější notebook. Data budete ukládat na interní úložiště o kapacitě 64 GB. Obě varianty telefonu mají 23Mpx zadní fotoaparát s optickou stabilizací, jehož kvality výrobce demonstruje spojením s předním českým fotografem Ondřejem Pýchou. Ten totiž pro Asus nedávno nafotil kalendář, na kterém mu před objektivem telefonu ZenFone 3 Deluxe pózovaly známé tváře jako modelka Kateřina Sokolová, freestyle motokrosař Libor Podmol nebo již zmiňovaní Slza a MenT.

A konečně lahůdka pro ty, kteří dávají přednost dlouhé výdrži baterie. Právě pro ně je určen telefon ZenFone 3 Max. Díky akumulátoru o kapacitě 4130 mAh vydrží smartphone za 5490 Kč včetně DPH na jedno jediné nabití až 30 dní v pohotovostním režimu, můžete s ním 20 hodin volat ve 3G sítích, 18 hodin brouzdat po webu přes Wi-Fi síť, přehrávat 87 hodin hudbu nebo sledovat nepřetržitě 15 hodin videa. V reálném provozu není třeba telefon nabíjet klidně tři až čtyři dny. Díky velké baterii můžete dokonce vypomoci i kamarádovi s vybitým mobilem, když ZenFone 3 Max připojíte k jeho telefonu jako powerbanku.

SKLENĚNÝ ELEGÁN Zatímco varianta Deluxe sází na kov, dominantním prvkem telefonu ZenFone 3 je sklo. Přední i zadní plochu telefonu, který se prodává za 9990 Kč s DPH, totiž zdobí při krajích jemně zahnuté sklo Corning Gorilla Glass 3, vyznačující se odolností vůči poškrábání. Displej telefonu o velikosti 5,2‘‘ má Full HD rozlišení a nabídne hezký kontrastní obraz. Kvalitní fotky obstarává 16Mpx foťák, který dokáže zachytit pěkné snímky a videa i v ne zcela ideálních světelných podmínkách. I další výbava je nadstandardní – svižné reakce obstarává osmijádrový procesor od Qualcommu a 4GB operační paměť. Fotky, videa nebo aplikace si můžete ukládat do vnitřní 64GB paměti, která se dá ještě rozšířit paměťovou kartou. Ani tomuto elegánovi nechybí čtečka otisků prstů nebo dva sloty na SIM karty.

TŘÍMĚSÍČNÍ STÁŽ V ASUSU NA TCHAJ-WANU Rádi cestujete, jste kreativní a máte rádi výzvy? Zajímá vás marketing a hodila by se vám před dokončením vysoké školy zahraniční praxe v globální firmě? Pak zvedněte hozenou rukavici a přihlaste svůj tým do druhého ročníku soutěže Stáž v Asusu. Vítězové získají placenou tříměsíční stáž v centrále firmy Asus na Tchaj-wanu. Podrobné informace o projektu získáte na www.stazvasusu.cz.

Listopad 2016 STUDENTA 69

LIFESTYLE

INSPIRUJTE SE

SVĚTEM KÁVY

Káva. Nápoj, bez kterého si většina lidí neumí představit ráno, odpolední siestu či dlouhou práci přes noc. Nápoj, jehož příprava je možná na tisíc způsobů a řadí se mezi gastronomické umění. A nápoj, který každý den pijeme, protože jej milujeme. Pronikněte s námi do světa kávy a nechte se inspirovat. Text: Oliver Sálus

enně se na celém světě vypije 1400 milionů šálků kávy, přitom většina z tohoto množství se pije ráno po snídani. Název kávy pochází z arabského slova „kaweh“, které znamená „síla“. Pití oblíbeného nápoje nám dodává energii, pomáhá lidem s nízkým tlakem,

70 STUDENTA Listopad 2016

a navíc, pokud pijeme pouze černou kávu bez cukru, je téměř bez kalorií. Věděli jste, že kávové zrno je semenem kávovníku a zároveň peckou kávové třešně, jeho tmavočerveného ovoce? Pokud tedy kávové zrno neupražíme, nýbrž znovu zasadíme, vyroste nám další kávovník. Takový kávovník

roste 60 až 70 let, první čtyři roky navíc nemusí vyplodit žádné ovoce.

PĚT A PŮL TISÍCE ŠÁLKŮ ZA VTEŘINU Káva se primárně pěstuje mezi obratníky Raka a Kozoroha. Vůbec největší kávová zrna jsou k nalezení v Nikaragui, největším

Pražení je kritickou částí procesu výroby kávy. Pokud budeme příliš spěchat, získáme pražením kávu nevýraznou a mdlou, naopak v případě delšího pražení bude naše káva hořká a až moc černá. V dnešní době se káva praží v profesionálních pražírnách, kde čas i teplotu kontrolují často i počítače, protože i několik vteřin navíc dokáže dramaticky změnit výslednou chuť kávy. Každý šálek kávy ukrývá své tajemství a kávoví mistři do těch svých přidávají řadu jedinečných ingrediencí, které tak jejich kávu činí originální. Základní nápoj obsahuje vždy kávová zrna a vodu. Do kávy se však přidává mléko, karamel, cukr, vanilka, skořice, čokoláda, nebo dokonce alkohol. Jednou z nejoblíbenějších značek na českém trhu rozpustné kávy je bezesporu káva NESCAFÉ, která si zakládá na těch nejkvalitnějších odrůdách kávových zrn. Dle statistik se každou vteřinu vypije po celém světě kolem pěti a půl tisíce šálků kávy NESCAFÉ.

LAHODNÁ KÁVA ZA PÁR VTEŘIN

světovým producentem je pak samozřejmě Brazílie. Samotný proces výroby kávy je poměrně časově náročný, je však velice inspirativní. Po sklizni kávových třešní se jejich namáčením či naopak vysušením získají jejich pecky – kávová zrna. Ta se obvykle převážejí ještě zelená, protože takto jsou nejčerstvější. Zelená kávová zrna tvoří spolu s ropou nebo zlatem jednu z nejprodávanějších světových komodit. Taková zrna zatím nemají typickou kávovou vůni ani chuť, ty totiž přicházejí až s procesem pražení. Právě pražení je to, co dělá kávu kávou. Během tohoto procesu kávová zrna mění svou barvu a objem a získávají svou specifickou vůni. Zrna tmavnou spolu s uvolňováním vlastních olejů, které dodávají kávě její aroma. Čím více se praží, tím více tmavnou a voní.

Pokud hledáte stoprocentní čistou kávu, která se snadno připravuje, skladuje a lehce převáží, je pro vás rozpustná káva tou správnou odpovědí. Rozpustná neboli instantní káva umožňuje nejrychlejší přípravu lahodného a oblíbeného nápoje, a to během několika vteřin. Díky její dlouhé životnosti můžete jemný kávový prášek skladovat na suchém místě i několik měsíců. Káva si udrží svou vůni i chuť. A jak to s instantní kávou začalo? V roce 1929 byla společnost Nestlé požádána o pomoc v souvislosti zachování přebytku kávových zrn v Brazílii, který vznikl důsledkem pádu burzy na Wall Street. Hlavní myšlenkou bylo vyrobit kvalitní kávu, která by se dala připravit pouhým přilitím horké vody. První instantní káva NESCAFÉ se zrodila v roce

1938 a pro kávový průmysl znamenala velkolepou revoluci. Rozpustná káva byla od té doby využívána pro vojenské příděly, lety raketou, výlety do divočiny a mnohé další příležitosti, při kterých lidé neměli příležitost si nápoj připravit tradiční cestou.

JE LIBO VANILKU, KARAMEL NEBO KOKOS? Sáčky NESCAFÉ 3v1 jsou perfektní pro každou chvíli a dají se využít opravdu kdekoli. Směs jedné porce instantní kávy Nescafe 3v1 stačí zalít vodou a můžete si jej užít na cestách i v pohodlí domova. K dispozici jsou varianty od 3in1 Classic až po NESCAFÉ 3in1 Brown Sugar, který obsahuje i třtinový cukr. Značka nabízí také široké menu ochucených káv NESCAFÉ 3in1, a to porce s příchutí vanilky, karamelu, kokosu nebo s příchutí čokooříškovou. Pokud zrovna nemusíte sladkou chuť, můžete zvolit i variantu NESCAFÉ 2in1. Jedna z nejznámějších a nejprodávanějších značek na českém trhu se může pyšnit mimo jiné tím, že jako první káva byla na Měsíci. Svezla se totiž s posádkou Apolla 11 při jejich prvním přistání. Vy s ní zrovna na Měsíc lítat nemusíte, až si ale příště naplánujete nějaký výlet, nezapomeňte si přibalit sáčky s jednotlivými porcemi kávy, abyste měli svůj lahodný nápoj vždy po ruce!

Listopad 2016 STUDENTA 71

LIFESTYLE

PODZIM S NEZÁVISLÝMI FILMY?

MY JSME PRO!

Ani v listopadovém čísle jsme nezapomněli na naše pravidelné tipy, na co vyrazit do kina. Tentokrát jsme pro vás ovšem nevybrali mainstream, ale tři nezávislé filmy, které nás hodně zaujaly. Jaké to jsou? Text: Kristýna Dolejšová

Tip

1 1 EGON SCHIELE Milovníkům výtvarného umění pravděpodobně jméno Egon Schiele něco říká, jiní o něm třeba nikdy neslyšeli. Ať tak či tak, tohle stejnojmenné drama o jednom z nejprovokativnějších umělců minulého století stojí za zhlédnutí a my vám prozradíme proč. Rakouský malíř a grafik Egon Schiele začínal jako žák secesního velikána Gustava Klimta, později ho ovšem začala fascinovat nahá těla. Jeho život a tvorbu ovlivnilo

několik mladých a krásných žen, které se pro něj staly nepostradatelnými múzami. Ve svých dílech je ztvárňoval v odvážných polohách, což ovšem vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco tehdejší společnost Schiele svými provokativními akty pobuřoval, Gustav Klimt a další umělci si uvědomovali jeho výjimečnost. Film plný odvážných scén, vášně, nespoutaného života a umění, které inspiruje dodnes, je pro nás jasnou volbou. Premiéra: 10. 11.

72 STUDENTA Listopad 2016

Neoslovil vás žádný film? Vyrazte do divadla! V Hudebním divadle Karlín od října běží muzikálová gangsterka Bonnie & Clyde. O čem je? O touze žít naplno, o snaze uniknout z vězení všednosti a o lásce, která se nebojí překážek ani smrti. Poslechnete si v ní rozmanité žánry od gospelu přes swing až po country a rozhodně se nebudete nudit – původní komorní muzikál, který měl premiéru v La Jola Playhouse v Kalifornii, se totiž v karlínském divadle mění na velkolepou show se sbory a taneční company. V hlavních rolích najdete Dashu, Markétu Procházkovou, Václava Noida Bártu, Davida Krause nebo Kamila Střihavku, v činoherních rolích pak třeba Ivanu Andrlovou.

2 2 AMERICKÁ IDYLA Děj tohoto dramatického snímku se odehrává v poválečné Americe. Bývaly legendární atlet, nynější úspěšný podnikatel Seymour Levov (Ewan McGregor) prožívá po boku své ženy Dawn (Jennifer Connelly) a dcery Merry (Dakota Fanning) idylický život. Vše se ovšem změní ve chvíli, kdy se Merry stane politickou aktivistkou bojující proti vietnamské válce a po spáchání bombového útoku na poštu zmizí. Seymour se snaží milovanou dceru najít, aby tak svou rodinu zachránil před zničením. Zjistí ovšem něco, co jím úplně otřese… Už jen za poutavý trailer tohoto režisérského debutu herce Ewana McGregora dáváme palec nahoru a moc se těšíme na celý film. Premiéra: 17. 11.

3 3 NOČNÍ ZVÍŘATA Název by sice mohl evokovat dokument o životě nočních tvorů, ve skutečnosti je tenhle snímek pořádný thriller, který už teď boduje ve světě. Když nemůžeme usnout, počítáme ovečky, koukáme na filmy nebo čteme. Poslední možnost zvolila také Susan Morrow (Amy Adams), která se pokouší unavit svoje oči četbou rukopisu románu Noční zvířata, kterou jí zaslal i s věnováním její bývalý manžel Edward (Jake Gyllenhaal). Oddechovka by Susan možná s nespavostí pomohla, ale tak znepokojující příběh z Edwardova pera ji naopak vyděsí. Jeho hlavnímu hrdinovi Tonymu (také Jake Gyllenhaal) totiž během rodinné dovolené v Novém Mexiku unese trojice násilníků manželku a dceru. Tony se spolu s cynickým detektivem (Michael Shannon) snaží své nejbližší zachránit, ale šance jsou čím dál tím menší. Susan si během četby uvědomuje, že drsný text je paralelou k jejímu vztahu s exmanželem, který se jí takto neobvykle mstí. Čím mu tak ublížila? Zjistíte v kině! Premiéra: 24. 11.

inzerce

29 Kč

L, A Í K CI Ř O M T Ě N I JÁ T E S A Z

ROZEBERU IKEA. ROZ HOVOR S BOSSEM ŘET ĚZCE KIKA

SLOVENSKO 1,50 €

20. ŘÍJNA 2016 35/2016

KOHO ČEKÁ KRACH EET JE ZA DVEŘMI

fsmag.cz

VÝKONNOST NADE VŠE JAK SE NAMOTIVOVAT V KANCELÁŘI

29—, Kč

EXKLUZIVNÍ PŘEHLED UTAJENÝCH BOHÁČŮ

nový týdeník

Foto: Profimedia

každý čtvrtek v prodeji

Miliardář

ČOVIČ IVO LUKA OMU ŘI BEZ DIPL

MILIARDÁ

IVO RITTIG ?

LIFESTYLE

ROMANTICKÁ A VÁŠNIVÁ

OLGA SCHEPS

Pokud vám její jméno nic moc neříká, možná vás překvapí, že Olga Scheps patří k nejtalentovanějším pianistům své generace. Na výsluní ji vynesla nejen houževnatost, vytrvalost a píle, ale také odvaha jít vlastní cestou.

74 STUDENTA Listopad 2016

lavíru se Olga začala věnovat v pěti letech pod vedením svých rodičů, také klavíristů. Jen o rok později se z rodné Moskvy přestěhovala do Kolína nad Rýnem, kde si o něco později mimořádného nadání mladičké pianistky povšiml legendární pianista Alfred Brendel, který ji povzbuzoval k dalšímu rozvíjení její kariéry. Slavný umělec v Olze zřejmě viděl zejména zvláštní cit pro poetiku přednášené skladby, hlubokou niternost a schopnost rozprostřít před posluchače pestrou škálu emocí. Snad právě proto označují kritici hru Olgy Scheps za romantickou a podmanivou: „… Na hře Olgy Scheps není úžasná jen nesmírná obratnost, ale také to, jak se dokáže ponořit do různorodosti hudebního vyjádření. Disponuje mnoha úhozovými nuancemi a působivým dynamickým rozpětím. Nevěřili byste, kolik sil se skrývá v tom útlém těle se zjevně uvolněnými a elegantními pohyby dosahuje těch nejvyšších vrcholů…“ (Klaus Trapp, Echo-online.de). Ač nesoutěžní typ, Olga Scheps získala v roce 2010 prestižní ocenění ECHO Klassik za album Chopin, pouhý rok po uzavření exkluzivní smlouvy se Sony Classical. Po něm následovaly nahrávky s hudbou Franze

KDE SI OLGU POSLECHNETE

Schuberta, Chopinových koncertů, Ruské album, Vocalise a zatím poslední je Satie, pocta skladateli, od jehož narození uplynulo letos na jaře 150 let. Všechna její alba se vždy drží v první desítce německých žebříčků klasické hudby, a tak za méně bojovnou interpretku s úspěchem bojují výsledky její práce. Kromě recitálů a orchestrálních koncertů se s velkým zápalem věnuje také komorní hudbě. Pro své pražské vystoupení zvolila Olga Scheps skladby Fryderyka

Její romantickou a vášnivou hru si nenechte ujít 24. listopadu v Rudolfinu. Vystoupí v rámci čtvrtého ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který pořádá Pražské jaro. Více informací včetně programu najdete na www.firkusny.cz.

Chopina a Sergeje Prokofjeva, k nimž v rozhovoru pro časopis Hudební rozhledy řekla: „Každý z nich je svět sám pro sebe. Chopin vypráví o lidských citech, Prokofjevův styl je symbolický, až pohádkový. Každý má nezaměnitelnou řeč.

Generální partner muzikálu

Partner muzikálu

Partneři Hudebního divadla Karlín Hlavní mediální partner

LIFESTYLE

NOVÁ KREV

NÁRODNÍHO DIVADLA

Národní divadlo je naše duše. Pokud jste tam byli naposledy na základce, koukejte zase zajít. Možná se totiž budete divit, kam se posunulo. Podle nového uměleckého ředitele Činohry Daniela Špinara v současnosti Národní divadlo nabízí to nejlepší, co se u nás dá vidět, a to jak kusy klasické, tak ty progresivní na Nové scéně.

ení trochu nezvyklé, že se někdo tak mladý jako vy stane šéfem činohry Národního divadla? Zase tak neobvyklé to není. Můj předchůdce Michal Dočekal byl jenom o rok starší než já, když nastoupil. A i řada těch, kteří tu v průběhu minulého století šéfovali, byla v mém věku. Myslím, že takhle velká instituce potřebuje někoho, kdo je v produktivním věku a dokáže boxovat s nástrahami, které se zde objevují. Jaké jste měl ambice před tím, než jste se stal ředitelem Činohry? Chci dělat divadlo, které ovlivňuje diváky nebo divadelní společnost. Pro Národní divadlo chci pracovat nejlépe, jak dokážu, zároveň ho chci prokrvovat, reformovat. To je potřeba. Chci, aby to mělo smysl. Nepotřebuji postupovat výš, nejsem funkcionář, funkce mě spíš vyčerpává. Přišel jste s programem „Nová krev“. Jak jste na něj přišel? Každý ředitel přichází s nějakou vizí. Já a můj tým jsme chtěli dát najevo, že přichází něco nového, což není sice úplně objevné, ale ta konkrétní metafora se mi moc líbila. Tahle instituce je orgán s žílami a tepnami, které se občas ucpou. A tak je potřeba jí občas dodat novou energii, novou krev. V rámci „Nové krve“ vznikly třeba tři nové inscenace, spíš takové happeningy. Teď máme každý měsíc na Nové scéně kabarety. Nová krev je naše značka, image. Chcete tedy přitáhnout do divadla mladé lidi? Chceme se postarat o nové generace diváků. 76 STUDENTA Listopad 2016

Text: Nela Vejvodová, foto: Jindra Kodíček Zároveň se i snažíme omladit myšlení těch starších, konzervativních. Snažíme se ukázat, jak naše generace vnímá divadlo. Přál bych si, aby mladí přišli do Národního. Možná se budou divit, kam jsme se posunuli. Národní divadlo by mělo patřit k naší národní duši. Mělo by dostat šanci od každého. Jsme na to připravení? Nechci se nikoho ptát. Mám nějaké zkušenosti, jsem vystudovaný divadelní režisér a dělám to nejlépe tak, jak dovedu. Národní divadlo by mělo ukazovat vždy to nejlepší, mělo by mít společenskou funkci. Zábavní funkci má řada dalších divadel. My máme, myslím, povinnost bojovat za postoje, za společnost. U nás má být to nejkvalitnější. Snažím se pracovat s lidmi, kteří jsou nejlepší. Dle mého nabízíme českému divákovi to nejlepší, co se u nás v divadelním světě děje. Co si myslíte o současném dění? Divadlo je dnes na sestupu. V divokých devadesátých letech se znovu prozkoumávalo, herci i diváci si mohli dovolit mnohé. Dnes je divadlo náročná záležitost, zvlášť pro mladou generaci. Mladí se musí obléknout, investovat hodinu a půl svého času, bez zapnutí mobilu. Dostat diváka do divadla je čím dál tím těžší. Snažím se vymýšlet nové strategie, ale nebudu dělat podbízivý obsah. Do jisté míry ale musíme jít trochu vstříc mainstreamu. Je tu tisíc míst. Nemůžeme v historické budově Národního divadla uvádět neznámý titul. Musíme dávat Maryšu, Lucernu, Pýchu a předsudek. Větší experimenty můžeme nasadit třeba ve Stavovském divadle. Na

DANIEL

ŠPINAR Umělecký šéf činohry Národního divadla

• V roce 2004 absolvoval na DAMU, dále studoval režii činoherního divadla. • Po absolutoriu v roce 2008 se stal kmenovým režisérem Divadla na Vinohradech, dále spolupracoval s mnoha českými divadly. • Režíroval hry jako Lakomec, Anna Karenina, Hamlet, Racek nebo Zimní pohádka. • V Národním divadle režíroval mnoho her, třeba Ze života hmyzu, Manon Lescaut a sezonu 2016/2017 otevřou jeho Tři sestry. • Do stálého angažmá Národního divadla nastoupil jako kmenový režisér na začátku sezony 2014/2015. V prosinci 2014 byl jmenován uměleckým ředitelem činohry ND. Do své funkce nastoupil v září 2015. • Získal mnoho ocenění, včetně Ceny Alfréda Radoka.

LIFESTYLE

Nové scéně uvádíme to nejprogresivnější, co existuje. Jak se vám v hlavě urodí nápad? Jednoduše si něco přečtu a to ve mně zanechá určitý dojem. Pak to různě vymýšlíme, to ale trvá klidně i rok. Nejtěžší je, že se divadelní inscenace plánuje i rok a půl dopředu, ale během jednoho dne se může zhroutit.

dlouho, to jsem si sám slíbil. Všechno zásadní, co jsem chtěl udělat, jsem udělal. Narazil jsem na spoustu odporu, který jsem dokázal překonat. Vím ale, že tu jsou i provozní věci, které překonat nelze. V ND vedle sebe žijí tři soubory. Nemůžu si úplně spontánně dovolit něco udělat, všechno je naplánované na minuty.

Stále režírujete… Pokud chci ovlivnit obsah, musím se zapojit i do kreativní části. Rád uteču z ředitelny na čtyři hodiny na zkoušku. Moje šéfovské období je na pět let. Po prvním roce mám pocit, že jsem tu deset. Po těch pěti letech to bude padesát. Stereotyp je nepřítel umění. Chci si zachovat duševní hygienu.

Máte zpětnou vazbu na svůj poněkud nekompromisní postup? Každý, kdo tu chce působit, musí být nekompromisní. Kritika je a bude. Mám na to jednoduchou odpověď – nezajímá mě to. Jsem tu já, nejsou tu oni. Zvlášť Češi mají na všechno spoustu keců, neuvědomují si ale, co všechno člověku svazuje ruce. Mně je jedno, co si kdo o mně myslí. Nikdy nebudu úplně diplomat.

Jaké jste měl očekávání při nástupu do funkce? Člověk, který chce do Národního přijít, nebude nikdy přesně vědět, co ho čeká. Stále se tu učím. Nedá se tu ale pracovat moc

Jaké je vaše oblíbené drama? Mám spoustu oblíbených her, plním si sny tím, že jsem si oblíbené hry sám udělal. Mám rád Hamleta nebo Pýchu a předsudek – z toho jsem ale musel drama udělat.

78 STUDENTA Listopad 2016

Tip

Žádnému elegánovi ani elegánce nemůžou chybět stylové hodinky, a to ať už šéfuje Národnímu divadlu, nebo třeba tenhle semestr opakuje matiku. To si snad uvědomujeme všichni. :) A co takhle si pořídit nějaké vyrobené v Česku? A ze dřeva? A co třeba z vašeho vlastního dřeva a sestavené na míru? Přidejte doživotní záruku a máte hodinky od Wooden Land. Jejich tvůrci se každému svému zákazníkovi věnují individuálně, každé hodinky proto mají svůj vlastní příběh. Už víte, jaký budou vyprávět ty vaše?

LÉTÁNÍ

NEJEN PRO ZÁBAVU

Dron je relativně nový typ spotřební elektroniky. Malé létající stroje zažívají v posledních letech svůj veliký rozmach a nacházejí si cestu nejen k leteckým nadšencům. Uživatelé se s nimi baví jak díky výzvám, které představuje samotná pilotáž, tak obsahem, který jsou schopné drony pořídit. Většina přístrojů má totiž vestavěnou kameru. Text: Luděk Vokáč

a trhu je doslova nepřeberné množství dronů, od levných začátečnických přístrojů až po ty špičkové profesionální. Všechny pojí v podstatě to, že létání s dronem je pro uživatele velká zábava a zároveň určitá forma dobrodružství. Díky malému létajícímu stroji si uživatel nejen osvojí některé dovednosti, ale také může objevovat místa a pohledy, které zůstávají přirozeně člověku skryty.

ČÍM VÍC VRTULÍ… Objevovat nový pohled na svět lze s drony už za pár tisíc korun, to za předpokladu, že daný přístroj má kameru. Takových dronů je dnes většina, ale stále jsou uživatelé, kteří něco takového nepotřebují a raději ušetří a pořídí si stroj bez schopnosti pořizovat obrazový záznam. Parametrů, podle kterých lze vybírat, je celá řada – od velikosti dronu přes způsob ovládání, výdrž baterie, letový dosah až po pokročilé chytré funkce jako třeba schopnost vyhýbat se překážkám. Přitom platí, že čím

Tip Víte, kde si pořídit ten pravý dron pro vás? Jednoduše a za skvělou cenu si vyberete v e-shopu Alza.cz. Navíc můžete získat slevu na spoustu produktů. Najdete zde jak krátkodobé akční nabídky, kde je zboží zlevněno až o 80 %, tak i studentský ceník, který zajistí slevy téměř na celý sortiment. Stačí registrovat svou ISIC kartu a čerpat výhody. A pokud jste soutěživý typ, pak vás jistě potěší, že Alza.cz chystá společně se studentským webem Primát.cz velkou vánoční soutěž! Stačí odpovědět na jednoduchou otázku a doufat, že vám štěstí přijde naproti. Více informací najdete na www.alza.cz/student.

80 STUDENTA Listopad 2016

vybavenější a lepší dron, tím dražší bude. Na druhou stranu ale špičkové drony zase nejsou úplně vhodné pro začátečníky. Naopak, vybírat dron je vždy vhodné nejen podle způsobu zamýšleného využití, ale také podle schopností pilota. Začátečníci by rozhodně neměli zbytečně utrácet za vyspělé přístroje a měli by se naučit létat s některým z cenově dostupných modelů. Řada začátečníků se domnívá, že důležitou roli při výběru dronu hraje i počet vrtulí, které jej pohánějí ve vzduchu. V tomto ohledu ale lze výběr zjednodušit. Většina běžně dostupných uživatelských dronů patří do kategorie takzvaných kvadrokoptér, tedy dronů se čtyřmi rotory. Ty slibují dobrou kombinaci ovladatelnosti a stability, dvou důležitých vlastností těchto strojů. Obecně platí, že čím více vrtulí dron pohání, tím je stabilnější, ale zato ztrácí mrštnost. Krom čtyřrotorových existují i stroje se třemi, šesti nebo osmi vrtulemi i s jinými kombinacemi. Vícerotorové stroje jsou ale určeny hlavně pro použití v profesionální filmařině, kde je důležité stabilní snímání obrazu a nezáleží tolik na akrobatických schopnostech dronu.

DRON ZA PÁR KORUN I ZA NĚKOLIK VÝPLAT Běžně tedy stačí vrtule čtyři, otazníkem jsou další prvky výbavy. Kamera řadě uživatelů jistě zlepší zábavu, ale ty nejlevnější drony s kamerou mají nízké rozlišení snímaného obrazu a také jej často nedovedou vysílat on-line rovnou do smartphonu. Přitom vidět to, co zrovna vidí dron, je z hlediska zážitků pro mnohé uživatele jistě důležité. Za drony s přímým streamingem videa a lepším rozlišením je však potřeba připlatit, vždy je dobré se krom papírových parametrů podívat i na hodnocení uživatelů a jejich recenze. Ne každá kamera se stejným uvedeným rozlišením poskytne stejně kvalitní obraz. Drony se liší i podle materiálu a konstrukce, některé jsou například vhodnější pro létání v uzavřených prostorách, jiné zase venku.

Platí, že dražší přístroje mají větší letový dosah a často přinášejí pokročilejší možnosti v ovládání. Stroje z horních cenových pater nabídnou například GPS stabilizaci, díky které nemusí pilot udržovat stroj na místě vlastní pilotáží, ale o „vis ve vzduchu“ se stará chytrá elektronika. Nejnovějším hitem je schopnost dronu svého provozovatele následovat. Špičkové stroje se dovedou vyhnout kolizím nebo samy přistát zpět na místo vzletu v případě ztráty dosahu ovladače nebo kritické úrovně baterie. I baterie je důležitou součástí, která může hrát roli při výběru. Platí, že levné modely vydrží ve vzduchu i méně než deset minut, ty nejlepší pak až přes půl hodiny. Ne vždy nutně větší dron s vyšší kapacitou baterie vydrží ve vzduchu déle, takové stroje totiž bývají těžší, což klade na baterii větší nároky. Parametrů pro výběr je opravdu celá řada. Volit lze třeba i podle dostupnosti náhradních dílů a snadnosti oprav, to v případě, že dojde k nějakému tomu karambolu. Některé drony jsou vhodné jen k obyčejnému létání, jiné zvládají třeba i různé akrobatické kousky.

OPATRNOST NA MÍSTĚ Při té vší vášni pro létání ovšem nesmíme zapomínat na bezpečnost a určitá pravidla, která je s drony potřeba dodržovat. I relativně lehký létající stroj totiž může při pádu napáchat nemalé škody. Pro běžné nekomerční účely lze drony v Česku používat bez jakýchkoli povolení či registrací. Vždy je však nutné s létajícím strojem udržovat oční kontakt a dodržovat bezpečné vzdálenosti jak od osob, tak budov. S drony se samozřejmě nesmí létat v blízkosti letišť a stroj by neměl vystoupat do výšky nad 100 metrů nad zemí, to aby nezasahoval do jakéhokoli leteckého provozu. Ale pozor. Jiná pravidla platí pro vás, kdo chcete dron používat ke komerčním účelům. Tam je potřeba mít příslušné zkoušky, oprávnění a registrace. S tím, co konkrétně potřebujete udělat nebo doložit, vám proto poradí Úřad pro civilní letectví.

TECHNICKÉ NOVINKY OD ALZA.CZ VARIANTA

VARIANTA

BUDDYTOYS BRQ 230 30C

DJI PHANTOM 3 STANDARD

CENA: 2229 Kč

CENA: 16 190 Kč

Jednoduchý a cenově dostupný dron BuddyToys BRQ 230 30c je ideálním zábavným dronem pro začátečníky, kteří nechtějí přijít o žádnou ze zajímavých funkcí. Disponuje kamerou, má tři letové režimy, které umožní se snadno naučit s dronem létat a postupně vylepšovat své schopnosti. Dosah ovládání je 50 metrů. Kvadrokoptéra je určena pro létání v interiéru i exteriéru, na jedno nabití zvládne až 7 minut letu. Nabíjení trvá dvě hodiny. Předností dronu jsou kompaktní rozměry, které usnadní transport.

DJI je dalším významným výrobcem dronů s bohatými zkušenostmi z tvorby profesionálních zařízení. Model Phantom 3 Standard dá uživateli ochutnat některé schopnosti špičkových strojů. Má například pohyblivou kameru s tříosým závěsem, dosah až jeden kilometr, GPS a samozřejmě možnost pokročilého ovládání přes chytrý telefon. Dálkové ovládání dronu má také chytrou funkci „return home“, díky které se dron vrátí přesně na to místo, odkud vzlétl. Bezpečné přistání zařídí i v případě ztráty z dosahu nebo slábnoucí baterie.

VARIANTA

PARROT BEBOP 2 WHITE

DJI PHANTOM 4

CENA: 14 899 Kč

CENA: 37 990 Kč

Tradiční značka Parrot nabízí celou řadu dronů, k těm oblíbeným patří model Bebop 2. Jde o čtyřvrtulový dron s elegantním aerodynamickým designem, který je při nízké hmotnosti 500 gramů schopen až 25 minut letu na jedno nabití. Bebop 2 disponuje velmi kvalitní čtrnáctimegapixelovou kamerou se schopností fotografovat i pořizovat videa ve Full HD rozlišení. Záznamy se ukládají do 8GB vestavěné paměti. Samozřejmostí je ovládání pomocí aplikace pro chytré telefony. Maximální rychlost je 40 km/h.

Špičkový dron DJI Phantom 4 se chlubí zvýšenou odolností konstrukce díky použítí hořčíku. Jeho kamera s tříosou stabilizací má rozlišení 4K, díky kterému se lze těšit na opravdu dechberoucí záběry. Maximální dosah dálkového ovládání je pět kilometrů, funkcionalitu lze opět vylepšit pomocí smartphonu. Specialitou dronu je krom GPS a schopnosti spolehlivého návratu i detekce překážek, která dovolí se vyhnout nepředpokládaným střetům. Doba letu Phantom 4 je příjemných 28 minut. Listopad 2016 STUDENTA 81

22 OTÁZEK PRO JAKUBA OUVÍNA

NECHCI POTKÁVAT

HLOUPÝ A ZÁVISTIVÝ LIDI . 1. . 12. 3. 13. . . 5. . 15 . 16. . 17. 8. . . Co je pro tebe v životě vůbec nejdůležitější? Rodina a přátelé.

Co tě v poslední době nejvíc naštvalo? Že do děčínskýho kina ještě nedorazilo Sedm statečných, plánujeme na to s dědou jít.

Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch? To, že jsem snad pořád stejnej.

Co tě v poslední době nejvíc potěšilo? Náš pořad Drive na TV ÓČKO, kterej produkujeme s režisérem Matějem Pichlerem, a eventy Drive Tour, který mě stoprocentně naplňujou.

A co naopak za neúspěch? Že ještě nemám vlastní srub ve Whistleru.

Jakými třemi slovy bys popsal umění? Buba – mu – nerozumí.

Jaký máš recept na kritiku ostatních? Je dobrý kritiku sem tam přijmout, může to posunout. Ale nejde to vždycky.

Už jsi našel svůj životní cíl? Jestli ano, co to je? Hlavně bejt srovnanej sám se sebou v každý situaci.

Jaký byl tvůj dosavadní životní sportovní výkon? Backflip na kole do molitanu – pořád mě čeká na hlíně, ehm.

Co už bys nikdy v životě nechtěl zažít? Nechci potkávat hloupý a závistivý lidi.

Pamatuješ si nějaký moment, který ti změnil život? Když jsem si na základce koupil hru Dave Mirra Pro Freestyle BMX.

Co bys naopak chtěl zažít znovu, ale víš, že už to nikdy nepůjde? Potkat kámoše, který už nejsou mezi námi.

Co pro tebe znamená odpočívat? Bejt s kámošema v lese na kole.

Pamatuješ si na chvíli, kdy sis uvědomil, že už víš, co chceš v životě dělat? Při práci pro jednu pojišťovnu mi došlo, co v životě dělat sakra nechci, haha!

Co pro tebe znamená studium? Cokoli, co má hlavu a patu mimo zajetý koleje českýho školství.

9. 10

Čím se zaručeně dostaneš ze špatné nálady? Především sportem. Který člověk zatím ve tvém životě sehrál největší roli a proč? Moje celá rodina, bez debat.

Jakub „Buba“ Ouvín, 27 let Buba je moderátor, sportovní komentátor, eventový manažer a biker ve výslužbě s brutálním nadhledem. Znát ho můžete třeba z obrazovky televize Óčko, kde moderuje pořad Drive.

Kdyby ses neživil tím, čím se živíš teď, co bys dělal? Ve čtyřech letech jsem údajně říkal, že bych chtěl bejt žárovka a svítit. Tak asi to.

19 .

chvíli zmizím do Saigonu za kámošem, kterej tam podniká.

Máš rád na cestách i v životě plán, nebo radši jedeš bez něj? Rád plánuju, na leden mám plán, že na

21. 22.

Komu a jaké bys dal vyznamenání, kdyby sis ho mohl úplně vymyslet? Zemanovi. Líbí se mi, jak má všechno a všechny v prd… a absolutně neuznává zákazy kouření. Nikde! To už je slušný rebelství, který cením. Co nejradši sdílíš se světem? Ideálně jen ty dobrý věci! Co si naopak necháváš jen sám pro sebe? Že jsem šíleně línej, to si fakt nechávám rád pro sebe.

Vydavatel (info@studenta.cz): Studenta Media, s. r. o., Anglická 20, 120 00 Praha 2, IČ 27678148 Redakce (redakce@studenta.cz): Markéta Paráčková (šéfredaktorka), Radka Bartošová (asistentka redakce), Richard Valoušek, Eva Samšuková, Nela Vejvodová, Markéta Henzlová, Oliver Sálus, Luděk Vokáč, Mojmír Sedláček, Kristýna Dolejšová, Andrea Pecáková Fotografové: Jindra Kodíček, Martin Watch Design: Alena Palečková, Petra Lorse Jazyková korektura: Soňa Čapková, Tereza Ladová Distribuce: Tomáš Hohn Copyright © 2016 Studenta Media s.r.o, Studenta vychází 6krát ročně, tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Uzávěrka: 24. října 2016, distribuce: 9. listopadu 2016, příští číslo vyjde: 7. prosince 2016. Registrace MK ČR E 16630 82 STUDENTA Listopad 2016

jedinečnou kombinaci karamelu a čokolády

Mentos Choco Vám přináší jedinečnou kombinaci chutí karamelu a čokolády, které se lahodně spojí ve Vašich ústech v neočekávaný zážitek. Další zážitky na Vás čekají v mobilní aplikaci #JsemPro. Tak neváhejte a koukněte na www.mentos.cz nebo Mentos.

NAPROGRAMUJ SVOU BUDOUCNOST JAKO TRAINEE V IT Za kterou inovací budeš vidět ty?

Vývoj mobilních aplikací. ConnectedC@r. Digitalizace. Big Data. Virtuální realita. Umělá inteligence. Díky novinkám v IT oblasti i automobilový průmysl prochází velkými změnami. Buď u toho! Uč se, plánuj, koordinuj a rozvíjej se ve ŠKODA Trainee programu. Co tě čeká? Speciální rozvojový a vzdělávací plán pro Trainees Minimálně 2 rotace ve ŠKODA AUTO Zahraniční stáž v rámci koncernu VW Až 60 zaměstnaneckých benefitů finančního i nefinančního charakteru

Co musíš mít, znát a umět? Ukončený magisterský stupeň studia v době nástupu (max. 1 rok po ukončení) Anglický jazyk na pokročilé úrovni, německý jazyk výhodou Pracovní či studijní zahraniční zkušenost nebo odbornou praxi během studia

Jedinečný rok plný zážitků a nových přátel Přihlášky do Trainee programu s nástupem v březnu 2017 jsou přijímány v období říjen-listopad 2016 na našich webových stránkách. www.skoda-kariera.cz

/skodaautokariera