Studenta 18 rijen 2010

18. číslo říjen/2010 zdarma

—

Kolik stojí vysoká škola?

— Se Stanislavem Bernardem o pivu a kampani „Pojďme volit“ — Moderátor One man show Kazma Kazmitch — Velká soutěž o 3 telefony HTC

MAGAZÍN PORTÁLU

www.studenta.cz

INVEST IN A LET’S GROW KNOWLEDGE w i t h a t e a m o f p rPARTNER ofessional so you can enjoy your passion

TOGETHER for business

advisors at your side

At VGD we support entrepreneurs and their investors in their ambition to structure and to develop their businesses. In addition to our services, we offer entrepreneurs a sounding board, by challenging your opportunities & providing alternative ideas.

By investing in a knowledge partner you invigorate the long term success of your business and create the platform to fully enjoy your passion for business.

Feel free to contact us With almost 500 people of whom 180 in Belgium, VGD has become the knowledge partner of family businesses accross central Europe.

Náš dynamický a odborný tým

v kancelářích vAntwerp Praze, Liberci, Boleslavi a Olomouci + 32 (0)9 210 11 80 + 32 Mladé (0)3 247 43 00 Ghent Brussels

+ 32 (0)2 735 09 43

Kuurne

rádi doplníme oBeringen aktivní uchazeče se zájmem aWillebroek znalostmi + 32 (0)11 45 12 18 + 32 (0)52 22 22 88 v oblasti auditu,Dendermonde daní a účetnictví.

Svůj životopis

vgd.eu

Zele

+ 32 (0)56 35 85 51 + 32 (0)3 886 21 11 + 32 (0)52 45 87 40

Bratislava + 421 2 55 41 06 24 Liberec + 420 485 104 158 Budapest + 36 1 225 75 25 Luxemburg + 352 26 38 48 1 zašlete prosím na email: jobs@vgd.cz Bulgarije + 359 888 391 404 Mladá Boleslav + 420 326 734 133 Düsseldorf + 49 211 516 07 60 Olomouc + 420 585 203 803 Prague + 420 261 222 516 Ennepetal + 49 23 33 96 930 Essen + 49 201 59 10 81 Warszawa Audyt + 48 22 885 90 06 Warszawa + 48 22 885 90 06 Leipzig + 49 341 26 95 70

a cco u nm tainlecuy > a cco u d i tu n>t a tanxc y> >leaguadl i t> >d et a xl te mm i l iielyu o>f fai ce cco>u nmta u d i tu n>t a tanxc y> >leaguadl i t> >d et a xl te mm i l iielyu o>f fai ce cco>u nmta > alemg a>l fa >m d ei ly a l ot fefai ce m >> fa i lni ecuy > a cco > alemg a>l fa >m d ei ly a l ot fefai ce m >> fa i lni ecuy Czech Republic > Germany > Hungary Netherlands > Luxembourg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria > Czech Republic Germany > Hungary > Nethe > Belgium > Bulgaria > Czech >Republic > Germany > Hungary > Luxemburg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria >> Czech Republic > Germany >

knowledge partner of private companies

Studenta (dříve Stip) je jednička mezi studentskými médii již 5. rokem. Za tu dobu jsme pro vás: vydali 1 290 000 časopisů 2006 2007 2008 2009 - napsali 714 článků, reportáží a rozhovorů ze studentského života - rozdali 240 000 dárečků a sladkostí - upořádali 18 velkých soutěží s cenami za více než 270 000 Kč

Editorial

Partneři Studenty

Partneři Studenty:

magazíny pro vás.

Každé vydání Studenty si přečte 150 000 rok! vysokoškoláků, dalších Již 50 0005. z vás

2010 každý měsíc. Děkujeme navštíví náš portál za přízeň našim čtenářům a partnerům za věrnou podporu.

Tímto vydáním vstupujeme do pátého ročníku vydávání magazínu pro studenty. Dříve jste nás znali pod značkou Stip, nyní jsme Studenta. Dovolte mi trochu zavzpomínat.

Stip na začátku vznikl jako odnož rakouského projektu Students in Vienna neboli Stiv, což jsme jednoEditorial duše přenesli na Students in Prague – Stip. Toto delší spojení najdete na prvních číslech, po našem jsem, co na měměst vybalí. si nesednu na obrovský rozšíření doČekal dalších univerzitních jsmeZda od něj upustili. Nakonec jsme sivibrátor podobný nebo název na udrželi i mě odněkud nevyskočí nafukovací panna.

Nedivil bych se, protože Kazma na Slovensku, kde se projekt dříve jmenoval Stips. Loni v létě jsme se rozhodli dát všemu nový název: Kazmitch, internetový fenomén a moderátor streamové One man show, je Studenta. Studenta je ženského rodu, stejně jako vše krásné na tomto světě. svými vtípky známý, a právě tyhle dva suvenýry na své hosty rád vytahuje. On Ze zakládajícího týmu jsme zbyli v podstatě čtyři – kromě mě ještě Tomáš Rašner, Petr Kubíček a Jan mě však překvapil – ne snad tím, že na náš rozhovor přišel po pořádné kalbě Sklenář, který byl na začátku, pakbrýlemi), chvíli nebyl teďautomaticky zase je. Za ty usedl roky prošlo naší redakcí ně(cožs námi zakrýval slunečními alea že ve vlastním studiu kolik zajímavých a perspektivních lidí, o kterých určitě ještě uslyšíme.

Kromě nich patří velký dík také do křesla pro své hosty. Chvíli jsem litoval, že jsem mu tam neschoval nějakou našim partnerům, bez jejichž podpory by tento projekt vůbec nemohl vzniknout. novou hračku…

A že nejde o žádnou maličkost: Studenta je největší magazín pro studenty u nás, vychází v nákladu S Kazmou se dobu musífungování zasmát snad my se smáli, ovšem nejen 60 000 výtisků.

Za celou jsme každý. i včetně ASlovenska vyprodukovali více nežs ním.

1,2 milionu Legrace nechyběla ani u našich dalších setkání.

Mladá, krásná a hlavně nová výtisků, což je více než sto tun časopisů. Environmentalisté na tomto místě asi zapláčou. politická tvář Kristýna Kočí z Věcí veřejných možná na první pohled působí A co vás čeká v tomto vydání Studenty? Pátrali jsme po stereotypech, které spojují studenty jednotli„digitálně“ (mimochodem po tomhle slově následoval dvouminutový smích), vých oborůale a fakult.

Naši redaktoři se vydali za studenty i filozofie a jepředevším profesionálně.

Ať teology, jsem setechniky, snažil, jak jsemtělovýchovy chtěl, vyptával se na její jich dojmydětství, a postřehy si můžetesny, přečíst na následujících Mimo to jsme vyzpovídalistočila dvě velké mladistvé první lásky, stejněstránkách. se vždy galantně její odpověď osobnosti k politice. českého businessu: asi to nejvýznamnějšího manažera ČR, generálního společnosDalo nám práci, ale nakonec jsmev našli společnouředitele řeč. Začali se bavitRomana, o krásných ženách.

A považte, to je krásné nebojako ne? investorskou ceti ČEZ Martina a Tomia Okamuru, kterého mimo turistickýtéma, obor znáte lebritu z pořadu Den D. Dále jsme ve spermobance pátrali po tom, proč právě studenti patří mezi častřeticesejsme vyrazili daleko za hranice hlavního Navštívili té dárce, aDo nakonec nám k rozhovoru podařilo přesvědčit finalistky soutěže Miss Agro, aby proměsta. nás udělaly sérii Humpolec a jeho hlavního dodavatele tekutin, Stanislava Bernarda ze stejnolechtivých letních fotek – takže kromě zajímavého čtení je i na co se dívat. jmenného pivovaru. Charizmatický chlapík nám vyprávěl romantický příběh tří kamarádů, kteří vyrazili starou dacií ze Slezska na Vysočinu a vydražili rozpadlý Příjemné prožití prvních slunných pivovar.

Dnes je z nějdní respektovaná pivní značka, ke které (jak se dočtete) vedla Adam Kožela, vydavatelcesta plná probdělých nocí ve spacáku. strastiplná Hlavní motiv celého čísla se však neskrývá v našich třech oslovených osobnostech, které nám nechaly nahlédnout do svého života. Nejpřínosnější a největší práci si pro vás přichystala redaktorka Míša Raková v článku „Kolik stojí vysokoškolák?“. Pokud se totiž na začátku nového semestru ptáte, zda je lepší bydlení na koleji, nebo na privátu, jestli máte důvěřovat jídlu v menze, či raději utrácet v restauracích, ona pro vás našla skutečnou hromadu argumentů, které vám nastíní veškerá pro i proti.

Obsah Teď už zbývá se jen začíst, ať nám nechybí na začátku dalšího studijního roku

Jak se dělí studenti str. 6 trocha toho potřebného optimismu.

Fashion str. 12 Richard Valoušek, Rozhovor s Tomio Okamurou str. 16 redaktor Kde vzít peníze na byt? str. 24 u d i tu n>t a tanxc y> >leaguadl i t> >d et a xl te uy > a cco > alemg a>l > d eSpermobanka a l t e a m > fa m i ly o f f i ce > m i l i e u > a cco u n t a n c y > a u d i t str. > t a26 x > le g a l > d e a l t e a m > herlands Hungary>>Luxembourg Luxemburg > Poland > Slovak Republic > Belgium > Bulgaria > Czech Republic > Germany > Hungary > Luxemburg > Rozhovor s Martinem Romanem str. 30 22?: Aneta Langerová str. 42

www.studenta.cz info@studenta.cz Vydavatel Vydavatel Promotion International, TATAPromotion International, s. r.s.o.r. o. Žateckých 3, 1, 140 0000Praha 42 Rumunská 120 Praha www.studenta.cz/kontakty www.studenta.cz/kontakty info@studenta.cz Ředitelé vydavatelství, inzerce Tomáš Rašner Ředitelé vydavatelství, inzerce Adam Kožela Tomáš Rašner Adam Kožela Asistentka vedení Dominika Bardiovská Asistentka vedení Redakce Dominika Bardiovská Richard Valoušek Eva Samšuková RedakceRaková Michaela Richard Valoušek Pavel Prchal EvaŠvihel Samšuková Petr Martina Pospíšilová Michaela Raková Ondřej Pavel Vyhnanovský Prchal Jiří Pešek Petr Švihel Ondra Látal Martina Pospíšilová Jana Šmitmajerová Fotografky JakubBauerová Pech Marie Lucie Sieglová Nina Bumbálková Vít Čepický Grafický Kateřina design Oderčenková Housewife Fotografky Jazykové korektury Marie Bauerová Igor Pejchal Jana Schrammová Tereza Ondrušková Programátoři Jan Sklenář Tomáš Kocfelda Grafický design Housewife Distribuce Petr Kubíček Jazykové korektury Igor Pejchal Poděkování Josef Šachta Lucie Frydecká Programátoři Miroslav Němý Jan Sklenář Tomáš TomášLysoněk Kocfelda Petra Jandová Martin Branný Distribuce Petr Kubíček Titulní strana Šárka Lakotová Foto: Jiří Schwertner Copyright © 2010 www.schwertner.cz TA Promotion International, s. r. o.

Studenta vychází 4krát ročně Copyright © 2010 Tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC TA Promotion International, s. r. o.

Studenta vychází 4krát ročně Uzávěrka: 17. ověřuje září 2010 Tištěný náklad ABC ČR, člen IF ABC Distribuce: 4. října 2010 Uzávěrka: dubna 2010 2010 Příští číslo16. vyjde: 6. prosince Příští číslo vyjde: 4. Eříjna 2010 Registrace MK ČR 16630 Registrace MK ČR E 16630

Studenta telefonuje s:

Bring your difference

Combining our unique individual talents to do amazing things Valuing individuality We consider ourselves to be different; from the unique individuals that make up our global organisation, to the way we run our organisation on a day-to-day basis.

If you want to see the results your individuality can bring, and be rewarded for a unique approach to your work, why not visit our website and see whether you could bring your difference to British American Tobacco.

www.bat.com

Média o nás

Míša Raková

4–5

Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz.

Kolik berou lidé s titulem MBA? http://www.economist.com/node/17043519? story_id=17043519 Týdeník The Economist zveřejnil tabulku s průměrnými platy absolventů s titulem MBA z některých světových univerzit. Nejlépe dopadla francouzská HEC Paris – 138 tisíc dolarů ročně.

Evropské univerzity celkově dopadly mnohem lépe než americké, i když se s nástupem krize jejich náskok snižuje. Průměrný Evropan s MBA má o 12 tisíc dolarů ročně více než Američan.

Možná by se dalo uvažovat o té Paříži.

Vsaďte si na dobré známky http://www.usatoday.com/tech/news/ 2010-08-11-gambling-grades_N.htm Myslíte si, že dokončíte tento ročník a postoupíte výše? A chcete si na to vsadit? Ve Spojených státech už to jde. Na stránkách www.ultrinsic. com si můžete vsadit na známky z předmětů až 36 amerických škol. Tvůrci stránek, které jsou na hranici hazardu, to vysvětlují jednoduše – máte rádi jedničky? Ten správný obnos vám zajistí potřebnou motivaci k biflování a ponocování.

Můžete si ale vsadit i na svůj neúspěch, říkají tomu „pojištění“.

Myslím, že by se to zaručeně chytlo i u nás!

Napsal Obamovi, že je č...k http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/ brit-poslal-urazlivy-email-obamovi-do-usase-nikdy-nepodiva.html Mladý Brit Luke Angel se při sledování dokumentu o 11. září 2001 doma opil. Pak si sedl k počítači a napsal americkému prezidentovi velmi ošklivý e-mail. Druhý den u něj zazvonili agenti, vyptávali se ho a nakonec mu prozradili, že je doživotně vyhoštěný ze Spojených států.

Co bylo v tom e-mailu? Ani sám Luke si to přesně nepamatuje, ale prý mu nejspíš napsal, že je ču..k.

Může se to stát každému, že...

Zakažte mladým alkohol! http://www.guardian.co.uk/society/2010/sep/21/ alcohol-restrictions-happy-hour-doctors Školní zdravotníci v Británii volají po zákazu happy hours v hospodách a přísnějších limitech alkoholu v krvi. S nástupem nového školního roku totiž studenti zase začali vyvádět.

Tentokrát jsou ale požadavky mnohem přísnější než doposud. Zákaz prodeje alkoholu na čerpacích stanicích, zákaz reklamy, ve které vystupují mladí lidé, nebo třeba zavedení minimální ceny za jednotku alkoholu. Pomohlo by to?

Tak tohle by u nás určitě neprošlo.

Míša Raková

Téma

6–7

Míša Raková Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz.

KOLIK STOJÍ VYSOKOŠKOLÁK? Finanční náročnost studia je bezesporu jedním z kritérií, které mladí lidé při rozhodování o své budoucnosti pečlivě zvažují.

Vyplatí se mi ještě pět let studovat, nebo se zapojit plnohodnotně do pracovního procesu už teď a začít vydělávat o pět let dříve?

Středoškolák si za tu dobu, co my studujeme, vydělá více než milion korun.

Průměrný vysokoškolák „dožene“ náskok středoškoláka v pracovním procesu podle zpráv společnosti Profesia zhruba za jedenáct let. Pokud by bylo zavedeno školné v maximální výši 20 tisíc korun za rok, vysokoškolákovi by se toto „dohánění“ prodloužilo jen o necelý rok. Podle údajů statistického úřadu si absolvent VŠ v průměru přijde měsíčně na cca 30 tisíc korun, středoškolák s maturitou vydělá pouze 21 tisíc a středoškolák bez maturity dokonce jen 17 a půl tisíce. To znamená, že úsilí vložené do dalšího studia absolventovi VŠ přinese o 30–40 % vyšší plat než středoškolákovi.

U vysokoškoláků dlouhodobý trend ukazuje, že jejich mzdy s věkem navíc rostou daleko rychleji než mzdy absolventů středních a základních škol (u těch dokonce s věkem plat klesá).

Studentský život se navíc vyplatí! Levnější ubytování, výhodné ceny jídla, slevy na dopravu a mnoho dalšího dokážou náklady na život mladého člověka stlačit na minimum. Kolik vlastně stojí život vysokoškoláka? Samozřejmě jde o individuální záležitost – někomu stačí skromný život na koleji se stravováním v menze, jiný si přilepší například zaměstnáním, stravuje se v restauracích a pronajme si komfortnější ubytování. Velký rozdíl v nákladech pocítí určitě i ti, kteří za studiem vycestují do jiného města, a opustí tak rodné hnízdo a neomezenou péči rodičů. Nejvíce studentů míří do hlavního města, kde mají také nejvyšší náklady na studentský život – použijeme tedy Prahu jako modelový příklad. Dozvíte se ale také, jaké náklady vás čekají v ostatních českých univerzitních městech.

Fotoseriál: Tereza Ondrušková

Kolej vs. podnájem Bydlení v novém městě je věc, kterou si každý student začne shánět jako první. Záleží jen na vás, jestli zvolíte studentský evergreen bydlení na kolejích, nebo dáte přednost nákladnějšímu životu v podnájmu. Podle čeho se rozhodnout?

Kolej Ubytování na studentské koleji má hned několik výhod – tou první je jednoznačně cena. V Praze se měsíční náklady za bydlení ve studentské ubytovně pohybují mezi dvěma až pěti tisíci korun. „Bohužel za tu cenu dostanete i odpovídající servis – nábytek ze 70. let, všudypřítomný nepořádek a rámus. Bordel navíc často nepochází z každodenních party, samotný dům totiž vrže a skřípe, výtahy hučí, záchody šumí. A stěny jsou jako kartónové, takže slyšíte nejen člověka z vedlejší místnosti, jak si říhne, ale užijete si dosyta i strašidelný zvuk, když soused osm pater nad vámi spláchne,“ říká studentka Markéta, která bydlela na kolejích 17. listopadu v Praze v Troji. „Není ani vyloučeno sem tam blízké setkání s hmyzem – od mušek přes potravinové moly až ke štěnicím ve starých matracích. Někdy je to vážně chuťovka,“ dodává.

Kolejné záleží na počtu spolubydlících, sociálním zařízení a dalších službách. Bydlení na pokoji s několika dalšími lidmi bez vlastní koupelny a toalety seženete za cenu lehce nad dva tisíce.

Pokud jste nenároční a nevadí vám společné koupelny a kuchyňky na patře, nebo se na kolej chodíte jen vyspat, můžete zvolit tento způsob.

Za větší soukromí a méně spolubydlících si ale výrazně připlatíte. Stejně tak za internetovou přípojku nebo zapůjčenou televizi. „Nemáte žádné soukromí, protože jste vždycky v pokoji s někým dalším. A to nemusí být mírumilovný sympaťák. Zámky na skříňkách jsou navíc většinou rozbité, takže si před případným nedůvěryhodným spolubydlícím neohlídáte ani šaty, ani osobní potřeby, ani elektroniku. Pracovníci kolejí si navíc do vašeho pokoje chodí, jak se jim zlíbí. Jednou úzkostlivě kontrolují stav starodávného vybavení, jednou vystříkávají místnosti kvůli hmyzu (a přitom i vaše učebnice, koberečky, pantofle, batohy, zkrátka všechno, co se vyskytne na zemi), jindy zase hledají, zda nemáte

zapojen nějaký elektrický přístroj, který jste předem nenahlásili. To aby vás mohli dodatečně penalizovat,“ říká Markéta.

Ceny na jednotlivých školách a fakultách se liší – informace najdete na webových stránkách vaší univerzity. Na koleji se snáze seznámíte s dalšími lidmi, a pokud ve městě nikoho neznáte, můžou vám ze začátku pomoci se zorientovat.

Na studentské ubytování mají nárok přednostně ti, kteří bydlí ve vzdálenějších městech. Požádat o tento druh bydlení si musíte s předstihem na

stránkách vaší fakulty. Stačí vyplnit osobní a kontaktní údaje a čekat, jestli vám kolej schválí.

Na některých školách berou v potaz i například prospěch nebo úspěšnost u přijímacích zkoušek.

Jestliže bydlíte nedaleko, jste na tom trochu hůře.

Nicméně zájem o ubytování na kolejích rok od roku upadá, a tak máte docela velkou šanci, že na vás nějaké to místo zbude.

Téma

8–9 Podnájem Jestliže jste rozmazlení a dáváte přednost vlastnímu pohodlí před stavem vaší peněženky, můžete si zkusit pronajmout byt nebo pokoj od soukromníka. Tady ale musíte počítat s vyšší cenou. V Praze se dá sehnat dvoupokojový byt ve starším domě trochu dál od centra za zhruba 10 tisíc korun měsíčně. Když seženete spolubydlícího (nebo i víc spolubydlících) a rozpočítáte náklady, dostanete se přibližně na cenu ubytování na koleji. Nevýhodou je, že za cizí byt musíte nést větší zodpovědnost – v takovýchto pronajatých pokojích je toho více, co se dá zničit.

Markéta se letos přestěhovala na privát a získané pohodlí si nemůže vynachválit:

Přijít na to, kolik stojí studentský život, nebylo vůbec jednoduché. Každý máme jiné nároky, podmínky i finanční možnosti. Doufám, že článek pomůže hlavně prvákům se trochu zorientovat a ukáže jim několik možností, jak a za kolik se dá vysokoškolský život žít.

„Kolej je zkrátka instituce a vyžaduje určitá pravidla. Když chcete hosty, musíte všechny i s čísly občanských průkazů nahlásit na recepci.

Pokud chtějí přespat, je třeba písemný souhlas vašich spolubydlících (i když tam v ten večer nejsou) a odpovídající částka. Nesmíte nic poškodit, ani nikoho nerušit, jinak přichází pokuta až vyhazov. Oproti tomu privát je o poznání dražší. Už netrávíte ve sprše klidně hodiny bez výčitek, ale počítáte a šetříte. Dražší je internet, něco stojí i vybavení (na kterém vám ale o to víc záleží, víc uklízíte, víc se staráte).

To je vykoupeno o poznání větší osobní svobodou. Zvete si, koho chcete, nic nemusíte hlásit. Zařídíte si byt, jak se vám líbí, děláte

si v něm, co chcete. Bydlíte, s kým chcete, ne s někým, koho vám přiřadí. Máte klid, když ho potřebujete, větší soukromí. Nikdo si nedělá výlety do vašeho bytu, notebooky už pro jistotu nemusíte ve skříních zahazovat oblečením ,co kdyby…‘. Privát je ale vhodnější pro lidi, co se už ve městě vyskytují déle, vědí, jak co chodí, a jsou náročnější na osobní pohodlí.“

Vše o podnájmech včetně inzerátů najdete na www.studentreality.cz nebo www.kolej.cz. Tam můžete také hledat ideálního spolubydlícího, pokud ve městě nikoho neznáte.

Téma

10 – 11

Ať už zvolíte jakýkoliv způsob bydlení, dopravy, stravování či zábavy, nedovolte penězům, aby ovlivňovaly celý váš život. Vždycky to nějak dopadne. Užívejte si příjemného životního stylu, vždyť mladým studentem je člověk jenom jednou!

Jana vs. Jáchym

Jana

Jáchym

kolej

2 580

6 000

jídlo

1 400

2 000

nákup

800

1 000

cestovné

910

260

zábava

500

4 000

celkem

6 190

13 260

Skromná Jana vyjde s šesti tisíci Jana studuje VŠE a za kolej dá každý měsíc 2 580 korun. Bydlí na dvoulůžkovém pokoji s vlastním příslušenstvím a s přípojkou na internet. Stravuje se v menze SODEXHO přímo na půdě školy – za oběd zaplatí průměrně 40 korun, na večeři si v menze kupuje salát za 30 korun, nebo si něco uvaří sama za podobnou cenu. Jednou za týden si nakoupí nějaké jídlo na snídani nebo svačiny – cca za dvě stovky. Každý druhý víkend jezdí domů do Brna autobusem za 160 korun s kreditovou jízdenkou. Pětistovku utratí každý měsíc za zábavu – posezení s kamarádkami u kafe nebo u vína. A to jí stačí. Měsíčně tak utratí okolo šesti tisíc i s měsíční tramvajenkou za 260 Kč.

Náročný Jáchym prohýří tisíce Jáchym studuje Právnickou fakultu UK v Praze a bydlí v podnájmu s kamarádem.

Dohromady platí dvanáct tisíc i s elektřinou, dělí se na půl. Na jídlo chodí do restaurace na polední menu za sto korun i s nápojem a k tomu navíc utratí za měsíc asi tisícovku na jídlo domů. Rád paří, každý pátek v klubu utratí dalších tisíc korun včetně taxíku. Jeho měsíční náklady se pohybují od 10 do 15 tisíc – polovinu mu dají rodiče, druhou půlku si vydělá na brigádě.

 inzerce

Průměrný plat

vysokoškolák

30 000

středoškolák s maturitou

21 000

středoškolák bez maturity

17 500

Kde mají slevy pro studenty?

Se studentskou kartou ISIC můžete čerpat mnoho slev po celém městě. Co se vyplatí?

– letenky na Letuska.cz nebo easyjet.com, turistický průvodce Lonely Planet s 20% slevou, výhodné cestovní pojištění Uniqua – elektronika – HP, Apple, Microsoft nebo Adobe a další – letní festivaly, výhodnější vstupenky do kina – pizzerie (např. Einstein v Praze), fastfoody, …

Téma

12 – 13 zahraj si piškvorky...

Historické okénko koleje Taky vám rodiče neustále předhazují, že oni si na vysoké škole vystačili s pětistovkou na měsíc a z té zaplatili úplně všechno a navíc si žili bohatým společenským životem? A vy argumentujete, že tehdy ve středověku bylo všechno levnější? Počítejte s námi. Kolej v polovině osmdesátých let stála 50 korun na měsíc (asi 60x méně než dnes), v té době prý bydleli na kolejích úplně všichni a podnájem byl raritou. Tehdejší studenti navíc dostávali stipendia odstupňovaná podle prospěchu a vzdálenosti bydlení 150, 250 nebo 350 korun (na VŠE) měsíčně.

To znamená, že ze stipendia vaši rodiče dali na bydlení jen šestinu až třetinu za měsíc! Takže až na vás příště rodiče vybalí, že oni vyšli s málem (500 Kčs), připomeňte jim, že to je stejné, jako kdyby vám oni dnes dávali měsíčně třeba třicet tisíc, a k tomu jste brali dalších patnáct od školy. Máme to prostě složitější! :)

Menzy vs. restaurace Možná jste jako žáčci nedali na jídlo ve školní jídelně dopustit a koprovku, rajskou nebo žemlovku jste milovali. Nebo jste stejně jako mnoho dalších obědy ve škole bojkotovali, protože se vám z pachu umakartových táců dělalo blivno už ode dveří a peníze od rodičů jste raději utratili za umaštěný hamburger u stánku nebo balíček cigaret? Tak či tak, čeká vás rozhodnutí, jak naložíte s obědovou pauzou na vysoké škole. Menza, nebo restaurace?

Většina menz v Praze nabízí za cenu kolem 30–40 korun za porci velmi slušný standard. Za tak málo peněz se jinde prostě tak dobře nenajíte.

Kromě hlavních jídel tu za pár korun můžete doplnit své menu ještě o polévku, případně i salát nebo dezert. Čaj bývá k jídlu zdarma, a to slazený i hořký. Kromě klasických jídelen některé školy nabízí i jídelny speciální – italské, vegetariánské nebo dietní (na ty ale potřebujete potvrzení od doktora). Za jídlo si sice připlatíte, ale kromě zpravidla lepší chuti za své peníze dostanete i větší komfort v podobě kultury stolování. Což je mimochodem další důvod, proč se mnoho studentů menze vyhýbá. „Nesnáším to tam, je to tam jako v králíkárně. Neznámí lidé sedí vedle sebe jen několik centimetrů a fronta čekajících ti doslova civí do talíře. Byla jsem tam asi

Kolejní hrůzy Přečtěte si, co vás může na koleji potkat (ze zkušeností našich čtenářů): – hmyz: štěnice v matracích, švábi na podlaze a sociálkách – matfyzáci: divní lidé, se kterými se musíš denně potkávat – nedostatek pocitu bezpečí (chatrné zámky, kartonové dveře, navíc má od nich klíč asi dvacet dalších lidí) – nepořádek (i když uklízíš, je tam pořád prach a hnus) – špatný spolubydlící (bordelář, nechává použité hygienické potřeby povalovat na záchodě, zašpiní celé prkénko, všude jsou vlasy, svoje nádobí nacházíš hnít použité ve dřezu, žádné soukromí) – rámus – neustále, mnohdy až děsivý (někdo se šourá po chodbě, výkřiky, hučení výtahu – člověk se sám bojí; natož když mají vedle tebe party od 10 do 8 do rána a ty jdeš do školy)

třikrát a už nikdy víc,“ říká studentka magisterského cyklu mediálních studií Tereza. Menzy nabízí i balíčky na snídani nebo malou večeři za cca 15 korun – pokud se tedy pro ni rozhodnete, vystačíte si na celý měsíc s náklady na jídlo v menze do tisícikoruny. K tomu ještě připočítejte pár menších nákupů jídla domů podle vlastní chuti.

Samozřejmě více utratíte, budete-li pravidelně chodit jíst do restaurace.

Ceny i kvalita poledních menu se hospoda od hospody hodně liší. Někde dostanete za 60 korun dobrou porci nějakého tradičního českého jídla i s polévkou. Jinde vás malá oschlá porce vyjde i na stokorunu a v tu chvíli budete litovat, že jste nešli raději do menzy. Výběr je téměř neomezený, poraďte se s někým starším, kde je v okolí vaší školy dobrá restaurace.

Průměrně ale zaplatíte za menu s polévkou a jedním pitím kolem stovky – měsíční náklady (bez víkendů) vám tak oproti menze vyrostou na dvojnásobek, a to jen za obědy. Když si k tomu připočítáte další stovku za snídani a večeři, jste na čtyřech tisících. A to už je hodně velký rozdíl.

Míša Raková

Vlakem s 25% slevou Kdo šetří, má In-kartu!

• Spořte s elektronickou peněženkou • Dojíždějte do práce i do školy pohodlně s elektronickou jízdenkou

Fashion

Kateřina Odarčenková Hodnotí Fashion. Studuje na italské univerzitě ve městě Viterbo obor Jazyková mediace pro instituce, podniky a obchod.

14 – 15

Flora

Do města přijela konkurence!

Okouzlující cizinka vypadá ve svetru, který má moje máma dobrých dvacet let ve skříni, úžasně. Zůstává ve stylu i s romanticky působícím účesem.

Zkrátka, pokud si odmyslíme turistikou zavánějící doplňky, které mají svůj důvod (pražská dlažba je sakra tvrdá…), jako by vypadla z reklamy na květinovou vůni od Gucciho!

Z ráje byrokracie a módy komentuji vaše outfity. Spousta lidí tady chodí do školy v teplákách (sice značkových, ale tepláky jsou pořád tepláky, ne?) a přijde jim to super móda. Tak si myslím, že i my bychom měli víc riskovat! Při nejhorším, nebo při nejlepším, se nad tím pak společně pobavíme v naší rubrice! :)

Svačinář

Náš model si dává každý den k svačině pečivo (samozřejmě ne celozrnné) a pivo, ale vůbec to na něm není vidět. Ptáte se, obzvlášť vy s nafouklým břichem nezapříčiněným podvýživou, proč? Za vším stojí jednoduchá čistá kombinace barev. Kreaci korunují pohodlné džíny, jejichž genialita spočívá v tom, že jsou dost volné na to, abyste si už nikdy nemuseli odepínat knoflík! Já bych outfit v mladíkově případě ještě doplnila kvalitní síťovkou na svačinu.

Říkal si hurikán...

Navenek tvrďák se slunečními brýlemi a koženou bundou, ale košile s country nádechem prozrazuje, že je to kluk se srdcem na dlani, který neodmítne podepsat památník, ruku ani další části těla. Vzhled bouřliváka podtržený ležérním oholením dostává fanynky do varu, a to je kytara ještě ve futrále. Co se asi bude dít, až ten futrál rozepne? A co až začne hrát? A co když umí i zpívat?

zahraj si piškvorky...

Absolutní pecka

To je prostě sexák, co má charakter. Svádí nás, aniž by se na nás podíval. Se zespod pulovru vykukující bizarní příšerou, brýlemi a dominantní sponou na pásku má všechno na háku.

Nestojíme mu ani za pohled, ale to jenom dělá zagorku. Má zkrátka vlastní styl, vlastní pravidla, žádný střední proud. Ale co by to všechno bylo bez díry na džínech? Rock and roll, baby!

Charlie’s Angel

Tahle kočka loví pouhým pohledem. Nicméně tričko je trochu z jiného světa než ostatní kousky. Záměr odlehčení dramatičnosti outfitu chápu, ale střih trička a zrovna tato nuance modré v jeho základu kontrastují se zbytkem tak, že chtěný element připomíná v tomto kontextu spíše pyžamo. Radši ale už víc kritizovat nebudu, protože rozhodně nechci okusit slečniny super schopnosti... Takže jestli jsem to ještě neřekla, tak je to sexy, super a vůbec! :-)

Smells like teen spirit

Kombinace formálnějších kousků, které potěší romantické typy, s drsňáckou bundičkou, jež zahřeje i přítelkyni při čekání na noční tramvaj či ranní metro, je populární jak na přehlídkových molech, tak na ulici. Chlapec si do toho rozhodně nenechá mluvit, jen bych řekla, že dojem trochu kazí zaprášené boty. Ale bůh ví, kde všude dneska byl a kam ještě půjde. A vůbec, kdo si vlastně dneska myje boty?

Vztahy a Sex Práce

40 – 17 16 41

Richard Valoušek Pracuje v MF DNES, studuje mediální studia na Palackého univerzitě v Olomouci a sociální a masovou komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.

Co je a čím se zabývá společnost Accenture: Accenture je globální společnost poskytující odborné služby v oblasti manažerského poradenství, systémové integrace a outsourcingu. Působí ve 49 zemích.

Více informací na www.accenture.cz/kariera

Zahraniční zkušenosti při hledání práce, jsou skutečně výhodou? Řada z nás vyrazila během svých studií do zahraničí. Ať už to bylo na letní brigádu, do školy nebo pro zlepšení jazykové úrovně, vždy se jednalo o bohatou zkušenost. Jak nám ale nově získané zkušenosti z ciziny pomohou při hledání práce po návratu domů? Na to se Studenta ptala personálního ředitele poradenské společnosti Accenture ČR Juraje Vrabka.

Snad všichni se od základní školy učíme nějaký cizí jazyk. V drtivé převaze případů šlo o angličtinu nebo němčinu. Jen výjimečně se pak mohlo jednat o jeden z románských jazyků či ruštinu.

Jak sám Juraj Vrabko přiznává, angličtina je u většiny firem nejžádanější. „U mnoha z nich se dokonce angličtina stala v posledních letech firemním jazykem, proto je její znalost nevyhnutelná.“ Stále platí otřepané, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem Ovšem neztratí se ani znalost dalších cizích jazyků. Němčina, francouzština, španělština a mnoho dalších. Není náhoda, že se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Tohle moudré přísloví stále platí a řada firem si ho bere za své. „Každá pozice vyžaduje určité zaměření. Proto

si člověk musí vybírat tak, aby na ní využil jazyk, který ovládá. Abych to shrnul, umět anglicky je nutné, mluvit i dalšími cizími jazyky je výhodou.

Máte více na výběr,“ vysvětluje Juraj Vrabko.

Technické výrazy vs. hovorová řeč Někdo je zvyklý mluvit, mluvit a mluvit. Upovídanost je velkou výhodou v cestě k ovládnutí cizí řeči. I přes chyby, kterých se během povídání dopouštíme, získáváme u cizinců sympatie právě za onu snahu, domluvit se za každou cenu. Když však minci otočíme, ocitáme se ve světě firem, které vyžadují znalost odborných výrazů a schopnost vedení obchodních jednání, která zkrátka nejdou jen „okecat“.

Co je tedy lepší, dokonalé zvládnutí odborných termínů, nebo ovládání hovorové řeči? „Já bych se přiklonil spíše k druhé variantě. Určitě se člověk snadněji a hlavně rychleji doučí odbornou terminologii v daném oboru, když bude komunikačně zdatný. Člověk může být totiž sebelíp teoreticky připravený, ovšem následně rychle narazí na praxi, která bývá od teorie často hodně odlišná.“ Nepřivezli jste si ze zahraničí větší sebevědomí? Tak to jste výjimka Kdo strávil delší čas za hranicemi, bývá sebevědomější, věří ve své schopnosti a chce to prodat při návratu domů. „Ale pozor na rozdíl mezi zdravou sebedůvěrou a povýšenectvím, ta

hranice bývá tenká. Ze své zkušenosti ale můžu říct, že často studenti se zahraničními zkušenostmi mají větší víru ve své schopnosti,“ myslí si Juraj Vrabko. Řekněme tedy, že se vracíme z náročného studia v západní Evropě, sebevědomí máme víc než dost a navíc jsme do života mnohem více otrkaní.

Právě jsme strávili rok bez rodiny, kamarádů, někde na kolejích na předměstí evropské metropole. Je právě ta samostatnost naší výhodou? „Ve většině případů to tak je, skutečně se studenti vracejí s větší mírou samostatnosti a využít to mohou. Tvrdit ale, že studenti, co do zahraničí nikdy neodjeli, nejsou tolik samostatní, by nebyla pravda,“ tvrdí Juraj Vrabko.

Pozor na přehnanou víru, že už jsme něco dokázali Všeobecně se tak potvrzuje, že zkušenost ze studia v zahraničí je skutečně výhodou, ovšem mnohdy ne tou rozhodující. „Občas si totiž mladí lidé vracející se z ciziny myslí, že jejich na pohled atraktivní zkušenost je pro budoucího zaměstnavatele extrémně přínosná. Určitě je to zajímavý fakt, který může přispět k přijetí, ale poté přijde na řadu každodenní pracovní realita a tam už je to pouze na osobnosti a výkonu každého z nich,“ dodává na závěr Juraj Vrabko.

Richard Valoušek

Rozhovor

18 – 19

Richard Valoušek Pracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palackého univerzitě v Olomouci.

Mám rád pivo, a tak přijmout pozvání do jednoho z českých pivovarů a setkat se tam

s otcem značky Bernard byla pro mě otázka cti. Pan Bernard seděl celou dobu spokojeně za svým stolem, nabízel nám jednu nealkoholickou višeň za druhou a neustále vyřizoval pracovní záležitosti. To víte, starat se o české pivo, to zkrátka není jen tak.

Bernard: Máme tady Postřižiny po svém, ale na komín nelezeme Před devatenácti lety vyrazil starým střepem se dvěma kamarády z Opavy do Humpolce. V aukci vydražil zkrachovalý pivovar a teď s ním konkuruje nejlepším českým značkám. Pohádka jako z amerického snu, ovšem Stanislav Bernard jí dal se stejnojmenným pivem příchuť pravé kvalitní desítky.

Vlastníte svůj vlastní pivovar. Staráte se o chuť jednoho z českých piv, to je sen většiny pivařů.

Kdy jste ale vy sám poprvé ochutnal pivo? (dlouze přemýšlí) No… určitě dřív než v osmnácti letech (smích). Vzpomenete si na značku?

Tak to vím přesně, šlo o opavský Zlatovar, protože jsme bydleli v Háji ve Slezsku. Pijete na chuť, nebo si občas dáte i deset kousků s kamarády v hospodě?

Nemám problém jít do hospody a nemám problém si příležitostně dát i deset piv. Ale je pravda, že takové množství si dávám jen velmi zřídkakdy, většinou si vychutnávám s přáteli 3–4 piva, často si dávám i nealkopivo „Čistou hlavu“... Na svém blogu máte napsáno, že byste chtěl psát o tom, co vás trápí. Tak co trápí Stanislava Bernarda?

Těch věcí je spousta. Nejvíce je to lidská hloupost a následkem toho nevyužívaní potenciálu České republiky. To je všeobecná nemoc demokratických systémů. Bohužel ale nikde lepší systém nevymysleli. V jednom svém článku jste kritizoval styl jízdy některých motoristů. Jak se díváte na možnost povolit určité množství alkoholu v krvi?

Myslím si, že český systém povolené hranice 0,0 je poměrně nesmyslný. Už jenom z fyziologického hlediska, kdy odborníci říkají, že přirozená metabolická hladina alkoholu není 0,0 promile, ale od 0,0 do 0,3 promile. Kdyby byla hranice 0,5 promile, bylo by to v pořádku. K tomu se často používá argument, zda by to Češi hned nezačali zneužívat.

A já na to argumentuji, že když člověk nedodržuje hranici 0,0 promile, tak nebude dodržovat ani tu vyšší. Takže tady asi nejde o systém, ale o samotné řidiče, jací jsou lidé, že?

Především jde o systém, o pravidla. O jejich jasné nastavení, dodržování a kontrolování. A je to i o lidech. Český turista když jede do zahraničí, najednou dodržuje veškeré předpisy a je vzorný.

Slezska do Humpolce a vydražil tam starý pivovar. Dnes je z něj respektovaná značka Bernard.

Má respekt z postihu. Když se vrátí domů, velice rychle na to zapomene. Také se říká, že za volantem je často nebezpečnější stres než alkohol.

Když je člověk ve stresu, když je unavený a ospalý, je jeho schopnost řídit a soustředit se mnohem horší než třeba po jednom pivu. Pokud míra alkoholu či stresu překročí určitou hranici, je to samozřejmě nebezpečné. Často jde i o přirozenou lidskou ohleduplnost, o drobné přátelské gesto, které může i na silnici rázem navodit pozitivní emoce. Váš pivovar vyhlásil před volbami akci „Pojďme volit“. Vy jste za čestné prohlášení, že dotyčný student půjde volit, nabízel za odměnu své pivo. Čí to byl nápad a jaké na to byly ohlasy?

Nápad to byl můj, a když pominu nějakých pět negativných reakcí, tak to mělo skvělé ohlasy.

Chodila nám spousta pozitivních reakcí a nebyly jen od studentů a lidí středního věku, ale i důchodců. Jak to tedy celé vzniklo? Kdy se vám podobná myšlenka zrodila v hlavě?

Ve chvíli, když jsem viděl prognózy voleb nanečisto. Měl jsem husí kůži z toho, že tu bude vládnout Jiří Paroubek se svou smečkou a budou je podporovat zezadu komunisté. Pochopte, v tomhle systému jsem žil od roku 1955 do revoluce a říkám si, že není možné vrátit se do podobného systému. Takže Jiří Paroubek by nás k němu opět přiblížil?

Paroubek nebyl nic jiného než klasický bolševik se všemi jeho negativními manýrami. Byl to typický aparátčík, kterému bylo jedno, co způsobí, ale hlavně aby byl u moci. Vraťme se ještě k projektu „Pojďme volit“.

Prvním impulzem byly ty volby nanečisto?

Když jsem viděl jejich výsledek, chtěl jsem něco vymyslet, jak vyprovokovat vás studenty. Pak jsem si řekl, proč vás provokovat, když máme pivovar. A tak se to rozjelo. Nutno však dodat, že každý mohl volit, koho chtěl, nám stačilo, aby

Chceme být u Vašeho vzestupu Deloitte Tax Academy Jste studenty posledních ročníků VŠ a zajímáte se o daňové poradenství?

Zúčastněnte se Deloitte TAX Academy.

Začínáme v pondělí 8. listopadu 2010.

Svůj životopis a motivační dopis posílejte na taxacademyCZ@deloitteCE.com.

Více informací na www.deloittekariera.cz/seznam-akci

 inzerce

Stanislav Bernard Vystudoval gymnázium v Opavě a Fakultu strojní a elektrotechnickou Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. V roce 1991 otočil svůj život o 360 stupňů. Se dvěma kamarády sedl do starého střepu, vyrazil ze

Rozhovor

20 – 21 zahraj si piškvorky...

doložil čestné prohlášení, že volit půjde. Poté však stejně každý mohl volit zcela svobodně. Hodně jste si stěžoval, jak se k tomuto projektu postavila média. O co šlo?

Ne snad, že bych si hodně stěžoval, ale některá média brala tento projekt jako komerční reklamu a o akci nepsala. Když to srovnám například s akcí herců Mádla a Issové „Přemluv bábu“, kterým jsem velmi fandil, tak o tom média psala mnohem více. Mediální dopad pak byl logicky mnohonásobně větší. Nakonec se však i o „Pojďme volit“ vcelku psalo.

Ano, protože se o tom začala zmiňovat světová média, která za normálních okolností o Česku téměř nepíší. A najednou Wall Street Journal píše o tom, zda pivo zachrání českou demokracii. Články se objevily i v Herald Tribune či Euronews. To pro mě byla obrovská satisfakce. V roce 1991 jste se se dvěma přáteli vydal ze Slezska starou dacií na Vysočinu. Výlet skončil nákupem starého zkrachovalého pivovaru.

Jak na to vzpomínáte?

Já mám před očima především chuť něco udělat.

V té době jsem mj. v Opavě vedl okresní nezávislý týdeník. A aby mohl vycházet nezávisle, museli jsme sehnat zdroj peněz. Uvažovali jsme o prodeji českého piva do Polska. Tehdy jsem se také seznámil se svým společníkem Josefem Vávrou, se kterým spolu „válčíme“ již dvacátý rok. Takže jste si zajeli na druhou stranu země a vydražili zkrachovalý pivovar. To se vlastně děje každý den. (smích) Není to úplně běžné, ale jak vidíte, risk je občas skutečně zisk. I když to nebylo tak jednoduché, jak to teď povídám. Tehdy jsme si spočítali prognózu, naprosto jednoduše vyhodnotili ekonomickou návratnost a šli do aukce. A první týdny strávili na karimatkách a spaním u kamarádů.

Tak to skutečně bylo. Já spal například tady v rohu na dlažbě (ukazuje do rohu své kanceláře, kde je nyní koberec, pozn. autora) ve spacáku.

Bylo to dobrodružné období, ale co je za problém mít spacák, karimatku, když máte střechu nad

hlavou. Pro spoustu lidí ve světě by to byl nepředstavitelný komfort. Čím to, že tolik úspěšných podnikatelů pochází ze severní Moravy? Ať už budu mluvit o vás nebo například Martinu Romanovi a dalších.

To nevím, ale můžu říct svoji zkušenost. Mě například inspiroval kdysi v dětství můj nevlastní strýc. On měl stolárnu. Jako malý kluk jsem každý den sledoval jeho náklaďák s fošnami.

A i když mu ji komunisté vzali a on dělal jen řadového stolaře, stále v sobě měl jiskru. Když mi poté pomáhal po letech s něčím na domě, stále jsem z něj měl pocit, že ho ta práce dělá šťastným, že k tomu má skutečný vztah, a to mě inspirovalo.

Něco dělat dobře, skutečně pořádně a kvalitně, aby to mělo nějaký smysl a nebyl to pro něj jen zdroj peněz. To je to, co asi lidi, kteří něco dělají dobře, spojuje. Jde o ten pocit, že děláte něco, co má podle vás smysl. Pojďme k třinácté komnatě světa pivovarů. Úplatky hospodským. Dlouho se o tom diskutovalo. Vy jste s tím také bojoval. Je to velké zlo?

Já to spíš beru jako svůj osobní tvrdý náraz do reality. Zpočátku se to totiž nedělo. Vezměte si naši situaci na začátku 90. let: my koupili téměř za pětinásobek její hodnoty zkrachovalou ruinu.

Vařili jsme pivo v pivovaře, který měl strašlivou pověst, což byl vraždící mix. Ovšem velmi rychle jsme to v očích lidí změnili a dokonce jsme si museli brát hospodské jen do záznamu. Takový o nás byl zájem. Kdy tedy přišla ta změna?

Někdy v roce 1995. Do té doby jsme skutečně nestíhali, to byla radost. Pak ale začaly úplatky do hospod, které jsou však „legalizovány“ smlouvami o reklamě. Takže jsou vlastně „nezávadné“.

Aby sis vzal moje pivo, tady máš 300 či 500 tisíc korun. Přesně takhle to fungovalo a často ještě funguje. Tomu já říkám „fucking byznys“. Jak se s tím dá bojovat, když tyto praktiky využívají především obrovské pivovarnické koncerny?

Těžko, zvlášť když to přišlo z ciziny s velkým kapitálem. Každý dělal jako že nic. Někdy kolem

zahraj si piškvorky...

roku 2000 jsme si v pivovaru sáhli na úplné dno, protože nám „skupovali“ ty největší hospody a dál jsme to už nemohli bohužel odmítat. Nějaké roky jsme tedy podobnou praktiku rovněž dělali, abychom přežili. A dnes, jak to probíhá?

Je to naštěstí už jiné. My se hospodské snažíme získat kvalitou a servisem kolem. Samozřejmě, že zásadní je, aby hospodskému a hlavně zákazníkům chutnalo naše pivo. A daří se nám to.

Zatímco obor zaznamenal v loňském roce šestiprocentní pokles, nám se podařil devítiprocentní nárůst. Občas se mi stane, že mi někde pivo stejné značky chutná lépe, než tomu bylo v jiné hospodě. Je to chyba hospodských?  inzerce

Je to smutné, ale i hospoda vám může pivo proklatě pokazit. Stačí, když trubky nejsou pořádně vyčištěné, pivo pořádně vychlazené, nebo jsou sklenice od mycího prostředku. Stačí skutečně málo, aby pivo ztratilo svou chuť. Co s tím?

Máme vypracovaný systém kontroly a cestujícího sládka, který pivo ochutnává a kontroluje jeho kvalitu a pomáhá našim obchodním reprezentantům v této oblasti. Zároveň kontroluje práci servisních a sanitačních firem. Jak se zachováte, když ochutnáte vaše pivo a není dobré?

Jdeme za hospodským a chceme nápravu.

Vysvětlíme mu, co a jak musí dělat. Ukončit spolupráci je to poslední řešení, ale pokud by se

to mělo opakovat, nemá smysl tam pivo dodávat, protože by vám to pokazilo pověst. Kdo rozhoduje o samotné chuti vašeho piva?

Na starosti má výrobu piva právě můj společník vrchní sládek Josef Vávra, ale vzorky degustuje celý tým lidí. Nebudu skrývat, že mé slovo nemá váhu, ale nikdy nestojím proti ostatním. V čem připomíná život ve vašem pivovaře film „Postřižiny“?

Není to taková idylka, lezení na komín, zabijačky apod., ale i tak je to krásné. Máme tady Postřižiny po svém. Ten pocit, že jste něco vymysleli a lidem to chutná, to je k nezaplacení.

Richard Valoušek Foto: Jana Schrammová

o NEJLEPŠÍ PLAVKY letošního léta!

pro kluky i holky

Velká soutěž

zapoj svůj vkus, důvtip, kreativitu nebo ironii

soutěž probíhá na facebookové stránce Studenta.cz

Jak na to?

Luxusní osobní komunikátor pro náročné uživatele, rychlý 1GHz procesor, prostředí HTC Sense, 3.7“ displej, pětimegapixelový fotoaparát a vestavěná GPS, 512/576MB ROM/RAM paměti, WiFi, HSPA/3G/EDGE, BT, Android, microSD slot.

1. cena – HTC Desire

Vyhraj 3 super smartphony od HTC! Komunikátor střední třídy, Friendstream a přístup na sociální sítě, prostředí HTC Sense, OS Android 2.1, 3,2“ dotykový displej 320x240, WiFi, microUSB 2.0, microSDHC slot, různá barevná provedení, sítě HSDPA/WCDMA: 900/2100 MHz a GSM: 850/900/1800/1900 MHz.

2. cena – HTC Wildfire

Výkonné multimediální PDA, přístup na sociální sítě, prostředí HTC Sense, dostupnost více barev, procesor s frekvencí 300 MHz, RAM 265 MB, operační systém Brew Mobile Platform, fotoaparát s rozlišením 3 MPix, pevné ostření, videa, 2.8“ dotykový displej, integrovaná paměť 512 MB, slot microSD, miniUSB, 3.5 mm stereo jack, kompaktní rozměry.

3. cena – HTC Smart

≥

Pokud nechceš soutěžit, staň se alespoň porotcem a hodnoť ostatní na www.facebook.com/studenta.cz

www.studenta.cz/soutez

www.facebook.com/studenta.cz

Všechny soutěžící „plavky“, bližší informace o soutěži a pravidlech najdeš na:

soutěž končí 7. listopadu 2010

3 fotky s nejvyšším počtem Liků (pozitivních hodnocení) vyhrávají

nechej je hodnotit svými přáteli a ostatními uživateli

sdílej libovolné fotky s plavkami (přední, zadní, vrchní, spodní části… zkrátka cokoli :)

Studenta

24 – 25

Míša Raková Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz.

Letenky za pár korun: Kam vyrazit na podzimní výlet

Strávili jste léto na brigádách, abyste si vydělali nějaké peníze na dovolenou, a pořád ne a ne najít tu nejlepší a nejvýhodnější? Těžce vydřené peníze by pochopitelně neměly padnout z větší části na cestu. Studenta prozkoumala ceny letenek za vás a připravila pár tipů za opravdu velmi výhodné ceny. Nejvíce nízkonákladových linek z Prahy nabízí maďarský WizzAir.

Londýn (Velká Británie) – na party a nákupy!

Město hudby, obchodů a večerních klubů si určitě zamilujete! Nakupujte na nekonečné ulici Oxford Street, projděte se po Tower Bridge nebo si užijte nádherný výhled z obřího kola London Eye. V prosinci uvede WizzAir nové pravidelné linky na trase Brno – Londýn, koncem roku pak navýší počet spojení z Prahy do Londýna až na jedenáct týdně. Zaleťte do Anglie pro vánoční dárky! http://mesta.orbion.cz/londyn/ TIP na letenku: 16. prosince v 19:05 z Brna do Londýna-Lutonu od 399 Kč!

Brusel (Belgie) – parlament i čurající chlapeček „Hlavní město“ Evropské unie, ve kterém sídlí Evropský parlament i Komise, znáte asi nejlépe z přednášek nebo z novin, ale vyplatí se sem zajet i na kratší výlet. Často bývá přirovnáván k Paříži – najdete zde také spoustu pěkných obchodů, kavárniček nebo bister, ale je o poznání klidnější a přívětivější. Kromě budov EU stojí za to navštívit náměstí Grand Place a kousek od něj i symbol města Manneken-Pis neboli čurajícího chlapečka. http://belgie.orbion.cz/brusel/ TIP na letenku: 8. listopadu v 6:00 ráno a 10. (nebo 12.) listopadu v 8:00 zpět od 934 Kč!

Milán (Itálie) – Veni, vidi, VISA Do Milána se jezdí už tradičně za skvělými nákupy. Kromě nich ale ještě stojí za zhlédnutí třeba Duomo di Milano – milánská katedrála nebo opera La Scalla. http://italie.orbion.cz/milano/ TIP na letenku: 24. října 6:00 z Prahy a 27. října v 8:00 zpět od 804 Kč (zbude i na boty)!

Benátky (Itálie) – pro párečky Existuje něco romantičtějšího než výlet do Benátek? Ideální pro zamilované páry je okolí čtvrti San Marco se známým náměstím plným holubů a chrámem. http://italie.orbion.cz/benatky/ TIP na letenku: 9. listopadu – 13. listopadu tam i zpět od 1 214 Kč!

Barcelona (Španělsko) – za sluncem a sangrií Španělsko je zemí slunce, vášně a vína, a tak se zde rozhodně nebudete nudit. V Barceloně určitě navštivte neuvěřitelné stavby architekta Gaudího, islámskou čtvrť (pozor na vhodné oblečení) nebo fotbalový stadion klubu FC Barcelona. Suvenýry pořídíte levně na pouličních trzích, které mají po celém Španělsku velkou tradici! http://mesta.orbion.cz/barcelona/ TIP na letenku: 7. listopadu – 10. listopadu zpáteční letenka od 1 078 Kč!

Termíny odletů a příletů v článku tvoří jen část nabídky aerolinek. WizzAir nabízí letenky za stejné ceny i na jiné dny – bližší informace najdete na http://book.wizzair.com/?language=CZ Míša Raková

Nadupej svůj komp špičkovým antivirem za polovinu ceny

Každý den tě ohrožuje statisíce nových hrozeb. Viry snižují výkon počítačů, zpomalují rychlost připojení a znepříjemňují ti život.

ESET chrání proti malware ESET bojuje proti hackerům ESET chrání Váš e-mail proti SPAMu * Slevy 50 % pro držitele ISIC karty a 30 % pro držitele karet IYTC a ITIC platí pro licenci na 1 PC/1 rok na ESET NOD32 Antivirus 4 nebo ESET Smart Security 4.

www.eset.cz/slevy

Rozhovor

26 – 27

Richard Valoušek Pracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palackého univerzitě v Olomouci.

Než jsem otevřel dveře od poslanecké kanceláře Kristýny Kočí, slýchal jsem o ní mnohé.

Že mluví jako digitální stroj, že je zahleděná pouze do své práce a je přehnaně sebevědomá. Já však dostal příležitost při našem rozhovoru poznat zcela jinou političku.

Její vyprávění bylo spontánní, nechyběl při něm sympatický smích a povinné pauzy

Kristýna Kočí: Média dlouho neskousla, že tam sedí mladá blondýnka Je mladá, úspěšná a k tomu ještě krásná. Kristýna Kočí ve svých pětadvaceti letech dokazuje, že mládí není překážka k úspěchu. I když to dlouho média nemohla skousnout, voliči jí dali důvěru a zvolili za stranu Věci veřejné do parlamentu.

Studenta si s ní povídala nejen o životě mezi vrcholnými politiky, ale rovněž o tom, proč jI rodiče nezvali na nedělní obědy a jak velkou roli hrála u voličů její krása.

Ve svém profilu na stránkách Věcí veřejných uvádíte, že se ráda učíte novým věcem. Co jste se nového naposledy naučila?

V rámci vyjednávání o vládě jsem se naučila jednu základní věc, a to nespat. Čtyři hodiny spánku denně, to bylo mé maximum.

——— Máte ráda spánek?

Jsem člověk, který ho doslova miluje. Jsem velký spáč, i proto to pro mě bylo smrtelné. Ovšem po pár dnech si na to mé tělo zvyklo a ty čtyři hodiny mu stačily. Hned máte díky tomu delší den a dá se z toho těžit.

——— Myslíte si, že ve vašich politických počátcích jste měla těžší roli, protože jste mladá studentka, nebo že jste žena a navíc blondýnka?

Asi to byla kombinace obojího. Prvotně byl pro mé kolegy šok, že jsem mladá a k tomu studentka.

Ještě větší pak, když k tomu přidali, že jsem žena.

Ovšem nakonec se to rychle změnilo a to, že ve vyjednávacím politickém týmu byl zástupce mladé generace, bylo jen dobře. Navíc jinde v Evropě je to naprosto běžné. Například ve skandinávských zemích by bylo naopak něco šokujícího, kdyby tam chyběl zástupce mladé generace.

——— Ve volbách uspěla řada mladých lidí a dokonce i nové politické strany. Na první pohled to tak může připomínat zlomový rok ’89.

Skutečně byla celá ta kampaň vedená v podobném duchu. Byla nová, svým způsobem

přelomová. Nabídla nové tváře, nové strany a lidé je volili, čímž dali jasně najevo, že chtějí razantní změnu. I když se dosah voleb dá těžko přirovnat k roku ’89, podobné rysy to rozhodně má.

——— Často, když se o vás dočítám v médiích, jste popisována jako cílevědomá žena, která má vlastnosti digitálního stroje. Nemyslíte si, že právě podobný negativní přístup k mladým ambiciózním lidem jim podlamuje snahu být úspěšný?

S tím bohužel musím souhlasit. Občas mám pocit, že být mladý a úspěšný není v Česku normální. Alespoň tak se k tomu řada lidí staví.

Doufám ale, že to snahu mladým lidem nepodráží, byla by to škoda. Asi jsem svým způsobem sebevědomá, jenže kde je ta hranice, že je to moc? Já chci být úspěšná politička, chci věci měnit, a dokud budu mít důvěru voličů, dělat to budu. Když ji mít nebudu, bez námitek odejdu.

——— Studovala jste v Paříži evropská studia, díky tomu můžete porovnat přístup k mladým lidem v západní Evropě a u nás.

Ten rozdíl je velký, tak to prostě je, nedá se to přehlížet. Začíná to přístupem učitelů, kteří jsou skutečnými profesionály, jednají s vámi individuálně. Během studií i po nich se vám snaží pomoci najít uplatnění v nějaké firmě, instituci. Není to jako v Česku, kde je v aule namačkáno pět set studentů. To není pak divu, že se tam jde většina jen vyspat nebo tam nechodí vůbec. Ve Francii stačí dvě absence a nemáte šanci jít ke zkoušce.

Věcem veřejným bylo přisouzeno ministerstvo školství. Budete se snažit o prosazení podobných praktik, ke kterým jste se dostala v Paříži?

Celkově jsme se s kolegy shodli, že chceme školství změnit. Je to klíčová oblast, se kterou máme velké plány. Je to sice běh na dlouhou trať, ovšem například srovnávací testy, to by měl být základ.

A nejde pouze o státní maturity, ale o srovnávání žáků po páté, deváté třídě. Díky tomu budeme mít možnost vidět, jak je ta daná škola kvalitní, a podle toho budeme moci honorovat učitele.

V první řadě jde přece vždy o kvalitu.

——— A co vysoké školy, tam jsou ty prvotní plány jaké?

Těch je hodně a většina z nich se točí kolem praxe. Školy by se měly napojit na firmy, velké podniky, kde by studenti provozovali své praxe během studií. V Česku vyjde každoročně několik stovek studentů s diplomem, ale těžko hledají návaznost v praxi, a to je ta základní chyba.

——— Dá se tedy v Česku aplikovat podobný model, jako je v Paříži, tři semestry přednáškové se semináři a jeden čistě vyplněný praxí?

Musíme se o to pokusit. Je jasné, že to nebude jednoduché, ale podle mě je to klíč k budoucímu uplatnění každého studenta a je jedno, jaký obor studuje. Na první pohled se nabízí, že technické obory potřebují tu praxi nejvíce, ale podporovat by se měla u všech typů škol.

na pracovní telefony. A když se mi povedlo stočit téma mimo politiku, dozvěděl jsem se i mnohé zajímavosti.

Kristýna Kočí Jedna z nejmladších v Poslanecké sněmovně, kam byla letos zvolena v Moravskoslezském kraji za stranu Věcí veřejných. Je jí pětadvacet let, vystudovala Gymnázium Jana Nerudy v Praze. Nyní

Říkáte, že milujete spánek, ale v Paříži jste určitě také musela řadu nocí dát přednost učení před spaním.

Byla tam období, kdy jsem si místo polštáře dávala knížky a byla v nich do rána zalezlá.

——— Takže to byl takový trénink na vaši současnou politickou vytíženost?

Trošku určitě, tam ale přednášky začínaly až hodinu před obědem, takže se to dalo dospat.

——— Jen krátce poté, co jste vstoupila do politiky, jste byla ve vyjednávacím týmu vaší strany.

Seděla jste tak vedle takových politických mohykánů, jako jsou pánové Kalousek či Schwarzenberg. Člověka tak napadá, jaké to bylo a jaké jsou vlastně tyhle televizní tváře ve skutečnosti?

Také jsem z počátku byla překvapená, jak rychle jsem se tam ocitla. Ovšem tito pánové jsou naprostí profesionálové. Přijali mě do týmu a pracovalo se nám velmi dobře. Ta vyjednávání byla extrémně náročná, média dlouho nemohla překousnout, že tam sedí pětadvacetiletá blondýnka, ale nakonec to dopadlo ke spokojenosti všech.

——— A jaký jste byla vyjednavač?

Myslím si, že možná na ty chlapy až moc tvrdý.

Ministr dopravy Vít Bárta dokonce prohlásil, že jsem byla nejtvrdším vyjednavačem za Věci veřejné.

——— Jako malá jste prý chtěla být prezidentkou.

Trvá tenhle sen stále?

Přála jsem si být právničkou a prezidentkou.

Práva jsem zvažovala dlouho, nakonec z nich sešlo. A být prezidentkou? Minimálně patnáct let si musím počkat, takže to není aktuální. A navíc, uvidíme, zda mě neodradí politická realita, do které v následujících letech nahlédnu.

——— Při mém posledním rozhovoru jsem téma postu prezidenta rozebíral s Martinem Romanem. Takže byste mohla nastoupit akorát po něm, ne?

Bylo by to hezké, ale opravdu je to všechno brané v nadsázce. Sice vím, že Lidové noviny tomuto tématu věnovaly titulku a že z toho bylo velké téma, ale já bych to zatím nechala v klidu ležet.

je stále studentkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se specializací na stranické a volební systémy EU. Před několika lety studovala rovněž Institut politických věd v Paříži.

Ještě pojďme k atmosféře ve sněmovně. Hodně se kritizuje to, jak se tam poslanci chovají.

Může s tím něco udělat přítomnost většího počtu žen?

Vzhledem k tomu, že tam nyní ženy budou nejen přítomny, ale budou aktivně fungovat ve vedení sněmovny, tak v to doufám. Byla jsem totiž už na některých jednáních a občas je to skutečně, jako byste otevřeli poklop od kanálu.

——— Co říkají rodiče na vaši politickou dráhu.

Nechtěli by vás raději vidět doma s vysokoškolským diplomem?

Vždycky, když se u nich zastavím, tak se ptají, kdy ho přinesu. Kamarádi, ti se rádi zeptají, jaký je ten či onen politik, ale rodiče při nedělním obědě zajímá, kdy už jejich dcera dopíše diplomku.

——— Když jste se rozhodla studovat na vysoké škole politologii, tak vás prý ani nezvali na tradiční nedělní obědy. Měl váš vstup do politiky podobný ohlas?

Maminka by mě raději viděla na ekonomce, abych v nejhorším skončila jako účetní. Když jsem se rozhodla pro politologii, odmítala mi dokonce nějaký čas nalévat polévku. S politikou to bylo podobné. Oni můj vstup do ní vůbec nepodporovali. Naopak byli velmi proti. Dlouho doma byla politika zakázané téma.

——— A jak to vypadá dnes při návštěvě rodičů?

Myslím si, že už mou politickou pozici minimálně tolerují. Asi se s tím smířili. Nejsou sice nadšení, protože by mě raději viděli v Bruselu.

Ovšem já věřím, že je společně s novou politickou generací dokážu přesvědčit.

——— Abych řekl pravdu, neznám snad jediného člověka, co se přestěhoval z Prahy do Ostravy.

V drtivé většině se lidé stěhují opačným směrem. Předpokládám, že u vás to bylo z politických důvodů.

Byla jsem na předních místech kandidátky strany v Moravskoslezském kraji, a když jsem tam ve volbách uspěla, rozhodla jsem se, že se přestěhuji. Přijde mi to tak správné a navíc mi Ostrava i její obyvatelé přirostli k srdci.

———

Rozhovor

28 – 29 zahraj si piškvorky...

Teď však musíte být stále v Praze kvůli politickým jednáním. To bydlíte spíš v pendolinu, ne?

Je pravda, že občas se probudím ve vlaku a nevím, na jakou stranu právě jedu. Ovšem nedá se nic dělat, teď musím být v Praze často.

——— Nemáte problém jako Pražák s ostravským přízvukem?

Můj táta pochází ze Zlína, a tak vždy automaticky přízvuk přepnu. Ono většinou stačí mluvit spisovně a to já snad zvládám.

——— Díky tomu, že v Ostravě žijete, máte na očích její největší problémy. Jaké to podle vás jsou?

V první řadě je tam všechno pro místní obyvatele daleko. My z Prahy to nedokážeme úplně pochopit, ale například Opava je z Ostravy kousíček, přesto tam trvá cesta hrozně dlouho. Do Krnova někdy jedu i tři hodiny. Tohle se musí změnit. Snad k tomu pomohou peníze z evropských fondů. Jinak nebudeme mít šanci tu rekordní nezaměstnanost Moravskoslezského kraje zmenšit.

——— Říkáte, z Ostravy do Krnova je to tři hodiny

cesty. Ovšem když šlo v minulosti o moravskoslezské poslance, ti byli v Praze letadlem první třídou ani ne za hodinu.

A to také skončilo. Na společných jednáních jsme jim to okamžitě zakázali. To byl vrchol nemravnosti. Poslanci, kteří berou velkorysé náhrady na dopravu, aby se vozili státní dopravou a MHD zdarma? To skutečně nejde.

——— Politici Věcí veřejných patří v současnosti k těm nejpopulárnějším na české politické scéně. Ovšem ti nejoblíbenější často v české politice rychle končí mezi těmi nechtěnými.

Ta hranice je skutečně velmi tenká. Kdyby měla přijít doba, kdy se budu bát jezdit sama metrem, tak pochopím, že je čas odejít. Zatím jezdím MHD každý den.

——— A žádný problém nikdy nenastal?

Ve dnech, kdy se vyjednávalo o vládě, na mě jeden pán přes celé metro křičel, kdy už konečně něco dohodneme. Tehdy na mě koukali snad všichni a příjemné to moc nebylo. Dneska se tomu už zasměji.

——— Za vaši stranu kandidovala celá řada krásných žen. Myslíte si, že i to hrálo roli při rozhodování voličů?

Nemá cenu si něco nalhávat. Když je žena inteligentní, vzdělaná a k tomu ještě krásná, je to pro ni výhoda. A my toho využily například tím, že jsme pro charitu nafotily kalendář. Neskrýváme to, že se dá na tváře naší strany dívat.

——— Kolik procent voličů dávalo svůj hlas rozumem a kolik pocitem, co myslíte?

Možná je to půl na půl, těžko říct. Ale proč ne. Pro ženy může být atraktivní Radek John, pro muže například Kateřina Klasnová. Jeden náš volič, významný manažer, mi přiznal, že nás nevolil ani tak kvůli programu, ale díky naší atraktivitě. Byla jsem sice ráda za jeho hlas, ale jako programová ředitelka jsem doufala v jiný argument.

Richard Valoušek Foto: Jana Schrammová

ZKOUMALI JSME STUDENTSKÁ MĚSTA! http://mesta.studenta.cz

Připravujeme na www.studenta.cz:

Módní hlídky z různých měst a univerzit!

Studentky u plotny: pravidelný seriál o vaření!

Erasmus: průvodce administrativními kroky

k pobytu v zahraničí.

Sledujte www.studenta.cz

Relax

30 – 31

Míša Raková Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz.

Studentský relax jak si odpočinout od začátku školy?

TIP Studenty — Relaxační centra Infinit v Praze a Brně. Skvělý vodní & saunový svět a wellness se studentskými happy hours! Více na www.infinit.cz.

Semestr se ještě ani pořádně nerozjel, ale už cítíte, že by to chtělo nějaký relax? Aktivní odpočinek i sladké nicnedělání je pro každého velmi důležité, zvlášť pro studenta, který po propracovaném létě znovu usedá do školních lavic a čelí zvýšenému stresu. Přečtěte si několik tipů, jak si odpočinout od náročného začátku školního roku.

Aktivně a sportovně Dobrým tipem pro akčnější z nás, kteří nevydrží jen tak odpočívat a nic nedělat, je vyrazit na brusle nebo na kolo. Teď na podzim se v teplejších dnech ještě venku dá vydržet. Pokud brusle nemáte, není problém – na mnoha místech, kde se bruslí, jsou i půjčovny in-linů. Někomu naopak pomáhá si každý den po škole zajít na hodinku do posilovny. I když se fyzicky vyčerpáte, nabijete se novou energií do dalšího dne. Někdo dává přednost hodině jógy nebo powerjógy, která se pomalu stává synonymem pro relaxaci.

Sauna a masáže Horkým tipem Studenty jsou wellness centra, kde si můžete opravdu luxusně odpočinout po náročném dni a dobít si tam baterky. Nejprve se pořádně vypotit v sauně a potom se nechat namasírovat od profesionální masérky nebo maséra dokáže zpříjemnit opravdu každý den. A jako malý bonus s sebou vemte partnera či partnerku.

Vyrazte na koncert I když už je sezona letních festivalů za námi, ani na podzim nepřijdou milovníci hudby zkrátka. V říjnu u nás vystoupí například Joe Cocker v Brně nebo Carlos Santana v Praze. Na turné vyjede i kapela Chinaski s předkapelou Eddie Stoilow a zahraje ve velkých halách v největších českých městech. Poslech vaší oblíbené hudby ať už na koncertě nebo doma ze sluchátek vám dokonale pročistí hlavu.

Fyzická práce Říká se, že tomu, kdo pracuje hlavou, se nejlépe relaxuje tvrdou prací. To by mohlo platit i pro studenty. Po náročném týdnu plném přednášek a cvičení a šprtání v knihovně vyrazte na víkend za rodiči a posekejte jim třeba zahradu. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou – zarelaxujete si a navíc rodičům uděláte radost a možná vám i přilepší nějakou korunou nebo dobrým jídlem navíc. Pokud zůstáváte na koleji nebo bydlíte blízko školy, stejně dobře vám poslouží i úklid vaší domácnosti, zkuste například umýt okna.

Vyjeďte na výlet Když vypadnete z města, které vás stresuje, protože v něm chodíte do práce nebo do školy, snáze na všechny těžkosti zapomenete. Podzim je ideální období pro výlety, prodloužené víkendy a krátké dovolené. Slunce už tolik nepraží, a tak jsou procházky po horách nebo v ulicích světových velkoměst mnohem příjemnější než v létě, i turistů je všude trochu méně. Ať už vyrazíte třeba do Krkonoš nebo do Paříže, zaručeně se vrátíte odpočatí a plní energie. Tipy na levné letenky a výlety do evropských metropolí najdete na www.studenta.cz.

Zevling Někomu se ale po náročném dni už prostě nic nechce dělat ani nikam chodit. I doma si můžete efektivně odpočinout nicneděláním. Někdo si vezme k ruce oblíbenou knížku nebo časopis, někdo jen tak kouká celý večer na televizi a jiný dá přednost oblíbené počítačové hře. Zevlovat se dá samozřejmě i venku – kupte si s přáteli něco dobrého k pití, teple se oblečte a vydejte se třeba na večerní posezení do parku. Začátek školního roku je ve znamení mnoha studentských večírků. Uspořádejte něco pro vaše nové spolužáky – lépe je poznáte a navíc se i pobavíte.

Míša Raková

Rozhovor

32 – 33

Richard Valoušek Pracuje v MF DNES a studuje mediální studia na Palackého univerzitě v Olomouci.

Tohle byl skutečný unikát. Málokterý host si vás pozve k rozhovoru do vlastního studia

a ještě dobrovolně a automaticky usedne do křesla pro své hosty. Ještě tam být kamera, tak si skutečně připadám jako v jeho One man show. Kazma však čelil každé mé otázce s úsměvem, a tak vám společně nabízíme nahlédnutí do jeho životního zákulisí.

Hvězda internetových talk show Kazma Kazmitch: Nechoďte pařit, když druhý den děláte rozhovor…

Obličej mu proflákl internet, jméno proslavila nechtěně minerální voda Aquila a Facebook tomu všemu dodal potřebné kvantum fanoušků. Není náhoda, že Kazma ovládá sledovanost na české síti. Jeho pořad One man show lidi baví. Je drzý, provokativní, neotřelý, přesně jako jeho autor. „Víš jak,“ řekl by vám na to jen poslední opravdový punkáč na Streamu Kazma Kazmitch a následoval by dlouhý smích.

řekl dost: „Vy se cítíte ukřivdění, my taky. Pojďme se vybodnout na naše nabubřelá ega a ukončeme to. Ještě pořád můžeme všichni vyhrát.“ ��������

Takhle vznikl šlechetný nápad vzít hlavní cenu a odvézt ji do oblastí postižených povodněmi?

Skutečně jsem řekl, ať mi dají kamion vod, a já ho společně s Meldikem zavezu do Heřmanic. ��������

Krátce po vašem vyloučení ze soutěže jste založili stránky www.mysenevzdame.cz, kam byla umístěna řada videí proti Aquile. Znali tyhle videa její lidi z Ogilvy a Mattonky?

O tom nepochybuj. Ti lidé je znají líp než kdokoliv jiný. Když jsem sledoval statistiky návštěvnosti, pravidelně jsme tam měli podstatnou část stálých návštěvníků z Ogilvy.

Věřím, že oni ty videa viděli jako první. Myslím si, že v jejich firmě nebylo člověka, co by to neviděl – včetně recepční a uklízečky. ��������

Když jdeš do obchodu nebo sedíš někde v hospodě, dáš si Aquilu?

Ne, ne (smích). Ještě pořád to na mě působí jako červený šátek na býka. Dodnes, když jdeme do obchodu, tak na mě kamarádi s lahví Aquily ze srandy mávají. Ale kdyby mi ji přinesli například v hospodě, tak ji nevrátím jen proto, že je to tahle značka. Ale je fakt, že mi nechutná (smích). ��������

Proč se na to ptám. V soutěži „Roztancuj Česko“ bylo vaše video,

které vedlo hlasování diváků, vyloučeno a vy jste tak přišli o výhru 60 tisíc korun.

Už vám odůvodnili vaše vyloučení?

Oni měli v pravidlech, že mohou vyloučit kohokoliv jen na základě podezření, že podvádí, a u mě ho prý měli. Tenhle bod v pravidlech byl nešťastný, a tak jsme se týdny hádali. Při poslední schůzce v Karlovarských vodách to vypadalo, že opět poněkolikáté odejdeme rozhádaní s prázdnou. Právníci a IT specialisti obou stran tam házeli čísly, nikdo jim nerozuměl, a tak jsem

Jaké to vůbec je, hádat se takovou megaspolečností? Uplatnilo se tvoje heslo: my jsme malí, ale je nás hodně, vy jste velcí, ale jste sami?

Spousta lidí mě od toho odrazovala. Říkali, že tím riskuju svoje jméno, protože oni jsou skutečně velcí, mocní a všechno mají. Jenže na to já kašlu.

Naštvali mě a to se nedělá (smích). ��������

Cítil jsi, že máš od začátku v zádech podporu veřejnosti? Věděl jsi, že uspěješ?

Viděl jsem na nich, že nemají nic. Doslýchal jsem se, že jsou už skutečně zoufalí. Už v polovině

Kazma Kazmitch Moderátor internetového pořadu na Streamu s názvem „One man show“.

S natáčením internetových videí začal s kamarády už na intru. V Praze, kde si později pronajal studentský byt ve starém

toho sporu bylo zřejmé, že kdyby to mohli vrátit, tak mi dají dvojnásobek těch peněz, aby se to takhle daleko nikdy nedostalo. Ve finále je tahle sranda stála miliony. ��������

Myslíš si, že věděli, s kým se dávají do křížku?

To určitě ne a těžko jim to vyčítat. Je pravda, že má videa mají sledovanost několik set tisíc, ale oni mě zřejmě neznali. Dopředu jsem je upozornil na všechny své kroky. Byl jsem jim ale u zadku. Týden od mého vyloučení jsem jim napsal mail, že pokud mi neodpoví, tak rozjedu kampaň a zničím je. Pár pindalů na Facebooku to komentovalo slovy (pokračuje ironickým hlasem): „Jo, Kazmo, a co uděláš – budeš kolem sebe kopat nožičkama? Ha, ha.“ Víš, co všem těm týpkům můžu teď s úsměvem na tváři ukázat... ��������

Jak moc tenhle spor zvedl reklamu tvé osoby?

Až neuvěřitelně. V průběhu toho sporu a po něm se mi ozvaly asi čtyři reklamky. V podstatě teď díky tomu vůbec nestíhám. Je to skvělý. ��������

Ty ses prosadil do internetového světa přes pořad „One man show“. Jak celý tenhle projekt vznikl?

Všechno to začíná tím, jaký člověk je. Já se přiznávám, jsem exhibicionista, dělá mi dobře, když mě lidi sledují. Už ve škole jsem byl šašek. Kazma byl vždycky člověk, co bavil celou třídu. Nikdy mi nevadila role hloupého klauna a vždycky mě bavilo dělat si srandu ze sebe i ostatních.

4 plus 1. Na každém pokoji jsme byli po dvou.

Teď si představ, že jsem tam tahal hosty tím příšerným výtahem, zavedl je na tu svou postel v minipokoji. To byl skutečný punk. ��������

Ale přesto ti tam přišly známé obličeje, jako Rosenberg. Tam si toho všiml Stream?

Stream viděl, že tam mám vcelku dobré hosty, že jsem zřejmě schopný a že mám nějakou sledovanost, a tak jsme se domluvili a díky tomu jsem tady. Jediná má podmínka byla, aby můj pořad mohl být natáčen na jiné adrese. ��������

Teď jsme tedy ve studiu, kde se točí One man show v dnešní podobě. Přesto se to zdá stále hodně punkáčské.

Taky si připadám jako poslední punkáč na Streamu (smích). Mám tu počítač, kameru a dvě písková sedátka. Víc není potřeba. ��������

Takže si k přípravě pořadu vystačíš s hostem úplně sám?

Skutečně je to one man show v ryzí podobě. Od A po Z si to dělám sám (kromě znělky a jinglů, za to vděčí svému dvornímu designérovi Lukáši Veverkovi). Kamera je na stativu. Občas se přijde podívat někdo z mého okolí, když je tu někdo, kdo je zajímá. Mám rád, když je tu více lidí. ��������

Takže na pornoherečku Tarru White se sem muselo namačkat hodně tvých kamarádů, co?

To tady bylo samozřejmě narváno (smích).

Víc kamarádů jsem tu asi zatím neměl.

��������

��������

Jak vznikla první videa?

Na intru s klukama, točili jsme totální kraviny. Časem jsme se naučili dělat podle scénáře, trošku i ovládat kameru. Když jsem se přestěhoval do Prahy, pokračoval jsem s tím sám v pokoji na posteli.

Na internetu máš obrovskou sledovanost. Je přesto stále lákavé dostat se na televizní obrazovku?

Ale jo, to víš, že mi udělá radost, když se uvidím v televizi. Šel bych do toho, pořád je to silnější.

Ale jsem přesvědčený, že se nemilosrdně blíží doba, kdy internet televizi převálcuje. Nevím, jak vy, ale já už bednu skoro nezapnu.

��������

Takže zárodek nejsledovanější talk show na českém internetu byl v nějakém studentském pokoji s postelí a čtyřmi stěnami?

Bydlel jsem v naprosto šíleném komunistickém paneláku na Zahradním Městě. Bylo to v jedenáctém patře, byl jsem ve studentském privátu

��������

Ovšem v televizi bys asi nemohl předvést spoustu věcí, které zdobí tvou současnou internetovou šou.

To teda, to je pravda. I když už i tady ve Streamu

paneláku, v natáčení pokračoval a zval si tam k rozhovorům netradiční osobnosti.

Stream si toho všiml a dovolil mu stát se internetovým fenoménem.

(respektive Seznamu, který vlastní 50 % Streamu, pozn. autora) se vedení nelíbí všechny mé praktiky. ��������

Takže i internetový Kazma se musí zklidnit? (smích a pak pokračuje s trochou ironie) Budu muset asi lehce podlehnout morálním nárokům, které na mě kladou výše postavení lidé. ��������

Takže žádné nafukovací panny a robertky obřích velikostí?

Jo, jo, to už je passé. Mám to zamčené tamhle ve skříni a před kameru už to nesmí. I sprostá slova musím propípnout. No, však asi chápete. ��������

Sledují tvá videa rodiče?

Nikdy jsem neměl potřebu jim říkat, co dělám.

Přes známé se to sice profláklo, ale nesledují to. ��������

Co lidé na ulici, poznávají tě?

On-line svět hodně zasahuje do reálného světa.

Už se mi to stává několikrát týdně. ��������

Nějaká vtipná historka?

Nedávno jsem tady parkoval jak kokot a najednou vidím dva muže zákona, kteří za mnou zastavili a chystali se na mě. Říkám si, že bude průser, vytahuju už pomalu doklady a oni najednou úplně s nadšením: „Kazmo, máš super videa!“ A odjeli pryč. To jsou přesně ty chvíle, kdy je to vážně fajn. ��������

Co fanynky. Chodí ti milostné vzkazy?

Jsou to desítky přímých sexuálních nabídek denně. To je neuvěřitelné. Je to vážně denní chléb. Hltí mi to Facebook. Ovšem samozřejmě nevím, jak moc jsou ty nabídky reálné. Třeba u toho počítače sedí dvanáctileté dívky. ��������

Máš pro čtenáře Studenty schovaný nějaký závěrečný monolog? Poselství, kterým bys ten dnešní rozhovor završil?

Nechoďte pařit, když víte, že druhý den děláte rozhovor (smích).

Richard Valoušek

Studenta

34 – 35

Pavlína Nouzová Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze.

Když jsem nastoupila do prváku na vysoké škole, byla jsem hodně zmatená a nikdo mi neporadil (úděl prvorozených). I když ještě teď v některých „zařizovacích věcech“ mírně tápu, už vesměs tuším, jak to na univerzitě chodí. A proč to neposlat dál?

8 tipů pro „prváky“ Historie se opakuje. Je to zase tady – první školní den.

Ovšem teď to musíte správně nazývat „zápis“. Stejné pocity jako tehdy 1. září, kdy jste nevěděli, ke komu si sednout, jak se bavit s pančelkou a kde jsou obědy. Připravili jsme pro vás pár vysokoškolských tipů, abyste se neztratili aspoň na tom poli univerzitním.

Porozhlédněte se po internetu Důležitá je příprava ještě před zápisem. Nebudu vám radit, abyste si dali do batůžku penál a bloček. Využijte novou „velmoc“ – internet. Projeďte si spolužáky, jestli tam už nějaký dobrotivec nezaložil profil vaší budoucí třídy (vždycky se takový dobrotivec najde). Stejně tak se porozhlédněte po Facebooku. Alespoň virtuálně se seznámíte se svými spolužáky a v budoucnu se tady budou organizovat všemožné srazy a pitky. Taky se v takové skupině krásně řeší problémy typu „ten test je už zítra?!“.

Zápis, první přednášky Na samotný zápis skutečně jděte, a to nejlépe osobně. Nikdy nevíte, vedle koho si sednete, kdo se s vámi dá jen tak do řeči, nebo s kým pak zajdete na oběd. Díky „mocnému“ Facebooku taky už budete vědět jména pár lidí a hned se budete mít o čem bavit. Kromě zápisu určitě dorazte i na první přednášky – nejen že se vám představí profesoři, ale dozvíte se i základní požadavky a nároky ke zkoušce/zápočtu.

ISIC karta Během zápisu vám budou vykládat, ať si zařídíte kde co, ne všechno je ale skutečně nezbytně nutné. Taková ISIC karta (kterou jste možná měli už na střední) určitě počká pár dní, než zmizí fronty nedočkavců. Leda kdybyste nedokázali přežít bez jídel z menzy, pak se postavte mezi ně, jinak to ovšem nemá smysl. Ještě vás v tom shonu narychlo (a logicky špatně) vyfotí. :-) Menza Když už budete mít tu kouzelnou ISIC kartičku, vyzkoušejte si svoji první menzu. Liší se podle škol jak v kvalitě jídel, tak ve výběru nebo možnosti dát si k pití i něco jiného než horký čaj. Pro začátek si nabijte na kartičku jen kolem 200 korun, protože možná časem zjistíte, že menza není pro vás to pravé. Pokud si ale potvrdíte, že nechcete za obědy vyhazovat moc peněz, nabijte si pak klidně celou tisícovku. Ono samotné „nabíjení“ je totiž pěkně otravná záležitost – zvlášť když před vámi stojí ve frontě dalších deset studentů.

Průkazky do knihoven Také si prohlédněte peněženku. Hledejte kartičky do knihoven. Že žádné nemáte? Pak si je zařiďte radši ještě teď, dokud nemusíte řešit zkoušky apod.

Hodí se vám průkazka městské knihovny, národní knihovny v Klementinu a nějaké „školní“, která se pravděpodobně nachází v nejnižším patře, kam jste ještě raději ani nechodili.

Studijní potvrzení Máte brigádu? Studentský bankovní účet? Jdete si zařizovat tramvajenku?

Na to všechno a ještě další věci budete potřebovat potvrzení o studiu.

Ano, budou se na vás dívat dost zvláštně, když přijdete na studijní oddělení a požádáte o deset formulářů. Jenže ono potvrzení platí po celý rok, tak proč chodit na studijní několikrát?

Učebnice a skripta Už pomalu začíná semestr, máte nějakého toho parťáka vedle sebe a teď přichází na řadu otázky studia. Vyučující do vás chrlí miliony názvů učebnic, které budete určitě potřebovat. Omyl. Pokud nehodláte studovat medicínu, práva a podobné obory, kde jsou konkrétní učebnice a skripta vyloženě nutností, pak si nic hned ze začátku nekupujte. Počkejte, jak se vyvrbí přednášky – třeba zjistíte, že něco podobného jste brali už na střední. Tak proč nevyužít sešity, o kterých jste si už mysleli, že je nejvyšší čas je vyhodit?

Starší vědí víc Nejlepší pomůckou je ta s názvem „kamarád z vyššího ročníku“. Vzpomínejte, kdo na střední říkal, že půjde na tuhle školu? Nepracujete s někým takovým? Neznají někoho vaši rodiče? Poslední záchranou může být ještě „infiltrace“ do nějaké starší skupiny na Facebooku či spolužácích. Ptejte se klidně na ty největší prkotiny. I oni si moc dobře pamatují, jak byli sami zmatení…

Pavlína Nouzová

Televize

36 – 37 zahraj si piškvorky...

Co je to TREFA Poradenská společnost Fincentrum spolu s Generali a ČMFS představily na konci srpna unikátní projekt TREFA na podporu výkonnostního fotbalu v ČR. Neprofesionální hráči získají kvalitní pojistnou ochranu za nízkou měsíční částku a jejich kluby navíc tolik potřebné finance pro další rozvoj a výchovu nových talentů. TREFA nabízí tři varianty měsíčního pojistného – 395 Kč, 500 Kč a 1 000 Kč. Prostřednictvím finančních zprostředkovatelů Fincentra si Trefu mohou sjednat všichni dospělí fotbalisté (15–64 let), kteří nehrají mezinárodní soutěže a nepobírají za sportovní činnost finanční odměnu. Pojistit se mohou i děti ve věku do 14 let.

Jak se točily sponzorské vzkazy pro Okresní přebor Fincentrum se spolu s Generali Pojišťovnou stalo hlavním partnerem nového seriálu z fotbalového prostředí Okresní přebor, který běží na Nově. Celý podzim tak bude tento podařený seriál divákům přinášet TREFA, unikátní pojištění pro fotbalisty.

Byli jste u toho, když se reklamní spoty točily. Kreativní tým Fincentra vytvořil 19 originálních hraných sponzorských vzkazů z prostředí vesnického hřiště a každý z nich se musel vměstnat do 10 vteřin.

Spoty je možné zhlédnout kromě televizních obrazovek také na speciálním YouTube kanále (www.youtube.com/fotbalovatrefa), kde jsou i verze, které se do vysílání nedostaly. Ve spotech hrají například Ladislav Vízek, Vláďa Šmicer nebo Dominika Mesárošová. Točilo se na konci srpna na hřišti v Dolních Chabrech.

Kromě kvalitní ochrany pro případ úrazů spočívá unikátnost projektu TREFA ve skutečnosti, že sjednáním pojištění získá klub hráče finanční odměnu, kterou může použít například na nákup nového fotbalového vybavení. Tuto možnost nenabízí žádné jiné pojištění. Pokud si hráč vybere například variantu 500 Kč, dostane jeho klub až 3 000 Kč. Podle Petra Stuchlíka, generálního ředitele Fincentra, je TREFA největším projektem na podporu výkonnostního fotbalu v ČR a může během několika let do klubů přinést až čtvrt miliardy korun.

Okresní přebor Komediální seriál z prostředí venkovského fotbalového mužstva, který mapuje jednu fotbalovou sezónu klubu SJ Houslice na vysněné cestě do vyšší soutěže.

Celý seriál se natáčel na Berounsku (především v obci Lochovice). Epizodní role jsou obsazené výhradně naturščiky, kteří se okolo fotbalu motají (např. všichni rozhodčí, kteří se v seriálu objeví, jsou skutečnými rozhodčími, kteří jinak každý víkend soudcují). Mužstva, která s Houslickými hrají, jsou ve skutečnosti reálné oddíly, např. Ostrovan Zadní Třebáň, FK Lety, Horymír Neumětely atd.

16 dílů, od 6. září každé pondělí od 20.00 na Nově.

Zdroj: www.nova.cz

zahraj si piškvorky...

Nezbytná úprava loga před tím, než brankáře trefí míč do hlavy.

Ještě jednou si plivnout do rukavic pro detailní záběr.

Volební speciál aneb bába s urnou.

Prosincová verze na Mikuláše.

Poetický, ale mírně kontroverzní spot s ukradeným míčem. Uvidíme, jestli bude jen na internetu, nebo i v televizi.

Trefit kameru za milion se nikomu nechtělo, tak se použilo plexisklo.

Dominika Mesárošová v několika spotech ukáže své vnady.

Láďa Vízek a Vláďa Šmicer, tchán se zeťákem se pořád dobírali.

Vláďa Šmicer si zahrál i jako golfista.

Školy

38 – 39 zahraj si piškvorky...

Mixer v provozu Přihlas se ještě dnes do jedinečné soutěže MIXER CONTEST. Změřit své síly můžeš ve čtyřech kategoriích: grafika, fotografie, 3D & design, video & nová média. Soutěž je součástí multimediálního festivalu MIXER, který se letos uskuteční ve dnech 17. – 20. listopadu ve Zlíně. Více informací na www.mixer.utb.cz.

Samostatnost a schopnost jasně komunikovat jsou nejdůležitější kompetence pro trh práce.

Titul už nestačí k úspěšnému startu kariéry.

Firmy se stále častěji ohlížejí po dalších kvalitách uchazečů. Podle studie Evropského strukturálního fondu jsou nejdůležitějšími kompetencemi, které sledují společnosti při přijímání zaměstnanců, komunikační schopnosti, samostatnost a schopnost nést zodpovědnost.

To jsou kompetence, které se na většině českých vysokých škol neučí. Co s tím? Studenti to řeší po svém – odjíždí do zahraničí, pracují na poloviční úvazek nebo se zapojují do mimoškolních aktivit. „Zkusila jsem všechny tři možnosti,“ říká Veronika, 24 let, „během roku v zahraničí jsem se naučila samostatnosti, během práce vedle studia si vytvořila úspory.“ Schopnosti jako komunikovat srozumitelně s různými typy lidí nebo umět nést zodpovědnost za vlastní rozhodnutí, ty se ale naučila až ve studentské organizaci AIESEC. „Vedla jsem tým lidí, každý z jiného města, ze začátku to byl oříšek, ale nakonec jsme se naučili komunikovat spolu efektivně,“ popisuje Veronika. „Navíc jsem měla možnost si vyzkoušet činnosti, které mě v práci nikdy nenechali dělat. Vím díky tomu, jak fungují, a můžu dnes říct, že je zvládnu.“

PEF MENDELU v Brně představuje nový obor Finance a investiční management PEF MENDELU představuje nový obor pro studenty magisterského studia, který připravila ve spolupráci se společností Partners. Je tak jednou z mála veřejných vysokých škol v ČR nabízejících vzdělání v této oblasti. Cílem oboru je poskytnout studentům praktické znalosti a dovednosti v oblasti finančních trhů. Absolventi tohoto oboru naleznou své uplatnění na pozicích středního a vyššího managementu v komerčních institucích finančního trhu. „Podnět pro vznik nového oboru vzešel z potřeb trhu práce, kde se projevuje poptávka po kvalitních absolventech s teoretickými i praktickými

dovednostmi v oblasti finančních a kapitálových trhů,“ uvedla prof. Ing. Jana Stávková, CSc., děkanka fakulty. Za poslední dva roky je to druhý obor, který PEF ze shodných důvodů uvádí do života. V roce 2008 PEF zahájila výuku v dnes velmi žádaném oboru cestovní ruch. „Obor je výsledkem několikaleté práce a řeší problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti finančních trhů,“ doplňuje Stávková.

Mezi nabízené předměty patří např. bankovnictví, kapitálové trhy, Mezinárodní investiční strategie, Finanční plánování a další. Propojení výuky a výzkumu s potřebami praxe je dlouhodobou prioritou PEF. Přihlášky ke studiu je možno podat do 11. 3. 2011.

VŠUP v Praze se představuje Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze je jednou z nejstarších a největších uměleckých škol v České republice (zal. r. 1885). Dnešní studium nabízí širokou škálu oborů výtvarné uměleckoprůmyslové a volné tvorby, jedná se o architekturu, design, malbu, sochařství, oděv a textilní tvorbu, grafiku, typografii, ilustraci, sklo, kov, keramiku a porcelán, fotografii, film a nová média. Studium je strukturované do tří etap (bakalář, magistr, doktor) a realizováno formou ateliérové výuky (včetně doprovodných disciplín – např. kresba, malba, modelování, práce s materiály) a přednášek z dějin umění a estetiky. Škola každý semestr otevírá Kurzy pro veřejnost se zájmem o kresbu podle modelu, modelování, malbu a knižní vazbu. Každý měsíc můžete navštívit školní galerii a zhlédnout výstavy mladého umění. V měsíci říjnu vás čeká designová přehlídka Hostina pro návštěvníka z jiného světa, která byla vystavena v Miláně a nyní bude otevřena českým návštěvníkům Designbloku od 5. října 2010, více na www.vsup.cz.

 inzerce

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně v novém sídle Jedna z nejvýznamnějších elektrotechnických fakult v ČR získala nové sídlo v komplexu Technická 10, kde již dříve sídlily vybrané ústavy této fakulty. Touto dislokací se celá fakulta koncentrovala na jediné místo, což přináší velké výhody jak studentům, tak zaměstnancům, vědcům a partnerům fakulty. Rovněž se prohloubí i vazba na nová regionální výzkumná centra CVVOZE a SIX a zejména na výzkumné centrum excelence CEITEC, na jejichž vybudování a řešení se fakulta podílí a která budou v kampusu Pod Palackého vrchem umístěna.

Oficiální předání a otevření nového komplexu je naplánováno na 7. října 2010 v 10.00. Na tuto společenskou událost byla pozvána celá plejáda významných osobností z oblasti průmyslu, školství či zástupců partnerů. Nový komplex se rozkládá na téměř 10 000 m2 a dotváří tak novou tvář fakulty. Celkové prostředky vynaložené na výstavbu komplexu se pohybují okolo 580 mil.

Kč. Financování komplexu komentuje duchovní otec celé akce proděkan prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.: „Nebylo to vůbec snadné, ale jsme rádi, že se nám podařilo celý projekt dotáhnout do konce a můžeme se těšit ze sídla světového formátu.“

Studenta.cz

40 – 41

Vít Čepický Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze.

Jsa velkým gurmánem, degustace byly vždy mou velkou modlou. Přestože mám blíže ke chmelomoku, ochutnávání vín bylo velkou výzvou, které jsem se ujal s grácií i s kamarádem. Zjištění byla zajímavá. Za levný peníz dá se zažít něco muziky…

Velice odborný test vín Práce žurnalistova občas přináší opravdu příjemné okamžiky. Jedním z nich byl i požadavek na degustaci deseti vín ve studentské cenové relaci (rozuměj do 70 Kč, movitým studentům se tímto omlouvám). Veskrze lahodný úkol! Ovšem přináší řadu specifik.

Předně si ochutnavač musí dávat opravdu pozor, aby se mu situace nevymkla z rukou. Možná proto byl osloven tak spolehlivý a skromný člověk, jako jsem já.

Tokaji Hárslevelu, Maďarsko 63,90 Kč V.: Zpočátku jsme se chtěli naladit očekávanou kvalitou. Tokajské v baňaté lahvi mě provázelo celou dobu, neváhal jsem. Sladké, příjemná vůně, na jazyku lehce přetrvává natrpklá chuť, ale není na škodu. Tímto vínem byl test započat i z toho důvodu, že kolega R. jinou značku vína ze zásady nepije.

R.: Má pravdu ten chlapec. Víno je dobré, sladká já můžu. Doporučuji.

Resumé: PS (nejlepší známka hned zpočátku?)

Ryzlink Vlašský 2007, vinařství Bzenec 67,90 Kč V.: Velice nepoddajný korek! Toto víno rozhodně nekupovat ve chvílích, kdy máte již připito.

Korek láká k uražení hrdla. Po nalití a přičichnutí se rozvinula překrásná ovocná vůně, chuť ovšem byla méně výrazná. Trochu vadil korek ve sklenici. Po chvíli bylo degustujícími zjištěno, že (na rozdíl od počátku testu) korkem nejde lahev zašpuntovat ani hrubou silou.

R.: Nemohl bych dál pít to tokajské?

Resumé: PS- (ten korek!)

K degustacím jsem přizval svého dlouholetého kamaráda a absolutního vinného analfabeta Radka (na jeho žádost mu budu říkat pouze pan R.), nominoval jsem sebe, přestože též nejsem převelkým znalcem (o to raději však víno piju, celý život se člověk učí), a jako příjemné zátiší dvě kamarádky.

Ty se zúčastnily zejména z toho důvodu, abychom si s panem R. zachovali důstojnost a nepili vína po lahvích, nýbrž po doušcích. Jako kulisu jsme si ještě pustili jistý český film se sympatickou Terezou Voříškovou z prostředí vskutku blízkého našemu úkolu a mohli začít.

K hodnocení vín využít následující žebříček: PS pitelné samostatně PS- pitelné samostatně s obtížemi PS-- pitelné samostatně ve chvílích nejvyšší nouze CN+ cola nutná, s ní ucházející CN cola nutná KV kanál volá

Tramín červený, Znovín Znojmo 49,90 Kč V.: Vůně je vyloženě příjemná, ovocná. Na jazyku zřejmě až příliš kyselé, s přibývajícím množstvím je ale víno lepší a lepší, šlo by... Chuť je každopádně výrazná, kvituji dobrý poměr cena/výkon.

R.: No relativně se to dá, proč ne. A s tou kolou je to i dobrý.

Resumé: PS- (no když to zvládne vypít R., zvládne to každý) Původní Sklepmistr, 59,90 Kč V.: Stará dobrá klasika mezi studentskými víny.

Vedle Hradní svíce opravdový pojem. Na první pohled zaujme neurčitelný původ. Stopy vedou kamsi do Nuslí, což mnoho důvěry nevzbudí.

Osobně si to představuji tak, že šílený alchymista kdesi u paty Nuselského mostu ve sklepeních tajně míchá všeljaké tajné jedy... Tomu by odpovídal i název.

R.: Zajímavá je i etiketa. Postarší muž a etiketa mrzké kvality...

Resumé: CN+ (ale jen díky tradici!)

Veltlínské zelené, Tájbor, Maďarsko 64,90 Kč V.: Po přičichnutí se mi chtělo dát vínu přívlastek „pomsta z Maďarska“. Ta „vůně“ mě vyloženě zarazila. Podobnou totiž znám například od ústecké Spolchemie v devadesátých letech, tedy v dobách své největší slávy. Těžký technický až chemický zápach ovšem zcela rozbila lahodná chuť na jazyku, která mě dostala tak trochu do rauše. O to větší bylo překvapení, když se po polknutí opět ozvala hutná chemie. Tak nějak nevím. Nejlépe přes jazyk rovnou a rychle polykat.

R.: Já nevím, já v tom žádnou chemii necejtím.

V.: Protože v tom máš zas kolu.

R.: Pravda…

Resumé: PS-- (chemie připomněla domovinu…)

Zweigeltrebe 2007, víno Blatel 69,90 Kč V.: Příjemné překvapení testu. Výrazná chuť, po skončení degustací jednotlivých vín se stalo miláčkem ochutnávajících. Dostává plus za nejrychleji vypitou lahev z červených vín.

R.: I já jsem spokojen. Sklenku jsem nejen nemusel vylévat, ale ani kolu nebylo třeba doplnit. Opodál sedící slečny se po vypití lahve zdály ještě daleko sympatičtějšími.

Resumé: PS (protože slečny se po vypití skutečně zdály krásnějšími...)

Cabernet Moravia, Templářské 69,90 Kč V.: Druhé nejlepší červené víno, těšil jsem se na něj jako kráva na napajedlo. Ovšem zůstalo chuťově za Zweigeltrebe.

R.: Já byl spokojen úplně, etiketa byla nejhezčí, nemusel jsem doplňovat první sklenici kolou.

Resumé: PS- (nejlepší červené to prostě nebylo, pardon kucí templářský)

Zweigeltrebe Rosé, Rakvice 69,90 Kč V.: Zklamání testu. Růžová mám rád, jsou taková příjemně lehká, tohle ovšem bylo poměrně prapodivně nakyslé, bez výraznější vůně, inu, dobrého pomálu.

R.: To nezachrání ani kola. Fuj. Resumé: KV (největší cenu měla lahev) Müller Thurgau, Moravské vin. závody Bzenec (1l) 42,90 Kč V.: Klasická levnocenná vůně, technická chuť, kterou zajímavě doplňují mrzké účinky. Je to snad ředěné vodou? Takže žlutá karta do Bzence.

R.: Já do toho instaloval kolu, ale víno se v ní zcela ztratilo. No tak k čemu to pak kupovat?

Vinea je levnější.

Resumé: CN (ale nemyslete si, že si pak něco užijete)

Celkově se test vín zdál zpočátku jako decentní fiasko, vína nebyla zcela dle očekávání, překvapivě však s přibývajícími vzorky stoupala chuť k dalším a dalším degustacím.

Tedy, pijte, ale pijte s citem, a pokud budete degustovat deset lahví vína ve čtyřech lidech, pokuste se to alespoň lehce rozplánovat.

Vít Čepický

 inzerce

česko-slovenský

4. - 10. 10. 2010

virtuální veletrh pracovních příležitostí a vzdělání

www.dnyprace.cz

hlavní partner:

22 Otázek

42 – 43

Našich tradičních a zapeklitých 22 otázek jsme položili zpěvákovi Marku Ztracenému. Ten získal v roce 2008 v soutěži Český slavík ocenění Objev roku.

Konec světa bude velkej mejdan, říká ve 22 otázkách Marek Ztracený

1. Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch?

Největší hudební úspěch bych asi dal dohromady, ale životní? Jsem rád, že jsem zdravej, můžu skládat písničky a hrát je lidem. Mám skvělou rodinu, hodně štěstí, baví mě život a neřesti s ním spojené... :) 2. Ke kterému zvířeti by ses přirovnal?

Proboha, to je otázka… :) 3. Kdy a proč ses naposled opil?

Důvod už si nepamatuju. Myslím, že to byla jakási oslava středy či co :) ale minulý týden jsem se zařekl, že budu chodit brzy spát, budu brzy vstávat, budu posilovat a nebudu pít. Takže to asi bylo naposled.

4. Jak se zaručeně zbavíš deprese?

Buď se z ní vyzpívám, nebo jdu do posilovny. Ještě mi pomáhá rychlá jízda na okruhu. Ale deprese moc často nemívám, neboť nad každým mrakem je modré nebe.

5. Jak bude vypadat konec světa?

Konec světa nebude. Ale kdyby náhodou, měl by to bejt velkej mejdan, kde bude hrát Foo Fighters, U2 a Queeni. Bezedné skleničky, všichni nazí a každému by se splnilo jedno přání. Já bych si přál, ať konec světa není, a zase bychom šli domů. :)

12. Co (nebo kdo) nejvíce ovlivnilo tvůj život?

Maminka (v dobrým slova smyslu), Freddie Mercury, můj manager Martin Červinka, píseň Ztrácíš a písnička Levná instituce.

13. Která žena má pro tebe největší sex-appeal?

Ta, která si na nic nehraje. Ta, která se nelituje a neprojevují se na ní známky feministky. Není to jen o vzhledu, je to o ženskosti a přirozenosti.

14. Co si myslíš o vztahu na jednu noc?

Myslím, že lepší je to s citama nebo s láskou, ale nic proti tomu nemám.

To je přece o spontánnosti. Sex je skvělá věc, tak proč ho odmítat. :) 15. Čeho se nejvíc bojíš?

Samoty, výšek, lásky... nic vtipného ani vážného mě nenapadá...

16. Komu fandíš?

Slavii. :) 17. Co závidíš ženám?

Já myslím, že ženy to mají v životě těžší, takže možná ani není co závidět... ale ještě že ženy jsou, bez nich by ten život byl jedna velká nuda... ;)

6. Jak vypadají mimozemšťané?

Trochu jako Paroubek, trochu jako Bém a trochu jako David Deyl, nebo jak se jmenuje. :) Takže příšerně. :)

18. Co ti dalo studium?

Maturitu a diplom. Zažil jsem krásných 6 let na škole, která mě bavila, a naučil se jen to, co jsem chtěl. Na konzervatoři, kde jsem studoval, vyučovaly obrovské osobnosti. Kromě znalostí se člověk hlavně mohl učit životu a pohledu na život nebo na umění.

7. Které drogy by měly být legální?

O tom si netroufnu ani polemizovat.

19. Co je nejhorší možný dárek?

Peníze v obálce nebo kupón… z toho by mi bylo smutno...

8. Jaký je nejlepší večerníček?

Pat a Mat jednoznačně a možná ještě Křemílek a Vochomůrka.

20. U kterého filmu jsi naposled brečel?

Klasicky pláču u Forresta Gumpa. Je to silnej film…

9. Co je právě teď tvoje nejoblíbenější píseň?

Píseň Best of you od skupiny Foo Fighters. Je to moje srdeční záležitost.

21. Co tě v poslední době nejvíc naštvalo?

Sem tam se najde nějakej arogantní pitomec, co mi dokáže zkazit celej den.

10. V jakém filmu bys chtěl žít?

To je zajímavá otázka... Asi ve filmu Po čem ženy touží. Slyšet, co si ženský myslí, musí bejt to nejvzrušivější, co může být. :) Ale vlastně v jakýmkoliv filmu. Vždyť bychom mohli upravit scénář tak, jak bychom chtěli.

22. Co tě v poslední době nejvíc potěšilo?

Já se vlastně těším ze života, takže i hlouposti mě potěší. Jako třeba když mi malá neteřka Adélka namaluje obrázek.

11. Kdybys uměl létat, kam bys letěl jako první?

Paříž, to je jasný... Letí někdo se mnou?

Foto: Sony music

SIMPLY CLEVER

jistotaa

benefity

uchazeč

nadprůměrná mzda

absolvent abso

Trainee program

student udentt p stipendia praxe p závěrečné práce Student‘s d t Club

NEHLEDEJTE SVOU BUDOUCNOST VE HVĚZDÁCH! BAVÍ VÁS AUTA A TECHNIKA? MÁTE RÁDI ROZMANITOU A NEVŠEDNÍ PRÁCI? CHTĚLI BYSTE SE DÁL ROZVÍJET? JEŠTĚ STUDUJETE, PRÁVĚ JSTE ÚSPĚŠNĚ ABSOLVOVALI STUDIA ANEBO MÁTE PRAXI V OBORU? Studujete-li ještě, nabízíme Vám možnost získat své první praktické zkušenosti, pomůžeme Vám najít téma závěrečné práce a těm šikovným z Vás umožníme vstoupit do stipendijního programu. Pokud jste se již zařadili mezi čerstvé absolventy, zúčastněte se našeho Trainee programu. Absolventy s praxí a jasnou představou o své budoucnosti pak u nás čeká zajímavá práce.

Nabízíme Vám jistotu, zajímavou mzdu, zaměstnanecké benefity a především atraktivní životní příležitost.

Další zajímavé informace naleznete na www.zivotniprilezitost.cz.

Práce ve Škoda Auto – životní příležitost

POJISTĚTE SE PROTI ÚRAZŮM VE SPORTU I V ŽIVOTĚ!

DOPORUČUJE ČMFS. Unikátní projekt.

Vy budete chráněni a váš klub dostane odměnu!

Nízké měsíční pojistné.

Extra pojistná částka pro případ autonehody.

Kvalitní ochrana 24 hodin denně po celém světě.

Pojištění nejen fotbalových úrazů.

www.fotbalovatrefa.cz

www.facebook.com / fotbalovatrefa