Poezie ◆ Magdalena Marie Franková

POEZIE

Autorka básní a kreseb: Magdalena Marie Franková

KAPKA

Jsem kapkou vody v potoce, kterou líbáš v něžném ránu. Jsem kapkou vody v potoce, jíž zahojíš hnisavou ránu.

Jsem kapkou vody v moři, jíž líbáš k ránu, zmožen. Jsem kapkou vody v moři a prst do rány vložen.

Jsem slzou na tvé tváři, kterou k ránu něžně stíráš. Jsem slzou na tvé tváři, pro níž nikdy neumíráš.

DZWONY

Už z hor zní zvon a honci započali svůj hon.

Z věží nese se melodie tklivá, s láskou shlíží na tebe sivá tvař jeho netečná, tichá.

Neřekne ani slovo – to pýcha nedovolí mu přiznat cit, nedokáže však lhát svit jeho očí, které se kolem tebe, dítě, točí, jsi hvězdou jeho nebe!

Nepoví, neprozradí, nepřizná, jde kolem tebe, radši tě nepozná, ale niż rana zmieni się w bliznę, zapomni na swą świętą tryznę, neb on jest bláznem rána tvého, z bláznovství vzdal se štěstí svého, odpusť mu, dítě, bláznovi.

Poslouchej zvony – ony ti láskou napoví.

SVĚT

Co je to za svět, když zvadlý květ je mocnou krásou a na bolesti pasou se ovce a štěňata, zpráskaná poupata, kde bolest je v pořádku, slza notou na řádku a kde se před láskou schováváš za branou.

Před radostí utíkáš, se štěstím si netykáš, co je to za svět? Nespěte!

Svět můj. Svět zpráskaného štěněte.