Časopistm

TAJEMNÁ MÍSTA vý

BOHNICKÝ HŘBITOV TAJNÝ POHŘEB ATENTÁTNÍKA

DOLSKÝ MLÝN ZÁHADNÁ SMRT SYNA MUŽ Z JINÉHO SVĚTA? Karel Novák se později hlásí do armády. Při výcviku přichází další šok.

DĚSIVÁ POHÁDKA VRAHA ROUBALA Dům s hororovou minulostí a poetickým jménem. To je statek Pohádka.

POKUD MÁTE RÁDI MÍSTA, KDE BĚHÁ MRÁZ PO ZÁDECH, OTOČTE LIST

OBSAH 04 Pohádka a vrah Roubal

06 Hrad Pecka

08 Bohnický hřbitov

17

10

Zednářká mohyla

11

Tupadly a pískovcová díla

12 Dolský mlýn 13 Dětská nemocnice v Dubí 14 Masový vrah Mrázek 17 Tajemný muž ČSSR 19 Templáři a Veveří

11 2 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

Vážení čtenáři, toto číslo magazínu Tajemná místa jsem po večerech tvořil a učil se v grafických programech, abych vytvořil něco co

by Vás mohlo zaujmout a současně tím podpořil snahu moji a mojich přátel zachránit hřbitov v Bohnicích.

Nejsem ani správce hřbitova ani jeho vlastník, jen patriot, kterému je líto, že se zapomíná na naši historii i na smutné lidské životy. Již tři roky dobrovolně uklízím, čistím toto nádherné místo, které Vás příjme, až když zjistí, že nemáte žádný špatný úmysl.

Jako poděkování za zakoupení Vám prozradím jedno překvapení, každý z Vás tímto magazínem získal i volnou vstupenku na noční prohlídku, kterou lze objednat na čísle 724 028 501. Moc se na Vás těším.

Váš Jirka Vítek

Spolu s partou dobrovolníků Jiří Vítek dál čistí bohnický hřbitov a pořádá večerní prohlídky pro zájemce.

Nikdo se moc nepozastavuje nad tím, proč si autor webu Tajemná místa našel tak zvláštní koníček: „Čtrnáct let jsem dělal profesionálního hasiče. Zachraňoval jsem živé. V druhé polovině života se snažím zachraňovat mrtvé.“

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 3

PLACE ANY

BRUTÁLNÍ VRAH IVAN ROUBAL

PROKLETÁ POHÁDKA V roce 1991 si Roubal pronajal u Čachrova chalupu, která se jmenovala Pohádka. Tam choval slepice a prasata. Seznámil se zde s Františkem Heppnerem, který si zde chtěl postavit vodní pilu. V prosinci 1991 však Heppner se svou ruskou přítelkyní zmizel. Roubal jejich zmizení odůvodnil jejich odjezdem do Německa. Na tom by nebylo nic podezřelého, kdyby nezačal Roubal používat jejich vozidlo a rozprodávat jejich nábytek.

Dům s hororovou minulostí a poetickým jménem. To je statek Pohádka.

Pamatuje šílenství i vraždy.

Polorozpadlé stavení už léta nikdo neobývá, překypuje totiž prý negativní energií…

GPS: 49°15’53.100”N, 13°15’26.658”E

Děsivě svědectví skrývají trosky statku s poetickým názvem Pohádka.

Samota, ač nedaleko šumavské vesničky Čachrov, je pečlivě schovaná hluboko v lesích a daleko od šumu civilizace. Snadno tam ukrýt zlo, neřest, sebevraždu nebo dokonce vraždy. To všechno zdi tajemného statku pamatují. Pověsti o tom, jak v místech, kde násilně vyhasl nejeden život, straší a tíživá atmosféra doléhá na jinak čirou mysl, dávají místu doslova mystickou auru. I když vědomí, že tohle zvláštní místo přitahuje průšvihy, trochu zvyšuje napětí, ve skutečnosti je Pohádka jenom léta opuštěnou ruinou, která láká zvědavé turisty a milovníky tajemna. I když, něco na té budově přece jenom je…

Vypravili jsme se na místo, abychom si dokázali, že místní povídačky

4 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

Pohádka v legendách

Dne 26. července 1992 zmizel taxikář

V roce 1828 vypukl v nedalekém Strážově ničivý požár, který zachvátil téměř celé městečko. Místní z neštěstí obvinili stařenku, která žila v chatrči jen kousek od Pohádky. Vyštvali ji z domu, hnali ji po louce, bili ji. Stařena se z posledních sil dobelhala k bříze, která stála před Pohádkou, a stavení proklela. Od té doby prý v Pohádce není klid. Panglerovi (resp. poslední zde žijící generace rodiny) byli po válce odsunuti do Německa, další z majitelů se zde prý oběsil a jeho žena zešílela.

Na statku prokazatelně násilně umírali lidé: vyjma stařeny z chatrče a kromě klatovského podnikatele a jeho přítelkyně, které pravděpodobně zde zabil Ivan Roubal, zde zastřelili jednoho ze synů rodiny Panglerovy, když se vracel domů z války.

Vladimír Strnad. Naposledy byl viděn s Roubalem, oba odjížděli z Prahy a každý řídil jedno auto. Těla se Roubal zbavil tak, že jej odvezl do Zákup a hodil do septiku cizího domu. Následující den Roubal začal obě auta užívat. Tělo bylo nalezeno 25. května 1993. Tělo bylo v tak velkém stadiu rozkladu, že nebylo možné zjistit příčinu úmrtí.

Dne 10. prosince 1992 zmizel prodavač bižuterie Václav Horký. Po jeho zmizení začal Roubal používat Horkého vozidlo a pokusil se prodat jeho dům. Dodnes nebyl Horký vypátrán. V roce 1995 prohlásil soud Horkého za mrtvého.

Dne 26. května 1993 se Roubal seznámil přes inzerát s Josefem Suchánkem. Toho zabil a tělo pak vhodil do rybníka ve Veselí nad Lužnicí. Poté byl vykraden jeho byt.

Tělo se našlo až 3. října téhož roku při vypouštění rybníka.

Dne 12. listopadu 1993 byl ve svém bytě v Praze-Letňanech nalezen mrtvý Václav Dlouhý, který se živil prodejem pornofilmů.

MÍSTO KDE ROUBAL VRAŽDIL

jsou jenom snůška nesmyslů a že Pohádka není nic víc než jen troska kdysi klidného rodinného sídla, ve kterém se pod tíhou životních kotrmelců oběsil majitel, jeho žena podlehla šílenství a do kterého se v devadesátých letech shodou nešťastných náhod přistěhoval jeden masový vrah, který tu pravděpodobně dal své oběti sežrat prasatům. Že se naše expedice neobešla bez nehod, jako varování Pohádky, abychom tajemnost místa nepokoušeli, chápat nechceme.

Náš první pokus navštívit Pohádku skončil náhlou průtrží mračen a přes cestu padlým stromem a při tom druhém nás mapy od Googlu, které jsme hloupě upřednostnili před turistickými značkami, táhly

Byl svázán do kozelce a kolem krku měl utaženou smyčku.

téměř tříhodinovou cestou strmým lesním terénem, na který jsme nebyli ani fyzicky ani psychicky připraveni. Z usedlosti z 16. století je dnes polorozpadlá barabizna.

Stojí dokonale izolovaná od všech vyhlídek a tras. Shořelé trámy, vymlácená okna, zbořená zeď a bažina.

Na Pohádce se podepsal nejen zub času a krutý majitel, ale i zničující požár. Říká se, že ho založil někdo z obyvatel přilehlých vesnic, aby vypudil negativní energii stavení. Nepovedlo se mu to.

Ač na zchátralém statku není na první pohled nic zvláštního, pověsti o prokletí a vědomí, že v těchto místech umírali lidé, v něm zanechává tíživou stopu.

Přesto je dnes Pohádka poměrně

vyhledávanou atrakcí. Stopy po stanech a táborácích i grafity po zdech naznačují, že je také terčem sázek s přívlastkem tajemna.

Současní vlastníci: manželé Grabmüllerovi z Plzně, manželé Matouškovi z Prahy, manželé Svobodovi z Bezděkova u Klatov; každá rodina disponuje stejným, tj. třetinovým podílem

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 5

LEGENDA Na pohled to je tedy příjemný hrad, ale když přijde noc…

Podle pověstí se zde za úplňku prochází Bílá paní.

Pokud ji zahlédnete, tak v zápětí jste svědky další děsivé scény.

Během chvíle se otevírá vchod do dávno zasypaného sklepa a z něj se na povrch vyvalí hořící a doruda rozpálené sudy.

Ty se kutálejí z kopce dolů, naráží do kamenů a za nimi pak zůstává ohněm vyhořelá cestička.

6 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

HRAD PECKA

PERLA PODKRKONOŠÍ První písemná zmínka o hradu Pecka je z roku 1322. Jako jeho majitel je uváděn Budivoj z Pecky.

Hrad sloužil původně k ochraně zemské hranice a zlatých dolů u obce Stupná, kde se těžilo po celý středověk. Měl dvě obranné věže propojené hradební zdí a jeden obytný palác v jižní části nádvoří.

Kolem hradu byl vyhlouben příkop, takže přístup byl možný pouze přes padací most.

Poslechněte pověsti o Pecce, jak vznikl její tvrdý hrad! Za oněch temných časů, kdy ještě čarodějnice bez překážky provozovaly své rejdy, žila také zlá černokněžka na Táboře u Lomnice.

Celý kraj měla v hrsti. Komu byla nakloněna, tomu pomáhala, ale s tím, kdo se jí nezachoval, bylo amen, proto se jí lidé raději zdaleka vyhýbali, anebo jí otrocky sloužili.

Občas pozvala si vědma dvě ženy z blízké dědiny Ploučnice, aby jí daly prádlo do pořádku.

Nechodily s chutí, ale odepříti takovou službu mocné kouzelnici, k tomu neměly dost odvahy.

Jednou se čarodějka opět chystala za svými spády a nakázala těm ženským, aby jí zatím vypraly prádlo. Pilně pracujte,” nařídila jim, koulejíc očima, „ale do mé jizbice ani nepáchněte, se zlou byste se potázaly! Až se vrátím, dostanete večeři a plat.” Pradleny věru neměly chuti kramařiti v ohyzdné

haluzně. I daly se do práce, drbaly a mnuly prádlo, chvílemi na čarodějku broukajíce, že jim dnes, zrovna po pouti, mohla dát pokoj.

Když k večeru pověsily, vytáhly své ranečky dnes lépe zásobené než jindy a vyňaly z nich koláče, ovoce a maso. Chutnalo jim. Jedly, jako když paličkami tluče. „Kdo by čekal na večeři od baby vědmy,” pravily, „to bychom něco popadly!

Sama beztoho nemá kale co pod zub dát; je suchá jako trdlice.”

Zatím čarodějná bába se byla vrátila zadem a vyslechla, co si pradleny povídaly. Ženské, když ji spatřily, zůstaly jak opařeny, viděly, že jsou v bryndě, že měly mlčet.

Kouzelnice ve zlosti vytrhla jedné ženě ohryzanou kost a mrštila jí na západ.

Tam vznikl potom hrad Kost. Na to sebrala pecku od té druhé pradleny a hodila ji na východ.

Tam povstal později hrad Pecka.

Poděšeným vesničankám dala vědma místo platu hrsti březového lupení. Nacpaly si ho do kapes, aby čarodějky znova neurazily a teprve doma viděly, že jim královsky zaplatila: v kapsářích měly plno zlata. Vrátily se tedy na Tábor, aby dárkyni poděkovaly a za odpuštění ji prosily, ale na vrcholu kopce už nebylo chaloupky ani kouzelnice. Všecko jako by země pohltila.

PECKA BYL JEDEN Z MÁLA HRADŮ, KTERÝ HUSITÉ NIKDY NEDOBYLI

Mimo to se ve hradu údajně nachází široká podzemní chodba, kterou může projet celý kočár s koňmi, a jenž vyúsťuje v nedalekém lese zvaném Hrdla. A právě v této chodbě má být údajně ukryto dvanáct apoštolů celých ze zlata a v životní velikosti

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 7

BOHNICKÝ HŘBITOV

Jde o jednom z nejtajemnějších míst v Praze

Které je možná spjato i s největšími zločiny minulého století. O opuštěný hřbitov pečuje i bývalý profesionální hasič Jiří Vítek spolu s dalšími dobrovolníky z občanského sdružení Tajemná místa.

Pražský bohnický hřbitov je jeden z největších hřbitovů na světě pro chorobomyslné a již padesát let se zde nepohřbívá (1903 - 1963).

Je zde skoro pět tisíc hrobů; v naprosté většině jsou to pacienti bohnické léčebny, zbytek pak její zaměstnanci. Na některých

místech jsou mrtví pohřbeni až ve třech vrstvách. Celé místo je doslova nabité neuchopitelnou energií.

Je tu hrob vraha Otýlie Vranské?

Zajímavostí je, že zde má ležet podle pamětí již zesnulého špičkového kriminalisty Miloslava Nečáska, vrah Otýlie Vranské, pitevní laborant Pavlíček, který se Nečáskovi soukromě přiznal v roce 1933 a v Bohnicích spáchal o dvacet let později sebevraždu oběšením. Policista Nečásek byl

8 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

NA HŘBITOVĚ JE VĚTŠINA HROBŮ OBROSTLÁ SILNÝM BŘEČŤANEM, KTERÝ JE CHRÁNÍ

například hlavním vyšetřovatelem brutální vraždy Herty Černínové z roku 1951 známý také jako případ “Kvadratura ženy”.

Nečásek určitě nebyl žádný pohádkář a lovec laciných senzací. Jak víme vrah Otýlie Vranské nebyl nikdy dopaden a jde o jeden z nejzáhadnějších případů v dějinách naší kriminalistiky.

Je tu hrob atentátníka na arcivévodu Ferdinanda d’Este?

Gavrilo PrincipMožná ještě větší záhadou a zajímavou konspirační

teorií je, že na bohnickém hřbitově údajně leží svůj věčný spánek i Gavrilo Princip - muž který 28. června 1914 v Sarajevu spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Princip zemřel na tuberkulózu 28. dubna 1918 v českém pevnostním vězení Terezín, následně byl pohřben v neoznačeném hrobě a v roce 1920 exhumován a odvezen do Bosny, když hrob určil pouze jeden český

voják z pevnosti. Podle mých nejčerstvějších informací se bohnický hrobník Slavata, vyslýchaný v roce 1942 na Gestapu, a v úplně jiném souvislosti, vyjádřil, že byl přímým účastníkem nestandartního nočního pohřbu 1. května 1918 za účasti vojáků z Terezínské pevnosti. Nebožtík byl tehdy zapsán jako Karel Chotěžovský a o pohřbu měl hrobník přísně zakázáno hovořit.

Tajemný hřbitov plný pacientů, který patřil k bohnické psychiatrické léčebně, je opuštěný už 50 let.

Lidé tvrdí, že je na místě podivná, temná atmosféra.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 9

ZEDNÁŘSKÁ

MOHYLA BOHNICKÝ HŘBITOV

Zapadlá v rohu bohnického hřbitova se před Vámi objeví v záplavě břečťanu vysoká kamenná mohyla, na které jsem objevil několik neobvyklých detailů, související s tajemným neveřejným spolkem, který známe jako společenství Svobodných zednářů.

Na dvou protilehlých stranách mohyly pod vrcholem jsou vidě dva znaky – alfa a omega. Alfa a omega jsou první a poslední písmeno řecké abecedy. Jelikož alfa symbolizuje počátek, měla by být směrem na východ, tedy tam, kde vychází slunce. Omega by pak jako symbol konce měla mířit na západ. Tady je to ale z nějakého důvodu opačně a oba symboly míří na sever a na jih . Zatímco omega je do mohyly vytesána klasicky, znak alfa mě ihned zaujal je totiž psan jednoznačně zednářskou symbolikou. Ve spodní části mohyly, zhruba v úrovni hrudníku, se kolem dokola jejího čtvercového obvodu nacházejí páry ozdobných vroubků – jsou tedy vždy dokola vytesány po dvou. Pouze jednom místě se však nacházejí tři vroubky, což je další podivná chyba autora této mohyly.

Svobodné zednářství je tajné resp. neveřejné sdružení lidí, které získalo svou současnou podobu pravděpodobně v Londýně na den sv. Jana Křtitele roku 1717. Svobodní zednáři sami sebe nově označují za společenství bratří, svobodných a přijatých zednářů, jehož členové už nepocházejí pouze z řad cechů zedníků a stavitelů (z francouzského označení zednářů maçonnerie vzniklo i anglické masonry). Posláním Svobodných zednářů je přispívat ke zdokonalování lidstva a bratrství lidí na celém světě.

Svobodný zednář by měl celý život usilovat o zlepšení svého charakteru, zbavovat se špatných vlastností, pečovat o svůj duševní růst a pomáhat druhým.

10 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

Bohnický hřbitov se v poslední době stal “ poutním” místem pro milovníky záhad, tajemství a historii.

Had na skále u Tupadel

V rámci své činnosti na liběchovském panství Antona Veitha vytvořil Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století kromě známých Čertových hlav a jeskyně Klácelky i řadu drobnějších exteriérových děl na výchozech pískovcových skal.

Jedním z nich je vlnící se had na čele poměrně mohutné skály na rozcestí nad Tupadly okres Mělník.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 11

DOLSKÝ MLÝN DOLSKÝ MLÝN ZACHRAŇUJÍ NADŠENCI

Před mnoha lety tady mlynář s mlynářkou pro peníze zabili pocestného, nevěda, že je to jejich syn, který se po letech vrátil z ciziny. Jakmile zjistili, jaké hrůzy se dopustili, on si připravil oprátku, ona skočila do náhonu. Od té doby jejich černé duše bloudí mlýnem a hledají klid. Marně...

Někdy počátkem šestnáctého století žili ve mlýně mlynář, mlynářka a jejich jediný syn. Mlynářově rodině se dařilo. Ale jak už to na světě chodí, peněz není nikdy dost. A hamižnost je zlá nemoc, zachvátí duši i srdce.

Když odešel syn do světa, mlynář s mlynářkou se uzavřeli do sebe a po večerech jen počítali, kolik jim jejich živnost vynesla.

Léta plynula a kromě sedláků s obilím se ve mlýně nezastavil žádný pocestný. Až jednoho večera kdosi zabouchal na dřevěná vrata. Mlynář vyhlédl špehýrkou a ve světle lucerny spatřil postavu statného muže.

Byl oblečen do pláště z kvalitního sukna, na hlavě měl pěkný klobouk, na nohou vysoké kožené boty, přes rameno mošnu. Jeho tvář byla zarostlá hustým plnovousem, ale usmíval se přátelsky. Neznámý požádal mlynáře o nocleh.

Starý mlynář se poradil se ženou a hosta ubytovali na seníku. Zdálo se, že jde o bohatého muže, předem mlynářovi za nocleh štědře zaplatil. Ale jemu to bylo málo...

12 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

V noci se mlynář se ženou dohodli, že pocestného zabijí. Mlynář si došel do stodoly pro sekyru a tiše vystoupal po dřevěných schodech. Muž na seně tvrdě spal. Ani nehehlesl, když mu úder sekyrou prorazil lebku. Mrtvolu mlynář s mlynářkou rychle zabalili do režného pytle a zakopali v lese.

Radovali se, kolik zlaťáků jim z měšce nešťastného pocestného do truhly přibylo. Druhý den přijeli sedláci s nákladem obilí.

“Už jste viděli svého syna?” ptali se. “Vrátil se z ciziny, stal se z něho boháč. Povečeřel v hospodě a hned se vydal domů - chtěl vás překvapit!” Tu se mlynář s mlynářkou uvědomili, k jakému zločinu je dohnala jejich nenasytnost! Mlynář se oběsil a mlynářka skočila v zoufalství do náhonu.

Od té doby se prý v okolí mlýna toulají jejich nepokojné duše a marně hledají klid a odpuštění.

Nedoporučuje se být na místě ve “vlčí hodinu”, tedy mezi 02:0003:00 hodinou.

První písemné zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1515.

Jednalo se o trojkolový mlýn, přičemž dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí pilu. Od roku 1696 do roku 1910 byl mlýn majetkem rodu Pohlů. Ti jej několikrát přestavovali, v roce 1727 barokně, později pak ještě v letech 1819 a 1845 Mlýn byl po roce 1945 opuštěn a od té doby chátrá. Budova už je jen torzo z obvodových zdí. Po ostatních staveních zbyly už jen základy.

Mlýn je možno ve své funkční podobě spatřit v pohádce Pyšná princezna, kde je záběr na celé stavení i s náhonem.

Píše se právě rok 1955 a začíná jeden z nejpodivuhodnějších a nejzáhadnějších příběhů naší historie.

Upozornění chůze k mlýnu od silnice je cca 5 km. Dolský mlýn leží v Národním parku České Švýcarsko poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 1,2 km východně od Kamenické Stráně, do jejíhož katastru též přísluší.

Pokud máte rádi místa, kde běhá mráz po zádech, vydejte se do kostnice v Sedlci u Kutné Hory.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 13

DĚTSKÁ

LSD JAKO LÉK PROTI TRAUMATICKÝM ZÁŽITKŮM

NEMOCNICE V DUBÍ Opuštěná tajemná budova s neméně tajemnou minulostí stojí v Dubí v severních Čechách. Bývala to dětská psychiatrická léčebna, kde kdysi dětem dělali elektrošoky a léčili je podáváním LSD...

Bývalá Dětská psychiatrická léčebna v Dubí stojí uprostřed polí. Zub času se na ní hodně podepsal, takže působí skutečně hrůzostrašně. S legendou, která se k ní pojí, by se o téhle budově dal natočit i horor. Léčebna bývala dříve lesním zámečkem.

Výstavní vila pochází z druhé poloviny devatenáctého století. V té době sloužila jako reprezentativní sídlo továrníka Antona Tschinkela. Ten vyráběl porcelán, soudky a také v Dubí založil klimatické lázně. Později ale upadl do konkurzu a o majetek přišel.

Pak archivy o budově nadlouho mlčí. Za okupace sloužila jako škola a po válce se proměnila v ozdravovnu pro děti s tuberkulózou. V obavách z této nemoci a ohrožení pověsti a chodu klimatických lázní v Dubí místní radnice tehdy vydala vyhlášku, která zakazovala pacientům s tuberkulózou opouštět zahradu vily. Počátkem šedesátých let začala v tomto ústavu práce s halucinogeny během psychoterapie.

Užívané bylo LSD, které se v té době těšilo velkému medicínskému i společenskému zájmu. V té době tuto metodu v Československu propagoval světoznámý odborník Stanislav Grof. Pacienty tak navracel do dětského věku a pomáhal jim pochopit a odstranit stará traumata. Po roce 1968 byly experimenty s LSD zakázány. Diethylamid kyseliny lysergové poprvé vznikl v laboratoři švýcarského chemika Alberta Hofmana v roce 1938 jako lék proti migréně.

Do šedesátých let byl tento halucinogen hojně využíván při psychoterapiích, prováděných během léčby drogové závislosti, alkoholismu, schizofrenie, depresí a dětského autismu.

V Dubí je na základě takové léčby zdokumentován případ odrostlého děvčátka, které „v půldruhém roce prožilo velký otřes – její matka se jí pokusila násilně zbavit života utopením. Pod vlivem LSD se na tuto příhodu rozpomnělo a začalo mluvit o strachu z vody a chovat se jako kojenec.“ Díky doprovodné péči lékařky údajně strach u děvčátka ustoupil do pozadí a dítě bylo schopné pochopit svou vlastní osobnost Pacienti i lékaři léčebnu opustili v roce 1983. Od té doby celý areál chátrá. Dům je navíc poškozený výbuchem v kotelně. I tak je možné ho koupit. Dlouhé roky je v nabídce za 6,5 milionu korun. Ani takovou cenu ale asi dům nemá. Propadly se mu střechy i podlahy, praskají zdi, z točitého schodiště odpadávají kusy schodů. Tajuplné atmosféře to ale jen pomáhá...

Z původní slávy i podoby Lesního zámečku, známého také jako Dětská psychiatrická léčebna, zbylo do dnešních dnů jen málo. Výstavná vila z druhé poloviny devatenáctého století, stojící na vyvýšeném zalesněném ostrůvku uprostřed Dubí v severních Čechách, už třicet let chátrá.

Text: Theya, Katka920

14 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

MASOVÝ VRAH CO NENÁVIDĚL ŽENY Tady každý večer políbil svoji ženu na dobrou noc a tady se vedle ní každé ráno probouzel.

Působil jako každý jiný horník, alespoň sousedům tak připadal.

Ve skutečnosti byl Václav Mrázek chladnokrevným vrahem!

Do rohového činžovního domu, kterému se dnes neřekne jinak než U Vraha, na křižovatce ulic Vrchlického a U Tržnice se Václav Mrázek přestěhoval po letech strávených na Chomutovsku. Znal to tady, na Kladensku strávil ne zrovna šťastné dětství. Matka byla alkoholička a on neduživé dítě, kterému se každý posmíval. Holky o něj nestály a matku více zajímali milenci a lahve plné lihovin. A tehdy to začalo! Nenávist k ženám a touha se jim mstít...

Vraždil už na Chomutovsku Jeho první obětí byla teprve patnáctiletá dívka. Chtěl ji znásilnit, ale živá se mu hnusila. Ubil ji polenem, vyhrnul sukni a pochopil, že tohle se mu líbí. Pořídil si ale pistoli, nadělá méně bordelu, a tu krátce na to namířil proti dvacetileté ženě. Vůbec ji neznal, živá ho nezajímala. Vystřelil dvakrát.

Někdy útočil i nožem, ale po něm zbylo mnoho krve a ony u toho hrozně vyváděly. Pistoli

použil i na šestnáctiletou dívku, která se vracela ze zábavy.

Střet s Mrázkem nepřežila a i ona posmrtně přišla o panenství. Dalšího vražedného činu se dopustil na dívce, která právě šla na rande se svým přítelem. Svoji poslední chomutovskou vraždu nebo spíš dvojvraždu spáchal v červnu 1955 nedaleko Jirkova.

Zabil dva milence přímo na jejich schůzce. Zřejmě už se na jejich štěstí dál nevydržel dívat.

NENÁVIDĚL ŽENY MRÁZEK MILOVAL MSTU

Usvědčil ho holicí strojek Klec spadla, když se rozhodl pomstít svému předákovi za převelení na jinou práci. Mrázek mu sice původně chtěl “vybílit” dům, vloupačka ale nečekaně skončila smrtí předákovy ženy a znásilněním jeho desetileté vnučky. I tak předákův dům stihl vykrást, lup zakopal v lese, ale předákův holicí strojek se mu zalíbil. Vzal si ho. Přišli si pro něj až domů, do druhého patra rohového činžáku v kladenské ulici Vrchlického. Holicí strojek na zrcadle v koupelně kriminalisty dovedl až do Chomutova.

Odsoudili ho k trestu smrti oběšením. Popravili ho 30. prosince 1957.

Dům U vraha” dodnes stojí (v přízemí je drogerie) a v Mrázkově bytě ve 2. patře bydlí jiná rodina Mrázkovi prokázali celkem 127 trestných činů, z toho 7 vražd, 14 znásilnění, 67 vloupání a desítky drobných krádeží na pracovišti Václav Mrázek vraždil na Chomutovsku a v Kladně v letech 19511956.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 15

TAJEMNÝ

MUŽ Píše se rok 1955

PŘIŠEL ODNIKUD, NEMĚL MINULOST...

NEJZÁHADNĚJŠÍ MUŽ NAŠÍ HISTORIE! MUČENÍ A DROGY NADPRŮMĚRNÁ INTELIGENCE

16 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

U obce Oravská Polhora na československo–polské hranici začíná jeden z nejpodivuhodnějších a nejzáhadnějších příběhů naší historie.

Příběh plný otazníků, špionů, vědeckých pokusů, tajemna a možná i bytostí z jiného světa. Nebo šlo o jeden velký podvod? Dodnes není jasno a asi už ani nikdy nebude. Je 24. 6. 1955 a pohraniční hlídka u obce Oravská Polhora nachází uprostřed lesů neznámého muže. Je mu kolem 20 let, působí apaticky, zdá se, že je hluchoněmý. Nemá u sebe žádné doklady, nic. Muž se okamžitě dostává do spárů pohraniční stráže a následně StB,

Muž komunikuje pouze prostřednictvím psaní a tvrdí, že se jmenuje Karel Novák, později, že jeho jméno zní Karel Neumann. Ale neví, odkud je, kam jde a ani to, kde je. Později při výslechu vypráví, že ho za války odvezlo gestapo i s rodiči do Rakouska. Rodiče prý zahynuli v koncentráku a jeho vychovávali v domově pro hluchoněmé. StB mu ale nevěří.

Podezření, že jde o cizího agenta, stouplo, když testy prokázaly, že Karel Novák je nadprůměrně inteligentní, má IQ asi 130, dokonalou fotografickou paměť, vynikající matematické a logické myšlení a úroveň vzdělání odpovídající minimálně gymnáziu. StB proto usoudí, že muž jen předstírá, že je hluchoněmý.

Připraví tedy pro něj testy šokem. Zbytečně. Karel Novák nepromluví a zjevně nic ani neslyší. StB využila všech svých triků, aby z Karla Nováka dostala přiznání kým vlastně je a za jakým účelem přišel do Čech - pořád věřili, že je to rafinovaný špión. Ale ani drogy, násilí, odpírání spánku, detektor lži a další vyslýchací praktiky k ničemu nebyly - Karel Novák přiznal jen, že si jméno vymyslel, protože si své jméno nepamatuje, ale nic víc ke svému původu a minulosti nebyl schopen sdělit.

Podle spolubydlících na cele bylo i jeho chování dost zvláštní - několik hodin seděl bez pohnutí a zíral do zdi, pak najednou vyskočil, zbledl jako vápno, přecházel sem a tam, otvíral a zavíral pěsti a bez hlesu pohyboval rty, jakoby si něco mumlal. Protože StB nedokázala z muže vytáhnout jakékoliv podrobnosti o jeho životě, je propuštěn. Odchází na Kladno, kde je zaměstnán jako dělník. I zde se potvrzuje jeho hluchoněmost, když ho málem zavalí padající zeď a na poslední chvíli mu zachrání život ostatní dělníci.

O pár měsíců později se Novák přiznává svému příteli, že při nedávné automobilové nehodě v Praze se mu hlas i sluch vrátily. Prý se to ale bál přiznat, aby si StB nemyslela, že lhal celou dobu. Jeho vypečený přítel ho ale okamžitě práskne policii a údajný Novák opět končí u výslechu. Vyšetřovatelé jsou ale šokováni. Nejenom že muž slyší a umí mluvit, ale navíc ovládá slovem i písmem kromě češtiny i slovenštinu, polštinu, němčinu, angličtinu, italštinu, ruštinu, francouzštinu a dokonce i maďarštinu. Podle vlastních slov pochytal slovíčka z novin a od lidí.

Karel Novák se později hlásí do armády. Při výcviku přichází další šok. Perfektně střílí z pistole, umí řídit tank, skvěle boxuje, ovládá bojová umění a s piloty se jejich hantýrkou baví o nových typech letadel a

jejich pilotování. Muž funguje jako houba na znalosti, během pár chvil se naučí prakticky cokoliv.

To už je i na diktaturu moc a Karel Novák je ve vykonstruovaném procesu v roce 1958 odsouzen na 12 let za špionáž, ačkoliv proti němu není jediný důkaz. V roce 1969 je potvrzeno, že byl vězněn nezákonně, a je propuštěn. Novák překvapivě nevyužívá otevřených hranic, neutíká na Západ, ale vrací se na Kladno k práci dělníka. V roce 1971, tedy v době sílící normalizace, je opět zatčen a musí si odsedět zbytek původního trestu.

Tak kdo to byl?

Po jeho propuštění nastává ještě větší zmatek. Novák ze sebe chrlí další a další verze toho, kým je – komunistický funkcionář z Polska, rakouský šlechtic, který přišel pěšky ze Sibiře, a podobně. Všechna jeho tvrzení jsou ověřována, dokonce se najde několik lidí, kteří tvrdí, že ho znají, ovšem při osobním setkání své tvrzení odvolávají. Nikdo například není schopen říct, jakou má barvu očí! Prý se mu neustále mění.

Celým životem údajného Karla Nováka se jako červená nit táhne neustálý strach z kohosi neznámého, kdo ho údajně pronásleduje. Noční můry o muži bez tváře v dlouhém černém koženém kabátě, kulhajícím na levou nohu jsou především v 70. letech čím dál častější. Dne 17. listopadu 1981 přišel Karel Novák ke své přítelkyni (nesměl se s ní oženit, protože oficiálně přeci neexistoval), byl velmi nervózní a vypadal, že někam spěchá. Vypil kafe a odešel do koupelny. Po chvíli se vypotácel ven, upadl a byl mrtvý.

Záhady kolem něj ale neskončily ani po smrti. Při soudní pitvě totiž patoložka nebyla schopná zjistit příčinu úmrtí. A Novákův hrob? Neexistuje a archiv StB o něm nemluví. Záhada zůstala nevyřešena.

Domovní prohlídka u Karla Nováka taky nepřinese moc odpovědí, spíše jen další otázky. Byt jakoby už někdo prohlížel před tím, přesto tak příslušníci StB našli několik znepokojivých věcí - neznámá chemická látka zabalená v papíru, neznámý text vytlačený do papíru Možná si vzpomenete na film Případ mrtvého muže z roku 1974. Ten byl natočen právě na základě příběhu, který nebyl nikdy vyřešen. Celý příběh byl nicméně trochu upraven. Neumann neboli Novák byl vykreslen jako agent, který jen skvěle předstíral ztrátu paměti, řeči i sluchu. Hrál ho Július Vašek.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 17

TEMPLÁŘI

NA HRADĚ VEVEŘÍ U KAPLE MATKY BOŽÍ JIM RYTÍŘI ZAVÁZALI OČI, NĚKOLIKRÁT JE ZATOČILI, ABY ZTRATILI ORIENTACI

Odhalili zakódované principy posvátné geometrie a rozluštili božský zákon, ovládající číslo, váhu a míru. Našli klíč k dávno zapomenutým dveřím, za nimiž se skrývalo poznání z dob zlatého věku lidstva.

Neobvyklé vědomosti, které templáři získali, byly určené jen úzkému okruhu zasvěcenců.

Stíny v podzemí Podivné legendy spojené s templáři obklopují i hrad Veveří a nedalekou kapli Matky Boží. Mohutný komplex budov se rozkládá na kamenném ostrohu, vzpínajícím se nad soutokem Svratky a Veverky.

Předhradí dominují starobylé bašty s cimbuřím; samotný hrad se pyšní třemi vysokými věžemi.

Obě části rozděluje hluboká strž, přes kterou se dnes klene kamenný most, ale dříve bezpečnost sídla zvyšoval most padací. Skalní masiv je protkán nesmírným množství chodeb, které opouštějí složitý labyrint podzemních prostorů a táhnou se stovky, podle nejsmělejších odhadů dokonce až tisíce metrů kamsi do neznáma. Kdo a kdy hrad postavil, není zcela jasné. Tzv.Veverský rukopis, německy psaný text, pocházející údajně z roku 1739 s odvoláním

18 • Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org

na daleko starší prameny tvrdí, že základní kamen položil brněnský údělný kníže Konrád již v druhé polovině 11.století. Majite-lem byl panovník. Za vlády krále Přemysla Otakara II. se hrad stál exkluzivním vězením pro urozené. A pak prý přišli templáři.

Legenda dále tvrdí, že templáři ukryli v podzemí obrovský poklad. Kupodivu ho ale nemuseli vozit z Francie. Oloupili prý o něj tišnovský klášter. Kromě zlata a šperků se tam zmocnili i velikých stříbrných soch dvanácti apoštolů. Vše uložili v rozměrné kryptě. Krátce nato byl jejich řád zničen. Rytíři Veveří opustili. Na tajný úkryt pod kapli se zapomnělo. Šťastný úder blesku Trvalo přes pět set let, než poklad pohádkové hodnoty na sebe opět upozornil. V roce 1710 totiž uhodil blesk do báně věže, vypínající se uprostřed hradu Veveří a urazil ji. V její dutině byly údajně nalezeny listiny. Bohužel, značně ohořelé a spečené, ale pocházející ještě z let před rokem 1311, kdy měli hrad v rukou templáři. Přes špatný stav písemností se z nich podařilo přečíst, že hrad skrývá ve

svých útrobách velké poklady. To podnítilo majitele hradu Prospera, hraběte ze Sinzendorfu k pátrání po něm. Zřejmě neúspěšně, neboť pátrací mánii propadl i jeho syn Prosper II.” píše Tomáš Dacík, který se historii Veveří podrobně zabýval. Prosper II. prý našel kovové rakve s těly pohřbených

rytířů. Po pokladu ale ani stopu.

Pátrání pokračovalo ještě nějaký čas. Pak bylo náhle zastaveno.

Hraběte cosi v podzemí vyděsilo.

Dostal varování temných sil?

Každopádně hrad urychleně prodal, ale peněz za něj si již neužil.

Krátce nato se zabil, když při cestě do Karlových Varů spadl z vozu.

Alfou a omegou v záhadě Veveří není samotný hrad, ale kaple Matky boží.

Právě v její podlaze, která místy až podezřelé duní, se měl nacházet vchod do podzemí.

Designfreebies Magazine • www.designfreebies.org • 19

Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenut na léky). Túru plánovat podle fyzické a p s y c h i c k é k o n d i c e n e j s l a b š í h o z e s k u p i n y.

S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí.

Před odchodem na túru předat informace o trase a p ř e d p o k l á d a n é d o b ě n á v r a t u . Te m p o n a t ú ř e z v o l i t p o d l e n e j s l a b š í h o z e s k u p i n y.

Správně používat mapu, znát druhy značení turistických cest specifické pro jednotlivá pohoří.

Znát typy výstražných tabulí a jejich význam.

N e p o h y b o v a t s e m i m o z n a č e n é c e s t y.

Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc.

Znát kontakty na Horskou službu, nebo na Zdravotní záchrannou službu.

Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon.

Znát zásady chování pro případ zbloudění

HODNĚ HRÁSNÝCH ZÁŽITKŮ