atalog AW_obal katalog2011_new:V4 AW_obal 2011_new:V4 3.10.2011 3.10.2011 16:50 Page16:50 1 Page 1
8
8
Spoluorganizátor Spoluorganizátor architectureweek architectureweek
Hlavní partner Hlavní AW partner AW
architectureweek 2011
Organizátoři Organizátoři
architectureweek 2011
arca hr it c e h c ite uc re tu w re ew ek eek Pra P hr a ah 2 a 01 2 1 011
ArcA hrC ch itiC ei s ti– es u– niu ve nr iv ze ár ln zá ím lní ěm stě osto ArcA hrC ch itiC ei s ti– es U – ni U ve nr iv se ar ls C a it ly City Pátý Pátý ročník ročník mezinárodního mezinárodního festivalu festivalu architektury architektury a urbanismu a urbanismu
Praha Praha 10. 10. – 23. – 23. 10. 10. 2011 2011
www.architectureweek.cz www.architectureweek.cz
02_Vystavy 1.qxd
30.9.2011
18:59
StrÆnka 44
02_Vystavy 1.qxd
30.9.2011
18:59
StrÆnka 45
Lembit Ui bo
Hosté/Guests
Pro letošní rok byl Tallinn vybrán jako Evropské hlavní město kultury. Tato událost určitě hlavní město Estonska, ve kterém žije téměř třetina obyvatel, změnila a otevřela jeho dosud skrytá místa efektním a odvážným způsobem. Se statusem hlavního města kultury jsou spojeny povinnosti, možnosti a výzvy, které podnítily diskuse a výměny názorů – jakým směrem jít dál, jak vytvářet městské prostředí, aby bylo k lidem přátelštější, jak zohlednit různá přání a zájmy, jak pokud možno organicky vzájemně propojit město a moře. V sovětských dobách byla přímořská oblast prohlášena za pohraniční zónu, kde platil zvláštní režim – některé části pobřeží byly pro běžného občana hermeticky uzavřeny a pokud se v zakázané zóně nacházely nějaké kulturně historické objekty, tak se o nich člověk dozvěděl jen z vyprávění prarodičů. Na řadě míst u moře (po celém Estonsku) se i dnes nalézají pochmurně tiché, opuštěné a nepotřebné vojenské objekty. I když je Estonsko s mořem od nepaměti bytostně spojeno, i když je moře něčím, co po celá staletí hluboce ovlivňovalo život lidí, kulturu a obživu (někdy i přežití), neměli dosud obyvatelé Tallinnu možnost se s ním plně sžít. Na mnoha místech není možné se k moři dostat nebo je to velmi složité a nepohodlné. Jedním z cílů programu hlavního města kultury bylo přiblížit město k moři – a město moři více otevřít. Červenou nití je vyprávění příběhů o životě na mořském pobřeží.
44/45
Lembit Uibo Velvyslanec/Ambassador
Výstava/Exhibition: Arch Cities Termín konání/Date: 10. – 23. 10. 2011
Velvyslanectví Estonské republiky v Praze/Estonian Embassy in Prague Na Kampě 1, Praha 1/Prague 1 Tel.: +420 257 011 180 E-mail: embassy.prague@estemb.cz www.estemb.cz
Místo konání/Place: Letohrádek královny Anny/Royal Summer Palace of Queen Anne Organizátor/Organizer: Czech Architecture Week, Správa Pražského hradu /Prague Castle Administration Spoluorganizátor/Co–organizer: Hlavní město Praha, URM Praha /Capital City of Prague, The City Development Authority Prague
To znamená jak vyprávění příběhů o moři, tak vyprávění příběhů u moře. Místa, kde se dosud vyráběla elektřina, jezdily vlaky, byli drženi vězni, kde byly umístěny jednotky sovětské Baltské flotily nebo se přestavovaly pancéřované torpédoborce, se otevřela a mění se přitažlivé objekty – muzea, koncertní sály, stezky pro pěší, centra interdisciplinárních umění atd. Dalo by se říci, že se město vrací ke svému vlastnímu rytmu. Pro proces, který byl bezesporu nevyhnutelný, se projekt hlavního města kultury stal svým způsobem katalyzátorem. Na pražském Týdnu architektury Estonsko představuje projekt realizovaný v rámci programu Tallinn 2011 hlavní město kultury, v jehož rámci jsou lidé zváni do zapomenutých míst nalézajících se nedaleko od pobřeží, ale současně mimo hlavní dopravní trasy. Jedná se o zajímavý a několik různých historicko–kulturních vrstev spojující nápad: Slaměné divadlo (Po~ huteater) podle návrhu architektonického studia Salto pro divadlo NO99. V místech, kde teď působí Slaměné divadlo, se nacházel v sovětských dobách zábavní a oddechový park pro důstojníky Rudé armády, kam běžný občan neměl přístup. Po odchodu cizích vojsk zůstalo místo, stejně jako předtím, stranou zájmu. Ale jak se zdá, bohatý a pestrý program Slaměného divadla spolu s divadelní budovou ze slámy mu vdechl nový život. Ve změti různých dob a vlivů je sláma jako stavební materiál něčím nadčasovým, něčím, co k Estonsku odjakživa patří.
discussions and an exchange of ideas – how to proceed, how to shape the urban environment to bring it closer to people and be more social, how to consider different wishes while maintaining a balance and how the city and sea can be merged as organically as possible? The land along the coast was considered a border zone during the Soviet period and was therefore subject to special requirements, as well as testing people's imagination – several sections of the coastline remained strictly closed to ordinary people and one could only listen to stories told by grandparents about different cultural and historical objects that were once located there. Military objects that are gloomy, silent, abandoned and without a purpose can even be found today along the seashore (all over Estonia). Although the sea is something inherently characteristic of Estonia, something that has deeply affected people, culture and the economic activities of the people (maybe even their survival) for thousands of years, today's inhabitants of Tallinn have never had a chance to 'tie the knot' with the sea. In some places, it is impossible to access the sea – and where it's possible, it involves lots of trouble and efforts. One of the purposes of the Capital of Culture is to bring the city and sea closer to each other again – to open the city up to the sea. Telling stories about areas along the coastline is the thread through the cultural programme of the Capital of Culture. This will mean telling stories in different forms and also
Velká část estonských dětí tráví léto na venkově u prarodičů, kde se chovají slepice a ovce a někdy i krávy. Kolem domu je zahrada s jabloněmi a bobulovitými keři, o kousek dál pole, na kterém se pěstují brambory a obilí. Po podzimní sklizni zůstávají na polích role nebo balíky slámy různých tvarů a velikostí. Po nich se dá lézt a skákat, to je něco, co děti, které žijí na venkově nebo jezdí na venkov k příbuzným, moc dobře znají. Sláma je pro estonskou venkovskou kulturu typickým a svébytným materiálem. Teď se ale tahle sláma ocitla ve městě a nabízí místním obyvatelům možnost zažít divadlo v jedinečné formě. Slaměné divadlo je bohužel, ve své fyzické podobě pouze dočasným objektem, který bude koncem roku 2011 demontován. (Zajímalo by mě, co se asi se slámou stane?) Je to stejné jako s divadelním představením – odehrává se tady a teď, je to intenzivní a blízko a potom už to není. Ale na pražském Týdnu architektury si můžete Slaměného divadla užívat až do samého konce! This year, Tallinn has been chosen to bear the title of European Capital of Culture. This has definitely changed the capital of Estonia, where approximately a third of Estonia's population total reside, by revealing powerfully and boldly some of the features that were hidden until now. The duties, opportunities and challenges that accompany the status of a capital of culture have ignited
telling different stories (still using different formats) about the sea. The places where electricity was once manufactured, where trains used to go, prisoners were kept, the units of the Baltic Red Flag fleet were located and armoured torpedo boats were reconstructed are now open again and becoming popular sites – museums, concert halls, walking trails, interdisciplinary art centres, etc. In other words, we can say that the city is returning to its regular and inherent rhythm. The process is certainly inevitable, but quite probably everything linked with the Capital of Culture has worked as a catalyst. Estonia is represented at the Architecture Week Prague 2011 with a project that was carried out within the framework of Tallinn – Capital of Culture 2011 – which invites people back to a place that is not located very far from the coastline, but is one that is not a part of regular routes and is, therefore, almost forgotten. This is an exciting venture that brings together a number of very different historical and cultural layers – the Straw Theatre, which was designed by Salto Architectural Bureau for NO99 Theatre. The place where the Straw Theatre is now located was an entertainment and recreation park for Soviet Army officers during the Soviet period, and common people had no access to this place. Once the occupational armies left Estonia, the place remained remote and unused. But now it seems
that the diversified and colourful programme of the Straw Theatre with the theatre itself, which is built of straw, has breathed new life into this place. As a building material, straw seems to bring together different times and periods in this fusion of different eras and influencing agents, and it represents something that has been a part of Estonia since ancient times. A large number of Estonian children still spend their summers in the countryside, on the farms of their grandfathers and grandmothers, where chicken, sheep and often cows live. The country houses are surrounded in orchards and berry gardens, and potato and grain crop fields can be seen in the distance. The autumn harvest leaves straw bales or stacks of different sizes and shapes behind in the fields. Children who either live in the countryside or visit their relatives there know well how to climb bales and have fun. Straw is a material that is very common and inherent in Estonian agricultural traditions. Now, straw has come to town, by offering the urban population the opportunity to enjoy a unique type of theatre. Unfortunately, the Straw Theatre as a physical object is short–lived and will be taken down at the end of summer 2011 (I wonder what will happen with the straw?). Just like a stage play – it happens here and now, it is intense and close, but inevitably it just has to disappear. But the Straw Theatre will be at Architecture Week Prague 2011 – until the very end!
02_Vystavy 1.qxd
30.9.2011
18:59
StrÆnka 46
02_Vystavy 1.qxd
Carl–Dag Lige
Hosté/Guests
Stavební boom v Estonsku od konce 90. let do roku 2008 umožnil vznik komerční zástavby, nových veřejných budov a obytných projektů nejen v metropoli Tallinnu, ale i v menších městech. Navzdory urbanistickým problémům, vyprodukovaly tyto plodné roky řadu kvalitní architektury v různých částech Estonska. Carl–Dag ve své přednášce představí práce z poslední doby od estonských architektů, jež přistupují k architektuře jako ke „kulturní praxi“ (Kipnis) – promluví o práci architektů, kteří pracují s nápady, koncepty a strategiemi, na rozdíl od těch, kteří využívají formální strategie orientované na zisk a kvantitu.
46/47
Architecture professor Jeffrey Kipnis has made a distinction between three kinds of models of architectural knowledge: (1) architecture as a service driven by commercial and business interests, (2) architecture as an applied science driven by building norms, reproducibility and quantitative strategies,
and (3) architecture as a cultural practice driven by humane discourse and conceptual thinking. Every building reflects a particular balance between those components. The building–boom in Estonia from the end of 1990's to 2008 gave rise to commercial developments, new public buildings and housing projects not only in the capital Tallinn, but also in smaller towns. Despite the problems in urban planning, the boom–years produced diverse high–quality architecture in several parts of Estonia. Carl–Dag's lecture introduces the recent work of some of those Estonian architects who approach architecture as a 'cultural practice' (Kipnis) – he will speak about the works of those architects who work with ideas, concepts and discourse–driven strategies rather than of those who use profit oriented and quantitative formal strategies.
CV Carl–Dag Lige (*1982) Carl–Dag Lige je historik a kritik architektury. Působil jako výzkumný pracovník v Estonském muzeu architektury a jako manažer vzdělávání u dánské kanceláře BIG (Bjarke Ingels Group). Carl–Dag pravidelně přispívá do estonského kulturního týdeníku Sirp a architektonického magazínu Maja. V současné době pracuje jako project manager v Estonském centru architektury (ECA).
18:59
StrÆnka 47
Salto Architects
Carl–Dag Lige Přednáška/Lecture: Současná estonská architektura. Vybraná témata/Contemporary Architecture in Estonia. Selected Themes. Přednášející/Lecturer: Carl–Dag Lige Kdy/When: čt 20. 10. 2011 od 19.00 hodin/Thu 20. 10. 2011 at 7 pm Kde/Where: Národní technická knihovna/National Technical Library, Technická 6, Praha 6 Organizátoři/Organizers: Estonian Centre of Architecture (ECA)/Estonian Centre of Architecture (ECA), Velvyslanectví Estonské republiky/Estonian Embassy Partner/Partner: European Union Regional Development Fund Téma/Topic: Profesor architektury Jeffrey Kipnis rozlišuje tři různé modely architektonické tvorby: 1. architektura jako služba poháněná komerčními a obchodními zájmy, 2. architektura jako aplikovaná věda poháněná stavebními normami, reprodukovatelností a kvantitativními strategiemi a 3. architektura jako kulturní praxe poháněná lidským faktorem a konceptuálním myšlením. Každá budova odráží specifickou rovnováhu mezi těmito složkami.
30.9.2011
Carl–Dag Lige (*1982) is an architecture historian and critic. His experience includes working as a researcher at the Estonian Architecture Museum and as a knowledge–manager at BIG Bjarke Ingels Group (DEN). Carl–Dag writes regularly for the Estonian cultural weekly Sirp and for the Estonian architectural review Maja. He currently works as a project manager at the Estonian Centre of Architecture.
Estonské centrum architektury/Estonian Centre of Architecture Estonské centrum architektury (ECA) bylo založeno v roce 2008. Soustředí se na rozvíjení architektonické kultury v Estonsku a propagaci současné estonské architektury v zahraničí. ECA je nezisková organizace, momentálně zaměstnává šest osob. Estonian Centre of Architecture (ECA) was established in 2008. ECA's activities focus on developing architectural culture in Estonia and promoting contemporary Estonian architecture abroad. ECA is a non–profit institution, currently with a staff of six persons.
Kontakt/Contact www.arhitektuurikeskus.ee
Přednáška/Lecture: Slaměné divadlo a další/The Straw Theatre and Beyond Přednášející/Lecturers: Salto Architects (Maarja Kask, Ralf Lo~ oke, Karli Luik) Kdy/When: čt 20. 10. 2011 od 18.00 hodin/Thu 20. 10. 2011 at 6 pm Kde/Where: Národní technická knihovna/National Technical Library, Technická 6, Praha 6/Prague 6 Organizátoři/Organizers: Estonian Centre of Architecture (ECA)/Estonian Centre of Architecture (ECA), Velvyslanectví Estonské republiky/Estonian Embassy Partner/Partner: European Union Regional Development Fund
Téma/Topic: Přednáška se zaměřuje na projekt Slaměného divadla, který bude prezentován na výstavě Arch Cities v rámci festivalu Architecture Week 2011. Kromě Slaměného divadla představí architekti další projekty z nedávné doby v Estonsku i v zahraničí. Salto: „NO99 Slaměné divadlo je objekt na pomezí mezi čistě funkční stavbou na jedné straně a uměleckou instalací na druhé. Slaměné divadlo vzniklo při příležitosti jmenování Tallinnu Evropským městem kultury, pro speciální letní program divadla NO99 probíhající od května do října 2011. Je to současná stavba, fungující půl roku, postavená pro konkrétní účel, funkci a místo.“ Salto's lecture focuses on the Straw Theatre project, which will be exhibited at the 'Arch Cities' exhibition during the Architecture Week Prague 2011. In addition to the Straw Theatre, the architects give an overview of their recent projects in Estonia and abroad. Salto: 'NO99 Straw Theatre is an object standing on the verge of being a pure
functional container on the one hand, and an art installation on the other. The Straw Theatre is built on the occasion of Tallinn being the European Capital of Culture, to house a special summer season programme of theatre NO99, lasting from May to October 2011. Thus it is a temporary building, operating for half a year, built for a specific purpose, programme and location.'
Salto Architects Maarja Kask (*1979), Ralf Lo~ oke (*1978) a Karli Luik (*1977) založili studio Salto v Tallinnu v roce 2004. Firma se zaměřuje na architektonickou praxi od interiérového designu po umělecké projekty, urbanismus nebo krajinářství. V posledních letech získalo Salto ocenění ve více než čtyřiceti architektonických soutěžích v Estonsku i v zahraničí. Maarja Kask (*1979), Ralf Lo~ oke (*1978) and Karli Luik (*1977) founded Salto in Tallinn, Estonia in 2004. It is an
office devoted to architectural practices from interior design and art projects to landscape architecture and urban planning projects. In recent years Salto has gained prizes in over 40 architectural competitions in Estonia and abroad.
Kontakt/Contact www.salto.ee
02_Vystavy 1.qxd
30.9.2011
18:59
StrÆnka 48
02_Vystavy 1.qxd
30.9.2011
18:59
StrÆnka 49
Estonská architektura/Estonian architecture
proto není nijak odizolovaná a nabízí zážitek ze surového materiálu, který klade důraz na symbolickou rovinu životního cyklu tohoto ekologického materiálu.
NO99 Slaměné divadlo /NO99 Straw Theatre Skoone Bastion, Tallinn, Estonsko/Estonia
Hosté/Guests
Architekti/Architects: Salto AB Plocha/Area: 440 m2 Autoři/Credits: Maarja Kask, Karli Luik, Ralf Lo~ oke, Pelle–Sten Viiburg Návrh/Project year: 2010–2011 Foto/Photographs: Martin Siplane, Paul Aguraiuja, Karli Luik/Martin Siplane, Paul Aguraiuja, Karli Luik
48/49
NO99 Slaměné divadlo je objekt na pomezí mezi čistě funkční stavbou a uměleckou instalací. Slaměné divadlo vzniklo při příležitosti jmenování Tallinnu Evropským městem kultury, pro speciální letní program divadla NO99 probíhající od května do října 2011. Je to současná stavba, fungující půl roku, postavená pro konkrétní účel, funkci a místo. Slaměné divadlo stojí v centru Tallinnu, na místě bývalé bašty Skoone, jednoho z nejlépe zachovaných barokních opevnění v Tallinnu. Na počátku 20. století fungovala bašta jako veřejná zahrada a během sovětské nadvlády to byla více méně uzavřená rekreační oblast pro sovětské námořníky, s dřevěným pódiem letního divadla a parkem. Poté, co letní divadlo shořelo, a sovětské jednotky odešly, zůstala bašta na dvacet let opuštěným a zanedbávaným místem v centru města s nevyjasněnou vlastnickou strukturou a neuskutečněnými developerskými plány. V tomto kontextu je Slaměné divadlo pokusem místo vyzdvihnout a dočasně oživit, vyzkoušet jeho potenciál a začít jej znovu využívat,
to vše s ohledem na jeho historické pozadí. Hlavní pravoúhlá hmota divadla stojí na stejném místě, kde bývala vojenská letní scéna, přičemž jedno křídlo svažujícího se schodiště slouží jako zakrytý přístup do samotného divadla. Stavba je obklopená různými zábavnými prvky, jako jsou obří šachy, stolní tenis, houpačky nebo pec. Dramatický vzhled budovy vychází z jejího umístění a z její černé, nekompromisní hlavní hmoty kontrastující s ustupujícím „ocasem s artikulovanou hranatou střechou. Kromě toho nelze vynechat materiálový efekt – odhalené balíky slámy nastříkané černou barvou. Slaměné divadlo je jedinečným příkladem využití slámy na stavbu velké veřejné budovy s vytříbenou architektonickou formou. Slaměné zdi jsou zajištěné příhradovými vazníky, díky čemuž vznikla ojedinělá konstrukce. Budova je dočasná,
NO99 Straw Theatre is an object standing on the verge of being a pure functional container on one hand, and an art installation on the other. The Straw Theatre is built on the occasion of Tallinn being the European Capital of Culture, to house a special summer season programme of theatre NO99, lasting from May to October 2011. Thus it is a temporary building, operating for half a year, built for a specific purpose, programme and location. The Straw Theatre is built in central Tallinn, on top of the former Skoone bastion, one of the best preserved baroque fortifications of Tallinn. At the beginning of the 20th century, the bastion worked as a public garden, and during the Soviet era it was more or less restricted recreational area for the Soviet navy with a wooden summer theatre and a park on top. With the summer theatre having burnt down and the Soviet troops gone,
for the last 20 years the bastion has remained a closed and neglected spot in the centre of town with real estate controversies and several failed large–scale development plans. In such a context, the Straw Theatre is an attempt to acknowledge and temporarily reactivate the location, test its potential and bring it back to use, doing all this with equally due respect to all historical layers of the site. The rectangular main volume of the theatre is situated exactly on the same spot as the navy summer theatre, and one descending flight of stairs of the latter is used as a covered walkway and entrance area to the Straw Theatre. The building is surrounded by various outdoor recreational functions including an oversized chess board, table tennis, swings, and a baking oven, all with a non–commercial and pleasantly low–key feel.
1
3 2
4 5
1 – 5 – No99 Slaměné divadlo, Salto Architects/ No99 Straw Theatre, Salto Architects
The dramatic appeal of the building stems from its contextual setting on the site and its black, uncompromisingly mute main volume contrasting with a descending „tail“ with an articulate angular roof. And of course one cannot escape the effect of the material – uncovered straw bales, spraypainted black. The Straw Theatre is a unique occasion where straw has been used for a large public building and adjusted
to a refined architectural form. For reinforcement purposes, the straw walls have been secured with trusses, which is a type of construction previously unused. As the building is temporary, it has not been insulated as normal straw construction would require but has been kept open to experience the raw tactile qualities of the material and accentuate the symbolic level of the life cycle of this sustainable material.