Nácvik sborových úprav na Cantus choralis 2019 – tentokrát s pomocí

Nácvik sborových úprav na Cantus choralis 2019 – tentokrát s pomocí Looperu BOSS RC-300

LUBOŠ HÁNA

Summary

The paper deals with the use of the looper BOSS RC-300 in the practice of author ‚s arrangements by Luboš Hána and classical choral compositions in choral practice. Part of the article is a musical score of an innovative arrangement of the folk song Týnom, Tánom – Timor, Amor.

Již tradiční součástí posledního jednacího dne sympozia Cantus choralis bývá nácvik sborových skladeb, jehož cílem bylo letos stejně jako v předchozích ročnících ukázat možné způsoby práce se sborem a představení nových sborových aranžmá, která mohou vhodně obohatit repertoár našich smíšených sborů. Letošní workshop však měl oproti těm předchozím ještě další cíl, a to ukázat možnosti, které skýtá přístroj zvaný looper, konkrétně pak model BOSS RC 300. Podstatou tohoto přístroje a jeho hlavním principem je možnost zaznamenat interpretovaný hudební materiál, který má přesně definovanou délku, a k němu následně v reálném čase přihrávat libovolný počet dalších stejně dlouhých hudebních stop. K první vytvořené stopě, která se jako smyčka neustále opakuje (anglicky loop = smyčka) pak lze přihrávat další hudební materiál, a to buď přímo k původní stopě, a nebo do dalších dvou, jimiž model BOSS RC-300 disponuje. Ty mají stejnou délku jako stopa původní, výhodou je pouze možnost jejich samostatného editování. Aniž bychom využívali všechny nepřeberné možnosti, jimiž BOSS RC-300 disponuje (editace zvuků, použití rozličných zvukových efektů, transpozic a podobně), přistupujme k přístroji primárně jako k jednoduchému, avšak velmi kvalitnímu nahrávacímu zařízení, které dokáže věrně zachytit a s pomocí připojeného reprodukčního zařízení (kombo apod.) vše nahrané následně zopakovat. Nabízí se zde tedy skvělá možnost nahrát po sobě více sborových hlasů (případně i všechny party) skladby nebo její části, což může výborně posloužit jako studijní materiál pro sbormistra/interpreta, nebo pro ostatní sboristy. To vše lze uskutečnit buď přímo během zkoušky, v tomto případě workshopu, nebo o samotě a potom následně po vyexportování celku nebo jednotlivých hlasů zaslat elektronickou cestou ostatním zpěvákům např. ve formátu WAV. V našem popisovaném případě jsme využili zařízení během workshopu, kterého se zúčastnilo asi 40 přítomných hostů sympozia. Jak již bylo výše uvedeno, zvolený časový úsek, který hudební smyčka trvá, je po prvním nadefinování neměnný a další nahrávané stopy jsou limitovány jeho délkou. Tento časový interval se může přesně shodovat s délkou nahrávaného hudebního materiálu. To využijeme především v hudbě moderní (rytmické – taneční) tedy takové, která má stálé tempo. Opakující se smyčka zde tedy vytváří souvislý hudební tok (bez pauzy). Pokud však pracujeme se skladbou, která není tzv. rytmická (je ve volném

tempu), pak není nutné, aby hudba stále plynula, ba naopak, je žádoucí, aby mezi jejím opakováním byla odpovídající pauza. Odstartování nahrávky tedy nemusí být shodné se začátkem skladby, stejně jako konec tracku nemusí navazovat bezprostředně po skončení prvního nahraného úseku, který definuje délku dalších přihrávaných hlasů. Pro následnou orientaci při nahrávání dalších hlasů do prvotní stopy je však i v tomto případě výhodné vytvořit nějaké záchytné body, které pomohou synchronizovanému začátku (např. slabé odpočítání ts – ts). První skladba, se kterou jsme na workshopu pracovali, byla právě z této druhé kategorie, tedy skladba ve volném tempu. Janáčkova Láska opravdivá pro smíšený sbor v transkripci Josefa Říhy patří mezi oblíbené sborové skladby, vyžadující především citlivé provedení jednotlivých frází. Ve skladbě nejsou žádná složitá intonační úskalí, pomineme-li riziko celkového intonačního „padání“ sboru, které může být zapříčiněno hlasovou únavou či nedůslednou intonací. Pozornost tedy směřuje především k nácviku jednotného frázování s ohledem na přesvědčivou výslovnost textu. V tomto ohledu je tedy stěžejní příkladná práce sbormistra, který zpěvákům dokáže dirigentsky přetlumočit a nejlépe pak přímo předzpívat své pojetí skladby. A pokud je schopen zrealizovat na patřičné úrovni i další hlasy skladby, je tak možné vytvořit celkovou nahrávku, která naprosto přesně odráží sbormistrovo pojetí nacvičované skladby. Při pohledu do partitury skladby je zřejmé, že part spodního hlasu, tedy basu je mimo dostupný rozsah hlasu ženského (velké G). Nejvyšším tónem sopránu je tón es2, což je tón naopak zdánlivě nedostupný hlasům mužským. Pokud však zvážíme možnost využití falzetu, pak je možné tento tón zazpívat i v mužském provedení. V případě, že tímto tónem sbormistr (resp. ten kdo realizuje samostatně všechny pěvecké party) nedisponuje, nestane se nic zásadního, když dané takty zazpívá o oktávu níž. Samozřejmě tím dojde k přehození hlasů, ale ve výsledku nám nejde o zkoumání sborové sazby, ale o usnadnění nácviku jednotlivých frází či dokonce vytvoření kompletního náslechu písně. Při nahrávání písně do looperu je pochopitelně třeba důkladná předchozí příprava v několika aspektech: 1.

Je třeba se seznámit s procesem nahrávání po stránce manuálního1 zvládnutí přístroje. Jde o samotný proces započetí a ukončení nahrávání, dále pak nastavení citlivosti mikrofonu. Je velmi důležité, aby tato citlivost byla nastavena téměř na minimum, jinak je nahrávka při dalším vrstvení hlasů záhy zvukově přehlcena a přístroj nefunguje správně! Pro dobrý pěvecký výkon je zásadní také optimální úroveň odposlechu předchozích nahraných stop v poměru k aktuálně nahrávané stopě. 2. Nezbytná je příprava a nahrávací strategie v souvislosti s volbou pořadí nahrávaných hlasů. To je primárně odvislé od toho A) který hlas je pro nás ten přirozený, B) v kterém hlasu je melodie, C) které hlasy jsou doprovodné, případně nemají kontinuální hudební linku (délka pauz se realizuje mnohem složitěji, především pak z hlediska následné orientace) 3. Jelikož přístroj disponuje třemi nezávislými stopami, je dobré rozvrhnout strategicky jednotlivé hlasy do těchto stop. Toho se nechá následně využít při dalším přehrávání samostatných hlasů jednotlivým hlasovým skupinám. Zásadním přínosem při využívání looperu, který si sbormistr uvědomí teprve při samostatné realizaci nahrávky, je to, že takto získává řadu konkrétních informací o sborové problematice skladby. Projde si všechny pěvecké party po stránce intonační, pozná všechna jejich pěvecká úskalí, a především, dospěje k lepšímu porozumění skladby po stránce výrazové a textové. Zajímavým jevem tak je skutečnost, že ačkoli si sbormistr myslí, že již dávno má konkrétní představu o ideální interpretaci, dochází v průběhu přihrávání dalších hlasů, nebo při jejich následném vrstvení (tedy zdvojování, ztrojování

atp. jednoho stejného hlasu) k poznání, že se jeho původní pojetí mění a jaksi vyvíjí. Tento přirozený vývoj interpretačního pojetí skladby, obvykle směrem k tempům pomalejším, může být mimochodem umocněn skutečností, že s nově přibývajícími nahranými hlasy se „zvětšuje“ počet znějících zpěváků a těleso „zbytňuje“ a stává se méně hybné. Nahrávka se tak postupně mění z komorního obsazení ve větší těleso, mající v otázce hudební kinetiky jiné interpretační vlastnosti. Dalším přínosem je pochopitelně využití přístroje k nácviku jednotlivých sborových hlasů po stránce intonace. Můžeme tedy určité hlasové skupině přehrát již nazpívanou stopu. To nám může při sborové zkoušce velmi ušetřit hlas, případně můžeme tuto dílčí stopu vyexportovat separátně a zaslat elektronicky vybraným zpěvákům, kteří se hlas mohou naučit samostatně. Tuto praxi samozřejmě využívají sbory již dávno např. za pomoci exportování daného hlasu z programu Sibelius. V tomto případě však chybí důležité hudebně výrazové a textové aspekty skladby. (Obr. 1) Další skladba, která na středečním workshopu zazněla, již spadá do odlišné kategorie způsobu práce s looperem, tedy takové, kdy se časový interval smyčky přesně shoduje s délkou nahrávaného hudebního materiálu. Tento způsob, jak již bylo výše uvedeno, používáme u skladeb rytmických, tanečních atp. Během workshopu se jednalo o vlastní úpravu slovenské lidové písně Týnom – tánom ve velmi netradičním pojetí. Úprava Týnom, Tánom – Timor, Amor, nese podtitul Jihoslovenská lidová sambaba a je psaná v rytmu samby. Po stránce rytmické je pro amatérské zpěváky poměrně velmi složitá, a to nejen kvůli odlehčené realizaci tanečního rytmu samby, ale i z hlediska samotného přečtení rytmu z notového zápisu. Aprávě při tom je looper obrovským pomocníkem. (Obr. 2) Rytmus 2. a 3. taktu lze předzpívat a nahrát v reálném čase během necelé půl minuty a následně několikrát pustit celému sboru. V ten okamžik má sbormistr „volné ruce“ a může pomáhat jednotlivým hlasovým skupinám s pochopením intonačních a harmonických souvislostí dané části. V tomto případě se jedná o zahuštěný akord F moll11 , kde má každý tón specifickou vazbu k tónice (tón F). Vnitřní hlasy, které jsou tenzemi akordu,2 spolu vytváří akord Es dur. Je na individuálním pojetí a harmonickém cítění jednotlivých zpěváků, zda svůj tón odvozují od basu, tedy tóniky, a nebo zda se orientují právě pomocí vztahu k vnitřním hlasům, tedy zmiňované Es dur. (Obr. 3) Ve výše uvedeném příkladu – takty 4–7 (v partituře jsou na dvou stranách, proto jsou graficky takto rozstřižené) jsou tři rytmická pásma. Nabízí se právě využití tří separátních stop, jimiž looper RC 300 disponuje a nahrání zvlášť basové a tenorové linky. Zbylé tři ženské hlasy, které postupují syrrytmicky, jsou nahrány do třetí zbylé stopy. I zde platí, že pěvecká nápověda předzpěváka je významnou pomocí i v případě, kdy není schopen realizovat daný part v předepsané oktávě. V našem případě jsem nebyl schopen realizovat part sopránu a zpíval jsem jej o oktávu níž. Pokud je sbormistr schopný realizovat partituru bezchybně včetně náležitého stylového provedení, urychlí tento postup výrazně nácvik skladby nejen po stránce rytmické a intonační, ale především poskytne zpěvákům přesnou představu o jejím požadovaném stylovém pojetí. V současné době jsme svědky toho, že české sbory a vokální ansámbly dokonale imitují špičkové světové vokální skupiny (Rajaton, Take6, The Real Group a další). Přiznejme si, že je to dáno především tím, že mají interpretaci skladeb dokonale naposlouchanou v jejich profesionálním provedení a dané skladby následně pouze napodobují. U skladeb nových, které neposkytují tuto možnost poslechu původního profesionálního provedení, je looper v rukách sbormistra – předzpěváka – obrovským pomocníkem.

Obrazová příloha

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Poznámky

1 Zde si trochu protiřečíme, když používáme termín „manuální“ a přístroj ovládáme de facto nohama.

Looper BOSS RC-300 je totiž primárně looperem kytarovým, nicméně jeho využití ve vokální hudbě je velmi příhodné (vzpomeňme zpěváky, kteří jej úspěšně používají, či používali – Ondřej

Ruml, Jitka Šuranská †2019) 2 Akordická tenze je pojem označující vyšší akordické tóny, tedy např. nónu, undecimu, tercdecimu

Résumé

Příspěvek pojednává o využití looperu BOSS RC-300 při nácviku autorských aranžmá Luboše Hány i klasických sborových skladeb ve sborové praxi. Součástí příspěvku je notová partitura novátorské úpravy lidové písně Týnom, Tánom – Timor, Amor. Klíčová slova: sborová aranžmá, workshop, sborový nácvik, looper BOSS RC-300. Keywords: choir arrangements, workshop, choir training, looper BOSS RC-300. PhDr. Luboš Hána, Ph.D., narozen v Jirkově, studoval na PF v Ústí nad Labem obory HV-AJ, poté HV a sbormistrovství. Od roku 2002 vyučuje tamtéž různé praktické i teoretické disciplíny (metodiku sborového nácviku, sluchovou analýzu, hudební nauku atd.). Je sbormistrem Komorního smíšeného sboru VENTILKY, na PF UJEP založil a vede sbor NONA. Je uměleckým ředitelem sborového festivalu Jirkovský Písňovar. luboshana@seznam.cz www.ventilkyjirkov.cz | www.jirkovskypisnovar.cz