Ve zkratce

Michal Varady obdržel jmenování děkanem PřF UJEP na další 4 roky

Doc. RNDr. Michal Varady, Ph.D., převzal z rukou rektora doc. RNDr. Martina Baleje, Ph.D., jmenování děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Staronový děkan navazuje na předchozí čtyřleté vedení ústecké přírodovědecké fakulty, v jejímž čele bude po dobu svého druhého funkčního období stát do 31. 10. 2026.

„Přírodovědecká fakulta je mojí mateřskou fakultou. Proto s potěšením sleduji, jak se v posledních deseti letech pozitivně rozvíjí i stabilizuje. Je to fakulta s nejvýznamnějším podílem vědeckovýzkumné činnosti na UJEP, v moderní budově Centra přírodovědných a technických oborů navíc získala špičkové vybavení a laboratoře. Doc. Varadyho si vážím za usilovnou práci, kterou ve vedení fakulty odvádí, a přeji mu hodně sil i energie do dalších 4 let,“ uvádí rektor Martin Balej.

Český výzkumný tým FSE UJEP upoutal pozornost na mezinárodním poli v oblasti kosmického výzkumu

Tým pod vedením PhDr. Kateřiny Bernardové prezentoval na kongresu Mezinárodní astronautické federace (IAF) výstupy z projektu Aplikace psychosociálního přístupu k identifi kaci a posílení adaptačních mechanismů člověka během dlouhodobých pilotovaných kosmických letů do hlubokého vesmíru. Základem projektu je autorský model sociálního výzkumu Kateřiny Bernardové (katedra sociální práce FSE UJEP), který vytvořila a 25 let ověřovala s tehdejším týmem v prostředí rezortu obrany ČR.

Na zmíněném Kongresu IAF 2022 (Paříž) byl stěžejním bodem jejich příspěvku čtyřměsíční simulovaný let šestičlenné posádky vesmírné lodi SIRIUS 19 do hlubokého vesmíru s plněním přesně stanoveného programu činností a náročných vědecko-výzkumných úkolů včetně simulace výstupů mimo vesmírnou loď po přistání na Měsíci.

Prezentace českého týmu zaujala světovou jedničku ve vesmírné psychologii a kosmickém výzkumu prof. Nicka Kanase z University of California, San Francisco. Ten se o projekt velmi detailně zajímal a vyzval tým Bernardové k aktivní účasti na dalším mezinárodním kongresu IAF v roce 2023 v Ázerbájdžánu.

Podzim s Café Nobel

Během září a října proběhly tři přednášky v rámci cyklu Café Nobel, a to v Teplicích, Děčíně a v Tisé. Odpověď na otázku Od kdy koně provázejí člověka? dostali tepličtí posluchači. Koně sehráli v lidských dějinách významnou úlohu a jejich historická role se postupně měnila. V otázce jejich domestikace věda nedávno získala nové zásadní informace. I o tom povídal Mgr. René Kyselý, Ph.D., z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Děčínské publikum navštívila egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D., z Českého egyptologického ústavu Filozofi cké fakulty UK v Praze. Řeč byla o historii luštění hieroglyfů, neboť nedávno uplynulo 200 let od doby, kdy francouzský badatel Jean-François Champollion položil základy k odhalení skutečné povahy egyptského písma.

Říjnová přednáška v Tisé byla věnována tématu Lesk a bída detektoringu. Nástup detektoru kovů měl zásadní dopad na vývoj archeologie. O objevech i problémech, které masové rozšíření této technologie přineslo, mluvil ředitel pražského Archeologického ústavu Mgr. Jan Mařík, Ph.D.

Katedra výchov uměním má mezinárodně uznávané umělce

Rektor jednal s Martinem Krskem

Členka katedry výchov uměním PF UJEP Mgr. Šárka Coganová je čerstvou držitelkou dvou významných ocenění na mezinárodním uměleckém poli. První z cen převzala v září letošního roku za grafi ku na zadané téma „Hranice“ předloženou do přehlídky současného výtvarného umění Intersalon.

Druhý úspěch přišel o pár dní později na výstavě v Sankt Anna-Kapelle v německém Passau. „Zde Mgr. Coganová př evzala prestiž ní cenu Junge Kunst, př ič emž meziná rodní komise tentokrá t ocenila zejmé na její př í nos v prá ci s nový mi mé dii v alternativní grafi cké tvorbě ,“ pochvaluje si vedoucí katedry doc. Š avel. Š á rka Coganová je vý razný m umě lecký m i pedagogický m př í nosem ú stecké katedry vý chov umě ní m na PF UJEP. Vyuč uje zde zejmé na didaktiku vý tvarné vý chovy. Vzhledem k dlouholeté mu pů sobení na sportovní zá kladní š kole Arbesova v Jablonci nad Nisou má vynikají cí př edpoklady spojovat teorii s praxí a zá roveň ploš né vý tvarné vyjadř ová ní , zejmé na volnou grafi ku a alternativní grafi cké techniky.

Rektor UJEP Martin Balej jednal s bývalým protikandidátem a zároveň nově zvoleným senátorem za Ústecký kraj Martinem Krskem, společně diskutovali zejména o podpoře regionu a transformaci kraje. Rektor univerzity už v minulosti veřejně ohlásil podporu Martina Krska ve druhém kole senátních voleb, což vytvořilo předpoklad pro budoucí spolupráci, která se začala ihned rozvíjet.

„V mnoha ohledech se ztotož ň uji s prioritami Martina Krska, se který mi chce há jit zá jmy naš eho kraje v Sená tu. Zejmé na v oblasti dů razu na politiku srovná vá ní regioná lní ch rozdí lů v rá mci Č eska jsem s ní m zajedno,“ upozorňuje Martin Balej. „Považ uji za samozř ejmost, ž e do sená torské č innosti př enesu č á st volební ho programu rektora Martina Baleje, a to zejmé na v zastupová ní zá jmu Purkyň ovy univerzity, kterou považ uji za zá sadní element v rozvoji naš eho regionu,“ ř í ká Martin Krsek, který je také absolventem ú stecké univerzity.

DŮM UMĚNÍ zve na výstavu

Dům umění Ústí nad Labem vás srdečně zve na výstavu Gardening of Soul: Introduction. Vernisáž proběhne 7. prosince 2022 od 18:00 h, výstavu si poté můžete prohlížet až do 11. 3. 2023. Výstava je veřejným výstupem dlouhodobého projektu Fakulty umění a designu UJEP, který je zaměřen na problematiku umělecké refl exe fenoménu zahradničení chápanou v širších sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech. Tento projekt nazvaný Gardening of Soul: In Five Chapters je postupně budován ve spolupráci s celou řadou místních i zahraničních partnerů a jeho základní myšlenkou je posilování spolupráce mezi umělci, uměleckými institucemi a místními komunitami, a to formou společně realizovaných uměleckých děl využívajících různých prostředků uměleckého výzkumu, participativní práce a site-specifi ckých intervencí. Na výběru participujících umělkyň a umělců i konkrétních uměleckých děl spolupracoval Dům umění Ústí nad Labem s devíti uměleckými institucemi z Hongkongu, Chorvatska, Itálie, Islandu, Jihoafrické republiky, Německa, Rakouska, Ukrajiny a USA.

ujep.cz @ujepul

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) ujep.offi cial

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Milujete dobré víno?

Objevte vinné poklady severu

Severní Čechy, Ústecký kraj, Brána Čech. Tyto lokality se v posledních letech dostávají do popředí nejen díky úchvatné krajině Českého středohoří a Podkrušnohoří, ale také díky unikátním vínům, která zde vznikají. Právě sever v posledních letech zažívá jakousi vinařskou renesanci. Vznikají nová vinařství, na zrekultivované, dosud zarostlé svahy, se vrací vinná réva, rodí se fantastická vína a přibývá zajímavých netradičních akcí, kde je možné tato vína ochutnat.

Vinařství se lidé na severu věnovali už před stovkami let. Zmínku o darování vinic v okolí Litoměřic zachycuje Darovací listina Spytihněva II. již v roce 1057. Vždyť právě města Litoměřice a Mělník patřila v období středověku po Praze k největším vinařským regionům. Révu ale lidé úspěšně pěstovali také v okolí královských měst Most a Kadaň nebo na svazích Košťálova, kde je první zmínka o vinařství z roku 1496.

V průběhu staletí zažilo vinařství na severu několik pohrom. K těm největším patří třicetiletá válka a révokaz, který zlikvidoval všechny vinohrady. Pro nás nedávnou pohromou byla II. světová válka a odsun původních obyvatel. Velká část vinic i vinařství zanikla, co neskončilo s vysídlením, to poznamenala komunistická kolektivizace, která byla faktickým koncem podnikání v tomto oboru nejen na severu. I přesto vinařství na Mělnicku a Litoměřicku oněch 40 let přežilo například v rámci státních statků, školních vinic nebo šlechtitelské stanice.

Zásadní změnou byl listopad 1989, který od 90. let znamenal nepřetržitý rozvoj vinařství v tomto regionu. Stále vznikají nová mladá vinařství nejrůznějších velikostí, od drobných malovinařů po podniky s desítkami hektarů vinic. Podstatné je, že se do krajiny opět vrací vinice, a to mnohdy právě na svahy, kde byly ještě na začátku 20. století vinohrady. Region, který byl před rokem 1989 známý především extrémní průmyslovou zátěží a poškozeným životním prostředím, se mimořádně regeneroval a nyní se stává rájem turistů a milovníků vína. Tomu se přizpůsobují i vinaři.

Pryč jsou doby, kdy bylo možné ochutnat vína ze Žernosek nebo Roudnice jen na vinobraní v září, případně přímo u vinaře nebo v několika vybraných vinotékách. Vinaři už nesoustředí své síly jen na práci na vinicích a ve sklepech, ale také na vlastní prezentaci. Vznikla řada originálních vinařských akcí.

„Na jedné straně tu máme krásná vína a šikovné vinaře, úžasnou krajinu a místa v ní, a na straně druhé spoustu lidí, kteří milují víno a chtějí objevovat České středohoří. Bylo mi líto, že mají poměrně málo příležitostí, jak se potkat. Proto jsem před mnoha lety odstartoval akci Putování po vinicích Brány Čech, k té jsem přidával další a další. Snahou je propojit víno a vinaře se zajímavým místem v krajině. Aby si návštěvníci neodváželi jen poznatky z vinařství, ale aby vinařská akce byla skutečným zážitkem, na který budou vzpomínat,“ vysvětluje Michal Závada, malovinař, patriot a organizátor několika vinařských akcí na severu.

V jeho režii se vinaři a milovníci vína setkávají na vinicích Litoměřicka, Mostecka a Roudnicka, na méně známých zámcích nebo v dosud uzavřeném rozsáhlém historickém sklepení honosné vily v průmyslových Lovosicích. Vinařskou přehlídku tak mohou návštěvníci zažít například na nepříliš známém zámku Pátek na hranici Litoměřicka a Lounska nebo na zámku Skalka u Vlastislavi. „Velmi oblíbené je Putování po vinicích Velkých a Malých Žernosek v letních měsících. Provází milovníky vína po běžně uzavřených vinicích, kde na ně čekají vinaři. Společně si tak mohou popovídat nejen o víně, ale i o pěstování révy s názornou ukázkou. Především tato trasa nabízí skutečně úžasné výhledy na České středohoří a labské údolí,“ uzavírá organizátor.