Lysá hora by Václav Dobiáš

Česká republika

��

Lysá hora – jaro

Lysá hora – léto

Lysá hora – podzim

Lysá hora – zima

Chodim 2

su Ly

. . . bo

mam nohy

Obsah Lysá hora ve všech ročních obdobích Úvod a obsah Lysá hora viděna očima ... a Klub Lysařů Z historie Lysé hory Pověsti tradující se o Lysé hoře Ondráš – Pán Lysé hory Jak na Lysou horu Naučná stezka Současnost na Lysé hoře Zajímavosti v okolí Lysé hory Mapa Výhledy z Lysé hory Zimní sporty na Lysé hoře Lysá hora na katastru čtyř obcí Frýdlant n. O. – Brána Beskyd Na Lysé hoře a v okolí se stále něco děje Ubytování v okolí Lysé hory a poskytované služby Další sportovní a kulturní možnosti Oběti Lysé hory a Desatero zásad bezpečného chování na horách Fotograﬁe Lysé hory

2 3 4 5 6 7 8–9 10 11–13 14–15 16–17 18–19 20–21 22–23 24 25 26–27 28–29 30 31

Úvodní slovo Beskydy působí v každém ročním období tak malebně a jsou známy svojí unikátní a nikde jinde neviděnou krásou. Mají svá tichá zákoutí mezi horami, okouzlující výhledy do dalekého okolí, které nadchnout každého návštěvníka. A celé této oblasti dominuje Lysá hora – jako královna, a jen málokdo si při návštěvě našeho regionu nechá ujít výstup na její vrchol. Do rukou se vám tímto dostává dosud chybějící materiál o této beskydské dominantě. Věříme, že tento ucelený materiál vám pomůže a bude pomocníkem v orientaci v království Lysé hory. Doufáme, že volný čas strávený v našem regionu zanechá ve vašem srdci krásné zážitky a že se k nám budete rádi vracet ...

Po j ď te s námi proží t Lysou horu ... Beskydské informační centrum Frýdek-Místek

Lysá hora viděna očima ... člena Klubu Lysařů – Martin Liška, 86 let, Metylovice „Vyrostl jsem pod horou Ostrá a už v dětství jsem chodil na Lysou horu. Pracoval jsem v účtárně, proto jsem chodil na Lysou horu, abych měl nějakou fyzičku a to už mi zůstalo. Chodím zde dodnes Člen KPLH p. Liška a to každou neděli. Pamatuji také Petra Bezruče, byl to samotářský až plachý pán, který, když mu lidé chodili přát k narozeninám, raději utekl na Lysou horu.“ básnířkou a lidovou vypravěčkou – Františka Pituchová, známá také jako teta Fanka, 81 let, Frýdlant n. O. „Narodila jsem se pod Lysou horou. Celé dětství jsem se na ni dívala, když jsem pásávala krávy a vidím na ni i dnes ze svého domku. Komu Lysá nahlédla do kolébky, rád se vrací do Beskyd. Lysá je taková máma našich hor.“ Tímto se stala Lysá hora inspirací pro její básničky a písničky. Paní Františka mluví ve starohamerské mluvě a snaží se ji uchovat jako vzácnost, neboť je to mluva poctivých lidí, kterou okrášluje básničkami. fotografem – Jiří Janovský, 41 let, Frýdlant n. O. „Lysá hora je pro mě nejkrásnější kopec v Beskydách, velmi fotogenický a úchvatný v každém ročním období.“ malířem – Jan Satina, 68 let, Ostravice „Na Lysou jsem chodil kdysi i 2x denně a vždycky jsem tam potkal dobrou partu kamarádu, s kterou jsme povykládali, pozpívali a bylo veselo. Jsem s ní spjat duševně i fyzicky“.

Klub přátel Lysé hory Lysá hora má dokonce i své vyznavače, kteří 1. ledna 1981 založili Klub přátel Lysé hory. Lidově se jim říká „lysaři“ a nyní má klub 160 členů. Je obdivuhodné, jak za každého počasí dobývají vrchol, také jejich družnost a srdečnost je pozoruhodná. Někteří z nich přitom zdolají vrchol až 365krát do roka. Chodíval sem i Petr Bezruč, který poprvé na Lysou vystoupil v roce 1891 a naposledy ještě ve věku 88 let. Nejvíce Jan Satina výstupů celkem měl Rudolf Matušek 5159, Pod vrcholem Lysé (olej) v součastnosti Jaroslav Doležal 4350, z žen nejvíce Krieglerová Emilie 2084 výstupů. Udělují se odznaky za počty výstupů 100 bronzový, 250 stříbrný, 500 zlatý, 1000 platinový a 2000 výstupů diamantový. Skutečnost, že se na Lysou horu rádi vydávají i starší lidé, však neznamená, že hora dává svůj vrchol lacino. Naopak výstup do výšky 1323 m n. m., během něhož se skýtají skvělé pohledy do beskydských údolí, si žádá určitou výdrž a v některých úsecích se každý vyzývatel hory pořádně zapotí. Mezi Lysaře se můžete přidat i vy – každý je zde srdečně vítán, ať mladý či v kmetském věku. Nemusíte se zařadit hned mezi rekordmany – i jeden výstup za rok se přeci počítá ...

Z historie Lysé hory První zmínky o Lysé hoře jsou již z roku 1261, kde se objevuje pod názvem Lissa huera. Její význam vzrostl až s rozvojem turistiky na konci 19. století. O Lysou horu se vedly dlouholeté boje, protože se nacházela na území Slezska. Za doby panščizny byla majetkem panství frýdeckého. Od posledního šlechtického držitele, hraběte Jana Pražmy, se dostalo celé frýdecké panství i s Lysou horou do vlastnictví těšínských arcivévodů, členů císařské rodiny Habsburků. Za arcivévody Albrechta, někdy před rokem 1870, vybudovala Těšínská komora na Lysé hoře těsně pod vrcholkem dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína koňmo přijíždělo hlavně v době honů. Hojné české návštěvy se staly trnem v oku nacionálním Němcům. Lysá hora, majetek Habsburků, byla zdůrazňována jako symbol germánství. Aby byl na Lysé hoře zajištěn trvale německý vliv, byla na Lysé hoře v roce 1880 za hmotné podpory Těšínské komory a ostravských průmyslníků postavena útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta. Roku 1894 bylo započato s výstavbou nové útulny s názvem Erzherzog Albrecht-Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verein a otevřena byla v roce 1895. Vysoké ceny umožňovaly pobyt jen zámožné klientele. Hodně Čechů se začalo Lysé hoře vyhýbat, avšak nesmířili se s tím, aby se Lysá hora stala trvale německou državou. Znovu byly obnoveny vycházky na vrchol, zpívaly se zde lidové a národní písně, oživovaly se české lidové a národní tradice, vzpomínal se zbojník Ondráš ... Po roce 1918 patřila Albrechtova chata německým turistů, sdruženým ve spolku Beskiden-Verein, sekce Frýdek. Její kapacita však nepostačovala k ubytování všech zájemců, byla koncem roku 1933 dokončena noclehárna později zvaná Kamenný dům. 1. 10. 1933 byl na Lysé hoře položen základní kámen ke stavbě české chaty. Postavena byla za šest měsíců stavební ﬁrmou Nekvasil z Moravské Ostravy nákladem 602.000 korun a slavnostně otevřena byla v červnu 1935. Náklady hradili členové Klubu českých turistů z Ostravska. Obě chaty byly samostatně provozovány až do znárodnění po roce 1948. Pak byla chata českých turistů přejmenována na „Bezručovu chatu“, i když Petr Bezruč při svých výplazech zavítal jen do kuchyně chaty německých turistů, nezúčastnil se ani pokládání základního kamene v roce 1933, ani slavnostního otevření chaty v roce 1935, i když byl písemně pozván. Po znárodnění obě chaty vytvořily jeden celek pod názvem Bezručova chata na Lysé hoře. V bývalé Albrechtově chatě restaurační provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna Kamenný dům po skončení války připadl spojům. Albrechtova chata vyhořela v roce 1972, Bezručova chata vyhořela v roce 11. 2. 1978.

Pověsti tradující se o Lysé hoře Lysá hora je prý naplněna vodou až po okraj a voda se rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší svoje hříchy a přijde soudný den. Od věků ukrývá Lysá hora ve svém nitru Černé jezero a po staletí shlíží smrky na jejím vrcholu dolů mezi daremné a prostopášné lidi, kteří se snaží zbohatnout na darech přírody. Také v Lysé hoře je ukryto vojsko bájných slezských rytířů. Dokud nad horou ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Až se rozletí do dolin, tu z Lysé hory vyjedou rytíři na koních a budou bojovat s nepřítelem. Jedenkrát ročně na sv. Jana udeří tambor do bubnu a vojsko pak spí dále. Na Lysé hoře hluboko v jejím nitru je tajemná podzemní jeskyně s velikým pokladem, který hlídá obrovitý had, o němž nikdo neví, kde je přesně ukryt. V této jeskyni též sídlila čarodějnice „divá Hana“. Když Juráš zrádně zabil Ondráše a ostatní zbojníci byli chyceni nebo pověšeni, ujala se Hana hlídání Ondrášova pokladu. Jeden z chycených zbojníků prozradil na mučidlech tajný úkryt pokladu na Lysé hoře a zakrátko bylo do hor vysláno vojsko, aby čarodějnici a její jeskyni vypátralo a pokladu se zmocnilo. Když vojáci toto divé zákoutí na Lysé obklíčili a opatrně se blížili ke vchodu do jeskyně, na skále nad jeskyní se ozval strašlivý skřek čarodějnice Hany. Hana jim zahrozila pěstí, začala čarovat a v tu chvíli sjel z oblohy blesk, zaduněl hrom a veliká skála se dala do pohybu i se starou čarodějnicí. Ta se zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod do tajné podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velikého hada se zlatou korunkou na hlavě. Jiná pověst říká, že bájný had se zlatou korunkou žil na severozápadních svazích Lysé hory, pán všeho tvorstva v horách. Kudy se plazil, vypálil dnešní louky a paseky. Býval největším nepřítelem pytláků a zlodějů, kteří strojili lesní pych a kradli dřevo. Více o těchto pověstech a mnoho jiných naleznete v publikaci: „Z úst do úst: Lysohorské pověsti“, které pro Vás vydalo nakladatelství Beatris. www.beatris.cz

Ondráš – Pán Lysé hory Zbojník Ondráš žil v letech 1680-1715 a byl prvorozeným synem janovického fojta Ondřeje Fucimana a jeho ženy Doroty. Jeho rodina patřila k nejbohatším selským rodům na frýdeckém panství. Ondrášův otec dostal svého času k užívání na 20 let Lysou horu. Do školy chodil Ondráš ve Frýdlantě a pak na gymnázium v Příboře. Pro svou odbojnost, ba přímo divokost, byl však po 6 letech ze školy vyloučen. Ondráš se narodil v době, kdy byli sedláci zle utiskováni vrchností, která pošlapávala jejich odvěká práva, dokonce i nařízení samotného císaře. Ondráš s kamarádem Jurášem a dalšími vyrazili do hor. Na Lysé hoře založili zbojnickou družinu, jejíž společníci byli z Malenovic, Raškovic, Sedliště, Staříče, Paskova, Starého Města u Frýdku, od Těšína, ale i od slovenské Turzovky. Tak se zrodil legendární zbojník Ondráš, který chodil po beskydských dědinách a se svou zbojnickou družinou napravoval panské křivdy a útisk na prostém lidu. Mnoho dobrodiní, ale i veselých kousků vykonal zbojník Ondráš. O jeho činech šla pověst širokým krajem. Legendy také vyprávějí i pokladech, které Ondráš nashromáždil a ukryl v jeskyních na Lysé hoře. Podle úředních záznamů o škodách však kořist zbojníků nebývala příliš bohatá. Spíš to stačilo na jídlo k přežití a na nákup dalšího střeliva. Ondráš byl vůdcem zbojnické družiny, ale v hlavě jeho zástupce Juráše se postupně usazovala závist a touha vyniknout nad svého druha. Pověst praví, že se skupina sedmi zbojníků bavila v krčmě ve Sviadnově. Ondráš v tanci se svou milou – šenkýřovou dcerou Dorotkou – zapomněl na svůj kouzelný obušek. Žárlivý Juráš mu obušek vytrhl a Ondráše zabil. Ve skutečnosti se část zbojníků z Ondrášovy tlupy rozhodla vrátit k pokojnému životu. Slib beztrestnosti a vysoká odměna je zlákaly. Roku 1715, uprostřed zábavy ve sviadnovské hospodě, umírá Ondráš rukou Juráše. Ten spolu s ostatními zbojníky dopravil Ondrášovo tělo na frýdecký zámek, kde bylo čtvrceno a pro výstrahu rozvěšeno po stromech na frýdeckém panství. Zápi-sky ze soudního procesu, který se konal v roce 1716 vypráví o tom, že po Ondrášově smrti byl pozván zbojník Juráš se svými kumpány do Těšína pro dekret o udělení císařské milosti a vyplacena slíbená odměna. A tak Jiří Jurášek zvaný Juráš přišel spolu s dalšími zbojníky do Těšína a na místě se přesvědčil o tom, že padl do dobře nastražené léčky. Po předvedení před těšínského fojta jim bylo oznámeno, že budou vsazeni v železech do žaláře. Juráš rozpoutal rvačku, ale nakonec byli zbojníci přemoženi. Juráš byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1716 byl pro výstrahu popraven lámáním pomocí okutého kola.

Zbojník Ondráš

Jak na Lysou horu Pěšky z Ostravice – 8,5 km – červená značka Náročná a nejvíce frekventovaná trasa s velkým převýšením. A jak se dostat na Ostravici? Z Frýdku-Místku přes Frýdlant nad Ostravicí vlakem, autobusem nebo autem. z Visalají – 8,5 km – zelená a červená značka Nejpohodlnější trasa s nejmenším převýšením. Je vhodná pro děti i seniory, pro zimní výstupy na běžkách nebo v letním období na horských kolech. z Krásné – 6 km – žlutá značka Náročná trasa, která trvá asi 2 hodiny. Tato trasa je pro nadšené turisty, kteří milují borůvky, protože těch je po celé této trase opravdu hodně. z Ostravice přes Mazák – 8 km – modrá a červená značka Náročná trasa vedoucí kolem přírodní rezervace Mazák. z Ostravice přes přehradu Šance – 10 km – žlutá značka Náročná trasa, která trvá asi 2 a půl hodiny. Cesta vede okrajem Národní přírodní rezervace Mazácký prales. Územím, kterým se prochází, má velmi pěknou přírodu. z Pražma – 14 km – modrá a červená značka Středně náročná trasa. Krásy zdejšího okolí přivedly do těchto míst i slezského básníka Petra Bezruče. Pražmo zmiňuje hned v několika básních. Na zdejším hřbitově je také pochována slavná Maryčka Magdónová, pocházející z podhorské obce Krásná. z Malenovic přes Ivančenu – 6,5 km – zelená a modrá značka Středně náročná trasa vedoucí po hřebeni s překrásnými výhledy do okolí. Trasa vede kolem kamenné mohyly Ivančena. z Malenovic kolem Hospody U Veličků – 7 km – žlutá a červená značka Náročná trasa vedoucí lesem kolem Satinských vodopádů, nejstarší hospody v Beskydách U Veličků a Ondrášových děr. Je souběžná s jednou z větví naučné stezky. z Nové Dědiny – 9,5 km – zelená a červená značka Náročná trasa vedoucí kolem Dřevjanky U Zbuja.

Turisté pod vrcholem Lysé hory

Na kole Cykloturistika na Lysou horu je náročná na fyzickou přípravu. Na kole se dostanete nejlépe po asfaltové silnici z Papežova. Je třeba si však uvědomit, že na této účelové komunikaci platí zákaz vjezdu všech vozidel, tzn. i jízdních kol a při sjezdu dolů je třeba počítat s tím, že rychlost je v celé délce omezena na 40 km/hod. a že cyklista může potkat automobil nebo autobus, jenž má platné povolení k výjezdu. Další a poněkud terénnější trasa vede z Frýdlantu nad Ostravicí do Malenovic, kolem Jízdárny, Malenovickým kotlem na Ivančenu, přes Zimný a po asfaltové cestě až na samotný vrchol Lysé hory. Cesta je dlouhá 22 kilometrů.

Cyklisté na Ivančeně

Vlakem pod Lysou horu Asi vůbec nejpoužívanější spojení je doprava vlakem. Vlak používají nejčastěji turisté z Ostravska, Karvinska, ale i z Frenštátu pod Radhoštěm. Nejvíce používaná trasa na Lysou horu je z Ostravice, a tam je konečná zastávka vlaku ze směru od Frýdlantu nad Ostravicí. Přímo na Lysou horu se už však musíte vydat pěšky po červené značce dlouhé 8,5 km.

Autobusem Na Lysou horu jezdí v letním období zvláštní autobus, jehož provoz každoročně povoluje Ministerstvo životního prostředí. Autobus jezdí v období květen-září každou pracovní středu a pátek. Autobus vyjíždí ze zastávky Raškovice – Ondráš. V autobuse se nepřepravují psi, jízdní kola a kočárky (jen v případě pokud se složí do kufru autobusu). Místo v autobuse doporučujeme vzhledem k velkému zájmu předem rezervovat na tel.: 558 432 515 nebo 602 509 285. Další možností je dojetí linkovým autobusem, ale jen pod Lysou horu. A to z Frýdlantu n. O. do Malenovic na zastávku k Rajské boudě nebo k hotelu Petr Bezruč.

Naučná stezka Lysá hora Na Lysou horu vede od podzimu r. 2006 naučná stezka, kterou zřídila Správa CHKO Beskydy společně s Lesy ČR s. p. a obcemi Ostravice a Malenovice. Stezka návštěvníkům představuje přírodní i vlastivědné zajímavosti nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd, která patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější místa Beskyd. Naučná stezka si klade za cíl přispět k lepšímu poznání kraje, kde působil legendární zbojník Ondráš, kraje básníka Petra Bezruče. Mnohé ze zde uvedených informací nebyly v této podobě a souvislostech zatím prezentovány, takže věříme, že se u nich se zájmem zastaví i pravidelní návštěvníci a místní obyvatelé.

Tabule NS v létě

Na naučné stezce se dozvíte: • o zbojníkovi Ondrášovi – pánovi Lysé hory • o pozoruhodných původních obyvatelích hor – rostlinách i zvířatech • o beskydských lesích a těch na Lysé hoře obzvláště • o vývoji krajiny a živobytí zdejšího lidu – o dřevorubcích a pastýřích • o nebezpečí a obětech hor • o pozoruhodných osudech obou obcí, kde stezka začíná • o největším vodopádu Beskyd, o sesuvech a jeskyních NS Lysá hora má na trase dlouhé 16,5 km celkem 15 zastávek a 2 doplňující info panely na vrcholu u meteorologické stanice. Vyrazit po ní lze ze dvou míst – od nádraží na Ostravici a z Malenovic od parkoviště u Rajské boudy. Obě větve se spojují na hřebeni Lukšince a stezka pak pokračuje na vrchol. Proto, chcete-li shlédnout všechna zastavení, naplánujte si výlet z jedné obce přes vrchol do druhé.

Tabule NS v zimě

Trasa NS je vedena po turistických značených cestách. Z Ostravice až na vrchol po červené, z Malenovic po Lukšinec po žluté. Trasa je náročná, celkové převýšení je asi 800 m. Prohlídka Vám zabere cca 4 až 6 hodin (v období bez sněhové pokrývky). Je určena především pro pěší!

Bezpečnost na trase: • Vstup na stezku je na vlastní nebezpečí! • Nepodceňujte možnost náhlé změny (zhoršení) počasí • Návštěvníkům doporučujeme turistickou obuv Informace k NS Lysá hora poskytly Správa CHKO Beskydy, která také upozorňuje, že stezka prochází přes národní přírodní rezervaci Mazák, kde pohyb mimo značenou trasu není dovolen.

Současnost na Lysé hoře V současnosti se na Lysé hoře nacházejí tyto objekty: televizní vysílač, chata horské služby, meteorologická stanice. Ubytovat se můžete ve Ski chatě Lysá hora nebo turistické ubytovně Kameňák. Občerstvení naleznete v chatě Lysá hora či bufetu Šantán.

Televizní vysílač Radiokomunikační objekt je dominantní stavbou Lysé hory a jeho výška je 78 m. Je tvořena třemi navzájem spojenými částmi. Hlavní část je šestipodlažní budova kosočtverečného půdorysu, do jejíž střechy je vetknut anténní nosič s laminátovým nástavcem, v němž jsou umístěny vysílací anténní jednotky vysílače prvního programu ČT. V této části budovy jsou umístěna veškerá technologická zařízení s anténními jednotkami na ochozech 3. a 4. podlaží. Z jihovýchodu je k hlavní budově připojeno dvoupodlažní energetické křídlo s transformátory a rozvodnou. Poslední částí je podzemní východní křídlo v němž jsou uloženy náhradní zdroje energie-dieselagregáty, které zajišťují napájení objektu v případě výpadku elektrické energie. K Radiokomunikačnímu objektu přináleží i vodní zdroj Zimný, jenž slouží k zásobování vodou pro potřeby objektu a dalších subjektů na vrcholu Lysé hory. Ve správě Radiokomunikací je i účelová komunikace z Papežova na Lysou horu, která je jedinou spojnicí na vrchol Lysé hory.

Horská služba V první polovině 20. století se začala rozvíjet turistika a budování lyžařských tratí. Lysá hora se svým rozvojem nebyla pozadu, ale s rozvojem turistiky a sportovních aktivit docházelo k častějším zraněním a nehodám. Následkem bylo založení Horské služby v roce 1954. Prvními členy byli: Josef Velička, Evžen Stříz, Jaroslav Streitt a Emil Velčovský, následně byli přijati další zájemci, kteří chtěli zachraňovat zraněné. Všichni členové zajišťovali celý masív Lysé hory od Malenovic až po Visalaje. Z počátku neměla Horská služba své ošetřovny a tak byly provizorně umístěny v prostorách chat Petra Bezruče a Válcoven plechu. Se stavbou se začalo až v roce 1975. Budova byla postavena o 2 roky později, tedy roku 1977. Členové HS Lysá hora slouží jen o víkendech a svátcích po dvou pracovnících dnech – tel.: 597 431 702. Při nepřítomnosti člena HS na stanici volejte pohotovostní telefon: +420 606 769 010.

Budova horské služby

Meteorologická stanice Pravidelné pozorování bylo na Lysé hoře zahájeno od r. 1897. Prvním pozorovatelem byl pan Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Za války zde s přestávkami pozorovali počasí němečtí vojáci. Po válce pak naše armáda zřídila leteckou meteorologickou stanici. V roce 1954 byla dokončena nová budova meteorologické stanice. Prvním vedoucím byl pan Karel Slezák a pozorovatelem pan Ladislav Hrtoň. Dne 6. října 1954 v 07 hodin SEČ se začalo s pravidelným měřením, pozorováním počasí a předáváním povětrnostních zpráv. Stanice byla vybavena novými přístroji, jako např. anemografem, váhovým sněhoměrem aj. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24 hodinový provoz. Automaticky se nyní měří teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek a délka slunečního svitu. Původní klasické přístroje slouží pouze k občasným srovnávacím měřením a jako záloha pro případ poruchy automatického systému.

Pár zajímavých údajů o počasí na Lysé hoře * absolutní maximum teploty vzduchu 29,4 °C bylo 5. července 1957 * absolutní minimum -30,9 °C 9. února 1956 * maximum srážek za měsíc 811,5 mm spadlo v červenci 1997 (katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku) * minimum pak 1,8 mm v říjnu 1951 * nejvíc prší v květnu (21 dnů) a nejméně v září (15 dnů) * absolutní denní maximum spadlých srážek bylo dne 6. července 1997 – 233,8 mm, tedy zhruba tolik, co naprší jindy za celý červenec * na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce * nejdéle, 213 dnů, zde sníh ležel v zimním období 1974/75 a nejméně, 101 den, v zimě 1989/90 * nejvíce sněhu bylo v zimním období 1910/11 (491 cm) a nejméně zimě 1925/26 (65 cm) * nejvíc sněhu během jediného dne, 90 cm, napadlo dne 8. listopadu 1952 * absolutně nejvyšší náraz větru byl 44 m/s dne 6. května 1968 * bouřka se ročně vyskytuje průměrně v 37 dnech, nejvíce v červnu (10 dnů) a červenci (9 dnů).

Budova meteorologické stanice

Ski chata Lysá hora Ski chata Lysá hora má kapacitu 35 osob. K dispozici je kuchyňka. Cenově se jedná o nenákladné ubytování vhodné i pro rodiny s dětmi.

Chata Lysá hora

SKI chata Lysá hora

Restaurace Lysá hora denně nabízí: • teplé polévky • hotová vařená jídla • minutková jídla • nealkoholické i alkoholické nápoje • točené pivo • cukrovinky • celoroční provozní doba denně 8–20 hod. Turistická ubytovna Kameňák nabízí: • kapacitu ubytování: 28 lůžek • 5x 4-lůžkové pokoje, 1x 8-lůžkový pokoj • teplou a studenou vodu na pokojích • společenskou místnost • možnost pořádání rodinných a ﬁremních oslav, školení a lyžař. kurzů

Další potřebné informace Vám sdělí v restauraci Chata Lysá hora nebo na tel.: číslech: 736 534 990, 777 120 509

Občerstvení Šantán Klub českých turistů vystavěl a v roce 1935 slavnostně otevřel na vrcholu Lysé hory Bezručovu chatu. V roce 1978 však vyhořela. V současnosti slouží veřejnosti bufet nazývaný Šantán. Provoz je celoroční. Nabídka levných jídel a stravování pro skupiny – plná penze a polopenze. Protože toto zařízení je provizorní a nevyhovující, usiluje se o obnovení vyhořelé Bezručovy chaty. Tímto úkolem se zabývá Lysá hora – obecně prospěšná společnost.

Sněhová nadílka u bufetu Šantán

Zajímavosti v okolí Lysé hory Kamenná mohyla na Ivančeně

(zelená, modrá značka vedoucí z Malenovic, hotel P. Bezruč) Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1996, kdy byla mohyla přemístěná na katastr obce Malenovice, byla téměř 12 metrů dlouhá, 5,5 metrů široká s výškou 3,5 metrů a posvěcena biskupem Ostravsko – opavské diecéze skautem bratrem Františkem Lobkowiczem. Do roku 1989 byla mohyla na Ivančeně symbolem odboje proti nesvobodě. V této době totalitního režimu blokovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly včetně STB a shromáždění doprovázela represivní opatření. Na stěnách Ivančeny jsou uloženy pamětní desky a znaky skautských oddílů z celé České republiky. Každý rok v sobotu, která je nejbližší 24. dubnu, se zde scházejí skauti a turisté z celé republiky a zahraničí, kteří zde podle tradice přinesou kámen ze svého kraje Kamenná mohyla Ivančena a tak mohyla stále roste.

Hospoda U Veličků

(žlutá značka vedoucí z Malenovic, Rajská bouda) Hospoda U Veličků je pravděpodobně nejstarší hospodou v beskydském kraji, kterou již od roku 1825 provozuje rod Veličků. Původními návštěvníky byli havíři, kteří těžili nerost pro výrobu skla v lokalitě Hutě a posléze se k nim přidali havíři z Malenovic a dřevaři. Navštívit tuto hospůdku je jedinečný zážitek a kdo v ní nebyl, nikdy nepochopí heslo „Nebyl v Beskydách ten, kdo nebyl U Veličků“.

Vodní dílo Šance

(žlutá značka vedoucí z Ostravice přes přehradu Šance ) Údolní nádrž na Ostravici byla podle původních úvah projektována k ochraně před povodněmi a později doplněna záměrem o zásobení ostravského průmyslu a obyvatelstva pitnou vodou. Vybudována byla v letech 1964 až 1969. K ochraně jakosti a zdravotní nezávadnosti vody byla stanovena v povodí nádrže pásma hygienické ochrany. Sypaná kamenitá hráz se šikmým těsnicím jílovým jádrem má celkový objem 1 340 000 m3. Podloží hráze je utěsněno jednořadou injekční clonou do hloubky až 70 m.

Dřevjanka U Zbuja

(zelená značka vedoucí z Nové Dědiny) Původní beskydská usedlost z r. 1836, ležící v lokalitě Na Bílém v obci Malenovice. Do roku 1998 se na místním gruntu hospodařilo. Po rekonstrukci slouží jako horská chata ležící na křížení turistických cest směřujících k nejvyššímu vrcholu Beskyd – Lysé hoře. Terénní podmínky jsou vhodné pro turistiku, horská kola, běžecké i sjezdové lyžování, návštěvníci mají také možnost prověřit svou lezeckou zdatnost na skále na Ostré. V „Dřevjance“ můžete ochutnat nějakou tu místní specialitu nebo se občerstvit pivkem či skvělým „Beskydským mojitem“.

Ondrášovy díry

(žlutá značka vedoucí z Malenovic, Rajská bouda) Přírodní památka Ondrášovy díry je celý jeskynní systém. Vznik pseudokrasových jeskyní je výsledkem druhé a třetí fáze třetihorního vývoje, kdy byla celá souvrství tektonickými pohyby deformována a lámána soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Nejznámější z jeskyní je Ondrášova nebo také často nazývána jako Zbojnická. Její vstup je na hřebeni Lukšince a nachází se asi 10 m od turistické trasy na Lysou horu. Jeskyně na Lukšinci jsou probádány, nejsou však přístupné, neboť hrozí nebezpečí pádu bloků kamene a sutě. Vchod do jeskyně je uzavřen mříží, jednak z bezpečnostních důvodů, jednak pro klid netopýrů.

Národní přírodní rezervace Mazák

(modrá značka vedoucí z Ostravice, část Mazák) Území přírodní rezervace je chráněna od roku 1956 a její rozloha činí 92,91 ha. Přírodní rezervaci Mazák najdeme na západní straně Lysé hory. Nalezneme zde nejrůznější druhy rostlin a živočichů, kterým se v tomto chráněném prostředí výborně daří. Procházku v přírodní rezervaci Mazák vřele doporučujeme. Je možné si objednat zkušeného ochranáře, který vás provede původním lesem prastarých stromů nad stržemi přes koryta divokých bystřin, místy, kde člověk pomáhá návratu k divočině. Nástup na exkurzi je v osadě Muchovice. Návštěvu stezky je nutno předem dohodnout na tel.: 721 801 063.

Satinské vodopády

(žlutá a červená značka vedoucí z Malenovic, Rajská bouda) Satinské vodopády jsou jednou z nejkrásnějších přírodních památek v Beskydách. Nachází se v horní části potoka Satiny, v místech, kde začíná tzv. Malenovický kotel a představují jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Říčka Satina v těchto místech vytváří asi 1 km dlouhou a až 15 m hlubokou skalní soutěsku s mnoha romantickými zákoutími.

Vodopád na říčce Satina

Mapa

Lysรก hora

Výhledy z Lysé hory Lysá hora ze své výšky 1323 m n. m. skýtá opravdu nezapomenutelné výhledy. Vidět jsou za pěkného počasí: pohoří Malé a Velké Fatry, Martinské hole, Vysoké, Belianské a Západní Tatry a také Jeseníky. Hřebeny Malé Fatry

Inverze – Smrk, Kněhyně, Radhošť

I noční výhledy stojí zato

Svítání na Lysé hoře

Další z nezapomenutelných výhledů

Zimní sporty na Lysé hoře Běžecké lyžování Nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd, Lysou horu, lze na běžkách zdolat z více směrů. Nejvíce frekventovaná je trasa začínající na parkovišti v Krásné – Papežov.

��

� ��

��

�

��

�

��

�

��

�

��

Trasa A:

Vede z Papežova na Zimný a odtud na vrchol Lysé hory – trasa je dlouhá 8,5 km. Start je v lokalitě Vyšní Mohelnice – Krásná, kde mohou běžkaři zaparkovat osobní automobil na malém parkovišti přímo u výchozího traťového úseku. Na tomto místě se nachází rovněž autobusová zastávka.

Bílou stopou až na vrchol Lysé hory

Trasa B:

Vede z Albínova náměstí Malenovickým kotlem na Ivančenu, dále na Labažky, Zimný a na vrchol Lysé hory – trasa je dlouhá 11 km. Nástup na běžeckou trasu je nejlepší od hotelu P. Bezruč nebo od hotelu Rajská bouda, kde jsou velká parkoviště i autobusové zastávky. Odtud se mohou běžkaři vydat po značené cestě k traťovému úseku Ivančena nebo k výchozímu úseku Albínovo náměstí. Vzdálenost přístupových cest z parkoviště k běžecké trase v oblasti Malenovického kotle je cca 1,5 km.

Trasa C:

Vede z Bílého kříže přes rozcestí Pod Surovcem, dále na Visalaje, Křížové cesty, Muroňku a Pasičky, kde se dá napojit na trasu A směr Lysá hora – trasa je dlouhá 7 km. Nástup na běžeckou trasu je nejlepší z Papežova na trase A, po 4 km je odbočka na trasu C. V Papežově je možné zaparkovat auto. Další nástup na trasu je z Visalají, kde je parkoviště, autobusová zastávka i občerstvení a posledním nástupem na trasu je Bílý kříž, kde je možné se také občerstvit. Celková délka tras je 28,5 km.

Sjezdové lyžování Pokud chcete okusit lyžování na Lysé hoře, musíte předtím absolvovat náročný výstup na její vrchol. Pro ty, kteří jsou fyzicky slabší nebo chtějí ušetřit síly, je zde možnost vývozu, za poplatek, a to pásovým vozidlem či skútrem. Pak už zažijete „lyžovačku“, jejíž atmosféru nezažijete nikde v Beskydách. Lyžování na Lysé hoře nabízí díky své nadmořské výšce pohádkové výhledy a téměř půlroční provoz a to od listopadu až do dubna. Lyžařský vlek typu BLV se nachází na samém vrcholu. Délka tratě je 360 m s převýšením 50 m, obtížnost modrá až červená. Vlek je v provozu obvykle o sobotách, nedělích a svátcích 9:00–16:00, pondělí–pátek dle domluvy. Svahy jsou upravovány rolbou.

Jižní sjezdovka na Lysé hoře

Lysá hora na katastru čtyř obcí Malenovice Obec leží v nádherném prostředí Moravskoslezských Beskyd. Část Malenovic leží v chráněné oblasti Beskyd. K obci patří i některé zajímavé přírodní výtvory a krajinné prvky. Na Hradové a na Staškově jsou chalupy lidové architektury. Obci připadá i kamenná mohyla Ivančena, Ondrášova skála nebo Ondrášovy díry, vodopády říčky Satiny a v neposlední řadě hospůdka U Veličků. Na začátku 17. století založil obec Malenovice Jan Bruntálský. Vesnice byla též nazývána jako Malinov, podle velkého množství malin, které v této oblasti rostly. V letech 1799–1894 se zde těžila železná ruda. Těžba se však nevyplácela a v roce 1895 byla zastavena. Již po několik desetiletí jsou Malenovice synonymem cestovního ruchu. V obci se nachází řada kvalitních ubytovacích a stravovacích za- Kostelíček na Borové, Malenovice řízení, hustá síť značených tras pro pěší i cyklisty, kteří hojně navštěvují nejvyšší vrchol Beskyd – Lysou horu. Místní svahy, vybavené vleky, s umělým zasněžováním a osvětlením pro večerní lyžování, jsou velmi vyhledávány v zimním období. Příjemná atmosféra podhorské vesničky je rájem pro místní i ty, kteří přijíždějí pouze za odpočinkem. Jak název obce napovídá, rádi sem směřují milovníci lesních plodin a houbaři.

Krásná Počátky Krásné jsou spojovány s valašskou kolonizací Beskyd. Začátkem 17. století se rozhodl Jakub Brantal a Adam Knechtek o založení nové obce. O název Krásná se vede spoustu teorií. Někdo říká, že obci dala název šlechtična, které se odtud při jedné zastávce zjevil nesmírně krásný rozhled po celém panství a od té doby vždy říkala, že jede „na Krásnu“. Jiný, že je název odvozen od tkalcovského stavu “kroseň“. Obyvatelé se v minulosti živili např. pěstováním obilí, chovem dobytka a ovcí, pro které byly zřízeny i stáje. Krásná je rekreační oblast v srdci Beskyd, položena mezi horami Travný a Lysou horou v údolí říčky Mohelnice. Na pozoruhodnosti Krásné upozorňuje obecní znak – na modrém poli jsou tři stříbrné smrky na zlaté patě štítu. Prostřední smrk převyšuje ostatní dva, tím je znázorněna Dřevěnice v obci Krásná nejvyšší hora Beskyd – Lysá hora.

Ostravice Podhorská obec leží v údolí stejnojmenné řeky, mezi nejvyššími horami Moravskoslezských Beskyd – Lysou horou a Smrkem, v centru rekreační oblasti. Historie obce začíná v 16. st., v době, kdy v rámci tzv. pasekářské kolonizace pronikali do hor lidé živící se těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí, chovem ovcí a později i těžbou železné rudy a jejím zpracováním. Dnešní Ostravice je spojena s cestovním ruchem a je hojně vyhledávána, jak v letním, tak i v zimním období. Krásná příroda, okolní hory a hluboké lesy spolu s atraktivní nabídkou místních hotelů a horských chat sloužících návštěvníkům, síť pěších tras a cyklotras, lyžařské terény – to vše je mimořádným lákadlem. Zajímavá jsou umělecká díla ostravických výtvarníků v místní galerii. Dále můžete navštívit srub Petra Bezruče, kde básník trávil chvíle klidu, neboť to byl člověk velice samotářský, utíkající před veřejností a jakýmikoliv ovacemi. Ze svého srubu rád podnikal túry po Beskydech, kterým sám říkal „výplazy“. Dodnes se na jeho počest koná tzv. Bezručův výplaz na Lysou horu. V roce 2009 se konal již 51. ročník tohoto hojně navštěvovaného výstupu.

Staré Hamry Obec Staré Hamry se nachází v nádherné krajině v chráněné krajinné oblasti Beskydy, plné hlubokých lesů a vyhlídek na okolní hory. Název obce pochází od hamrů, které zde byly od 17. století a zpracovávaly rudu z nedalekých Malenovic i místních dolů. V šedesátých letech 20. stol. byla vybudována na Ostravici přehrada na pitnou vodu Šance, která zatopila část Starých Hamer a změnila moderní historii obce. Dnešní obec leží na březích této přehrady. Většina obyvatel však dnes žije v krásném a neopakovatelném prostředí tradičního beskydského osídlení v osadách a na samotách, které jsou vysoko položeny na svazích beskydských hor, tolik opěvovány básníkem Petrem Bezručem. Staré Hamry jsou centrem letní a zimní turistiky. Hory jsou protkány sítí turistických a cyklo stezek, nachází se zde řada rekreačních zařízení a chat, sjezdovek i běžeckých tratí. K turisticky nejzajímavějším oblastem patří Gruň s dřevěným kostelíkem Panny Marie a pomník Maryčky Magdónové.

Pomník Maryčky Magdónové

Frýdlant nad Ostravicí – Brána Beskyd Malebné městečko ležící v kotlině mezi Lysou horou a masívem Ondřejníku, při soutoku řek Čeladenky a Ostravice, s nadmořskou výškou 367 m n. m. První písemná zmínka o Frýdlantu se objevuje okolo r. 1300. Je zde popisován jako „ves patřící k hukvaldskému panství olomouckého biskupa“. Název Frýdlant pochází z období německé kolonizace. V r. 1680 byla ves vypleněna. Opět se však zmohla za 100 let, r. 1782 byla povýšena na městys. V období třicetileté války zde byly zakládány vysoké pece, které umožnily městečku další rozvoj. Městem je Frýdlant od r. 1948. V současné době má město necelých 10.000 obyvatel. Nejobdivuhodnější a také největší historickou památkou města je budova kláštera z roku 1871. Další památky zastupují např. farní barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1665 a sochy Panny Marie Karmelské a sv. Jana Nepomuckého, obě též v barokním stylu. Za připomenutí stojí pěkná kamenná kaplička pod vrcholem Ondřejníku. Ve městě se narodil a na sklonku života i žil slavný malíř, grafik a keramik Ferdiš Duša (1888–1958), jehož expozici lze shlédnout v místní Galerii uměleckého smaltu a litiny. Frýdlant je východiskem pro procházky i náročnější turistiku a nabízí i další možnosti. Je zde sportovní letiště pro motorové i bezmotorové létání, volejbalové a tenisové kurty, krytá tenisová hala, fotbalové hřiště včetně travnaté plochy. Ve Sportovně relaxačním centru Kotelna (Giff aréna) najdete tři squashové kurty, kurt na tenis, nohejbal, beach volejbal, bazén s whirlpoolem, saunu a solárium. Je zde také hala Sport pro stolní tenis, ve které je možné hrát také volejbal, badminton, je zde i fitcentrum. Zacvičit si můžete, a to i o víkendu, ve fitcentru Harcovka, která provozuje solnou jeskyni. Pro letní rekreaci je možno využít koupaliště s tobogánem nebo splavů na řece Ostravici, v zimě jsou v okolí vhodné terény pro sjezdové a běžecké lyžování.

Město Frýdlant nad Ostravicí

Na Lysé hoře a v okolí se stále něco děje Leden • Novoroční výstup na Lysou horu • Ondrášova lyža – závod v běžeckém lyžování – Malenovice, Dřevjanka u Zbuja Březen • Den otevřených dveří na meteorologické stanici na Lysé hoře Duben • Setkání trampů a skautů na kamenné mohyle Ivančena Květen • Čarodějnice pod Lysou horou – RC Sepetná, hospůdka U Veličků, Dřevjanka U Zbuja • Otevírání peřejí – řeka Ostravice u peřejí Červen • Za východem slunce na Lysou horu – individuální výjezd na kolech • Noční výstup na Lysou horu – individuální výstup • Adrenalin cup – extrémní závod čtyřčlenných štafet – Ostravice – Lysá hora • Svátky hudby – Frýdlant n. O. • Frýdlantské sportovní hry – Frýdlant n. O. Červenec • Výstava lidové tvořivosti v Beskydách – Ostravice (i v srpnu) • Ostravice plná hvězd – Ostravice • Beskydské hudební léto – Ostravice, penzion Sluníčko (i v srpnu) • Běh na Lysou horu a mistrovství Moravy a Slezska Srpen • Trh lidových řemesel – Frýdlant n. O. • Sochovy národopisné slavnosti – Lhotka • S Klárkou na Lysou horu aneb hromadný „výtlač“ kočárků i s potomky – Krásná Papežov • Zbuj cup – Malenovice, Dřevjanka U Zbuja

Trh lidových řemesel ve Frýdlantu n. O. Září • Bezručův výplaz na Lysou horu • Výstava ovoce, zeleniny a květin – Frýdlant n. O. • Závod kočárků a drakiáda u Zbuja – Malenovice, Dřevjanka U Zbuja Listopad • Beskydské folkování aneb setkání s folkem, folkrockem a country – Frýdlant n. O. • Vánoční výstava zahrádkářů – Frýdlant n. O. Prosinec • Zimní táboření Klondyke – Morávka • Živý Betlém – Frýdlant n. O. • Souznění – Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků Více informací a termíny akcí naleznete na www.beskydy.com.

88 + 40 bungalovy

SN, PL, PP a la carte

Penzion Sluníčko *** +420 603 852 100 www.sepetna.cz

SN, PL, PP a la carte

Hotel Odra *** +420 558 682 287 www.hotel-odra.cz

SN, PL, PP a la carte

Hotel Zlatý orel **** +420 558 682 181 www.zlatyorel.cz

SN, PL, PP a la carte

Hotel Freud +420 558 682 226 www.hotelfreud.beskydy.cz

SN, PL, PP a la carte

a la carte

SN, PL, PP a la carte

290

SN, PL, PP a la carte

Hotel KAM Malenovice +420 558 441 155 www.malenovice.com

SN, PL, PP

Hotel Rajská bouda*** +420 558 677 635 www.rajskabouda.cz

SN, PL, PP a la carte

77+ 44 chatky

SN, PL, PP a la carte

OSTRAVICE Hotel Sepetná *** +420 558 682 108 www.sepetna.cz

Horský hotel Liptov +420 558 682 138 www.hotelliptov.wz.cz STARÉ HAMRY Hotel Čertův Hrádek + 420 732 272 997 www.certuvhradek.cz Horský hotel Charbulák +420 558 437 862 www.charbulak-beskydy.cz Tur. chata Švarná Hanka +420 725 817 817 www.svarnahanka.cz MALENOVICE Hotel Petr Bezruč** +420 558 675 341 www.hotelpetrbezruc.cz

Rekreační chata P.O.M.A. +420 558 678 409 www.chatapoma.cz KRÁSNÁ Hotel Visalaje +420 723 494 896 www.hotelvisalaje.ic.cz Penzion Beskydy +420 558 646 166 www.penzionbeskydy.cz

Bowling

Stravování

Sauna

Počet lůžek

Vířivka

Název hotelu + kontakty

Bazén

Ubytování v okolí Lysé hory

Platba kartou

Venkovní posezení

Bezbariér. přístup

Zvíře

WIFI

Sportovní vyžití a jiné

Konfer. sál

Masáže

a poskytované služby

spinning

lezecká stěna, tenis, volejbal

kuželky, hřiště, střelnice

biliár, šipky, dětské hřiště dětské hřiště, beach volejbal, tenis, kulečník, ping pong volejbal, nohejbal, tenis

tělocvična, hřiště, kulečník, trampolína, šipky, ping pong

pouze restaurace a WC

volejbal, fotbal, ping pong, hrnčířský kruh šipky, biliár, nohejbal, volejbal, fotbal

hřiště, kulečník, ping pong, solná jeskyně fotbal, tenis, volejbal, beach volejbal ping pong

ping pong

ping pong, stolní fotbal, biliár, fotbal, beach volejbal tenis, streetball, ping pong, dětské hřiště

Další sportovní a kulturní možnosti Volný čas a relaxace ... • Koupaliště Sluníčko a tenisové kurty, Ostravice – tel.: 558 682 282 • Krytý bazén s mořskou vodou a solná jeskyně v hotelu P. Bezruč, Malenovice – tel.: 558 675 341 • RC Sepetná, Ostravice – krytý bazén, whirlpool, sauna, parní kabina, bowling – tel.: 558 662 906 • Krytý bazén v hotelu Odra, Ostravice – tel.: 558 682 287 • Krytý letní bazén u hotelu Bazén v hotelu P. Bezruč, Malenovice Liptov, Ostravice – tel.: 558 682 138 • Bowling, hotel Rajská bouda, Malenovice – tel.: 558 675 635 • Bowling Staré Hamry, Kulturní dům, Staré Hamry – tel.: 737 192 707 • Opičárna – horské lanové centrum, Ostravice – tel.: 739 664 450 • Srub Petra Bezruče, Ostravice – letní příbytek slavného básníka – tel.: 558 682 356 • Galerie Ostravice – tel.: 558 682 115 • Golfové hřiště, Ostravice – tel.: 558 431 549

Poznávejte ... • Stezka Beskydskou lesní divočinou Ostravice – přírodní rezervace Mazácký Grúnik, prohlídka trvá 1,5 hod. Návštěvu stezky je nutno předem dohodnout – tel.: 721 801 063

Na vlnách ... • Půjčovna loděk a základní vodácký výcvik, Ostravice, Peřeje – tel.: 608 911 416

Vodáci na řece Ostravici

Na zasněženou bílou stopou ... • Cvičné běžecké kolečko – nachází se na louce u Dřevjanky u Zbuja a navazuje na upravovanou běžeckou stopu z Albínova náměstí na vrchol Lysé hory 13 km, na Ivančenu 6 km nebo na Butořanku 3,5 km. • Golf resort Ostravice – golfový areál nabízí v zimních měsících kvalitní tréninkové podmínky pro příznivce běžeckého lyžování. V místech, kde se od jara do podzimu hraje golf, jsou připraveny běžecké tratě o délkách 2, 3,75 a 5 km a šířce 7,5 m s upravovanou stopou pro klasiku i pro bruslení – tel.: +420 558 431 549

Sjedem z kopce dolů ... • Lyžařský areál P.O.M.A. Malenovice – tel.: 558 678 409 • Lyžařský areál SKI Malenovice – tel.: 605 202 402 • Lyžařský areál Malenovice Hutě – tel.: 732 945 572 • Lyžařský areál SKI Ostrá Malenovice – tel.: 601 530 057 • Lyžařský areál na Čele Ostravice – tel.: 558 682 120

Na koňském hřbetě ... • Areál Muchovice pod Lysou horou – krajinu Beskyd nejlépe poznáte ze hřbetu horského koníka. Hucul je pro svou klidnou povahu vhodný i pro začátečníky a děti. Rezervace na tel.: 721 801 063 • Jízdárna Malenovice – se zaměřením na rekreační ježdění je umístěná v krásné přírodě na úpatí Lysé hory – tel.: 603 201 086, 732 975 221 • Rodinná zemědělská farma, Ostravice – možnost vyjížděk na koních po okolí i vození dětí v ohradě – tel.: 732 635 688

Jízdárna v Malenovicích

Oběti Lysé hory a Desatero zásad bezpečného chování na horách Ani Lysou horu není možno podceňovat. Svědčí o tom nemalé množství křížků a pomníčků, které při své cestě na vrchol míjíme. A proto si Vám dovolujeme připomenout doporučení Horské služby: 1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenut na léky). Túru plánovat podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny. 2. S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí, sněhové a lavinové situaci. 3. Před odchodem na túru předat informace o trase a předpokládané době návratu.Tempo na túře zvolit podle nejslabšího ze skupiny.

Krásná – Visalaje

4. Správně používat mapu, znát druhy značení turistických cest speciﬁcké pro jednotlivá pohoří.

5. Znát typy výstražných tabulí a jejich význam. 6. Nepohybovat se mimo značené cesty. 7. Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc. 8. Znát kontakty na Horskou službu nebo na Zdravotní záchrannou službu. Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon. 9. Znát zásady chování pro případ zbloudění, pádu laviny nebo zřícení v exponovaném terénu. 10. Nikdy nepodceňovat hory a nevystavovat nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní.

Jeden z pomníčků

NONSTOP TELEFON HORSKÁ SLUŽBA

+420 606 769 010

Noc na Lysé hoře

Satinský vodopád v zimě

Čekání na sníh

Letecký pohled na Lysou horu Realizátor projektu: Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, 2009 Foto: archiv Beskydského informačního centra Frýdek-Místek; Jiří Janovský – www.janovka.wz.cz Graﬁcká úprava a tisk: © KORONA MEDIA

��