Portfolio Přemysl Valový

Page 1


soutěže a workshopy /

počítačové znalosti /

Eestairs design competition / Návrh designu schodiště / Velká Británie / 2014

AutoCAD

Výstavní pavilon / Garden exhibition Zülpich, Germany / Finsko 2013 ARA-Home 2049 Student Housing Competition / Finsko 2012 CAPITheticAL / Návrh nového hlavního města Austrálie / Austrálie 2012 Stavba jihomoravského kraje / 2011 Beton a architektura / Veřejné toalety na ul. Česká v Brně / 2011 Zaměření církevní architektury J. B. Santiniho / Kostel Sv. Jiří Trpitele v Kostelci u Plzně / workshop / 2011 Zaměření církevní architektury J. B. Santiniho / Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích / workshop / 2010

3ds Max + V - ray Rhinoceros 5 Photoshop Photoshop Lightroom Nik Software for Photoshop Ilustrator InDesign Adobe Premiere Sketchup Microsoft Office

Jméno /

Ing. arch. Přemysl Valový

vzdělání / 2012 - 2014

Magisterské studium na Fakultě architektury, VUT v Brně.

2012 - 2013 Zahraniční pobyt (Erasmus) na Tampere University of Technology, Faculty of Architecture, Tampere, Finsko. 2008 - 2012

Bakalářské studium na Fakultě architektury, VUT v Brně,

2000 - 2008 Studium na střední škole Gymnásium Orlová,

pracovní zkušenosti /

jazykové znalosti /

2009 - 2013

Letní brigády na stavbách

angličtina

2006 - 2013

Táborový vedoucí na Letních hemofilických táborech / zkušenosti s vedením týmu.

němčina „finština“

vydané publikace / Zaměření církevní architektury J. B. Santiniho ISBN: 978-80-214-4172-9


Library to Pispala /2013

Soběstačný domov pro 9000 / 2014

Ee stairs design competition /2014

Social Housing 2049 /2012

Garden pavillion /2013

Dům na hraně /2012

Veřejné WC Česká /2011

Capithetical /2011

Ostrovní napojení /2011

Paper tube chair /2011

Zahradní pavilon /2009

H House /2010

ZŠ v Žebětíně /2010

Cube gallery /2009

J. B. Santini /2010


SOBĚSTAČNÝ DOMOV PRO 9000 / DIPLOMOVÁ PRÁCE

SOBĚSTAČNOST

Želešice u Brna / 2014 Vedoucí práce / Ing. arch. Jan Mléčka

Potraviny Elektřina Trvale udržitelná rodina / Základ trvale udržitelného města

voda

Bohatý komunitní život / Rodina součást komunity

Odpad

Teplo

Finance

Kulturní soběstačnost / Kulturní udržitelnost

B s


PLNĚ SOBĚSTAČNÉ MĚSTO

Bydlení pro všechny sociální skupiny Práce pro každého / Soběstačnost pracovních sil


ˇ ˇ ˇ MESTO, KDE MÁ SANCI BYDLET KAZDÝ

Pohled z komunitních zahrad vnitrobloku

Struktura bytového fondu města (v %): Bydlení ve vlastním domě

4

12

Startovní byty pro mladé rodiny

22

Nájemní byty Komunitní bydlení pro osamělé seniory (nebydlící s rodinou)

17

45

Bydlení pro ostatní sociálně slabší (nespadající do kategorií výše) S

1:400

RD5 - Dům pro dvě rodiny 2 x 4 + kk s parterem ke komerčnímu využití

1:400

1,5 m

S1

1. NP

1,3 m

1,3 m

1,5 m

RD3 - Rodinný dům 4 + kk určený k individuálnímu bydlení Podlažní plocha 157 m2

S2

2. NP

02

1. NP 01 - Parkovací stání 02 - Kolovna 03 - Sklad zahradního náčiní 04 - Chodba 05 - Obývací pokoj s kk 06 - Koupelna

03

13

01 23 11

2. NP

21

12

14

11 - Chodba 12 - Pokoj 13 - Pokoj 14 - Pokoj 15 - Koupelna

22

19

29 24

17

27

15

18

25

28

16

26

12

04

15

06

11 - Společná chodba 12 - Chodba 13 - Koupelna 14 - Obývací pokoj s kk 15 - Pokoj 16 - Koupelna

S2

S1

21 - Společná chodba 22 - Chodba 23 - Koupelna 24 - Obývací pokoj s kk 25 - Pokoj 26 - Koupelna

27 - Šatna 28 - Pokoj 29 - Pokoj

11

05 13

14

BD2 - Půdorys typického podlaží

1:400

1,3 m

1,5 m

17 - Šatna 18 - Pokoj 19 - Pokoj

06

RD6 - Dvougenerační rodinný dům 6 + 1 s komerční plochou - Půdorys 1.NP

06 05

02

01 - Garáž 02 - Prodejní plocha 03 - Sklad 04 - Koupelna zaměstnanci 05 - Komora 06 - Chodba 07 - Obývací pokoj 08 - Koupelna 09 - Kuchyně

04 03

05

02

06

03

02

05

03

02

01 04

04

03

04

06

06

06

08

06 01

05 06 07

06

Plocha bytů v 1 podlaží: Komerční plocha:

406 m2 389 m2

01 - Společná chodba 02 - Chodba 03 - Koupelna 04 - WC 05 - Obývací pokoj s kk 06 - Pokoj

S2 S1

1,5 m

06

Bytový dům s komerčním parterem v přízemí 1. NP - parter s volným flexibilním půdorysem další podlaží - byty: 4 + kk 144 m2 3 + kk 116 m2 5 + kk 146 m2

S3 1,3 m S4

1:400

Podlažní plocha 293 m2 + 90 m2 komerční plochy

09


Obytná ulice 1:400

RD1 - Rodinný dům 4 + kk určený k individuálnímu bydlení Podlažní plocha 226 m2

1,3 m

1,5 m

S

RD4 - Rodinný dům 5 + kk určený k individuálnímu bydlení 1:400 Podlažní plocha 234 m2

1,5 m

S1

1:400

BD3 - Bytový dům s komerčním parterem v přízemí - Půdorys typického podlaží

S3

m

S2

1,5 m

1,5

S1

RD2 - Rodinný dům 4 + kk určený k individuálnímu bydlení 1:400 Podlažní plocha 172 m2

1,3 m

S2

1,5 m

1,3 m

S1

02

07 17

04

01

12

03

02

02

16

03

03

06

06 01

02 03

05

06

05 01

01 - Společná chodba 02 - Chodba 03 - Koupelna 04 - WC 05 - Obývací pokoj 06 - Kuchyně 07 - Pokoj

S2

11

12

11

17

15

04

02

04

03

03

12

13

02

11 15

05

16 04

04

07 13

01

05

14

07

14

15

14 13

1. NP

2. NP

01 - Garáž 02 - Chodba 03 - Koupelna 04 - Obývací pokoj s kk

11 - Obytná chodba 12 - Koupelna 13 - Pokoj 14 - Pokoj 15 - Pokoj

07

1. NP

2. NP

01 - Komora 02 - Chodba 03 - Koupelna 04 - Obývací pokoj s kk 05 - Garáž

11 - Chodba s hernou / knihovnou 12 - Koupelna 13 - WC 14 - Pokoj 15 - Pokoj 16 - Pokoj 17 - Koupelna se šatnou

1. NP

2. NP

01 - Garáž 02 - Kolovna 03 - Chodba 04 - Koupelna 05 - Obývací pokoj s kk

11 - Chodba 12 - Pokoj 13 - Pokoj 14 - Pokoj 15 - Koupelna 16 - Pokoj 17 - Koupelna

07

1. NP - parter s volným flexibilním půdorysem Komerční plocha: 370 m2 další podlaží - byty: 3+1 161 m2 3+1 161 m2 1+1 57 m2


ˇ ˇ SCHÉMA USPORÁDÁNÍ MESTSKÉHO BLOKU

ˇ ˇ ˇ PRÍKLAD USPORÁDÁNÍ MESTSKÉHO BLOKU

ˇ KOMUNITNÍ ZAHRADA - ZÁHONY PRO INDIVIDUÁLNÍ PESTOVÁNÍ

BYDLENÍ Obytný blok

ˇ PRIVÁTNÍ ZAHRADNICENÍ

ˇ ˇ KOMUNITNÍ ZAHRADA - ZAHRADA PRO SPOLECNÉ PESTOVÁNÍ ˇ ˇ TRADICNÍ POLNOHOSPODÁRSTVÍ Docházková vzdálenost 2 km

VERTIKÁLNÍ FARMY - SKLENÍKY Docházková vzdálenost 1 km

ˇ CIRKULACE VODY V RÁMCI MESTA

déšť nezávadná šedá voda (s živinami) je při energetických přebytcích přečerpávána zpět pro zemědělskou výrobu

skleníkové zemědělství

komunitní zahrada

přebytečná dešťová voda zalévání

ace pro

čistící stanice

separace kalu pro energetické účely přepad přebytečné vody

ˇ ˇ SCHÉMA CIRKULACE VODY VE MESTE

sprchování, mytí filtrace

polnohospodářské zemědělství

Odpad především z živočišné výroby

Voda v domácnostech

kanaliz

černo

u vodu

rekuperace tepla

pitná voda

splachování


Plocha

ˇ VYUZITÍ ˇ ÚZEMÍ FUNKCNÍ 1 : 5000

Napojení na ulici Moravanská silnice 15276

Budova

Napojení na ulici Modřická silnice 15276

Území obytné

Veřejná vybavenost Bydlení čisté Bydlení smíšené (s komercí / s VV) Komerční plochy Kulturní a ubytovací zařízení

Rekreace a sport Území rekreační

Napojení na ulici Tyršova

Komunitní zahrady Parky (územní rezerva) Lesoparky

Napojení na sjezd z ulice Vídeňská / rychlostní silnice R52 / E461

Napojení dražního tělesa nově zřízené tramvajové linky v konečné stanici Modřice - Smyčka linka č. 2

Území krajinné

Zemědělské usedlosti Skleníky Plochy polí Plochy lesů Plochy sadů a vinic

Území produkční

Napojení do obce Nebovidy

Napojení na ulici Modřická silnice 15276

Napojení do obce Moravany Napojení na ulici Kostelní

Technická infrastruktura Výrobní zařízení

Silniční komunikace

Modřice

Napojení na ulici Evropská Napojení na ulici Sadová Napojení na ulici Sadová

Napojení na silnici č. 152

Želešice

Veřejná prostranství



GREENHOUSE STAIRCASE

NÁVRH PRO DESIGNÉRSKOU SOUTĚŽ EESTAIRS / 2014 Ved. práce / ak. sochař Oldřich Rujbr

V současné době vnímáme schodiště pouze jako nezbytnou součást, stavební prvek spojující poschodí. Pokročilejší uživatelé někdy vyžadují také nároky na design a celkové zpracování schodiště v interiéru. V tomto návrhu bylo však záměrem posunout chápání schodiště o něco dále a vytvořit z něj aktivní součást domácnosti, která by však také splňovala ony zvýšené požadavky na estetiku. Hlavní idea si pohrává především s prostorem pod samotným schodištěm, který je běžně nevyužívaný, či slouží pouze jako nevzhledné odkladiště nepotřebných věcí. Zde je tento prostor využíván jako interiérový skleník zkrášlující domácnost květinami nebo také může sloužit jako vlastní zahrádka se zeleninou.

POHLED BOČNÍ

PŘEDNÍ POHLED

ZADNÍ POHLED

+5,700

1685

1685

nerezové stropní svítidlo

900

900

900

+ 4,020

700

190

+ 3,120

1600

1600 4800

1600

0,000

1270

4020 1270

170

230

+ 0,060

2000

2890

nerezová podstava sloužící jako truhlík

18 x 170 = 3060

skleník pod schodištěm

4020

halogenové světlo pro růst rostlin


900 (170)(2000) 1270 25

17 x 280 = 4760

35

1270

335

PŮDORYS 1:20

25

4810

DETAIL SPOJE

Skleněný stupeň 20 mm - bezpečnostní sklo 99.2 (float 9 mm - 2x fólie- float 9 mm) Transparentní gumové těsnění 10 x 10 mm. Skleněná nosná stěna 30 mm - bezpečnostní sklo 999.22 (9 - 2x fólie - 9 - 2x fólie - 9) Šestihranná vsazovací matice Šroub s vnitřním šestihranem 60 mm M8 x 1.25 / 50 mm

1 x Nerezový terč Příložná - čelní část Ø 65 mm 2 x EPDM gumové podložky Ø 65 mm + EPDM trubička pro vložení do otvoru ve skle - ochrana před šroubem 1 x nosný terč dilatace ukotveného stupně od skla - 10 mm Ø 65 mm, nerez, 10 mm příložná část - 70 mm nosná část - žlábky pro uložení skla jsou vysoustruženy do nerezového válce a jsou tl. 24 mm. 1 x jistící a těsnící část, EPDM guma Slouží jako utěsnění loženého skla, jeho ochrana před kovovými částmi. Po instalaci skel zakrývá nevyplněné žlábky a zároveň zabraňuje posuvům skla ve žlábcích.


VYUŽÍVÁNÍ PROSTORU SCHODIŠTĚ TRADIČNÍ SCHODIŠTĚ 14 % nevyužito

34 % pasivní využití

úložné prostory, nepořádek, ... využívá 47% a 34% pouze pasivně

SKLENÍKOVÉ SCHODIŠTĚ 14 % nevyužito

39 % aktivní využití

vizuálně otevřená zahrada využívá aktivně 86% místa


KNIHOVNA PRO PISPALU ARCHITECTURAL DESIGN PROFESIONAL COURSE

Pispalský hřeben tvarován ledovcem

Pis pal ský for mu hře je ben kni hov nu

ve na e hov ovc Kni led mě for

GLACIER

Situace 1:5000 │ Granulace městské struktury

Pispala je městskou části města Tampere / Finsko, s velmi výrazným a unikátním charakterem urbánní struktury. Je tvořena strmými schodišti na prudkých svazích osázených tradičními finskými dřevěnnými domy v duchu bohémské a umělecké atmosféry místní komunity. Parcela je situována na severním svahu hřebene Pispalanharju, nejvyššího ledovcového hřbetu ve Finsku. Tyto hřebeny se vyskytují především v oblastech Evropy a severní Ameriky zakrytých ledovcovým příkrovem, ať již v dobách minulých, tak i současných. Tyto masy písků a štěrků, vytvořené pohyby ledovců, se stávájí esenciálními pro finální návrh knihovny na takovéto parcele. Příkrý svah parcely je obklopen typickými dřevěnnými domy, a tudíž je velmi důležité citlivé zasazení návrhu do okolního prostředí. Veřejné budově by však zároveň mělo být dodáno na důležitosti. aby adekvátně reprezentovala svou funkci a vyčlenila se od okolí. Koncepce budovy jako “valícího se ledovce” nabízí výhoné řešení, které jednak nepřevyšuje a nenarušuje okolní prostředí a zároveň vytváří dostatek prostoru pro vložení funkcí knihovny. Zároveň svou hlavní fasádou dodává dostatečný akcent na reprezentativnost takovéto instituce.

Zasazení do terénu Pokud se zamyslíme nad danou parcelou, vyvstane nám několik východisek, jak umístit budovu na takto svažitý terén. Ve výsledném řešení byla zvolena varianta “zakopání” budovy do terénu. Tato varianta nabízí výhody jednak urbanistické - budova nenarušuje její okolí, ale také ekologické - většina povrchů je chráněna zeminou vůči silným finským mrazům. Tímto dochází k energetickým úsporám zejména v zimních obdobích, kdy jsou dny extrémně krátké a nedochází tudíž k téměř žádným solárním ziskům okny. Lepším řešením je tak snížení tepelných ztrát fasádou než maximalizace solárních zisků.

4. NP

Rinnekatu

3. NP 2. NP 1. NP přízemí

Mäkikatu


Veřejné vertikální komunikace

Poloveřejné vertikální komunikace

Main parts of library

“Pispala canyon”

Jednou z hlavních charakteristik Pispaly je její živá a unikátní síť dřevěných schodišť spojujících vertikální úrovně čtvrti komunikujících navzájem. Tyto principy jsou převedeny i do samotného návrhu knihovny. Ulice Mäkikatu a Rinnekatu jsou propojeny klikatící se rampou procházející skrz budovu a vizuálně propojující interiér knihovny s veřejným prostorem. Cesta je osazena odpočinkovými platformami, které jsou rovněž propojeny zkratkami - schodišti. Platformy slouží jako kumulační body aktivit. Rovněž jsou z nich poskytnuty krásné výhledy do krajiny.

Ty jsou určeny primárně pro účely knihovny. Zároveň zprostředkovávají bezbariérový přístup mezi jednotlivými úrovněmi a mezi ulicemi Mäkikatu a Rinnekatu během otevíracích hodin knihovny. Návštěvník vstupuje hlavním vchodem do lobby a k centrálnímu schodišti, které propojuje nejnižší a nejvyšší podlaží. Všechna podlaží mají bezbariérový přístup za pomoci výtahu.

Library consists of three main parts Multifunction hall dedicated to Lauri Viita. The hall is designed to serve as a cinema or a small concert hall too. Living part of the library is conceived as a experimental public living room for library visitors. Collections are organized into smaller units to produce more intimate feeling that the reader could feel like in the living room. During the reading visitor can enjoy views to the lake Näsijärvi. Storage part of library is not intended as storage, but rather is conceived in the sense of traditional library with rows of bookshelves.

Pispala canyon is another experimental part of the library. The narrow valley formed by wooden houses, each layered upon each other is a reference to the typical spatial relationships in Pispala development. Here is public part and library part open to each other and mixed together. The reader is in direct contact with outside life and vice versa. That creating a small “library neighborhood”.

De

poz

itá

ř

Obytná

Multifunkční hala

část kn ihovny


vstup / lobby

B

přízemí

005

025

-0,050

024

004

001

0,000

A

003 002

023 -0,075

011

006 010 009

008 007

022

A

013 012

021 020

017

019

016

015

014

B

018

B

1. NP

+5,350

103 104

102

105

A 101

106 108

117 116

+5,350 +5,400

A 107

115 118 114 112 111

B

113

110 109


B

2. NP

215 216 217

A 214

219

201

218

213

202 212 211

203

+9,000

A

+8,950

210 204

206

209

205

207

208

B

+8,950

B

3. NP

301

310

301 301

309 302

308

303 304

307

A

+12,600

+12,550

306 301

305 301

301

B

A

“Pispalské údolí”


-4,000

0,000

+5,400

+9,000

+12,600

+16,200

4. NP

B

Pohled severní

+16,150

409

408

A

407

402

401

406

403

405 404

A +16,200

Pohled jižní

řez A-A

Pohled východní

-4,000

0,000

+5,400

+9,000

+12,600

+16,200

+23,300

Pohled západní

řez B-B

B

+16,150


“Obytná knihovna”


Konstrukce geodetické kopule Buckminstera Fullera. Sestrojena jako 3V 5/9 Kruschkeho metodou s plochou základnou.

libreto výstavy Návštěvník přichází ke skále symbolický lesík a nachází jeskyni.

skrz

Uvnitř jeskyně pokryté texturou granitu symbolicky nachází “Kangasalu”.

Část konstrukce je odříznuta a vytváří tak vchodovou “škvíru”. Tato část je posuvná a nabízí funkční polohy - zavřená, se škvírou sloužící jako pavilon, otevřená jako kryté pódium.

Abychom navodili překvapivý dojem, stejný jako v případě, kdy rozřízneme orbikulární granit a zjeví se jeho vnitřní krása, vchází návštěvník do pavilonu jediným vchodem, navozujícím dojem jakési “štěrbiny ve skále”. Probuzuje se tak v návštěvníkovi zvídavost “co je uvnitř ?” a láká jej k bližšímu poznání stavby. Uvnitř nalézá jeskyni pokrytou vzorem orbiculárního granitu s jeho výraznou černo-bílou texturou.

Převážně veškeré konstrukční prvky pavilonu jsou prefabrikovány již ve Finsku. Elementy jsou již vybaveny voděodolnou fólií. Po seskládání dílů dohromady jsou fólie navzájem slepeny a tvoří tak voděodolný celek.

C

A

Orbikulární granit je jako hornina na první pohled v přírodě nenápadný. Jeho vnitřní krásu odhalíme teprve řezem do jeho struktury a následným vyleštěním.

B B

B

B

C

B

D

B

C D

B D

D

B

D

B

B

B

D

35 x

7x

23 x

1x

4x

spoj 6 prutů

spoj 5 prutů

spoj 4 prutů

spoj 3 prutů

spoj 2 prutů


KANGASALA - UNIKÁTNÍ MÍSTO S VÝSKYTEM ORBIKULÁRNÍHO GRANITU Kuru Region & Kangasala│Finsko

Savitaipale │Finsko

Skurun│Švédsko

Výstavní pavilon reprezentující město Kangasala (Finsko) pro Zahradní výstavu v Zülpich (Německo)

Co je pro Kangasalu typické ? orbikulární granit

Caldera │Chile

Matobo National Park │Zimbabwe Concordia │JAR

Mount Magnet│Austrálie

Karamea│Nový Zéland

Taylor Valley│Antarktida McMurdo Sound│Antarktida

Místa na zemi s výskytem orbikulárního granitu


Interiér 6500

0,000

0,000

-0,400

Půdorys


+4,000

Řez

+3,850

11%

Situace

0,000 -0,400

Exteriér


ARA housing design competition Sociální bydlení v roce 2049 Parcela: Lahti, Finland

Genius Loci ve Finsku

Aplikace na výsledné řešení

Obloha

Odrážení oblohy

Rozptýlené světlo Mlhavá oblaka Mlhy

Obloha je odrážena plechovou fasádou, která přebírá barvu a atmosféru oblohy a zjemňuje tak přechod mezi oblohou a budovou.

Zejména smrky, borovice a břízy Vlhké, hluboké, “mysteriózní” Země pokryta balvany a hustě zarostlá vegetací.

Velmi silný vztah obyvatel Finska k přírodě by měl být reflektován i v hustě zastavěné postindustriální parcele. Proto výsledné řešení počítá s poskytnutím rekreačních zahrad a komunitního zahradničení i obyvatelům využívajících tohoto sociálního bydlení.

Lesy

Zeleň ve městě

Velmi silné odkazy jak v tradiční, tak novodobé architektuře.

V objektu jsou situovány koleje pro studenty střední školy designu se zaměřením na dřevo. Ti zde mají nezbytné ateliéry a dílny pro realizaci tradičních ale i nových designových kusů ze dřeva.

Dřevo

Dřevo jako tradice i budoucnost

Voda

Přímý kontakt s vodou

Země tisíce jezer Lidí jsou v neustálém kontaktu s vodou.

Finové jsou zvyklí na přímý kontakt s jezery každý den, ale v této budově je jim poskytnut pohled skrze „vertikální“ vodu plnou bublin (vedlejší efekt chemických procesů ve fasádě) během jejich času relaxace v komunitním skleníku.

Půda

Tradice cihel v Lahti

kamenitá, ale úrodná Lahti - dlouhý ledovcový hřbet Salpausselkä složený ze štěrku, břidlic a písku.

Město Lahti je jedním z těch, které jsou charakteristické svými budovami z pálených cihel. Proto je v rámci adaptace na charakter území užito i v tomto návrhu cihel.


BYDLENÍ Stavební / typologický program

1 - pokojový byt

2 - pokojový byt

Variabilita bytů a počet obytných místností

3 - pokojový byt

4 - pokojový byt

experimentální byt

mezonetový byt

Budova je navržena s otevřeným půdorysem, výplňové zdivo je vytvořeno dle požadavků ARA - Finská orgaanizace pro sociální bydlení.

TYPOLOGIE & OTEVŘENÝ SYSTÉM

Schématický řez - míchání typů bytových jednotek i skupin uživatelů

“Budoucností bydlení je nebýt omezen formou a moci vkládat do budovy to, co daná doba vyžaduje.”

Mezonety

možnost oddělení jednotlivých pater za pomoci vyměnitelných stropních desek / příklad životního cyklu rodiny v mezonetovém bytu.


Nosné jádro

Dlouhodobá konstrukce vytvořená z vysokopevnostního železobetonu. Pokud je požadována rozsáhlá změna funkčního využití, je možné budovu očesat až na tuto konstrukci. Budoucí využití tudíž není limitováno konstrukční výškou podlaží ani fasádami.

První výplňová konstrukce

Střednědobá prefabrikovaná konstrukce z oceli. Vytváří nosnou strukturu stropů a oporu pro fasády. V případě nutnosti rozsáhlých změn může být rozebrána a uspořádána dle nových požadavků.

typické podlaží

řez

Druhá výplňová konstrukce

„Krátkodobá“ konstrukce z ocelových průvlaků a vyjímatelných stropních desek o rozměrech 1,2 x 1,2 m. Tyto konstrukce vytvářejí flexibilitu ve vertikálním směru.


Otevřený půdorys s nosnými prvky (zeleně) poskytující širokou flexibilitu půdorysů.

Fasády

Odjímatelné modulové boxy šířek 30, 60, 90 a 120 cm. Rozšiřují vnitřní plochy bytů. Jedná se o lehké ocelové konstrukce s tepelnou izolací a vnějším povrchem z tenkých nerezových broušených plechů. Svým odstupňovaným arkýřovým vysazením oživují fasádu.

Jedna z mnoha variací jak vytvářet výplňovou strukturu bytů.

Experimentální byt Byt organizován v modulu 1,2 m vybaven posuvnými příčkami. Příčky jsou vyrobeny z průsvitného materiálu. Šířka jednoho posuvného panelu je 60 cm.


světlo

dešťová voda ze střech

kyslík

H 2O

Oxygen created during this process creates bubbles used like visual element for transparent facade composed like glass aquarium.

O2

H HO

CO2

H

Studenti designu

OH H H

H

H

H

O O

CH2OH

oxid uhličitý z atmosféry

Bývalá nábytkářská továrna

CH2OH

OH

H

O O H

OH H H

OH

HO H

CH2OH

OH OH H H

CH2OH

H

H

H

O O

O OH H

OH H H

OH

celulóza

Základní principy umělé fotosyntézy

“S umělou fotosyntézou můžeme mít energeticky soběstačné domy, redukující CO2, produkující O2, využívající dešťovou vodu a produkující umělé dřevo.”

Filtrovaná dešťová voda ze střech

H 2O O2

NÁBYTKÁŘSKÉ DÍLNY ATELIÉRY NÁBYTKOVÉHO A DŘEVOZPRACUJÍCÍHO DESIGNU REAKTOR PRO PRŮBĚH CALVINOVA CYKLU ZÁSOBNÍK / ULOŽIŠTĚ POKOJE STUDENTŮ DESIGNU

O2

CO2

Perspektivní schéma výrobního cyklu

Koncepce umělé


sluneční záření

elektřina & teplo

VODÍKOVÁ JEDNOTKA

Calvinův cyklus

H2 katalýza O2

2e-

H 2O

1/2 O2 + 2H+ H+ permeable membrane

2H+

generace NADPH 2ekatalýza H2

Fotofosforikace

Fotokatodický materiál

ATP

isCo

RuB

Fotoanodický materiál

2e

ADP

NADP+ TRANSPORTACE H+

NADP H+ H+ -

CO 2 fáze 1: CO2 fixace

ZÁSOBNÍK

ADP + P TRANSPORT ELEKTRONŮ (ENERGIE)

ATP Tyto procesy jsou záměry autora a nebyly doposud vynalezeny

ATP

Následující procesy jsou založeny na přírodní fotosyntéze, avšak vědci se v dnešní době zabývají vývojem umělého fotosystému přenosu NADP+ a ADP/ATP. Současné teorie předpokládají užití Ruthenia na molekulárních sloučeninách přenášejících energii fotonů a vodíkových iontů. Pokud tato technologie nebude vynalezena do roku 2049 je stále možné využívat vodík vznikající v první části procesu.

Detailní schéma procesu

UMĚLÉ DŘEVO

fáze 3: Regenerace Ribulósy

ADP

fáze 2: Redukce

NADP H+ H+

palivové články

celulóza za

Synté

NADP+

Doplňkové materiály potřebné k vytvoření struktury dřeva Technologická vylepšení dřeva

zima

Skladování energie v rámci ročních období interiér skleníku s „bublinovou fasádou“

fotosyntézy

léto

SKLENÍK


situace

leteckĂ˝ pohled


jihozápadní pohled

pohled z ulice na skleník



DŮM NA HRANĚ / BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sokolská ulice Valašské Meziříčí / 2012 vedoucí práce / Ing. arch. Jan Mléčka URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI Řešená parcela se nalézá na rozhraní historického centra a sídlištní zástavby, poblíž frekventované křižovatky silničních komunikací , které jsou vedeny v místě původních městských hradeb. Parcela je taktéž rušným pěším tahem spojujícím plochy bydlení s areály pracovních příležitostí. Řešené území zahrnuje západní část městského bloku vymezeného ulicemi Sokolská a Poláškova. Nyní je území využíváno jako parkovací plocha. Řešené území se rozkládá na pozemcích p.č. 135, 136, 137, 138, 139/12, 139/15, 139/16, 139/20, 139/22. Navrhovaný objekt je koncipován jako znovunavrácení výtvarně prostorových kvalit okraji městského jádra. Okolní zástavba byla v minulosti formována jako přiléhající k městským hradbám. Její celkové kompoziční uspořádání a urbanistický charakter jsou podřízeny již zaniklému hrazení. Proto navrhovaný městský blok reaguje na tyto souvislosti a hmotové uspořádání vytváří iluzorní hradbu. Hmota bloku je diagonálně perforována a vytváří tak prostor pro pěší komunikace, které jsou druhým hlavním charakteristickým rysem parcely. Diagonální členění nenarušuje podvědomou plynulost zástavby. Chodec tak při pohybu z centra města vnímá blok jako kompaktní hmotu. Průhledy lze vnímat pouze tehdy, jeli pozorovatel v těsné blízkosti stavby. ARCHITEKTONICKÝ VÝRAZ Hmotové a prostorové uspořádání budovy je podřízeno koncepci vytvoření tzv. „průchozích hradeb“. Hmota je rozdělena na menší objekty nově vytvořenými uličkami, které vytvářejí zcela novou městskou strukturu. Architektonický ráz vytváří dojem více menších objektů na jedné parcele. Ty jsou však navzájem propojeny společnými podzemními garážemi. Na okrajích parcely jsou vytvořeny kašny a drobná místa pobytové zeleně. Zahrazením vybraných ulic obchodními pasážemi vznikají na jejich střechách terasy přiléhající k bytům v 1NP. Terénní rozdíl je vyrovnáván sklonitými uličkami. Fasády jsou barevně koncipovány jako ideová fúze tradiční beskydské chalupy. Jsou tvořeny černým dřevem s bílými okny. Černé barvy dřeva je docíleno tradiční japonskou metodou opalování dřevin „shou sugi ban“, která zaručuje dřevině dlouhou životnost a odolnost vůči škůdcům. Střechy objektů jsou ploché, zelené. Tím je zajištěno dočasné jímání dešťové vody a její následný odpar. Přebytečná voda je odváděna do retenčních nádrží, zajišťujících dodávku vody pro kašny. Přebytečná voda z retenčních nádrží je odváděna přepadem do kanalizace. DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ V podzemních podlažích se nacházejí dvě patra podzemních garáží, zajišťující požadovaná parkovací místa dle zadání - 81 + dalších 32 míst. Vjezd do garáží je řešen z 1NP podél stávajícího objektu obchodního domu Cimala. Parter je již součástí členění objektu na drobnější části. Každý objekt obsahuje jednu komerční jednotku. Ve 2NP jsou situovány byty, které mají buď samostatné vstupy již z parteru, nebo se dělí o vchod s maximálně 3mi byty. Tím vzniká možnost individuálního bydlení, jakýsi rodinný dům v centru města. V objektu D je umístěn byt pro tělesně postižené obyvatele. Většina objektů má možnost bezbariérového přístupu. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Nosnou konstrukci budovy tvoří v podzemních podlažích monolitický železobetonový hřibový skelet ztužený 3mi komunikačními jádry. V nadzemních podlažích je stavba provedena jako stěnový systém respektující skeletovou konstrukci pod ním. Stavba je založena na milánských stěnách po obvodu. Sloupy jsou uloženy na železobetonových pilotách. Milánské stěny společně se železobetonovou deskou tvoří základovou vanu. Vzhledem k tomu, že základová spára objektu je pod úrovní hladiny podzemní vody, je tato vana navržena proti tlakové vodě. ENERGETICKY ÚSPORNÉ ŘEŠENÍ Střechy objektu jsou provedeny jako zelené, čímž je zajištěno plynulé odvádění dešťové vody, její částečný odpar do atmosféry a využití pro účely vodních prvků řešených na parcele. Objekt má na severních fasádách umístněny menší okenní otvory a dovoluje-li to dispoziční řešení situovány podružnější prostory. jižní fasády mají okenní otvory co největší, pro zvýšení solárních zisků v zimě. Jako stínění v letním období slouží předsazení atiky, popř. vysázená zeleň. Pro vytápění objektu je využíván horkovod zavedený z přilehlého sídliště.


KONCEPT Diagonální profilace hmoty je spojením požadavků na optickou ucelenost objektu a zároveň snadnou průchodnost parcely ve významných pěších trasách.

Hradby jako nedílná součást utváření hmot a veřejného prostoru města. Struktura městského jádra ve své objemové podstatě odráží stopy původního hrazení.

Vytvoření obchodních pasáží a oživujících zhodnocujících charakter městského uzlu.

Vytvoření pohledové hradby ve stávající proluce podtrhuje původní vztah parcely s městem a doplňuje původní prostorově výtvarné principy.

V současnosti parcela slouží jako významný komunikační uzel pěších.

prvků


pohled z ulice od náměstí


1. PP/ podzemní garáže

2. PP / podzemní garáže

P2.01

P2.02

P2.03

P2.04

P2.05

-6,450

P2.07

P2.06

10m

podélný řez

10m

příčný řez


1. NP / komerční podlaží

2. NP / obytné podlaží

10m

10m

situace

pohled z ulice Sokolská


CAPITHETICAL

Návrh nového hlavního města Austrálie Albury / Austrálie / 2011 vedoucí práce / Ing. arch. Jan Mléčka spolupráce / Tomáš Madro

Na lokalizaci města můžeme nahlížet stejně jako na hierarchii vztahů ve městě, kde funkční veřejné prostory vznikají na trasách mezi vzájemně provázanými body. V celostátním měřítku takto vznikala města na důležitých obchodních cestách či jiných významných místech. Vzhledem k rozmístění obyvatelstva v rámci regionu a celé Austrálie je pohyb osob a komodit jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru lokality pro nové (hlavní) město. Poloha města Albury - na rozhraní států New South Wales a Victoria na dálnici ze Sydney do Melbourne. Lokalita se také nachází v těsné blízkosti významné zemědělské oblasti a v polohách s příznivým celoročním úhrnem srážek.

NEW SOUTH WALES

SYDNEY ALBURY VICTORIA

MELBOURNE Inspirace

Favela Rocinha, Rio de Janeiro

Lokalizace


Předpokládáme-li neomezený trvalý růst měst, je zapotřebí vytvořit zcela nový systém organizace sídel. V případě velkých měst se stává centrální forma řízení velice neekonomickou a neefektivní. Základním východiskem návrhu se tudíž stává myšlenka decentralizace. Vytvořením samostatných, relativně soběstačných, na sobě nezávislých územních celků můžeme dosáhnout efektivnějšího provozu města. Tento systém rovněž umožňuje neomezený růst města přidáváním jednotlivých buněk k sobě. Narušení jedné buňky neohrožuje chod buněk sousedních. Soustava takto spojených buněk vytváří hmotnou strukturu podobnou epitelu. Mezi jednotlivými částmi jsou vedeny hlavní zásobovací tepny, jimiž probíhá doprava tranzitní a dálková vnitroměstská. Jednotlivé buňky se sestávají ze dvou částí - vnitřní a vnější. Vnější město plní funkci ochranné bariéry, která chrání vnitřní město před negativními vlivy dopravy. Rovněž zabraňuje vnitřnímu městu v jeho nekontrolovatelném růstu (analogie středověkých hradeb). Svou výhodnější polohou (oproti vnitřnímu městu) vzhledem k hlavním zásobovacím komunikacím, přebírá funkci logistického, výrobního a hospodářského centra.

příklad návaznosti struktur

vnitřní město doprava - vnitroměstská/ hromadná

doprava - meziměstská vnější město

Vnitřní město je naopak dopravně omezeno což umožňuje růst zejména bytových funkcí v klidném a zdravém prostředí. Současně s růstem a zahušťováním stávajících struktur dochází podél hlavních komunikačních tras ke vzniku nových drobných struktur, které poslouží jako základ pro vznik nových celků. K úplné zahuštěnosti nikdy nedojde. Transitní doprava se poté stěhuje zase na okraj struktury, čímž vytváří nové podmínky pro dané lokality. V místech původní přilehlé zóny ztratí oblast svou návaznost na zásobování, provozy závislé na dopravní obslužnosti nebo některé komerční plochy se budou muset přesunout. Vzhledem k původním dopravním dispozicím může tento veřejný prostor přejmout funkci drobnějších komerčních funkcí a funkcí služeb. Možnost vzniku bulvárů a parkových ploch. To v podstatě znamená, že z vnější struktury na okraji města se stává vnitřní struktura. Oblast bude nyní zajímavější pro účely bydlení. Navíc je zde město nutno přizpůsobit se svým hmotovým charakterem, který dříve odpovídal komerční zóně novým účelům. Struktura se může, ale nemusí přizpůsobit. V každém případě dochází k obohacení městského prostředí novými náměty. V některých případech může docházet ke vzniku brownfields, které však k vývoji města patří.



Proces vzniku vnitřní zástavby

Návaznost nových hmot k hmotám stávajícím. Počátky osídlení v blízkosti hlavních tras a uzlů. Postupné zahušťování a vymezování veřejných prostorů směrem k trasám a uzlům v odlehlejších částech - pomalejší zahušťování.

vnitřní město

vnější město

možná podoba jednotlivých bloků

vnitřní/vnější město - detail


vnější město


vnitřní město


Veřejné toalety na České Brno / 2011 Soutěžní návrh / Soutěž Beton a architektura spolupráce / Tomáš Madro


situace Joštova

iční

Čes

Soln

iční

Soln

ká Čes Veselská

direction Náměstí svobody


2. NP - úroveň ulice

1 2

3

1 2 3 4 5

5

A

4

přístřešek - květinářství hydraulický výtah schodiště atrium vstup

12

11

10

7

8

9

6

5

4

B

3

2

1

1. NP

1 schodiště 2 atrium 3 vstup 4 hydraulický výtah 5 vstupní prostor 6 obsluha 7 komora 8 wc ztp - ženy 9 wc ztp - muži 10 wc ženy 11 wc muži 12 technická místnost


řez B-B

řez A-A



Hnízdiště rybáka obecného

Kostel sv. Linharta

Zóna pro dočasný pobyt ptactva

Spojení obce Ivaň a kostela svatého Linharta Nové Mlýny / 2011

vedoucí práce / prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.

Návrh se skládá ze dvou částí - studie stanice přívozu na břehu nádrže a návrhu zásahů na ostrovní části. Stanice přívozu slouží jednak potřebám lodní dopravy mezi břehem a ostrovem, zároveň však také jako ornitologická stanice. Ornitologickou stanici obývají dva přírodovědci. Ti provádí výzkum rostlinstva a živočišstva této přírodní rezervace, zejména ornitologický. V sezóně, která je omezena především hnízděním ptáků a vyváděním mláďat, provádí tito vědci odborné exkurze na řešený ostrov.



Interiérový Design ved. / ing. arch. Jan Mléčka 2011

1:1

sedací nábytek


Škola snů / Základní škola v Brně - Žebětín / 2010

vedoucí práce / Doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

legenda místností / 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 23a 24 25 26 27 28 29 30

zádveří vstupní hala šatna kmenová učebna víceúčelová učebna kabinet toalety toalety / hendikep úklidová místnost školní jídelna technická místnost školní kuchyně denní sklad kuchyně sklad obalů a odpadu přípravna ovoce a zelniny přípravna masa denní místnost kuchyně toalety a sprchy pro zaměstnance sklad zahradního náčiní chodba s herními kouty místnost školníka hygienické zařízení tělocvičny sportovní hala sklad sportovního náčiní bufet - stolování zázemí bufetu / prodejní okénko toalety administrativa toaleta pro zaměstnance bufetu sborovna kancelář zástupce ředitele kancelář ředitele

2. NP 9 8 7 7

5

23

6 26

24

28

29

30

25 27

4

4

6

1. NP 14

13

11

9

15

12

8

16 17

7

4 7

18

6

23a

10

19

4

4

20 23

6

21 4 2

7

7

4

1 20

22

6 4

22 3 7

4

7

6 4


Budova je koncipována jako základní škola pro první stupeň výuky tzn. pro děti od 1. do 5. třídy. Je navrženo 10 tříd o celkové kapacitě 200 žáků. Reakcí na zlepšení podmínek výuky je rozšíření kmenových učeben o pracovní a herní kout. Z něj má každá třída přístup na vlastní předzahrádku, následně pak do společných prostor zeleně a herních ploch. Toto navýšení komfortu však přináší i vyšší nároky na zastavěnou plochu. Autorovým záměrem bylo stavbu nijak nezalamovat a umístit kmenové učebny na úrovni terénu. Objekt je proto zakřiven a respektuje tak tvar pozemku. Vzniklá hmota ubíhá od uliční čáry a stává se solitérem v zeleni. Kmenové učebny tvoří dvě křídla, zakřivené rozdílným poloměrem. Chodby v jednotlivých křídlech svou šířkou umožňují vytvoření zálivů pro hry dětí a zároveň nenarušují požární únikové cesty. Z chodeb je taktéž přístup do vnitřního atria, kde se koná zemědělská výchova. Děti si výsatbou květin, okrasných keřů, ale také užitečných plodin, vytváří prostředí „rajské zahrady“, kterou mohou pozorovat během celého roku při docházce do tříd. Zahrada je oddělena brankou od venkovních sportovišť, která jsou přístupná zadním vchodem i mimo čas výuky. Školní jídelna slouží také jako sál pro společenské akce. Sportovní hala je opatřena tribunami pro veřejná sportovní utkání. V okolí objektu jsou navrženy terénní úpravy v podobě teras a drobných vyvýšenin. Ty jsou vytvořeny z hlíny vykopané při zakládání stavby, která tak nemusí být vyvezena jako odpad. Využívána je také dešťová voda jímaná jednak extenzivní zelenou střechou, dále potom v cirkulačních nádržích umístěných před kabinety a ve vstupní části objektu. Dešťová voda je tak několikanásobně využita a není přímo odváděna do městské kanalizace.


Zaměření církevní architektury J. B. Santiniho V červnu 2010 proběhl mimoškolní workshop ve spolupráci studentů a docentů FA VUT. Jeho cílem bylo zaměření a následná výkresová dokumentace sakrální architektury Jana Blažeje Santiniho - Aichela v Plzeňském kraji. V rámci dokumentace byla také provedena důkladná geometrická analýza jeho díla a odvození základních proporčních vztahů nejen půdorysných, ale také prostorových. Výsledkem práce byla vernisáž a sborník osvětlující průběh zaměřování, včetně geometrických analýz. ISBN: 978-80-214-4172-9 Spolupráce: Jitka Vančurová, Tamara Dumková, Tomáš Madro


KAPLE JMÉNA PANNY MARIE V MLADOTICÍCH / workshop 2010


H-HOUSE Praha - Horoměřice / 2010

vedoucí práce / Ing.arch. Luboš Františák, Ph.D.

půdorys 17 16

15

03

01 Vstup

08

Atrium

09

21

04

02

20

18

10

06 05

11 21

21

12 13

14

19

07


Dům je reakcí na okolní satelitní zástavbu rodinných domů, která svým uživatelům neposkytuje dostatek soukromí. Dům tak působí z ulice uzavřeným dojmem, avšak na jižní stranu se rozevírá do prostorného vnitřního dvora. Stavba je koncipována jako soubor intimních zákoutí, prostranství a výhledů, navazujících na obytné prostory velkými prosklenými plochami. Vstup do domu je doprovázen komplexem káskádových nádrží. Na vstupní prostory navazuje malé foye s výhledem do vnitřní zahrady, které rozděluje dům na společenskou a klidovou zónu. Na každou z ložnic navazuje osobní venkovní prostor s výraznými prvky zahradní architektury. Kontakt s přírodou podtrhuje použití přírodních materiálů jakož i samotná konstrukce dřevostavby.

Schéma okolní satelitní zástavby s rodinnými domy.

01 - zádveří | 02 - foye | 03 - pracovna | 04 - kuchyně | 05 - jídelna | 06 - krb | 07 - obývací pokoj | 08 - WC | 09 - šatna | 10 - ložnice | 11 - koupelna | 12 - koupelna | 13 - pokoj | 14 - pokoj | 15 - technická místnost | 16 - garáž | 17 - sklad zahradního náčiní | 18 - terasa | 19 - relaxační terasa | 20 - odpočinkový koutek kuchyně 21 - Soukromé terasy ložnic

Interiér kuchyně Interiér ložnice


PROVIZORNÍ VÝSTAVNÍ HALA V BRNĚ Brno / 2009

vedoucí práce / prof. Ing. arch. Petr Pelčák, ing. arch. Bohumila Hybská, ing. arch. Eva Beránková

Hala je řešena ve velmi jednoduchém až minimalistickém duchu. Vnější hmotu tvoří jednoduchý kvádr. Fasáda je tvořena kompozitními panely o rozměrech 1000x3000mm poklád hliníkové plechy. Výstavní prostor je osvětlen skrytými shedovými světlíky ve střešní části. Přední fasáda je řešena rámovým zasklením. V 6 ti polích v části kavárny je pak ještě děleno je pak rozdělena na dvě poloviny – první je určena prostorám galerie, druhá je vybavena obslužnými jádry a kavárnou.


daných vodorovně. Materiálově se jedná o tmavé o na menší části s ventilačními křídly. Celá budova

04

15

09

10

11

05

14 12

13

06 03

08

07 02 01

01 - Závětří | 02 - Zádveří | 03 - Vstupní hala 04 - Výstavní prostor | 05 - Technická místnost 06 - Pokladna + Šatna | 07 - Kancelář 08 - Kavárna se 46 místy k sezení | 09 - Bar | 10 - Zázemí 11 - Úklidová komora kavárny | 12 - WC zaměstnanci kavárny 13 - WC invalidé | 14 - WC ženy | 15 - WC muži


ZÁMECKÝ ZAHRADNÍ PAVILON Rosice u Brna / 2009

vedoucí práce / Doc.Ing.arch. Josef Hrabec, Csc Zahradní pavilon zámku Rosice u Brna pro společenské a kulturní účely, zároveň také slouží jako skryté schodiště do jaderného krytu pod zámeckými zahradami Rosického renesančního zámku ze 16. století. Pavilon je koncipován jako stanová konstrukce vycházející z tvaru hlemýždí ulity, kterou je možno celou poskládat do prostoru pódia a ochránit ji tak před nepříznivými podmínkami (tj. prudký vítr, sníh,...). Je založena na kombinaci lehkých hliníkových lomených oblouků mezi nimiž je natažena elastická PVC plachta. Ty jsou poté zavětrovány do konstrukce pódia a betonových sloupků pomocí ocelových lan. Konstrukce je rozdělena na dvě části - menší a větší. Menší část má osu rotace posunutu kousek dále do pódia; po složení má však stejný půdorys jako konstrukce větší. Celý objekt je orientován podle dvou na sebe kolmých os, přičemž jedna směřuje ke vchodu do zámecké zahrady a druhá vede k zahradní kašně. Vstup do schodišťového prostoru krytu je zakryt zasouvacími kovovými dveřmi. Tento vstup může zároveň sloužit i jako divadelní propadliště a může se jím přicházet na scénu (popř. odcházet z ní).


půdorys

řez


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.