diplomní projekt ........................ FA ČVUT Václav Kruliš .............................. 2009 ateliér: doc.M.Hlaváčka .........................
konzultace: M.Hlaváček,E.Linhartová,P.Job,P.Dvořák ........................................................................ doc.I.Šestáková, plk.I.Mrhal
mlýnice uhlí zavážecí věž
hala chem.provozů/amoniačka/
zásobníky uhlí
komín od baterie #1
KLADNO 70 tisícové město 25 km severo-západně od Prahy. Největší město Středočeského kraje…
KLADNO
Teplice Všehrdy
Stráž
Litoměřice
Bělušice Nové Sedlo Vinařice
Huť KONĚV (původně Vojtěšská huť, nově část průmyslové zóny "Kladno-východ")
Liberec
Odolov
Jiřice Hradec Drahonice Králové Kladno Horní Oráčov Praha Pankrác Slavkov Praha - Ruzyně Pardubice
Kynšperk
Ostrov
Plzeň
Příbram
Dnes chátrající průmyslový areál bývalých kladenských železáren situovaný východně od centra města. Rozloha přes 100ha. Ohraničen sběrnými komunikacemi - ul.Gen.Klapálka z jihu, ul.Dukelských hrdinů ze západu , ul.Huťská a Dubská ze severu - a areálem elektrárny ECKG z východu. Svým západním cípem zasahuje do samého středu města. Potenciální rozvojová plocha města. Území silně denaturalizováno dlouholetou průmyslovou činností, některé pozemky kontaminovány, zhodnocení ekologického zatížení areálu dosud neprovdeno, na některých místech vznikají divoké skládky komunálního odpadu. Areál pozemkově rozdroben na desítky majitelů. V některých případech dosud nevyjasněné majetkoprávní vztahy. Mnohé dosud stojící objekty jsou využívané k drobnému (střednímu) podnikání (malovýroba, skladování). V areálu se dochovaly některé původní průmyslové objekty včetně vápenných pecí (kulturní památky) - vše již v torzálním stavu.
Rýnovice Valdice
Opava Heřmanice
Mírov
Světlá nad Sázavou
Kuřim
Olomouc
Ostrava Karviná
Revitalizaci areálu dosud brání absence jakékoli koncepce rozvoje, zmíněná majetková roztříštěnost, pozemková spekulace, sociální statut území, které se od doby otevření areálu v 90.letech stal útočištěm "hledačů" kovů a jiných individuí praktikujících zde nepostihnutelné "nezákonnosti". Vlastníci firem v areálu podnikající svůj majetek chrání výstavbou plotů ( včetně ostnatého drátu), bezpečnostními systémy, najatou bezpečnostní agenturou atd. Tento jev plus celková zanedbanost prostředí vytváří mezi obyvateli města obraz nebezpečného, špinavého, znečištěného a odpuzujícího území města.
Brno České Budějovice
Původně malé městečko se díky nálezu černého uhlí v 1.pol.19.stol. rázem proměnilo ve významné hornické město. Ke konci století je v okolí města v provozu desítky šachet. V roce 1854 založena "Vojtěšská huť" - největší železárny na území Čech - a v roce 1889 v těsném sousedství založena "PoldiHutte" zaměřená na výrobu ušlechtilých ocelí. Kladno se na konci 19.stol. stává významným průmyslovým městem. Město se živelně rozrůstá s příchodem levné námezní pracovní síly. Kolem areálů hutí a šachet se rozrůstají dělnické kolonie. Město se stává svědkem dělnických nepokojů, stávek, vzpour, ohniskem komunistického hnutí, ale i nebývalého rozvoje a konjunktury obou hutí i města samotného. Je to doba, kdy dominantou Kladna je namísto kostela nejeden, ale celý houf komínů sršících hustý dým. Vzniká "image" Kladna jako drsného, surového a chudého dělnického města "s rudou září" nad ním. V období nacistické okupace jsou obyvatelé Kladna bezprostředním svědkem lidické tragédie, pod zvýšenou kontrolou gestapa v obavě před sabotážemi v průmyslových provozech. Náhodné spojenecké bombardování v dubnu 1945 ohlašovalo očekávaný návrat k demokratickým prvorepublikovým principům a prosperitě. Ne na dlouho: Poválečnému období města se nevyhnuly ani nezákonnosti další totalitní moci - tentokrát té komunistické. Tomu odpovídal i přístup k rozvoji města: příliv dalších pracovních sil, nemajících k městu jakýkoliv vztah, výstavba unifikovaných, monstrózních a odcizených sídlišť a nešťastná snaha o fyzické vymazání původní zástavby centra města a přilehlých dělnických kolonií. Orientace centrálně plánovaného hospodářtví na těžký průmysl v těch letech nadále potvrzovala Kladno jako "město uhlí a oceli". Sama dělnická třída pod tíží všudypřítomných budovatelských hesel "definuje" trefně město spíše jako: "Kladno rudé, duchem chudé". Po pádu komunismu byl zdejší hutní průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Hutě za dosud nevyjasněných a podezřelých okolností dospěly ke krachu, dochází k útlumu a následnému ukončení těžby uhlí na všech šachtách. Město se s těmito následky potýká dodnes. Blízkost Prahy sice vyřešila nezaměstnanost, ale opačnou stranou mince je ta skutečnost, že hlavní město supluje i společenský a kulturní život obyvatel Kladna. Dnes se město snaží vyrovnat se se svojí minulostí, se ztrátou identity a najít nové heslo, které by vystihovalo jeho pozici a ambice.
Znojmo
Břeclav
Historie areálu bývalé hutě
areál elektrárny ECKG zásobníky uhlí
hala chem.provozu/tzv.amoniačka/
mlýnice uhlí
n.kulturní památka Vápenné pece plynojem
zavážecí věž
komín od baterie #1
radniční věž n nám. starosty Pavla
autobus.nádraží centrum Kladna
kladenská radnice
situace stávajícího stavu
nemov.kulturní památka /Vápenné pece/
výpadovka z města /směr Kralupy n/V
areál bývalé Huti Koněv
areál Huti KONĚV
uzavřený areál Poldi Hutte
Huť založená v roce 1854 na východním okraji městečka Kladna dostala název po svém zakladateli Vojtěchu Lannovi - jednoho z nejvýzmanějších českých velkopodnikatelů 19.století. Důvodem založení železáren právě zde byl výskyt koksovatelného uhlí nalezeného v blízkosti zakládané hutě o několik let dříve. Právě koksu (přepálené uhlí) je v železárnách největší spotřeba. Železná rude a vápenec - zbylé dvě základní suroviny pro výrobu surového železa - se dovážely po železnici zbudované hutí z nedalekých Nučic. V 70.letech19.stol. se v huti buduje Bessemerova ocelárna, vzápětí přechází huť na - pro ni výhodnou - výrobu oceli thomasovým pochodem. Vojtěška se tak stává hutí s uzavřeným výrobním cyklem. Sestávala se s vysokopecního provozu, slévarny, oceláren a válcoven, kde se ocel válcovala na již finální výrobky (kolejnice, profily). Se stavbou dvou SiemensMartinových ocelárnen a stavbou 4 nových tenkostěnných vysokých pecí se huť na přelomu století dostává na vrchol své slávy. Prosperita železáren pokračuje přes období 1.republiky, během 2.sv.války dochází k dalším modernizacím a výstavbě některých provozů. Po válce je huť zestátněna, přesto ještě jednou (a naposled) dochází k rozvoji hutě a to díky orientaci centrálně plánovaného hospodářství na těžký průmysl během dvouletky a prvních pětiletek. Poté dochází k přehodnocení priorit, investice do hutního průmyslu byly přesměrovány do Košic a na Ostravsko a kladenská huť - nově pojmenovaná po maršálu Rudé armády - začíná pomalu stagnovat. Od 60.lech dochází k omezování vysokopecního provozu. V roce 1975 se odstavuje poslední vysoká pec. Ocelárny a válcovny jsou v omezeném provozu až do 90.let, v zápětí se celá technologie i vlastní konstrukce objektů demolují. Provoz poslední zbylé válcovny byl ukončen v roce 2005. Mezitím se již vyhaslý areál rozprodal mezi desítky majitelů, kteří zbylé objekty "dovyužívávají". Někdejší slávu bývalé hutě dnes připomíná několik dochovalých objektů. Jejich zachování je jen zbožným přáním několika málo nadšenců.
Areál KOKSOVEN Areál bývalých koksoven o rozloze ... ha situovaný při severním okraji bývalých kladenských železáren při silnici z Kladna do Dubí (ul. Dubská). Tato komunikace tvoří hranici mezi volně přístupným areálem bývalé Vojtěšské hutě a uzavřeným areálem Poldiny hutě (Polti Hutte). Provoz koksoven ukončen v 80.letech minulého století. Technologie a většina provozních objektů zdemontována (demoliční projekt z 08/1989). Některé objekty (viz obrázek) zachovány pro jejich nákladnou demolici. Od ukončení provozu nevyužívané (kromě bývalého plynojemu) - vyjma natáčení válečných scén filmu "Bitva o Stalingrad" a hudebních klipů... Zemina v areálu silně kontaminována. Proveden ekolog.audit (KAP spol. s r.o.) metodou chem.analýzy vzorků z vrtů a sond z 04/1998. Kontaminace ropnými látkami především v severní části areálu v místě bývalých chemických provozů koksoven. Doporučení pro dekontaminaci: v postižených místech zeminu někde až do hloubky 5, vyjímečně 8 m odtěžit a sanovat spalováním/termální desorbcí/ popř. bioventingem. Areál pozemkově rozdroben mezi 9 vlastníků (každý dochovalý objekt v majetku jiného vlastníka). Revitalizaci území brání především nákladná dekontaminace, případná nákladná demolice objektů, pozemková spekulace a slabá atraktivita místa v sousedství elektrárny ECKG, Poldi Hutte a na okraji chátrajícího areálu bývalé Vojtěšské hutě se všemi negativními sociálními jevy takto vyloučeného území... Přesto: strohý výraz dochovalých objektů, jejich jistá "řádovost", bizardní tvary a monumentalita především zavážecí věže uplatňující se v mnoha městských průhledech, propůjčují území exkluzivitu. Jejich likvidací by toto území ztratilo naprosto vše...
Historie areálu koksoven
hala chem.provozu
mlýnice
situace stávajícího stavu
plynojem
areál KOKSOVEN
zásobník uhlí
Koks - přepálené koksovatelné černé uhlí - je prvořadou surovinou v železárnách. Je součástí vysokopecní vsázky, kde plní funkci vlastního paliva i redukčního činidla pro redukci Fe z rudy. První úlové koksové pece byly vystavěny společně se stavbou vlastní hutě v 50.letech 19.stol. Koksovaly kladenské černé koksovatelné uhlí. Po jeho vytěžení se koks od 80.let až do II.sv.války draze dovážel ze Slezka. To obnášelo celou řadu problémů (pomineme-li finanční hledisko) a huť se po celou dobu snažila problém s koksem uspokojivě řešit. Jako nejschůdnější se nabízela výstavba vlastních koksoven a dovoz dovoz černého uhlí ... Až válečný stav zajistil huti - pod německou správou - prostředky pro stavbu nových koksoven. Druhotné suroviny (deriváty ropných látek) získané výrobou koksu byly pro nastartovaný průmysl III.Říše lákavou vyhlídkou. Projekt koksoven zpracovala renomovaná německá kancelář Heinricha Kopperse z Essenu. Koksovny disponovaly na svou dobu nejmodernější technologií, která účinně zpracovávala chem.látky na druhotné suroviny: dehet, benzol, fenol, lehké LTO, atd. Koksovny byly uvedeny do provozu snad ještě během válečných let. V 70.letech díky útlumu a celkovému ukončení vysokopecního provozu v huti se koksovny přeorientovaly na výrobu otopového koksu. Dodávaly koks do domácností v regionu včetně Prahy. Jejich provoz byl definitivně ukončen na konci 80.let 20.století.
TECHNOLOGIE koksárenského provozu Hlavním technologickým dějem probíhajícím v provozu koksoven je tzv. suchá destilace (karbonizace) uhlí - přepalování uhelné směsi bez přístupu kyslíku (v neoxidační atmosféře). Uhelná směs je během tohoto procesu zahřívaná na teploty přes 1000 C po dobu několika hodin (až 20h). Produktem je koks, který se používá jako prvořadé redukční činidlo ve vysokých pecích. Jeho množství převyšuje množství ostatních surovin (železná ruda, vápno, příměsi,…) ve vysokopecní vsázce. Během několika málo let před výstavbou koksoven byl vyvinut základní prototyp moderních koksovacích pecí společně s efektivním využíváním druhotných produktů karbonizace - vysokovýhřevného koksárenského plynu a dalších cenných chemických látek. Nová technologie dokázala využít plynu k rekuperaci a předehřívání vzduchu přiváděného do pecí. Chemickou cestou se z plynu začal získávat dehet, LTO, atd. U většiny těchto inovací stál německý inženýr Heinrich Koppers. Jeho vzory a vynálezy byly patentovány v mnoha státech světa. Není bez zajímavosti, že technologické řešení kladenských koksoven budovaných o pár let později - v době Protektorátu - nenavrhoval nikdo jiný než projekční kancelář Heinricha Kopperse. Není pochyb, že nové koksovny patřily ve své době k nejmodernějším provozům.
Provoz koksoven
zásobníky uhlí
hala chem.provozu/tzv.amoniačka/
zavážecí věž
kontaminovaná půda v hloubce 3m a více překračující hygien.limity pro III.třídu využitelnosti území /např.prům.objekty/
zavážecí věž
mlýnice uhlí
plynojem
kontaminovaná půda do hloubky 3m překračující hygien.limity pro III.třídu využitelnosti území /např.prům.objekty/
komín
Uhlí se po vyložení z vagonů a roztřídění skladovalo v druhovém zásobníku uhlí. Odtud se pomocí systému pásových dopravníků dostávalo přes mlýnici a směšovače už v podobě uhelného prachu do zavážecí věže. Uhelný prach putoval z věže samotíží do zavážecích vozů, které se vzápětí vyprázdnily do koksovacích pecí. Pece byly řazeny vedle sebe, vzájemně odděleny vyhřívanými stěnami. Řada těchto pecí tvořila tzv. baterii. Proces koksování (karbonizace) začal bezprostředně po zavážce. Odcházející koksárenský plyn byl jímán do hlavního sběrného vedení. Koksovací proces byl ukončen po 12 - 24 hodinách. Koks se z baterie vytlačil pomocí speciálního pístu na vůz. Styk se vzdušným kyslíkem způsobil, že se koks ve voze okamžitě žhavil. Byl proto následně převezen do hasící věže, kde se uhasil množstvím vody, protřídil a dále putoval k vysokým pecím. Jak se koksárenský plyn využíval? Díky jeho vysoké výhřevnosti se použil jako palivo pro ohřev baterie. Musel se ale nejprve ochladit čpavkovou vodou a vyčistit. Především ze 2 důvodů. Jednak obsahoval sloučeniny síry a amoniaku, které způsobovaly korozi potrubí, jednak se získávaly jiné cenné látky.
Areál věznice je situován ve východní části průmyslové zóny Kladno-východ (bývalé Vojtěšské hutě) při výpadovce z města směrem na Kralupy n/V na místě bývalých koksoven. Kontaminované půda se v místech znečištění přesahující hygienické limity vytěží a uvolní prostor pro zástavbu a komunikace věznice. Nová zástavba (kromě výrobní zóny) bude přízemní, s plochým zastřešením, na které se zpět rozveze vyčištěná původní zemina. Taková zástavba bude tedy vlastně uvnitř věznice přízemní, z pozice "rostlého" terénu nebo vně areálu podzemní. Kde je to nezbytné jsou vnitřní prostory přisvětleny atrii. Srdcem věznice je centrální nádvoří(2.500m2)situované v těžišti stávajících ž-b.objektů. Ty se využijí pro účely věznice. Mozek věznice - vedení věznice a operační středisko - je umístěno v objektu bývalé mlýnice v čelní pozici vůči nádvoří. Ústřední stanoviště dozorčí a strážné služby, situované kolem mlýnice, vytváří jeho ochranu v případě vzpoury vězňů. Nádvořím prochází koridor - komunikační osa - vedoucí od hlavní vstupní brány Z-V směrem až za nově využité původní objekty koksoven. Koridor rozděluje přízemní (podzemní z pozice "rostlého terénu) novostavbu na sekci návštěvní (přilehlou ke vstupní bráně) a sekci příjmovou a propouštěcí. Součástí sekce příjmové je i ambulantní část zdravotnického oddělení věznice se vstupem do nádvoří.
kapacita: objekt "H" ................................................................182 odsouzených objekt "V" ................................................................ 72 odsouzených ____________________________________________________________________________________________________ celkem ............................................................... 254 odsouzených objekt "p" .................................................... 28 mladistvých odsouzených
situace
venkovní hřiště /basketbal,nohejbal,.../
parkoviště /návštěvy/
parkoviště/zaměstnanci věznice/ návštěvní sekce
příjezdová komunikace
hlavní brána do věznice
v úrovni 1PP
Koridor za nádvořím prochází mezi původním objektem ž-b.haly, která se využije jako ubytovací sekce (oddělení "H"1-8), a původním objektem uhelných zásobníků. Tento objekt společně s přízemní přístavbou se využije pro účely "programu zacházení", tzn. kultrní, sportovní a společenská náplň pro odsouzené. Největší dominanta areálu - objekt bývalé zavážecí věže situovaný na jih od nádvoří - se využije taktéž jako ubytovací sekce (oddělení "V"1-4). Výrobní zóna věznice je situována v jižní části areálu v místě sanace bývalých koksových baterií. Centrální kuchyně a prádelna (slouží i pro nedalekou věznici Vinařice, kde tento provoz chybí) je umístěna východně od objektu "H". Přístup ke všem provozům výrobní zóny je jednak po vnitřní komunikaci navazující na koridor (určen pro pohyb zaměstnaných vězňů, jednak po komunikaci vedoucí vně zóny(pro civilní zaměstnance+zásobování). Technické zázemí věznice - dílny, údržba, vozový park, TZB, atd. - je situováno ve východní části areálu při vedlejším vjezdu do věznice. Ten slouží i pro vjezd zásobování a vstup civilních zaměstnanců výrobní zóny. Věznice pro mladistvé, využívající původního objektu plynojemu, je situována v západním výběžku areálu. Využívá všech společných provozů mateřské věznice.
východní brána do věznice
původní využití ..................................................................... areál koksoven rozloha ..................................................................................... 6,28ha nové využití ................................................................. areál věznice "Koněv" typ věznice ........................... mužská věznice s ostrahou + 2 oddělení věznice pro mladistvé
zázemí věznice
zechnické provozy věznice
prádelna/společná s VV
centrální kuchyně
vycházkové dvory
výrobní zóna
vycházkový dvůr vycházkový dvůr
příjmová a propouštěcí sekce
stávající původní komín
řez příčný
příjezdová komunikace /směr Kladno/
vnější parkoviště
oplocení věznice
vnitřní obslužná komunikace
výrobní zóna
vnější obslužná komunikace
oplocení věznice
/severo - jižní/
viz situace v úrovni 1NP
viz situace v úrovni 1PP
vycházkový dvůr
oplocení věznice
vycházkový dvůr
atrium
stávající původní komín východní brána do věznice
venkovní hřiště /basketbal,nohejbal,.../
parkoviště /návštěvy/
parkoviště/zaměstnanci věznice/
hlavní brána do věznice
příjezdová komunikace
situace
v úrovni 1NP
prádelna/společná s VV
centrální kuchyně
vycházkové dvory
výrobní zóna
oplocení věznice
situace v Ăşrovni 1NP
Objekt b ývalé z avážecí v ěže s e v yužije j ako u bytovací o bjekt v ěznice s k apacitou 7 2 odsouzených. V zhledem k e s tavebně-dispozičnímu ř ešení a s amotné a rchitektuře u rčen p ro recidivisty a obzvláště nebezpečné jedince. Vnitřní prostor věže je cca 15m nad ůrovní terénu. Převýšení se překonává centrálním schodištěm + 2 výtahy situovanými na severní straně objektu. Volná prostor po výsypce se využije jako velký světlík. Skrze něj se vnitřní prostor věže dostatečně prosvětlí. Do vnitřního prostoru jsou umístěna 4 podlaží. Vzhledem k existenci stávajících proskených ploch v nejnižším a nejvyšším podlaží se do této úrovně umístí denní místnosti, jídelny atd. Jednotlivých oddělení. Naopak do 2 podlaží ve střední úrovni věže se umístí samotné cely. Pro ně se do pláště věže vyříznou minimální požadované okenní otvory. Pohyb mezi denní zónou a celami bude po vnitřním schodišti zasahující svým objemem do atria. Toto schodiště slouží vždy jen jednomu oddělení. Jednotlivá podlaží budou dozorována ze služební místnosti ("dozoru") situované nalepené vně věže. Bude zajišťovat kontrolu jednak celého p odlaží, v nitřního s chodiště a j ednak n ástup n a c entrální s chodiště. S polečné sprchy/umývárna p ro k aždé o ddělení j sou s ituována v p řístavbě v p ozici z a c entrálním schodištěm. Pohyb do sprch/umývárny bude opět pod kontrolou dozorců ze služební místnosti. Z každého patra jednotlivých oddělení je přístupné venkovní schodiště, které plní funkci únikového schodiště a současně se využije pro sestup odsouzených do vycházkového dvora. Zázemí, sklady, atd. jsou situovány do podzemního objektu vstupu a do podzemí pod tělesem věže.
původní využití ............................ zavážecí věž (zásobník uhelného prachu) dimenze .......................................................... 24x23m, 40m výška nové využití .............................................. ubytovací objekt věznice kapacita: oddělení V01 - "recidiva" ................................. 18 odsouzených V02 - "recidiva" ................................. 18 odsouzených V03 - "recidiva" ................................. 18 odsouzených V04 - "nebezpeční jedinci"........................ 18 odsouzených typ: uzavřené 2-lůžkové cely
jídelna
šatna/zádveří
umývárny
denní místnost
vycházkový dvůr
kuchyňka
cela#1
18,6m nad terénem
společné sprchy
půdorys 1NP
půdorys 2-3NP
únikové schodiště
vycházkový dvůr
půdorys 1PP
centrální schodiště/výtahy
služební místnost/dozor
atrium
půdorys 4NP
29,6m nad terénem
vstup do objektu
přístavba umýváren/společných sprch
centrální nádvoří věznice
vycházkový dvůr
vstup do objektu
východní únikové schodiště
západní únikové schodiště
3-traktová hala se využije jako ubytovací objekt věznice. V západním a východním traktu budou umístěny cely dvou oddělení, denní zóna bude ve středním traktu s nejvíce stávajících prosklených ploch. Objekt bez jediného podlaží se rozčlení na 4 nadzemní a 1 podzemní podlaží (ze 2/3 plochy). Podlaží ve středním traktu budou ukončena cca 2 m před obvodovou stěnou (tvořící jakoby terasy), aby se zajistilo dostatečné prosvětlení denní zóny a aby vynikla rytmizace stávající fasády. Naopak podlaží v krajních traktech budou prolomena a vytvářet tak vnitřní atrium, kolem něhož budou obíhat vstupy do jednotlivých cel.
původní využití ................... hala chemického provozu koksoven (tzv. amoniačka) dimenze: .............................. 75x20m, výška 13m nad současnou úrovní terénu nové využití: .............................................. ubytovací objekt věznice kapacita: oddělení H 01 - "nástupní" ................................. 10 odsouzených H 02 - "výstupní" ................................. 14 odsouzených H 03 - "možné oběti násilí" ....................... 28 odsouzených H 04 - "protidrogové" ............................. 28 odsouzených H 05 - "studenti SOU" ............................. 28 odsouzených H 06 - "pracující" ................................ 28 odsouzených H 07 - "táborová režie" ........................... 28 odsouzených H 08 - "pracující" ................................ 18 odsouzených
Služební místnost ("dozor") bude umístěn ve středu každého oddělení. Jednou prosklenou stranou bude rozhled po denní zóně, protilehlou do traktu s celami a boční stranou na vstup do oddělení. Společné sprchy jsou vytaženy vně stávajícího objektu do prosklené věže - tzn. očista dávkou denního světla. Vstup na oddělení bude vně objektu přes schodišťovou věž situovanou na severní straně haly. Naopak vycházkové dvory jsou umístěny na straně jižní a přístupné přes vnější schodiště. To bude plnit funkci i jako únikové schodiště ve vyjímečných případech. V podzemním podlaží východního traktu je umístěno oddělení kázeňských trestů s kapacitou 14 cel. K nim náleží 6 minimálních vycházkových dvorů výhradně pro toto oddělení. V podzemí západního traktu je situováno stacionární část zdravotnického oddělení - 1-lůžkové cely, vycházkové dvory, ošetřovna, sprchy, atd. Sklady, TZB jsou situovány při propojovacím tunelu mezi krajními trakty taktéž v podzemním podlaží.
oddělení kázeňských trestů H 09 - "loch" ................... 14 odsouzených stac.část zdravotnického oddělení H 10 - "nemocnice" ................. 10 odsouzených typ: uzavřené 2-lůžkové cely uzavřené 1-lůžkové cely (výstupní odd., OKT + stacionární část ZO)
půdorys 1PP H09 -
oddělení kázeňských trestů (OKT)
vstup do objektu H10 - stacionár.část ZO
vycházkové dvory pro OKT
vycházkové dvory
půdorys 1-3NP schodišťová věž + výtah
H06 -
H03 - "možné oběti násilí"
oddělení "pracující"
cely téhož oddělení
kuchyňka
nákladní výtah
jídelna
únikové schodiště
půdorys 4NP H01 - výstupní oddělení
H02 - nástupní oddělení
přístavba spol.sprch
kuchyňka
atrium
cely výstupního oddělení
řez podélný
schodiště
vycházkový dvůr
min.vycházkové dvory pro OKT
schodišťová věž
řez příčný
původní využití ............................................plynojem dimenze .......................................26m průměr, 17m výška nové využití ......... ubytovací objekt pro výkon trestu mladistvých kapacita: oddělení P01 - "mladší" ................... 14 odsouzených P02 - "starší" ................... 14 odsouzených možnost stavební expanze výstavbou dalších cel po obvodě pláště možnost rozdělení objektu na uzavřená oddělení podle osy objektu
Vnitřní téměř kruhový převýšený prostor zastřešený výraznou ocel. kontrukcí se zachová beze změn. Bude sloužit jako velká centrální dvorana obou oddělení. Denní místnosti, učebny, dílny, společenská místnost, kuchyně jsou přistavěny z vnějšku pláště plynojemu. Vstup do objektu je opět přes podzemní přístavbu. Centrální schodiště propojuje ochozy vedoucí po vnitřní straně pláště k jednotlivým celám. Ty jsou rozmístěny vně objektu obíhající kolem jeho obvodu nad prostory denní zóny. Služební místnosti jsou jako jediné těleso uvnitř prostoru plynojemu umístěny centrálně avšak asynchroně vůči celám, přístupné z mezipodesty centrálního schodiště. Jejich poloha umožňuje vizuální kontrolu jak samotných cel, tak i schodiště, resp.vstupu na jednotlivá podlaží. Princip "Panoptikonu" žije!
typ ........................................ uzavřené 1-lůžkové cely
půdorys 1PP
půdorys 2NP
centrální dvorana
vstup
ostraha/recepce
prosvětlení OKT - "angl.dvorky"
cela pro kázeňské tresty
služební místnost/dozor
prosvětlení OKT - "angl.dvorky"
kancelář vychovatele
denní zóna
půdorys 1NP
společné sprchy
společenská místnost
vycházkový dvůr
půdorys 3-4NP
centrální schodiště
centrální dvorana
učebna
WC/umývárna
prstenec cel
vstupní nádvoří
prstenec celových buněk
vycházkové dvory
příčný řez
sportovní aktivity /U-rampa/
sportovní aktivity /stolní tenis/
půdorys 1PP
Objekt zásobníků s čtveřící menších a čtveřicí větších násypek a přilehlý podzemní novostavba se využijí pro účely "programu zacházení" = řízené sportovní a kulturní aktivity odsouzených. Vstup do komplexu je společný s ubytovacím objektem "H". V 1PP zásobníku je umístěna sauna. Využije se stávajícího bazénu pod dvojicí západních násypníků. Ve zbylé části zásobníku je prostor určen pro sportovní aktivity. Na východní straně od zásobníku je situováno venkovní hřiště /basketbal, nohejbal,.../. Zázemí ke sportovní sekci je umístěno v podzemní novostavbě při koridoru vedoucího podél zásobníku od vstupu ke hřišti. Aktivity vyžadující náročnější podmínky /stálé klima/ jsou umístěny taktéž v podzemní novostavbě na západní straně od zásobníku. Obsahuje: knihovnu+sklad, čítárnu, učebny+dílny a p očítačový k roužek. K anceláře l ektorů, p sychologů j sou u místěny v návaznosti na příslušné prostory. Vlastní prostor násypníků je využit tak, že do jižní stěny zásobníku jsou prolomeny velké otvory od podlahy 1NP až k průvlaku horního ochozu. Přístup do jednotlivých kójí je přes schodišťovou věž a na ní navazující venkovní lávku. 4 západní kóje slouží jako intimní meditační prostory, kde mohou odsouzení o samotě zpytovat své svědomí. Východní kóje je vyhrazena pro orientovanou kapli. Prolomený otvor ve východní stěně zajišťuje zalití kaple vycházejícím sluncem při ranní modlitbě.
sportovní aktivity /posilovna/
relax /sauna/
původní využití .............................................................. zásobník druhového uhlí dimenze .......................................................... 54x15m, 25,9 výška od úrovně terénu nové využití: prostory pro účely "programu zacházení" 1PP - univerzální prostory pro sportovní aktivity /sto.tenis, osilovna, ..., U-rampa/ - relaxační zóna /sauna/ 1NP - univerzální prostory pro kulturní aktivity /divadelní, filmový, výtvarný kroužek/, - kaple
12,3m nad terénem
univerzální prostor pro PZ
půdorys 1NP
podzemní přístavba pro účely PZ
hřiště
hřiště
kaple
přístupová lávka
společná schodišťová věž s objektem H1-10
kaple
řez příčný meditační prostor - "zen-zahrada"
meditační prostor - "poušť"
kaple
univerzální prostor pro PZ
univerzální prostor pro PZ + sklad
univerzální prostor pro PZ + sklad
meditační prostor - "zahrada"
meditační prostor - "zen-zahrada"
schodišťová věž /v pohledu/
řez podélný
řez příčný
Objekt bývalé mlýnice uhlí má 4 nadzemní a 2 podzemní podlaží. Spolu s podzemní přístavbou, která objekt obepíná je mozkem věznice. Komplex je přístupný jednak z centrálního nádvoří, jednak přímo z extramurálního parkoviště vchodem a vjezdem pro ředitele věznice. Bezpečnost vstupu z nádvoří je zajištěna situováním ústředního stanoviště dozorčí a strážné služby do předsazených partíí podzemní přístavby. Ta zajišťuje také dohled a kontrolu osob, které vstupují od parkoviště. Vstup do samotné věže mlýnice je přes prosvětlené atrium. Vchází se v úrovni dnešního 1PP. Samotný objekt mlýnice je místem těch nejcitlivějších provozů a zároveň plní reprezentativní funkci. V 1PP je vzhledem k omezenému prosvětlení umístěn kromě vstupního koridoru ke schodišti pouze archiv věznice. Schodiště propojující všechny podlaží objektu je umístěno do masivního betonového tělesa. To svým lichoběžníkovým tvarem, naklopením ve vertikální ose a průnikem do stávající konstrukce se vůči mlýnici jasně vymezuje. Trojramenné schodiště uvnitř tělesa rozdílným počtem schodišť.stupňů vyrovnává rozdílné výšky jednotlivých poschodí. V 2PP je serverovna operačního střediska a sklad zbraní pro výkon služby dozorců a strážných. Právě v případě vězeňské vzpoury se mlýnice stává hypoteticky posledním místem ochrany vybavená tímto arzenálem zbraní. Ve všech nadzemních podlažích je vybourán obvodový betonový plášť až na nosný skelet a vyplněn velkoformátovými p rosklenými p lochami o d p odlahy a ž p o p růvlak. T o z ajišťuje d okonalé prosvětlení v šech p odlaží, s ymbolizuje t ransparentnost v ztahu k c ivilní s polečnosti a koneckonců vymezuje tuto stavbu od ostatních vězeňských objektů. Těleso mlýnice se "překryje" bronzovou textilií, která bude v případě vzpoury a ohrožení samotného objektu pod elektr. proudem. V 1NP je umístěna větší(oficiální) a menší(neformální) zasedací místnost. Sociální zázemí je umístěno ve východním přístavku, dostupné z mezaninu přes ocelovou lávku. 2Np je vyhrazeno pro "vyšší" administativu. Ve 3NP je operační středisko - faktický mozek věznice. Nad ním je umístěna už jen reprezentativní kancelář ředitele věznice. Ten skrze "božské oko" shlíží po celém areálu věznice...
původní využití .................................. mlýnice uhlí dimenz .................... 10x11m, 20m výška nad úrovní terénu nové využití ...... ředitelství, oper.středisko, administrativa kapacita: stáv.objekt ................................. 6x100m2 podzemní přístavba ............................ 675m2
půdorys 1PP
sklad
sklad/výdej zbraní
půdorys 1NP
relaxační zahrada
serverovna
půdorys 2PP
půdorys mezaninu
bronzová textilie
vstup z nádvoří středisko dozorčí a strážní služby
"velká" zasedačka
archiv
kuchyňka
zázemí dozorčí a strážní služby
"malá" zasedačka
schodiště v beton.tělese
lávka vedoucí k soc.zařízení
"božské" oko
přístavba soc.zařízení
kancelář ředitele
ústřední stanoviště dozorčí a strážné služby
zbylá konstrukce přístavku mlýnice
sekretariát
vstup do komplexu z nádvoří
zázemí dozorčí a strážné služby
bronzová textilie
půdorys 2NP řez příčný
kanceláře
půdorys 3NP
operační středisko
soc.zařízení
půdorys 4NP
půdorys galerie