Funkce lesů v systému ekosystémových služeb – odborný seminář by Vít Karber

FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB Odborný seminář 23.–24. BŘEZNA 2016 / ZÁMEK KŘTINY

Vydavatel: Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno

FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB Odborný seminář 23.–24. BŘEZNA 2016 / ZÁMEK KŘTINY

Vydavatel: Mendelova univerzita v Brně,Zemědělská 1, 613 00 Brno

Seminář je jedním z výstupů projektu: „Zvyšování povědomí a propagace významu funkcí lesů v krajině a přírodě blízkých koryt vodních toků v městském prostředí jako součást ekosystémových služeb povodí“

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway

Obsah Představení projektu ............................................................................ 5

Abstrakty z odborného semináře Problematika funkcí a ekosystémových služeb lesů v rámci projektu RaFA / Darek Lacina, Jiří Schneider...................................... 9 Studium biodiverzity a ekosystémových funkcí jako podkladu pro hodnocení ekosystémových služeb / Pavel Cudlín a kol. .................... 10 Základní management ochranných pásem lesních maloplošných zvláště chráněných území v České republice / Kateřina Holušová ..................................................................................... 12 Klasifikace přírodních podmínek a definování funkcí lesů v České republice / Kateřina Holušová, Otakar Holuša .................................. 14 Hodnotenie a oceňovanie produkčných ekosystémových služieb / Jana Jaďuďová a kol. .................................................................... 16 Hodnocení lesů veřejností: publikované výsledky, metody a terénní průzkum / Ondřej Konečný a kol....................................... 17 Pilotní hodnocení ekosystémových služeb v České republice: lesní ekosystémy / Adam Pártl a kol....................................................... 18

Články z odborného semináře Co nám k hodnocení ekosystémových služeb nabízí Evropská komise / Iva Hönigová .................................................................. 21 Územní systém ekologické stability v lese / Darek Lacina ....................... 25 Funkcie versus ekosystémové služby lesa a lesnícva / Jozef Tutka ........... 33 Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů / Ondřej Cudlín a kol. ...................................................................... 48 Hodnotenie a oceňovanie produkčných ekosystémových služieb / Jana JAĎUĎOVÁ ........................................................................... 62

Prezentace z odborného semináře

Představení projektu Projekt "Zvyšování povědomí a propagace významu funkcí lesů v krajině a přírodě blízkých koryt vodních toků v městském prostředí jako součást ekosystémových služeb povodí" je zaměřen na podporu povědomí veřejnosti o významu a hodnotě funkcí lesů a přírodě blízkých koryt vodních toků v zastavěném území. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s částí projektu, která se zabývá lesy. Projekt je financován z dotace, kterou poskytl Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP) z programové oblasti PA 2 - Biodiverzita a ekosystémové služby, programu CZ02 - Biodiverzita a ekosystémové služby/ Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu. Doba řešení projektu je stanovena rozmezím 16. 1. 2015 až 30. 6. 2016. Žadatelem je Mendelova univerzita v Brně, řešitelem je pak Fakulta regionální rozvoje a mezinárodních studií ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les ve Křtinách (ŠLP ML Křtiny). Celý projektový tým sestával z 29 osob, které se do projektu zapojovaly různou měrou a v různých časových obdobích. Projekt je zaměřen na veřejnou osvětu o hodnotě vybraných složek ekosystémových služeb povodí. V rámci krajiny popularizuje celospolečenské funkce lesů a lesního hospodářství. Cílová skupina je různorodá: výzkumníci, pracovníci veřejné správy, studenti, školní mládež i senioři, obecně široká veřejnost. Projekt si klade za cíl zvýšit povědomí a informovanosti a osvěta o významu funkcí lesů v krajině jako součást ekosystémových služeb povodí u odborné i laické veřejnosti všeobecně srozumitelnou formou. Část projektu, která se věnuje lesům, se zabývá dvěma okruhy. Jedním je prezentace funkcí lesů, jejichž cílená podpora je prezentována na osmilesních hospodářských celcích, reprezentujících širokou škálu přírodních a hospodářských podmínek lesů v České republice a společenských požadavků na ně. Součástí tohoto okruhu jsou i dotazníková šetření o povědomí o funkcích lesů a jejich vnímání veřejností. Druhý okruh je zaměřen na funkčně integrované hospodaření v lesích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a prezentaci jeho role v regionálním rozvoji. ŠLP ML Křtiny nejenže představuje významnou lesohospodářskou jednotku a zároveň plní specifickou roli při výuce

a výzkumu na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně, ale je rovněž přirozenou součástí celého regionu -- jedná se o důležitý ekonomický prvek, zvyšuje rekreační potenciál příměstské rekreační oblasti Brna, Blanska, Adamova, pečuje o lesy na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a v neposlední řadě se podílí na regionálním rozvoji aktivní spoluprací s MAS Moravský kras. Projekt předpokládá celou řadu aktivit. Hlavními výstupy projektu, části se zaměřením na lesy bude odborná kniha, mezinárodní vědecká konference, odborný seminář a tematická výstava fotografií. Kromě informační hodnoty budou tyto výstupy sloužit také k propagaci Norských fondů, MŽP, Mendelovy univerzity v Brně, ale i zpracovaných měst a krajů. Odborná publikace bude vydána v tištěné podobě i na DVD. Kromě podrobného popisu jednotlivých lokalit přinese i obecný popis a vysvětlení významu řešených fenoménů jako syntézy environmentálních, sociálních i ekonomických aspektů. Budou v ní prezentovány příklady lesních porostů s vysokým společenským a krajinotvorným významem. Ke knize budou vydány i separáty za jednotlivé kraje. Významnou odbornou aktivitou je mezinárodní vědecká konference „Funkce lesů v systému ekosystémových služeb“, která se uskuteční ve Křtinách ve dnech 5. až 8. 4. 2016. Této konferenci předchází stejnojmenný odborný seminář pro veřejnou správu i laickou veřejnost, konaný na stejném místě. Na obou těchto akcích bude prezentována tematická výstava fotografií. Z dalších aktivit nelze zapomenout na návštěvu akademických pracovníků projektu v Norsku ve dnech 14. – 19. 9. 2015 s cílem navázat kontakty s norskými vědecko-výzkumnými institucemi a získat praktické zkušenosti s přístupy k vodním tokům ve městech a funkcím lesů. Dne 21. 10. 2015 se konala úvodní terénní exkurze studentů FRRMS na ŠLP ML Křtiny, spojená s prezentací myšlenek a výsledků projektu. Další exkurze budou následovat v letním semestru. Projekt má své vlastní webové stránky, které jsou průběžně doplňovány praktickými informacemi a odbornými výsledky projektu. Kromě těchto informací je součástí stránek i bohatá fotogalerie z modelových lokalit. Publicita projektu byla dosud realizována především články v univerzitním časopise Mendel Green a také tiskovou zprávou na serveru Novinky.cz.

Abstrakty FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB Odborný seminář 23. - 24. BŘEZNA 2016 / ZÁMEK KŘTINY

Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Problematika funkcí a ekosystémových služeb lesů v rámci projektu RaFA Darek Lacina, Jiří Schneider Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů FRRMS MENDELU v Brně Abstrakt

Článek představuje cíl, hlavní myšlenky, řešení a výsledky lesnické části projektu „Zvyšování povědomí a propagace významu funkcí lesů v krajině a přírodě blízkých koryt vodních toků v městském prostředí jako součást ekosystémových služeb povodí“, který je řešen fakultou regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně díky podpoře z grantu Fondu EHP. Projekt je zaměřen na veřejnou osvětu a popularizuje celospolečenské funkce lesů a lesního hospodářství, ekosystémové služby řek a říčních prostorů ve městech a význam Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro veřejnost. Výstupy projektu jsou popularizační akce v podobě odborného semináře a mezinárodní vědecké konference, populárně-naučné knihy, DVD, výstavy fotografií, přednášky, exkurze či webové stránky, zaměřené na řešenou problematiku. Lesnická část představuje veřejnosti ekologické podmínky v lesích v ČR a péči o les a lesní hospodářství jako zásadní faktor, ovlivňující stav, stabilitu a funkce lesních ekosystémů. Představuje koncept ekosystémových služeb jako významný nástroj pro rozhodovací proces, ovlivňující stav nejen lesů, ale i krajiny či regionů. Ukazuje roli preferencí, požadavků a využívání lesů veřejností. Nastiňuje synergie i střety, pramenící z překryvů různých způsobů obhospodařování a utilizace a význam ekosystémových služeb při jejich řešení. Klíčová slova: funkce lesů, krajina, ekosystémové služby, nedřevní produkty, percepce, projektový management, EVVO

10 Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Studium biodiverzity a ekosystémových funkcí jako podkladu pro hodnocení ekosystémových služeb Pavel Cudlín 1, Vilém Pechanec 2, Jan Purkyt 1, 3, Ondřej Cudlín 1, Lenka Štěrbová 1, Radek Plch 1, Jiří Jakubínský 1, Šárka Vlachová 3

Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Lipová 9, 370 05 České Budějovice, cudlin.p@czechglobe.cz 2

Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17. listopadu 50, 77146 Olomouc,

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 1645, 370 05 České Budějovice

Abstrakt

Koncept ekosystémových služeb (MEA 2005) rozšiřuje rámec výzkumu biodiverzity a fungování ekosystémů a zahrnuje interakce přírodního prostředí a činnosti člověka. Za měnících se environmentálních podmínek lze očekávat změny pokračující fragmentace krajiny, zmenšení rozlohy produktivních ekosystémů a zvýšenou kompetici mezi konkurenčními ekosystémovými službami. Proto je třeba získat co nejvíce informací pro predikci, jak budou změny klimatu, využití území a režimu disturbancí ovlivňovat udržitelnost a rezilienci lesů a jejich poskytování ekosystémových služeb. Lesy poskytují širokou škálu ekosystémových služeb. Zásobovací služby zahrnují produkci dřeva a dalších komodit, potravin, genetických, léčivých a okrasných zdrojů a zásobování vodou. Nejvýznamnějšími regulačními službami jsou ukládání uhlíku, retence vody a půdy, čištění vody a regulace extrémních odtoků z malých povodí. Estetické hodnoty, příležitosti k rekreaci, kulturní a vědecká inspirace patří k nejdůležitějším sociálně-kulturním službám poskytovaným lesy. Přestože náš blahobyt závisí na trvalém poskytování ekosystémových služeb, mnoho z nich, jako je regulace klimatu nebo odtoku vody z povodí, jsou neobchodovatelné a neoceněné veřejné statky. Podle ekonomické interpretace konceptu ekosystémových služeb to nejsou ekosystémové služby, protože jen lidské potřeby a ochota za něco platit doopravdy dělají z podpůrných ekosystémových služeb (ekosystémových funkcí) skutečné ekosystémové služby. Vyčíslení snížení poskytování ekosystémových služeb, způsobené poškozením lesů vlivem současného působení změn

Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) 11

klimatu a znečištění ovzduší, je třeba pro odhad ztrát ekosystémových služeb lesů v blízké budoucnosti. Cílem našeho příspěvku je představit námi používaný přístup zapojení studia biodiversity při kvantifikaci vybraných ekosystémových funkcí (produkční, evapotranspirační a vodoretenční funkce) jako podkladu pro hodnocení ekosystémových služeb a informovat o vyvíjených metodách modelování změn využití území a vývoje vybraných ekosystémových funkcí a služeb v podmínkách klimatické změny. Klíčová slova: koncept ekosystémových služeb, biodiverzita, ekosystémových funkcí, hodnocení ekosystémových služeb

kvantifikace

12 Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Základní management ochranných pásem lesních maloplošných zvláště chráněných území v České republice Kateřina Holušová Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Abstrakt Ochranné pásmo je plocha přilehlá k chráněnému území nebo území kolem jádrové zóny rezervace, která zabezpečuje chráněné území před rušivými vlivy z okolí, zmírňuje negativní působení vnějších vlivů na vlastní předmět ochrany a může fungovat jako ekoton či biokoridor. Péče o ochranné pásmo je zvláštními opatřeními směřována k posílení hodnot území, které bezprostředně obklopuje. Jeho prostorové vymezení by mělo navazovat na ekosystémy, které mohou mít vliv na předmět ochrany chráněného území, a v případě negativních vlivů, je třeba vhodným managementem, který bychom mohli uskutečnit, tyto negativní jevy usměrňovat nebo omezovat. U lesních chráněných území v komplexu lesů se nabízí možnost ochranná pásma navrhovat na základě stavu okolních lesních porostů podle sousedních porostních skupin. Bohužel i tak zde mohou být dotčena užívací a vlastnická práva. Z tohoto důvodu je pak nutné řešit nahrazování újmy vzniklé omezením způsobu hospodaření. V České republice je ochrana přírody legislativně zakotvena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění pozdějších předpisů), a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb., a dalšími právními předpisy (např. vyhláškou č. 64/2011 Sb., o plánech péče). Dle zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo maloplošných zvláště chráněných území nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Prolistujeme-li desítky plánů péče, dojdeme k představě, že ochranná pásma kolem maloplošných zvláště chráněných území jsou řešeny v některých případech pouze mapovými podklady či zmíněním stavu.

Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) 13

Bližší informace jako např. zásahy či opatření v ochranném pásmu (management) najdeme jen zřídka. To záleží zejména na samotné zodpovědnosti zpracovatele plánu péče či orgánu, který tento plán schvaluje. Nejčastějším případem vyhlášeného ochranného pásma je šířka 50 m. Tento systém vyhlašování ochranného pásma je velmi nevhodný z hlediska nelogického přetnutí ostatních pozemků. To může působit značné problémy zejména v užívacích a vlastnických právech dotčených pozemků. V některých případech naopak není nutné ochranné pásmo vyhlašovat. To může být dáno stavem chráněného území a jeho polohou v krajině. Situace je opačná v případě, kdy v části chráněného území jsou evidovány rušivé vlivy z okolí (např. značný výskyt invazních druhů, značný turistický vliv apod.), potom bychom měli uvažovat ochranné pásmo mnohem širší, specificky dle charakteru a významu okolních pozemků a z hlediska předmětu ochrany. Ochranné pásmo okolo chráněného území nelze posuzovat bez znalosti a provázanosti na samotné chráněné území, zejména bez ohledu na jeho stav a stanovený předmět ochrany. Klíčová slova: Územní ochrana přírody, ochranné pásmo, lesní ekosystémy, ekosystémové služby podpůrné

14 Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Klasifikace přírodních podmínek a definování funkcí lesů v České republice Kateřina Holušová, Otakar Holuša Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Abstrakt Funkční poslání lesů může být vyjádřeno různými způsoby. V prvé řadě jde o vyjádření převládajícího způsobu využívání lesa na určitém území. Obecně na většině území Evropy platí jednoduché rozdělení lesů z tohoto pohledu na lesy produkční (produkce dřevních a nedřevních produktů), lesy se zvláštním významem (v České republice – lesy zvláštního určení) a lesy ochranné. V posledních dvou kategoriích se pohledy rozlišování často překrývají. Funkční poslání lesa nebo také jeho funkční potenciál je stanoven danými přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti na plnění požadovaných funkcí. Klasifikace přírodních podmínek je jedním ze základních principů, bez kterých se lesnictví neobejde. Tato klasifikace nám přináší základní přehled o možnostech a limitech pro využívání lesních ekosystémů, tedy i pro samotné funkční plnění a vyjádření funkčního potenciálu. Lesy v České republice jsou klasifikovány pomocí Lesnicko-typologického klasifikačního systému. Tento systém je tzv. nástrojem Lesnické typologie, sloužící pro klasifikaci ekologických podmínek, který označuje lesní ekosystémy s ohledem na potenciální vegetaci. Lesnická typologie se zabývá klasifikací trvalých ekologických podmínek, tzn. rozdělením lesů na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, zhodnocením těchto ekologických podmínek a vyvozením závěrů pro vhodnou ochranu a péči o lesní ekosystémy a lesnické hospodaření. Cílem Lesnické typologie je odvození růstových podmínek na základě poznaných kauzálních vztahů vegetace k hlavním fyzikálně-geografickým, geologicko-pedologickým a klimatickým prvkům. Výstupy Lesnické typologie slouží jako podklad pro stanovení hospodářských opatření, provozních a produkčních cílů. V rámci Lesnické typologie jsou hlavními rámci diferenciace trvalých ekologických podmínek vegetační stupeň (zohledňující gradient vertikální zonálnosti vegetace); edafická kategorie (zohledňující gradient trofnosti a hydricity stanoviště); kombinací vegetačního stupně a edafické kategorie

Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) 15

je dána aplikační jednotka Soubor lesních typů; elementární jednotkou systému je Lesní typ. Význam Lesnické typologie je v případě definování funkcí lesů prvořadý. Některé funkce lesů, zejména funkce ekologického charakteru jako např. funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (např. protierozní, protideflační, protisesuvnou) a s ní související funkce vodoochranná, jsou přímo dány přírodními podmínkami. Dalšími příklady takto odvozených funkcí lesa může být např. funkce retenčně-infiltrační, která zabezpečuje zadržování srážek a jejich infiltraci do půdy, čímž se snižuje povrchový odtok ve prospěch odtoku podzemního. Dále se jedná např. funkci retardační – zpomalení odtoku vody (intercepcí) a tím i zmenšení rozkolísanosti vodních toků, funkci akumulační – tou se rozumí akumulace vláhy, která je patrná například při hromadění sněhu a oddalování jeho tání. Další funkcí může být např. funkce kondenzační (kondenzační účinek lesa) – jde o zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody z tzv. horizontálních srážek (obvykle v nadmořských výškách nad 800 m n. m.), atd. Pro definování funkcí lesa společenského charakteru, které v užším smyslu představují využití lesa lidskou společností ve prospěch lidského zdraví, nebo k uspokojování kulturních a životních potřeb, lze Lesnickotypologický klasifikační systém využít pouze částečně. Klíčová slova klasifikace funkcí lesů, ekosystémové služby, přírodní podmíky, Lesnickotypologický klasifikační systém

16 Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Hodnotenie a oceňovanie produkčných ekosystémových služieb Jana Jaďuďová1 – Radoslava Kanianska1 – Jarmila Makovníková2 – Miriam Kizeková3 1 Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta prírodných vied, Banská Bystrica, Jana.Jadudova@umb.sk, Radoslava.Kanianska@umb.sk 2 Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy Bratislava, regionálne pracovisko Banská Bystrica, j.makovnikova@vupop.sk 3 Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva v Banskej Bystrici, kizekova@vutphp.sk

Abstrakt Koncepcia ekosystémových služieb sa uplatňuje v environmentálnej ekonómii a používa ekonomickú terminológiu. Pri oceňovaní ekosystémových služieb, zdrojov prírody a environmentálnych funkcií v prevažnej väčšine dominuje antropocentrický prístup. Cieľom príspevku je na modelovom príklade podať návrh oceňovania produkčnej funkcie vybraného lesného ekosystému. Objektom výskumu sa stal lesný ekosystém okresu Banská Bystrica, Slovenská republika. V zmysle Papánka (1978) sme sa v rámci produkčnej funkcie zamerali na drevnú surovinu, zverinu a pridružené výrobky (lesné huby). Oceňovanie sme realizovali komparáciou nepriamej hodnotiacej metódy (metódy trhovej ceny) a priamej hodnotiacej emtódy (kontingenčné hodnotenie – ochota platiť). Trhové ceny sme získali z příslušnej urbárskej spoločnosti, poľovného združenia a prieskumom trhu. Ochotu platiť za produkčnú funkciu sme zisťovali prostredníctvom dotazníkového prieskumu na vzorke 112 respondentov. Komparáciou dvoch metód oceňovania môžeme konštatovať, že cena za drevnú hmotu a zverinu je vyrovnaná. Rozdiel v prípade drevnej hmoty je 5 EUR za priestorový meter palivového dreva, pričom spotrebiteľ je ochotný zaplatiť viac. Cena zveriny sa pohybovala v závilosti od druhu (jeleň, srnec, diviak) od 1,10 EUR do 3,50 EUR. Najväčšie rozdiely sme pozorovali pri ocenení lesných húb. Klíčová slova: Ekosystémové služby, lesný ekosystém, produkčná funkcia, oceňovanie

Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) 17

Hodnocení lesů veřejností: publikované výsledky, metody a terénní průzkum Konečný Ondřej; Schneider Jiří; Lorencová Helena FRRMS MENDELU

Abstrakt Veřejnost přikládá lesům řadu významů, z nichž někteří hodnotí za nejvýznamnější jejich roli v ochraně přírody a kvality životního prostředí (ve spojitosti s klimatickou funkcí a ochranou půdy) a jiní naopak zdůrazňují jejich rekreační význam. Srovnatelně, preferované podoby lesa se v očích veřejnosti odlišují. Z řady průzkumů je patrné, že společnost vnímá pozitivně les se vzrostlými stromy, rozvolněný, bez holin a pařezů. Naopak preference druhové skladby lesa nelze zobecnit a je různorodá liší se lokalitou od lokality. Ukazuje se také, že vnímání preferované podoby lesa je závislé na místě, kde daný člověk žije. Obyvatelé žijící ve městech motivováni potřebou relaxace a rekreace mají totiž jiné preference než obyvatelé žijící ve venkovském prostředí. Výsledky hodnocení jsou však z části ovlivněny metodou, která byla pro dané účely využita. Existuje široké spektrum metod (dotazníkové šetření, posuzování fotografií, rozhovory), z nichž některé se snaží zachytit preference přímo v konkrétním místě tak, aby výsledky nebyly zkresleny kvalitou fotografie, verbálními možnostmi či odlišnými představami dotazovaných. Předkládaný příspěvek podává přehled dosavadních výsledků prezentovaných v odborné literatuře a ukazuje první zjištění na základě realizovaného terénního průzkumu v lesích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, kde skupiny respondentů (vysokoškolští studenti se znalostmi environmentalistiky a regionálního rozvoje) hodnotili předdefinovaná lesní stanoviště v konkrétním místě. Součástí výstupů příspěvku jsou také metodické poznámky k využitému způsobu zachycení preferencí lesa a následná doporučení k jeho efektivnější realizaci. Klíčová slova: Terénní průzkum, lesní porosty, percepce, veřejnost, školní lesní podnik

18 Abstrakty z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Pilotní hodnocení ekosystémových služeb v České republice: lesní ekosystémy Adam Pártl, Jana Frélichová, David Vačkář, Blanka Loučková, Zuzana V. Harmáčková, Eliška Krkoška Lorencová partl.a@czechglobe.cz, frelichova.j@czechglobe.cz, vackar.d@czechglobe.cz, louckova.b@czechglobe.cz, harmackova.z@czechglobe.cz, lorencova.e@czechglobe.cz, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., Brno

Abstrakt Ekosystémové služby se staly v poslední dekádě důležitou součástí studií zabývajícími se stavem ekosystémů a přínosů, které přinášejí lidské společnosti. V Evropě zejména v kontextu Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 přišly na řadu i studie na národních úrovních po úvodních globálních a regionálních hodnoceních ekosystémových služeb. Cílem tohoto příspěvku je proto prezentovat výsledky hodnocení ekosystémových služeb lesních ekosystémů v kontextu již proběhlého pilotního hodnocení na národní úrovni v České republice. Nejprve byla pro prostorově specifické hodnocení z různých dat o krajinném pokryvu vytvořena konsolidovaná vrstva ekosystémů v České republice. Na základě této vrstvy bylo možné rozlišit 10 různých typů lesních ekosystémů zahrnujících hospodářské a přírodní lesy. Zároveň byla díky literární rešerši vytvořena databáze biofyzikálních a monetárních hodnot ekosystémových služeb, které byly poté přiřazeny příslušným typů ekosystémů a konkrétních služeb pro přenos hodnot. Výsledná vrstva ukázala, že celková monetárních hodnota služeb poskytovaných lesními ekosystémy byla nejvyšší v porovnání s ostatními hodnocenými ekosystémy v České republice. Klíčová slova:

Ekosystémové služby, hodnocení, Česká republika, GIS, databáze

Články FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB Odborný seminář 23. - 24. BŘEZNA 2016 / ZÁMEK KŘTINY

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Co nám k hodnocení ekosystémových služeb nabízí Evropská komise Iva Hönigová Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1, 148 00 Praha 11 – Chodov

V roce 2011 přijala Evropská unie Strategii EU na ochranu biologické rozmanitosti. Ta si znovu vytyčuje za cíl zastavit do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a v maximální možné míře obnovit degradované části přírody. Ekosystémy a biologickou rozmanitost spatřuje jako formu kapitálu – přírodní kapitál – na kterém stojí naše hospodářství. Vychází z výzkumem doloženého přesvědčení, že kvalita přírody a ekosystémů je neoddělitelně spjata s kvalitou našeho života. Podmiňuje mj. kvalitu potravin, pitné vody, vzduchu, zmírňuje přírodní katastrofy, přispívá k regulaci klimatu a je vyhledávaným prostředím pro rekreaci a odpočinek. Jinými slovy: ekosystémy nám poskytují statky (potraviny, vlákna, dřevo atd.) a služby (čištění vody, vzduchu, regulace odtoku vody, mikroklimatu a další). Prostřednictvím těchto statků a služeb pak ekosystémy a biodiverzita vstupují do naší ekonomiky. Opatření na zastavení úbytku biologické rozmanitosti jsou sice spojeny náklady, ale podobně to platí i naopak: úbytek biodiverzity náklady vyvolává. Řešení problémů, jako je eroze, sucha, povodně, čištění vody a další, založené na ekosystémech, mohou nabídnout lacinější alternativy k technologickým řešením a současně znamenat další přínosy přesahující pouhé zachování biologické rozmanitosti. Jedno z opatření Strategie EU na ochranu biologické rozmanitosti ukládá členským státům zmapovat ekosystémy, posoudit jejich stav, kvantifikovat služby, které tyto ekosystémy poskytují, a jejich hodnotu zařadit do systému národních účtů. ČR na tomto úkolu již začala pracovat. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR a CzechGlobe, výzkumný ústav Akademie věd, vyvinuly společně tzv. Konsolidovanou vrstvu ekosystémů (KVES). Jedná se o podrobnou mapu krajinného pokryvu, která zahrnuje celé území ČR. Pro její sestavení byla použita nejpodrobnější a nejaktuálnější data, která byla v době jejího vzniku k dispozici, včetně terénních průzkumů cenných přírodních biotopů. KVES mapuje území ČR s použitím 41 různých kategorií krajinného pokryvu. Podrobnost mapování se blíží detailu rozlišitelnému člověkem při terénním mapování. KVES si lze prohlédnout na mapovém serveru AOPK ČR (http://mapy.nature.cz/) a na základě žádosti zaslané AOPK též získat výřez z ní.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Hodnocení stavu ekosystémů je zatím před námi. ČR je naštěstí zemí relativně bohatou na datové zdroje, ty však za tímto účelem ještě v celostátním měřítku kompilovány nebyly. První odhad hodnoty ekosystémových služeb byl proveden týmem CzechGlobe a výsledky hodnocení byly publikovány v časopise Ecosystem Services (Frélichová et al. 2014), kde si lze prohlédnout také promítnutí konkrétních hodnot na mapu ČR. Převod hodnot y služeb, které ekosystémy v ČR jsou schopny poskytovat, nebo reálně poskytují, do národních účtů zůstává zatím metodickou výzvou. Kvůli tomuto, ale také dalším dílčím krokům v ambiciózním cíli stanoveném Evropskou strategií na ochranu biodiverzity sestavila Evropská komise pracovní skupinu Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services, nazvanou zkráceně MAES. Pracovní skupina MAES sdružuje zástupce členských států, odborných evropských organizací (např. Joint Research Centre – JRC, European Environment Agency – EEA) a také samotné Komise. Aby podpořila členské státy, nechala pracovní skupina MAES zpracovat četné metodické materiály, které poskytují návody a doporučení, jak hodnocení ekosystémů a kvantifikaci ekosystémových služeb provést. Rámec pro hodnocení – co jsou to ekosystémové služby, proč se jimi zabývat, jak souvisí s biodiverzitou, typologii ekosystémů – najdeme v takzvané 1. zprávě MAES (Maes 2013) publikované v dubnu 2013. Metodické doporučení je publikováno ve 2. zprávě MAES (Maes 2014). Zpráva uvádí mimo jiné i seznamy indikátorů, které vybírá z existujících datových zdrojů. Hodnocení může být podle zprávy provedeno v několika úrovních od jednoduchých odhadů v situaci, kdy máme k dispozici málo vstupních dat, až po složité modely. Kromě toho nechala pracovní skupina MAES pro jednotlivé typy ekosystémů (např. lesní, zemědělské, sladkovodní apod.) zpracovat pilotní studie. Nedávno byl zveřejněn souhrn doporučení věnovaný zvlášť hodnocení služeb poskytovaných lesními ekosystémy (Barredo 2015). Obsahuje kromě obecného shrnutí také 10 případových studií zpracovaných v evropském, ale i regionálním a lokálním měřítku. Aby se hodnocení ekosystémových služeb stalo dostupným i na lokální nebo regionální úrovni, je k volně k dispozici ještě několik dalších nástrojů. Prvním je volně dostupný software InVEST(http://www.naturalcapitalprojec t.org/invest/). Obsahuje algoritmy, kterými umožňuje modelovat poskytování většiny ekosystémových služeb v rozsahu a měřítku podle volby uživatele. Vyžaduje celou řadu vstupních dat, zároveň ale poskytuje podrobný návod, jak si potřebná data opatřit a připravit. Jako výstup nabízí kvantifikaci v podobě biofyzikálních jednotek (metry krychlové zadržené

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

vody, tuny absorbovaného uhlíku nebo erodovaných sedimentů) a jejich promítnutí na mapu zájmového území. Změnou vstupních dat lze pomocí InVEST modelovat, jak se změní poskytování ekosystémových služeb, pokud realizujeme např. nějaký investiční záměr – stavbu nebo jinou změnu krajinného pokryvu (obnovu mokřadu, zornění travního porostu apod.). K porovnání dopadů zamýšlených změn v území, resp. alternativních řešení na ekosystémové služby byl vyvinut i QUICKScan (http://www.quickscan.pro/index.html). Umožňuje provádět orientační odhady s pomocí základních a snadno dostupných dat. Čím kvalitnější data programu poskytneme, tím přesnější odhad nám vrátí. Půvab (ale i nebezpečí) QUICKScanu spočívá v tom, že jsme-li v časové tísni a spokojíme-li se se základním přehledem, můžeme chybějící data nahradit i (svým) expertním odhadem. Speciálním případem je hodnocení v lokálním měřítku. Po registraci je možno získat přístup k nástroji zvanému TESSA (http://tessa.tools/; Peh 2013). Ten je vlastně sadou podrobných doporučení, jak provést odhad objemu a hodnoty ekosystémových služeb na území v řádu jednotek až stovek hektarů. Pracuje se s materiálem a zdroji dostupnými v dílně běžného kutila, návod dosahuje podrobnosti kuchařského receptu a odhad může být hotov v řádu dní. Zmínkou o lokálním měřítku se vracíme zpět na začátek, ke smyslu hodnocení ekosystémových služeb. Strategie EU na ochranu biologické rozmanitosti vnímá zachování přírodních hodnot jako svůj hlavní cíl. Ten ale není dosažitelný, dokud tyto hodnoty nevstoupí do hry tam, kde se rozhodování o přírodních zdrojích dělá. O změnách využívání území, o osudu přírodních ploch se často rozhoduje na místní úrovni, při územním plánování a územním řízení, při sestavování plánů péče nebo i lesních hospodářských plánů. Nějaké služby nám poskytují všechny ekosystémy – ve větší či menší míře podle jejich stavu a stupně degradace, přirozenosti či intenzity využívání člověkem. Zohlednění potenciálu ekosystémů poskytovat služby může být výhodou při řešení problémů, jako jsou např. záplavy, sucho, eroze, kvalita vody, kvalita vzduchu, mikroklima v obcích, rekreační příležitosti v obci. Zkušenosti ukazují, že volba přírodě blízkých řešení může být výhodná nejen pro přírodu, ale i pro obecní pokladnu. Řada případových studií je dostupná na stránce projektu The Economics of Ecosystems and Biodiversity – TEEB (http://www.teebweb.org/resources/case-studies/).

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Použitá literatura: BARREDO, José I. et al. Mapping and assessment of forest ecosystems and their services – Applications and guidance for decision making in the framework of MAES. EUR 27751 EN. European Union, 2015. Dostupné také z: https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technicalresearch-reports/mapping-and-assessment-forest-ecosystems-and-theirservices-applications-and-guidance FRÉLICHOVÁ, J., D. VAČKÁŘ, A. PÁRTL, B. LOUČKOVÁ, Z.V. HARMÁČKOVÁ a E. LORENCOVÁ. Integrated assessment of ecosystem services in the Czech Republic. Ecosystem Services. June 2014, roč. 8, s. 110-117. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212041614000217 HÖNIGOVÁ, Iva a Karel CHOBOT. Jemné předivo české krajiny v GIS: konsolidovaná vrstva ekosystémů. Ochrana přírody. 2014, roč. 69, č. 4, s. 27-30. MAES, J. et al. Mapping and Assessment of Ecosystems and Their Services: An analytical framework of ecosystem assessments under Action 5 of the EU Biodiversity Strategy to 2020 (= „1. zpráva MAES“). Publication office of the European Union. Luxembourg, 2013. Dostupné také z: http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/ecosystem_assessment/p df/MAESWorkingPaper2013.pdf MAES, J. et al. Mapping and Assessment of Ecosystem and Their Services: Indicators for ecosystem assessments under Action 5 of the EU Biodiversity Strategy to 2020. 2nd MAES Report („2. zpráva MAES“). Luxembourg: Publication office of the European Union, 2014. Dostupné také z: http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/ecosystem_assessment/p df/2ndMAESWorkingPaper.pdf PEH, Kelvin S.-H., Andrew BALMFORD, Richard B. BRADBURY, et al. TESSA: A toolkit for rapid assessment of ecosystem services at sites of biodiversity conservation importance. Ecosystem Sefvices. 2013, 5, 51-57. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2212041613000417

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Územní systém ekologické stability v lese Darek Lacina Ondráčkova 556/199, Brno, darek.lacina@prokr.cz

Abstrakt Význam lesů pro ekologickou stabilitu krajiny v systému ekosystémových služeb; tvorba ekologických sítí; vymezování územního systému ekologické stability v lese a jeho specifika plynoucí z požadavků lesního hospodářského plánování. Klíčová slova:

ekologická síť, ekologická stabilita, přírodní infrastruktura, ÚSES, krajina

Zhruba jednu třetinu rozlohy České republiky tvoří lesy. Lesy jsou přitom naprosto dominantní potenciální formací, která by se tu vyvinula bez přítomnosti člověka. Lesy požívají vysoké zákonné ochrany již od dob Karla IV. Zároveň nejsou lesy vnímány pouze jako zdroj surovin/dřeva, ale i jako poskytovatelé dalších užitků. Všechny tyto aspekty znamenají specifické postavení lesa ve vnímání společnosti, což se odráží i v určitých odlišnostech při řešení ÚSES. K lesu je možno přistupovat ze dvou úhlů pohledu. Les má zcela jiné funkce, význam a hodnotu ekologickou, ekonomickou, estetickou apod., když v území vytváří matrici, než když tvoří jednu nebo několik plošek ve smyslu Formana a Godrona (Forman, Godron 1993). V prvním případě, který je předmětem této kapitoly, jsou vedle kompaktnosti celku důležité členité hranice (možnost rozvoje co nejdelších ekotonů), kdežto ve druhém případě by měl být kompaktní jak celek, tak by měly být i málo členité hranice (možnost rozvoje ekosystému charakteru lesního prvku a ne pouze ekotonu). Pro potřeby vymezování ÚSES v lese bude nutno odlišit definici lesa biologickou od definice právní. Obě přitom mají svůj význam. Z pohledu biologického můžeme definovat les jako lesní ekosystém, v jehož rostlinné složce tvoří základní determinantní a edifikátorovou složku dřeviny stromového vzrůstu (Poleno a kol. 1994). Každopádně je les je v našich podmínkách nejvyspělejší, závěrečné – klimaxové, stabilní rostlinné společenstvo, které se vyvinulo bez vlivu a zásahu člověka v přírodních podmínkách pod vlivem makroklimatu příslušného území.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Odpovídá klimaticky podmíněným závěrečným stavům vývoje půd a reliéfu. Podle této definice řadíme do lesa i sukcesí vzniklé segmenty s formacemi stromů v zemědělské krajině, které mají dostatečnou rozlohu a vhodný tvar na to, aby se uvnitř nich vytvořilo lesní prostředí. Právní definice vychází z lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.). Podle § 2 citovaného zákona se lesem rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). V § 3 se pozemky určené k plnění funkcí lesa vymezují přesněji: •

pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13, odst. 1 tohoto zákona,

•

zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace, s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Krajinu vytvořenou a formovanou činností člověka jsme si zvykli nazývat krajinou kulturní. Pokud v ní jsou v souladu přírodní krajinotvorné prvky s prvky do různé míry změněnými, resp. vytvořenými člověkem, mluvíme o harmonické kulturní krajině. Takováto krajina je dobrým domovem nejen pro lidi, ale i pro planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, tvořící rozmanitá společenstva, propojená složitou sítí vzájemných vazeb a vztahů. Pokud antropogenní vlivy v harmonické kulturní krajině překročí únosnou mez, přestává být nejen trvale úživnou, ale i psychicky libou. Svéráz harmonické kulturní krajiny je určován plošným zastoupením a rozložením přírodních a antropogenně podmíněných stabilizačních prvků, které příznivě ovlivňují jak biodiverzitu, tak i krajinný ráz, který v nás vzbuzuje pocity libosti, pohody a krásy. Určité zastoupení a rozložení právě těchto krajinných prvků odlišuje jednotlivé krajiny a činí z nich svérázné „krajiny domova“ (Buček, Lacina 1994). Kulturní krajina nemůže být harmonická bez trvalého zajištění biodiverzity, geodiverzity a ekologické stability. V kulturní krajině přitom plošně převažovaly, převažují a budou převažovat z ekologického hlediska méně stabilní a nestabilní ekosystémy, jako jsou zastavěná území či polní kultury nebo lesní lignikultury, které se vyznačují vyšší produkcí, ale

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

sníženou ekologickou stabilitou a omezenou biodiverzitou. Plochy těchto člověkem záměrně destabilizovaných ekosystémů je třeba vyvážit a rozčlenit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, jejichž soustava tvoří v krajině ekologickou síť (BUČEK 2013). Z výše uvedeného, je zřejmé, že zajistit trvale rozvoj biodiverzity v současné kulturní krajině není možné pouze pasivní konzervační ochranou přírody, je potřeba promýšlet účelnou aktivní péči o stávající přírodní hodnoty krajiny a také vytvářet podmínky pro jejich další rozvoj. Proto byla od konce 70. let 20. století v České republice rozvíjena koncepce územního zajištění ekologické stability. Jedním ze zásadních principů této koncepce je biogeografické teorie ostrovů (Mac ARTHUR, WILSON 1967) - pojetí ekologicky stabilních segmentů krajiny jako specifických „ostrovů“, vystupujících z ekologicky méně stabilního základu kulturní krajiny. V tomto ohledu je „mořem“ agrární krajina s rozsáhlými bloky orné půdy a „ostrovy“ jsou plochy ekologicky stabilnější, např. plochy různých dřevinných formací jako jsou společenstva keřů, sukcesí vzniklé nebo záměrně založené remízy. Zde je třeba říci, že ekologické hodnocení je relativní, protože na jižní Moravě v ploše velkých půdních bloků může svou ekologickou funkci částečně plnit i jinak zcela nevhodný akátový lesík, zatímco na Vysočině s jinou strukturou krajiny bude třeba, aby v mozaice různých způsobů využití území existovaly plochy s přírodě blízkou druhovou skladbou i věkovou strukturou dřevin, pokud má být posílena ekologická stabilita krajiny (v případě akátového lesíku by se na Vysočině jednalo naopak o degradaci a snížení ekologické stability krajiny). Pokud v území existují plochy tvořící kostru ekologické stability (nejčastěji formace dřevin), mají pro biodiverzitu a ekologickou stabilitu krajiny zásadní význam. Je to dáno tím, že již existují a tím pádem určitým způsobem fungují (závisí na stavu společenstev) nebo v případě vhodného managementu je velká pravděpodobnost, že se funkčními stanou. Naše legislativa v oblasti ochrany přírody a krajiny má více nástrojů, které může využít. Kromě zvláštní ochrany přírody máme i obecnou ochranu přírody, která se nezabývá ani chráněnými druhy, ani chráněnými územími, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti nebo různé „rezervace“. Obecná ochrana přírody je postavena na přístupu k běžné biotě, zabývá se ÚSES, ochranou nerostného bohatství, stejně jako ochranou dřevin rostoucích mimo les. Specifickým se jeví ochrana krajinného rázu, a zvláště pak institut významného krajinného prvku (dále VKP), kdy je přímo v zákoně uvedeno (mimo jiné), že významným

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

krajinným prvkem je les. Problémem je, že není zcela zřejmé, co je míněno termínem „les“. Časem se situace ustálila na určitém přístupu, kdy je za les považován právní stav. Na druhou stranu je možno plochy s dřevinnými formacemi, které z přírodovědného hlediska splňují požadavky na definici lesa, registrovat jako VKP. Nestávají se tak plochami s tímto statusem automaticky, ale je třeba určité správního postupu úřadu, aby bylo dosaženo registrace. Realizaci ÚSES v krajině tvoří dvě na sebe navazující aktivity. První je vymezení ÚSES, což znamená naplánování, kudy bude ekologická síť vedena, administrativní přijetí jako oborová dokumentace ochrany přírody a krajiny a zapracování do územně plánovací dokumentace, případně do pozemkové úpravy. Druhou aktivitou je vlastní vytvoření ÚSES v reálném terénu. To znamená nejčastěji výsadby dřevin, zatravnění, vybudování mokřadů či drobných vodních ploch a provádění vhodného managementu v konkrétních biocentrech, biokoridorech nebo interakčních prvcích. V zemědělské krajině je snahou, při respektování požadavků na zachování reprezentativnosti potenciálních ekosystémů, pro realizaci ÚSES v maximální možné míře využít všech ekologicky stabilnějších plošek oproti nestabilní matrici polí. Většinou se jedná o lada v různém stupni sukcesního vývoje, ta znamená plochy s převahou porostů dřevin (křovin nebo i již vyspělejších formací stromů). Některé z těchto ploch jsou oficiálně vedeny jako PUPFL (krom jiných především větrolamy). ÚSES ale není vymezován pouze na plochách s dominantním využitím pro zemědělství, ale také v rozsáhlejších lesních porostech. Zde je třeba se vypořádat s některými specifiky. Především jde o to, že všechny lesní porosty v rámci PUPFL jsou zařazeny do podrobné hospodářské evidence a mají zpracovánu lesnickou dokumentaci. Při vymezování ÚSES v lese je proto vhodné vycházet z prostorové úpravy lesa, která je dána legislativou (vyhlášky k lesnímu zákonu). Rozlišujeme prostorovou úpravu lesa vnější a vnitřní. Vnější prostorová úprava znamená rozčlenění lesa na evidenční/popisné jednotky v sestupném třídění: oddělení – dílec – porost – porostní skupina – etáž (Lesy ČR vynechávají porost), zatímco u vnitřní prostorové úpravy jde o soubor pěstebních a těžebních opatření, které je možno dělit na porostní pláště, odluky, rozluky, závory, zpevňující žebra, stabilizační pásy. Při vymezování ÚSES je třeba odlišit dva základní případy, dané kvalitou lesního prostředí. V případě porostů vhodné druhové a prostorové skladby v rozsahu desítek a více hektarů může jako ÚSES fungovat kompletně lesní celek (vymezují se tak již funkční skladebné části především s ohledem na jejich prostorovou fixaci kvůli hospodářské evidenci

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

a dlouhodobé stabilizaci ploch pro ochranu před případnými budoucími zásahy). Situace je ale odlišná, jestliže dominují porosty nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin, často hospodářsky vychovávaných jako monokultury. Svým způsobem se jedná o obdobu řešení na orné půdě, neboť základní matrice je tvořena nestabilní monokulturou nevhodného druhového složení, ve které je snahou, opět s ohledem na ekotop, najít minimalistické řešení s poměrně přesným vymezením jednotlivých skladebných částí, přičemž se maximální využívá všech vhodných fragmentů s přírodě bližší druhovou skladbou. V takových případech výrazně roste ekostabilizační funkce všech prvků ÚSES i za pomoci využití vnitřní prostorové úpravy lesa. Pro vhodné vymezení ÚSES je významná znalost potenciálů území, díky níž je třeba/možno upřesnit trasování větví ÚSES při zachování požadavku na maximální reprezentativnost. K tomuto záměru lze velice dobře využívat údaje lesnické typologie (především typologickou mapu), kdy je možno za pomoci převodního klíče stanovit odpovídající skupinu typu geobiocénu (STG) pro lesní porosty na PUPFL, což je základní předpoklad pro další práci. Na tomto místě je třeba důrazně upozornit na jednu skutečnost, a to na rozdíl v používané vegetační stupňovitosti v lesnické typologii a v biogeografickém pojetí. Lesní vegetační stupně v klasifikačním systému ÚHÚL jsou konstruovány odlišně od vegetačních stupňů Zlatníkových, proto si vždy neodpovídají. Pro vyhodnocení souladu potenciálu a aktuálního stavu je možno využít i výsledků mapování biotopů (Chytrý a kol. 2010), které popisují jednotným způsobem aktuální stav vegetace. Vlastní vymezování ÚSES je možno rozdělit na tyto kroky: 1. Zjištění potenciálních ekosystémů (tvorba STG převodem z SLT) 2. Mapování aktuálního stavu a ekologické stability (možno využít různých přístupů) 3. Vymezení prostorů pro umístění skladebných částí ÚSES 4. Upřesnění hranic skladebných částí ÚSES 5. Stanovení managementu/hospodářských opatření v jednotlivých skladebných částech ÚSES První dva kroky jsou popsány výše. Třetí krok znamená nalezení ploch, kde je největší soulad mezi aktuálním stavem porostů a stanovištními podmínkami (vyjádřenými potenciálními ekosystémy). Tyto plochy je třeba vhodně doplnit o další prostory pro biocentra a biokoridory tak, aby byly splněny nároky na prostorové parametry uspořádání ÚSES (minimální

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

výměry biocenter, maximální délky biokoridorů, dostatečná „hustota“ sítě). V dalším kroku dochází ke zpřesnění hranic jednotlivých skladebných částí, kdy je vhodné držet se některých zásad, které jsou specifické právě pro lesní prostředí. Tyto zásady není možné uplatňovat šablonovitě, ale vždy s přihlédnutí ke konkrétním okolnostem. Především i kvůli lepší komunikaci s lesními hospodáři a vazbě na hospodářskou evidenci je vhodné vycházet z vnější prostorové úpravy lesa a okraje hlavně biocenter vést ideálně po hranicích dílců (s výjimkou hranic dílců vedených v údolních dnech, zpravidla po vodních tocích, kdy při mýcení sousedního porostu dochází obvykle k likvidaci poloviny břehového porostu, tím ke změně stanovištních podmínek - to znamená, že je vhodné, aby potoční niva byla v biocentru (příp. biokoridoru) jako celek (reprezentativní součást), nebo naopak, aby tam nebyla vůbec (např. mezofilní skladebné části ÚSES). Obdobně je žádoucí, aby optimální trasa biokoridorů byla vedena tak, aby se vyhýbala strmým ekologickým gradientům (např. zohledňovala charakter reliéfu tím, že bude přizpůsobena průběhu podél vrstevnice). Také je vhodné, v souvislosti s budoucí realizací/managementem jednotlivých skladebných částí, aby se vycházelo z provozních technologických možností lesního hospodářství, které je možno vyčíst z lesnické dokumentace (především v oblastních plánech rozvoje lesa (OPRL), kde jsou v rámcových směrnicích hospodaření (RSH) pro jednotlivé hospodářské soubory uváděna hospodářsko-úpravnická rozhodnutí (např. obmýtí, obnovní doba, podíl melioračních a zpevňujících dřevin, kategorie lesa, hospodářský tvar a způsob, aj.), ale i doporučené těžebně-dopravní technologie, opatření ochrany lesů, popis obnovního postupu či výchovy porostů, způsoby obnovy, aj. Zde jsou také uvedena základní doporučení platná pro ÚSES). Projektant zjištěné skutečnosti za pomoci své invence zohlední při upřesnění vymezovaných skladebných částí ÚSES. Tam, kde je to možné, je vhodné využít jako hranice (spíše v případě vymezování ploch pro biokoridory) dlouhodobě fixované trasy lesní cestní sítě (především sporadicky a nepravidelně užívané cesty 2. a 3. třídy dle ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť). Jako méně vhodné až nevhodné se jeví naopak všechny cesty s častější frekvencí provozu, a to nejen automobilů, ale i pěších nebo cyklistů (zvýšená prašnost, ruch, odpadky, mnohdy ruderalizace prosvětlených okrajů). V rámci doporučení v textové části je vhodné vymezený ÚSES na PUPFL prosazovat k převedení do kategorie lesa zvláštního určení dle §8, ods. 2 zákona 289/1995 Sb., a to jako kombinaci lesů potřebných pro zachování

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

biologické rozmanitosti - bod f) a lesů, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – bod h). V případě, že je možno vymezit skladebné části ÚSES v lese ochranném nebo v některých typech lesa zvláštního určení (především lesy v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ)) je možno překročit minimální hodnoty prostorových parametrů (výměra, šířka). Také v genových základnách autochtonních dřevin je možno připustit méně striktní přístup k minimalizaci velikosti prvků ÚSES. Neexistují-li jiné důvody pro omezení velikosti, je možno vymezit skladebné části ÚSES i na celé ploše lesa se specifickým režimem (lesy ochranné, především ale lesy v MZCHÚ), který je v uvedených případech v souladu s požadavky kladenými na ÚSES. Ochranné lesy na strmých srázech mohou mít často liniový charakter, hodící se k vymezení biokoridorů různých hierarchických úrovní. V ochranných lesích s dostatečnou šířkou je možno uvažovat i s využitím pro vymezení biocenter (častěji zřejmě jen lokální úrovně). Lesy genových základen jsou vhodné především pro vymezování regionálních biocenter (s ohledem na princip proporcionality a některé velmi rozsáhlé genové základny by mohlo jít o zvětšení regionálních biocenter až na cca 100 ha, což odpovídá požadavku genetiky dřevin na minimální plochu pro uchování lokálních populací (Míchal a kol. 1991). MZCHÚ mohou sloužit k vymezení biocenter i biokoridorů (mnohé lokality liniového charakteru), dle potřeby i různých hierarchických úrovní. I pro vymezení ZCHÚ jako skladebných částí je třeba vycházet z principu proporcionality, zohlednit jaký je předmět ochrany, či zda existuje soulad mezi aktuálním stavem a požadovaným potenciálním ekotopem. Při vymezování a upřesňování je možno brát v potaz kombinaci věku a druhové skladby porostů, a to i s ohledem na platnost lesnické hospodářské dokumentace. Pokud nenastávají situace popsané v některém z případů výše, pak je vhodnější (z důvodu aktuálně nižší kolize se zájmy vlastníka) vymezovat skladebné části v porostech tyčovin nebo lépe nastávajících kmenovin (stáří 50 – 80 let, kdy je již odrůstající lesní porost obvykle zřetelně rozvrstvený a může se začít lépe vyvíjet bylinné patro). V případě mýtních porostů je vhodné tak činit pouze za předpokladu, že je vysoká pravděpodobnost obnovy autochtonními dřevinami (obvykle např. přirozená obnova bučin) nebo v případě, kdy je možno provést vymezení v krátkém časovém předstihu před zpracováním lesního hospodářského plánu (LHP) nebo osnov (LHO), kam je možno zapracovat požadavek na změnu druhové skladby (v případě mýtních porostů monokultur nepůvodních dřevin – běžně smrku). Pokud jde o porosty mladé, pak je vhodno vymezovat skladebné části především

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

tam, kde jsou v maximální míře zastoupeny dřeviny původní skladby (mlazina dubu s habrem je lepším východiskem pro funkční biocentrum než mlazina nepůvodního smrku s příměsí modřínu, protože lze počítat s tím, že toto nevhodné druhové složení znamená zakonzervování stavu na přibližně sto let). Informace, které mohou pomoci projektantovi při rozhodování lze opět získat v příslušných lesnických dokumentacích (OPRL, LHP, LHO). Především jde o znalosti věku porostů, jejich druhové skladby, hospodářského souboru a k němu vázané obnovní době a obmýtí v kombinaci s přesnými hranicemi podle porostních map. Odlišně tak projektant bude přistupovat, kupříkladu, k porostu smrku, u kterého se očekává celoplošné smýcení nejpozději do 20 let a jinak u bučiny, která bude obnovena přirozeným zmlazením v horizontu 80 – 100 let. V praxi to bude znamenat, že při daném potenciálním ekotopu a výše uvedených znalostech o porostech může projektant cíleně vybírat porosty, které lépe odpovídají požadavkům na funkčnost, případně je u nich pravděpodobnost jejího rychlejšího zajištění. Výše uvedené zásady není možné uplatňovat šablonovitě, ale vždy s přihlédnutí ke konkrétním okolnostem a je vhodné je konzultovat s místním lesním hospodářem. Literatura: BUČEK, A. (2013): Ekologická síť jako přírodní infrastruktura kulturní krajiny. Životné prostredie, 47:2:82–85 Buček, A., Lacina, J. (1994): Harmonická kulturní krajina venkova. In: Obnova venkovské krajiny. Veronica Brno, 4. zvláštní vydání, s. 5-15 FORMAN R.T.T., GODRON M. (1993): Krajinná ekologie (překlad z anglického originálu z r. 1986). Academia, Praha. CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ M., GRULICH V., LUSTYK P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. Vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. MacARTHUR, R., H., Wilson, E., O. (1967): The theory of island biogeography. Princeton University Press, Princeton. 203 pp. MÍCHAL I., AMBROS Z., BÍNOVÁ L., BUČEK A., HUDEC K., DEJMAL I., KYNČL M., LÖW J., MACKŮ J., MLČOCH S., STÁHLÍK Z. (1991): Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Terplan s.p. a Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor územního rozvoje. Praha. 213 s. POLENO Z. [ed.] (1994): Lesnický slovník naučný, 1. díl A – O. MZe Praha.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Funkcie versus ekosystémové služby lesa a lesnícva Jozef Tutka Znalec a poradca v lesníctve FO, 960 01 Zvolen, Sokolská 755/42, tutka.silvepom@gmail.com

Abstrakt V príspevku sa analyzuje podstata a formálna stránka pojmov užitočnosti lesa v jej historickej dimenzii. Pri analýze a rozlišovaní podstaty pojmov sa uplatnilo viacero hľadísk, v rôznej miere korešpondujúcich s antropocentrickými a ekologickými prístupmi. Z jazykovedného hľadiska pojem „funkcia“ priliehavejšie vyjadruje vnútorné i externé väzby (úžitky) lesného ekosystému (lesa) ako pojem „služba“, ktorej jadrom je uvedomelá a zámerná činnosť človeka (lesníctva) . Iba malý podiel úžitkov lesa možno stotožniť s pravou podstatou pojmu služba. Klíčová slova: Užitočnosť, funkcia lesa, funkcia lesníctva ,ekosystémová služba, služba lesníctva, internalita, externalita, súkromné, verejné vlastníctvo. Abstract The paper analyzes the essence or form of the utility of the forest of its historical dimension. In the analysis and recognition of the substance of the definitions been applied in several viewpoint, to varying degrees corresponding to the antropocentric and environmental practices. Linguistically the term "function" more descriptive reflects internal and external relation (benefit) of forest ecosystems (forest) as a 'service', whose core is conscious and purposeful human activity (forestry) Only a small share of benefits from forests can be identified with the very essence of the concept of service. Key words: substance, utility, funktions of forests, forestry funktion, ecosystem services, servicess of forests, internality, externality, private, public ownership.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Úvod V aktuálnom multifunkčnom lesníctve je dopyt po úžitkoch produkcie dreva a ďalších nedrevných produktoch objektívne generovaný, potvrdzovaný a zároveň aj finančne saturovaný v podmienkach trhu. „Proklamovaná“ spoločenská objednávka ďalších úžitkov funkcií lesov, materiálovej a nemateriálovej podstaty, nemá zatiaľ relevantné kvantitatívne a kvalitatívne zdôvodnenie. Potvrdzuje to úroveň ich skutočnej realizácie – dopytu a tomu zodpovedajúce finančné zdroje z ich realizácie. Spoločenskú objednávku úžitkov z ochranných lesov a lesov osobitného určenia, zakotvenú v príslušnej legislatíve, možno cestou aparátu algoritmov a metodík oceňovania lesov finančne alebo ekonomicky relevantne kvantifikovať ako hodnotu ujmy z obmedzenia poskytovania trhových produktov alebo hodnotu zvýšených nákladov na zabezpečenie týchto úžitkov. No vlastná realizácia týchto úhrad alebo platieb štátu, napriek ich zákonnej podpore sa začala realizovať dosť oneskorene, a s dávkou akejsi nezdôvodnenej nevôle. Doterajšie formy čiastočnej saturácie úžitkov verejnoprospešných funkcií lesov, akým je uplatňovanie dotácií, náhrady ujmy, oslobodenie od dane, podpora aktivít marketingu, internalizácia týchto úžitkov, nie sú ešte stále dostatočné vysvetlené, vžité a uplatňované. Absencia poznatkov o iniciácií a zisťovaní úrovne objektivizovaného dopytu po mnohých úžitkoch verejnoprospešných funkcií lesa napreduje pomalšie ako je potreba, preto by mal výskum urýchlene prispieť k poznaniu podstaty tohto problému a k prakticky použiteľným riešeniam. Vlastnému zrýchleniu poznania v tejto oblasti asi nepridá úsilie vyhranených (ortodoxných) ekológov iniciatívnou snahou o zblíženie resp. dokonca integráciu ekonomických a ekologických hľadísk na podstatu užitočnosti lesa a lesných a poľnohospodárskych ekosystémov zmenou formalizovaného aparátu názvosloví účelne priorizujúcich úlohu ekosystémov. Preto aj postupne presadzovanú synonymizáciu úžitkov lesných, poľnohospodárskych, vodných ap. ekosystémov, pojmom ekosystémových služieb, možno chápať ako ďalší stupeň snahy o zníženie, resp. až nihilizáciu poslania a úlohy človeka a ľudstva na Zemi. O kvalite informačného marketingu formálnych i neformálnych subjektov ochrany prírody a krajiny a životného prostredia svedčí aj obrázok 1, a obr. 2, ktoré znázorňujú významnosť čiastkových funkcií lesa na základe dotazníkového prieskumu 1530 respondentov na území Slovenska v roku

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

2006. Formalizované názvy čiastkových funkcií lesa boli upravené a zjednodušené kvôli zrozumiteľnosti pre vzdelanostnú štruktúru respondentov od základného vzdelania až po tretí stupeň vysokoškolského vzdelania. Na tomto príklade sa dokumentuje nevyhnutnosť úzkeho prepojenia reálnych názvov úžitkov lesa s ich formalizovanými termínmi naformulovanými vedou a výskumom pre užívateľov lesa.

Rebríček funkcií lesa ochrana prírody ochrana podzemnej vody ochrana klímy ochrana pôdy rekreácia ochrana proti prírodným nebezpečenstvám ochrana proti hluku produkcia lesných plodov a húb produkcia dreva poľ ovníctvo

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) Obr. 1 Rebríček dôležitosti funkcií lesa Dôležitosť funkcií lesa

1000

nedôležité

málo dôležité

stredne dôležité

dôležité

veľ mi dôležité

900 800 700 600 500 400

200 100

Obr. 2. Dôležitosť jednotlivých funkcií lesa (znázornená škálou farieb)

ochrana proti prírodným nebezpečenstvám

ochrana prírody

ochrana proti hluku

ochrana klímy

ochrana pôdy

rekreácia

poľovníctvo

produkcia lesných plodov a húb

produkcia dreva

ochrana podzemnej vody

počet respondentov

300

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Problematika Využívanie úžitkov lesa súvisí s dejinami ľudstva, s rozvojom jeho poznatkovej bázy, životných potrieb a nadväzne výrobných činností. Človek bol od najranejšej doby existenčne závislý na lese (najnutnejšie prirodzené životné potreby nachádzal práve v podmienkach lesa) Viac ako milión rokov trvalo rozlišovanie porovnávanie a využívanie úžitkov lesa po súčasnú štruktúru jeho úžitkov ako produktov a služieb lesa a teraz už lesníctva. Postupy finančného oceňovania lesa, lesného majetku a jeho zložiek sú známe od prelomu 18. a 19. storočia (König, G., 1813, Faustmann, W., 1849), ako školy čistého výnosu z pôdy a čistého výnosu z lesa. Poznatková báza definícií, podstaty a rozlišovania funkcií lesa, lesných ekosystémov existuje od polovice minulého storočia (Hotelling, H., 1949, S. V. Ciriacy-Wentrup, 1947, K. Lancaster, 1966, R. K. Davis 1963, A. M. Freeman, 1979, Papánek F., 1972, Zachar, D., 1974, Marszalek, T., 1967) a iní. Hodnotenie a oceňovanie mimo produkčných (verejnoprospešných) funkcií lesa vzniklo vo svete v Európe i na Slovensku až v druhej polovici minulého storočia (Pearce, D., 1994, Price, C., 1995, Mantau, U., 1994, Bergen, V., 1995, Merlo, M., 1996, Rekola, M., 1996, Park, A., Roper, Ch. S., 1999, Zachar, D., 1988, Skypala, J., 1990, Papánek F., 1978, Tutka,J.,1991, 1993, Vyskot, I., 1999, 2003, Šišák, L., 2002 a iní.). Súbežne sa od druhej polovice minulého storočia realizoval výskum užitočnosti lesa z ekologického hľadiska ako verzia konceptu ekosystémových služieb (King, 1966, Hellivell,1969, Wilson, C.L.,1970). Podľa výsledkov programu Ekosystémového hodnotenia milénia (Millenium Ecosystem Assessment – MA,2005) sa hovorí o funkciách ekosystémov všeobecne ako o ekosystémových službách, kde ide tieto rôznorodé úžitky: •

zásobovacie: potrava, drevo, pitná voda,

•

regulačné: protierózne, klimatické,

•

kultúrne: rekreačné, zdravotné a

•

podporné: tvorba pôdy, produkcia kyslíka, viazanie uhlíka a energie

Týmto ekológovia uznali užitočnosť lesa pre spoločnosť a človeka. Väčšina týchto tzv. ekosystémových služieb je spoločným produktom prírodných síl a činnosti a úsilia človeka (výrobného procesu). Služby

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

ekosystémov ako produktu prírodných procesov, dispozícií a stavov vo vecno-logickom zmysle pojmu služba takmer neexistujú až na výnimky, napr. slnečné žiarenie, účinky vody a scenérie morí, obraz dennej a nočnej oblohy, obraz prírody, lesa, krajiny, životodarné prvky a zložky vzduchu ap. Ide v podstate o dispozíciu prírodných zdrojov bez nášho pričinenia, užívaných samoobslužne v takom stave aký je momentálne k dispozícii. Existujúcu škálu prístupov a metodík hodnotenia a oceňovania funkcií možno zahrnúť do niektorej zo známych skupín: metódy trhových cien, kontigenčné dotazníkové metódy, metódy cestovných nákladov, implicitné oceňovacie metódy, metódy tieňovej ceny, metódy nákladov príležitosti (stratených príležitosti), metódy expertné, metódy kompenzačné, metódy prevenčné ap. Doteraz sa však nepodarilo dostatočne relevantne hodnotiť a oceňovať netrhové funkcie lesa: •

na princípe objektívnych faktorov užitočnosti - dopytu

•

podľa miery ich polyfunkčnosti,

•

v dôsledku nerozlišovania pojmov ekosystémových služieb, služieb lesníctva a služieb verejnosti vo vzťahu k trhovo realizovaným a netrhovým úžitkom lesa.

spoločenskej

potreby

v rámci

princípu

Metodika Príspevok sa zameriava na rámcovú analýzu podstaty pojmov funkcií lesa, lesných ekosystémov, funkcií lesníctva a LH, ekosystémových služieb a služieb odvetví. Ekonómia a ekonomika ako vedné disciplíny, historicky považované za antropocentrické sa prednostne zaoberajú predovšetkým týmito aspektmi (Hanemann, M., 2007): •

zisťovaním, vysvetľovaním a predpovedaním správania sa ľudí

•

skúmaním zákonitosti materiálnych statkov na

•

rozličných stupňoch vývoja ľudstva

•

meradlami ľudských preferencií –priorít vo vzťahu k hodnoteniu a oceňovaniu produktov a služieb výrobných procesov a úžitkov prírodných zdrojov, vrátane funkcií a služieb odvetví.

spoločenskej

výroby

a rozdeľovania

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Pri rámcovej analýze podstaty funkcií lesných ekosystémov, ekosystémových služieb a služieb odvetvia sa vychádzalo z jazykovedných, biologických, fyzikálnych, chemických, technických, ekonomických, utilitárnych a ekosystémových hľadísk. Výsledky a diskusia Ľudia i inštitúcie, ktoré programujú a manažujú život ľudí na úrovni štátov a spoločenstiev štátov sú až na prípady monarchií a totalitných režimov vybratí na svoje posty občanmi týchto zoskupení. Mali by preto presadzovať a zabezpečovať ich agregované predstavy a požiadavky. Vplyvom skupinových politických a ekonomických záujmov a pri nepriaznivej konštelácii rozumu a moci, dochádza často k situáciám ktoré neprospievajú k riešeniu problému, ba práve naopak komplikujú ho a riešenia sú na ťarchu celej spoločnosti. Je to často obdobné akoby sa zmenou názvu subjektu, resp. politickej reprezentácie zmenilo aj jeho chovanie, resp. jej idea a smerovanie. Aký pohľad nám teda prináša nezávisle analytické porovnanie odborných termínov funkcia verzus služby ekosystémov?! Jazykovedné hľadisko podľa Krátkeho slovníka slovenského jazyka je stručne dokumentované v tab. 1. Z prezentovaných definícií pojmov v tab. 1 vyplýva, že funkcia, resp. služba lesa, lesného ekosystému zodpovedá charakteristike vyjadrujúcej stav prírodných procesov ekosystému v podobe pojmov účinok, úžitok, vplyv, stav alebo pôsobenie. Ak vstúpi do prírodných procesov poskytnutia alebo dispozície úžitkov aj človek svojou marketingovou alebo výrobnou aktivitou vytvorí sa nová kvalita týchto úžitkov, trhový produkt alebo služba, ale už ide o produkt lesa, lesníctva alebo službu lesníctva. Obsah pojmu funkcie odvetvia lesníctva možno stotožniť s pojmom služba tohto odvetvia, čo zodpovedá v podstate charakteristike pojmov funkcia, úžitok, úžitkovosť, vplyv a pôsobenie, doplnený o pracovný alebo výrobný podiel človeka. Pojem funkcia odvetvia je takmer zhodný alebo širší ako pojem funkcia ekosystému (lesa a agro ekosystému). Vyplýva to z objektívneho, náhodného alebo organizovaného zaangažovania sa človeka na výrobe a sprostredkovaní úžitkov s pridanou hodnotou, ktoré ekosystém poskytuje. Ako definíciu funkcie ekosystému (lesa, agroekosystému), resp. ekosystémovú službu možno akceptovať formuláciu Vyskota, I. (1999): „Všetko, čo les vie a poskytuje (účinky, efekty a utilitárne funkcie) je hmotnou a nehmotnou produkciou lesného ekosystému“.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Podľa niektorých autorov (Krečmer a kol.,2007 Blum, 2004) treba rozlišovať funkciu lesných ekosystémov, ako prírodný efekt v lesoch neobhospodarovaných a službu lesných ekosystémov (lesa), ako bez nákladový efekt, resp. externalitu v prípade obhospodarovaných hospodárskych lesov. Podľa Bartuněka, J. (1994): možno funkcie lesných ekosystémov vo všeobecnosti definovať ako stav, poslanie, účinky, vplyvy (pôsobenie) lesných ekosystémov na okolie. No funkcie lesného hospodárstva (lesníctva) možno špecifikovať ako účinky (pôsobenie) lesných ekosystémov (lesa), využívaných človekom, pri uskutočňovaní jeho zámerov a cieľov v lesnej výrobe a marketingu. V takom prípade ide o prejavy výrobného využitia lesa, internality, ktoré sú výrazom aktivity lesného hospodára. Tabuľka 1: Definície pojmov súvisiacich s funkciami a službami ekosystémov z jazykovedného hľadiska Pojem

funkcia

služba

Definície a ich poradie 1. hodnosť, spojená s povinnosťou

2. poslanie, platnosť, význam

3. fungovanie, chod, činnosť, stav

4. vzájomná závislosť veličín, vplyv, účinok

1. vykonávanie prác

3. prechodné vykonávanie určitých povinnosti

5. práca, skutok v prospech niekoho

7. práca sluhu a slúžky

2. organizované práce pre obyvateľstvo

4. činnosť inštitúcie zameraná na určité spoločenské potreby

6. pravidelné vykonávanie povolania

8. zamestnanie v štátnej a verejnej službe

účinok

1. výsledok pôsobenia

úžitok

1. hmotný alebo iný osoh alebo výsledok práce

2. úsilie, prospech, zisk, želanie

úžitkovosť

1. schopnosť poskytovať úžitok

2. miera schopnosti poskytovať úžitok

vplyv

1. trvalejšie pôsobenie na niekoho

2. možnosť rozhodovať, autorita, moc, uplatniť svoj vplyv, autoritu

pôsobenie

1. byť príčinou, spôsobovať, robiť žiaľ, radosť, ťažkosti

2. budiť dojem , zdať sa, pripadať nejaký

3. mať vplyv, účinok, vplývať, účinkovať

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Uplatnenie ostatných hľadísk v definíciách termínov funkcií a služieb ekosystémov sa uvádza v tab. 2. Tabuľka 2 Definície funkcií a služieb ekosystémov a odvetvia z ďalších hľadísk Hľadisko

Definície

biologické

1. bioprodukcia

fyzikálne

1. materiálna produkcia

chemické

1. organická produkcia (čisté látky,zmesy)

2. anorganická produkcia

technické

1. produkcia na mechanické spracovanie

3. produkcia dreva

1.internality ekonomické

(výrobky, služby)

2. ostatné mimoprodukčné úžitky 2. nemateriálna produkcia

2. produkcia na chemicko-fyzikálne spracovanie

2. externality (kladné,záporné)

3. hmotná podstata produkcie

3. tovar (statky, produkty a služby realizovateľné na trhu);

4. energetická podstata produkcie

4. ostatná nedrevná produkcia

4. úžitky lesa získané a zužitkované priamo konzumentmi na ich útratu

2. pozitívne externality – podpora ich výroby alebo platby (nie sú zakotvené v práve) úhrady

3. sociálna väzba vlastníctva – vlastníctvo zaväzuje, ale jeho užívanie má slúžiť všeobecnému blahu

právnické (vyplývajúce zo zásad verejn. a súkromného práva)

1. negatívne externality – platí alebo uhrádza pôvodca (zakotvené v práve)

utilitárne

1. zabezpečovanie potrieb človeka

2. priorizácia úžitkov v nadväznosti na spoločenský dopyt a rozvoj výroby

ekosystémové

1. prírodná podstata ekosystémov ovplyvňovaná a využívaná človekom

2. exaktne vyjadrenie podstaty ekosystémových procesov, bez ohľadu na potreby a dopyt človeka

sú iba v prípade vynúteného poskytnutia pozitívnej externality

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Značná časť výrobných procesov a ekonomických aktivít ovplyvňuje stav jednotlivých zložiek životného prostredia, či už využívaním prírodných zdrojov ako vstupov lesnej výroby alebo využívaním životného prostredia ako „absorbenta“ vyprodukovaných vedľajších (často nežiaducich) odpadov. Tieto vedľajšie (externé) efekty ekonomických aktivít, ktoré nie sú spravidla zohľadnené v trhových cenách produktov a služieb môžu mať pozitívny alebo i negatívny charakter. Pri každej vyrobenej jednotke produkcie vznikajú spoločenské náklady, ktoré zahrňujú súkromné náklady producenta a náklady jedincov alebo skupín, ktoré sa nezúčastňujú na lesnej výrobe, ale musia znášať dôsledky vplyvov tejto činnosti. Externalita alebo externý efekt znamená v ekonomickej teórii vonkajší (vedľajší) účinok rozhodnutia, resp. existencie úmyselnej alebo neúmyselnej činnosti-internality prenesenej z daného ekonomického subjektu na iný subjekt. Pri dodržiavaní platnej legislatívy a historicky a exaktne overených postupov vzťahujúcich sa na hospodárenie na lesných pozemkoch a pri vyšších štandardoch hospodárenia, produkujú sa v rámci lesnej výroby z lesných ekosystémov pozitívne externé efekty – externality, ako bez nákladové efekty, v prípade obhospodarovania hospodárskych lesov. V prípade negatívnych externalít ide spravidla o náklady spojené s využívaním prírodných zdrojov životného prostredia. Negatívna forma externalít spôsobuje externé náklady, ktoré nie sú v súčasnosti dostatočne alebo vôbec zahrnuté do trhových cien produktov a služieb lesnej výroby, čo spôsobuje rôzne deformácie na trhu. Rámcový prehľad pozitívnych a negatívnych externalít procesov lesnej výroby sa prezentuje v tab.3

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Tabuľka 3 Príklady pozitívnych a negatívnych externých efektov lesnej výroby externality ekologické:

pozitívne

negatívne

+ fitoncídy a priaznivé vône

- erózia pôdy na cestnej sieti

+ viazanie uhlíka v biomase

- vyplavovanie živín pri stroj.

+ zachytávanie prachu a plynov + ochrana lesnej a poľnoh. pôdy + pozitívny vplyv na klímu

technológiách - čiastočná strata biodiverzity pri holorub. a umelej obnove lesa

+ ochrana povodí a rozvodí

- pokles kvality biotopov

+ protipovodňová prevencia

- fragmentácia biotopov

+ tvorba a obnova vodných

- emisie skleníkových plynov

zdrojov + biodiverzita

používanej strojov. techniky -vplyvy abiotických a biotických kalamít

+ biotopy voľne žijúcich druhov socio-ekonomické (environmentálne):

-možnosť kontaminácie bystrín pri zlyhaní techniky a človeka

+ zdroj príjmov vidieckeho obyvateľstva

- monokultúry

+ zamestnanosť

- konflikty vo využívaní pôdy pre ochranu prírody

+ trvalá udržateľnosť a stabilita

- konflikty vo využívaní pôdy pre cestovný ruch a priemysel

krajiny + príspevok k potravinovej bezpečnosti krajiny

- konflikty vo využívaní pôdy pre verejné záujmy

+ zachovanie tradícií života na vidieku + kultúrne bohatstvo národa

Zdroj: Zelené správy LH SR 2002-2012, Tutka, J. a kol., interné materiály, 2008

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Teda netrhové funkcie lesa, resp. ekosystémové služby a pozitívne externality lesnej výroby ako verejné statky majú vnútornú štruktúru svojich vlastnosti. Spravidla je ich produkcia v podmienkach trhového mechanizmu nerealizovateľná. Napriek tomu je možné ich realizáciu na trhu významne ovplyvňovať práve cestou dekompozície ich vlastností, variability úrovne poskytovaných úžitkov a stupňov ich vylúčiteľnosti a rivality pri spotrebe. Podľa téz sformulovaných Mantauom et al. 2001, ako rozšírenej teórie verejných statkov: •

závisí vylúčiteľnosť zo spotreby od úrovne poskytovaných úžitkov. V princípe sa zvyšuje s úrovňou poskytovaných úžitkov. Z toho vyplýva, že vylúčiteľnosť zo spotreby by nemala byť definovaná pre statok ako homogénnu jednotku, ale pre jeho jednotlivé vlastnosti.

•

statok je generovaný variabilitou jeho vlastností. Vylúčiteľnosť a rivalita týchto vlastností je rozdielna. Na základe variability vlastností a možných marketingovýchstratégií môže byť vyvinutá zodpovedajúca stratégia integrácie statku do trhovéhomechanizmu.

•

hodnota statku a schopnosť statku byť predmetom trhu závisí na dynamických změnách vo vlastnostiach statku a prostredia.

Podľa Mantaua ( 2001) súvisí princíp premeny (transformácie) verejnoprospešnej funkcie na predmet trhu (tovar), zmenou úrovne jej vylúčiteľnosti a rivality. To v podstate znamená zmenu, spravidla zvýšenie úžitkovej hodnoty, ako externality v procese výrobno-obchodného marketingu (internalizácie) na produkt alebo službu charakteru tovaru. Záver Z vykonanej analýzy charakteristík obsahu termínov (pojmov) vyplýva, že netrhovej funkcii lesa, ekosystémovej službe zodpovedá charakteristika vyjadrujúca stav prírodných procesov ekosystému v podobe pojmov účinok, úžitok, vplyv a pôsobenie, stav, poslanie, dispozícia (ekologické hľadisko). Pojem trhová funkcia lesa alebo tiež pojem služba lesníctva (LH), zodpovedá obsahu pojmov funkcia, úžitok, úžitkovosť, vplyv a pôsobenie, poslanie, skvalitnených, resp. sprostredkovaných výrobnou alebo marketingovou činnosťou (sociálno-ekonomické hľadisko). Termín (pojem) funkcia lesníctva, LH, je rovnocenný a širší ako pojem služba lesníctva (LH) a obidva sú širšie ako pojem netrhová funkcia ekosystému (lesa).

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Rozšírenie pojmu trhovej funkcie lesa oproti netrhovej, vyplýva z úmyselného pričinenia človeka na sprostredkovaní alebo výrobe úžitkov funkcií, ktoré ekosystém poskytuje. Verejným statkom, ktorými sú netrhové funkcie lesa, resp. ekosystémové služby neobhospodarovaných lesov a pozitívne externality obhospodarovaných lesov, možno pripísať dve základné charakteristiky: •

nerivalita (non-rivality), tzn. každý jednotlivec môže profitovať zo spotreby statku bez ohrozenia užívania statku inými jednotlivcami, najmä v prípade lesov vo vlastníctve štátu miest, obcí, lesných pozemkových spoločnosti a cirkevných lesov.

•

nevylúčiteľnosť (non-excludability), tzn. statok je verejne prístupný, nie je možné vylúčiť jednotlivca z jeho spotreby.

Hodnota statku a schopnosť statku a produktu byť predmetom trhu závisí od dynamických zmien vlastností statku a prostredía. Podľa Mantau (2001) súvisí premena (transformácia) úžitku verejnoprospešnej funkcie na predmet trhu (tovar, charakteru produktu alebo služby), so zmenou úrovne a kvality ich využívania na vylúčiteľné a rivalitné. Určitá nádej je vkladaná niektorými zástancami konceptu ekosystémových služieb do očakávaného zlepšenia finančnej stránky podnikateľskej časti lesníctva. Efekt by mal vraj vyplynúť z inovácie „sprofanovaného“ konceptu funkcií lesa. Aby nedostali očakávania rozmery vzdušných zámkov, dovolíme si ich stlmiť predstavami potenciálnych domácich konzumentov úžitkov funkcií lesa alebo už novo zabalených, podľa niektorých ako nesprofanovaných úžitkov služieb lesných ekosystémov. Akceptácia spoplatnenia vstupu do lesa

dokážem si pr edstavi ť popl atok 23.2%

nedokážem si pr edstavi ť popl atok 76.8%

Obr. 3 Akceptácia spoplatnenia vstupu do lesa z rôznych príčin

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Respondenti podľ a názoru na výšku úhrady za vstup do lesa za hodinu

20% 18%

14.3%

% zo všetkých respondentov

16% 14% 12%

10.2%

10%

5.5%

4.2%

2.3%

0.8%

2% 0%

0 Sk

5 Sk

10 Sk

20 Sk

50 Sk

iná suma

Obr. 4 Respondenti podľa výšky úhrady za vstup do lesa za hodinu

Potešiteľným ale pre vlastníkov a užívateľov lesa je, že už v súčasnosti sa platí za úžitky trhových funkcií lesa, resp. produkty a služby lesníctva, ale i za časť úžitkov oficiálne ešte netrhových funkcií, pomerne dosť. A to nielen priamo formou trhových cien za produkty a služby, ale i nepriamo formou DPH, spotrebnej dane, pozemkovej dane, dane zo zisku, úhrady škôd lesnou zverou a tiež rôznych poplatkov a mýtneho. Vymenované finančné zdroje treba zdôvodniť a kvantifikovať a žiadať z nich relevantné podiely pre vlastníkov lesa. To by mohli byť platby, ktoré už majú zdrojové krytie. K nim môžu pribudnúť ďalšie platby ako produkt zdokonaľovania marketingu a internalizácie ďalších úžitkov funkcií lesa a pozitívnych externalít lesnej výroby. Literatúra Čaboun,V., Tutka, J., Moravčík,M.,2010: Výskum, klasifikácia a uplatňovanie funkcií lesa v krajine. ZS NLC-LVÚ Zvolen, 274 s. Greguška ,B.,2013: Ekosystémové služby v medzinárodnom kontexte. In zborník z medzinárodnej konferencie: Ekosystémové služby a ich ekonomické zabezpečovanie.MPRV SR, SLK,Zvolen, s.19 – 37. Matějíček, J., Prčina, A., 2005: Lesy a jejich příspěvek k rozvoji regionu. Jak využit existujíci potenciál . Sborník referátu ze semináře doplnený o vybrané zkušenosti ze zahraníčí, VÚLHM Jílovište - Strnady, 229 s. ISBN 80-8646160-2 Merlo, M., Croitoru, L.,2005: Waluing Mediterranean Forests, 406 s. Roper. Ch.S., Park, A.,1999: The Living Forest – Non-Market Benefits of Forestry, Forestry Commision, The stationery Office London, 415 s.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Šišák, L. a kol., 2003: Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívání funkcí lesa v peněžní formě v České republice“. Redakčně upravená periodická roční zpráva výzkumu. Fakulta lesnická a environmentální ČZU, Praha, 77 s. Tutka, J., Kovalčík, M. a kol.,2010: Výskum metód a postupov ekonomického hodnotenia funkcií lesa, hlavnej úlohy: Výskum, klasifikácia a uplatňovanie funkcií lesa v krajine. ZSČÚ 02, NLC LVÚ Zvolen, 112 s.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů Ondřej Cudlín1, Vilém Pechanec2, Jan Purkyt1, 3, Lenka Štěrbová1, Šárka Holá4, Emil Cienciala4,Pavel Cudlín1 1

Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Lipová 9, 370 05 České Budějovice, cudlin.o@czechglobe.cz; 2Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17. listopadu 50, 77146 Olomouc, 3Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 1668, 370 05 České Budějovice, 4IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Čs. Armády 655, 254 01 Jílové u Prahy

Abstrakt Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině. Úvod V současné době dochází stále častěji k výkyvům počasí (odlišné rozložení srážek a teplot v průběhu roku) v porovnání s obdobím mezi roky 1961-1990 (tzv. starým klimatickým normálem). Z těchto důvodů je potřebné odhadnout, jaký vliv bude mít změna klimatu na poskytování současných ekosystémových služeb. Predikci těchto změn je možné zjistit na základě prostorového modelování. Proto byly v roce 2000 navrženy Mezivládním panelem ke klimatické změně OSN (IPPC) čtyři možné emisní scénáře (A1, A2, B1 a B2), ovlivňující vývoj změny klimatu na celém světě. V jednotlivých scénářích se uvažuje s rozdílnou mírou hybných sil (populační růst, zvyšování uplatnění technologií), které mají vliv na zvyšování nárůstu emisí (Pachauri a Meyer, 2014). Pro území České republiky byly scénáře vytvořeny na základě regionálního klimatického modelu ALADIN-CLIMATE/CZ, vzniklého v Českém hydrometeorologickém ústavu. Dopady klimatických změn na zemědělské ekosystémy, které ovlivní rozložení výrobních oblastí v ČR, popisují Brázdil, Trnka a kol. (2015). Vahalík a Klimánek (2013) vytvořili predikci změn lesních vegetačních stupňů v ČR v důsledku klimatických změn v lesních ekosystémech.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Cílem našeho příspěvku bylo vytvořit pomocí modelu Land Change Modelerscénář pro změnu využití krajiny a ukládání uhlíku pod vlivem klimatické změny a na základě těchto scénářů vyhodnotit pomocí modelu GLOBIO3 kvalitu biodiverzity ve vybraných územích. Posledním cílem bylo vymezení území s vysokou hodnotou biodiverzity, která nejsou v současnosti dostatečně chráněna, za použití modelu Marxan. Charakteristika sledované oblasti povodí Dřevnice a Kopaninského potoka

Pro hodnocení stavu biodiverzity bylo zvoleno povodí Dřevnice na Zlínsku (obr. 1, 2) a Kopaninského potoka na Českomoravské vrchovině (obr. 1,3). Značná část vymezeného území povodí Dřevnice má zvlněný reliéf; ten hraje důležitou úlohu v procesu vytváření mezoklimatu. Povodí Dřevnice má rozlohu přes 435 km2 a spadá do tří bioregionů. Nejvíce je zastoupen bioregion Zlínský, jen na malé části Hostýnský a Vsetínský. Povodí je vymezeno také třemi geomorfologickými celky. Ze západní strany, tj. na soutoku s řekou Moravou, náleží do Hornomoravského úvalu, při postupu od západu na východ je území stále hornatější; základní morfologické útvary tvoří Vizovická vrchovina a Hostýnsko-vsetínská hornatina. Geologické poměry jsou určeny soustavou Vnějších Západních Karpat, struktury vzniklé alpinským vrásněním. Nejvýraznější součástí této struktury je flyšové pásmo, táhnoucí se po vnější straně celého karpatského horstva. Převážnou část vymezeného území zaujímá asociace hnědozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. Hlavním sběračem vod sledovaného povodí je řeka Dřevnice, která se vlévá do Moravy v Otrokovicích (úpravy v tomto úseku řeky Moravy byly provedeny v roce 1920). Klimaticky leží povodí Dřevnice v oblasti mírně teplé, pouze na soutoku s řekou Moravou se projevuje klima oblasti teplé, s průměrnými teplotami 7,3 oC a průměrnými ročními srážkami 812 mm (Quitt, 1975). Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová a Moravec, 1997) jsou dominantním typem potenciální vegetace nižších poloh dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion), které odpovídají asociaci karpatská ostřicová dubohabřina (Caricipilosae-Carpinetum). Vyšší polohy na severu a východě povodí zaujímají květnaté bučiny (Eu-Fagenion) reprezentované ostřicovou bučinou (Carici pilosae-Fagetum), směrem do centrální části Hostýnských vrchů přecházejí do typických karpatských bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentarioenneaphylli-Fagetum).

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Povodí Kopaninského potoka je malým dílčím povodím Želivky a má rozlohu pouze 726 ha a reliéf se nemění tak výrazně jako u povodí Dřevnice. Povodí Kopaninského potoka spadá do geomorfologického celku Pelhřimovského bioregionu. Většinu bioregionu tvoří jednotvárný komplex pararul až migmatitů. V nižších částech bioregionu převládají kyselé typické kambizemě. Dle Quitta (1975) je podnebí převážně mírně teplé, místy chladnější až středně vlhké, s průměrnými teplotami 7 oC a ročními srážkami 650 mm. Podle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová a Moravec, 1997) jsou převládající kyselé bučiny (LuzuloFagetum), jen částečně by se na Pelhřimovsku i na povodí Kopaninského potoka vyskytovaly květnaté bučiny (Dentario enneaphyli-Fagetum, Festuco-Fagetum).

Obr. 1Vymezení vybraných zájmových území povodí Kopaninského potoka a povodí Dřevnice

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Obr. 2 Kategorie krajinného pokryvu povodí Dřevnice podle metodiky CORINE LC 2012

Legenda: Kategorie CORINE LC: 112-Nesouvislá sídelní zástavba, 121Průmyslové a obchodní areály, 122-Silniční a železniční síť, 132-Areály hald a skládek, 141-Areály sídelní zeleně, 142-Areály sportu a zařízení volného času, 211-Nezavlažovaná orná půda, 222-Ovocné sady, 231Louky a pastviny, 242-Komplexní systémy kultur a parcel, 243-Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace, 311-Listnaté lesy, 312Jehličnaté lesy, 313-Smíšené lesy, 324-Přechodová stadia lesa a křovin, 512-Vodní plochy.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Obr. 3 Typy biotopů v povodí Kopaninského potoka podle metodiky BVM (Seják et al., 2003)

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Predikce vývoje krajiny pomocí modelů Land change modeler, CLUE, Urban Planner Pro predikci předpokládaného stavu krajinného pokryvu či využití území v budoucnosti je možné využít několik modelů (Land Change Modeler, CLUE, Urban Planner). Cílem predikce je odhad budoucího rozložení a kvantifikace jednotlivých forem LULC (Land Use – využití krajiny a Land Cover - krajinný pokryv) v celém zájmovém území. Výstupy z modelů ukazují prostorové rozložení jednotlivých forem využití území, jak jsou předpovídány na základě predikčních vztahů. Land Change Modeler (LCM) je nástroj reprezentující modely pracující na základě historického trendu a představuje tzv. vertikální aplikaci. Nabízí sadu nástrojů umožňujících jak analýzu změn, tak statistické hodnocení a identifikaci trendů. Použitím doplňujících faktorů a zábran ovlivňujících změnu krajinného pokryvu či využití krajiny, je možné vytvořit scénář změn budoucí krajiny. Klíčovým vstupem jsou data popisující stav využití území v několika historických obdobích. Časoprostorovou analýzou prostorových dat se stanovuje trend změny pro každé místo a každou kategorii - tedy pravděpodobnost, že k nějaké změně dojde, kde a jakým směrem. CLUE reprezentuje modely pracující pouze s aktuálním stavem území a uživatelsky definovaným scénářem změny. Uživatel si může mimo program připravit jakýkoliv typ scénáře, který vyjádří tabulkou očekávaných změn (absolutně či relativně) jednotlivých kategorií využití území v budoucnosti. Vlastní model pak řeší nejvhodnější rozmístění jednotlivých kategorií dle zadané hodnoty a v povoleném intervalu. Pro rozhodování je možno vložit opět řadu doplňujících prostorových informací, reprezentujících jednotlivé hybné síly a časo-prostorová omezení danou změnu ovlivňující. Urban Planner je český nástroj pro vyhodnocení územního potenciálu a nalezení optimálních ploch vhodných pro územní rozvoj. Nástroj využívá metodu multikriteriální analýzy a pracuje s daty územních analytických podkladů. Základním mechanizmem je hodnocení územního potenciálu dle nastavených hodnot a vah na úrovni pilířů, faktorů a jevů. Potenciál je analyzován pro vybrané kategorie využití území (bydlení, rekreace, občanská vybavenost, průmysl a doprava), které lze uživatelsky dále upravovat. Hlavními výstupy jsou rastrové vrstvy potenciálu jednotlivých faktorů, pilířů udržitelného rozvoje a celkový územní potenciál. Při opakovaném spouštění analýz s různým nastavením jsou výstupem varianty (tzv. scénáře) rozvoje území.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Pro vybrané území povodí Dřevnice byla vytvořena GIS vrstva, kombinující přírodní a přírodě blízké biotopy z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE LC. Tato kombinovaná vrstva zahrnuje 193 biotopů v 5 třídách přirozenosti (přírodní, přírodě blízké, přírodě vzdálené, přírodě cizí a antropogenní) podle metody BVM (Biotope Valuation Method; Seják a kol., 2003), která vychází z metody pro odhad ekologické újmy v Hesensku, v Německé spolkové republice (HMULV, 2005). Výpočet plošného zastoupení 53 více antropicky ovlivněných biotopů v kategoriích CORINE LC byl proveden pomocí dat inventarizace krajiny CzechTerra, kdy byla využita podrobná data využití území mapovaného pracovníky Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) na čtvercích 450 x 450 m rozmístěných v celorepublikové síti 7 x 7 km (Šímová a kol. 2009). Pro predikci změn využití krajiny modelem Land Change Modeler byly použity zmíněné podklady z roku 2006 a 2012. Predikce ukládání uhlíku Ke stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času byl aplikován celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásob uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku. Jednotlivým zásobníkům všech vymapovaných segmentů krajinného pokryvu byly přiřazeny hodnoty uhlíku, odvozené z literatury a experimentálních šetření. Hodnoty byly pronásobeny rozlohou jednotlivých zásobníků a sečteny. Originální model je řešen v rastrové formě, my jsme tento model upravili tak, aby mohl pracovat s daty ve vektorové podobě pro lepší vyjádření heterogenity území. Pro každý časový krok byla použita data z projektu Corine Land Cover. Tato data, vzniklá interpretací satelitních snímků, byla doplněna a zpřesněna daty z polohopisu ČR (např. komunikace, energovody, zastavěné plochy atd.). Využití vrstvy uloženého uhlíku je možné využít jako jeden z podkladů pro zefektivnění výběru vhodných pozemků pro změnu využití území v rámci provádění pozemkových úprav a pro změny v dotacích.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Mapování ohrožení biodiverzity a návrhy efektivních míst její budoucí ochrany pomocí modelů Globio3 a Marxan Globio3 je rámcový model vyvinutý pro hodnocení biodiverzity v minulosti, současnosti i budoucnosti. Pracuje se znalostní bází transparentních vztahů mezi tlaky společnosti (pressures) a biodiverzitou na regionální, kontinentální a globální úrovni. Hlavním cílem je poskytnout podklady pro politické rozhodování, a to od lokálního po globální měřítko. Uživateli mohou být zejména vládní organizace zabývající se životním prostředím, např. UNEP, CBD, OECD, FAO, World Bank, EU nebo národní vlády. Hlavní výsledky simulace slouží k posuzování dopadů lidské činnosti na biodiverzitu a ekosystémy. Lze podle něj předpovídat očekávané trendy v průměrném množství druhů a modelovat pravděpodobné dopady směřování různých scénářů politického vývoje (Alkemade a kol., 2009). Pro zjištění stávajícího stavu biotopů jsme vytvořili mapu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Využili jsme výše zmíněný model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami, které ovlivňují biodiverzitu (využitím půdy, infrastrukturou, fragmentací území, ukládáním atmosférického dusíku a změnou klimatu). Pro každou hybnou sílu byla vytvořena samostatná GIS vrstva. Model používá pro hodnocení vlivu každého driveru indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy), který ve světovém měřítku zohledňuje ohrožení vybraných ohrožených druhů. Indikátor MSA je podobný indexům Biodiversity Integrity Index (Majer a Beeston, 1996) nebo Living Planet Index - Index živoucí planety (Loh a kol., 2005) a může být považován jako měřítko pro indikátor CBD (Convention on Biological Diversity – konvence o biologické diverzitě) trendu výskytu vybraných druhů (UNEP, 2004). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupnou celorepublikovou databázi Nálezových dat ochrany přírody jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti biodiverzity v krajině na základě hodnocení biotopů podle metody BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je mapová vrstva, zahrnující působení všech pěti hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V těchto oblastech by měly být místo intenzivního využívání krajiny zavedeny ekologicky šetrnější způsoby zemědělského a lesnického hospodaření v krajině, tak aby nedošlo k nevratným ztrátám biodiverzity.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Pro hodnocení biodiverzity a výběr prioritních, dosud nechráněných ploch, přírodních a přírodě blízkých biotopů jsme použili model Marxan, pomáhající při rozhodování v ochranném plánování (conservation planning). Konzervační prvky mohou být nejrůznějších měřítek. Je možné chránit jednotlivé druhy, biotopy, ale i větší celky, jako jsou biomy (Ardron a kol., 2010). Software se při výběru lokalit k ochraně snaží vybrat takovou kombinaci plánovacích jednotek (ploch, do kterých je rozděleno zájmové území), aby byly ve výsledném řešení zahrnuty uživatelem zadané konzervační prvky a celkové náklady na vybranou síť plánovacích jednotek byly co nejnižší (Game a Grantham, 2008). Model kombinuje stávající kategorie ochrany chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany pro posouzení stavu krajiny a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci výskyt cenných a zachovalých biotopů). Souběžně se model snaží o prostorovou kompaktnost návrhu. Takto vybraná místa představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. V případě vybraných lesních porostů (přírodních a přírodě blízkých), by tyto porosty měly být zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení nebo geneticky významných porostů a bylo by vhodné zde uplatňovat přírodě blízké hospodaření, aby v těchto místech vznikaly bohatě strukturované lesy s vysokou věkovou, druhovou a prostorovou diverzitou. Výsledky a diskuze Podle modelu Land Change Modeler bude změna využití krajiny v povodí Dřevnice v roce 2050 nejvíce souviset s rozšiřováním ploch nesouvislé sídelní zástavby a průmyslových a obchodních areálů podle modelu HadGEM2 a emisních scénářů 45 a 85. Dojde především k intenzivní výstavbě mezi městy Zlín, Otrokovice a Fryšták. Podle výsledků z ukládání uhlíku v povodí Kopaninského potoka je zřejmé, že celková zásoba všech čtyř zásobníků uhlíku je nejvyšší v lesích s průměrnou hodnotou 235 t/ha, nižší na loukách (73 t/ha) a na polích (56 t/ha) a nejnižší zásoba je na zastavěném území s minimálním množstvím vegetace (do 7 t/ha). Množství uhlíku v podzemní biomase a mrtvé organické hmotě je vyšší na loukách než na polích, ale množství uhlíku v nadzemní biomase dosahuje vyšších hodnot na poli ve srovnání s loukami. Tento rozdíl je dán hlubším kořenovým systémem a zbytky

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

tlejících rostlin na loukách ve srovnání s mělkým kořenovým systémem, ale vysokou krátkodobou nadzemní produkcí u polních plodin. Z analýzy vlivu využití krajiny na stav biodiverzity pomocí modelu GLOBIO3 vyplývá, že se v povodí Dřevnice vyskytuje 25 % biotopů s přirozeností mezi hodnotami 0-0,3; 50 % biotopů s hodnotami 0,31-0,6 a 25 % území nabývá hodnot vyšších než 0,61. Hodnota 0 znamená úplnou ztrátu původního přírodního biotopu a hodnoty blížící se 1 ukazují na biotopy s vysokou mírou přirozenosti. Tento stav odpovídá i počtu přírodních biotopů v jednotlivých katastrálních územích; 25 % plochy zájmového území zabírají katastrální území s počtem 1-8 přírodních biotopů, 60 % plochy zájmového území zabírají katastrální území s počtem 9-15 přírodních biotopů a 15 % plochy zájmového území zabírají katastrální území s počtem 16-22 biotopů (AOPK, 2016). Krajina je intenzivně využívána, přesto je zde hodnota přirozenosti biotopů relativně vysoká v porovnání s výsledkem výpočtu původního indikátoru MSA modelem GLOBIO3 pro celou ČR, kdy téměř 80 % území republiky má hodnotu MSA nižší než 0,3 (Kaňková, 2013). Pomocí modelu Marxan bylo označeno 60 % povodí Dřevnice jako vhodných pro budoucí ochranu, 35 % území bylo označeno jako nevhodných pro ochranu; v tomto případě se jednalo většinou o zastavěné nebo zemědělskyobhospodařované plochy. Zbývajících 5 % území bylo označeno jako plochy již chráněné, jednalo se především o území, které je v současné době vyhlášené jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast v rámci soustavy NATURA 2000. Maloplošných chráněných území se zde nachází kolem 20, ale jedná se pouze o přírodní památky, které mají nízký stupeň ochrany a jejich plocha je velmi malá, i se zahrnutím jejich ochranného pásma. Synergické použití představených modelů by mělo být přínosem pro návrhy a realizaci takových změn v krajině, při kterých by byly podpořenystanoviště s vysokou mírou ohrožení biodiverzity. Další výhodou je možná predikce změn na základě vstupných hybných sil. Nevýhodou modelů je určité zobecnění informace, dané rozlišením výstupních dat (pixel/velikost zrna) a možné nepřesnosti při vytváření podkladů z více mapových vrstev. Přesto využívaní modelů a nástrojů GIS nabude mít podle nás stále stoupající význam a jeho využití závisí především na výběru vhodných nástrojů a správné interpretaci výstupů z modelů.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Poděkování Tento příspěvek je výstupem projektu CzechGlobe, spolufinancovaného z fondů EU a státního rozpočtu ČR (CZ.1.05/1.1.00/02.0073), z projektu EEA CzechAdapt (EHP-CZ02-OV-1-014-2014) a z projektu MŠMT ČR LD 14039.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Literatura ALKEMADE R., OORSCHOT M.V., MILES L., NELLEMANN CH., BAKKENES M., BRINK B.T. (2009): GLOBIO3: A Framework to Investigate Options for Reducing Global Terrestrial Biodiversity Loss. Ecosystems 12: 374–390, DOI: 10.1007/s10021-009-9229-5. AOPK ČR(2014). Vrstva mapování biotopů. [elektronická georeferencovaná databáze]. Verze 2014. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [cit. 2013-1-14]. Rozšíření přírodních a přírodě blízkých stanovišť na území ČR. AOPK ČR (2016). Portal.nature.cz [online]. [cit. 2016-03-31]. Dostupné z WWW: <http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=6142&nabidka= rozbalitModul&modulID=463>. ARDRON J. (2010): Marxan Good Practices Handbook [online]. [cit. 24.11. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.uq.edu.au/marxan/docs/Marxan%20Good%20Practices%20H andbook%20v2%202010.pdf>. BRÁZDIL R., TRNKA M. A KOL. (2015): Historie počasí a podnebí v českých zemích XI: Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i., Brno, 402 s. ISBN 978-80-87902-11-0. GAME E., GRANTHAM H.(2008): Marxan User Manual [online]. University of Queensland, 2008 [cit. 2013-11-25]. Dostupne z: http://www.uq.edu.au/marxan/docs/Marxan_User_Manual_2008.pdf HMULV (2005) Kompensationsverordnung GVBI. I S. 624, Verordnung über die Durchführung von Kompensationsmas-snahmen, Ökokonten , deren Handelbarkeit und die Festsetzung von Ausgleichsabgaben (in German), vom 1. September 2005, Hessisches Ministerium für Umwelt, ländlichen Raum and Verbaucherschutz (HMULV). Dostupné z WWW: <www.hmulv.hessen.de>. KAŇKOVÁ H. (2013): Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny. Diplomová práce, UK v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie. LOH J., GREEN R.E., RICKETTS T., LAMOREUX J., JENKINS M., KAPOS V. AND RANDERS J. (2005) The living planet index: using species population time series to track trends in biodiversity.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 360: 289-295. NEUHÄUSLOVÁ Z. MORAVEC J. (ed.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 1: 500 000. Academia, Praha. MAJER J.D.,BEESTON G. (1996) The biodiversity Integrity Index: An illustration usingants in Western Australia. Conservation Biology, 10:65-73. PACHAURI R.K., MEYER L.(eds.) (2014), Climate change, Synthesis report. A report of the Intergovernmental panel in climate change, 169 s. QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. Barevná mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. SEJÁK J., DEJMAL I., PETŘÍČEK V., CUDLÍN P., MÍCHAL I., ČERNÝ K., KUČERA T., VYSKOT I., STREJČEK J., CUDLÍNOVÁ E., CABRNOCH J., ŠINDLAR M., PROKOPOVÁ M., KOVÁŘ J., KUPKA M., SČASNÝ M., ŠAFAŘÍK M., ROUŠAROVÁ Š., STEJSKAL V., ZAPLETAL J. (2003). Hodnocení a oceňování biotopů České republiky, Český ekologický ústav, MŽP, Praha, 422 s. ISBN 8085087-54-5. ŠÍMOVÁ P., ČERNÝ M., CIENCIALA E., APLTAUER J., KUČEROVÁ J., BERANOVÁ J., DRAHOŇOVSKÁ E. (2009). A methodology for classifying aerial photographs within the CzechTerra landscape inventory system: a new approach to generating data for landscape analyses. Journal of Landscape Studies 2 (2009), 43-55. UNEP (2004)Decision VII/30 Strategic plan: future evaluation of progress. Seventh Conference of the Parties to the Convention on Biological Diversity, Kuala Lumpur. VAHALÍK P., KLIMÁNEK M. (2013)Using GIS and maximum likelihood classification to model forest altitudinal zones. Technical university in Zvolen, Zvolen. In: Implementation of DSS Tools into Forestry Practice, 59-70 s.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Hodnotenie a oceňovanie produkčných ekosystémových služieb Jana JAĎUĎOVÁ, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta prírodných vied, Katedra životného prostredia, Jana.Jadudova@umb.sk Radoslava KANIANSKA, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta prírodných vied, Katedra životného prostredia, Radoslava.Kanianska@umb.sk Jarmila MAKOVNÍKOVÁ, Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy Bratislava, j.makovnikova@vupop.sk Miriam KIZEKOVÁ, Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva v Banskej Bystrici, kizekova@vutphp.sk

Abstrakt:

Koncepcia ekosystémových služieb sa uplatňuje v environmentálnej ekonómii a používa ekonomickú terminológiu. Pri oceňovaní ekosystémových služieb, zdrojov prírody a environmentálnych funkcií v prevažnej väčšine dominuje antropocentrický prístup. Cieľom príspevku je na modelovom príklade podať návrh oceňovania produkčnej funkcie vybraného lesného ekosystému. Objektom výskumu sa stal lesný ekosystém okresu Banská Bystrica, Slovenská republika. V zmysle Papánka (1978) sme sa v rámci produkčnej funkcie zamerali na drevnú surovinu, zverinu a pridružené výrobky (lesné huby). Oceňovanie sme realizovali komparáciou nepriamej hodnotiacej metódy (metódy trhovej ceny) a priamej hodnotiacej metódy (kontingenčné hodnotenie – ochota platiť). Trhové ceny sme získali z príslušnej urbárskej spoločnosti, poľovného združenia a prieskumom trhu. Ochotu platiť za produkčnú funkciu sme zisťovali prostredníctvom dotazníkového prieskumu na vzorke 112 respondentov. Komparáciou dvoch metód oceňovania môžeme konštatovať, že cena za drevnú hmotu a zverinu je vyrovnaná. Rozdiel v prípade drevnej hmoty je 5 EUR za priestorový meter palivového dreva, pričom spotrebiteľ je ochotný zaplatiť viac. Cena zveriny sa pohybovala v závislosti od druhu (jeleň, srnec, diviak) od 1,10 EUR do 3,50 EUR. Najväčšie rozdiely sme pozorovali pri ocenení lesných húb.

Kľúčové slová:

Ekosystémové služby, lesný ekosystém, produkčná funkcia, oceňovanie

Úvod

Slovenská republika sa zaraďuje medzi európske krajiny s najvyššou lesnatosťou. Výmera lesných pozemkov na Slovensku je podľa údajov Národného lesníckeho centra (2015) stabilná a predstavuje 41 % z celkovej výmery štátu (2 006 939 ha), pričom lesnatosť v jednotlivých regiónoch Slovenska je rozdielna. Najnižšiu lesnatosť majú nížiny a urbanisticky intenzívne využívané územia, ako napr. Podunajská a Východoslovenská nížina, naproti

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

tomu vysokou lesnatosťou sa vyznačujú územia napr. Vihorlatských vrchov, Nízke Tatry, Spišsko-gemerský kras. Vychádzajúc z Koncepcie rozvoja pôdohospodárstva SR na roky 2013 – 2020 je hlavným strategickým cieľom pre lesníctvo na Slovensku zabezpečenie trvalo udržateľného obhospodarovania lesov založeného na primeranom využívaní lesov a ich ekonomických, ekologických, ale aj sociálnych službách. Lesný ekosystém má z tohto hľadiska podľa Vološčuka (2013) trojaký úžitok: • ako zdroj drevnej suroviny lesy prispievajú k rozvoju výroby a výroby spotrebných predmetov (napr. papier, nábytok) • ako faktor životného prostredia lesy priaznivo ovplyvňujú obytné, ale aj pracovné prostredie (napr. filtračné, ochranné, vodohospodárske funkcie) • ako súčasť životného prostredia sú lesy hlavná časť prírodného prostredia a sú podmienkou existencie civilizácie (napr. liečebné, krajinotvorné, výskumné, rekreačné funkcie). Podľa Costanza et al. (1997) úžitky, ktoré spoločnosť priamo alebo nepriamo nadobúda z rôznych ekosystémov sú tzv. ekosystémové služby. Tieto služby pozostávajú z tokov energie, informácií, materiálov a z objemu prírodných zdrojov, ktoré sa kombinujú so službami výrobného a ľudského kapitálu za účelom produkovať ľudské blaho. Oceňovanie ekosystémových služieb je podľa Tutku, Kovalčíka, Sarvašovej (2011) taký proces, v ktorom ide o prisudzovanie užitočnosti veciam, ale aj tovarom umelej podstaty, prírodnej podstaty, službám a zdrojom, ktoré majú hmotný, energetický a citový vzťah k človeku. Oceňovanie materiálnych hodnôt, ktoré produkuje lesný ekosystém, predovšetkým drevo, nepredstavuje závažný problém, nakoľko sa môžeme oprieť o reálne ceny surové dreva, prípadne iných lesných produktov. Produkčnou funkciou lesného ekosystému sa rozumie získavanie materiálnych hodnôt, predovšetkým drevnej suroviny. Túto funkciu Papánek (1978) označuje ekonomickou funkciou lesa, pretože je založená na ekonomickom princípe výmeny tovaru za jeho peňažný ekvivalent. Cieľom príspevku je na modelovom príklade podať návrh oceňovania produkčnej funkcie vybraného lesného ekosystému z územia Slovenska.

Metodika

Návrh oceňovania produkčnej funkcie lesného ekosystému sme realizovali v okrese Banská Bystrica, Slovensko. V záujmovom území sme nadviazali spoluprácu s urbárskym spoločenstvom a poľovným zväzom, ktorí nám poskytli informácie ohľadom tržnej ceny predmetných komodít (drevo, zverina). Tržnú cenu húb sme zisťovali internetovým prieskumom trhu. Oceňovanie produkčnej funkcie lesného ekosystému sme vykonávali komparáciou nepriamej hodnotiacej metódy (metódy trhovej ceny) a priamej hodnotiacej metódy (kontingenčné hodnotenie – ochota platiť). Kontingenčné hodnotenie vychádzalo z dotazníkového prieskumu. Dotazník sme vytvorili v prostredí Google Docs. a distribuovali prostredníctvom sociálnej siete. Verejne dostupný bol od 31.3.2015 – 14.4.2015 na dvoch webových stránkach sociálnej siete zameranej na obec Badín. Otázky dotazníka mali povahu otvorených aj zatvorených otázok. Základné rozdelenie respondentov sme uskutočnili na základe pohlavia, veku a mesačného príjmu. Výsledky dotazníkového prieskumu sme vyhodnocovali popisne a zaznamenávali graficky. Pomocou Chí-kvadrát testu v programe IBM SPSS Statistic 19 sme zisťovali závislosť medzi výškou mesačného príjmu

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

a ochotou platiť, t.j. výškou poplatku, ktorí sú ochotný respondenti zaplatiť za predmetné komodity (drevo, zverina, huby). V príspevku prezentuje čiastkové výsledky zamerané na produkčnú funkciu lesného ekosystému, ktoré boli súčasťou diplomovej práce (Lásková, 2015). Charakteristika vybraného lesného ekosystému Najväčšiu časť územia vybraného katastra obce okresu Banská Bystrica pokrývajú lesné pozemky, až 1 823,47 ha z celkovej výmery 3 438,24 ha (Územný plán obce Badín, 2012). Nachádzajú sa tu prevažne zmiešané bukové lesy, v nižších polohách s prímesou hraba obyčajného (Carpinus betelus), borovice lesnej (Pinus sylvestris), lipy malolistej (Tilia cordata) a vo vyšších polohách s prímesou javora horského (Acer pseudoplatanus), duba zimného (Quercus petraea) a jedle bielej (Abies alba) (Lesný hospodársky plán Badín 2009 – 2018, 2015). Predmetná urbárska spoločnosť spravuje plochu s výmerou 220 ha. Primárnou úlohou je ťažba a spracovanie drevnej hmoty. Práce spojené s ťažbou a približovaním sú zabezpečené dodávateľským spôsobom súkromnými podnikateľmi, ktorí na tento účel využívajú kone, aby drevnú hmotu čo najšetrnejšie vyťažili a nemuseli zasahovať s mechanizáciou. Urbárske spoločenstvo sa zaoberá aj pestebnou činnosťou a vysádzaním nových stromčekov na vyťažených miestach. Drevnú hmotu v dĺžkach – surové kmene borovice, smreku, jedle a buka v rôznych kvalitách odkupuje najmä neďaleká súkromná spoločnosť, ktorá sa venuje obchodovaniu s drevnou hmotou, rezivom a inými drevnými výrobkami. Tržná cena stanovená urbárskou spoločnosťou zahŕňa náklady na: ťažbu, pohonné hmoty, mzdy, odvody, nákup sadeníc a náklady na mzdy za brigádnikov pri pestebnej činnosti.

Výsledky

Dotazníkového prieskumu sa zúčastnilo 112 respondentov, z toho 66 žien (47,1 %) a 46 mužov (32,9 %). Z hľadiska vekového zastúpenia bolo najviac respondentov vo veku od 15 – 25 rokov 44 respondentov (31,2 %). Skupinu zárobkovo činných osôb v rozmedzí rokov 31 – 40 rokov tvorilo 30 respondentov a medzi rokmi 26 – 30 rokov bolo 21 respondentov. Vyšší počet respondentov v daných vekových kategóriách spôsobil spôsob distribúcie dotazníka prostredníctvom sociálnej siete, nakoľko len 2 respondenti mali viac ako 60 rokov a v rozmedzí veku 51 – 60 rokov boli 4 respondenti. Pre ochotu platiť za predmetné komodity (drevo, zverina, huby) bola z nášho pohľadu rozhodujúca výška mesačného príjmu. Ako vyplýva z grafu 1 najviac respondentov mesačne zarába menej ako 500 EUR detto, 45 respondentov (40,2 %).

menej ako 500 EUR 500 - 700 EUR 700 - 900 EUR 900 - 1 000 EUR viac ako 1 000 EUR 0

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

Graf 1 Rozdelenie respondentov podľa výšky mesačného príjmu detto v EUR Pri produkčnej funkcii lesného ekosystému sme sa v dotazníkovom prieskume zamerali na spôsob vykurovania domácností (graf 2), ktorí podnietil odpovede respondentov pri ochote platiť za palivové drevo. Najviac respondentov uviedlo odpoveď kombinácia plyn a drevo, 42 respondentov (37,5 %). Okrem spôsobu vykurovania domácnosti bol pre nás rozhodujúci aj druh dreviny, ktorú respondenti preferujú (graf 3). Najčastejšou odpoveďou bol mix tvrdého aj mäkkého dreva, 77 respondentov (68,8 %). Predmetná urbárska spoločnosť z hľadiska zastúpenia drevín (buk, smrek, jedľa, borovica) plne vyhovuje požiadavkám prípadným záujemcom. 10 6

tvrdé

plyn 36

drevo plyn a drevo

elektrina

iné

mäkké mix tvrdé a mäkké

Graf 2 Spôsob vykurovaniaGraf 3 Preferované drevo Hodnotu spotrebiteľského prebytku sme zisťovali na základe odpovedí respondentov, koľko sú ochotní zaplatiť za priestorový meter palivového dreva. Za priestorový meter tvrdého palivového dreva sú ochotní zaplatiť od 35 EUR (16 respondentov) do 20 EUR (16 respondentov). Za priestorový meter mäkkého palivové dreva sú podľa odpovedí respondenti ochotní zaplatiť od 15 EUR (17 respondentov) po 30 EUR (26 respondentov). Pri porovnaní výsledkov kontingečného hodnotenia s metódou tržnej ceny odvodenej od reálnej predaj ceny predmetnej urbárskej spoločnosti (25 EUR pre tvrdé drevo, 20 EUR pre mäkké drevo), konštatujeme, že ceny sú vyrovnané tak na strane producentov, ako aj spotrebiteľov. Ostatnú produkčnú funkciu lesného ekosystému (zverinu) sme sledovali v poľovnom revíre predmetného katastru obce okresu Banská Bystrica. Revír daného poľovnícke združenia má výmeru 2 606 ha a povolené loviť v ňom je jelenia, srnčia a diviačia zver. Združenie nemá licenciu na predaj mäsa, preto mäso predáva spoločnosti, ktorá licenciu má. Ostatné mäso sa rozdelí medzi členov združenia. Výkupná cena mäsa je nižšia, ako cena, za ktorú sa divina predáva v obchodných reťazcoch. V dotazníku sme použili predajnú cenu podľa internetového prieskumu poľovníckych združení zameraných na predaj z dvora. Z výsledkov dotazníkového prieskumu vyplýva, že respondenti prejavili záujem o kúpu diviny, 71 respondentov (63,4 %). Z nich je najviac respondentov ochotný za 1 kg mäsa z jeleňa zaplatiť do 10 EUR (35 respondentov), za 1 kg mäsa zo srnca do 15 EUR (32 respondentov) a za 1 kg mäsa z diviaka do 8 EUR (31 respondentov). Pri oceňovaní ostatnej produkčnej funkcie (zverina, graf 4, 5, 6) nebolo možné porovnať výsledky kontingenčného hodnotenia s metódou tržnej ceny, nakoľko predmetné poľovnícke združenie nemá vlastnú licenciu na predaj mäsa. Výkupná cena, ktorá je podhodnotená, sa pohybovala – za 1 kg mäsa z jeleňa 1,85 EUR, za 1 kg mäsa zo srnca 3 EUR a za 1 kg mäsa z diviaka 1,10 EUR.

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

do 5 EUR

do 10 EUR

do 5 EUR

17 19

do 15 EUR

Graf 4 Platba za 1 kg mäsa z jeleňa

do 10 EUR

do 15 EUR

Graf 5 Platba za 1 kg mäsa zo srnca

Okrem zveriny sme sa pri oceňovaní ostatnej produkčnej funkcie lesného ekosystému zamerali aj na huby, ktoré zbiera 73 respondentov (51,8 %). Za kilogram zmesi lesných húb (graf 7) sú ochotní zaplatiť najviac 15 EUR, čo uviedlo 36 respondentov (49,3 %). Ceny v dotazníku boli stanovené na základe internetového prieskumu, nakoľko cena húb je veľmi rozdielna podľa regiónu alebo dostupnosti danej komodity. Respondenti väčšinou nie sú ochotní zaplatiť vysokú cenu a väčšina chodí huby do lesa zbierať sama.

3 7 20

do 3 EUR 10

do 5 EUR do 8 EUR do 10 EUR nad 10 EUR

Graf 6 Platba za 1 kg mäsa z diviaka

do 5 EUR

6 3 9

do 10 EUR 19

do 15 EUR do 20 EUR do 30 EUR

Graf 7 Platba za 1 kg zmesi húb

Závislosť medzi výškou mesačného príjmu a výškou poplatku za oceňovanú produkčnú funkciu ekosystému sme testovali prostredníctvom Chí-kvadrát testu zvlášť pre drevo (tvrdé, mäkké), zverinu (jeleň, srnec, diviak) a huby. Na základe výsledkov môžeme konštatovať, že v skúmanej vzorke výška mesačného príjmu nezávisí od ochoty platiť pre komodity: tvrdé drevo (p-hodnota = 0,4401), mäkké drevo (p-hodnota = 0,4064) a huby (p-hodnota = 0,354). Naopak sa nám preukázala závislosť medzi mäsom z diviny, tak pre srnca (p-hodnota = 0,0228), jeleňa (p-hodnota = 0,0045) a diviaka (p-hodnota = 0,0067).

Záver

Ekosystémové služby sú úžitky, ktoré spoločnosť nadobúda z rôznych ekosystémov či už priamo alebo nepriamo. Tieto služby tvoria základ ľudského blahobytu. Podľa Vačkářa (2010) sa pojem ekosystémové služby stal jedným z hlavných pojmov súčasnej ekológie a koncepcie udržateľného rozvoja. Ľudia si často neuvedomujú hodnotu týchto služieb, ktoré im poskytujú ekosystémy. Preto je potrebné ich oceňovanie a vyjadrenie prostredníctvom peňažného ekvivalentu. Oceňovať je možné produkčné aj mimoprodukčné funkcie. Prostredníctvom metódy trhovej ceny a kontingečným hodnotením sme oceňovali produkčnú

Články z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář)

funkciu lesného ekosystému, ktorou sme rozumeli získavanie materiálnych hodnôt, predovšetkým drevnej hmoty, zveriny a húb. Prezentované výsledky nám vzájomne korelovali, t.j. ceny na trhu, ako aj dopyt po daných komoditách je vzájomne vyrovnaný.

Poďakovanie

Príspevok vznikol za podpory projektu APVV-0098-12: Analýza, modelovanie a hodnotenie agroekosystémových služieb.

Literatúra

Costanza, R. et al. 1997. The value of the worlds ecosystem services and natural capital. In Nature. ISSN 1476-4687, 1997, vol. 387, no. 6630, s. 253 – 258. Lásková, S. 2015. Oceňovanie vybraných funkcií lesného ekosystému : diplomová práca. Banská Bystrica: UMB Fakulta prírodných vied, 2015. 70 s. Lesný hospodársky plán Badín 2009 – 2018. 2015. Banská Bystrica: Slovenská lesnícka spoločnosť, a.s. Národné lesnícke centrum. 2015. Výmera lesov na Slovensku. [online]. 2012. [cit. 2016-02-25]. Dostupné na internete: <http://www.forestportal.sk/lesnehospodarstvo/informacie-o-lesoch/zakladne-informacie-olesoch/Pages/vymera-lesov-na-slovensku.aspx>. Papánek, F. 1978. Teória a prax funkčne integrovaného lesného hospodárstva. Bratislava : Príroda. 1978. 218 s. Tutuka, J, - Kovalčík, M. – Sarvašová, Z. 2011. Hodnotenie verejnoprospešných funkcií lesných ekosystémov. Zvolen : Národné lesnícke centrum – Lesnícky výskumný ústav, 2011. 87 s. ISBN 978-80-8093-147-6. Územný plán obce Badín. 2012. [online]. 2012. [cit. 2016-02-25]. Dostupné na internete: <http://obecbadin.webnode.sk>. Vačkář, D. 2010. Ekosystémové služby : globální pohledy, indikátory a příklady. In Životné prostredie. ISSN 0044-4863, 2010, roč. 44, č. 2, s. 65-69. Vološčuk, J. 2013. Teoretické princípy ekologických procesov, funkcií a služieb ekosystémov. Banská Bystrica : Inštitút výskumu krajiny a regiónov Fakulty prírodných vied UMB, 244 s. ISBN 978-80-557-0683-2.

Prezentace FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB Odborný seminář 23. - 24. BŘEZNA 2016 / ZÁMEK KŘTINY

Prezentace z FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB (Odborný seminář) 70

Seznam prezentací: Kompletní prezentace naleznete na přiloženém CD.

•

• • •

• •

"Čtyři pohledy na funkce a ekosystémové služby lesů (aneb úvod do problematiky) / Jiří Schneider, Radka Redlichová, Simona Miškolci " Význam funkcí a ekosytémových služeb lesů pro regionální rozvoj / Jiří Schneider, Helena Lorencová, Ivana Lampartová, Ilja Vyskot Studium biodiverzity a ekosystémových funkcí jako podkladu pro hodnocení ekosystémových služeb / Pavel Cudlín, Vilém Pechanec, Jan Purkyt, Ondřej Cudlín, Lenka Štěrbová, Radek Plch, Jiří Jakubínský, Šárka Vlachová, Josef Seják Klasifikace přírodních podmínek a definování funkcí lesů v ČR / Kateřina Holušová, Otakar Holuša Co nám k hodnocení ekosystémových služeb nabízí Evropská komise (a AOPK ČR) / Iva Hönigová Hodnotenie a oceňovanie produkčných ekosystémových služieb / Jana Jaďuďová, Radoslava Kanianska, Jarmila Makovníková, Miriam Kizeková SAPFO v ekosystémových službách / Jiří Schneider Sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické funkce příměstských lesů perimetru města Brna / Ilja Vyskot Základní management ochranných pásem lesních maloplošných zvláště chráněných území / Kateřina Holušová Územní systém ekologické stability v lese / Darek Lacina Pilotní hodnocení ekosystémových služeb v České republice: lesní ekosystémy / Adam Pártl, Jana Frélichová, David Vačkář, Blanka Loučková, Zuzana Harmáčková, Eliška K. Lorencová

Název

FUNKCE LESŮ V SYSTÉMU EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB – Odborný seminář

Autor

Kolektiv autorů

Vydavatel

Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno

Vydání

První vydání, 2016

Náklad

100 výtisků

Počet stran

Tisk

ASTRON studio CZ, a.s., Veselská 699, 199 00 Praha 9

ISBN

978-80-7509-468-1