Protinacistický odboj v obci Bedihošť 1. část
Petr Jirák Obec Bedihošť se nachází pouhých 5 km od centra Prostějova, přes rovinatý charakter s naprostým minimem zalesněných ploch i navzdory těsné blízkosti od prostějovského letiště rovněž zde žily osoby zapojené do protinacistického odboje. Již osudového 15. 3. 1939 se místní začali potýkat s realitou německé okupace. Před sedmou ranní hodinou přijeli Němci do obce zajistit železniční trať a stanici. Okolo půl osmé místní spatřili přistávat německé letadlo na letišti v Prostějově. O půl hodiny později přijelo z města na otočku několik německých vojenských vozidel. O několik dní později byla na cestě do Kralic na Hané motocyklem sražena a usmrcena paní, která neměla zažité německé nařízení o změně směru jízdy vpravo. Již z konce srpna 1939, tj. před napadením Polska nacistickým Německem, máme doložen konkrétní projev odporu proti okupantům v Bedihošti. V noci z 26. na 27. 8. 1939 někdo popsal vápnem zeď hřiště SK Bedihošť. Nápis Němci ven tvořený velkými tiskacími písmeny byl podle úředního hlášení odstraněn místními četníky ještě před šestou hodinou ráno. Stejně dopadl nápis Poláci, držte se, který byl napsán na zdi zahrady Marie Zdražilové v sousedních Kralicích na Hané. Starostou obce byl od března 1939 František Hauška. Po jeho odvolání v únoru 1942 okresní úřad jmenoval starostou obce Františka Adámka, jenž vykonával funkci již před válkou. V říjnu 1940 byl do obecního zastupitelstva povolán Němec Erwin Kowarz, účetní cukrovaru. Antonín Komenda a jiní komunisté Antonín Komenda (narozen 22. 3. 1884 v Hejčíně) pocházel z dělnické rodiny a vyrůstal v Hodolanech. V lednu 1911 se oženil v Dubu nad Moravou s Marií Stuško-
vou. Dlouhá léta měl stálé místo vařiče cukru v cukrovaru Bedihošť. Se svou rodinou žil v jednom z bytových domů (č. p. 54) cukrovaru. V letech 1920–1926 byl členem sociálně demokratické strany, avšak v roce 1926 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1931 byl za tuto stranu zvolen členem obecního zastupitelstva a od roku 1935 byl dokonce členem obecní rady. V průběhu třicátých let 20. století byl Komenda předsedou stranické organizace v Bedihošti. Dne 20. 10. 1938 byla činnost KSČ úředně zastavena a dne 27. 12. 1938 byla strana úředně zakázána a rozpuštěna. Oba kroky byly provedeny ještě před nacistickou okupací, v éře tzv. druhé republiky. Komunisté utvořili ilegální buňky, rozšiřovali tiskoviny a vybírali příspěvky, což nabylo na intenzitě po německé okupaci v polovině března 1939. Komunistická organizace v okresu Prostějov dostávala instrukce od ilegálního krajského vedení v Olomouci. Rozšiřování ilegálních letáků patřilo k protinacistické činnosti, proto byla řada komunistů zatčena. K zatčení Komendy došlo 29. 5. 1940, dne 11. 6. 1940 byl sice propuštěn, avšak za několik týdnů byl znovu zatčen. Následoval převoz do koncentračního tábora Osvětim (německy Auschwitz), kde Komenda zemřel 1. 3. 1943 (nikoliv 1. 3. 1941, jak uvádí regionální publikace Z jejich boje naše skutečnost z roku 1981). Po válce byla v Bedihošti po Komendovi pojmenována ulice. V první polovině roku 1940 gestapo v souvislosti s ilegální komunistickou stranou zatklo na Prostějovsku celkem 216 osob. Ve třech případech se jednalo o občany Bedihoště – kromě Komendy to byli dělník Karel Pavlas (ročník 1909) a kovář Jan Mičkal (narozen 10. 8. 1903 v Cetkovicích). Pavlas byl členem ilegální KSČ od října 1939, obdržel stranické letáky a platil příspěvky. Mičkal 59
