Publikace Muzea Komenského v Přerově

Vloňském roce se podařilo pracovníkům Muzea Komenského v Přerově vydat hned čtyři publikace, které zpracovávají konkrétní historická témata a představují vybrané předměty z bohatých muzejních sbírek.

V roce 2020 si celá Česká republika připomněla 75. výročí Květnového povstání českého lidu, které bylo největším a nejúspěšnějším vystoupením českého domácího odboje proti německým okupantům během druhé světové války. Muzeum Komenského v Přerově přispělo k oslavám tohoto výročí uspořádáním konference a vydáním kolektivní monografie Květnové povstání českého lidu ve dnech 1.–4. 5. 1945. Tato publikace přináší na celkem 160 stranách jedenáct studií uznávaných odborníků, pracovníků muzeí, archivů a univerzit. Jen jeden z článků, o operacích německých bitevních letců z letiště Henčlov poblíž Přerova, nezazněl v podobě příspěvku na zmíněné konferenci a je vlastně jakýmsi bonusem pro zájemce o tuto problematiku. Na začátek knihy byly zařazeny obecnější příspěvky, které sice s Květnovým povstáním českého lidu souvisejí spíše okrajově, ale jsou důležité pro pochopení celkové vojenské a politické situace na střední a severní Moravě. Nejvíce studií, celkem čtyři, se věnuje problematice Přerovského povstání, které je považováno za začátek Květnového povstání českého lidu. Nejobsáhlejší z nich je studie pracovníka přerovského muzea Petra Sehnálka, která přináší na 35 stranách podrobný popis nejen vlastního Přerovského povstání, jeho potlačení a potrestání, ale také popis situace odbojového hnutí před povstáním. Následují články pojednávající o povstáních na střední Moravě, bezprostředně ovlivněných Přerovským povstáním, a v dalších částech protektorátu, konkrétně v Nymburku a Poděbradech, Železném Brodě a Vsetíně. Na konci publikace nechybí přehled obětí Přerovského povstání, s jejich podobenkami a stručnými životopisnými daty, a bohatá obrazová příloha zachycující průběh povstání ve městě Přerově.

K 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského byla připravena muzejní kurátorkou Helenou Kovářovou publikace Komenský ve sběratelství: katalog vybraných komenián ze sbírky Muzea Komenského v Přerově (filatelie, filokartie, filumenie, drobné tisky). Jedná se o vůbec první publikaci, které podává systematický, byť neúplný přehled o poštovních známkách, příležitostných tiscích, pohlednicích, zápalkových nálepkách a reklamních materiálech s podobiznou Komenského. Tento

druh historických dokumentů totiž bývá v muzejních fondech zastoupen jen vzácně. V podstatě jediným muzeem, které se shromažďováním tohoto materiálu systematicky zabývá, je právě Muzeum Komenského v Přerově. Během mnohaleté práce se zmíněné kurátorce podařilo vybudovat pestrou a rozsáhlou sbírku dokumentů s motivem Komenského z různých sběratelských oborů. V katalogu tak čtenář nalezne na 136 stranách více než 420 vyobrazení sbírkových předmětů, doplněných o jejich stručný popis a zajímavé doplňující informace. Nejrozsáhlejší část katalogu je věnována filokartii, tedy pohlednicím. Jde nejen o topografické pohlednice zachycující místa spojená s životem a působením Komenského, případně taková místa, kde se nacházejí jeho pomníky a památníky, ale také o další druhy: soubory pohlednic k Janu Amosi Komenskému a jeho výročím, pohlednice s podobiznami Komenského, pohlednice sochařských děl a plaket znázorňujících Komenského, pohlednice s historickými náměty a narativními scénami vážícími se k učiteli národů a různé blahopřejné, pozdravné a žánrové pohlednice a koláže.

Třetí publikace vydaná přerovským muzeem v roce 2020 má název Gotické, renesanční a raně barokní kachle Přerovska (dávné příběhy zobrazené v reliéfech kachlových kamen): výběrový katalog. Jedná se o společné dílo Muzea Komenského v Přerově, zastoupeného terénním archeologem Zdeňkem Schenkem, a Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, reprezentovaného pracovnicí Irenou Loskotovou. Publikace vznikla v souvislosti s konáním stejnojmenné výstavy přerovského muzea, která však dosud, kvůli pandemii nemoci covid19, nebyla zpřístupněna veřejnosti. Snad se tak již brzy stane. Hlavním cílem zmíněného katalogu je představit odborné i laické veřejnosti velké množství středověkých, renesančních a raně barokních kachlů, celých nebo jejich částí, které byly v průběhu minulých let nalezeny na různých archeologických lokalitách Přerovska (Dobrčice, Drahotuš, Dřevohostice, Helfštýn, Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Tovačov, Troubky, Týn nad Bečvou) a zpravidla se ukrývají v muzejních depozitářích, dosud výstavně ani publikačně nevyužité. Kromě předmětů ze sbírek přerovského muzea

naleznou čtenáři v publikaci i velice zajímavý soubor pocházející ze zámku v Hranicích, který ochotně zapůjčilo Muzeum a galerie Hranice. Tento výběrový katalog obsahuje úvodní odbornou studii, obohacenou o řadu fotografií, a vlastní katalogovou část tvořenou 113 položkami, tedy kvalitními fotografiemi kachlů a jejich částí, doplněnými jen stručnými popisky. Kachle jsou v katalogu kvůli přehlednosti rozděleny podle motivů (náboženské motivy, fantaskní, mytologické a alegorické motivy, žánrové motivy, portrétní motivy, heraldické motivy, architektonické motivy, ornament na kachlích a kadluby). V publikaci se samozřejmě nacházejí i nejnovější poznatky vážící se ke kachlům objeveným při loňských a předloňských záchranných archeologických výzkumech na území města Přerova a zejména hradu Helfštýna.

Neměli bychom zapomenout ani na čtvrtou muzejní publikaci, na jejímž vydání se v roce 2020 kromě pracovníků Muzea Komenského v Přerově (Jan Lauro, Lubor Maloň, Zdeněk Schenk) podílel také Jiří Lapáček, ředitel Státního okresního archivu v Přerově. Jedná se o knihu Hrad Helfštýn: strážce Moravské brány, která přibližuje historii tohoto největšího hradu České republiky a místa, na kterém se nachází, od pravěku až po žhavou současnost. Jedná se po více než 100 letech o první monografii pojednávající o Helfštýně. Kniha samozřejmě přináší i řadu nových poznatků, získaných při studiu archeologických i archivních pramenů. Rozdělena je do jedenácti zajímavých kapitol (Helfštýn ve světle archeologických pramenů; Historie Helfštýna od nejstarší písemné zmínky do roku 1650; Historie Helfštýna od roku 1650 do roku 1960; Popis s nástinem stavebního vývoje Helfštýna; Památková obnova Helfštýna od 19. století; Záchrana a zpřístupnění paláce na Helfštýně; Kulturní a společenský život na Helfštýně; Helfštýn světovým centrem kovářství; Dobrovolníci na Helfštýně; Majitelé Helfštýna; Helfštýn v obrazech) bohatě doplněných fotografiemi a obrazovými přílohami.

Všechny zmíněné publikace, které vyšly také díky finanční podpoře statutárního města Přerova a Olomouckého kraje, by byly za normálních okolností k zakoupení v pokladně přerovského zámku a na hradě Helfštýně. Protože je však muzeum (na konci dubna) stále ještě zavřeno, čekají tyto krásné knihy teprve na oficiální pokřtění a představení veřejnosti, po kterém bude zahájen jejich prodej. Pak bude možné si publikace rovněž objednat (https://prerovmuzeum.cz/informace/ nabidkapublikaci). Protože publikace byly vydány v relativně nízkém nákladu (první tři zmíněné v nákladu po 500ks, kniha o Helfštýnu v nákladu 1 000 ks), rozhodně by neměli zájemci s nákupem příliš otálet.

Lubor Maloň