Měli bychom více přemýšlet o tom, jak se město rozšiřuje, říká Lukáš Blažek (Tomáš Chalupa

Měli bychom více přemýšlet o tom, jak se město rozšiřuje,

říká Lukáš Blažek

Lukáš Blažek je architekt z olomouckého Studia Ječmen, který v těchto dnech dokončuje multifunkční prostor Telegraph, jenž se nachází v bývalé továrně na telegrafy poblíž vlakového nádraží. Stojí rovněž za novým obytným komplexem Šantova. Zeptali jsme se ho nejen na tyto velké projekty, ale také na jeho názor na urbanistický vývoj města Olomouce.

Za námi stojí budova Telegraphu, který se teď bude otevírat, řekněte nám něco více o tomto projektu.

Telegraph je už několikátý projekt, který pro investora stavby Roberta Runtáka děláme. Už se známe a máme za sebou už třeba nějaké realizace na Dolní Moravě. Dal nám volnou ruku, čehož si vážíme. Zadání znělo udělat multifunkční věc, to znamená galerii, kanceláře, byt pro umělce, lounge, takže to muselo splňovat množství podmínek. Jinak pro mě, jako pro Olomoučáka, ten dům nebyl až zas tak zajímavý, to se přiznám. Nevnímal jsem to jako nějakou extrémně hezkou budovu, ale ono, jak se říká, pod svícnem bývá tma. Takže když se to očistilo, mohli jsme se podívat dovnitř, zjistil jsem si kolem toho nějaký kontext, tak mě to začalo hodně zajímat. Mně se hodně líbí, jak je to zarostlé do toho velkoměstského bloku.

V čem byla práce na Telegraphu specifická?

V případě Telegraphu bylo potřeba kompletně nově posílit základy pomocí mikropilotů a také bylo nutno zesílit všechny sloupy. Nad posledním patrem jsme museli udělat nový strop. Ale to byly všechno technické a řešitelné věci. Největší oříšek byl umístit vše tak, aby to fungovalo. Bylo to něco jako Rubikova kostka, nebo 3D Tetris. Takže vy tam musíte všechny ty pomyslné bloky nějak dostat a ještě to u toho musíte udělat tak, aby to bylo krásné. Takže v tom bych viděl největší výzvu té stavby.

Architekt Lukáš Blažek před budovou Telegraphu. Foto: Tomáš Chalupa. Co váš druhý projekt obytného komplexu Šantova, tam se zatím stále staví?

Ano, to je dlouhodobější projekt. Nazýváme to obytný soubor Šantova. Je to vlastně městský blok, který bude mít velký zelený vnitroblok, bude tam školka, dole bude obchodní parter, nahoře byty. Blok je uzavřen a hlásí se k Sitteho zastavovacímu plánu, není to tedy solitérní zástavba, ale je to opravdu blok. Bude tam několik veřejných prostranství, kde bude kavárna a další podniky. My tím dotváříme ten hradební okruh Olomouce. Původně tam

Budova Telegraphu. Foto: Renáta Chalupová.

stála kasárna, což nebyly z architektonického hlediska nijak cenné budovy. Byly to spíše takové utilitární přístavby. My na fasádě děláme takový odkaz na původní budovu velitelství, která tam stála.

Šantovka je celkově vnímána kontroverzně, a tím nemyslím přímo ten bytový blok, ale spíše nákupní centrum. Jaký je váš názor na proměnu celé této lokality?

Já jsem přesvědčen, že to, co je v oblasti dnes, je lepší, než to, co tam bylo. To Milo, které tam stálo původně, skomíralo, ty výrobní areály byly neprostupné, byla to vlastně taková vnitřní periferie. Dnes je z toho živé místo, a je podle mě dobře, že se město nerozšiřuje takto po okraji, ale že se tyto stavby realizují v centru města. Vím, že názory na to nákupní centrum jsou různé, mně osobně přijde, že to je hlavně otázka jeho velikosti. Pořád mi přijde lepší mít nákupní centrum v centru města, než aby stálo někde na okraji města u dálnice. Šantovka má ambici být městským zařízením, byť je to trochu diskutabilní, ale prostě ta oblast sama o sobě se nepochybně zlepšila. Mám problém jen s tou velikostí centra, asi bych tam raději viděl něco menšího. A pak se můžeme bavit o tom, jestli je vhodné, aby Olomouc měla tolik nákupních center, jestli by lidé místo po hledání slev v nákupních centrech neměli jít třeba do lesa hledat medvědí česnek nebo trávit čas nějak aktivněji, ale to je už spíše sociologická otázka.

Interiér galerie Telegraph. Foto: Renáta Chalupová.

Jak byste charakterizoval Olomouc a co byste její současné urbanistické podobě vytkl a co naopak pochválil? Olomouc má celou řadu obecně známých charakteristik. Je to druhá největší památková rezervace po Praze, je

tady skvělá řeka, je zde blízkost lužních lesů, je zde výborné dopravní spojení, takže má celou řadu pozitiv. V průběhu 20. století se postavil prstenec sídlišť, většinou i docela slušné kvality. Třeba Lazce jsou velmi povedené sídliště. Na konci 80. let už to šlo kvalitativně dolů, jako příklad bych uvedl Rožňavskou. Město se samozřejmě dále rozšiřuje, ale je možná otázka, jestli se má tak moc rozšiřovat, když nám neroste počet obyvatel. Můžeme se ptát, proč nemá město kolem sebe prstenec zeleně, jak využíváme řeku Moravu atd. Já nevím, jestli tahle diskuse vůbec na vrcholných politických místech probíhá, jestli je to pro někoho z lidí, kteří o tom rozhodují, téma. Město má nějaký objem peněz, který chce proinvestovat, ale je otázka, jak přesně je využije a kdo o tom rozhoduje. Třeba teď se dokončují protipovodňová opatření. To je 20 let starý návrh, není to vůbec zapojené do města, nebo je to zapojené nešikovně, prostě potenciál celého toho nábřeží se využil tak na 50 procent a to je škoda. Já doufám, že lidé budou chodit dolů na náplavku, mohly tam být taky stromy. Takových věcí je spousta, nemá cenu to nějak rozpitvávat, prostě by to chtělo, aby se nahoře někdo nad těmi věcmi zamýšlel, abychom se snažili mít v architektuře a urbanismu vyšší kvalitu, než máme dnes.

Tomáš Chalupa

V galerii probíhá výstava Signal I. Foto: Renáta Chalupová.