000_Obalka_final:000_Obalka_final
2/2/10
12:07 PM
Stránka 1
Turistická
Turistická encyklopedie
3000 historick˘ch a pfiírodních pozoruhodností
Turistická encyklopedie âeské republiky
Praktick˘ a obsáhl˘ prÛvodce pro v‰echny pû‰í turisty, ale i cyklistické a motorizované cestovatele po historick˘ch ãi pfiírodních pamûtihodnostech a krásách âeské republiky
encyklopedie âeské republiky
3000
historick˘ch a pfiírodních pozoruhodností
READER’S DIGEST V¯BùR
001-007_TECR_uvod:vzor
2/1/10
12:27 PM
Stránka 6
Obsah Úvod
5
Obsah
6
Legenda k mapû âeské republiky
7
Slovníãek ménû znám˘ch v˘razÛ
742
Olomouc Ostrava PlzeÀ Pardubice Praha Slavonice Tábor Telã Tfiebíã Ústí nad Labem Zlín Znojmo
Podûkování
743
OkruÏní v˘lety
Mapa âeské republiky s vyznaãen˘mi lokalitami Turistická encyklopedie
8-31 32-741
Za lidovou architekturou Beskyd Do âeského krasu Mezi âechami a Moravou Putování Chodskem Romantick˘m Kokofiínskem Okolo Lipna Za hrady, zámky a vínem na jiÏní Moravu Za láznûmi a zlatem na sever Moravy Okolo Tfiebonû Krajem zapadl˘ch vlastencÛ
V˘znamná mûsta Brno âeské Budûjovice âesk˘ Krumlov Hradec Králové JindfiichÛv Hradec Jihlava Liberec Karlovy Vary Kutná Hora Litomy‰l
424-425 450 451 468-469 510-517 550-551 620-621 660-661 662-663 708 709 740-741
36-37 88-89 116-117 152-153 162-163 218 219 238-239 270-271 352-353
38-39 90-91 118-119 268-269 350-351 386-387 422-423 552-553 622-623 710-711
Ukázka okruÏního v˘letu
Pfiehled znaãek pfiíroda, hory, jeskynû
archeologické nalezi‰tû
zoo, zvífiata
hrad, zámek
vyhlídka
hfiebãín
muzeum
zajímavosti v okolí
Ïidovské památky
technická památka (TP)
festivaly, lidové slavnosti
láznû
kostel, klá‰ter
MPZ a jiné stavební památky
6
008-031_TECR_mapa:vzor
1/27/10
1:33 PM
Strรกnka 17
116-117_Cesky_Krumlov.qxp:Brno.qxp
1/27/10
2:25 PM
Stránka 116
âesk˘ Krumlov (C)
mapa str. 26 D5
Mûsto zaloÏili ve 13. stol. Vítkovci a v krátké dobû zde vznikly tfii samostatné celky. Na skalnaté vyv˘‰eninû stál hrad, pod ním bylo podhradí zv. Latrán a na pravém bfiehu Vltavy vyrostlo mûsto. RoÏmberkové získali panství r. 1302 a postupnû vytvofiili z Krumlova stfiedisko sv˘ch drÏav, které nejvût‰ího rozkvûtu dosáhlo v 16. stol. za Viléma z RoÏmberka. Po RoÏmbercích vlastnil Krumlov císafi Rudolf II., po nûm pfii‰li Eggenberkové a v r. 1719 Schwarzenbergové. Soubor cenn˘ch památek je chránûn jako MPR a byl zapsán na Seznam kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Za péãi o památky získalo mûsto r. 2008 jiÏ podruhé vysoké mezinárodní ocenûní, tzv. památkáfiského Oscara a bylo zafiazeno mezi 100 nejkrásnûj‰ích historick˘ch míst svûta. Mûstu dominuje komplex hradu a zámku , kter˘ tvofií ãtyfiicet budov a palácÛ stavûn˘ch od gotiky po baroko. Nad zámkem ãní vysoká válcová vûÏ (vyhlídka). Areál se dûlí na dvû ãásti, star‰í tzv. Dolní hrad a novûj‰í Horní hrad, kter˘ se Vilém z RoÏmberka rozhodl pfiebudovat na pohodlné renesanãní sídlo. Práce zaãaly pod vedením A. Ericera Vlacha a pokraãoval v nich B. Maggi z Arogna, prÛãelí vyzdobil malífi G. de Blonde. K dal‰ím úpravám do‰lo aÏ po r. 1670 za EggenberkÛ, kdy byl Zlat˘ sál pfiestavûn na divadlo, v r. 1680 bylo v místû zv. Na Plá‰ti postaveno nové divadlo,
v l. 1706–08 byl vybudován zahradní pavilon Bellarie. Adam ze Schwarzenberga nechal postavit zimní jízdárnu (1744, A. Altomonte), sev. kfiídlo zámku bylo zv˘‰eno o patro a byl upraven tzv. Ma‰karní sál s malbami J. Lederera. Most Na Plá‰ti spojil r. 1766 zámek s novostavbou barokního divadla s dekoracemi J. Wetschjela a L. Merkela. Zajímavostí je i zahradní divadlo s otáãiv˘m hledi‰tûm.
Dûkansk˘ kostel sv. Víta (1407–39) patfií ke skvostn˘m dokladÛm ãeské gotiky 116
Zámek a kostel sv. Jo‰ta Otevfieno: IV., V, IX. a X. Út–Ne 9–17, VI.–VIII. Út–Ne 9–18, zámecké divadlo V.–X. Út–Ne 10–16. SoubûÏnû s hradem se rozvíjel i Latrán . V r. 1334 byl poblíÏ mostu zaloÏen ‰pitál s kostelem sv. Jo‰ta, v polovinû 14. stol. byly postaveny klá‰tery minoritÛ a klarisek. Latrán byl samostatnû opevnûn a pfied r. 1445 roz‰ífien o tzv. Nové mûsto . Zbytek hradby s válcovou ba‰tou se dochoval za b˘val˘m pivovarem a o kus dál stojí Budûjovická brána (1598–1602), jediná, která se z bran dochovala. V ulici Latrán najdeme také fiadu rene-
Horní ulice ve vnitfiním mûstû
116-117_Cesky_Krumlov.qxp:Brno.qxp
1/27/10
2:25 PM
Stránka 117
chu, ãp. 71 je b˘val˘m mûstsk˘m pivovarem, dnes centrem Egona Schieleho a dal‰í. Optickou protiváhu hradu tvofií kostel sv. Víta (1407–1439), halové trojlodí sklenuté Ïebrov˘mi klenbami. B˘valá renesanãní jezuitská kolej byla upravena na hotel RÛÏe, v barokním semináfii sídlí vlastivûdné muzeum. Evropsk˘m unikátem je Museum Fotoateliér Seidel (Linecká ul.), které je umístûno v secesním domû a pfiedstavuje zafiízen˘ ateliér z pfielomu 19. a 20. stol. Otevfieno dennû 9–18. Milovníci pûnivého moku jistû nepohrdnou náv‰tûvou pivovaru Eggenberg . Zájemci o podzemí si mohou prohlédnout grafitov˘ dÛl (Chval‰inská E 2471). Info: IC 380 704 621–623; www.ckrumlov.info.
Celkov˘ pohled na zámek, kostel sv. Jo‰ta a Latrán
Terasovitû fie‰ená zámecká zahrada
Most Na Plá‰ti spojující zámek s barokním divadlem sanãních domÛ, napfi. ãp. 15, 17, 19, 37, 39, 53 a 77. Nejmlad‰ím stavebním útvarem je vlastní mûsto, obtékané ze tfií stran Vltavou. Bylo obehnáno hradbami a v místech úzké ‰íje, kudy byl jedin˘ moÏn˘ pfiístup, byl vykopán pfiíkop pfieklenut˘ padacím mostem. Centrem je zhruba ãtvercové nám. Svornosti s renesanãní radnicí (1580, B. Maggi z Arogna) a mariánsk˘m sloupem se sochami svûtcÛ (kolem r. 1715, M. V. Jäckel). V mûstsk˘ch uliãkách mÛÏeme obdivovat fiadu mû‰Èansk˘ch domÛ s bohatû zdoben˘mi fasádami, napfi. v ·iroké ulici ãp. 54 je domem Jakuba Krãína z Jelãan z r. 1583, ãp. 77 je domem alchymisty A. M. z Ebersba-
117
120-151_TECR_D:TECR_D
D
1/27/10
3:11 PM
Stránka 146
DraÏiãky (C) 27 E1
PÛvodnû patfiily k panství hradÛ P¤ÍBùNICE a DOBRONICE, od r. 1519 byly vladyck˘m statkem, r. 1704 pfiipadly k Îelãi. Záp. k LuÏnici skupina mohyl z doby hal‰tatské (1. polovina 1. tisíciletí pfi. n. l.) i slovansk˘ch ze star‰í doby hradi‰tní. Zámeãek na místû b˘valé tvrze z l. 1565–89 (nyní soukrom˘ majetek). ·p˘char s barokním portálkem z r. 1765. Na návsi kaple z 2. poloviny 19. stol. Info: www.volny.cz/drazicky.
Drbákov – Albertovy skály, NPR (S) 18 D5
PÛvodnû (jiÏ od r. 1933) chránûna jiÏ. ãást dne‰ního území, tzv. Drbákovské tisy. V r. 1977 území roz‰ífieno i na svahy se záp. expozicí. V závislosti na profilu terénu a jeho expozici se vyskytuje i vegetace. Sev. od vrcholu Drbákova najdeme rozlehlé suÈové lesy s hojn˘m v˘skytem tisu, k západu pfiecházejí v bukové aÏ kyselé doubravy, smûrem k v˘chodu v lipové buãiny. V místû, kde se Vltava zaãíná obracet k severu, je nad fiekou pásmo skalních stepí, které v˘‰e pfiecházejí v reliktní bory s podrostem teplomiln˘ch kfiovin a vfiesu. Na skalních stepích je roz‰ífien jalovec, skalník, muk a fiada bûÏn˘ch i vzácn˘ch teplomiln˘ch druhÛ, místy se vyskytují dubohabrové háje s velmi bohat˘m bylinn˘m podrostem. Hnízdí tu v˘r velk˘ i dal‰í dravci, z plazÛ tu Ïije vzácná je‰tûrka zelená. NS. Info: www.blanik.ochranaprirody.cz.
Drnholec (B) 29 G5
První písemná zmínka z r. 1249; kolem r. 1350 se stal mûstem, v 16. stol. se tu usídlili novokfitûnci (habáni). V r. 1828 pfiipadl rakouské vojenské akademii z Wiener Neustadtu. R. 1938 byl pfiipojen k ¤í‰i, po válce následoval odsun a stagnace. Status mûstyse navrácen r. 2006. PÛv. renesanãní zámek (1583–85) byl v polovinû 18. stol. baroknû aÏ klasicistnû pfiestavûn. Vede k nûmu renesanãní cihlov˘ most. Dominantou obce je pozdnû barokní kostel Nejsv. Trojice (F. A. Grimm, 1750–57) s bohatou ‰tukovou v˘zdobou. K nejstar‰ím stavbám patfií b˘valá radnice (dnes Radniãní hospoda) s letopoãtem 1591 na prÛãelí, na námûstí empírové mû‰Èanské domy s cenn˘mi klenbami a mariánsk˘ sloup z r. 1715. Barokní fara kurióznû vestavûna do románské lodi zaniklého kostela sv. Martina. Info: www.obecdrnholec.cz.
pfiikoupeny k Brand˘su. Gotická tvrz pfiestavûna v 18. stol. na s˘pku; areál nedávno rekonstruován soukromou spoleãností Villa Dreucici, která ji zpfiístupnila (mj. stálá expozice portrétÛ ãesk˘ch panovníkÛ od malífie V. Pechara) a provozuje tu stfiedovûkou krãmu. Na fiadû míst v˘stavné statky s branami, pfieváÏnû z konce 18. stol. Kostel sv. Bartolomûje románského pÛvodu, dne‰ní stavba je ranû gotická, naposledy upravena v 2. polovinû 18. stol.; uvnitfi náhrobky Vrábsk˘ch z Vrábí ze 16. stol. U kostela barokní zvonice (1695) se tfiemi zvony z 15. a 16. stol. Pfies obec vede poutní cesta do STARÉ BOLESLAVI s nûkolika kaplemi z r. 1674. Info: www.drevcice.cz.
Dub (C) 26 B3
Prvnû zmínûn r. 1274, v 15. století se po nûm psal vladyck˘ rod Dubsk˘ch z Tfiebomyslic. R. 1869 byl pov˘‰en na mûstys; r. 2006 mu byl tento status navrácen. Dub je rodi‰tûm filologa Václava Vondrejse (1869–1925). Zámek (J. Niklas, 1854–60) ve stylu romantické gotiky; u zámku park. Budova v soukromém drÏení, rekonstrukce. Kostel zasvûcen sv. Apo‰tolÛm, nedaleko od vsi Ïidovsk˘ hfibitov z 18. stol. Info: dubuprachatic.cz.
Dub nad Moravou (M) 22 C7
První zmínka je z r. 1141, kdy je ves uvádûna jako majetek olomoucké kapituly, v jejím drÏení zÛstala aÏ do r. 1848. Kolem r. 1850 byl Dub pov˘‰en na mûstys, r. 2006 mu byl status navrácen. Kostel tu stál uÏ ve 13. stol., pozdûji byl nûkolikrát upravován, v r. 1727 sem byl umístûn dfievoryt P. Marie, kter˘ záhy zaãal konat zázraky. Pfiíliv poutníkÛ si vyÏádal stavbu nového kostela Oãi‰tûní P. Marie (1734–56). Kostel je jednolodní, obestavûn˘ kryt˘m podloubím, které v patfie vytváfií ochoz s chodbou, zpfiístupÀující kÛr s varhanami a cennou knihovnu. PrÛãelí dominuje dvojice vûÏí. Stavbû se fiíká hanácká bazilika. V obci soubor barokních plastik z 30. a 40. let 18. stol. (J. A. Heinz). Pomník stojící pfii silnici k Tovaãovu pfiipomíná prusko-rakouskou bitvu z 15. 7. 1866. Info: www.dubnadmoravou.cz; poutní místo: www.ado.cz/poutni/dub.
Dubá (L) 11 E6
Drslavice (C) 26 B4
Tvrz snad jiÏ z 1. poloviny 12. stol. Dnes v soukrom˘ch rukou, probíhá rekostrukce, opravy gotick˘ch omítek a starého nábytku, kleneb, sgrafit, 300 let starého trámového stropu a ‰enkovny v b˘valém hodovním sále. Náv‰tûva moÏná po domluvû, inf.: Zdenûk ·vejda, tel.: 731 416 111. Info: hrady.dejiny.cz/drslavicePT.
Dfievãice (S) 19 F2
Obec prvnû zmínûna k r. 1052. V r. 1382 se majitelem stalo olomoucké biskupství, r. 1584 byly
Pod dnes neexistujícím hradem bylo zaloÏeno kolem r. 1300 mûsto, které vyrostlo v místû star‰í slovanské osady, zmiÀované k r. 1253, ale zaloÏená uÏ asi v 11. stol. Historické jádro bylo prohlá‰eno MPZ. Kostel Nalezení sv. KfiíÏe, dvouvûÏová barokní stavba z l. 1744–60. Monumentální prÛãelí, cenné rokokové zafiízení z 18. stol. V sousedství barokní fara (1737) s barokní zdí a branami a mfiíÏí obehnan˘ hfibitov. Na schodi‰ti sochy sv. Václava a Ludmily. Mezi stejnû slohovû upraven˘mi domy na námûstí vyniká empírová radnice (1851), uprostfied je sloup Nejsv. Trojice (1726). Na okraji mûsta vûÏovitá su‰árna chmele (TP). Info: IC 487 870 490; www.mestoduba.cz.
146
120-151_TECR_D:TECR_D
1/27/10
3:11 PM
Stránka 145
Drábovny (L) Malebné pískovcové skalní mûsteãko naz˘vané také Skály nad Záborãím. Najdeme tu zbytky stfiedovûkého hrádku, skalní vyhlídku a útvary rÛzn˘ch forem a názvÛ jako je Pfiední a Zadní kostel, Foukané nebo Îába. Drábské svûtniãky (S) V Pfiíhrazském skalním mûstû je místo se sedmi skalními bloky, které byly velmi dÛvtipnû vyuÏity ke stavbû hrádku. Dodnes se zachovaly zbytky svûtnic. Nikdy se nepodafiilo zjistit, komu hrad patfiil, ani proã byl vybudován. Jedním z pfiedpokladÛ je, Ïe ho vybudovali husité jako stráÏní pevnost.
Drahotu‰e (M) Na námûstí stojí farní kostel sv. Vavfiince, pfied ním jsou umístûny tfii sochy: sv. Jan Nepomuck˘, sv. Florián a Immaculata.
DraÏice (S) Na pravém bfiehu Jizery se tyãí zfiícenina hradu, rodového sídla pánÛ z DraÏic. âlenové rodu zastávali vysoké církevní hodnosti, Jan IV. z DraÏic byl v letech 1301–43 dokonce praÏsk˘m biskupem. Z hradu se dochovalo torzo vûÏe s kaplí ve druhém patfie, ãást obvodov˘ch zdí i stûn paláce.
DraÏenov (P) Nejzápadnûji poloÏená historická vesnice dolního Chodska. Vstupní brána s brankou vede do statku U PodestátÛ (ãp. 9), naz˘vaného také Chodská rychta. Je doplnûn kamenn˘m srubem postaven˘m z lomového kamene.
145
D
272-349_TECR_K:TECR_K
K
1/27/10
5:00 PM
Stránka 298
Kobefiice u Brna (B) 30 A3
Ves je pfiipomínána jako vladycké sídlo ve 13. stol. Za 2. svût. války byla aktivní v partyzánském odboji (oddíl Olga). O Vánocích 1970 se tu konal pastorální synod tzv. skryté církve v ãele s F. M. Davídkem, kter˘ právû zde (28. 12. 1970) vysvûtil i první Ïenu, Ludmilu Javorovou, na knûze (ãímÏ se definitivnû roze‰el s oficiální církví). Rodákem byl národnû-socialistick˘ politik a ministr Hubert Ripka (1895–1958), kterého pfiipomíná pamûtní deska. Románsk˘ farní kostel sv. Jiljí ze 13. stol., byl restaurován v l. 1930–33; uvnitfi je freska s vyobrazením P. Marie, pocházející asi z pfielomu 13. a 14. stol. Info: kobericeubrna.cz.
Koãí (E) 20 D3
První zmínka se vztahuje k r. 1260. Gotick˘ kostel sv. Bartolomûje byl postaven r. 1397 P. a J. Lútkov˘mi na náklady královny Îofie, manÏelky Václava IV. V interiéru jsou nástûnné malby z 16. a 18. stol., tabulov˘ obraz Korunování P. Marie z poãátku 16. stol., dfievûná malovaná kruchta a kazatelna z r. 1681, malovan˘ kazetov˘ strop z r. 1678. V r. 1666 byla pfied prÛãelí pfiistavûna mohutná dfievûná zvonice, do níÏ ústí dfievûn˘ kryt˘ most s arkádami, vystavûn˘ nad vodním pfiíkopem (TP). Jehlancová stfiecha krytá ‰indelem. Info: www.obeckoci.cz.
Koda (S) 18 C3
Jeskynû naz˘vaná Capu‰ ãi Kodská v jz. ãásti âeského krasu, v NPR Koda, v pfiíkrém skalnatém zalesnûném svahu Kodské rokle. Aãkoli je nevelká, patfií k nejv˘znamnûj‰ím archeologick˘m lokalitám. Jednoduchá, 17 m dlouhá tunelovitá chodba bez krápníkov˘ch v˘plní vznikla ve vápencích Barrandienu. Vykopávky odhalily mnoÏství nálezÛ, dokládajících osídlení v nûkolika obdobích od stfiedního paleolitu aÏ po stfiedovûk. Zachovalo se mnoho kamenn˘ch a kostûn˘ch nástrojÛ, zlomkÛ zvífiecích kostí i keramiky. Lokalizována a prozkoumána byla i pÛvodní ohni‰tû. Jeskynû je volnû pfiístupná i bez svûtla. Info: www.ceskykras.ochranaprirody.cz.
Kojetín (M) 30 C1
První zmínka je z r. 1233, mûstem je od r. 1502. Památky zastupuje mohutn˘ barokní chrám Nanebevzetí P. Marie (1690–92) s bohat˘mi interiéry podle návrhu G. C. Tencally; barokní, secesnû upravená radnice, morov˘ sloup z r. 1706 a socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. stol. Îidovská synagoga a hfibitov ze 16. stol. KfiíÏ 3 km sz. od mûsta je pfiipomínkou hfibitova obûtí cholery z l. 1790–1831. Info: www.kojetin.cz.
Kojice (E) 20 B3
V˘hodné pfiírodní podmínky vedly k osídlení krajiny jiÏ ve 2. stol. pfi. n. l. v období laténské kultury; archeologické vykopávky potvrdily existenci stráÏního hradi‰tû. Na konci 12. stol. byla v Kojicích
postavena tvrz a u ní kostel na dÛleÏité tzv. Trstenické stezce. Obec je pfiipomínána písemnû jako Kojetice v r. 1238. Od poãátku 16. stol. patfiily k pardubickému panství. Z nûkdej‰í tvrze se dochoval viditeln˘ opevÀovací pfiíkop na tfiech stranách tvrzi‰tû. Nejv˘znamnûj‰í památkou je jednolodní románsk˘ kostel sv. Petra a Pavla z pfielomu 12. a 13. stol. z neomítnutého pískovce. Baroknû byl upraven v 18. stol., kdy byla pfiistavûna boãní loì a pfiedsíÀka, zvût‰ena okna a novû zastfie‰ena vûÏ. V r. 1825 kostel vyhofiel a pfiitom zanikla dfievûná zvonice, která jiÏ nebyla obnovena; kostel byl opraven aÏ v r. 1873. Jeho apsida je ãlenûná lizénami a prolomena románsk˘m pÛlkruhov˘m oknem. Ve stûnû lodi jsou dvû sdruÏená románská okna ze 13. stol. Zafiízení kostela je pseudorománské z roku 1873, dochovalo se také nûkolik maleb z rÛzn˘ch období. V obci je nevelká evangelická kaple z poloviny 20. stol. Info: www.kojice.cz.
Kokory (M) 22 D7
Nejstar‰í osídlení v dobû bronzové odkryto v lokalitû Hradisko na jihov˘chodû obce. Kokory byly zaloÏeny ve 13. stol., zmínûny jsou k r. 1279. DÛleÏitou etapou bylo období 18. stol., kdy byl vrchností fiád jezuitÛ. Z té doby pochází barokní kaple sv. Franti‰ka Xaverského (1724) a také budova pivovaru (1761). Nad vjezdem do pivovaru stojí barokní socha sv. Floriána. Kostel Nanebevzetí P. Marie je z l. 1807–1809, kdy nahradil pÛvodní gotick˘ kostelík. Ke kostelu vede kryté schodi‰tû, které bylo r. 1921 novû osazeno 60 Ïulov˘mi stupni se jmény dárcÛ. V b˘valém klá‰tefie sester dominikánek, zaloÏeném r. 1902, je umístûn ústav sociální péãe. Kokory jsou rodi‰tûm dirigenta Vladimíra Válka (*1935) a váleãn˘ch hrdinÛ z bitvy o Velkou Británii za 2. svûtové války Josefa âapky (1912–1973) a Ladislava Snídala (1914–2001). Info: www.kokory.unas.cz.
Kokofiín (S) 11 E6
Hrad v KOKO¤ÍNSKÉM DOLE byl postaven poãátkem 14. stol. za Hynka Berky z Dubé. Po zniãení v husitsk˘ch válkách byl obnoven pány z Klin‰tejna, ktefií mu dali pozdnû gotickou podobu. R. 1894 koupil hrad mû‰Èan Václav ·paãek ze Starburku. Arch. E. Sochor byl pfii pfiestavbû (1911–18), kdy hrad získal romantickou podobu, odbornû veden Z. Winterem, â. Zíbertem a A. Sedláãkem. Stûny byly vyzdobeny malbami s rytífisk˘mi motivy, hradní interiéry kopiemi historického nábytku, zbraní, keramiky apod. Tvarem hradby dispozice hradu pfiipomíná loì, jejíÏ stoÏár tvofií 38 m vysoká vûÏ. Hrad je soukrom˘m majetkem. Otevfieno: IV. a X. So, Ne, Sv. 9–16, V.–IX. Út–Ne 8–17. Ve vsi stávala tvrz, za jejíÏ souãást jsou povaÏovány pískovcové jeskynû zv. Staráky pod b˘val˘m zámeck˘m parkem. Barokní zámek v podobû z r. 1800 (nepfiístupn˘). Na návsi barokní souso‰í sv. Mikulá‰e Tolentinského. Info: www.kokorin-kokorinsko.cz.
298
272-349_TECR_K:TECR_K
1/27/10
5:00 PM
Stránka 299
Koãí (E) Gotick˘ kostel sv. Bartolomûje s nástûnn˘mi malbami a malovan˘m stropem doplÀuje mohutná dfievûná zvonice se starobyl˘mi zvony. Most pfies b˘valé moãály je popisován uÏ na konci 15. století, tento je z poãátku 18. století, obnoven byl roku 1961. Koda (S) PfiibliÏnû pÛl kilometru nad stejnojmennou osadou, témûfi na vrcholu stránû Kodské rokle, objevíme velk˘ otvor, kter˘m se mÛÏeme dostat do volnû pfiístupné jeskynû, v níÏ byly objeveny doklady o pobytu ãlovûka v dobû kamenné.
Kojetín (M) Na Masarykovû námûstí stojí budova radnice s bohatû zdoben˘m vstupním portálem, nesoucím plastiku mûstského znaku. V hodinové ãásti b˘val zavû‰en zvon, umístûn˘ dnes v interiéru. Budova pro‰la renovací po poÏáru v roce 1995.
Kojice (E) Románsk˘ kostelík s apsidou a vûÏí v západním prÛãelí je nápadn˘ nesymetrick˘m pÛdorysem. Ten byl poru‰en pfii barokních úpravách, kdy byla pfiistavûna boãní loì a pfiedsíÀ. Kokofiín (S) Uprostfied lesÛ s labyrintem pískovcov˘ch roklí stojí hrad, jehoÏ zfiícenina byla v dobû romantismu oblíben˘m cílem básníkÛ a malífiÛ. O tom, jak vypadala, si mÛÏeme udûlat pfiedstavu jen z dochovan˘ch kreseb. Sami hrad známe uÏ po rekonstrukci, kdy znovu vypadá jako vlajková loì.
299
K
088-089_Ceske_Budejovice.qxp:Brno.qxp
1/27/10
2:22 PM
âeské Budûjovice
Stránka 88
mapa str. 27 E4
Mûsto bylo zaloÏeno r. 1265 Pfiemyslem Otakarem II. Dostateãn˘ prostor lokace umoÏÀoval na tehdej‰í dobu velkorysé fie‰ení. Kolem ãtvercového námûstí o rozmûrech 133x133 m byla vymûfiena pravidelná síÈ ulic s kostelem a klá‰terem. Celek byl obehnán 7 m vysok˘mi hradbami doplnûn˘mi o vûÏe. Pfied hradbami se táhl parkán s tfiímetrovou zdí. Do mûsta se vstupovalo tfiemi branami (PraÏskou, RoÏnovskou a Svinenskou) a dvûma brankami. Hradby byly po r. 1825 zbofieny, dochované úseky najdeme na záp. stranû, z vûÏí zÛstaly Rab‰tejnská a Îelezná panna. V 16. stol. mûsto bohatlo nejen z fiemesel, ale i díky obchodu se solí a tûÏbou bohat˘ch loÏisek stfiíbra v nedalekém Rudolfovû. V r. 1569 byla ve mûstû dokonce zaloÏena mincovna. Velk˘ v˘znam pro obchod mûla v˘stavba konûspfieÏní Ïeleznice, která zahájila provoz r. 1832; zachované úseky jsou NKP, je snaha zprovoznit úsek v historickém centru jako tur. atrakci. V r. 1847 zde zaãala pracovat továrna Hardtmuth na tuÏky a pozdûji Sfinx na kuchyÀské nádobí, v r. 1960 bylo dokonãeno V˘stavi‰tû, místo konání v˘stavy Zemû Ïivitelka. Budûjovice jsou sídlem Jihoãeské univerzity. Historické centrum je MPR.
Barokní Samsonova ka‰na na námûstí která je vysoká 72 m a je pfiístupná. âetné historicky cenné budovy najdeme v celém starém mûstû. Patfií k nim pfiedev‰ím Masné krámy, postavené v gotickém slohu a pfiestavûné v renesanci; dnes restaurace. Budova Staré solnice (1531), nûkdej‰í zbrojnice upravená na
Námûstí Pfiemysla Otakara II. se Samsonovou ka‰nou uprostfied Námûstí Pfiemysla Otakara II., které je obklopeno gotick˘mi a renesanãními domy, dominuje renesanãní radnice (1555) v barokní úpravû (1727–30, A. E. Martinelli). Je to dvoupatrová stavba s bohatû zdoben˘m prÛãelím, zakonãen˘m atikou se sochami a trojicí vûÏí. Z domÛ mÛÏeme jmenovat ArnoldÛv dÛm (ãp. 9), kter˘ vlastnil první ãesk˘ budûjovick˘ purkmistr Ondfiej Puklice ze Vztuh, jenÏ zde byl r. 1467 ubit. K dal‰ím v˘stavn˘m budovám patfií domy U âerného medvûda (ãp. 7), âermákÛv (ãp. 15), U Jezdce sv. Jifií (ãp. 19) nebo U Bílé labutû (ãp. 34). Uprostfied námûstí stojí barokní Samsonova ka‰na (1720–27, F. Baugut); ãást sochafiské v˘zdoby pochází od J. Dietricha. Námûstí i mûsto lze pfiehlédnout z âerné vûÏe (1549–77, H. Spatz, L. a V. Vogarelliové), âerná vûÏ a chrám sv. Mikulá‰e 88
088-089_Ceske_Budejovice.qxp:Brno.qxp
1/27/10
2:22 PM
Stránka 89
Na Arnoldovû domû se dochovala fiada gotick˘ch prvkÛ sklad soli, stojí na Piaristickém nám. V Mánesovû ulici se dochoval stráÏní domek konûspfieÏní dráhy; dnes muzeum vûnované první evropské Ïeleznici. Jihoãeské divadlo je v jádru empírová stavba z r. 1819; zajímavostí je, Ïe tu poslední pfiedstavení pfied smrtí hrál J. K. Tyl. Chrám sv. Mikulá‰e byl postaven v ranû gotickém slohu. Ranû barokní obnovu vedli ital‰tí stavitelé G. Cipriani a F. Canevalle. Od r. 1785 slouÏí chrám jako biskupská katedrála. Kaple Smrteln˘ch úzkostí Pánû (1727–31) byla patrnû postavena na místû gotické kaple sv. Jakuba a b˘vala závûrem kfiíÏové cesty, vestavûné do ohradní zdi hfibitova. Po zru‰ení hfibitova byla zeì strÏena. Kostel sv. Jana Kfititele a sv. Prokopa na PraÏském pfiedmûstí byl pÛvodnû farní a pozdûji hfibitovní. Zajímavostí interiéru je tzv. ‰vábská síÈová klenba z r. 1525. V˘znamnou stavbou pfiemyslovské gotiky je pÛvodnû dominikánsk˘ klá‰ter s cihlovou bazilikou Obûtování P. Marie z 13. stol. Areálu dominuje klá‰terní zvonice zv. Bílá vûÏ (1498). Klá‰ter kapucínÛ s kostelem sv. Anny
zaloÏila r. 1615 císafiovna Anna, manÏelka císafie Matyá‰e. Dnes v budovách sídlí bohoslovecká fakulta. Kostel slouÏí jako koncertní síÀ. PÛvodnû piaristická kolej (1763–69) je dnes biskupskou rezidencí.
Dominikánsk˘ klá‰ter s Bílou vûÏí a bazilikou Novorenesanãní budova nádraÏí (1904–08) stojí na Brnûnském pfiedmûstí. Lineckému pfiedmûstí dominuje vodárenská vûÏ (1721–24). Ve âtyfiech Dvorech najdeme nejen empírov˘ hostinec U Slovanské lípy, ale také empírovou Lannovu lodûnici s vilou loìmistra Lanny. Mezi slavné rodáky patfií malífi Vlastimil Rada (1895–1962), spisovatel Norbert Fr˘d (1913–76) a herec Eduard Kohout (1889–1976). Info: MIC 386 801 413; mesto.budweb.cz.
Rab‰tejnská vûÏ, pozÛstatek stfiedovûkého opevnûní
89
038-039_09OKRUH-Beskydy.qxp:QXP-1009632353.qxp
1/27/10
2:12 PM
StrĂĄnka 38
Za lidovou architekturou Beskyd (45 km) RoĂ?nov pod Radho‰tĂťm, skanzen – Vala‰skĂĄ BystďŹ ice – vodnĂ nĂĄdrĂ? BystďŹ iĂŁka – VelkĂĄ Lhota – BystďŹ iĂŁka – Vala‰skĂŠ MeziďŹ Ăãà – Za‰ovĂĄ – RoĂ?nov pod Radho‰tĂťm LesnĂ komplexy stďŹ ĂdajĂcĂ se s horsk˘mi loukami a dalek˘mi v˘hledy i ĂŁetnĂŠ lidovĂŠ stavby pďŹ ispĂvajĂ k malebnosti zdej‰à krajiny. Vala‰skĂĄ kolonizace s rozpt˘len˘mi samotami vystupujĂcĂmi vysoko do kopcĂ› je v rĂĄmci âeska ojedinĂťlĂĄ a velmi atraktivnĂ.
í˘ą ROĂŽNOV POD RADHO¡TĂšM, skanzen 23 H7 Skanzen, jehoĂ? prvnĂ ĂŁĂĄst byla otevďŹ ena pďŹ i velkĂŠ nĂĄrodopisnĂŠ slavnosti r. 1925, patďŹ Ă k nejvĂťt‰Ăm skanzenĂ›m lid. architektury v EvropĂť. Je v nĂťm soustďŹ edĂťna vĂce neĂ? stovka objektĂ› z Vala‰ska. Skanzen je rozdĂťlen na pĂ›vodnĂ ĂŁĂĄst, tj. DďŹ evĂťnĂŠ mĂťsteĂŁko, Vala‰skou dĂťdinu a Ml˘nskou dolinu. K nejv˘znamnĂťj‰Ăm stavbĂĄm DďŹ evĂťnĂŠho mĂťsteĂŁka patďŹ Ă kopie BorĂĄkova fojtstvĂ z Velk˘ch Karlovic z r. 1793, dďŹ evĂťn˘ kostel podle plĂĄnu kostelĂka ve VĂťtďŹ kovicĂch s hodnotn˘m zaďŹ ĂzenĂm, roĂ?-
novskĂĄ radnice z r. 1770 a vala‰skĂĄ hospoda z roĂ?novskĂŠho nĂĄmĂťstĂ z r. 1660. Do Vala‰skĂŠ dĂťdiny, otevďŹ enĂŠ r. 1971, jsou shromaĂ?ĂŹovĂĄny pďŹ edev‰Ăm chalupy a usedlosti s doprovodn˘mi hospodĂĄďŹ sk˘mi stavbami. V Ml˘nskĂŠ dolinĂť, kterĂĄ byla zpďŹ ĂstupnĂťna r. 1982, si mĂ›Ă?eme prohlĂŠdnout napďŹ Ăklad hamr, mandl, ml˘n, olejnu a pilu. SouĂŁĂĄstĂ skanzenu je Vala‰sk˘ SlavĂn, kde jsou pohďŹ beny osobnosti dĂlem a Ă?ivotem spjatĂŠ s Vala‰skem. Vedle bratďŹ Ă JaroĂ€kĂ›, zakladatelĂ› skanzenu, tu mimo jin˘ch odpoĂŁĂvĂĄ i nå‰ nejznĂĄmĂťj‰à sportovec, atlet Emil ZĂĄtopek.
Vala‰skĂĄ BystďŹ ice – kostel
í˘˛ Vala‰skĂĄ BystďŹ ice B˘valĂĄ dďŹ evaďŹ skĂĄ obec a stanice portå‰Û, jejichĂ? velitelĂŠ (lajtnanti) pochĂĄzeli z rodu fojtĂ› KďŹ enkĂ›. Obec se proslavila v˘robou dďŹ evĂťnĂŠho domĂĄcĂho nĂĄdobĂ, tzv. vala‰skĂŠho porcelĂĄnu. V˘znamnou pamĂĄtkou je pozdnĂť baroknĂ kostel NanebevzetĂ P. Marie, pďŹ ed nĂmĂ? si mĂ›Ă?eme prohlĂŠdnout dvĂť kamennĂŠ hrobky portå‰Û z r. 1781 a 1791.
í˘ł BystďŹ iĂŁka, pďŹ ehrada ĂšdolnĂ nĂĄdrĂ?, jejĂĂ? stavba byla kdysi povaĂ?ovĂĄna za jednu z nejsmĂťlej‰Ăch staveb v Rakousko-Uhersku, vyrostla v l. 1907–12. HrĂĄz vysokĂĄ 36,5 m a dlouhĂĄ 170 m zadrĂ?uje vodu o plo‰e 38 ha. Jde o jednu z nejnav‰tĂťvovanĂťj‰Ăch rekreaĂŁnĂch oblastĂ s moĂ?nostĂ koupĂĄnĂ a provozovĂĄnĂ vodnĂch sportĂ›.
í˘´ VelkĂĄ Lhota RoĂ?nov pod Radho‰tĂťm – skanzen
RekreaĂŁnĂ obec nad pďŹ ehradou BystďŹ iĂŁka se v minulosti pro-
í˘ś
í˘ą í˘¸
í˘ˇ
í˘´
í˘ł í˘˛
í˘ľ
38
038-039_09OKRUH-Beskydy.qxp:QXP-1009632353.qxp
1/27/10
2:12 PM
StrĂĄnka 39
Alois Schneiderka (1896–1958)
Vala‰skĂŠ MeziďŹ Ăãà – nĂĄmĂťstĂ slavila v˘robou d˘mek, perleĂˆov˘ch knoflĂkĂ› a obu‰kĂ›. NejcennĂťj‰à pamĂĄtkou je evangelick˘ dďŹ evĂťn˘ toleranĂŁnĂ kostel z r. 1783 s pozoruhodn˘m interiĂŠrem a jednotn˘m vybavenĂm z 1. poloviny 19. stol. Dvacet let zde jako evangelick˘ farĂĄďŹ pĂ›sobil Jan KarafiĂĄt, autor generacemi oblĂben˘ch BrouĂŁkĂ›.
í˘ľ BystďŹ iĂŁka Nedaleko pod pďŹ ehradou je stejnojmennĂĄ obec, zaloĂ?enĂĄ v polovinĂť 17. stol. v mĂstĂť zaniklĂŠ vsi Svojanov. V 19. stol. obec proslula v˘robou louĂŁĂ, noĂ?Ă› kďŹ ivĂĄkĂ› a dďŹ evĂťnĂŠho nĂĄdobĂ.
í˘ś VALA¡SKÉ MEZI¤Ă?âĂ? V mĂťstskĂŠ pamĂĄtkovĂŠ zĂłnĂť najdeme spoustu historicky a umĂťlecky zajĂmav˘ch staveb jako kostel NanebevzetĂ P. Marie, kter˘ tvoďŹ Ă siluetu mĂťsta, nebo ĂŁĂĄsteĂŁnĂť rouben˘ kostel sv. Trojice, vyuĂ?Ăvan˘ jako lapidĂĄrium. Vypravit se v‰ak mĂ›Ă?eme i mimo centrum. Nad soutokem RoĂ?novskĂŠ a VsetĂnskĂŠ BeĂŁvy objevĂme pomnĂk 1228 rakousk˘ch, rusk˘ch a francouzsk˘ch vojĂĄkĂ›, kteďŹ Ă byli ranĂťni v bitvĂť u Slavkova a zemďŹ eli ve zdej‰Ăm lazaretu. Pokud bychom chtĂťli vidĂťt mĂťsto svrchu, vypravĂme se na nedalek˘ vrch Hel‰t˘n severnĂť od mĂťsta. MĂsto s dalek˘m rozhledem je
Ro�nov pod Radho‰tÝm – studna
korunovĂĄno pamĂĄtnĂkem na obĂťti vĂĄlek.
í˘ˇ Za‰ovĂĄ Obec, poprvĂŠ pďŹ ipomĂnanĂĄ r. 1370, proslula hĂĄĂŁkovan˘mi v˘robky a vala‰skou keramikou. Obci dominuje areĂĄl baroknĂho kostela P. Marie a klå‰tera trinitĂĄďŹ Ă›. Na hlavnĂm oltĂĄďŹ i monumentĂĄlnĂho dvouvĂťĂ?ovĂŠho chrĂĄmu (1714–25) je gotickĂĄ Za‰ovskĂĄ Madona z konce 15. stol. U kostela stojĂ kďŹ ĂĂ? z r. 1805 a socha sv. Jana NepomuckĂŠho z 2. poloviny 18. stol.
í˘¸ ROĂŽNOV
POD
RADHO¡TÚM
B˘valĂŠ klimatickĂŠ lĂĄznĂť, pďŹ irovnĂĄvanĂŠ v 2. polovinĂť 19. stol. k Davosu ĂŁi Meranu, dnes proslulĂŠ turistickĂŠ a sportovnĂ centrum. DominantnĂ pamĂĄtkou je kostel V‰ech svat˘ch s oltĂĄďŹ nĂm obrazem Rubensova Ă?ĂĄka I. Schounianse. PoblĂĂ? kostela objevĂme i jeden z nejstar‰Ăch kamenn˘ch domĂ› ve mĂťstĂť. Najdeme jej celkem snadno, sĂdlĂ v nĂťm SprĂĄva CHKO Beskydy. PĂ›vodnĂ dďŹ evĂťnĂŠ domy, kterĂŠ zde stĂĄly je‰tĂť na zaĂŁĂĄtku 20. stol., byly pďŹ estĂťhovĂĄny do skanzenu a tvoďŹ Ă souĂŁĂĄst tzv. DďŹ evĂťnĂŠho mĂťsteĂŁka.
Ro�nov pod Radho‰tÝm – hamr 39
JednĂm z umĂťlcĂ›, jehoĂ? tvorba je nerozluĂŁnĂť spjata s Beskydami, je malĂďŹ , alpinista a milovnĂk hor Alois Schneiderka. PochĂĄzel z KďŹ ivĂŠho u Vala‰skĂŠho MeziďŹ ĂĂŁĂ, vystudoval Akademii krĂĄsn˘ch umĂťnĂ ve VĂdni a svĂĄ studia dokonĂŁil v PaďŹ ĂĂ?i. Hned potom se vydal na cesty. VĂĄlku proĂ?il v Dolomitech, bydlel ve VĂdni, ve Splitu, pĂ›sobil v Bulharsku. V r. 1939 se usadil na SolĂĄni, kde postavil dĂ›m s ateliĂŠrem, v nĂťmĂ? poďŹ ĂĄdal v˘stavy zvanĂŠ SolĂĄĂ€skĂŠ salonky. SolĂĄni se ďŹ Ăkalo Vala‰sk˘ Olymp; Ă?ili a pracovali tu dal‰à beskyd‰tĂ malĂďŹ i a v˘tvarnĂci jako Jan KobzĂĄĂ€, Franti‰ek Pode‰va, Marie Pode‰vovĂĄ nebo Karel Hofman, kter˘ se po SchneiderkovĂť smrti zabydlel v jeho chalupĂť. UmĂťlci se schĂĄzeli v âarĂˆĂĄckĂŠ hospodĂť pod vrcholem kopce a Schneiderka to mĂťl do hospody nejblĂĂ?, protoĂ?e jeho chalupa stĂĄla nejv˘‰. AĂ? do poloviny tďŹ icĂĄt˘ch let byl Schneiderka v˘hradnĂť krajinĂĄďŹ em, teprve pozdĂťji zaĂŁal svĂŠ obrazy zaplĂ€ovat lidmi. ProgramovĂť pouĂ?Ăval omezenĂŠ v˘razovĂŠ prostďŹ edky, takĂ?e jeho postavy postrĂĄdajĂ individuĂĄlnĂ rysy. ¤ada obrazĂ› Schneiderky a jeho souputnĂkĂ› rĂ›stala na SolĂĄni, prohlĂŠdnout si je mĂ›Ă?eme ve Vala‰skĂŠm ateliĂŠru U HofmanĂ›, kter˘ je otevďŹ en v sobotu a v nedĂťli od 10 do 18 hodin.
090-091_03OKRUH-Cesky-kras.qxp:QXP-1009632353.qxp
1/27/10
2:23 PM
StrĂĄnka 90
Do âeskĂŠho krasu (60 km) Beroun – TetĂn – KonĂťprusy – Kot˘z – TmaĂ€ – Suchomasty – V‰eradice – LiteĂ€ – Karl‰tejn – Srbsko – Hostim – Svat˘ Jan pod Skalou – Hostim – Beroun âesk˘ kras je nejvĂťt‰Ăm krasov˘m ĂşzemĂm v âechĂĄch. NĂĄzev vznikl aĂ? po 2. svĂťtovĂŠ vĂĄlce, kdy se zaĂŁal ‰ĂďŹ it mezi jeskyĂ€ĂĄďŹ i a pďŹ ĂrodovĂťdci a ĂŁasem zlidovĂťl. Na ĂşzemĂ se nachĂĄzĂ nĂťkolik pďŹ ĂrodnĂch rezervacĂ, vede jĂm hustĂĄ sĂĂˆ znaĂŁen˘ch cest a pro zĂĄjemce o hlub‰à poznĂĄnĂ regionu jsou vyznaĂŁeny tďŹ i nauĂŁnĂŠ stezky s informaĂŁnĂmi panely: Zlat˘ kÛÀ–Kobyla, Karl‰tejn–Svatojansk˘ okruh a NPR Karl‰tejn. Jde o oblĂbenou vĂkendovou oblast PraĂ?anĂ› s ĂŁetn˘mi chatov˘mi osadami a trampsk˘mi tĂĄboďŹ i‰ti.
í˘ą BEROUN
18 C3
sv. KateďŹ iny, postavenĂĄ v 10. stoletĂ. Kostel sv. Ludmily, kter˘ byl vybudovĂĄn na mĂstĂť star‰Ăho gotickĂŠho kostela, pochĂĄzĂ z r. 1700. PoutnĂ kostel sv. Jana NepomuckĂŠho je v zĂĄkladech romĂĄnsk˘, z doby kolem r. 1225; baroknĂť upraven byl v 18. stoletĂ. Z hradi‰tĂť je velmi pĂťkn˘ v˘hled do ĂşdolĂ Berounky a do TetĂnskĂŠ rokle.
v˘zdobou nahlĂŠdnou nĂĄvstĂťvnĂci i do penĂťzokazeckĂŠ dĂlny, kterĂĄ tu pracovala v 15. stoletĂ.
í˘´ KOTÂŻZ NĂĄrodnĂ pďŹ ĂrodnĂ pamĂĄtka zĂĄpadnĂť od skalnĂho ostrohu vrchu ZLAT˘ KĂ›â‰ˆ. NevelkĂŠ plochy skalnĂ stepi se sucho a teplomilnou vegetacĂ. Z jihozĂĄpadnĂho okraje, se otvĂrajĂ krĂĄsnĂŠ pohledy do kraje. PďŹ i jihov˘chodnĂm okraji je vchod do DĂťravĂŠ jeskynĂť, proslavenĂŠ archeologick˘mi nĂĄlezy.
B˘valĂŠ krĂĄlovskĂŠ mĂťsto, zaloĂ?enĂŠ VĂĄclavem II. na soutoku Berounky a Litavky. Z mĂťstskĂŠho opevnĂťnĂ se dochovaly dvĂť brĂĄny. Nad nĂĄmĂťstĂm s novobaroknĂ radnicĂ a nĂťkolika historick˘mi domy (v jednom Muzeum âeskĂŠho krasu) stojĂ kostel sv. Jakuba VĂťt‰Ăho, zaloĂ?en˘ spolu s mĂťstem koncem 13. stoletĂ. Na starĂŠm hďŹ bitovĂť na PlzeĂ€skĂŠm pďŹ edmĂťstĂ pĂ›vodnĂť pozdnĂť gotick˘ kostel ZvĂťstovĂĄnĂ P. Marie, kter˘ byl za tďŹ icetiletĂŠ vĂĄlky zniĂŁen a znovu postaven o sto let pozdĂťji. Na MĂťstskĂŠ hoďŹ e s parkovou Ăşpravou byla r. 2000 znovu otevďŹ ena rozhledna a pozdĂťji zde bylo vybudovĂĄno medvĂťdĂĄrium, kam byli umĂstĂťni tďŹ i medvĂťdi, znĂĄmĂ z televiznĂch veĂŁernĂĂŁkĂ›.
ĂšdolĂ Berounky u Srbska
í˘˛ TETĂ?N
í˘ł KonĂťprusy
í˘ś Suchomasty
Na skalnatĂŠm ostrohu nad ďŹ ekou pozĂ›statky slovanskĂŠho hradi‰tĂť, pozdĂťji knĂĂ?ecĂho sĂdla a krĂĄlovskĂŠho hradu, v nĂťmĂ? byla r. 921 zavraĂ?dĂťna knĂťĂ?na Ludmila. V obci stojĂ tďŹ i kostely, z nichĂ? nejstar‰à je pĂ›vodnĂť romĂĄnskĂĄ kaple
PďŹ i obci KONĂšPRUSKÉ JESKYNĂš, v˘znamnĂĄ geologickĂĄ, paleontologickĂĄ a archeologickĂĄ lokalita. Dosud znĂĄm˘ systĂŠm chodeb a dĂłmĂ› navzĂĄjem propojen˘ch komĂny a propastmi mĂťďŹ Ă dva tisĂce metrĂ›. KromĂť prostor s bohatou krĂĄpnĂkovou
V katastru obce se nachĂĄzĂ pďŹ ĂrodnĂ Ăştvar Klonk, skalnatĂĄ strĂĄĂ€ nad ĂşdolĂm SuchomastskĂŠho potoka, kterĂĄ pďŹ edstavuje mezinĂĄrodnĂť uznĂĄvanou hranici mezi silurem a devonem.
í˘ľ TmaĂ€ Na mĂstĂť b˘valĂŠ tvrze byl poĂŁĂĄtkem 18. stoletĂ postaven baroknĂ zĂĄmek (veďŹ ejnosti nepďŹ Ăstupn˘).
í˘ˇ V‰eradice V obci stojĂ baroknĂ kostel z r. 1765 s kostnicĂ. Na mĂstĂť tvrze byl v 17. stoletĂ zbudovĂĄn dnes nepďŹ Ăstupn˘ zĂĄmek. Rodi‰tĂť M. D. RettigovĂŠ.
í˘¸ LITE≈
MohutnĂŠ vĂĄpencovĂŠ bradlo nad Sv. Janem pod Skalou. 90
V mĂstĂť stĂĄvala ValdeckĂĄ tvrz, pďŹ ipomĂnanĂĄ r. 1405. PozdĂťji byla pďŹ estavĂťna na baroknĂ zĂĄmek, kter˘ se r. 1850 dostal do majetku rodiny Doubkovy, u nĂĂ? ĂŁasto pob˘vali malĂďŹ i Josef a Quido MĂĄnesovĂŠ. Na stropĂť b˘valĂŠ zĂĄmeckĂŠ jĂdelny zĂ›stala zachovĂĄna malba
118-119_10OKRUH-Ceskomorava.qxp:QXP-1009632353.qxp
1/27/10
2:26 PM
StrĂĄnka 118
Mezi âechami a Moravou (70 km) Hlinsko – KameniĂŁky – Svratka – HerĂĄlec – SvĂťtnov – ¡krdlovice – VojnĂ›v MĂťstec – Krucemburk – ĂŽdĂrec nad Doubravou – VysoĂŁina – TrhovĂĄ Kamenice – SvobodnĂŠ Hamry – Hlinsko MĂrnĂť zvlnĂťnĂĄ krajina âeskomoravskĂŠ vrchoviny, v nĂĂ? se stďŹ ĂdajĂ pole s lesĂky a loukami a kde v pĂ›vabn˘ch ĂşdolĂch objevĂme vesniĂŁky s nabĂlen˘mi kostelĂky a kapliĂŁkami, pĂ›sobĂ doslova uklidĂ€ujĂcĂm dojmem. NenĂĄroĂŁn˘ terĂŠn lĂĄkĂĄ ke krĂĄtk˘m prochĂĄzkĂĄm i k del‰Ăm toulkĂĄm.
í˘ą HLINSKO
20 D5
Nejstar‰à hlineckou pamĂĄtkou je tvrz, dnes sbor âeskobratrskĂŠ cĂrkve evangelickĂŠ. V ulici U Tvrze stojĂ baroknĂ kostel NarozenĂ P. Marie (1730–45, D. Morazzi), postaven˘ na mĂstĂť star‰Ăho kostela, z nĂťhoĂ? se dochovala hranolovĂĄ vĂťĂ?. NejzajĂmavĂťj‰à v‰ak je pĂ›vabnĂĄ ĂŁtvrĂˆ rouben˘ch domkĂ› zv. BetlĂŠm, kterĂĄ pďŹ ipomĂnĂĄ Ă?ivot obyvatel mĂťsta v 18. a 19. stol. V rekonstruovan˘ch dďŹ evĂťnkĂĄch jsou expozice bydlenĂ a dĂlen ďŹ emeslnĂkĂ›. Najdeme tu i prodejnu ďŹ emesln˘ch v˘robkĂ› a stylovou hospĂ›dku í˘ťíŁŽ í˘ťíŁ…
Hlinsko, baroknĂ radnice n˘ch staveb lid. architektury, z nichĂ? vynikajĂ statek U BrĂĄzdĂ› a ZdraĂ?ilova usedlost. Kostel Nejsv. Trojice byl zaloĂ?en ve 14. stol., jeho dne‰nĂ podoba je v˘sledkem baroknĂ pďŹ estavby z let 1764–66.
í˘˛
í˘¸ í˘ˇ
U SvatĂŠho Huberta. KonajĂ se tu folklornĂ vystoupenĂ a pďŹ ĂleĂ?itostnĂŠ v˘stavy.
PrvnĂ zmĂnka o Svratce pochĂĄzĂ z r. 1350. Ve stďŹ edovĂťku bylo tradiĂŁnĂm ďŹ emeslem kamnĂĄďŹ stvĂ a hrnĂŁĂďŹ stvĂ, v 19. stol. proslulo klempĂďŹ stvĂ a v˘roba pilnĂkĂ›. Rodi‰tĂť spisovatele J. V. Plevy (1899–1985). Z pamĂĄtek zaujme pĂ›vodnĂť gotick˘ kostel sv. Jana KďŹ titele, zbarokizovan˘ r. 1759, a pďŹ i nĂťm zdĂťnĂĄ zvonice s dďŹ evĂťn˘m patrem.
í˘´ HerĂĄlec
í˘ą
í˘š
í˘ł SVRATKA
í˘ś
Vznikl spojenĂm dvou obcĂ, âeskĂŠho HerĂĄlce pďŹ ipomĂnanĂŠho r. 1366 na levĂŠm bďŹ ehu Svratky a MoravskĂŠho HerĂĄlce na protĂťj‰Ăm bďŹ ehu. V okolĂ se tĂťĂ?ila Ă?eleznĂĄ ruda pro Ă?elezĂĄrny v KADOVĂš, pracovaly tu dvĂť sklĂĄďŹ skĂŠ hutĂť. ZajĂmavou pamĂĄtkou je tďŹ Ăobloukov˘ kamenn˘ most pďŹ es Svratku a klasicistnĂ kostel sv. KateďŹ iny z r. 1787.
í˘ľ CikhĂĄj V mĂstĂť stĂĄvala sklĂĄďŹ skĂĄ huĂˆ, zaloĂ?enĂĄ v 17. stol. Dochovala se kruhovĂĄ zvoniĂŁka (1861) s lid. plastikou. Za 2. svĂťt. vĂĄlky byl CikhĂĄj jednĂm ze stďŹ edisek partyzĂĄnskĂŠho odboje, ĂŁinnost brigĂĄdy Mistr Jan Hus pďŹ ipomĂnĂĄ pamĂĄtnĂk na kraji obce. VychĂĄzĂ odtud NS na í˘ł ĂŽĂ KOVU HORU (810 m), po nĂĂ? se mĂ›Ă?eme vypravit ke í˘´ StďŹ ĂbrnĂŠ studĂĄnce, jednomu z pramenĂ› Svratky.
í˘ľ
í˘˛ KameniĂŁky Obec, naz˘vanou dďŹ Ăve KameniĂŁka nebo Rychlova Kamenice, proslavil malĂďŹ A. SlavĂĂŁek, jehoĂ? pobyt pďŹ ipomĂnĂĄ pamĂťtnĂ deska na domku ĂŁp. 8. Zachovalo se nĂťkolik dďŹ evĂť-
Kostel Nejsv. Trojice v KameniĂŁkĂĄch 118