V
R
K
Y
KARMELITSKÁ 9 / KARMELITSKÁ 15 / TRŽIŠTĚ 11 / TRŽIŠTĚ 13 / NERUDOVA 45 / VLAŠSKÁ 15 / ŠPORKOVA 14 / THUNOVSKÁ 10 / SNĚMOVNÍ 7 / SNĚMOVNÍ 15 / MOSTECKÁ 20 / MOSTECKÁ 21 / MOSTECKÁ 3 / SASKÁ 3 / MÍŠEŇSKÁ 3
PROG RAM 2017
D
M A L
S K É N A S T R 8/5 2 — 7 2 9h 12—1
MALOSTRANSKÉ DVORKY 27 — 28/5 12 — 19h Nekrásnější místa jsou neviditelná. Lidé znají a milují město jakožto fasády budov. Za oněmi fasádami se ale skrývají zákoutí, kam se jen tak nedostanete. A ty vám chceme ukázat. Pomoci nahlédnout do míst, která znáte, chodíte kolem nich, ale do jejichž podstaty a útrob se vám zatím proniknout nepodařilo. Kromě zážitku genia loci těchto často nepřístupných míst si budete moci vyslechnout několik českých básníků a muzikantů vážné hudby a nechat se okouzlit uměleckými díly a instalacemi výtvarníků reagujících na konkrétní tajemná zákoutí srdce Prahy. Malostranské dvorky navazují na stejnojmennou akci z roku 1981, během které sochaři K. Gebauer, Č. Suška, M. Jetelová a další vystavili svá díla na dvorcích na Malé Straně. Tradici ctíme, a tak se například K. Gebauer bude účastnit také letošní akce. Brožura, kterou právě držíte v ruce, vás provede oněmi dvorky. Vyjděte si na procházku po zákoutích, nechte se unést, poznejte místa, která vám zatím zůstávala skryta. Ondřej Kobza pražský kavárník a hlavní organizátor festivalu
Královská zahrada U Prašného mostu
Lumbeho zahrada
Horní Jelení příkop
Dolní Jelení příkop
ká ářs Vik
ská Jiř náměstí U Svatého Jiří
é lat
UZ
Sněmovní 7 09
Zám
ecké
du
ra Ke H
Úvoz
scho
dy
Nerudova
Nerudova
Malostranské náměstí
ko va
k
Šporkova 14 07
še vr
or
ký
ns
Šp
Břetislavova
Vlašská
á šsk
Vla
Thunovská
Já
Nerudova 45 05 Jánská
Thunovská 10 08
Tomášská
Hradčanské náměstí
Sněmovní
Sněmovní 15 10
06
04 Tržiště 13
Vlašská15
12
Tržiš tě
Mostecká 21
03
Tržiště 11
Karmelitská 15
01 Karmelitská 9
Seminářská zahrada
Hellichova
ská
02
litán Karme
Pro
ko p
s
wa rd a
Be ne še
Chotkova ši Na Opy hody
U
Ko sá rko vo
Ná
bř ež í
ná bř ež í
Ed
v Kláro
ecké sc
m Staré zá
é zn le že
ně
tud és
ká
sk á
Valdštejnské náměstí
y vk lá
ns tej ldš Va
Le te n
Mán
iná sem ho UL uži
cké
Josefská
Mostecká 20 Dražického 11 náměstí Mos teck á
Cihelná
ře
esův
á Míšensk 15 Míšeňská 3
13 Mostecká 3
Na Kampě
Velkopřevorské náměstí
Hroznová
Láze ňská
ská
Saská 14 Saská 3
hm U So vov ýc
Nosticova
idská Nebov Hellichova
lýnů
Maltézské náměstí
Kampa
Karlův m
ost
mos t
Nedílnou součástí Malostranských dvorků 2017 jsou samotné instalace a intervence výtvarných umělců. Nejenže tak navazujeme na slavný projekt z roku 1981, zároveň tím rádi dáme možnost vidět a vnímat nádvoří v jiných souvislostech. Proměna perspektivy je ostatně mnohdy to nejlepší, co můžeme zkusit. Na 15 dvorcích můžete vidět díla těchto umělců: Prof. Kurt Gebauer Studoval na Střední škole uměleckých řemesel v Brně (1955 – 1956), Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích (1956 – 1959), a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vincence Makovského a Karla Lidického. V roce 1965 absolvoval stáž u profesora Otto Herberta Hajka ve Stuttgartu (Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart). V roce 1972 pak u profesora Césara Baldacciniho. Jako sochař ve svobodném povolání pracuje od roku 1969. V roce 1990 byl jmenován docentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1992 byl jmenován profesorem Ateliéru veškerého sochařství. Dnes je emeritním profesorem. Je členem Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, zakládajícím členem Nová skupiny a skupiny Wlastenci – přátelé Penklubu.
MgA.,Bc. Jan Trejbal Pedagog, urbanista, konceptualista. Nejprve vystudoval obor Glass and Free-form design na FA ČVUT a následně pokračoval na AVU v Praze, kde ukotvil svůj zájem do inter-disciplinárních souvislostí mezi uměleckým a přírodovědným pohledem na svět. Výsledkem tohoto procesu bylo založení (od roku 2011) platformy
Neolokator.cz, která se orientuje na tvorbu studií a dlouhodobě podporuje regionální rozvoj. Ve svém odborném vědeckém zaměření se soustředí na možnosti identifikace potenciálů, které mohou sloužit například jako územně-analytické podklady pro místní samosprávy a místní aktéry. Je zakladatelem úspěšného předmětu “Topologie tvorby kulturní krajiny” na AVU v Praze, a aktuálně vyučuje na VŠUP Praha předmět “Veřejný prostor” profesora Kurta Gebauera, kde zodpovídá za exkurzní část.
MgA. Birgitt Fischer Fischer se narodila v německém Offenburgu, v roce 2014 absolvovala magisterské studium na AVU v Praze v ateliéru profesora Milana Knížáka. Ve svých geometrických, živě barevných obrazech, působících téměř jako komiksy, se opakovaně zabývá vnějším světem, prostředím, jež ji obklopuje, a hledáním vlastní identity. Jako základ prací jí slouží různé druhy optických rastrů, v nichž vidí možný způsob zachycování reality. Prostřednictvím základních geometrických tvarů vytváří nové znaky a symboly, jež skládá jako stavebnice a leporela, částečně je doplňuje textem. Zobrazuje také sebe sama v autoportrétech, vybavených ironií a jemným humorem. Obrazy jsou realizovány v sériích, s náměty v jižním Německu i z pobytu v České republice, a dává v nich nahlédnout do svého autentického způsobu myšlení
MgA. Eliška Perglerová Sochařka, intermediální umělkyně se narodila v roce 1987 v Praze. Studovala (2008 – 2014) na Akademii výtvarných umění v Praze (škola J. Zeithammla, škola J. Příhody) a v roce 2012 na Taipei National University of The Arts na Taiwanu.
MgA. Kateřina Pazourková Před rokem ukončila ateliér Architektura 4 na UMPRUM. V diplomové práci se věnovala Pražské památkové rezervaci, životem za onou uliční kulisou, prostupnosti struktury zástavby a uzavřenosti vnitřního města. Věnuje se práci se světlem, odrazy, výhledy.
Radka Bodzevič Doubravová Narozena v Šumperku. Diplomantka u profesora Vladimíra Kokolii na AVU Praha. Její práce je inspirována mezilidskými situacemi a podmínkami, postavou, identitou v umění, tělem, kůží, hlínou, společností. Kontextem tohoto druhu práce by mohlo být politické umění, tělesné umění, středověké ikony, fresky, identita v umění, psychologie (Rorschachovy testy, gestald), sociologie (hierarchie, pravidla, sociální teplo).
MgA. Ilona Janáčková Roku 2007 zahájila své studium na Akademii výtvarných umění v Praze u pana profesora Miloše Šejna v Ateliéru konceptuální tvorby, kde studovala tři roky. Vedení a umělecká tvorba Miloše Šejna ji v mnohém silně inspirovala a ovlivnila její tvorbu. V roce 2011 nastoupila na stáž do ateliéru Nových médií II. k doc. Anně Daučíkové a roku 2012 odcestovala do Holandska na tříměsíční studijní stáž na Royal Academy of Art in The Hague. Ve svých výpovědích nepřevládá pouze jedno jediné médium, ale vždy se snaží různými prostředky přizpůsobit obsahu. Po stáži v Holandsku však cítila potřebu prohloubit svou tvorbu spojenou s přírodou.
PhDr. Petra Švecová Studentka Akademie výtvarných umění v Praze, ateliéru grafika 2 u profesora
Vladimíra Kokolii (absolvovala stáže – 2016 Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech, 2016 – 2017 ateliér malba 2 doc. Vladimíra Skrepla). Absolvovala mediální studia FSV UK a studovala fotografii na FAMU. Ve své tvorbě pracuje převážně s malbou a videem, mnohdy ovšem i s instalacemi.
MgA. Lenka Hotmarová Absolventka Katedry scénografie na DAMU u profesora MgA. Jana Duška a ateliéru Intermédií u doc. MgA. Mileny Dopitové na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. V současné době se věnuje mimo jiné filmové a divadelní scénografii. Ve volné tvorbě vytváří převážně hravé interaktivní objekty.
Viktor Fuček Narozen 1977 v Komárně. V současné době působí v Bratislavě na Slovensku. Absolvent AVU v Praze a Architektury na TU Bratislava. Zaměřuje se na celou oblast umění vizualizace. V centru jeho zájmu stojí člověk jako hlavní bod, kolem kterého se točí celá historie umění.
Karel Kunc Narodil se 1987 ve Dvoře Králové nad Labem. Absolvoval SPŠSK Hořice – kamenosochařství a AVU Praha interdisciplinární ateliér Jiřího Příhody. Snaží se žít životem cestou žité poezie. Živý se jako výtvarný a enviromentální pedagog. Žije a působí v Praze. V letošních Malostranských dvorcích představí první akci dlouho připravovaného projektu Narozeniny Karla Kunce, ve kterém bude vizuálními experimenty vytvářet drobné autorské designové cykly.
01
KARMELITSKÁ 9
KONCERT
KOSTEL PANNY MARIE VÍTĚZNÉ
Sobota 27. května, 14.00, 15.00, 16.00 hodin
Dvorek kláštera Pražského Jezulátka najdete mezi malostranským kostelem Panny Marie Vítězné, kde je uchovávána celosvětově známá soška Pražského Jezulátka, a přilehlým klášterem bosých karmelitánů ze 17. století. Kostel Pražského Jezulátka je místem setkávání lidí z celého světa. Kromě komunity bosých karmelitánů, která zde od 90. tých let 20. století po dvousetleté odmlce opět žije a působí, se v kostele a přilehlých prostorách kláštera pravidelně setkává několik různojazyčných společenství lidí žijících v Praze. Konají se tu akce pro širokou veřejnost – přednáškový cyklus Člověk v dialogu či programy pro školy. Cesta na dvorek vede kostelem s barokní výzdobou i novým liturgickým vybavením od Otmara Olivy, skrze běžně nepřístupné prostory kláštera a nabídne vám výjimečný pohled na barokní kostel, ze kterého z ulice známe jen průčelí.
Otevřeno jen v sobotu 27. května, od 12.00 do 17.00 hodin, vchod na zahradu kláštera přes kostel.
Hana Hrachovinová (harfa) je absolventkou Hany Müllerové a Jany Bouškové, členka orchestru Národního divadla Brno. Věnuje se soudobé hudbě, premiérovala skladby Lukáše Matouška, Lukáše Hurníka, Jaroslava Pelikána a Martina Klusáka, je členkou improvizační skupiny Topos kolektiv.
02
KARMELITSKÁ 15
Neautorské čtení
MĚŠŤANSKÝ DŮM U RAMHOFSKÝCH
Neděle 28. května, 14.00, 15.00, 16.00 hodin
Nárožní třípatrový dům tvoří svým průčelím severní pohledovou kulisu sousednímu kostelu P. Marie Vítězné. Trojkřídlý objekt s klasicistní fasádou se otevírá k bývalé klášterní zahradě. Ve sklepení se nacházejí fragmenty přemyslovské fortifikace, při uliční zdi pak gotický kamenný sklep. První doložená zpráva o domu pochází teprve z roku 1581. Při západní hranici sousedil s farním hřbitovem a ze severu s městským špitálem. Roku 1794 najdeme dům na vyobrazení F a F. Hegerů zachycen jako rozsáhlé třípatrové, ještě renesanční dílo s nevelkými barokními úpravami. Roku 1821 došlo k zásadním klasicistním stavebním úpravám podle návrhu K. Pollaka, jejíž podoba se zachovala dodnes. Další úpravy proběhly v letech 1848, 1886. Objekt je kulturní památka.
Karel Pecka: „Je to přijatelné…“ (čtení z textů Karla Pecky). „A tobě se zdá, že se časy změnily do temnějších barev?“ Neautorské čtení z díla autora, který nikdy nenapsal nic, co nechtěl, co si nemyslel, za co by se museli on a česká literatura stydět. Karel Pecka (1928 – 1997) je znám především jako autor románů a povídek z prostředí komunistických lágrů, kde strávil deset let života, ale jeho dílo je tematicky i žánrově mnohem obsáhlejší. Pásmo sestavené z povídek (Malostranské humoresky, Svůdnost černé barvy), románů (Veliký slunovrat, Štěpení), publicistických textů (samizdatový měsíčník Obsah, exilový časopis K–231 a další) a vzpomínek (Jan Lukeš: Hry doopravdy) představuje Peckovo dílo, ve kterém se pokusil překročit post-vězeňské trauma a zobrazil proměnlivost doby od konce šedesátých do počátku devadesátých let. V úvodní přednášce Karla Pecku a jeho dílo přiblíží Markéta Kořená, pásmo z textů přečtou členové Spolku Dobrá čeština.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
03
TRŽIŠTĚ 11
Autorské čtení
DŮM VELKÝ VŮZ
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
Na přestavbě domu čp. 367 se podílel Ignác Alois Jan Nepomuk Palliardi a pražský stavitel Jan Zobel, který také přestavěl dům U Hybernů. Kmotrem Palliardiho se stal jeden z nejznámějších barokních architektů, Kilián Ignác Dienzenhofer. Rodina Palliardiů přišla do Čech z Itálie. Žila v Praze několik generací, nejčastěji na Malé Straně, kde Ignác Alois Palliardi navrhl tři domy a podílel se i na jiných stavbách.
Vít Slíva (1951) je básník. Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně. Jeho básnická tvorba je ovlivněna obdivem k dílu Vladimíra Holana. Kolem Víta Slívy se v průběhu 80. let zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola. Robert Fajkus (1967) je básník. Narodil se v Jindřichově Hradci. Patří k okruhu brněnské Královopolské skupiny. Vystudoval všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě v Brně, pracuje jako obvodní lékař. Nepravidelně spolupracuje s literárně-estetickým magazínem Weles. Koncert Neděle 28. května, 14.00 a 15.00 hodin
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Roman Hranička a Judita Škodová jsou duo ve složení housle a violon cello. Kolegové z komorního souboru Quasi trio a orchestru PKF Prague Philharmonia. Roman se mimo jiné věnuje soudobé hudbě ve smyčcovém kvartetu FAMA Q. Judita je absolventkou roční stáže na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse v Paříži, ve volném čase se věnuje zpěvu jazzových písní a chansónů a hře na klavír.
04
TRŽIŠTĚ 13
Výstava
VRATISLAVSKÝ PALÁC
Jan Honsa: Ze staré Prahy V roce 1917, tedy právě před sto lety, dokončil malíř Jan Honsa své nejrozsáhlejší dílo: cyklus více než dvou set mimořádně krásných perokreseb, jemuž dal název Ze staré Prahy. Zachytil v něm Prahu takovou, jaká jen několik let poté z velké části zanikla – svět pavlačových dvorků, postupně mizející periferie a zbytků přírody. Jeho kresby Malé Strany, Starého Města, Stromovky, starého Podskalí či Petrské čtvrti po celý květen vůbec poprvé v historii představuje Nadace uměleckých sbírek. Po celou dobu budou zpřístupněny také terasovité zahrady.
Vratislavský palác, pojmenován dle šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, je dvoupatrový barokní palác s klasicistní fasádou a s terasovitou zahradou a salou terrenou v zadní části objektu. V letech 1824 – 1834 byl palác klasicistně přestavěn a dostal také dnešní fasádu, majitelé jej ale neužívali. V letech 1861 – 1876 zde sídlilo Malostranské gymnázium a v 90.letech byl celý objekt důkladně opraven.
Koncert Neděle 28. května, 16.00, 17.00 hodin Roman Hranička a Judita Škodová jsou duo ve složení housle a violoncello. Kolegové z komorního souboru Quasi trio (ještě společně s klavíristkou Kateřinou Ochmanovou) a orchestru PKF Prague Philharmonia. Roman se mimo jiné věnuje soudobé hudbě ve smyčcovém kvartetu FAMA Q. Judita je absolventkou roční stáže na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse v Paříži, ve volném čase se věnuje zpěvu jazzových písní a chansónů a hře na klavír.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
05
NERUDOVA 45
Autorské čtení
DŮM U HLUBOKÉHO SKLEPA
Sobota 27. května, 17.00 a 18.00 hodin
Nejstarší stavební historii domu připomíná nepochybně gotický sklep podél západní hranice parcely, z něhož se původně vystupovalo přímo na ulici. Suterénu zřejmě odpovídala hloubkově orientovaná středověká budova s volným bočním průjezdem k dolnímu dvorku. V domě bydlel a r.1721 zemřel významný barokní sochař Jan Oldřich Mayer.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Jiří Krchovský (1960) je básník žijící v Praze a Brně. Krchovského groteskní, rýmovaná a pečlivě rytmizovaná poezie se navrací k tradici české dekadence, jejímiž konstantními symboly jsou smrt, bolest a zmar zahalené do dusivého alkoholicko-erotického oparu.
06
VLAŠSKÁ 15
Autorské čtení
U OTČENÁŠE
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
Dnešní dům čp. 349 stojí na středověkých základech. Objekt byl během 16. století hned dvakrát přestavěn, následně zásadní přestavbou prošel v roce 1814. Úprava fasády pochází z roku 1872. Hodnotná stavba zde vznikla až na přelomu 16. a 17. století. Za třicetileté války dům zpustošen. Kolem roku proběhla 1663 přestavba zednickým mistrem W. Oppenreiderem (již na tři patra), dům měl palácový charawkter. Do roku 1814 proběhly úpravy pro nájemní účely, v roce 1847 pak oprava a přístavba dvorního křídla, roku 1872 následně úpravy v hlavní budově a vytvoření fasády. Část kleneb přízemí je renesanční. Ve východním křídle najdete raně barokní klenby. Pod hlavní budovou se pak nachází sklep středověkého a renesančního původu. V polovině 18. století koupil dům „U Otčenáše“ (čp. 349–III) ve Vlašské ulici 15 v Praze hrabě Filip Nerius (Neri) a hrabě Krakowský z Kolowrat. Hrabě byl podnikavý a ekonomicky velmi úspěšný. Byl komoří a skutečný tajný rada, viceprezident české komory, nejvyšší sudí zemský, nejvyšší purkrabí, Rytíř řádu Zlatého rouna.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Eva Bartoňová Veselá je autorkou textů básnických, prozaických a esejistických, fotografka, novinářka, překladatelka. V roce 2012 získala Cenu Jamese Ragana za anglicky psanou poezii. Petr Stančík (1968) je básník, prozaik, dramatik. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou. Vysokoškolská studia na pedagogické fakultě ani na DAMU nedokončil. Pracoval jako učitel a posléze televizní režisér na volné noze. Od roku 1995 se živí jako reklamní textař. Držitel ceny Magnesia Litera za prózu. Žije v Praze. Autorské čtení Neděle 28. května, 16.00 a 17.00 hodin Druhá část čtení Evy Bartoňové Veselé.
07
ŠPORKOVA 14
Koncert
ITALSKÝ KULTURNÍ INSTITUT
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
Šporkův palác nebo také Piccolominiovský palác či U dvou zlatých lvů je památka nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Šporkova 321/12. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. V 17. století vznikl palác přestavbou původní renesanční novostavbwy a vlastnilo jej několik šlechtických rodů. Patřili mezi ně např. Piccolominiové, hrabata ze Saurau či Martinicové. V 18. století palác krátce náležel Janu Karlu Šporkovi, po kterém se dodnes jmenuje. Ve druhé polovině 17. století byl palác raně barokně přestavěn pod vedením Santini de Bossiho. V letech 1723 – 1726 proběhla vrcholně barokní přestavba a poté po roce 1783 pozdně barokní. Palác získala Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského již v roce 1852 a využívá jej dodnes. V letech 1992 – 1996 pak proběhla celková rekonstrukce paláce.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Vilém Vlček, hráč na violoncello, student hudebního gymnázia v Praze ve třídě Mirko a Martina Škampy, jeden z nejtalentovanějších hudebníků své generace. V roce 2014 vystoupil v Rudolfinu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Je členem švýcarského LGT Young Soloists string ensemble.
08
THUNOVSKÁ 10
Autorské čtení
Dům U Zlatého stromu
Sobota 27. května 16.00 a 17.00 hodin
Renesanční dům pocházející z poloviny 16. století byl barokně upraven koncem 17. a v 1. polovině 18. století. Architektonicky hodnotný objekt s dochovanými barokními arkádami ve dvoře zachovává ve své hmotě renesanční zdivo. Gotické sklepy jsou dokladem středověké zástavby. Památková hodnota domu spočívá v jeho zachovalých historických konstrukcích. O domě U zlatého stromu (zvaný též Valtrovský) je první zpráva až z r. 1459. Po Bílé hoře propadl konfiskaci, v 60. letech 17. stol. jej získali jezuité a zřídili zde provizorní faru a školu. R. 1694 si vedle postavili novou faru a dům U zlatého stromu prodali. R. 1699 byly oba domy opět spojeny a od r. 1706 v celé budově fungovala farní škola, od r. 1776 pak státní škola. V 1. desetiletí 19. století byl dům z původní školy adaptován na byty. Od roku 2002 do své smrti 2005 v domě žil fotograf Stanislav Tůma.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Michal Šanda (1965) je český básník, prozaik a dramatik. Narodil se u sv. Apolináře, dětství prožil na pražském Smíchově. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy vystřídal řadu zaměstnání, od roku 1991 je zaměstnán jako archivář v Institutu umění - Divadelním ústavu. Věnuje se i ediční práci a kulturní publicistice, je šéfredaktorem časopisu Dobrá adresa. Jakub Chrobák (1974) se narodil ve Vsetíně. Vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a na téže fakultě obhájil doktorský titul. Věnuje se i recenzní a ediční činnosti. Patří k zakládajícím členům časopisu Texty, jehož je redaktorem. Žije v Ostravě. Působí jako odborný asistent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě.
09
SNĚMOVNÍ 7 Malý Černínský palác První zmínka o domě je z roku 1407. Přestavba domu je z roku 1712. Autorem domu je barokní architekt František Maxmilián Kaňka. Do svých posledních dní v listopadu 1969 zde bydlel filmový režisér a scénárista Václav Krška. Režisérova hospodyně potom přenechala byt herci Eduardu Cupákovi, který zde žil do své smrti do roku 1996. V současnosti zde žiji Kateřina Jaques a Martin Bursík a sídlí zde nezisková organizace Post Bellum.
Komiksová výstava Post Bellum Ještě jsme ve válce. Třináct špičkových českých a slovenských výtvarníků. Třináct komiksů nakreslených podle vyprávění třinácti skutečných lidí. Třináct strhujících příběhů z válečné fronty, koncentračních táborů, komunistických kriminálů i prostředí Státní bezpečnosti. Komiksové příběhy zobrazené na panelech výstavy Ještě jsme ve válce – Příběhy 20. století vycházejí ze skutečných osudů lidí, jejichž vyprávění zaznamenali dokumentaristé Post Bellum v rozmezí let 2001 – 2011. Post Bellum je nezisková organizace, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Koncert Neděle 28. května, 16.00 a 17.00 hodin Jan Pěruška hraje na housle, se narodil v Praze do rodiny hudebníků, v současnosti studuje ve druhém ročníku na pražské HAMU ve třídě Prof. Ivana Štrause. V roce 2014 se stal členem Orchestru mladých Evropské unie (EUYO), kde hrál např. pod vedením Vladimira Ashkenazyho či Vasily Petrenka.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
10
SNĚMOVNÍ 15
Autorské čtení
Nejstarší zmínka o domě je již z roku 1397, držel jej Kameník Mikuláš. Roku 1411 je dům situován pod hradem u hřbitova a kostelíka sv. Michala. Koupil jej pokrývač Bohuslav,řečený HONEK. Roku 1420 byl dům počátkem husitských válek vypálen, jako téměř celé Menší město pražské. Roku 1813 v zahradě zřízen gloriet a k němu schodiště. Dům má další bohatou historickou hodnotu.
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin Petr Borkovec (1970) je překladatel a básník, držitel Ceny Jiřího Ortena (1995) či německé Ceny Huberta Burdy (2001). Jeho básně vyšly ve většině evropských jazyků. Narodil se v Louňovicích pod Blaníkem. Živí se jako spisovatel a překladatel. Koncert Sobota 27. května, 14.00 a 15.00 hodin Vilém Vlček je hráč na violon cello, student hudebního gymnázia v Praze ve třídě Mirko a Martina Škampy, jeden z nejtalentovanějších hudebníků své generace. V roce 2014 vystoupil v Rudolfinu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Je členem švýcarského LGT Young Soloists string ensemble.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
11
MOSTECKÁ 20
Autorské čtení
DŮM U TŘÍ ZLATÝCH PRSTENŮ ROESEL CRAFT BEER & CAKE
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
Klasicistně přestavěný renesanční dům se zachovalým domovním znamením toho už zažil hodně. Rodině Roeselů patří, s vynucenou pauzou v období komunismu, od roku 1848 a jeho dvorek se dnes naštěstí nepodobá tomu, jak byl v restituci vrácen, protože to by si ho návštěvník moc užít nemohl. Zakopával by totiž o harampádí a spadla by mu na hlavu pavlač. Vnuk současného majitele se snaží přinést do domu normální společenský život pomocí hospodo-kavárny nesoucí rodinné jméno.
Radek Malý (1977) je básník, bohemista a překladatel, průkopník živé poezie a poezie pro děti. Držitel několika literárních ocenění včetně dvou Magnesií Liter. Narodil se v Olomouci, kde také žije. Koncert Neděle 28. května, 14.00 a 15.00 hodin Jan Pěruška hraje na housle, se narodil v Praze do rodiny hudebníků, v současnosti studuje ve druhém ročníku na pražské HAMU ve třídě Prof. Ivana Štrause. V roce 2014 se stal členem Orchestru mladých Evropské unie (EUYO), kde hrál např. pod vedením Vladimira Ashkenazyho či Vasily Petrenka. Výklad Sobota 27. května, 14.00 a 15.00 hodin Neděle 28. května, 16.00 a 17.00 hodin Něco málo o historii rohového domu, který už není na rohu a který vlastně není jeden, ale čtyři domy, zkusí povědět vnuk současného majitele.
Otevřeno v sobotu a neděli od 12.00 do 17.00 hodin.
12
MOSTECKÁ 21
Autorské čtení
LEGENDÁRNÍ KINO 64 U HRADEB
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
První zmínky o tomto místě pocházejí ze 14. století. Objekt postupně procházel proměnami od pozdní gotiky přes renesanční a barokní přestavby až po svou novodobou tvář z 20. století. Ve 30. letech minulého století získala parcelu dnešního objektu pojišťovna Koruna a oba domy, které na ní tehdy stály, nechala zbourat. Nové architektonické řešení z roku 1954 zachovávalo charakter původních dvou gotických domů se štíty a tím se architektura podřídila charakteru a měřítku ulice. Uvnitř bylo vytvořeno nádvoří. Interiéry návrh pojal v tzv. bruselském stylu. Stavba byla dokončena v roce 1964 a stala se domovem již výše zmíněného kina. Jakmile opustíte rušnou Mosteckou ulici a projdete pasáží, ocitnete se na malém vydlážděném čtvercovém nádvoří. Jeho dominantu tvoří socha Malá tanečnice z roku 1960 od sochaře Jana Hány, která je umístěna ve středu nízké kruhové kašny uprostřed nádvoří. Vejdete pasáží na nádvoří s bílou kašnou a kolem schodů kina 64 U HRADEB po levé straně přijdete na proslulý malostranský dvorek s legendárními hradbami. Z tohoto dvorku je vidět i malostranská obranná věž , kde se natáčel slavný film Kolja.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Pavel Kukal (1961) je básník a spoluzakladatel Skupiny XXVI. Absolvoval Střední zahradnickou a vinařskou školu v Mělníku, v současné době pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě. Žije v Praze.
13
MOSTECKÁ 3
Koncert
SASKÝ DŮM
Neděle 28. května, 14.00, 15.00,16.00 a 17.00 hodin
Saský dům původně Vlašský dvorec, spojuje prvky gotické, renesanční a klasicistní architektury a je jedním z nejstarších domů palácového typu v Praze ze 14. století. V letech 1356 – 1407 sloužil dům jako palác saských vévodů. V místě, kde dnes stojí Saský dům, stával celý komplex několika domů, zvaný Saský dvůr. Název pochází ještě z doby gotického vzhledu domu, od saských vévodů, konkrétně Rudolfa I., jemuž jako dědičný majetek domy věnoval císař Karel IV. Sasové dům vlastnili do roku 1409. Fasáda středověkého paláce, odkryta při poslední obnově v roce 1959, je zčásti zachována v obvodové zdi domů. Objekt byl renesančně přestavěn za Trčků z Lípy po roce 1580. Z té doby také pochází pozoruhodný portál. Při klasicistní přestavbě arch. Josefa Kaury v letech 1826 až 1828 byly sneseny renesanční štíty a nahrazeny novým patrem. V 19. století zde byla kavárna U Steiniců, středisko českého národního života. V letech 1898 – 1932 zde pak provozoval knihkupectví a papírnictví první český filmový herec a kabaretiér, Josef Šváb-Malostranský.
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Mariana Jouzová a Karolina Vocelová, duo harfa a hoboj, jsou dvě studentky 5. ročníku Pražské konzervatoře. Mariana se dubnu se umístila na 2. místě v soutěži Pražská harfa. Karolina se kromě hry na hoboj věnuje také hře na anglický roh. Výstava, prohlídka, projekce Galerie Pavilon. Komorní výstavní prostor založený roku 2008 pro první výstavní zkušenosti studentů Akademie výtvarných umění v Praze. Od roku 2011 funguje jako galerie pro jednovečerní události Situace. Sobota 27. května 14.00 a 16.00 hodin Představení historie galerie Pavilon - provede organizátor galerie Jan Pfeiffer. Sobota 27. května Neděle 28. května Promítání dokumentu internetové televize Artyčok. Vzpomínka Na dvoře Saského dvora se v rámci Malostranských dvorků v roce 1981 odehrála intervence výtvarnice Jarky Janíčkové, která bude na tomto místě připomenuta.
14
SASKÁ 3
Koncert
MUZEUM KARLA ZEMANA
Sobota 27. května, 14.00 a 15.00 hodin
Muzeum Karla Zemana sídlí na Saském dvoře u Karlova mostu a představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Výstava mapuje Zemanovu tvorbu od prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po díla z jeho posledního tvůrčího období. Podstatná část expozice je pak věnována jeho nejzásadnějším filmům – Cestě do pravěku, Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi. Muzeum je unikátní svým hravým pojetím – nabízí vám možnost se zapojit a vyzkoušet si na vlastních fotoaparátech a videokamerách trikové postupy, které Karel Zeman ve svých filmech používal. Vstup do muzea v rámci akce Malostranské dvorky (12.00 – 19.00 hodin) je 99 Kč na osobu bez ohledu na věk. Během akce se můžete vyfotit v tricích Karla Zemana, vytvořit si dokreslovačku s prehistorickými zvířaty, pochutnat si na nejlepší italské zmrzlině v Praze z cukrárny Créme de la Créme nebo se občerstvit vínem a limonádou
Otevřeno po celou dobu festivalu.
Krátké árie zazpívá operní pěvkyně Barbara Slezáková z terasy svého bytu. Autorské čtení Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin Čtení na pramici v zátoce. Ivan Motýl (1967) je básník, publicista, redaktor časopisu Týden, amatérský historik a historický amatér, piják piva a starý žvanil. Samozvaný kurátor galerie Červený kostel v Hlučíně (s manželkou Elli Tiliu), příležitostný recitátor (Česko jedna báseň, Potulný dělník atd.) a dopisovatel roztodivných plátků. Koncert na laguně Neděle 28. května, 14.00,15.00, 16.00 a 17.00 hodin Kalabis Quintet, dechové kvinteto, které bylo založeno studentkami Akademie múzických umění v Praze v roce 2012 pod pedagogickým vedením Štěpána Koutníka. V říjnu 2014 získalo 1. cenu a titul laureáta na soutěži Karla Ditterse z Dittersdorfu ve Vidnavě, jedním z největších úspěchů je 3. cena a titul laureáta na mezinárodní soutěži Concours International de Quintette à vent v Marseille v únoru 2015.
15
MÍŠEŇSKÁ 3
Autorské čtení
U KRÁLOVNY VČEL
Sobota 27. května, 16.00 a 17.00 hodin
Barokní novostavba domu “U včelí královny” z let 1708 – 1710, klasicistní úpravy proběhly v 1. čtvrtině 19. stol. Dům byl postaven na jedné z parcel na místě bývalé Thunovské zahrady v nově vyměřené Míšeňské ul. v letech 1708 – 1710. Podle visitačních tabel bylo dvorní křídlo ještě r. 1726 ve stavbě, dům byl tehdy již dvoupatrový. V polovině 18. stol. přešel do majetku kominické rodiny Demartini. V 1. čtvrtině 19. stol. byla hlavní budova rozšířena o dvorní trakt, zřízeny klasicistní pavlače a přistavěno západní dvorní křídlo. V souvislosti s manufakturou rodiny Demartini byl dům kolem poloviny 19. stol. propojen se sousedními objekty čp. 72/III a čp. 73/III. Jde o řadový dvoupatrový dům, zastřešený sedlovou střechou. Hladkou fasádu člení ploché patrové římsy a průběžná parapetní římsa v přízemí a 1. p. nároží domu zpevňuje kvádrová rustika. Střední osu přízemí prolamuje segmentově zaklenutý pískovcový portál průjezdu, s patníky a zvýrazněnými klenáky; v podloženém středovém klenáku je erb s korunkou a monogram AG, po jeho obou stranách v archivoltě letopočet 1710 a nápis ve volném překladu: Stavíme si pevnosti, kde jsme jen dočasní hosté. Kde budeme na věčnost stavíme málo. Rodina Demartini zde žije dodnes. Otevřeno po celou dobu festivalu.
Vojtěch Kučera (1975) vystudoval geografii na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1999 až 2003 působil jako šéfredaktor poetického časopisu Weles, který založil v roce 1996 společně s Bogdanem Trojakem. Od roku 2007 se podílí na organizaci a dramaturgii Literární soutěže Františka Halase v Kunštátu, určené mladým básníkům do 29 let věku.
Pořadatel festivalu Malostranské dvorky je spolek Piána na ulici, které rozmísťuje piána, šachy, Poetry Jukeboxy do veřejného prostoru českých i zahraničních měst a snaží se tak najít možnosti, jakými může jednotlivec proměnit charakter města, ve kterém žije. Projekt Piána na ulici vede pražský kavárník a kulturní aktivista Ondřej Kobza a kulturní manažerka a dramaturgyně Michaela Hečková. Vedle oživování veřejného prostoru se společně zaměřují také na dočasné intervence a jednorázové kulturní akce, jako například uspořádání netradičního koncertu na Hlavním nádraží v Praze či na poště v Jindřišské ulici. Akce je pořádána díky laskavé podpoře MČ Praha 1. Neodmyslitelným spolupořadatelem akce je Spolek občanů a přátel Malé Strany a Hradčan. (www.sopmsh.estranky.cz) Výchozím orientačním bodem a festivalovým infocentrem je Malostranské náměstí. Právě tam si můžete mimo jiné vyzvednout festivalové mapy.
Více informací, sledujte nás na Facebooku: Malostranské dvorky
Iniciátor a autor projektu: Ondřej Kobza Kurátor hudební části: Tomáš Jamník (projekt Vážný zájem) Kurátor výtvarné části: Jan Trejbal Kurátor literární části: Bogdan Trojak Grafický koncept: Václav Štojdl (whatslove.studio) Tisk: Petr Vymětal (amostypo.cz) Fotografie 01 – 15: Lenka Grabicová (lenkagrabicova.com) Produkce: Zuzana Skulová
www.piananaulici.cz
Více informací, sledujte nás na Facebooku: Malostranské dvorky
www.piananaulici.cz