AKREDITACE Na celou dobu festivalu za cenu 450 Kč Na dva dny (sobota-neděle) za 350 Kč Studenti, ZTP a členové filmových klubů mají nárok na slevu 100 Kč v případě celofestivalové akreditace (tj. 300 Kč v předprodeji / 350 Kč na místě) a 50 Kč na dvoudenní akreditaci (tj. 250 Kč v předprodeji / 300 Kč na místě). Pro uplatnění slevy na oba druhy akreditací je návštěvník povinen předložit příslušný slevový průkaz. Festivalová akreditace umožňuje návštěvníkovi vstup na všechny složky programu (kromě filmových projekcí i na umělecké performance a koncerty). Každý akreditovaný návštěvník získá od organizátora identifikační náramek, který mu bude připevněn na zápěstí. Jeho pomocí se na festivalu prokazuje při vstupu na projekce či další program. Náramek je nepřenosný a ztrátou či poškozením pozbývá pro jeho majitele platnost.
VSTUPENKY Návštěvník festivalu je povinen před každou částí programu předložit platnou vstupenku. Akreditovaní návštěvníci si mohou vstupenky na všechna filmová představení vyzvednout během celého festivalu zdarma (až do vyprodání konkrétní projekce). Ostatní návštěvníci si mohou jednotlivé vstupenky na konkrétní událost pořídit v cenové relaci 80 - 140 Kč (cena každého představení bude samostatně uvedena organizátory). Všechny vstupenky budou k dispozici na pokladně kina Jitřenka. V případě projekcí na v aule Gymnázia Ivana Olbrachta a dalšího programu v KC Golf budou k dispozici i 30 minut před začátkem programu ve vestibulu gymnázia nebo kulturního centra. V případě divácky exponovaných projekcí doporučujeme včasné pořízení vstupenky. Pokud si návštěvník vyzvedne vstupenku, ale rozhodne se projekce nezúčastnit, může ji vrátit, a umožnit tak dalším divákům navštívit film. Vstupenky nejsou na místo. Každý návštěvník si může zvolit sedadlo podle vlastního uvážení.
PARKOVÁNÍ Bezprostředně u vstupu do kina ani u gymnázia se nenachází parkoviště. Pokud do Semil zavítáte autem, využijte prosím dostupné parkovací plochy tak, abyste neomezili běžný dopravní provoz.
UBYTOVÁNÍ Návštěvníci Fokus Festu můžou využít festivalové ubytování v tělocvičně gymnázia s vlastním spacákem a karimatkou za cenu 50 Kč/noc. Případně můžou využít další možnosti pohodlnějšího ubytování, které jsou v Semilech k dispozici (Sportovní centrum, Hotel Obecní dům apod.).
JÍDLO A PITÍ Návštěvníkům je umožněno vnášet do prostoru kina, auly gymnázia a kulturního centra drobné občerstvení. Z hlediska bezpečnosti a ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům však žádáme, aby pití nebylo vnášeno ve skle a jídlo nepůsobilo během projekce rušivě (popcorn, chipsy apod.).
KOUŘENÍ Kouření je ve všech uzavřených prostorách přísně zakázáno a prosíme návštěvníky o důsledné dodržování tohoto zákazu. V případě koncertu na horní scéně KC Golf můžou kuřáci využít balkonovou plochu, kde budou připraveny popelníky.
OSVÍCENÍ Příběh proslulého autora hororových povídek Stephena Kinga začíná konkurzem na místo zimního správce hotelu Overlook. Po skončení ubytovací sezony se hotel stává takřka odříznutý od veškeré civilizace a právě odloučení uzavřeného hotelu je pro spisovatele Jacka Torrance (Jack Nicholson) ideální příležitostí věnovat se svojí připravované knize. Jack proto práci přijímá bez ohledu na bizarní incident jeho předchůdce, který tok dlouhou samotu neunesl, a jeho psychické rozpoložení vyústilo ve vyvraždění celé rodiny. Práce na knize však neplyne tak hladce, jak by si Torrance představoval a s postupujícími stádii jeho duševního rozkladu se čím dál tím víc zdá, jako by na vině byli právě jeho manželka se synem. Prvního filmového zpracování se Kingovo Osvícení dočkalo už v roce 1980, tedy tři roky po uvedení knihy. Jako námět pro svůj nový film si ho vyhlédl režisér Stanley Kubrick, pod jehož vedením se své filmové podoby dočkaly například Mechanický pomeranč nebo neméně kontroverzní Lolita. PÁTEK
22.00h KINOSÁL
OSVÍCENÍ
Kubrickova záliba v adaptování literárních předloh je však spojená se silnou autorskou invencí, když se Kubrick kromě samotné režie věnuje i přípravě scénáře často spojenou s poměrně významnými zásahy do vyprávění. Zřejmě právě z tohoto důvodu nebyl s konečnou podobou filmu Stephen King spokojen a dokonce se o něm vyjádřil jako o nejhorší adaptaci jeho knihy vůbec. Bez ohledu na Kingův názor je však Osvícení v současnosti už kultovním filmem a bývá dokonce označováno za jeden z nejděsivějších hororů všech dob. Především pro stísněnou atmosféru vytvořenou precizní kombinací dlouhých záběrů minimalistických interiérů hotelu a velkých celků exteriéru v doprovodu zneklidňujícího soundtracku je každé jeho zhlédnutí strhující. Petr Svárovský
USA | 1980 | Režie: Stanley Kubrick | 119 min | DVD
MECHANICKÝ POMERANČ O filmu Stanleyho Kubricka Mechanický pomeranč z roku 1971 se dá bezpečně prohlásit, že se dnes těší již kultovnímu statusu. Adaptaci antiutopicky laděného románu Anthonyho Burgesse provázela kontroverze od samotného uvedení, kdy v extrémních případech docházelo až k plošnému zákazu promítání a úplnému stažení z distribuce (jako např. ve Velké Británii, kde byl snímek vnímán jako potenciálně nabádající k násilným činům poté, co ho několik mladých delikventů označilo za zdroj inspirace pro svou kriminální aktivitu).
ztvárněním, kde řada organizovaně užívaných postupů vytváří nezaměnitelnou texturu díla. De facto každý záběr vyniká nebývale promyšlenou kompozicí či použitím barev a systematická práce s velikostí rámování či zrychlením a zpomalením vybraných sekvencí napomáhá vzniku specifické dynamiky a originálních kontrastů. I po více jak čtyřech dekádách tak zůstává snímek stejně tematicky znepokojivý jako vizuálně opojný. Tomáš Lebeda
Ač z dnešního pohledu není podoba ani míra zobrazeného násilí už zdaleka tak šokující, téma filmu, tak otázka možnosti volby jako nutného předpokladu pro konání dobra se zdá být stále stejně aktuální. Postava Alexe jako hlavního hrdiny a vypravěče snímku v jedné osobě je i dnes dokonale mrazivou reprezentací úděsnosti nemotivovaného zla a lichosti snahy o mechanické polepšení. Film je navíc i nadále schopný poutat diváckou pozornost svým precizním stylistickým SOBOTA
10.00h GYMNÁZIUM
MECHANICKÝ POMERANČ
USA | 1971 | Režie: Stanley Kubrick | 137 min | DVD
LOLITA Pokud se podíváme na tvorbu Stanleyho Kubricka, zjistíme, že se mu povedlo nenatočit žádný žánrově podobný snímek, protože právě s žánrovými konvencemi pracuje výrazně po svém. Jeho adaptace, ve své době značně šokujícího díla, je toho výborným důkazem. Lolitu, příběh Vladimira Nabokova o cestovateli ve středních letech posedlého mladičkou nymfou, není potřeba dalekosáhle představovat, jelikož postupem času se z knihy stalo kultovní dílo. Kubrick tak vypráví příběh čtyř postav, které navzájem ovlivňuje a řídí láska (nikoliv však k sobě samotným). Charlotte Hazeová (Shelley Winters) je zamilována do profesora Humberta Humberta (James Mason), ten se na první pohled v jejím domě zamiluje do mladé Dolores (Sue Lyon), která ale od svého dětství miluje pouze Clarea Quiltyho (Peter Sellers). Autor předlohy po dlouhých komplikacích ve fázi vývoje scénáře nakonec do značné míry spolupracoval s Kubrickem na výsledné podobě adaptace. I přes tuto spolupráci byl snímek kritikou značně SOBOTA
13.30h GYMNÁZIUM
LOLITA
odsouzen. Time napsal, že Lolita je „nejsmutnější a nejdůležitější ukázkou oběti současného bezohledného adaptování“, a časopisy Sight and Sound či Cahier du cinéma publikovaly značně negativní recenze. Kritika tenkrát totiž nebyla ochotna se oprostit od typického srovnávání filmu s novelou, jelikož adaptace značně opomíjí zobrazování neoprávněného a tajného sexu, což do jisté míry vychází ze snahy Kubricka dostat snímek přes cenzurní výbor. To se autorům nakonec povedlo, a tak je dnes Lolita i příkladem cenzurního uvolňování na počátku 60. let. Jakub Třešňák
USA | 1962 | Režie: Stanley Kubrick | 152 min | DVD
OLOVĚNÁ VESTA Do záplavy filmů věnujících se bolestné americké zkušenosti s válkou ve Vietnamu přispěl i toho času již velký režisérský formát: Stanley Kubrick. Téma Vietnamu už mělo za sebou nemálo významných autorů. Už byl natočený psychologický Lovec jelenů, který se soustředil zejména na vyrovnávání se s frontovou zkušeností. Anebo tu byla Apokalypsa, nadsazující konflikt až do metafyzických poloh a pojmenávající ho jako jeden velký pekelný blázinec. Jakkoliv ale přicházel Kubrick se svou Olověnou vestou už po první reakční vlně, stále jeho předposlední film přinášel k tématu jiný úhel pohledu. Pokud lze nějak charaterizovat Kubrickův přístup k látce, pak se jednoznačně nabízí jindy obvyklé sousloví: dvě strany téže mince. Olověná vesta totiž nabízí i vhled do mnohdy opomíjeného kontextu. První polovina filmu se s chirurgickou přesností věnuje tréninkovému drilu na cvičištích. V nich všechno podléhá příkazům, vše lidské musí být pečlivě demontováno a nakonec přikládáno do soukolí válečné mašinérie. Kubrick NEDĚLE
17.30h GYMNÁZIUM
OLOVĚNÁ VESTA
jde svými precizně vycentrovanými kompozicemi až na dřeň, zároveň ale dodává tématu satirický či přímo groteskní podtóny. Druhá polovina už je naturalistickým válečným snímkem, v němž není vše podřízeno strojovému drilu s pevně svázanými pravidly. Striktně formální uspořádání už nahrazuje rozvolněnější, přesto však stále režisérsky suverénní řád. Postavy se stávají plastičtějšími a jsou z nich cítit emoce. Kubrick ale ani v druhé polovině nešetří absurditou a nelogičností války. Právě ta rozhodnutí, jež vznikají pod vlivem emocí, se stávají těmi fatálními. Kubrickův pohled na válečný konflikt je tak značně relativizující. Směle tak lze říci, že je Olověná vesta jedním z nejzásadnějších filmů tematizujících válku jednak jako naprosto absurdní věc, která by ale bez ní nemohla existovat. Film, v němž tuhne úsměv na rtech a úplně lehounce přechází ve výraz šoku. Jaromír Franta
USA | 1987 | Režie: Stanley Kubrick | 116 min | DVD
BARRY LYNDON Historické výpravné drama režiséra Stanleyho Kubricka natočené podle satirického románu W. H. Thackeraye mapuje na osudu bezvýznamného šlechtice Redmonda Barryho (Ryan O’Neal) dobové poměry v hierarchizované společnosti 18. století. Ambiciózní Redmond ze všeho nejvíce touží po společenském uznání a neštítí se k jeho dosažení využít jakékoliv příležitosti. Poté, co je nucen okolnostmi opustit rodnou vlast, vystřídá řadu identit a díky výhodnému sňatku spolu s novým jménem získá Barry Lyndon i vytoužený status významné osobnosti. Jeho pozice na vrcholu je však postupem času stále vrtkavější a nevyhnutelně směřuje k tvrdému pádu. Podobně jako u protagonistů jiných Kubrickových snímků ani Barry Lyndon není postavou ke ztotožnění nebo obdivu. Díky rozporuplnému a nepředvídatelnému jednání prospěcháře Barryho si divák k postavě vytváří zřetelný odstup, kterým na něj podobně jako ironický vypravěč nahlíží. Vypravěčské postupy totiž odmítají zprostředkovat jeho vnitřní pochody NEDĚLE
14.00h KINOSÁL
BARRY LYNDON
a motivace. Právě nejistota toho, jak se v dané situaci antihrdina zachová, udržuje divákovu pozornost po celou tříhodinovou stopáž. A to i ve chvílích, kdy vypravěč odhalí už předem značnou část děje. Kubrick tak nechává Barryho s jistou samozřejmostí žít svým vlastním životem a nechává výhradně na divákovi, zda bude jeho činy odsuzovat nebo je obhajovat. Mistrovská režie Stanleyho Kubricka dělá ze snímku pomalu plynoucí opojnou audiovizuální podívanou, ze které vyzařuje neuvěřitelná autentičnost každého pečlivě koncipovaného záběru. Společně pak s brilantní kamerou snímající postavy v detailně navržených kostýmech a přirozeně osvětlených interiérech připomíná každá scéna rozpohybovaný dobový obraz. Film oceněný čtyřmi Oscary je klenotem v žánru historického filmu a jedním z nejlepších „Kubricků“. Marcel Hornych
USA | 1975 | Režie: Stanley Kubrick | 184 min | DVD
EYES WIDE SHUT Poslední režijní počin režiséra Stanleyho Kubricka Eyes wide shut (Spalující touha) z roku 1999 nás zavádí do dobře situované newyorské rodiny doktora Billa Harforda. V adventním čase se vydává s manželkou Alicí na večírek jednoho ze svých bohatých pacientů; události na něm vychýlí relativně spokojené manželství z rovnováhy. V reakci na ženino přiznání, že toužila po aféře s neznámým mužem, se Bill vydává na noční, sexuálně nabitou pouť New Yorkem, která otřese jeho etickými principy i představami o sociálním řádu.
místo horečnatého blouznění připomíná mnohem víc jeho klinicky pojatý výklad. Ačkoliv zápletka nabízí tajemné a lehce paranoidní podtóny, v důsledku máme co do činění spíš s Kubrickovým poněkud cynickým pohledem na instituci manželství. Párová existence totiž skýtá prostor spíš pro taktické manévrování mnohem víc než pro absolutní upřímnost; neboť ta může dvojici přivést do míst, odkud nebývá návratu. Šárka Gmiterková
Posmrtně uvedený Kubrickův film se nedočkal vřelého kritického přijetí; ostatně jeho dílo vždy provázely rozporuplné ohlasy. V případě Eyes Wide Shut však byla očekávání extrémně vybičovaná. Ostře sledovaný projekt obsadil do hlavní role tehdy nejsledovanější hvězdnou manželskou dvojici Toma Cruise a Nicole Kidmanovou a sliboval eroticky laděnou podívanou. Místo toho se diváci dočkali chladně odtažitého nocturna, které sice místy vypadá jako sen, jenže naPÁTEK
16.30h GYMNÁZIUM
EYES WIDE SHUT
USA | 1999 | Režie: Stanley Kubrick | 159 min | DVD
DOPROVODNÝ PROGRAM
9. 10. 2015 WIDE SHUT 16.30h EYES USA | 1999 | Režie: Stanley Kubrick
1 2 GYMNÁZIUM
FILMOVÁ 10.00h KRTEK ČSR | 1988 | Režie: Z
Jeanne Pommeau 18.30h Restaurování filmů v NFA
ČÍTÁRNA
P 10.00h MECHANICKÝ USA | 1971 | Režie:
z temnot + Neuvěřitelno 19.30h Příchozí ČR | 1921 | Režie: Jan S. Kolár
KINOSÁL
11.00h MALOVÁNÍ PRO
22.00h OSVÍCENÍ USA | 1980 | Režie: Stanley Kubrick
KINOSÁL
- HAPPY 11.30h MŇÁGA ČR | 1996 | Režie: Pe
ŠÁRKA GMITERK 12.30h Emancipace paní C
13.30h KARAMAZOVI ČR | 2008 | Režie: Pe 13.30h LOLITA USA | 1962 | Režie:
1/2 16.30h 8ITÁLIE | 1963 | Režie
16.30h RADIO IVO
V MN 19.00h ZTRACENI ČR | 2015 | Režie: Pe
FILM 22.00h POLSKI ČR / POLSKO | 2012
21.30h JOHUŠ MATUŠ 22.00h POST-HUDBA 23.00h VENTOLIN 00.30h DISJOCKEJOVÉ
10. 10. 2015
Á HVĚZDA
Zdeněk Miler
POMERANČ
Stanley Kubrick
O NEJMENŠÍ
Y END
etr Zelenka
KOVÁ
Cruisové
etr Zelenka
Stanley Kubrick
e: Federico Fellini
NICHOVĚ
etr Zelenka
2 | Režie: Marek Najbrt
11. 10. 2015 KINOSÁL
GYMNÁZIUM
9.30h AMATÉR POLSKO | 1979 | Režie: Krzysztof Kieślowski 10.30h STUDENTSKÉ FILMY (Blok 1)
KINOSÁL
GYMNÁZIUM
KNIHOVNA
MOTORS 11.30h HOLY FRANCIE | 2012 | Režie: Leos Carax
KINOSÁL
KINOSÁL
LYNDON 14.00h BARRY USA | 1975 | Režie: Stanley Kubrick
KINOSÁL
ČÍTÁRNA
KINOSÁL
GYMNÁZIUM
KINOSÁL
14.00h STUDENTSKÉ FILMY (BLOK 2)
GYMNÁZIUM
VESTA 17.30h OLOVĚNÁ USA | 1987 | Režie: Stanley Kubrick
GYMNÁZIUM
BUDE! 18.00h TELEVISE ČR | 2014 | Režie: Jan Bušta
KINOSÁL
PSYCHOPATŮ 20.00h SEDM V. BRITÁNIE | 2012 | Režie: Martin McDonagh
KINOSÁL
KC GOLF
KINOSÁL
KINOSÁL
KC GOLF
KC GOLF
KC GOLF
KC GOLF
WWW.FOKUSFEST.CZ
STUDENTSKÉ FILMY HRANÝ FILM ADAM RYBANSKÝ
Uvidíme? Uvidíme - 9:47min
Film o tenisovém čárovém rozhodčím, který miluje svou práci. Jednoho dne se však dostane do situace, která zamává jeho životem, a to nejen profesním. Jeho sobecká a bezohledná zahleděnost do sebe sama a svého problému nabourává i jeho vztah s přítelkyní. Jak říká Exupéry, „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ Víme vůbec, které jsou ty pravé hodnoty? Na čem opravdu záleží? Prozřeme? Uvidíme? Uvidíme...
Co se děje s masem v létě? - 13:30min Dokument o tom co se děje s masem v létě.
ŠIMON HOLÝ
Odraz Světla na zdi - 6min
Pár jde spolu do kina na artový snímek, přičemž během projekce dojde k výměně názorů. V hádce zazní mimojiné témata jako naivita lidí, láska nebo Star Wars. Usmíří se tento pár? Vydrží mladý chlapec dokoukat v kině snímek, který ho absolutně nezajímá?
San - 11min
Mladá žena a dva bratři, jeden těžce nemocný, druhý zdravý, ve vile obklopené přírodou. Film, který řeší smrt a loučení se s osobou blízkou.
JAN VONDRÁČEK
TO JE NOVÝ - dokument o knihkupčení (15 min)
FILIP REJČ
Blouznivci: Podkrkonoší - 19:25min
O hledání spiritismu, aneb co nám bylo řeknutý.
Nohejbal - 2:54min
Nesmiřitelní. Generační souboj v klasické české míčové hře.
Johi A Kony - 4:12min
Vesmírný koncert blondýny a koněho z Podkrkonoší.
Lev, antilopa a krásná blondýna - 8:29min
Zákony divočiny v prostorech pražské podzemky.
ŠIMON ŠTEFANIDES
Salon Irena - 4:30min
Jana je důchodkyně, která nemá nic na práci, a proto se považuje malichernosti za problémy – člověk v životě POTŘEBUJE něco řešit. Dnes potřebuje ke kadeřnici, protože už to nemá dobry. Nastupuje do auta, které stojí vedle hromady čehosi a jede ke kadeřnici, kam ji veze Jarka, její manžel, který je asi o 8 let starší, má kostkovanou košili a tesilové kalhoty. Mají felicii, fabii nebo favorita, ideálně v tmavě zelené barvě.
Eva’s Katze - 7:15min
Poklidný život a vztah Evy Braun s Adolfem Hitlerem naruší tajemná černá kočka, která jednoho dne zaškrábe na Evino okno..
EMA KOVALČÍKOVÁ Pobyt - 8min
Hotel. Hostů nemonoho. Ona. Sama. V doprovodu láhve vína. On. Brzy odlétá. V pět hodin ráno. First Class. Pokojská. Prochází. Prázdnými pokoji. Cizinci čekají. Kdy se jejich cesty protnou.
ALBERT TREBLA
ÚL příběh I. - 13min
Výpravný film z reálného i hyperreálného života.
ANIMOVANÝ FILM FILIP BLAŽEK APED - 3min
Animovaný, naučně politický film vzniklý ve spolupráci s českým filmovým týdeníkem.
MATÚŠ VIZÁR Pandy - 11min
Z evoluční hry o životaschopné potomstvo vypadávají druhy, které o svém údělu přejatém od předků značně pochybují. V současném koloběhu světa si největší prostor začalo nárokovat lidstvo, aniž by se příliš trápilo následky svého jednání. Film „Pandy“ zachycuje hru o život černobílého zvířátka vystaveného chamtivým a voyeuristickým choutkám lidí, které jdou ruku v ruce s lidskou představou o ochraně zvířat a pestrosti zvířecích druhů. Samozvaní ochránci se snaží postrčit přírodu „správným“ směrem a pandám zajistit budoucnost na zemi, přestože ony samy o to možná nestojí.
VOJTĚCH KISS
Anatomie Pavouka - 27min
Film představuje vizi pochmurného města. Hlavní hrdina, Pan Pavouk je úředník pracující v obrovské kanceláři, dobrovolný otrok, člověk osamělý a ztracený v labyrintu ulic, chodeb a vlastní mysli nasáklé alkoholem. Avšak kdesi mnohem hlouběji, v místech, kde se rozum rozpadá a začínají sny, se otevírá nekonečný prostor, ve kterém září křehká síla...
DIANA CAM VAN NGUYEN Turista - 2min
Příběh vypráví o mladým turistovi a jeho návštěvě v Praze. Jak bude řešit situaci, do které se dostane on sám a jak mu jeho rozhodnutí změní osud?
MARTIN SMATANA Rosso Papavero
Snová představa chlapce, který se nechává unést vlastní fantazií, z které neumí a ani nechce uniknout. Loutkový film soutěžil na Berlinale v sekci Generation.
HOLY MOTORS Když filmy odkazují ke kinematografii, málokdy si počínají tak nápaditě jako Holy Motors. Chameleonský snímek, s nímž se před třemi lety po dlouhé pauze vrátil zlý chlapec francouzského neobaroka Leos Carax, neúnavně proplouvá zákoutími Paříže a sofistikovaně si pohrává s filmovými žánry. Horor střídá asijská kriminálka, po depresivním artovém dramatu následuje muzikál. Od groteskních, mnohdy zábavných výjevů se s nastupujícím soumrakem snímek čím dál zřetelněji posouvá k melancholickému tesknění.
Ačkoli Holy Motors v úvodu opouští prostor ztichlého biografu, od filmů, či spíše jejich matérie, se ani na moment neodpoutává. Novátorsky šílené, výsostně originální představy jako by mohly vyrůstat opět a pouze jen z představ, které už předtím byly vymyšleny. 2012: Filmová odysea, jak lze Caraxův snímek překřtít, s Kubrickovým precizním majstrštykem sdílí nejen opice, ale i touhu zkoumat podstatu lidství. Nabízí však přitom o poznání odvázanější, opojně dráždivou, anarchistickou vizi.
Jedinou stálicí v barvitém, vyšinutém světě Holy Motors zůstává Oscar, povoláním herec. Alespoň tak se muž, kterého bravurně ztvárnil Caraxův oblíbenec Denis Lavant, jeví: na zadním sedadle bílé limuzíny – své pojízdné maskérně – prochází sérií neuvěřitelných proměn a venku předvádí bizarní performance. „Dělám to pro krásu samotného gesta,“ říká Oscar a navzdory nabitému „pracovnímu“ dni plnému akčních schůzek čelí samotě a smutku.
Ondřej Pavlík
NEDĚLE
11.30h KINOSÁL
HOLY MOTORS
Francie | 2012 | Režie: Leos Carax | 115 min | DCP
KARAMAZOVI Román Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského patří u nás mezi v divadle nejčastěji adaptovaná díla, a dočkal se tak řady zpracování. Mimo jiné i toho, které hraje Dejvické divadlo v Praze. Právě herci Dejvického divadla ve filmu Petra Zelenky přijíždějí do Krakova, aby v chladném prostoru polských oceláren zahráli Dostojevského hru před hrstkou místních zaměstnanců. Ústředním motivem hry je pátrání po vrahovi starého Karamazova (Ivan Trojan). Podezřelí z vraždy jsou přitom všichni jeho synové - hýřivý milovník žen Dmitrij (David Novotný), cynický intelektuál a ateista Ivan (Igor Chmela), naivní dobrák Aljoša (Martin Myšička) i vším opovrhující Smerďakov (Radek Holub). Bratři Karamazovi jsou velkolepým nadčasovým dramatem, které na kontrastních charakterech svých postav provádí hlubokou analýzu člověka i celé společnosti.
paralelně rozvíjí osobní rovinu komických příběhů herců i tragický osud jednoho ze zaměstnanců. Karamazovi jsou výborným počinem právě díky neotřelému prolínání filmové a divadelní formy. Režisér filmovou kamerou osvobodil jinak omezený prostor divadelní scény a splynutím obou uměleckých forem vytvořil emocemi nabitou podívanou o lidské morálce, vině, trestu a odpuštění, ve které vynikají dech beroucí herecké výkony všech zúčastněných. Karamazovi patří mezi špičku české filmové tvorby a byli právem v roce 2008 oceněni Českým lvem za nejlepší film a režii. Marcel Hornych
Petr Zelenka ve svém komplexním snímku stírá hranice nejen mezi hledištěm a jevištěm, ale i mezi divadlem, filmem a skutečným životem herců. Na pozadí divadelního představení totiž SOBOTA
13.30h KINOSÁL
KARAMAZOVI
ČR | 2008 | Režie: Petr Zelenka | 110 min | DCP
AMATÉR Jednou z nejvýraznějších východoevropských kinematografií období 70. let byla ta polská. V Polsku totiž v druhé polovině tohoto desetiletí (v souvislosti s nespokojeností s ekonomickou politikou vlády vznikl „film morálního neklidu“. Jeho hlavními představiteli byl nejen už etablovaný tvůrce Andrzej Wajda, ale i Krzysztof Zanussi a především Krzystof Kieślowski, který je dnes považován za nejvýraznějšího tvůrce daného období. V rámci sekce „V nitru fikce“ Fokus Fest uvede jeho druhý celovečerní snímek Amatér, jenž Kieślowski po filmu Jizva také napsal pro již známého herce Jerzyho Stuhra. Ten ve filmu ztvárnil postavu Filipa Mosze fascinovaného možnostmi osmimilimetrové kamery. Tu si pořídil především pro sledování své čerstvě narozené dcery, ale nově postupně se stává nově nalezenou vášní. Jak ale bývá pro Kieślowského postavy typické, i zde je hlavní hrdina řízen okolními vlivy. Z pouhého koníčku, kterým je natáčení malé dcerky, totiž musí přistoupit na zadání vedení
NEDĚLE
9.30h KINOSÁL
AMATÉR
pracoviště - natočit amatérský film o událostech v továrně. Filip tak soupeří na jedné straně s amatérskými ambicemi, jež se vedení firmy snaží potlačit. Zároveň ale na straně druhé bojuje s rodinnými problémy, jelikož se téměř přestává věnovat své rodině a zaměřuje se především na práci s filmovým materiálem. Události, kterých se stává součástí, ho pak nutí si v závěru uvědomit, že i když se snaží natáčet snímky s dobrým záměrem, vždy se můžou objevit lidé na vyšších pozicích snažící se jeho dobrý záměr zneužít. Jakub Třešňák
Polsko | 1979 | Režie: Krzysztof Kieślowski | 112 min | 35mm
MŇÁGA - HAPPY END „Já jsem samozřejmě nechtěl hrát převlečenej za vůbec žádný ovoce a nejvíc by mně vadilo, kdybysem hrál převlečenej za ananas. Samozřejmě že to dopadlo tak, že jsem za něho byl převlečenej já.“ Strastiplný výrok frontmana kapely Mňága a Žďorp, Petra Fialy, úspěšně ilustruje povahu celého snímku, který vypravuje o cestě několika kluků těžkým hudebním businessem 90. let. Skupina se ale nezrodila někde na gymnáziu, jak to tak běžně bývá – tuhle dala dohromady sofistikovaná kombinace korporace BGM s anglickým manažerem v culíku, českého skladatele, jenž opustil dráhu prodavače palačinek, básníka, který se předávkoval LSD, společně s vyspělým počítačovým programem (jemuž vděčí za zrod ABBA i Sex Pistols), navrhující ideální kompozici image členů skupiny. S těmito mocnými zbraněmi už stačilo jen najít ty správné obličeje, naučit je držet kytaru a poslat je do světa. Jenže má uměle sestrojená kapely před veřejností vůbec šanci?
SOBOTA
11.30h KINOSÁL
Jeden ze tří filmů Petra Zelenky o hudebních skupinách čpí stejnou nadsázkou jako jeho další počiny. Mírně tragické postavy předznamenávají hned následující Knoflíkáře, snímek ale nezachází k tak barvitému a přímočarému humoru, s jakým pracoval v kultovní České sodě. Přesto nás ladně provede odvrácenou stranou hudebního průmyslu, nelehkými životy skrytých mladých talentů i sférou filmovou, kde potkáme známé a oblíbené tváře české tvorby – Marka Vašuta, Marka Brodského a Zdeňka Trošky. Název kapely, který je v souladu se jménem debutu Made in Valmez, není něco, co by mělo diváka vyděsit či odradit. Volba slangových slov jen vyvěrá z nátury bezskrupulózních devadesátek, které uměly provokovat stejně dobře jako naštvaní kluci, co se nechtějí oblékat do ovocných kostýmů.
MŇÁGA - HAPPY END
Andrea Stašková
ČR | 1996 | Režie: Petr Zelenka | 62 min | 35mm
SEDM PSYCHOPATŮ Hláškující gangsteři, nadsazená kriminální zápletka s uneseným psíkem ši-tzu, náhlé výbuchy brutálního násilí. Při sledování Sedmi psychopatů nepřekvapí, že režisér a scénárista Martin McDonagh předčasně utekl ze střední a jako nezaměstnaný junák pobíhal mezi videopůjčovnou a irskou krčmou. Přesto ale jeho tvorbu nelze ani omylem označit za primitivní derivát slavnějších žánrových klasik. Podobně jako u některých filmů Quentina Tarantina si možná sice budete přát, aby ti gauneři na plátně už konečně drželi zobák, ale zároveň vám nenápadně přirostou k srdci.
noční můrou, prázdným nepopsaným papírem. Prvotní váhání nad tím, kteří ze sedmi ulítlých psychopatů jsou jen čirými výplody fantazie, brzy letí do odpadkového koše a nastupuje dobrodružná jízda, v níž hrdinové umně kličkují mezi žánrovými konvencemi. A přestože to místy vypadá, že film ústy svých postav akorát komentuje sám sebe, pod povrchem třeskutých slovních či vizuálních gagů ve skutečnosti skrývá sofistikovanou studii narušených hollywoodských protagonistů. Ondřej Pavlík
Svou hravou sebeuvědomělostí a černým humorem Sedm psychopatů skutečně „tarantinovky“ připomíná, ba dokonce se k nim otevřeně hlásí. McDonaghův snímek ale zachází ještě o krok dál a vypráví přímo o nelehkém vzniku filmového scénáře k titulní gangsterce. Zpočátku snímek vypadá skoro jako hospodská odpověď na Felliniho 8½: Colin Farrell hraje režisérovo alter ego, které s panákem whisky v ruce bojuje se svojí nejhorší NEDĚLE
20.00h KINOSÁL
SEDM PSYCHOPATŮ
V. BRITÁNIE | 2012 | Režie: Martin McDonagh | 106 min | DCP
POLSKI FILM Čtveřice komediálních herců a bývalých studentů brněnské JAMU (Tomáš Matonoha, Pavle Liška, Josef Polášek a Marek Daniel) se rozhodla natočit film o svých studiích a tehdejším vzniku dodnes aktivního kabaretního uskupení Komediograf. Zejména díky účasti polské produkce není od nápadu daleko k realizaci a tak může natáčení pod režijním vedením dalšího absolventa JAMU Jana Budaře začít. Věci se však záhy komplikují, když přicházejí problémy s financováním nebo osobní konflikty hlavních protagonistů.
ponětí o rozdílu mezi skutečností a fikcí zcela rozplývá. Komedie režiséra Marka Najbrta sklidila ihned po premiéře na MFF KV v roce 2012 vesměs kladné ohlasy. Jakkoliv může být filmu vytýkána obtížná uchopitelnost nebo, že je až příliš ukotven do českého prostředí, faktem zůstává, že komediální uskupení Komediograf si i po letech stále uchovává schopnost rozesmát. Petr Svárovský
Polski film sám sebe explicitně prezentuje jako film pro herce, je to však spíše film o hercích a zároveň i obecně o všech, kdo se na složitém procesu vzniku filmu podílejí. Snímek je parodií nebo snad až příliš přísnou reflexí chaosu a improvizace panujících při natáčení filmu v českém prostředí. Chaos však není pouze součástí vyprávění, ale odráží se i ve stylistických prostředcích. Obsazení reálných herců pod jejich vlastními jmény do zjevně částečně fiktivních rolí vede k prolínání několika rovin reality, kdy se veškeré SOBOTA
22.00h KINOSÁL
POLSKI FILM
ČR | 2012 | Režie: Marek Najbrt | 113 min | 35mm
8 1/2 Co udělá režisér, když neví, o čem další film natočit? Natočí další film. Nejpřímějším a zároveň nejjednodušším způsobem si takto se svou tvůrčí krizí v roce 1963 poradil legendární italský auteur Federico Fellini. Režisér měl tehdy za sebou již osm filmů, mimo jiné Sladký život, nejproslulejší poému o světské slávě a z ní plynoucí kocoviny. Pro režiséra ale nastalo umělcovo nejhorší stadium: období bez akutního a pro filmové ztvárnění dostatečného námětu. Nakonec zbývalo Fellinimu jediné. Převést právě onu do slov nepřevoditelnou duševní nepohodu na plátno. Hlavní hrdina, režisér Guido Anselmi (Marcello Mastroianni) se tak ocitá v lázních, do nichž přijel vyřešit svůj zbytnělý smysl pro kreativitu. I zde je ale vystaven svým tvůrčím démonům a nachází se v jakémsi produkčním mezipásmu. Anselmi se potýká nejen s tlakem okolí, které požaduje jeho další film, ale i s fantaskními sny a představami okupující jeho neurotickou mysl. Ohňostroje režijních nápadů se prostřídávají s chvílemi bezútěšných SOBOTA
13.30h GYMNÁZIUM
8 1/2
depresí bez náznaku invence. Nelze říci, že by 8 ½ byl striktně pesimistický film - stále je v něm totiž přítomno nemalé množství vtipných a sebeironických scén. Felliniho snímek je spíše hořkosladkou pilulkou pro ty, jež vidí režisérské řemeslo v narůžovělých odstínech. Povšimněme si ale zásadního paradoxu: ač 8 ½ pojednává o nočních můrách umělce, stále překypuje množstvím režijně neortodoxních myšlenek. I díky takové vícevrstevnatosti můžeme považovat Felliniho opus za jeden z vrcholů soudobého autorského vyjádření. A zároveň za jeden z filmů ponořujících se do sebe samého, aby samo sebe představilo jako celosvětový fenomén. Jaromír Franta
ITÁLIE | 1963 | Režie: Federico Fellini | 139 min | DCP
TELEVISE BUDE! Dokudrama Televise bude! režiséra Jana Bušty bylo poprvé uvedeno v květnu 2014 Českou televizí u příležitosti 61. výročí počátku televizního vysílání na našem území. Diskuze kolem filmu upozorňovaly zejména na pozoruhodnou kombinaci rekonstrukce daných historických událostí a okázalého formálního experimentu, kdy děj celého snímku má být prezentován prakticky v jednom nepřerušovaném záběru. Ani jedna z těchto charakteristik ovšem tak úplně neplatí – film osciluje na hranici skutečnosti a fikce, aniž by divákovi umožňoval mezi oběma kategoriemi přesně rozlišovat, a samotné zpracování v jediném záběru je rovněž pouze zdánlivé (hojně se využívají momenty, kdy přechod mezi záběry pouze tzv. nebije do očí nebo je možné střih efektivně maskovat). Propracovanost snímku jde ovšem právě díky těmto dvojznačnostem paradoxně mnohem hlouběji; stejně jako princip klamu prostupuje filmem na úrovni vyprávění a vizuálního stylu, odráží se i v samotném tématu – jeho děj zobNEDĚLE
18.00h KINOSÁL
TELEVISE BUDE!
razuje aktivní zásahy dobové totalitní cenzury a propagačních strategií KSČ do dramaturgie nově vzniklého vysílání. Tematizuje tedy možnosti mediální manipulace a konstrukce klamu jako takového. Snímek je tak pozoruhodný především komplexním propojováním svých jednotlivých složek, které specifickým způsobem rozšiřuje základní meta-úroveň díla: skutečnost, že se jedná o televizní film rekonstruující/dramatizující samotný vznik televizního vysílání. Tomáš Lebeda
ČR | 2014 | Režie: Jan Bušta | 55 min | DCP
ZTRACENI V MNICHOVĚ Sedmdesát let po Mnichovské dohodě se na pozvání ředitele Francouzského institutu ocitne v Praze Sir „P“ – papoušek, který kdysi patřil Édouoardu Daladierovi. Opeřence, který stále opakuje některé důležité věty a prohlášení, unese za dramatických událostí novinář Pavel, díky čemuž rozpoutá mezinárodní skandál. Zhruba tak je v dostupných materiálech popisován příběh nového filmu režiséra Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově. Ten však tvoří pouze první polovinu celého snímku. V té druhé se fikční příběh překlápí do fiktivního dokumentu „filmu o filmu“, v němž herci pod Zelenkovým vedením hrají sami sebe a reflektují samotné natáčení. Pravidelným návratem k prolínání fikce, reality a metafikčních motivů je Zelenkova tvorba v českém kontextu do značné míry ojedinělá. Zároveň ale nelze mluvit o jednom univerzálně uplatňovaném přístupu, nýbrž můžeme napříč režisérovou filmografií vypozorovat různorodé filmařské strategie. V mystifikační dokumentární trilogii Visací zámek 1982-2007, SOBOTA
19.00h KINOSÁL
Mňága – Happy End a Rok ďábla se střetávají zažité konvence ‚behind-the-scenes‘ dokumentů s fiktivním příběhem hudebních projektů, v nichž muzikanti hrají „sami sebe“. Karamazovi naopak stojí na střetu divadla s filmovým médiem. Ve snímku herci Dejvického divadla (kteří také částečně vystupují sami za sebe) v netradičním prostoru polské ocelárny představují divadelní představení podle Dostojevského legendárního románu Bratři Karamazovi. Nácvik jednotlivých výstupů divadelních postav se však prolíná s jejich vlastními rozhovory a příběhem polského dělníka, který umělcům při zkouškách přihlíží. Do jaké míry budou Ztraceni v Mnichově navazovat na předchozí metafikční přístupy k filmovému médiu nebo naopak vytvářet nové postupy se budeme moct v premiéře přesvědčit na letošním Fokus Festu.
ZTRACENI V MNICHOVĚ
Martin Kos
ČR | 2015 | Režie: Petr Zelenka | 105 min | DCP
PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT Soused Bor (Vladimír Majer), jehož příkrá tvář nevzbuzuje zrovna klid, přináší starodávnou knihu bohatému statkáři Bohdanovi (Theodor Pištěk). Zatímco se fascinovaný Bohdan hrouží do jejího nitra, Bor špitá do oušek jeho manželky (Anny Ondráková) úlisné komplimenty a připomíná jí dávné odmítnutí. Manžel rozvášněného souseda rázně odhání a k večeru se s klidem vrací ke knize. Mezi slepenými stránkami sice náhle objevuje tajemné verše o místě pod Černou věží, ale zanedlouho mu únavou nad stránkami padá hlava. V noci se ovšem vydává tajemství rozluštit, a oživuje tak staletí staré mystérium elixíru života a svého šlechtického předka (Karel Lamač)... Na svou dobu vyprávěním nebývale komplikovaný film s mnoha flashbacky nápaditě používá speciální masky, osvětlení i zvláštní efekty. Proměny hrdinů s prokletou minulostí a jejich vášnivé motivace doplňují záběry tajemných vlhkých chodeb pod věží, propracované kostýmy z různých dob i výborně budované napětí. Velká část příběhu nás také vrací do časů PÁTEK
19.30h KINOSÁL
Rudolfa II. a atmosféry tehdejší Prahy, jež oplývá chudinou na dlažbě i šlechtou na koních. Film Jana S. Kolára prošel roku 2013 restaurací, která jej doplnila o 17 minut a spravila kdysi zpřeházenou chronologii scén podle původního scénáře. Díky tomu můžeme plně ocenit hereckou dvojici Anny Ondrákové a Karla Lamače, ale i lokace hradů Karlštejn a Šternberk. Obdiv však zaslouží především pečlivá práce se zobrazením minulosti a vzpomínek, které jsou střídány se záběry z přítomnosti. Dechberoucí konec a nezvyklá pointa pak jen podtrhují jeden z nejambicióznějších filmových počinů rané první republiky.
PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT
Andrea Stašková
ČR | 1921 | Režie: Jan S. Kolár | 77 min | DCP