Volvo - Vstyle

cover_3/03.qxd

18.12.2003

11:26

Stránka 1

VOLVO

MAGAZÍN PODZIM 2003

LAPONSKO MEZI MINULOSTÍ A BUDOUCNOSTÍ TÉMA 1

6

12 HUDBA SEVERU

26

18

34 4

KALEIDOSKOP

6

ROZHOVOR Ivana Christová

39 26 KULTURA Svût ve fotografiích Jifiího Kolbaby

10 GENTLEMAN Svût pfies rÛÏové br˘le

30 DIDACTICA První zvonûní

12 DESIGN Dokonalost pod sklíãkem

31 SOUTùÎ

16 ON THE ROAD Vládci rychl˘ch kol

32 DRIVE Místo, kde se narodil golf

18 TÉMA Laponsko mezi minulostí a budoucností

34 TRE KRONOR Správného ·véda najdete na rybách

22 GASTRO Omamná vÛnû orientálního kofiení

36 ADRENALIN Jak se neutopit aneb fieka ãaruje

24 PENÍZE Ceny nemovitostí po vstupu do EU

38 TIPY NA PODZIM

Rozlehlou pustinou letíme na saních taÏen˘ch psím spfieÏením a vystlan˘ch sobí kÛÏí. Mûsíãní paprsky dávají tu‰it pohádkovû krásnou, a pfiesto drsnou krajinu. Kolem se rozprostírá neskuteãn˘ klid, kter˘ naru‰uje pouze ‰tûkot na‰í smeãky. PfiijíÏdíme ke stanu pfiipomínající indiánské t˘pí.

Uprostfied plápolá oheÀ, vedle nûj sedí men‰í muÏ ve zvlá‰tním kroji a ti‰e joikuje. Joik, zvlá‰tní rytmická píseÀ, pfiipomíná jakési jódlóvání. Dozvídáme se, Ïe si místní obyvatelé skládají svÛj vlastní joik, kter˘ vystihuje jejich osobnost. Tato tradiãní laponská hudba se postupnû stává souãástí svûtové hudební scény a pfiedmûtem obdivu stále vût‰ího poãtu jazzov˘ch fanou‰kÛ.

Dnes je joik souãástí nejrÛznûj‰ích hudebních ÏánrÛ vãetnû rock-joiku, techno-joiku a dokonce heavy-joiku.

PfiestoÏe je ·védsko symbolem technické vyspûlosti a blahobytu, nûkteré jeho regiony do tohoto schématu nezapadají. Sever‰tí Laponci, jedni z nejstar‰ích pÛvodních obyvatel Evropy, si stále vedou vlastní, zdánlivû zcela nezávisl˘ Ïivot. Zajímá-li vás, odkud pfii‰li a jaké jsou jejich zvlá‰tní tradice, pfieãtûte si téma Laponsko mezi pfiítomností a budoucností.

Aktuální vydání V-Stylu nepfiiná‰í pouze ãtení ze Skandinávie, snaÏili jsme se pro vás vybrat inspirující námûty pro nadcházející podzim a také první informace o novince z na‰í automobilky, Volvu S40, které se v minul˘ch dnech pfiedstavilo svûtové vefiejnosti.

Skonãilo léto a s ním i vût‰ina cestovatelsk˘ch v˘prav. Pfiivezli jste si ze sv˘ch cest nev‰ední záÏitky, poznali jste jin˘ svût? Napi‰te nám o tom, právû pro vás je tady dal‰í velká soutûÏ o zajímavé ceny. A pokud hrajete rádi golf, pfieãtûte si ãlánek Místo, kde se narodil golf. Víkend ve Skotsku je pro vás na dosah ruky.

Pfieji vám krásn˘ barevn˘ podzim.

39 IDENTITA

V-style ãtvrtletník Volvo Auto Czech, s.r.o. Roãník II Podzim 2003 Vydavatel Volvo Auto Czech, s.r.o., V Oblouku 731, PrÛhonice 252 43, IâO 63981726 Evidenãní ãíslo MK âR E 12667 ·éfredaktorka Petra DoleÏalová, telefon: 2967 87 208, e-mail: petradol@volvocars.com Editor Jindfiich Novák Redakce Jan Jukl, Jan Janula, TomበSziegoÀ Fotografie Pavel Pechman, fotobanka, redakce Obsah a v˘roba Boomerang Publishing s.r.o., e-mail: info@bpublishing.cz Grafická úprava Radek Rytina Uzávûrka ãísla 29. 8. 2003 âasopis v elektronické podobû najdete na www.v-style.cz Prodej inzerce Michal Koubek, Boomerang Publishing, 2440 23 201, e-mail: michal.koubek@bpublishing.cz Uzávûrka podkladÛ inzerce Zima 2003 14. 11. 2003

3

KALEIDOSKOP

Produkt

D O K O N A L Á R E P R O D U K C E Z V U K U R E A L I T O U Pro milovníky kvalitního poslechu hudby je to znám˘ problém. Uspofiádat místnost podle reproduktorÛ?

Poslouchat hudbu ve vymezeném prostoru? Jak dosáhnout co nejãist‰í kvality zvuku reprodukované hudby? Stejn˘ problém fie‰ili i experti firmy Bang & Olufsen a nutno podotknout, Ïe cel˘ch 15 let. Na v˘zkumném projektu pojmenovaném Archimédes spolupracovali spoleãnû s dánskou technickou univerzitou a firmou KEF Electronics z Velké Británie. V˘sledkem je zcela pfievratn˘ reproduktor BeoLab 5, kter˘ pfiedstavuje novou dimenzi poslechu. âím se tak zásadnû li‰í? BeoLab5 je první reproduktor na trhu, jenÏ se stisknutím tlaãítka pfiizpÛsobuje svému okolí pomocí dvou nov˘ch patentovan˘ch technologií: adaptivní regulace basÛ a pohyblivého mikrofonního systému. Tyto systémy spoleãnû analyzují a kompenzují vlivy místnosti. Abyste mûli ideální podmínky k poslechu hudby, jiÏ nemusíte podstupovat Ïádné h˘bání skfiínûmi. To v‰ak není konec, BeoLab5 obsahuje technologii akustick˘ch ãoãek, která umoÏÀuje dokonal˘ poslech i pfii pohybu místností. K tomu v‰emu je navíc pfiidána digitální technologie zpracování signálÛ, jeÏ zaji‰Èuje dokonalou kalibraci na nepfiekonateln˘ stupeÀ uniformity produkce. Cel˘ tento zázrak moderní akustické technologie je pak „zabalen” v naprosto nev‰edním designu, kter˘ reflektuje fyziku zvuku a vymyká se zaÏit˘m pfiedstavám o podobû reprobeden. Jeho autorem je designér David Lewis. Pokud tedy chcete doslova pfiedbûhnout dobu se sv˘m domácím soundsystémem, nemáte jinou volbu neÏ BeoLab5.

Osobnost

KOMETA NA LITERÁRNÍM NEBI

KdyÏ se Kvûta Legátová stala v roce 2002 první Ïenou v historii vyznamenanou Státní cenou za literaturu, byl kolem toho v odborn˘ch kruzích docela pûkn˘ rozruch. Nejen proto, Ïe se ji tak velké pocty dostalo za její prvotinu, povídkovou knihu Îelary, a navíc v poÏehnaném vûku – narodila se 3. 1. 1919. Podle mínûní kritikÛ sv˘m dílem vrací do ãeské literatury dávno zapomenutou magickou baladiãnost. Kvûta Legátová, vlastním jménem Vûra Hofmanová, je pÛvodnû vystudovaná pedagoÏka se zamûfiením na ãe‰tinu, nûmãinu, fyziku a matematiku. Pro svÛj politick˘ pÛvod ale byla vût‰inou pfiekládána z jedné ‰koly na druhou a pÛsobila pfiedev‰ím v zapadl˘ch vesniãkách na úpatí Beskyd, kde také ãerpala materiál pro své tolik cenûné dílo. Autorãin popis tvrd˘ch, tragick˘ch osudÛ, pokfiiven˘ch ãasto bídou a tûsn˘mi obzory malého svûta, je realistick˘, nesentimentální a souãasnû poetick˘ a pln˘ pochopení k lidské touze po svobodû. Îelarsk˘ cyklus uzavírá posléze vydan˘ pfiíbûh Jozova Hanule. V centru vyprávûní je tentokrát osud mladé lékafiky, která se v zapadlé horské vesnici ukr˘vá pfied nacistick˘m pronásledováním. Na motivy této novely natoãil reÏisér Ondfiej Trojan podle scénáfie Petra Jarchovského film s názvem Îelary. Jedná se o jednu z nejoãekávanûj‰ích premiér tohoto roku, zvlá‰È kdyÏ se na plátnû objeví takové herecké osobnosti jako napfiíklad Jan Tfiíska, Miroslav Donutil, Jaroslav Du‰ek, Anna Geislerová ãi zpûvaãka Iva Bittová...

Vûda

O P O J N Á S U G E S C E Îe to nejde? Opak se pokusil dokázat v˘zkum proveden˘ psycholoÏkami Seemou Assefiovou a Maryanne Garryovou na novozélandské univerzitû Victoria. Ty polovinû úãastníkÛ testu, kter˘mi byli pfieváÏnû studenti, tvrdily, Ïe pijí tonik, a druhé pÛlce, Ïe je do nûho pfiidána vodka (byla vybrána proto, Ïe její chuÈ nelze v nápoji rozeznat). V‰ichni ale pili pouze ãist˘ tonik, pfiiãemÏ ãást se ho kvÛli efektu nalévala z lahví od vodky. Nápoje byly pro vût‰í autentiãnost také podávány v baru s reáln˘m personálem a domnûl˘ alkohol byl servírován ve sklenicích s okraji obalen˘mi v cukru a s koleãkem citronu pfiesnû tak, jak se má podávat. Úãelem testu bylo zjistit, zda i v tomto pfiípadû funguje takzvan˘ placebo efekt. V˘sledky byly ohromující. Podle nich soudnost ãlovûka negativnû ovlivní uÏ jen pouhé pfiesvûdãen, Ïe pil alkohol, bez ohledu na skuteãnost. Navíc se nechá snadnûji svést zavádûjící informací, a nemÛÏe se tedy plnû spolehnout na svou pamûÈ! V‰e probíhalo následovnû: po hodinû popíjení si mûl kaÏd˘ úãastník prohlédnout obrázky znázorÀující kriminální ãin, pfieãíst jeho krátk˘ popis a poté fiíct, co vidûl. „Zjistily jsme, Ïe v‰ichni, kdo si mysleli, Ïe uÏ musí b˘t z mnoÏství vodky, co údajnû zkonzumovali, alespoÀ trochu opilí, si z obrázkÛ pamatovali mnohem ménû. Bylo také snaz‰í ovlivnit jejich v˘povûì o tom, co vidûli. Nûktefií ãlenové skupiny „vodka” dokonce vykazovali fyzické známky opilosti!” tvrdí Assefiová.

Garryová navíc dodala, Ïe studenti, ktefií si mysleli, Ïe pili alkohol, se také pokou‰eli na rozdíl od druhé skupiny s nimi flirtovat. Tento svérázn˘ v˘zkum vná‰í mnohem víc svûtla do toho, jak˘m zpÛsobem vlastnû funguje lidská pamûÈ. Není to zfiejmû jen prosté nabytí a uloÏení informací, jak to ãiní napfiíklad poãítaã. Na její funkci a na to, jak si urãitou situaci do ní vtiskujeme, má zfiejmû vliv i to, co a kdo nás obklopuje. Otázkou je, zde to je dobfie, nebo ‰patnû...

4

Událost

M O U N T E V E R E S T S L A V Í âu-mu-lang-ma TibeÈanÛ, Sagarmatha NepálcÛ ãi Qomolangma Feng âíÀanÛ – to v‰echno jsou pfiízviska patfiící nejvy‰‰í hofie svûta, vysoké 8850 metrÛ. Nejvíc je ov‰em známá pod anglick˘m názvem Mount Everest – po britském zemûmûfiiãi siru Georgi Everestovi. Letos na sebe soustfieìuje je‰tû vût‰í pozornost neÏ obvykle, oslavovalo se totiÏ kulaté v˘roãí. Pfied pÛlstoletím, pfiesnû 29. kvûtna 1953, totiÏ na jejím vrcholu zfiejmû stanuli první lidé – Novozélanìan Edmund Hillary a Nepálec Tenzing Norgay. Proã zfiejmû? Je totiÏ docela dobfie moÏné, Ïe totéÏ se podafiilo uÏ o témûfi tfiicet let dfiív, v roce 1924, britskému horolezci Georgi Malroyovi, kter˘ byl zdoláním hory úplnû posedl˘ a pokou‰el se o to nûkolikrát. On i jeho t˘mov˘ kolega Andrew Irvin byli naposledy vidûni na hfiebenu vzdáleném necel˘ch 300 metrÛ (!) od vrcholu. Pak je uÏ nikdo nespatfiil a jejich tûla se zlomen˘mi konãetinami nalezla aÏ v roce 1999 americká v˘prava. Dodnes v‰ak nikdo není schopen fiíct, zda je‰tû pfied sv˘m tragick˘m skonem dokázali horu pokofiit, ãi nikoli. Sám sir Hillary na otázku, jak se dívá na tuto moÏnost, lakonicky odpovûdûl, Ïe je mu úplnû lhostejné, zda byl první, kdo vylezl nahoru, ke ‰tûstí mu staãí to, Ïe byl zcela urãitû první, kdo poté slezl dolÛ... Od doby, co se mu to povedlo, dokázalo totéÏ dal‰ích 1200 následovatelÛ, sto osmdesát z nich v‰ak bohuÏel zaplatilo tento pokus sv˘m Ïivotem. Legendou mezi pokofiiteli Mount Everestu je Raku‰an Reinhold Messner, kter˘ ho jako první dokázal zdolat jak bez pouÏití kyslíkov˘ch pfiístrojÛ, tak i sólov˘m v˘stupem! Za zmínku také rozhodnû stojí super v˘kon nepálského ·erpy Pemby Dorjeho. Ten ho slezl v rekordnû krátkém ãase 12 hodin a 45 minut. Jeho krajanka, patnáctiletá ·erpka Mingkipa, se pak stala nejmlad‰ím ãlovûkem v historii, kter˘ dokázal vystoupat na vrchol. Dosáhla toho spolu s tfiicetiletou sestrou Lakpou a ãtyfiiadvacetilet˘m bratrem Mingmou. RÛzn˘ch rekordÛ spojen˘ch s Mount Everestem v‰ak existuje nepoãítanû, pro svou majestátnost, v˘‰ku i mystickou povûst je nejvût‰ím lákadlem i v˘zvou pro v‰echny horolezce, a zfiejmû tomu tak zÛstane i nadále. A to i pfiesto, Ïe nepatfií k tûm nejobtíÏnûj‰ím...

Místo

NEZNÁMÁ T¤EBÍâ SVùTOV¯M DùDICTVÍM âeská republika má dvanáctou památku na seznamu svûtového kulturního dûdictví UNESCO. To je, kdyÏ si uvûdomíme na‰i velmi malou rozlohu i fakt, Ïe spousta evropsk˘ch státÛ nemá zapsanou ani jednu (!), dost pozoruhodné. Pomûrnû pfiekvapivû ji v‰ak nezískala Ïádná mezi lidmi „populární” památka, ale velmi zachovalá Ïidovská ãtvrÈ s bazilikou svatého Prokopa v Tfiebíãi. Nad‰ení ãlenÛ mezinárodního V˘boru pro svûtové dûdictví nad tím, co vidûli na âeskomoravské vrchovinû, bylo obrovské. „Jde o mimofiádnû zachované ghetto, jehoÏ souãástí jsou dvû synagogy a hfibitov s jedenácti tisíci hroby a tfiemi tisíci náhrobky. Srovnatelná lokalita je v Evropû snad jenom v Benátkách,” zdÛvodnili svoji volbu tito experti.

Architekt a duchovní otec obnovy této pamûtihodnosti Lubor Herzán myslel pfii té radostné zprávû na dûtství, na dobu, kdy si zde se sv˘mi Ïidovsk˘mi kamarády hrál. „Jako kluci jsme ji celou prolezli. Byla to na‰e Stínadla, Ïili jsme foglarovkami, mûli svá tajuplná zákoutí. Îivot SemitÛ i celková atmosféra této ãtvrti mû vzaly uÏ tenkrát za srdíãko,” fiekl. Pfii vzpomínkách nezapomnûl ani na rok 1975, kdy se tehdej‰í komunistické úfiady rozhodly pro razantní zásah – srovnat v‰e se zemí a postavit zde paneláky. Tento ne‰Èastn˘ plán se na‰tûstí nerealizoval. V dobû, kdy pÛsobil na radnici jako architekt, zaãal Herzán spoleãnû s tehdej‰ím starostou Pavlem Hefimanem usilovat o navrácení slávy starému mûstu.

Nakonec se podafiilo získat pÛjãku od americké vlády, která byla vyuÏita hlavnû na vybudováni infrastruktury, povedlo se napfiíklad propojit ãtvrÈ s centrem mûsta lávkami pfies fieku Jihlavu. Mûsto zaãalo majitelÛm pfiispívat i na fasády domkÛ, které se zakrátko promûnily v nepoznání.

Náv‰tûvníci v nich teì najdou mnoÏství drobn˘ch provozoven, cestovní

kanceláfi, kavárnu ãi tfieba stomatologickou ordinaci. Jen jedna vûc tady schází a bohuÏel navÏdy scházet bude. V dobách nejvût‰ího rozkvûtu Ïilo v ghettu aÏ 1600 Ïidovsk˘ch obyvatel, z koncentraãních táborÛ se jich vrátilo deset. Dnes tam neÏije ani jeden....

5

KAÎDÉMU SE V ÎIVOTù

V·ECHNO VRÁTÍ...

V POLOVINù OSMDESÁT¯CH LET SE P¤ED PRE·OVSKOU RODAâKOU OTVÍRALA MAXIMÁLNù TAK PERSPEKTIVA POHLEDNÉ SEKRETÁ¤KY. NIKDY BY JI NENAPADLO, ÎE BY MOHLA USPùT JAKO MODELKA, NEBO SNAD PODNIKATELKA. STALO SE. VÍTùZSTVÍ V SOUTùÎI KRÁSY V DEVùTAOSMDESÁTÉM JÍ OTEV¤ELO BRÁNU DO NOVÉHO NEZNÁMÉHO SVùTA. PAK UÎ ZÁLEÎELO JEN NA NÍ, JAK TUTO ·ANCI VYUÎIJE: „KAÎD¯, KDO TVRDù A POCTIVù PRACUJE, DOâKÁ SE ZASLOUÎENÉHO V¯SLEDKU,“ ¤ÍKÁ IVANA CHRISTOVÁ, ATRAKTIVNÍ TEMPERAMENTNÍ MODELKA A PODNIKATELKA. TEXT MONIKA NùMCOVÁ FOTO JANA KUSOVSKÁ

6

ROZHOVOR

Jako modelka jste procestovala témûfi cel˘ svût. Kde se vám líbilo nejvíce?

S láskou vzpomínám na Indonésii, kde jsem byla poprvé ve svém Ïivotû obklopena absolutním komfortem.

Byla to jedna z m˘ch prvních pracovních cest. Bydlela jsem v nádherném hotelu, vydûlala si slu‰né peníze.

Vzpomínám na pfiekrásné procházky mezi místními usmûvav˘mi domorodci... Ale kaÏdá zemû, do které jsem zavítala, mne okouzlila a byla zajímavá.

V jednom va‰em rozhovoru jsem ãetla, Ïe vûfiíte v osud...

Vûfiím, Ïe je nûco nad námi a posílá nám do cesty urãité zkou‰ky. KaÏd˘, kdo poctivû a tvrdû pracuje, doãká se zaslouÏeného v˘sledku. Trvá to sice o mnoho déle, neÏ kdyÏ udûlá nûjak˘ podvod, ale já nenávidím neãestnost, nikdy bych nedokázala uhnout z cesty právû proto, Ïe vûfiím v Boha. Podle mû se kaÏdému v Ïivotû v‰e vrátí.

my‰lení se mi líbí. âlovûk si musí vûfiit, postavit si velmi vysoké cíle a jít za nimi. Má uãitelka zpûvu pokaÏdé fiíká: „Talent je padesát procent. Mám velmi nadané Ïáky, ale nikdy nedosáhli toho, co ty.“ âlovûk musí na sobû pracovat a vytrvat, toho se drÏím.

KdyÏ uÏ jste zmínila zpûv, chystáte novou desku?

Chystám, ale nemám na ni pfiíli‰ ãasu. Spolupracuji s velmi zajímav˘mi lidmi, napfiíklad s Michalem Kocábem. Chtûla bych ji vydat nûkdy v pfií‰tím roce, asi v kvûtnu. Okolo nové desky probûhne je‰tû hodnû diskusí. Natáãení dosud není v takové fázi, abych o nûm mohla blíÏe vyprávût.

Herectví vás neláká?

Láká, a moc, uÏ jsem si ho také vyzkou‰ela. V pfií‰tím roce chystáme ve spolupráci s jedním z va‰ich ãesk˘ch komikÛ mobilní divadlo, které budeme hrát po âechách.

Velmi se na to tû‰ím.

Stejnû jako tûm, ktefií vám uÏ dvakrát ukradli auto. KdyÏ se nûco takového pfiihodí, urãitû nad tím jen nemávnete rukou a nefieknete si, to byl osud. Jak v takov˘ch situacích reagujete?

Vybuchnete, nebo se dokáÏete ovládnout?

Vûfiím ve slu‰nost. Emoce samozfiejmû nepotlaãuji, ale na vefiejnosti se umím ovládat. Vût‰inou vybuchnu doma, kde si to nikdo nezaslouÏí, ale jsem tam doma a mám pocit, Ïe mû rodina dokáÏe pochopit.

S modelingem jste definitivnû skonãila?

Modeling je jiná realita. B˘t neustále mimo domov, unavená – svou dcerku jsem si neuÏila – a musím fiíct, Ïe uÏ mû ani nebavil. Obãas pfiedvádím, vût‰inou jsou to nûjaké kampanû, ale sedût na dvou stoliãkách, myslím pfiedvádûní a podnikání, to nelze. Má vlastní reklamní agentura Orin art, která organizuje akce na klíã, zabere vût‰inu mého ãasu a navíc mû to opravdu baví.

Opravdu vás pochopí?

Ano, my jsme taková italská rodina. V‰ichni tfii jsme temperamentní a velmi emotivní. KdyÏ spustí jeden, pfiidá se druh˘. Je to o tom, nauãit se více kontrolovat.

Nechci ubliÏovat lidem, ktefií si to nezaslouÏí, a tak jsem si na‰la úÏasn˘ relax. KdyÏ jsem na‰tvaná, jdu bûhat a bûhám tak dlouho, dokud se neunavím a úplnû neuvolním.

Jak˘ projekt nyní pfiipravujete?

Organizujeme Benefit Golf Cup na Slovensku ve vyhlá‰eném golfovém stfiedisku Gray Bear Tále. Na akci bude pfiedán ‰ek Národnímu onkologickému ústavu v Bratislavû na zakoupení pfiístroje. Pfií‰tí rok probûhne Benefit Cup – tenisov˘ a golfov˘ – také v âechách, kde se zamûfiíme na podporu mlad˘ch talentovan˘ch tenistÛ a golfistÛ.

Bojujete sama se sebou, se svojí povahou?

Ne, uÏ jsem si na sebe zvykla. Taky jsem jen ãlovûk a neumím si pfiedstavit, jak se mnou mÛÏe nûkdo vÛbec Ïít (smích).

Proã jste se vÛbec rozhodla podnikat?

Byla to obrovská náhoda. Pfiítelkynû potfiebovala sehnat investora a já jí pomohla. Dnes se vûnuji byznysu uÏ dva roky. Nemám pocit, Ïe bych byla nûjaká v˘jimeãná osoba, v‰echno, co se mi dosud podafiilo, je v˘sledek urputné práce. Hodnû lidí ode mne odpadlo, nedokázali jít do toho tak naplno jako já. Na podnikání musí mít ãlovûk povahu. Je to obrovská zodpovûdnost, vyÏaduje sebezapfiení, ãlovûk musí zaklepat na tisíce

Proã, to je to tak hrozné?

Nevím, ale jako Lvice jsem urãitû samolibá, sobecká a sebevûdomá. Sebevûdomí jsem se po rozvodu musela opût uãit. Amerika není m˘m vzorem, ale pozitivní

7

KAÎDÉMU SE V ÎIVOTù

V·ECHNO VRÁTÍ...

IMPONUJÍ MI NùÎNÍ, MUÎNÍ MUÎI, KTE¤Í SI VÁÎÍ ÎENY A TOHO, CO DùLÁ, âEMU SE VùNUJE. NEUMÍM SI P¤EDSTAVIT, ÎE BYCH SE NùKOMU ZCELA ODDALA A NEDùLALA SVOU PRÁCI. KDYÎ JE MUÎ NEBO PARTNER MOUDR¯, TAK VÁM JEDNODU·E NEBERE TO, CO MÁTE RÁDA. NECHÁ VÁS REALIZOVAT SE. dvefií, aby mu tisíce lidí otevfielo a dalo mu to, co potfiebuje. Lidé si myslí, Ïe peníze pfiijdou velmi snadno. KdyÏ pracuje‰ poctivû, pfiicházejí velmi tûÏce.

s velmi zajímav˘m ãlovûkem, kter˘ mi Ïivot zpomalil. Najednou si dokáÏu najít ãas pro sebe, rodinu, odpoãinek. Musím fiíct, Ïe jsem ‰Èastná.

Pfiesto, nebála jste se v poãátcích neúspûchu?

KdyÏ jsem zaãínala, byla jsem nad‰ená, tû‰ila jsem se a mnohé pfiekáÏky si vÛbec nepfiipou‰tûla. KdyÏ jste ale ctiÏádostivá, tak v‰echno zvládnete. Byznys je o vytrvalosti a práci.

Jací muÏi vám imponují?

MuÏi, ktefií nûco dokázali, ktefií si rádi dûlají v‰e po svém, ale pfiitom vás nepfiesvûdãují o své pravdû. Mû by nebavil nûkdo, kdo by udûlal pfiesnû to, co já fieknu. Mám ráda v˘mûnu názorÛ. Imponují mi nûÏní, muÏní muÏi, ktefií si váÏí Ïeny a toho, co dûlá, ãemu se vûnuje. Neumím si pfiedstavit, Ïe bych se nûkomu zcela oddala a nedûlala svou práci. KdyÏ je muÏ nebo partner moudr˘, tak vám jednodu‰e nebere to, co máte ráda.

Nechá vás realizovat se.

Nic se nesmí pfiehánût.

Urãitû. âlovûk musí umût vypnout telefon, udûlat si ãas pro sebe, odpoãívat a zregenerovat síly, coÏ není vÛbec snadné.

Nemûla jste nûkdy problémy, protoÏe jste Ïena?

Ne, nikdy. Navíc se pohybuji v oblasti, které rozumím – moje agentura organizuje akce na klíã pro firmy a podniky. Zaãínáme od men‰ích firem a postupujeme k vût‰ím a myslím, Ïe jsme si za ty dva roky získali respekt a dÛvûru.

Pomáhá vám, Ïe jste známá osobnost?

Pfiíjmení mi velmi pomohlo a pomáhá. Ze strany klientÛ jde o zájem setkat se s ãlovûkem, kter˘ je vefiejnosti znám˘, poznat ho, pfiestoÏe by mohli oslovit agentury, které mají vût‰í zku‰enosti.

Obchod se bez plánování neobejde. Plánujete také v osobním Ïivotû?

Neplánuji, protoÏe vÏdy, kdyÏ jsem si nûco naplánovala, tak to nevy‰lo. ManÏelství jsem si naplánovala a nevy‰lo mi, dítû jsem si neplánovala a to mi vy‰lo (smích).

A co partnersk˘ vztah? Nebo jste stále sama?

NemÛÏu b˘t sama, protoÏe v jednom kuse pracuji. V ‰est ráno vstanu, vracím se v deset hodin veãer domÛ a pak je‰tû sedím u poãítaãe. Nedávno jsem se seznámila

8

S ãím se nedokáÏete vyrovnat, co ve vás zÛstává?

Nejtûωí je vyrovnat se se zklamáním v ãlovûku, jemuÏ jsem vûfiila. Jsem ãlovûk, kter˘ rád dává a má rád lidi, proto je to zklamání dvakrát takové.

ZáleÏí vám na tom, co si o vás myslí ostatní?

Urãitû, ale nûkdy mám pocit, Ïe lidé pfiíli‰ fie‰í druhé a málo sebe. Je to na‰e spoleãná vlastnost – jak slovenská, tak ãeská.

Osobnû se starám pouze o sebe, tomu mû asi nauãil byznys. Velmi málo sleduji televizi, zprávy, pokud to není nezbytnû nutné, nechodím ani na nejrÛznûj‰í spoleãenské veãírky...

To zní, jako byste snad ani neÏila v tomto svûtû.

Ano, máte pravdu, mám vlastní svût. Sv˘m zpÛsobem si realitu vytváfiím sama. MÛj Ïivot je o tom, Ïe se vûnuji práci, která mû baví. Dûlám to, co je pro mû velmi zajímavé, a jsem ‰Èastná. Mám v‰echno, co ke svému Ïivotu potfiebuji. Vím, Ïe v‰echno mÛÏe jednou skonãit, mÛÏu se rozejít se sv˘m pfiítelem, pfiece jen je to cizí ãlovûk, ale máma a Danielka zÛstávají. Jsou mÛj domov a obû mi dávají stra‰nû moc lásky.

GENTLEMAN

SVùT P¤ES RÒÎOVÉ BR¯LE POKUSY O LÉâENÍ KRÁTKOZRAKOSTI POMOCÍ RÒZN¯CH P¤EDMùTÒ, KTERÉ BY OPTICKY ZVùT·OVALY OBRAZ, JSOU STARÉ NEJMÉNù T¤I TISÍCE LET. Z TÉ DOBY ALESPO≈ POCHÁZÍ NEJSTAR·Í ARCHEOLOGICK¯ NÁLEZ, KDY BYL V ASYRSKÉM MùSTù NIMRUD OBJEVEN PRÒSVITN¯ KRYSTAL, POUÎÍVAN¯ JAKO ZVùT·OVACÍ SKLO. TEXT JAN JANULA FOTO ARCHIV MINIMA

¤íkalo se také, Ïe fiímsk˘ císafi Nero si pfiidrÏoval v prÛbûhu gladiátorsk˘ch zápasÛ v arénû pfied okem vyle‰tûn˘ smaragd. Pár ãoãek zasazen˘ch do rámu a slouÏících ke ãtení poprvé pouÏili uãenci ve staré âínû v 10. století, v Evropû jsou první br˘le pfiipomínány ve stfiedovûku. PfiibliÏnû z té doby pochází i jejich název, odvozen˘ od minerálu beryl, kter˘ mûl mnichÛm v klá‰terech poslouÏit jako primitivní lupa, s jejíÏ pomocí ãetli starobylé texty. Ve tfiináctém století se uÏ staly velice populárním pfiedmûtem ve Florencii, hlavnû mezi vysok˘m klérem a aristokraty. Jejich první umûlecké ztvárnûní zaznamenáváme na obraze Konráda van Soesta, zobrazujícím svatého Luká‰e drÏícího pfied oãima br˘le. Zprvu byla pouÏívána skla konvexní (plusová) pro krátkozraké. Na portrétu papeÏe Lva X. od Raffaela Santiho z roku 1517 je ale Jeho Svatost jiÏ zvûãnûna s konkávními (minus) ãoãkami. Bifokální br˘le (bifokál = dvojohniskové br˘lové sklo, jehoÏ horní ãástí hledíme do dálky, spodní nablízko) ov‰em byly vynalezeny aÏ ve století

10

osmnáctém, kdy rovnûÏ nacházíme první zmínky o br˘lích sluneãních.

Podoba „okulárÛ”, jak se také jeden ãas naz˘valy, se s prÛbûhem ãasu mûnila podle stále dokonalej‰ích v˘robních postupÛ, ale i podle módních trendÛ. Stejnû tomu bylo s materiály, z nichÏ se zhotovovaly. Mezi ty nejexotiãtûj‰í patfií asi Ïelezo, kÛÏe, ale i zvífiecí kosti. V dne‰ní dobû se pouÏívají materiály prakticky jakékoliv. Souãasn˘m hitem ãíslo jedna jsou br˘le vyrobené z ultra lehkého, nealergického a stálobarevného titanového drátku, ãasto o váze pouh˘ch tfií gramÛ, s futuristicky dokonal˘mi tvary a v moderních barvách. Pokud jde o v˘robce, najdeme mezi nimi i jména proslulá spí‰ z jin˘ch oborÛ, napfiíklad Jaguar, Davidoff, Boss ãi Joop! V cenû se v‰ak u tûchto obrouãek pochopitelnû odráÏí i jméno tûchto firem, takÏe se mÛÏe pohybovat aÏ v fiádu desítek tisíc. Kolekce br˘lí od francouzské firmy Minima, kterou pfiedstavujeme, se dá nazvat zlat˘m stfiedem mezi luxusními a „obyãejn˘mi” br˘lemi.

JAEGER-LECOULTRE Reverso, hodinky dvou tváfií. Lehk˘m pfietoãením zmûníte bûhem okamÏiku jejich podobu.

POVEDLO SE VYTVO¤IT ORIGINÁLNÍ POUZDRO, KTERÉ DOKONALE OCHRÁNÍ CITLIV¯ MECHANISMUS. ZRODILY SE OTÁâIVÉ, KULTOVNÍ HODINKY REVERSO. NIKOHO TENKRÁT ANI NENAPADLO, ÎE PRÁVù TENTO MODEL FIRMU JAEGER-LECOULTRE TOLIK PROSLAVÍ.

12

DESIGN

DOKONALOST

POD SKLÍâKEM HODINKY MAJÍ TISÍCE TVÁ¤Í. JSOU SOUâÁSTÍ NA·EHO JÁ, NEJVùRNùJ·ÍM P¤ÍTELEM A âASTO I LUXUSNÍM ·PERKEM. PY·NIT SE LEGENDÁRNÍM MODELEM RENOMOVANÉ FIRMY NA ZÁPùSTÍ, TO JE PRO OBDIVOVATELE HODINÁ¤SK¯CH SKVOSTÒ âEST. KDYÎ SI MOHOU SÁHNOUT NA KOUSEK HISTORIE A ZÁROVE≈ SLY·ET UKLID≈UJÍCÍ TIK TAK, KTERÉ P¤IPOMÍNÁ TLUKOT SRDCE, DOSÁHNE JEJICH SPOKOJENOST ABSOLUTNÍHO VRCHOLU. TEXT JAN JUKL FOTO ZAPÒJâILA FIRMA M. DU·ÁK

Design hodinek prochází stejn˘mi zmûnami jako svût módy. Jedno pravidlo v‰ak platí v hodináfiské branÏi odjakÏiva – navzdory nejrozmanitûj‰ím módním trendÛm design tûch nejkvalitnûj‰ích hodináfisk˘ch znaãek pfietrvává. „Renomované hodináfiské znaãky se experimentÛm vyh˘bají. V podstatû jsou totiÏ velmi konzervativní.

KdyÏ uÏ ke zmûnám tvaru nebo barevného ladûní u hodinek dochází, pak jde jen o zásahy minimalistického rázu,” vysvûtluje Zdenûk Horãiãka ze známé praÏské hodináfiské firmy M. Du‰ák.

V˘robci luxusních a staletími provûfien˘ch hodinek podle nûj hledají inspiraci nejãastûji u modelÛ, které byly v minulosti velmi úspû‰né, pochopitelnû dnes uÏ s vyuÏitím nejnovûj‰ích technologií. „Pozornost b˘vá kaÏdopádnû upfiena spí‰e na neustálou modernizaci komplikovan˘ch strojkÛ, které tvofií jádro kaÏd˘ch hodinek,” dodává Zdenûk Horãiãka.

Tfii z proslul˘ch znaãek, firmy Blancpain, Breguet a JaegerLeCoultre, které lze povaÏovat za ‰piãku svûtového hodináfiského umûní, vám pfiedstavíme blíÏe. Ostatnû právû jejich skvosty jsou dokladem toho, Ïe kvalitní design pfietrvává po staletí a oslovuje nejnároãnûj‰í zákazníky i dnes.

EROTIKA PEâLIVù SKR¯VANÁ Firma Blancpain – nikdy nevyrobila a ani nevyrobí klasické quartzové hodinky. UÏ témûfi tfii staletí sází nejstar‰í hodináfiská znaãka na svûtû v˘hradnû na hodinky mechanické. „Dnes pí‰eme historii zítfika,” tuto památeãní vûta vypustil z úst Jean-Jacques Blancpain, pfiedstavitel hodináfiské dynastie BlancpainÛ. Dovednosti a zku‰enosti pfiedchÛdcÛ vyuÏívá v souãasnosti uÏ tfiináctá generace rodu BlancpainÛ. I ta pfiísahala vûrnost tradicím ãisté hodináfiské práce, nikdy ale na úkor pokroku. Postupující léta si nûkolikrát vyÏádala slouãení tradiãních hodnot 18. století s moderními prvky. O tom se lze ostatnû pfiesvûdãit díky hodinkám z roku 1953 Fifty Fathoms

(Padesát sáhÛ), které dokázaly odolat tlaku i v hloubce 200 metrÛ pod vodní hladinou. „Padesátisáhovky“ natolik zaujaly kapitána Cousteaua, Ïe sehrály dÛleÏitou roli pfii natáãení jeho filmu Svût ticha.

Módu miniaturních náramkov˘ch hodinek odstartoval o tfii roky pozdûji model Ladybird, vybaven˘ nejkompaktnûj‰ím hodinov˘m strojkem na svûtû. Rok 1984 byl ve znamení nejmen‰ího strojku, kter˘ ukazoval fáze Mûsíce, den v t˘dnu, mûsíc a datum. V devadesát˘ch letech stvofiili hodináfii firmy Blancpain opravdu mistrovsk˘ kus: nejkomplikovanûj‰í náramkové hodinky ve své dobû.

V jednom pouzdfie se spojilo hned ‰est prvkÛ hodináfiského umûní – hodinky byly ultratenké, mûly mûsíãní fáze, vûãn˘ kalendáfi, chronograf s meziãasem, tourbillon a odbíjení.

K vysoce cenûn˘m kusÛm sbûratelsk˘ch kolekcí patfií ale pfiedev‰ím tzv. „erotické hodinky” s v˘jevy vûrohodn˘ch milostn˘ch pozic za pomoci mechanicky pohánûn˘ch figurek. V roce 1817 se dokonce ocitly na ãerné listinû, obchodování s nimi bylo striktnû zakázáno. Z hodinek se stal ze dne na den Ïádan˘ artikl, jehoÏ cena dosahovala astronomick˘ch v˘‰in. Nelegální obchod s nimi jen kvetl. ·ikovní hodináfii navíc dÛmyslnû vybavili hodinky tajn˘mi místy a fale‰n˘mi krycími víãky, které provokující figurky pfied pátrav˘mi zraky policejních úfiedníkÛ a hlavnû církve umnû skryly.

Aby Blancpain uspokojil vzrÛstající zájem vefiejnosti, pfie‰el k v˘robû bicích náramkov˘ch hodin. Je‰tû dnes, pravidelnû kaÏd˘ mûsíc, opou‰tí brány firmy Blancpain pût aÏ ‰est kusÛ tûchto speciálních modelÛ, které jsou individuálnû oãíslované a opatfiené znaãkou hodináfie, jenÏ je zhotovil. Jejich nositel je oproti ostatním ve v˘hodû, nemusí vÛbec sledovat ãíselník. Hodinky díky sloÏité mechanické pamûti odbíjejí celé hodiny, ãtvrthodiny a minuty. S kaÏd˘m odbíjením se pochopitelnû pojí jin˘ zvuk i frekvence.

13

DOKONALOST POD SKLÍâKEM

BLANCPAIN EROTIKA Díky erotick˘m motivÛm se hodinky firmy Blancpain dostaly v roce 1817 na ãernou listinu. Pokoutní prodej zvedl jejich cenu do závratn˘ch v˘‰in. BREGUET CLASSIQUE GRANDE COMPLICATION (4115) Pánské hodinky (vodotûsné do 30 metrÛ) z osmnáctikarátového zlata se strojkem s ruãním nátahem, gilo‰ovan˘m ãíselníkem a safírov˘m sklíãkem. Charakteristick˘m prvkem hodinek znaãky Breguet jsou ruãiãky z oceli napu‰tûné na modro. BREGUET CLASSIQUE DÁMSKÉ Model z loÀského roku pfiedstaven˘ na v˘stavû v Basileji urãen˘ na Ïenskou ruãku. Tfipytiv˘ ãíselník s pfiírodní perletí a ruãním natahování obklopuje srpek záfiiv˘ch diamantÛ.

BLANCPAIN VILLERET

„BREGUETOVSKÉ” MODRÉ RUâKY

NA PÓLU TO V·ECHNO ZAâALO...

Design tohoto velmi cenû-

Vévoda Orleánsk˘, královna Marie Antoinetta, Napoleon Bonaparte, Alexander Dumas ãi Sir Winston Churchill, ti v‰ichni se postupnû objevili na seznamu zákazníkÛ Abrahama Louise Bregueta – francouzského rodáka, kter˘ zapustil podnikatelské kofieny ve ·v˘carsku v kolébce v˘roby hodinek ve Valée de Joux. Znaãka Breguet spatfiila svûtlo svûta uÏ v roce 1775. Její zakladatel se po pfiesídlení do zemû helvétského kfiíÏe rychle zorientoval mezi zdej‰í aristokratickou vrstvou. Právû v jejích fiadách nacházel první zámoÏnûj‰í klientelu. Kouzlo luxusních hodinek znaãky Breguet spoãívá pfiedev‰ím v jejich nezamûnitelném designu. K „rodov˘m znakÛm“ se fiadí stylové pouzdro s r˘hováním, Breguet ruãky z oceli napu‰tûné na modro a zlat˘, ruãnû ryt˘ postfiíbfien˘ (gilo‰ovan˘) ãíselník.

Firma nikdy neztrácela krok s poÏadavky trhu.

DÛkazem je jedna z posledních novinek: zvût‰ení pouzdra u hodinek typu Classique proslul˘mi jako Cuvette. Tímto vylep‰ením reagovala firma na pfiání sv˘ch muÏsk˘ch zákazníkÛ. Zlat˘m písmem se ale do historick˘ch hodináfisk˘ch análÛ zapsala firma díky vynálezu Tourbillonu, zafiízení, které se pouÏívá na eliminaci vlivu gravitace na pfiesnost hodin. K této prÛlomové události do‰lo pfied více neÏ 200 lety, konkrétnû v roce 1801.

Perly hodináfiského umûní produkované firmou Breguet jsou nabízeny prostfiednictvím sériov˘ch kusÛ, ale také v podobû naprost˘ch originálÛ.

V tom pfiípadû je ov‰em nutné podstatnû více rozevfiít penûÏenku.

Ani na jiÏním, ani na severním, fieã je o sportu britsk˘ch dÛstojníkÛ slouÏících koncem dvacát˘ch let 20. století v exotické Indii. Pfii své zábavû jen marnû hledali hodinky, které by jejich vzne‰eného koníãka vydrÏely. Na v˘zvu dÛstojníkÛ zareagoval nejrychleji ‰v˘carsk˘ v˘robce JaegerLeCoultre. Ten oslovil nejlep‰ího konstruktéra té doby Reného Alfréda Chauvota s nelehk˘m zadáním: vytvofiit originální pouzdro, které dokonale ochrání citliv˘ mechanismus. A povedlo se.

Zrodily se otáãivé kultovní hodinky Reverso.

Nikoho tenkrát ani nenapadlo, Ïe právû tento model firmu Jaeger-LeCoultre tolik proslaví.

Otáãivé pouzdro nelze pfiehlédnout, ale není tím jedin˘m, na ãem postavila firma svou slávu.

DÛraz je u Jaeger-LeCoultera kladen také na technickou dokonalost hodinového strojku, coÏ ostatnû dokládá model Soixantieme vyroben˘ u pfiíleÏitosti oslavy 60. let modelu Reversa. Îádn˘ jin˘ pfiedtím neobsahoval tolik sloÏit˘ch ãásteãek v tak miniaturním provedení. Sbûratelé omezenou v˘roãní sérii, která ãítala 500 kusÛ, skoupili je‰tû dfiíve, neÏ se vÛbec zaãala vyrábût.

Za pozornost u modelÛ znaãky Reverso stojí také vnitfiek hodinkového pouzdra. Právû sem si totiÏ nechávali mnozí zákazníci vyr˘vat originální motivy, erby, monogramy, ale i v˘znaãná data nebo dokonce kódy sv˘ch tajn˘ch trezorÛ.

Prosl˘chá se, Ïe manÏel jisté nûmecké dámy si nechával do pouzdra prÛbûÏnû zaznamenávat dokonce úspûchy na poli milostném. Zlí jazykové tvrdí, Ïe mu jedno pouzdro nestaãilo...

ného modelu podtrhuje neotfielou estetickou vyváÏenost a promy‰lenou zmûnu tradiãních proporcí náramkov˘ch hodin.

14

INZERCE

RADO Sintra

BUDOUCNOST JIÎ ZAâALA PRO SPOLEâNOST RADO ZNAMENÁ V¯VOJ NOV¯CH HODINEK ÚKOL VYROVNAT SE S âASEM P¤I HLEDÁNÍ VYNIKAJÍCÍHO V¯TVORU, KTER¯ JE P¤ESVùDâIV¯ CO DO MATERIÁLU A TVARU. „Ménû je více“, zní jedna ze základních zásad, kter˘mi se fiídí návrháfii spoleãnosti Rado pfií vytváfiení nov˘ch hodinek. Rado proto zámûrnû vynechává v‰e, co by mohlo ru‰it celkov˘ vzhled jejich hodinek nebo naru‰ovat jejich ãistotu a pÛsobivost. A to je nepochybnû jedním z dÛvodÛ, proã hodinky Rado zaujímají zákazníky nadãasovostí. Jsou více neÏ pouh˘mi pfiístroji k mûfiení ãasu – jsou vyjádfiením osobnosti a stylu ãlovûka, kter˘ je nosí na ruce.

Samotn˘ tvar v‰ak nemusí b˘t nutnû cenn˘.

DÛleÏit˘ je dokonal˘ soulad tvaru a obsahu.

Design znaãky Rado je vnûj‰ím vyjádfiením vnitfiní dokonalosti. Proto je funkãní design pro firmu Rado nanejv˘‰ dÛleÏit˘. Pfiesnost a správnost chodu jsou samozfiejmostí,

RADO Cerix

av‰ak matriály odolné proti po‰krábání, které zároveÀ nedráÏdí pokoÏku, záfiivost hodinek, snadná manipulace s korunkou a pohodlí pro uÏivatele jsou rozhodujícími kritérii, která jasnû hovofií pro hodinky Rado. Hodinky nemají b˘t pouze krásné, ale mají se také pohodlnû nosit. Îádné zbyteãné ozdoby, ãisté linie, moderní vzhled, inovativní fie‰ení, ãistota – to jsou vlastnosti, jimiÏ se odli‰ují hodinky Rado. A jsou to také vlastnosti, kter˘ch si cení jejich majitelé.

RADO Ceramica Pure

15

ON THE ROAD

VLÁDCI RYCHL¯CH KOL POSTAVENÍ A PRAVOMOCI, JAKÉ MAJÍ ·ÉFOVÉ ZÁVODNÍCH T¯MÒ VE FORMULI 1, JSOU VE SPORTU NAPROSTO V¯JIMEâNÉ, JEN V JEJICH RUKOU SE TOTIÎ SBÍHAJÍ V·ECHNY NITKY ROZHODUJÍCÍ O ÚSPùCHU – OD SPONZORSK¯CH PENùZ P¤ES URâOVÁNÍ V¯VOJE MONOPOSTÒ AÎ PO ANGAÎOVÁNÍ JEZDCÒ. A STEJNù V¯JIMEâNÉ JSOU I OSUDY NùKTER¯CH Z NICH. TEXT JAN JANULA FOTO ARCHIV

Ron Dennis T˘mov˘ vedoucí a spolumajitel stáje West McLaren Jackie Stewart Legendární jezdec se vrátil do F1 se svou vlastní stájí

16

JAK MECHANIK KE ·TùSTÍ P¤I·EL Ron Dennis je nejen t˘mov˘m vedoucím, ale zároveÀ i spolumajitelem stáje West McLaren. V Británii, kde se narodil a dodnes Ïije (s manÏelkou, dvûma dcerami a synem), kaÏdoroãnû obsazuje nejvy‰‰í pfiíãky v Ïebfiíãku nejbohat‰ích lidí, navíc je nositelem ¤ádu britského impéria. Za svou dlouhou kariéru dopomohl k titulu mistra svûta takov˘m jezdeck˘m veliãinám, jako byli Nicki Lauda, Alain Prost, Ayrton Senna ãi naposledy Mika Häkinnen.

Jeho závratná kariéra, asi nejlépe shrnutá do vûty: „Jak obyãejn˘ kluk z malomûsta ke ‰tûstí pfii‰el,” odpovídá spí‰ neÏ anglickému Ïivotnímu stylu americkému snu. Ron opustil ‰kolu uÏ v ‰estnácti a stal se mechanikem. ProtoÏe mûl talent a motory byly odmaliãka pro nûj zároveÀ i koníãkem, vy‰vihl se nahoru velmi rychle, uÏ dva roky poté si jeho sluÏby vybral pozdûj‰í ‰ampion Jochen Rindt a po nûm také Jack Bradham, velké jméno tohoto sportu. „Byl jsem vyjukan˘ mladík, kter˘ pfii‰el do svûta automobilového sportu a ihned mu naprosto propadl. Spousta vûcí se mi na nûm ov‰em nelíbila. Tfieba v‰udypfiítomná ‰pína. Vozy byly pokryté prachem, v‰ichni páchli benzínem a obleãení mechanikÛ hrálo díky skvrnám od oleje v‰emi barvami. Tehdy jsem si slíbil, Ïe pokud by se mi nûkdy povedlo dostat se do vedení stáje, bude tohle jedna z prvních vûcí, které zmûním. A dnes si fiíkám, Ïe pokud má nûco po mnû zb˘t, tak ãistota, jakou dnes najdete ve v‰ech závodních boxech.”

Klíãov˘ okamÏik v Ïivotû Rona Dennise nastal krátce po tfiicát˘ch narozeninách, v roce 1981, kdy pfievzal funkci t˘mového ‰éfa stáje McLaren. Ta pod jeho vedením získala od té doby devût individuálních mistrovsk˘ch titulÛ a k nim pfiidala sedm vítûzství v prestiÏním Poháru konstruktérÛ. Kromû zarputilosti a obrovské soustfiedûnosti, s níÏ Ron Dennis vÏdy pracuje, uplatÀuje ãasto pfiedvídavost. Patfiil k tûm „vizionáfiÛm”, ktefií jako první zaãali pouÏívat v motoristickém sportu elektroniku ãi vysoce moderní technologie – mnohdy stejné jako pfii kosmick˘ch programech. A aãkoli není vystudovan˘ manaÏer, jeho schopnosti a podnikatelské aktivity jsou ohromující. NejenÏe dokáÏe „sehnat“ neuvûfiitelnou pÛl miliardu dolarÛ a víc, coÏ pfiibliÏnû stojí roãní provoz stáje, ale vlastní i dal‰í firmy, které patfií ke ‰piãce v oborech, jako je letectví, elektronika ãi stavebnictví. Jediné, co nesná‰í, je poráÏka.

Traduje se o nûm, Ïe kdyÏ jeho vÛz nevyhraje závod, celou noc nespí a druh˘ den nestojí za nic. Sám o tom fiíká: „Pochopitelnû si umím logicky zdÛvodnit pfiíãiny, proã jsme nedojeli do cíle jako první, to v‰ak nemûní nic na tom, Ïe proÏívám stejné utrpení, jako kdyÏ nûkdo jin˘ dostane nûjakou zlou zprávu. Prostû závodûní moc proÏívám, je pro mû stále nejvût‰í vá‰ní mého Ïivota.”

VZESTUPY A PÁDY „LÉTAJÍCÍHO SKOTA“ Ze v‰ech ‰éfÛ ãi majitelÛ stájí Formule 1 se do historie jako pilot nejv˘raznûji zapsal Jackie Stewart, kter˘ se stal na okruzích legendou a ne nadarmo mûl pfiezdívku Létající Skot.

V˘raznûji se prosadil uÏ jako nováãek v roce 1965, kdy vyjel bronzovou medaili pro znaãku BRM, poprvé vyhrál titul mistra svûta na voze Matra v roce 1968. Tento úspûch dokázal zopakovat v letech 1971 a 1973 s monopostem TyrrellFord. I kdyÏ ho závodûní bavilo, dokázal jako historicky vÛbec první jezdec F1 odejít Ïiv a zdráv v období nejlep‰í slávy – ihned poté, co se stal trojnásobn˘m ‰ampionem. Úmysl ukonãit závodní ãinnost neohlásil pfiedem, takÏe to byl pro sportovní vefiejnost velk˘ ‰ok. Je dost pravdûpodobné, Ïe na jeho rozhodnutí mûl vliv tragick˘ skon jeho stájového kolegy i pfiítele Françoise Ceverta, kter˘ smrtelnû havaroval pfii tréninku na poslední závod sezóny. Stewart pak z piety k nûmu odmítl nastoupit, i kdyÏ by tfieba symbolick˘m vyjetím z trati mohl dÛstojnûji zakonãit svou hvûzdnou kariéru. Jednalo se totiÏ o jeho jubilejní, st˘ závod seriálu F1. Prostû si na oficiality nikdy pfiíli‰ nepotrpûl.

Po letech se mu v‰ak zaãalo po fievu závodních aut a hemÏení v boxech pfiece jen st˘skat, a tak se rozhodl zaloÏit si vlastní t˘m. Po úspû‰ích v niωích soutûÏích s ním nakonec vstoupil do Formule 1. Stalo se tak v roce 1997, tehdy poprvé na okruh F1 vyjel záfiivû bíl˘ vÛz se skotsk˘mi motivy.

Tento velk˘ comeback mûl ale svá úskalí. I pfies velkou podporu automobilky Ford, kterou kaÏd˘ t˘m v prvním roce ãinnosti potfiebuje, neskonãila sezóna pfiíli‰ ‰Èastnû. Ve vût‰inû závodÛ totiÏ skonãil monopost na trati ãi v boxech s hofiícím motorem. Jedno pfiekvapení se v‰ak pfiece jen konalo – brazilsk˘ pilot Rubens Barrichello dokázal v Monaku skonãit na druhé pfiíãce. KdyÏ Jackie vidûl svého jezdce na stupních vítûzÛ, neudrÏel se a plakal jako mal˘ kluk nad poveden˘m návratem.

Dva roky poté v‰ak svÛj t˘m prodává, a ten je vzápûtí pfiejmenován na Jaguar Racing. Nad‰ení brit‰tí fanou‰ci oãekávají impozantní návrat tradiãní zelené barvy znaãky Jaguar na scénu F1, o coÏ se má pfiiãinit sv˘mi zku‰enostmi i slavn˘ Skot. Záhy se v‰ak v kuloárech zaãíná ‰u‰kat o napûtí, panujícím mezi nov˘m a star˘m vedením. Jackie Stewart pfiekvapivû oznamuje pfii slavnostním pfiedstavení nového vozu svou rezignaci, a jeho kariéra ‰éfa stáje tím definitivnû konãí.

Na závodech v‰ak mÛÏeme tohoto sympatického muÏe potkat dodnes, pÛsobí totiÏ jako prezident British Racing Drivers’ Clubu. Jeho „odchod ze scény“ je Ïivoucím dokladem toho, Ïe v souãasné Formuli 1 zdaleka nestaãí erudice, znalost prostfiedí ãi srdce motoristického fanou‰ka. O úspûchu t˘mÛ dnes totiÏ rozhodují pfiedev‰ím peníze...

KLÍâOV¯ OKAMÎIK V ÎIVOTù RONA DENNISE NASTAL KRÁTCE PO T¤ICÁT¯CH NAROZENINÁCH, V ROCE 1981, KDY P¤EVZAL FUNKCI T¯MOVÉHO ·ÉFA STÁJE MCLAREN. TA POD JEHO VEDENÍM ZÍSKALA OD TÉ DOBY DEVùT INDIVIDUÁLNÍCH MISTROVSK¯CH TITULÒ A K NIM P¤IDALA SEDM VÍTùZSTVÍ V PRESTIÎNÍM POHÁRU KONSTRUKTÉRÒ.

17

LAPONSKO

MEZI MINULOSTÍ A BUDOUCNOSTÍ POKUD BY EVROPA SESTAVOVALA SEZNAM SV¯CH NEJMÉNù POZNAN¯CH MÍST, SEVERSKÉ LAPONSKO BY V NùM BEZPOCHYBY ZAUJALO JEDNU Z âELNÍCH P¤ÍâEK. LEÎÍ V EVROPù, ALE ZÁROVE≈ V MNOHA SMùRECH I DALEKO OD NÍ. DOJET SEM ZNAMENÁ URAZIT JEN Z JIHU SKANDINÁVSKÉHO POLOOSTROVA TÉMù¤ DVA TISÍCE KILOMETRÒ.

ZA DOBU, KTEROU POT¤EBUJETE K PROCESTOVÁNÍ TùCHTO MNOHDY JEDNOTVÁRN¯CH KONâIN, STIHNETE V SRDCI KONTINENTU POZNAT HNED NùKOLIK RÒZNOROD¯CH REGIONÒ, âI DOKONCE ZEMÍ.

A POROZUMùT LAPON·TINù ZNAMENÁ OVLÁDNOUT ¤Eâ, KTERÁ MEZI BùÎN¯MI EVROPSK¯MI JAZYKY PRAKTICKY NEMÁ P¤ÍBUZNÉ.

TEXT TOMÁ· SNIEGO≈ FOTO ALLPHOTO A FINNMARK TOURIST BOARD

18

TÉMA

Pfiesto v‰ak Laponsko, rozprostírající se na severu území hned ãtyfi evropsk˘ch zemí (Norska, ·védska, Finska a zãásti také Ruska), tak zcela bez pÛvabu zase není. Kde jinde mÛÏete poznávat pfiírodu s pomocí spfieÏení taÏeného soby?

A kolik dal‰ích koutÛ kontinentu vám nabídne letní romantiku v podobû pÛlnoãního slunce?

Osvûtluje snad úchvatná klenba polární záfie uliãky staré Prahy, horská stfiediska v Alpách, nebo gondoly v Benátkách?

PÒLNOâNÍ SLUNCE I P¤ED TISÍCI LETY Slunce, které v létû svítí i o pÛlnoci a po více neÏ dva mûsíce vÛbec nezapadá, bylo pro cizince raritou jiÏ v dobách, kdy uliãky staré Prahy je‰tû neexistovaly a gondoly v Benátkách nejezdily.

Snad vÛbec první dochovanou zmínku o nûm nám pfied více neÏ tisíci lety, jiÏ v osmém století, zanechal lombardsk˘ mnich jménem Paulus Diaconus, jenÏ se pfii jejím zapisování nezapomnûl podivit také sobÛm. Archeologické nálezy z Laponska pfiitom naznaãují, Ïe zdej‰í kraje byly osídleny jiÏ pfied osmi tisíci lety.

Dnes je LaponcÛ pfiibliÏnû 40 000 a zhruba polovina jich Ïije na území Norska. Asi 20 000 norsk˘ch LaponcÛ pfiitom ob˘vá území velké jako polovina âeské repuliky. Nejménû poãetná je naopak laponská men‰ina na území Finska. âítá sice jen necel˘ch 6000 pfiíslu‰níkÛ, ale i ona ob˘vá kraje konãící daleko v nedohlednu. Finské Laponsko totiÏ zabírá asi jednu tfietinu rozlohy této zemû! Laponci jsou snad odnepamûti lidmi pfiírody a lovu. Cit pro obojí jim umoÏÀuje v tvrd˘ch podmínkách pfieÏít. Vcelku lehce v zimû zvládají teploty i pod minus tfiicet stupÀÛ, tedy poãasí, pfii nûmÏ se jiní jen s obtíÏemi zmáhají uÏ i jen na cvakání zubÛ. Svou drobnou tûlesnou konstrukcí pfiitom pÛsobí mnohem spí‰ nenápadnû neÏ atleticky. Dne‰ní Laponci jsou i chovateli sobÛ. Nikdy se jich v‰ak nezkou‰ejte zeptat na to, kolik kusÛ ve sv˘ch stádech vlastnû mají. Odpovûì jako by mûli nauãenou ze spoleãného slabikáfie. Zní asi takto: „Ptám se snad já vás, kolik penûz máte na svém bankovním úãtu?”

Jako by tihle notoriãtí dobrotivci hned kaÏdého pfiíchozího podezfiívali, Ïe je agentem daÀového úfiadu.

V KROJÍCH, ALE S MOBILNÍMI TELEFONY Cizím náv‰tûvníkÛm a o tradiãních svátcích Laponci rádi ukazují staromilskou tváfi: zpívají primitivní písnû zvané joiky a pfiedvádûjí pfiitom své typicky zdobené a zároveÀ velmi praktické kroje. Nabídnou i speciality pfiipravené ze sobího

masa, a na první pohled tak zapÛsobí dojmem, jako by je‰tû stále Ïili tak trochu mimo ãas a prostor. K nejznámûj‰ím akcím tohoto druhu patfií velké laponské trhy v severo‰védském Jokkmokku, které se tu konají dvakrát do roka – v únoru a v srpnu. Ke koupi jsou tu v‰emoÏné, takfika v˘luãnû v‰ak ruãnû zhotovované v˘robky z pfiírodních materiálÛ jako napfiíklad zdobené noÏe, misky nebo ze sobích parohÛ vyfiezávané so‰ky.

Mezi pozoruhodné tradiãní zvyky obyvatel nejsevernûj‰ího evropského regionu je moÏno zafiadit i zvlá‰tní kalendáfi, kter˘ je podle LaponcÛ rozdûlen nikoli na ãtyfii, ale na osm období roku.

V‰echny periody pfiitom mají co do ãinûní s chovem sobÛ. Tento zvlá‰tní laponsk˘ kalendáfi zaãíná dubnem, kdy tu zima pfiechází v jaro, a chovatelÛm sobÛ pfiipomíná, kdy rozmrzají ãi naopak zamrzají pastviny nebo kdy nadchází ãas pro sobí zabíjaãky. ZÛstat pouze u takto sentimentálního pohledu by v‰ak bylo velkou chybou.

I Laponci jsou totiÏ jen lidé, a tak i oni zcela pfiirozenû, tfiebaÏe zfiejmû o trochu pomaleji neÏ jiní podléhají moderním trendÛm. CoÏ ostatnû poznáte jiÏ ve chvíli, kdyÏ jim v kapse dávno vytvofieného kroje zazvoní mobilní telefon.

Jakkoli smutnû to mÛÏe znít, stále ménû z nich by v zimû svÛj snûÏn˘ skútr vymûnilo za nûkdej‰í psí spfieÏení. Psi nechÈ jsou lákadlem pro turisty, ale nová doba potfiebuje nové prostfiedky.

Stejnû nenahraditelné se proto pfii starostech o soby stávají také vysílaãky a dokonce i helikoptéry.

Málokteré místo pfiitom symbolizuje promûnu Laponska tak v˘raznû jako vûdecká základna Esrange v samém jeho srdci, tedy v blízkosti ‰védského mûsta Kiruna, asi tfii sta kilometrÛ za polárním kruhem. Z osma‰edesáté rovnobûÏky, z míst, kolem nichÏ se prohání bezpoãet sobÛ, tu vûdci do kosmu pro úãely v˘zkumu vysílají rakety i stratosférické balóny. Od roku 1966 uÏ odtud vzlétlo více neÏ 400 raket.

VÁNOCE PO CEL¯ ROK NEBOLI V·E PRO ROZVOJ TURISMU I odlehlé Laponsko dnes dochází k poznání, Ïe bez okolního svûta se vûãnû Ïít zfiejmû nedá. Ve snaze po otvírání se svûtu bylo v‰ak zapotfiebí myslet nikoli jen na jednostrann˘, tedy vlastní prospûch, ale i na prospûch pro ostatní. Pfiilákat turisty se stalo potfiebou. Mít jim co nabídnout je pak nutností.

Laponská krajina je rozlehlá a popravdû fieãeno mnohdy i velmi jednotvárná. Sama o sobû tak

19

LAPONSKO

MEZI MINULOSTÍ A BUDOUCNOSTÍ

SLUNCE, KTERÉ V LÉTù SVÍTÍ I O PÒLNOCI A PO VÍCE NEÎ DVA MùSÍCE VÒBEC NEZAPADÁ, BYLO PRO CIZINCE RARITOU JIÎ V DOBÁCH, KDY ULIâKY STARÉ PRAHY JE·Tù NEEXISTOVALY A GONDOLY V BENÁTKÁCH NEJEZDILY. SNAD VÒBEC PRVNÍ DOCHOVANOU ZMÍNKU O NùM NÁM P¤ED VÍCE NEÎ TISÍCI LETY, JIÎ V OSMÉM STOLETÍ, ZANECHAL LOMBARDSK¯ MNICH JMÉNEM PAULUS DIACONUS, JENÎ SE P¤I JEJÍM ZAPISOVÁNÍ NEZAPOMNùL PODIVIT TAKÉ SOBÒM. mnoh˘m k záÏitku, na kter˘ by vzpomínali po cel˘ Ïivot a za nímÏ by mohli b˘t dokonce ochotni pfiijet také znovu, zfiejmû nestaãí. Nezb˘vá tedy neÏ pfiidat skuteãnû unikátní atrakce, nejradûji takové, které jinde prostû nenajdete.

Kromû Severního mysu, zajímavosti zcela pfiirozené, protoÏe nejsevernûj‰í v˘bûÏek kontinentální Evropy jinde neÏ v Laponsku prostû nenajdete, vymyslely chytré severské hlavy dvû nejznámûj‰í lákadla tûchto konãin. Tím prvním je unikátní ledov˘ hotel, jenÏ zimu co zimu vzniká ve ‰védském Jukkasjärvi (viz minulé ãíslo V-Stylu). I druhé lákadlo má vlastnû co dûlat se zimou, náv‰tûvníky v‰ak táhne po cel˘ rok. Do finského Rovaniemi spadlo zãásti náhodou a zãásti pfiispûním jednoho nápaditého finského rozhlasového Ïurnalisty, jemuÏ se podafiil husarsk˘ kousek: pro finské Laponsko prostû a jednodu‰e „zprivatizoval” Santa Clause, symbol nejkrásnûj‰ích svátkÛ roku Vánoc.

PROâ JE PRAV¯ SANTA CLAUS PRÁVù LAPONSK¯M FINEM Kdysi dávno rodiãe sv˘m dûtem fiíkávali, Ïe Santa Claus, kter˘ jim na Vánoce nosí dárky, bydlí i se sv˘m sobím spfieÏením aÏ daleko na Sevením pólu. Proto byl jiÏ dávno pfied rokem 1927 vánoãní dobrodinec v myslích mnoha dûtí sevefianem, a nikoli tfieba Rumunem, âíÀanem, nebo

20

Texasanem. JenomÏe po dobytí Severního pólu hrozilo, Ïe legenda o Santa Clausovi vezme zasvé. Nikdo jej totiÏ na pólu osobnû nepotkal.

Neb˘t ov‰em zvídavého finského novináfie Markuse Rautia, jemuÏ se na‰tûstí podafiilo vypátrat „skuteãnou pravdu”. Odhalení, Ïe Santa Claus Ïije vlastnû v Laponsku v takzvané Korvatunturi neboli U‰até hofie, pfiinesl „str˘ãek Markus” ve svém rozhlasovém pofiadu Dûtská hodinka právû v roce 1927. U‰atá hora leÏí asi 350 kilometrÛ na sever od Rovaniemi a vzhledem k tomu, Ïe její vrchol pfiipomíná králiãí u‰i, mÛÏe pr˘ Santa Claus poslouchat v‰echna dûtská pfiání. Dovnitfi hory za ním v‰ak nikdo nesmí.

Aby se mohl setkávat s dûtmi, zaãal Santa Claus od padesát˘ch let dojíÏdût do Rovaniemi, leÏícího pfiímo na severním polárním kruhu. Postupnû si tu zfiídil pracovnu, a pak uÏ bylo jen otázkou umné reklamy a ãasu, kdy si tato kanceláfi dobude mezinárodní vûhlas. Dnes za ním pfiijíÏdûjí turisté z celého svûta. I já jsem se v Rovaniemi se Santa Clausem potkal. Byl na mne hodn˘. Chvíli mi o sobû vyprávûl, pak vy‰el ven na sam˘ polární kruh a nechal se vyfotografovat.

Tak tahle turistická atrakce se FinÛm opravdu povedla. Zmaten˘ nejistotou, kde vlastnû konãí legenda a zaãíná skuteãnost, jsem Santa Clausovi na závûr setkání popfiál krásné Vánoce. Kalendáfi pfiitom ohla‰oval pfiíchod záfií.

OMAMNÁ VÒNù ORIENTÁLNÍHO KO¤ENÍ PO STALETÍ NÁS VÁBÍ SVOU PODMANIVOU VÒNÍ A MAGICKOU CHUTÍ.

V DOBÁCH DÁVNO MINUL¯CH SE STALO P¤EDMùTEM MOCENSK¯CH ZÁJMÒ, NESVÁRÒ A VÁLEâN¯CH TAÎENÍ. NEJEDEN ZLODùJÍâEK ZAPLATIL VLASTNÍM ÎIVOTEM ZA KRÁDEÎ BYË JEDINÉHO ZRNKA, NEJEDEN PODVODNÍâEK BYL NUCEN SÁHNOUT HODNù HLUBOKO DO KAPSY, ABY SI UVùDOMIL, ÎE PRODEJ FALE·NÉHO KO¤ENÍ SE NIKOMU TOLEROVAT NEBUDE. DNES UÎ NENÍ T¤EBA DOB¯VAT. BùÎNù DOSTUPNÉ KO¤ENÍ OCE≈UJÍ GURMÁNI PO CELÉM SVùTù.

TEXT MONIKA NùMCOVÁ FOTO ALLPHOTO

22

GASTRO

Ve starovûkém ¤ímû bylo pouÏívání orientálního kofiení znaãnû roz‰ífiené. Mezi nejoblíbenûj‰í, nejvzácnûj‰í druh kofiení patfiil ‰afrán, o nûmÏ se zmiÀuje i ·alamounova píseÀ v bibli. V minulosti nalézal uplatnûní v‰ude tam, kde existovala kultivovaná aristokratická vrstva, která jej dokázala patfiiãnû ocenit i tuãn˘m obnosem penûz. Historie vypráví o tom, jak fiímsk˘ krutovládce Nero jednoho krásného dne zasypal ulice ¤íma ‰afránem, a to jen proto, aby nevypadal pfied zraky sv˘ch poddan˘ch jako nelida. Stejnû mu to nebylo nic platné. Po vzpoufie v západních provinciích byl donucen k útûku z ¤íma a svÛj Ïivot radûji ukonãil sebevraÏdou. Pád ¤íma se pochopitelnû podepsal i na samotném kofiení. V˘chod a Západ se nedokázaly mezi sebou domluvit, obchod vázl a orientální kofiení naãas upadlo v zapomnûní...

S pfiíchodem kfiiÏáck˘ch v˘prav se navrací také zájem o kofiení. Vojáci stfiedovûk˘ch taÏení se ze sv˘ch v˘prav rozhodnû nevraceli s prázdnou. Kofiení se stávalo jejich kofiistí a pfiiváÏelo se do rodn˘ch konãin.

KO¤ENÍ SE PLATILO ZLATEM K rozmachu dovozu kofiení z exotického V˘chodu do Evropy dochází aÏ ve tfiináctém století, kdy obchod s ním ovládly Benátky. Evrop‰tí gurmáni byli ochotni za kofiení zaplatit aÏ ãtyfiicetkrát více, neÏ byla prodejní cena v místû produkce. Nikdo si nestûÏoval, ba naopak. Velkolepé hostiny, na nichÏ se stoly proh˘baly pod tíhou pochoutek ochucen˘ch orientálním kofiením, se tû‰ily stále vût‰í oblibû.

Poãátkem patnáctého století pfiicházejí ke slovu Portugalci. Ve snaze dob˘t nejen zlato, ale i kofiení vyplouvají na daleké námofiní v˘pravy. KdyÏ se portugalsk˘ mofie-

plavec Vasco da Gama po roce objevování navrátil do rodného kraje s nákladem pln˘m drahokamÛ a kofiení, bylo jasné, Ïe tato první pfiímá námofiní cesta bude zlat˘ dÛl. Kofiení bylo dostatek. Stalo se snadno dostupn˘m pro úplnû kaÏdého a postupnû zaãalo ztrácet svÛj lesk a punc exotiky.

ZájemcÛ o kofiení zaãalo markantnû ub˘vat.

O KO¤ENÍ SE VEDLY VÁLKY ·estnácté století pfiineslo válku ·panûlÛ s Portugalci o „ostrovy kofiení” v Indickém oceánu, které roku 1519 pfiipojil ke ‰panûlsk˘m drÏavám portugalsk˘ mofieplavec ve ‰panûlsk˘ch sluÏbách Fernando de Magalhaes. Také Holanìané nechtûjí zÛstávat pozadu a koncem ‰estnáctého století zakládají vlastní námofiní spoleãnosti. Podafiilo se jim ovládnout obchod s hfiebíãkem a mu‰kátem. Na scénu pfiicházejí Angliãané. V sítích jejich zájmu uvízne Indie.

V Bombaji, Madrasu a Kalkatû zaãínají pÛsobit velké obchodní britské spoleãnosti. Obdobnû se zachová také Francie a nekompromisnû zabavuje ostrovy Mauritius a Réunion.

Korzáfii, objevitelé, zlatokopové, mofieplavci, ale i báby kofienáfiky, ti v‰ichni proslavili pfierozmanité druhy aromatického kofiení, které se postupem ãasu staly nenahraditeln˘mi pfiísadami v kuchyních po celém svûtû a ãasto slouÏily jako afrodiziaka.

Vût‰inû kofiení pfiikládáme léãivé úãinky. Historie jejich pouÏívání sahá aÏ do doby faraónÛ, kdy je zaãali vyuÏívat egypt‰tí lékafii. V âechách jeho rozmach nastal s pfiíchodem Angela z Florencie na dvÛr Karla IV., kter˘ v Praze otevfiel první lékárnu a pro v˘robu lékÛ si pûstoval vlastní byliny v „Andûlské zahradû”.

KDO BY ODOLAL Badyán je jedno z mála ãínsk˘ch kofiení, která v na‰ich kuchyních zdomácnûla. Pochází z jiÏní âíny a Vietnamu a je plodem stálezeleného stromu z ãeledi magnoliovit˘ch. PfiestoÏe s fenyklem ani an˘zem není v Ïádném pfiíbuzenském vztahu, mÛÏe se pochlubit obdobnou vÛní i chutí. âíÀané badyán s oblibou pfiidávají k drÛbeÏi nebo vepfiov˘m pokrmÛm. Je ideální k dochucení peãeného kufiete, hodí se k du‰ené rybû s mu‰lemi i do ãir˘ch v˘varÛ.

Kromû toho dochucuje likéry, Ïv˘kaãky nebo cukrovinky. Osvûdãil se pfii léãbû koliky, revmatismu i jako pfiísada do lékÛ proti ka‰li.

Fenykl – oblíbené kofiení star˘ch EgypÈanÛ, IndÛ, âíÀanÛ, ArabÛ, ¤ekÛ, ¤ímanÛ bylo jiÏ v dobách dávno minul˘ch doporuãováno jako v‰estrann˘ lék a afrodiziakum. Fenykl, kter˘ se pûstuje v teplej‰ích oblastech, naleznete i u nás na jiÏní Moravû. VyuÏívá se pfiedev‰ím v italské a francouz-

ské kuchyni pfii pfiípravû peãeného masa, polévek a ryb. Pfiidává se do jableãn˘ch a hru‰kov˘ch kompotÛ, do chleba nebo sladkého peãiva.

dické, anglické, nûmecké kuchyni. Je vhodn˘ k nakládání hub, ãervené fiepy ãi zelí. Pfiidává se do peãiva nebo smûsi kofiení.

Kardamom se tû‰í velké oblibû v Orientu.

Drobná vrásãitá semínka tropického bylinného kefie jsou úhlednû schována v tobolkách. Semena kardamomu mají silnou vÛni a palãivou chuÈ. Léãivé úãinky kardamomu opûvovali jiÏ stafií ¤ekové a ¤ímané. Zpravidla se pfiidává do ãaje, kávy, whisky, nejrÛznûj‰ích likérÛ, kofienících smûsí, ale také do pokrmÛ z masa a zeleniny. Podtrhne chuÈ omáãek, polévek, bramborov˘ch jídel, ãoãky nebo hrachu.

Mu‰kátov˘ ofií‰ek z Moluk a dal‰ích ostrovÛ Indonésie objevil Vasco da Gama. „Ofií‰ek” je ve skuteãnosti semeno stálezeleného tropického stromu mu‰kátovníku, zvaného macizeÀ pravá, ze kterého pochází i druhé kofiení, mu‰kátov˘ kvût.

Vysoké dávky mu‰kátového ofií‰ku jsou toxické.

UÏívá se do masit˘ch jídel, smûsí kofiení, ‰penátu, polévek, omáãek, telecího masa, kufiecích pokrmÛ nebo uzenin aj. Mu‰kátov˘ kvût se pfiidává do vánoãek, kynutého tûsta, peãiva, likérÛ, polévek, ragú aj. A jak trestali zlodûje mu‰kátu v první polovinû sedmnáctého století Holanìané, ktefií v té dobû mûli monopol na obchodování s mu‰kátem? Aãkoli by se to mohlo zdát jakkoli k neuvûfiení, trest smrti rozhodnû nebyl v˘jimkou.

Koriandr je zmiÀován jiÏ ve Starém zákonû Písma svatého. ¤ekové a ¤ímané jej znali nejen jako kofiení, ale pfiedev‰ím jako úãinnou pfiísadu do lékÛ a kofienûn˘ch vín. Ve stfiedovûku byl povaÏován za afrodiziakum. Koriandr se hojnû vyuÏívá v in-

23

PENÍZE

CENY NEMOVITOSTÍ

PO VSTUPU DO EU ZATÍMCO V ¤ADù MÍST âESKÉ REPUBLIKY CENY NEMOVITOSTÍ STAGNUJÍ, CENY BYTÒ V PRAZE SE ROZBùHLY STRMù VZHÒRU. UPROST¤ED MEZI TùMITO EXTRÉMY SE NALÉZAJÍ VùT·Í MùSTA, JAKO JSOU BRNO, PLZE≈, HRADEC KRÁLOVÉ, ALE I MLADÁ BOLESLAV âI LIBEREC. JE RÒST CEN BYTÒ OVLIVNùN JIÎ DNES OâEKÁVAN¯M VSTUPEM DO EU? ANO I NE. F O T O L U B O · S T I B U R E K TEXT PAVEL VELEBIL

Poptávka po koupi bytÛ je dnes taÏena tfiemi hlavními faktory: oãekáváním dal‰ího rÛstu cen, pfiáním vût‰iny populace âR zlep‰it standard svého bydlení a snaz‰í dostupností hypoteãních úvûrÛ.

Dá se fiíct, Ïe lokomotivou posunující trh jsou právû hypotéky.

Neustále se sniÏující úrokové sazby a speciální programy pro mladé Ïadatele umoÏnily dosáhnout na hypotéku daleko vût‰ímu mnoÏství zájemcÛ o nové bydlení. V loÀském roce bylo v âeské republice poskytnuto více neÏ 30 000 hypoteãních úvûrÛ.

Vstup do Evropské unie ovlivÀuje trh nemovitostí pfiedev‰ím tím, Ïe jasnû vymezuje pevn˘ ãasov˘ rámec, kdy se zmûní pravidla.

V roce 2004 vstupujeme do unie. Od 1. ledna 2008 se zvy‰uje DPH pro stavební práce. Od roku 2009 mohou u nás nemovitosti nab˘vat i cizinci bez trvalého pobytu v âeské republice. Zmûní se ale tak mnoho? Italské, rakouské a nûmecké firmy vtrhly do Prahy hned po roce 1989. ¤ada lukrativních nemovitostí v centru hlavního mûsta je jiÏ dnes v jejich rukou. Dal‰í pfiíliv cizincÛ nemusí b˘t zdaleka takov˘, jak se oãekává, a jejich vliv na trh s nemovitostmi pak nebude v˘razn˘.

DÛvodÛ je celá fiada: drobní investofii z Evropy i Spojen˘ch státÛ mají celou fiadu moÏností, jak investovat své prostfiedky, nemovitosti nejsou zdaleka jediné. Ty, kdo do nemovitostí chtûjí investovat, mÛÏe âeská republika lákat svou novostí, ale byty u nás budou nadále soutûÏit o pfiízeÀ potenciálních kupcÛ s nemovitostmi na jihu Evropy.

V nበneprospûch bude mluvit napfi. to, Ïe u nové v˘stavby je ãasto nutné rezervovat byt jiÏ na poãátku stavby a platit podstatnou ãást ceny v jejím prÛbûhu. Cizinci se budou rozhlíÏet spí‰e po dokonãen˘ch bytech. Dal‰ím otazníkem je sniÏující se v˘nosové procento z pronájmu bytu. Pfii pronájmu novû postaveného bytu je dnes reálné dosáhnout v˘nosu (pfied zdanûním) 5–6 % roãnû.

Porostou-li dále ceny bytÛ, tak jak dnes rostou, zmen‰í se v˘nosové procento, neboÈ pronájmy jiÏ od roku 1999 stagnují.

DÛleÏité je uvûdomit si i to, Ïe cizinci budou nakupovat byty jen v urãit˘ch oblastech. Patrnû bude existovat zájem o byty v praÏském historickém jádru nebo na kolonádû v Mariánsk˘ch lázních.

Ale my‰lenka, Ïe cizinci budou stát fronty na byty na praÏsk˘ch nebo kter˘chkoli jin˘ch pfiedmûstích, je scestná. Reálnû tedy zájem zahraniãních kupujících mÛÏe ovlivnit – a to jen ãásteãnû – segment, kter˘ pfiedstavuje 1–2 % trhu s byty.

U pozemkÛ a dal‰ích nemovitostí bude platit totéÏ jako u bytÛ: zájem se soustfiedí jen do urãit˘ch oblastí a na urãit˘ typ nemovi-

24

tostí. Rozhodující pro poptávku bude mimo jiné turistick˘ potenciál daného místa. RÛst mohou v budoucnu zaÏít pfiedev‰ím oblasti s ãist˘m Ïivotním prostfiedím a historická mûsta a mûsteãka s existujícím turistick˘m ruchem. Prodejním argumentem se mÛÏe stát malebnost místa ãi zafiazení mûsta nebo konkrétní památky na seznam kulturního dûdictví pod zá‰titou UNESCO, ale i vzdálenost od hranice s Nûmeckem ãi Rakouskem. Na druhé stranû cizinec pravdûpodobnû nekoupí polorozpadlou chalupu, do jejíÏ opravy by musel investovat peníze, ãas a vlastní nervy, a uÏ vÛbec ne „socialistickou architekturou“ vy‰perkovan˘ rodinn˘ dÛm s luxferami a tfiídíln˘mi okny.

Srovnání se zahraniãím je pouãné i z jiného pohledu. Také ve ·panûlsku, kde je vliv kupujících ze zahraniãí pomûrnû siln˘, dominuje trhu nemovitostí domácí poptávka. Ceny bytÛ ve ·panûlsku (celostátní prÛmûr) stouply od konce roku 2001 do konce roku 2002 o 14 %. Pfiitom cena bytÛ v Madridu, kde je trh taÏen pfiedev‰ím domácí poptávkou, vzrostla o 24,3 %. RÛst cen bytÛ v rekreaãních pfiímofisk˘ch oblastech se blíÏil spí‰e celostátnímu prÛmûru.

Proã by tedy cizinci mûli dominantním zpÛsobem ovlivnit ceny bytÛ u nás? Vliv Evropské unie je v nûãem jiném. âlenství v EU by nám mûlo pomoci pfiiblíÏit se úrovni dne‰ních ãlensk˘ch zemí Unie.

To, Ïe trh s nemovitostmi je urãen pfiedev‰ím prosperitou urãité oblasti, ukazuje jiÏ dne‰ní pfiíklad Prahy.

Rostoucí poptávka po nov˘ch bytech v hlavním mûstû má logické pfiíãiny: nízká hladina nezamûstnanosti a nejvy‰‰í prÛmûrná mzda staví Prahu do ãela Ïebfiíãku v âR. V hlavním mûstû jsou soustfiedûna sídla v˘znamn˘ch zahraniãních i domácích spoleãností, velvyslanectví i státní úfiady. Praha má nejvy‰‰í úroveÀ ‰piãkov˘ch manaÏersk˘ch platÛ. I proto na druhé stranû praÏsk˘ trh nabízí nejvy‰‰í poãet bytÛ ke koupi. Jen v Praze a nejbliωím okolí je v souãasné dobû rozestavûno více neÏ 60 bytov˘ch projektÛ. Nevûfiíte?

Staãí se pfiesvûdãit na specializovaném portálu www.novebydleni.cz Na‰e ãlenství v EU ale bude mít je‰tû jeden dÛsledek. Trh s byty zaÏije v budoucnu období rÛstu i pády stejnû jako trhy v ostatních zemích Evropské unie. A jestliÏe si nûkdo dnes klade otázku, jak investovat do nákupu nemovitosti, aby hodnota investice rostla a ani v obdobích stagnace neztrácela hodnotu, musí dokázat správnû odpovûdût na dvû základní otázky: kde a jakou nemovitost (jak˘ byt) má koupit. Jen ten, kdo se nad tûmito otázkami zamyslí, má ‰anci uspût.

26

KULTURA

SVùT

VE FOTOGRAFIÍCH JI¤ÍHO KOLBABY V ODPOLEDNÍM SLUNCI SE POKOJEM ROZLÉHAJÍ RYTMICKÉ BUBÍNKY INDIÁNSK¯CH KMENÒ. SEDÍME V MOHUTN¯CH BAMBUSOV¯CH SEDAâKÁCH A OâI MI P¤ELÉTÁVAJÍ Z FOTOGRAFIE TUâ≈ÁKA, JENÎ SI SLASTNù PROTAHUJE K¤ÍDLO, NA P¤EKRÁSNÉ VODOPÁDY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE. PROHLÍÎÍM SI ZVLÁ·TNÍ P¤EDMùT, KTER¯ PR¯ SLOUÎIL JAKO VIDLIâKA LOVCÒ LEBEK, HLINùNOU DESTIâKU DO RTÒ A SPOUSTU DAL·ÍCH ZVLÁ·TNOSTÍ, JEÎ SI P¤IVEZL Z CEST FOTOGRAF JIRKA KOLBABA. TEXT PETRA DOLEÎALOVÁ FOTO JI¤Í KOLBABA

Fotografie Jirky Kolbaby mi pfiipomínají pozoruhodné obrazy z té nejrozsáhlej‰í encyklopedie svûta. Pfied ‰esti lety poprvé vzal do ruky zrcadlovku a dnes sklízí obdiv v âechách i v zahraniãí.

Jeho nad‰ení je nakaÏlivé, co si usmyslí, toho dosáhne a tvrdí, Ïe vede ‰Èastn˘ Ïivot. Ve sv˘ch ‰estatfiiceti letech procestoval více neÏ sto zemí svûta, a pfiekonal tak slavnou cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda. Pojìme se vydat na cestu jeho Ïivotem plnou zajímav˘ch momentÛ, tak jak je zachytil jeho fotoaparát...

SPLNùNÍ DùTSKÉHO SNU JiÏ jako mal˘ kluk snil o cizích zemích a miloval dobrodruÏné romány o Ïivotû cestovatelÛ.

Poprvé se do svûta dostal díky atletice. Jako nûkolikanásobn˘ mistr republiky v bûhu ãasto startoval v zahraniãí. Jeho první cesta mimo Evropu, která vedla do Mongolska, rozhodla o dal‰ích krocích nûkdej‰ího v˘tvarníka a grafika. „Zjistil jsem, Ïe svût je docela jin˘, neÏ jsem vyãetl z knih, a zatouÏil jsem jej dál poznávat.” SvÛj sen si splnil po pádu Ïelezné opony.

Dnes se toulá pÛl roku po svûtû a v âechách pak pí‰e pfiíbûhy, pofiádá v˘stavy a promítání fotografií, vystupuje v televizních a divadelních pofiadech a v souãasné dobû pfiipravuje k vydání dvû knihy. Procestoval více neÏ sto zemí svûta.

Za 101 den objel se svou pfiítelkyní celou planetu, a protoÏe tolik nespûchali, trvala jim cesta o 21 dnÛ déle neÏ Verneovu Phileasovi.

Mezi své nejoblíbenûj‰í destinace fiadí Austrálii, Bali, a také Antarktidu, která se stala jeho cestovatelskou láskou. Vût‰inou si je ale vybírá náhodnû. „Nûkdy se setkám se zajímav˘mi lidmi a zrodí se my‰lenka, za kterou jdu, nûkdy si nûco podnûtného o nûjaké zemi pfieãtu, nebo se objeví nûkdo se zajímav˘m projektem, Ïe spolu nûkam pojedeme.”

SVùT P¤ES HLEDÁâEK OBJEKTIVU PfiestoÏe nevystudoval Ïádnou fotografickou ‰kolu, oãima v˘tvarníka se v pfiírodû velmi rychle nauãil zachytit kompozice a zajímavé detaily.

Snad aÏ pfiíli‰ skromnû o sobû tvrdí: „Necítím se b˘t zcela fotografem, ale mám touhu se jím stát.

27

SVùT

VE FOTOGRAFIÍCH JI¤ÍHO KOLBABY

SnaÏím se vûrnû zachycovat krásy pfiírody, kterou projíÏdím, a tváfie, jeÏ potkávám. NepouÏívám Ïádné kreativní filtry, v‰echny v˘fiezy komponuji jiÏ v hledáãku. Jsem pfiedev‰ím cestovatel, kter˘ krajinu dokumentuje.” Z jeho fotografií je cítit zvlá‰tní skrytá síla, jakou v pfiírodû nachází, a du‰e lidí, jeÏ promlouvá z jejich pohledÛ.

JEN KAMENY A LED Ze sv˘ch cest si pfiivezl spoustu adrenalinov˘ch záÏitkÛ. PfiestoÏe pr˘ s nebezpeãím Ïivota nehraniãily, srdce v krku pocítil nejednou. Ne v‰echny ostrovy, které nav‰tívil, leÏely v tepl˘ch vodách oceánu. Jednou pfii plavbû kolem Antarktidy pfiemluvil ‰éfa expedice, aby ho na hodinu vysadil na bfieh, kde by mohl fotografovat. Z pÛvodní hodiny se ale staly tfii a chvíle, které následovaly, se podobaly scénû z Hitchcockova hororu. Ledoborec zmizel z obzoru, prsty bez rukavic zaãaly ukrutnû mrznout a tûsnû nad hlavou mu pfielétávali ptáci s aÏ dvoumetrov˘m rozpûtím kfiídel! „Hledal jsem místa, kde bych se schoval, ale ostrov byl pln˘ jen kamenÛ a snûhu. Vzpomínal jsem na v‰echny pouãky z knih a filmÛ, zaãal jsem pfiem˘‰let, jak vyuÏít kaÏdiãk˘ kousek svého obleãení, abych se zahfiál. Dostal jsem strach, Ïe na mû zapomnûli.” Teprve po tfiech hodinách se ukázal ledoborec. Vtipn˘ kapitán si dal tu práci a zvedl kotvy, aby horlivého cestovatele vytrestal...

SÁM V SÍDLE BOHÒ Ostrov Bali je jedním z míst, kam se Jirka rád vrací. Mezi Domorodci mu fiíkají Agung. Tuto pfiezdívku si vyslouÏil sv˘m v˘stupem na posvátnou horu

28

v‰ech hinduistÛ Mount Agung (3142 m). Na ·alamounov˘ch ostrovech zase pob˘val nûkolik dnÛ s potomky lovcÛ lebek. „Potápûli jsme se mezi Ïraloky a harpunovali ryby. Byla to pro mû neobyãejná smûs adrenalinu, strachu a ‰tûstí.”

Aã na první pohled jednotvárné, oãarovalo ho focení na pou‰ti. Umí najít ty nejfotogeniãtûj‰í zábûry a v˘tvarné prvky v bizarních tvarech. Samotn˘ pobyt je pro nûj vzru‰ující. Spává na dunách v ukrutné zimû a pfies den odolává teplotám o padesát ‰edesát stupÀÛ vy‰‰ím. „To, co mû na cestování nejvíc motivuje, jsou v˘zvy – pfiekonávat nepohodlí, nedostatek a nepfiízeÀ.

UÏ v âechách se snaÏím trénovat na situace, které mû ãekají a jsou naprosto odli‰né. Na mnoha ostrovech není lékafi, není poblíÏ voda, jídlo a jiné vûci, na které jsme si u nás zvykli. Pfiesto ãlovûk nesmí zpanikafiit.

Naopak, nauãil jsem se v‰echno si uÏívat. Jak krásu, tak i nepohodlí.”

P¤EROD CESTOVATELOVY DU·E Mnoho fotografií, které jsem u Jirky vidûla, vypráví o zcela odli‰ném zpÛsobu Ïivota ostrovanÛ. Upfiímné pohledy vypovídají o jejich pravdivém Ïivotû bez jak˘chkoliv rolí, které v civilizaci hrajeme. Jak fiíká Jirka, tito lidé mají nádherné vztahy k partnerÛm, rodiãÛm, dûtem i pfiedkÛm. Setkání s nimi, kdy alespoÀ na pár dní pfiejímá jejich zpÛsob Ïivota, ho pfiimûlo pfiehodnotit své Ïivotní postoje. „Najednou jsem si zaãal více váÏit ãlovûka, pfiátelství, lásky i pitné vody.

Pfiestal jsem pl˘tvat, pfiestal jsem hazardovat se sv˘m zdravím. Nûkolikrát jsem na ostrovech zaÏil takové sepûtí s pfiírodou, kdy jsem se aÏ dotkl prapodstaty na‰eho bytí a uvûdomil si, jak se jí na‰e civilizace vzdálila.”

„TO, CO Mù NA CESTOVÁNÍ NEJVÍC MOTIVUJE, JSOU V¯ZVY – P¤EKONÁVAT NEDOSTATEK A NEP¤ÍZE≈. NAUâIL JSEM SE V·ECHNO SI UÎÍVAT. JAK KRÁSU, TAK I NEPOHODLÍ.”

KDYÎ SI NùCO VYSNÍM, TAK TO OPRAVDU UDùLÁM Jeho nad‰ení cestovat a vzdûlávat se je ohromné. ¤íká, Ïe má neskromnou touhu nauãit se v‰e – nejen fotografovat, ale také psát a vyprávût, tak aby mohl plnû vyuÏít své záÏitky a zku‰ennosti.

Mበpocit, Ïe se ti splnil Ïivotní sen, nebo je‰tû nûjak˘ má‰?

Musím pfiiznat, Ïe jsem ‰Èastn˘, mám nádhern˘ Ïivot a v mnohém se mi má pfiání splnila. Samozfiejmû mi zb˘vá spousta cestovatelsk˘ch snÛ. Jsem rád, Ïe mnoho sv˘ch nápadÛ dokáÏu dotáhnout do konce.

KdyÏ se pro nûco nadchnu, tak to opravdu udûlám.

Kolem mne je spousta lidí, ktefií stále o nûãem básní, ale nikdy svá pfiání neuskuteãní.

Co bys poradil lidem, ktefií váhají vyrazit do svûta?

Pfiál bych jin˘m s podobn˘mi touhami, jako mám já, aby získali odvahu a impuls odjet mimo euroame-

rick˘ prostor. Sám se je snaÏím k tomu podnítit na sv˘ch besedách a pofiadech. Pokud bych mûl doporuãit oblast, kam se vydat, pak je to jihov˘chodní Asie. Mohla by b˘t první nav‰tívenou oblastí pro ãlovûka, kter˘ chce poznat naprosto odli‰nou kulturu. Tam si otestuje, zda je skuteãnû pfiipraven stát se cestovatelem.

Prozradí‰ na‰im ãtenáfiÛm více o velké chystané v˘stavû, která probûhne v záfií?

V˘stava pod názvem „The World” se bude konat na Staromûstské radnici v Praze od 18. záfií do 6. listopadu. Na této mé doposud nejvût‰í v˘stavû bude k vidûní pfies 200 fotografií ze v‰ech ‰esti kontinentÛ planety. SoubûÏnû s v˘stavou budu organizovat promítání fotografií a besedy. Pro náv‰tûvníky je pfiipravena celá fiada cestovatelsk˘ch cen a vítûz se mnou poletí hned v listopadu fotografovat do Egypta.

VYPRÁVùNÍ JIRKY KOLBABY O ZÁÎITCÍCH Z CEST SI MÒÎETE POSLECHNOUT KAÎDOU NEDùLI V 10.40 NA RÁDIU IMPULS. NA WEBOV¯CH STRÁNKÁCH WWW.DIALOGPLUS.CZ SE DOZVÍTE O CHYSTAN¯CH V¯STAVÁCH A BESEDÁCH, A TAKÉ JE MOÎNÉ SI ZDE OBJEDNAT FOTOGRAFIE A KALENDÁ¤E.

29

DIDACTICA

PRVNÍ ZVONùNÍ VSTUP DÍTùTE DO PRVNÍ T¤ÍDY JE OBVYKLE DOPROVÁZEN OBAVAMI RODIâÒ, KTERÉ ·KOLE DÁT P¤EDNOST A ZAJISTIT POTOMKOVI KVALITNÍ VZDùLÁNÍ. PÒJDE DO KLASICKÉ âESKÉ ·KOLY, NEBO SE VYPLATÍ INVESTOVAT DO MEZINÁRODNÍ? JE MEZI NIMI VÒBEC NùJAK¯ ROZDÍL? TEXT MONIKA NùMCOVÁ FOTO ALLPHOTO

„Mezi ãesk˘m a mezinárodním ‰kolsk˘m systémem je rozdíl skuteãnû velk˘. âeské ‰kolství se bohuÏel nadále pot˘ká s nedostatkem finanãních prostfiedkÛ a dosud nepro‰lo zásadní reformou, která je nezbytná. Elitní mezinárodní ‰koly, jeÏ se nedostatkem financí nemusí zatûÏovat, mohou ÏákÛm poskytnout nadstandardní vzdûlávací úroveÀ,” vysvûtluje pedagoÏka Vratislava Uhlíková, která má zku‰enosti s obûma ‰kolsk˘mi systémy.

V âEM SE LI·Í?

Zatímco ãeské dûti vstupují do prvních tfiíd jako ‰estileté, nûkteré mezinárodní ‰koly vítají prvÀáãky jiÏ o rok dfiíve. Pokud pfiecházejí do mezinárodní ‰koly pfiímo z matefiského zafiízení tohoto typu, pak mají pfied na‰imi dûtmi v uãivu prvních tfiíd rok dva náskok.

Mezinárodní ‰koly uãí dûti akademick˘m vûdomostem postupnû, a to jiÏ od tfietího roku vûku. Ve chvíli, kdy vstupují do ‰koly, uãí se s tûmito vûdomosti pracovat. „·kolní fiád mezinárodních ‰kol nevykazuje tak striktní pravidla, jako je tomu u nás. DÛraz je kladen na osobnost dítûte, jeho individualitu. Dûti se uãí t˘mové práci, pracují v men‰ích skupinkách pod vedením svého uãitele a jeho asistenta, jsou vedeny ke kreativitû, sebevyjádfiení, komunikaãním dovednostem,” upfiesÀuje Vratislava Uhlíková. „âeské ‰kolství klade dÛraz na znalosti a vûdomosti dítûte. Pfiírodní vûdy jsou ãasto upfiednostÀovány pfied humanitními.”

Také v hodnocení se oba systémy li‰í. âesk˘ hodnotí Ïáãky za pomoci známek, mezinárodní ‰koly dá-

vají pfiednost slovnímu hodnocení. Zahrnuje informace o tom, jak si dítû ve ‰kole vede, v ãem se osvûdãilo, jaká oblast ho nejvíce zajímá, nebo naopak s ãím se pot˘ká, v ãem má problémy.

POVINNÁ ·KOLNÍ DOCHÁZKA Îádn˘ rodiã by ov‰em nemûl zapomínat na to, Ïe dítû ãeské národnosti, které je star‰í ‰esti let, mÛÏe v‰echny mezinárodní ‰koly nav‰tûvovat pouze za podmínek stanoven˘ch Ministerstvem ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy. DÛvod je prost˘: v˘uka probíhá podle osnov jiného systému a v jiném jazyce neÏ ãeském. Ministerstvo ‰kolství tento zpÛsob plnûní ‰kolní docházky povoluje jen ve vybran˘ch mezinárodních ‰kolách. Podmínky stanovují, Ïe va‰e dítû nadále zÛstává Ïákem své kmenové ‰koly, tedy ãeské, na které je povinno vykonat vyrovnávací zkou‰ky z ãeského jazyka, vlastivûdy, dûjepisu a zemûpisu podle platn˘ch uãebních osnov. Zkou‰ku lze konat za del‰í ãasové období, neÏ je jeden ‰kolní rok, nejdéle v‰ak za dva ‰kolní roky. Vysvûdãení je samozfiejmû platné.

Pfiestup do mezinárodní zahraniãní ‰koly zfiízené na na‰em území je pochopitelnû moÏn˘, a to prakticky kdykoli. NezáleÏí na tom, zda z ãeské do zahraniãní, nebo naopak. Ideální je ov‰em pfiestup na poãátku ‰kolního roku.

JestliÏe va‰e dítû nav‰tûvuje ‰kolu, která není zafiazena do seznamu vybran˘ch ‰kol s povolením zvlá‰tního zpÛsobu plnûní povinné ‰kolní docházky Ministerstvem ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âeské republiky, pak neplní povinnou ‰kolní docházku.

INSPIRUJTE SE... NABÍZÍME VÁM V¯BùR ZÁKLADNÍCH ·KOL S POVOLENÍM ZVLÁ·TNÍHO ZPÒSOBU PLNùNÍ POVINNÉ ·KOLNÍ DOCHÁZKY MINISTERSTVEM ·KOLSTVÍ, MLÁDEÎE A TùLOV¯CHOVY âESKÉ REPUBLIKY INTERNATIONAL SCHOOL OF PRAGUE Jedna z nejvût‰ích mezinárodních ‰kol v âR je urãena dûtem od tfií do devatenácti let. V˘uka probíhá podle angloamerického systému s prvky mezinárodního ‰kolství. ISP se mÛÏe pochlubit nadstandardním vybavením, které tvofií knihovna, poãítaãové studovny, vûdecké laboratofie, divadlo, kavárna, hfii‰tû, venkovní basketbalové a tenisové kurty ãi fotbalová hfii‰tû. Od srpna roku 2001 má ‰kola satelitní deta‰ované pracovi‰tû v Olomouci. První aÏ pátá tfiída je zamûfiena na rozvoj komunikaãních dovedností (jazyk), matematiku a pfiírodní vûdy. Souãástí v˘uky je úvod do âJ, FJ a NJ. Pedagogové se snaÏí vést Ïáky k samostatnosti, odpovûdnosti, kreativnímu my‰lení a efektivní komunikaci.

V˘uka probíhá v men‰ích skupinkách, na devût dûtí pfiipadá jeden kvalifikovan˘ pedagog. Uchazeãi jsou povinni vyplnit pfiijímací formuláfi, a dále pfiedloÏit potvrzení o vûku (nástup do první tfiídy je podmínûn ukonãen˘m ‰est˘m

30

rokem), oãkovací prÛkaz, lékafiskou zprávu a pfiípadnû vysvûdãení za uplynulé dva roky). Roãní ‰kolné je rozdûleno do dvou kategorií. První aÏ pátá tfiída 436 240 Kã. ·está aÏ osmá tfiída 464 800 Kã.

Nebu‰ická 700, 160 00 Praha 6 tel.: 220384111 ãj. 21 661/1999-11 ze dne 13. ãervence 1999 ENGLISH INTERNATIONAL SCHOOL OF PRAGUE ·kola se fiídí národním kurikulem Anglie a Walesu roz‰ífien˘m podle potfieb mezinárodního vzdûlávání a prostfiedí. Dûti se pfiipravují na SATs (zkou‰ky standardního kurikula – Standard Assessment Task) a na pfiijímací zkou‰ky stfiedních ‰kol v âR, Velké Británii ãi v jin˘ch zemích. V˘uka probíhá v anglickém jazyce.

Základní filozofií ‰koly je pfiipravit dûti na jejich roli v nároãném a rychle se mûnícím svûtû – a to jiÏ od první tfiídy. Mûla by pomoci dítûti nalézt a rozvíjet jeho specifické nadání a pfiednosti. K tomu v‰emu

je vedou uãitelé – obvykle absolventi britsk˘ch univerzit – spoleãnû se sv˘mi asistenty. Malí uchazeãi absolvují pohovor a krátk˘ test z angliãtiny a matematiky. Pokud se jedná o pfiestup, je také nutné pfiedloÏit vysvûdãení z pfiedchozí ‰koly. Roãní ‰kolné je následující: Reception (4–5 let) – 343 650 Kã.

Year 1 (5–6 let) – 370 000 Kã. Year 2 (6–7 let) – 370 000 Kã. Year 3 – Year 8 (7–13 let) – 375 000 Kã.

Na Okruhu 395, 142 00 Praha 4 tel.: 261912368 ãj. 31 010/99-22 ze dne 16. listopadu 1999 LYCÉE FRANÇAIS DE PRAGUE Francouzské lyceum v Praze nabízí tfiílet˘ vzdûlávací cyklus urãen˘ dûtem z ãesk˘ch rodin bez znalosti francouz‰tiny, které mají chuÈ a vÛli uãit se cizí jazyk. První rok jsou pfiijímáni Ïáci do pátého postupného roãníku. Podmínkou pfiijetí je v˘borné, nebo alespoÀ dobré vysvûdãení ze 4. tfiídy na ãeské ‰kole. Program vyuãování probíhá podle

ãesk˘ch osnov, Ïáci jsou hodnoceni kaÏdé dva mûsíce. ·kolné za cel˘ rok ãiní 36 000 Kã. Na závûr ‰kolního roku je kaÏd˘ Ïák povinen vykonat rozdílové zkou‰ky z ãe‰tiny, dûjepisu a zemûpisu. Îák postupuje do ‰estého roãníku na základû rozhodnutí klasifikaãní porady.

V jeho prÛbûhu se postupnû pfiechází na vyuãování ve francouz‰tinû v pfiedmûtech matematika, dûjepis, zemûpis, hudební, v˘tvarná a tûlesná v˘chova.

Roãní ‰kolné v tomto roãníku ãiní 62 000 Kã. Rozdílové zkou‰ky na konci tohoto ‰kolního roku jsou povinné.

V sedmém roãníku probíhá vyuãování vût‰inou ve francouz‰tinû. Programy splÀují poÏadavky francouzsk˘ch i ãesk˘ch pfiedpisÛ, a to tak, aby Ïák mohl bez obtíÏí odejít v následujícím ‰kolním roce do francouzského osmého roãníku. ·kolné se pohybuje okolo 88 000 Kã za rok.

Drtinova 7, 150 00 Praha 5 tel.: 257317611 ãj. 21 661/1999-11 ze dne 13. ãervence 1999

SOUTùÎ

Z AUSTRALSKÉHO DENÍKU VE VELKÉ SOUTùÎI S VOLVEM ZÍSKALA ZVLÁ·TNÍ CENU ALICE DOKOUPILOVÁ ZA SVÒJ ZAJÍMAV¯ DENÍK, DOPLNùN¯ REPORTÁÎNÍMI FOTOGRAFIEMI, Z MùSÍâNÍ CESTY PO AUSTRÁLII. PLNÍME SLIB A P¤INÁ·ÍME VÁM NùKOLIK NEJZAJÍMAVùJ·ÍCH ÚRYVKÒ.

19. SRPNA 2002 IBIS NA OBùDù V ROYAL BOTANIC GARDENS CAFÉ (SYDNEY) ... prÛvodce Lonely Planet nás provádí mûstem Sydney a vede i do Královsk˘ch botanick˘ch zahrad. Poprvé vidíme barvené papou‰ky, neuvûfiitelnû tvarované palmy, australské netop˘ry pojmenované díky svému nazrzavûlému srstnatému tûlu létající li‰ky (flying foxes) a ptáky Ibisy. SvÛj dlouh˘, úzk˘ a mírnû zahnut˘ zobák snad „vyfasovali” od místní popeláfiské spoleãnosti! SeÏerou v‰echno, co zbude na stolcích kavárny, a nejsou-li zbytky, agresivnû se doÏadují rovnou cel˘ch koláãÛ, dozlatova opeãen˘ch hranolkÛ (nejlépe s keãupem!) a na závûr teplého cappuccina, aby v‰e pûknû proklouzlo dlouh˘m zobákem!

3. ZÁ¤Í 2002 DOBYTÍ RÁJE II. ANEB JAK KRÁSNù CHODÍ SLUNCE SPÁT

V AUSTRÁLII; LODÍ NA WHITSUNDAY ISLANDS Nádhern˘ je první veãer na palubû lodi S. V. Whitehaven. Padne jedno z na‰ich vín, vychlazené Chardonnay, poveãefiíme ‰pagety Bolognese a kocháme se západem slunce za mírného pohupování lodi a za hudby soundtracku z filmu 1492: Dobytí ráje. Hurá, svût je váÏnû rÛÏov˘!!! AlespoÀ tady v Austrálii...

9. ZÁ¤Í 2002 PÍSEâN¯ OSTROV ANEB FRASER ISLAND Dopoledne trávíme u jezera Wabby. Cesta z pláÏe vede po píseãn˘ch dunách, hotová Sahara! Expanzivní pohyb písku je bohuÏel nezvratn˘ a jezero je rok od roku men‰í. Pr˘ tu bude jiÏ jen 100 let... Nenecháme si samozfiejmû ujít vyhlídku – v dáli mofie, pod námi sladkovodní jezero obklopené zleva píseãn˘mi dunami a zprava bu‰í! Nádhern˘ pohled! Navíc za 100 let bude jin˘...

VELKÁ SOUTùÎ S VOLVEM 2003 MILÍ âTENÁ¤I, VELMI NÁS POTù·IL ZÁJEM, KTER¯ VYVOLALA LO≈SKÁ FOTOGRAFICKÁ SOUTùÎ S VOLVEM, KDY JSTE NÁM ZASLALI SPOUSTU P¤EKRÁSN¯CH SNÍMKÒ ZE SVÉ DOVOLENÉ. REDAKCE âASOPISU V-STYLE SE ROZHODLA VYHLÁSIT SOUTùÎ ZCELA NOVOU, KTERÁ SE BUDE OPùT T¯KAT CESTOVÁNÍ.

Na cestách do zahraniãí jste se urãitû nûkdy dostali do situace, jeÏ vypovídá o charakteru té které zemû ãi o mentalitû a zvycích jejích obyvatel. A právû s touto tematikou souvisí vበúkol. Po‰lete nám kuriózní ãi zajímavou pfiíhodu ze sv˘ch zahraniãních cest ãi dovolen˘ch, která ilustruje zcela jin˘ Ïivotním styl, neÏ je bûÏn˘ u nás, a tfieba vበÏivot pozitivnû ovlivnila. Své pfiíspûvky zasílejte na adresu Petra DoleÏalová, Volvo Auto Czech, s. r. o., V Oblouku 731, 252 43 PrÛhonice, nebo na e-mail: petradol@volvocars.com. do 31. ledna 2004. Rozsah by mûl ãinit maximálnû jednu normostranu (1800 úhozÛ vãetnû mezer). Ty nejzajímavûj‰í pfiíspûvky zvefiejníme v prÛbûhu roku 2004.

Odborná porota sloÏená z redakãní rady V-stylu v‰echny pfiíspûvky vyhodnotí a vyhlásí vítûze v pfií‰tím roce v bfieznovém vydání na‰eho ãasopisu.

A CO NA TY NEJÚSPù·NùJ·Í Z VÁS âEKÁ?

1. MÍSTO Obleãení z butiku Bizaare (Dolce&Gabana, Janes Ferré, Versace jeans couture) v hodnotû 25 000 Kã dle va‰eho v˘bûru.

2. MÍSTO Obleãení z butiku Bizaare (Dolce&Gabana, Janes Ferré, Versace jeans couture) v hodnotû 15 000 Kã dle va‰eho v˘bûru.

3. MÍSTO ZapÛjãení vozu Volvo na jeden t˘den 4. MÍSTO ·kola smyku 5.-8. MÍSTO miniatura modelu Volvo

DRÎÍME VÁM PALCE A MOC SE Tù·ÍME NA VA·E ZAJÍMAVÉ ZÁÎITKY.

31

MÍSTO, KDE SE NARODIL GOLF JE NEZPOCHYBNITELN¯M FAKTEM, ÎE GOLF P¤ICHÁZÍ STÁLE VÍCE DO MÓDY. KONZERVATIVNÍ SKOTY V·AK NIKDO NEMÒÎE PODEZÍRAT Z PODLÉHÁNÍ MÓDNÍM VLNÁM. JEJICH VÁ·E≈ PRO TENTO SPORT MÁ POâÁTKY V DALEKÉ MINULOSTI. SKOTSKO JE SE SVOU TÉMù¤ ·ESTISETLETOU GOLFOVOU HISTORIÍ SKUTEâNOU KOLÉBKOU GOLFU. A ZÁLIV ST. ANDREWS BAY JE JEHO DOMOVEM. TEXT ROMAN PETERKA F O T O A R C H I V

DRIVE

Vstupní branou do golfového dávnovûku je mûsto Edinburgh, které leÏí na v˘chodním pobfieÏí Britsk˘ch ostrovÛ. Tady, na v˘chodním okraji Skotska, se nûkdy v patnáctém století zrodil golf. A pevnû tu zakofienil. Na úzkém, 25 mil dlouhém pásu zemû bychom napoãítali pfies dvacet golfov˘ch hfii‰È, na nûkter˘ch se hrálo uÏ témûfi pfied ‰esti stovkami let.

Golf, tak jak ho známe dnes, se vyvinul z pÛvodní hry zdej‰ích obyvatel, ktefií s primitivními holemi odpalovali oblázky a prohánûli je po zdej‰ích planinách. Nûktefií historici se snaÏí zpochybnit golfové prvenství SkotÛ a rozvíjejí teorie o tom, Ïe vznikl z holandského kolvenu nebo belgického cholu, a aÏ poté se roku 1421 s golfem seznámili i Skotové. Proti tomu v‰ak skot‰tí vlastenci namítají, Ïe Holanìané ani Belgiãané nehráli na jamky, a bez nich není golf golfem.

Univerzitní mûsteãko St. Andrews se nachází severnû od Edinburghu, v samém srdci golfové historie. A je to historie na události skuteãnû bohatá. Krátce po svém „objevení” se golf stal spolu s fotbalem natolik oblíbenou zábavou místních obyvatel, Ïe kdyÏ se zemû pfiipravovala na anglickou invazi, musel skotsk˘ parlament obû hry roku 1457 zakázat, aby donutil poddané hrát si místo s míãem a míãkem s meãem, lukem a ‰ípy. S pfiíchodem krále Karla I. skonãila éra zákazÛ a zaãal zlat˘ vûk golfu, protoÏe panovník sám patfiil k jeho vá‰niv˘m vyznavaãÛm a zpopularizoval golf i v Anglii.

Skotská královna Marie, pÛvodem Francouzka, pro zmûnu importovala skotsk˘ sport do své rodné zemû.

První písemná zmínka o golfu uvnitfi stfiedovûk˘ch vûÏí samotného St. Andrews je datována do roku 1552. Roku 1754 se tu zformovala Spoleãnost golfistÛ, která uspofiádala vlastní ‰ampionát.

Z této spoleãnosti pozdûji vznikl zdej‰í vyhlá‰en˘ golfov˘ klub Royal and Ancient Golf Club. Kromû golfového klubu s dlouhou tradicí a stfiedovûk˘ch vûÏí proslulé katedrály se mÛÏe St. Andrews py‰nit i historick˘m hfii‰tûm Old Golf Course, jeÏ vzniklo krátce poté, co se ve Skotsku narodil golf. PÛvodnû na nûm bylo dvaadvacet jamek. Roku 1764 se ãlenové Royal and Ancient Clubu rozhodli, Ïe nûkteré jamky jsou pfiíli‰ blízko u sebe, a zredukovali jejich poãet na jedenáct. Nové osmnáctijamkové golfové hfii‰tû New Golf Course bylo otevfieno roku 1896. Jeho podobu, která se stala vzorem pro v‰echna ostatní hrabství, navrhl Tom Moriss.

V hotelovém komplexu St. Andrews Bay, jenÏ vznikl v tûsné blízkosti tradiãní golfové lokality St. Andrews pfiede dvûma lety, nalezneme dal‰í dvû v˘znamná hfii‰tû – Torrance a Devlin. Obû nesou jména sv˘ch zakladatelÛ – Sama Torrance a Bruce Devlina.

Oba tito muÏi patfií k v˘znamn˘m golfov˘m mistrÛm. Sam Torrance se mÛÏe honosit vítûzstvím v prestiÏní soutûÏi Ryder Cup, v níÏ se utkávají t˘my z Ameriky a Evropy, Bruce Devlin, kter˘ se v profesionálním golfu pohybuje uÏ od roku 1961, má za sebou dlouhou fiadu vítûzství v golfov˘ch turnajích po celém svûtû a podílel se na vybudování více neÏ 140 hfii‰È.

Torrancovo hfii‰tû je zhruba 6400 metrÛ dlouhé, koncipované tak, Ïe by ho hráã mûl zvládnout pfiekonat na 72 úderÛ (tzv. par).

Trasa hfii‰tû vede kolem hotelu dolÛ podél mofiského pobfieÏí. Hra testuje golfistu od samého zaãátku, komplikuje ji rozvlnûná krajina.

Na své si hráã pfiijde i pfii pfiekonávání píseãn˘ch bunkerÛ a ãas od ãasu i nûjakého toho záhybu fiíãky, která tudy jakoby mimochodem protéká. Devlinovo hfii‰tû má také par 72, od „Torrance” se malinko li‰í délkou – 6414 metrÛ. Jeho trasa vede ãlenitou pobfieÏní krajinou. Hráã se nechá snadno ukolébat, kdyÏ vidí dobfie udrÏované, ‰iroké fairways, které se ale vinou podél umûle vytvofien˘ch vodních pastí a nebezpeãn˘ch píseãn˘ch bunkerÛ. Jamky tohoto hfii‰tû proto mívají ãtyfii aÏ pût par. Na golfistu tu ãíhají mnohá pfiekvapení v podobû tûÏce dostupn˘ch greenÛ obklopen˘ch promy‰lenou sestavou strategicky rozmístûn˘ch pastí.

Ten, kdo vyrazí do St. Andrews Bay za golfem, by nemûl pro sam˘ sport zapomenout na v˘lety po okolí. Za vidûní jistû stojí katedrála v St. Andrews, která kdysi byla nejvût‰í katedrálou v celém

Skotsku. Zasvé vzala bûhem sporÛ a bojÛ katolíkÛ s protestanty.

Dnes je z kdysi majestátního chrámu majestátní ruina. Ani nedalek˘ Edinburgh by golfov˘ turista nemûl ponechat bez pov‰imnutí. UÏ jen proto, Ïe je to hlavní mûsto celého Skotska, podle mínûní mnoh˘ch jedno z nejkrásnûj‰ích v Evropû. Jeho panoramatu vévodí starobyl˘ hrad, tyãící se na skále nad mûstem. Nedaleko od Edinburghu se nachází záliv fieky Forth, pfies kter˘ vede kromû nejdel‰ího Ïelezniãního ocelového mostu na svûtû i most silniãní. Na ten je obzvlá‰È pûkn˘ pohled, moÏná hlavnû proto, Ïe se nápadnû podobá slavnému sanfranciskému mostu Golden Gate Bridge.

CHCETE STRÁVIT GOLFOV¯ VÍKEND V ST. ANDREWS? V tom pfiípadû vyuÏijte nabídku spoleãnosti âSA Airtours, dcefiiné spoleãnosti âesk˘ch aerolinií, zab˘vající se individuální turistikou. Díky ní mÛÏete v termínu od 1. 9. do 31. 10. 2003 strávit víkend na starobyl˘ch golfov˘ch hfii‰tích jiÏ od 24 990 Kã za osobu. St. Andrews Bay Golf Resort & Spa je pûtihvûzdiãkov˘ hotelov˘ komplex na pobfieÏí Severního mofie s nádhern˘m v˘hledem na pláÏe a stfiedovûké mûsteãko St. Andrews.

CENA ZAHRNUJE: letenku Praha-Edinburgh-Praha (pravidelná linka âSA) 3x ubytování se snídaní v luxusním hotelu St. Andrews Bay Golf Resort and Spa 2x golf na svûtoznám˘ch hfii‰tích The Torrance a The Devlin poji‰tûní pro pfiípad úpadku CK VÍCE INFORMACÍ O VÍKENDU SNÒ KAÎDÉHO GOLFISTY NAJDETE NA STRÁNKÁCH WWW.CSAAIRTOURS.CZ.

SOUTùÎ O POBYT V ST. ANDREWS Redakce ãasopisu V-style pro vás ve spolupráci se spoleãností âSA Airtours pfiipravila ideální soutûÏ pro golfového nad‰ence s doprovodem. Cena zahrnuje dvû letenky do Edinburghu, jednu noc v dvoulÛÏkovém pokoji v pûtihvûzdiãkovém hotelu St. Andrews Resort a dále jedno green fee pro jednoho hráãe.

Staãí, kdyÏ nám na adresu petradol@volvocars.com nebo Petra DoleÏalová, Volvo Auto Czech, V Oblouku 731, 252 43 PrÛhonice do 26. 9. 2003 za‰lete správné odpovûdi na následující otázky a budete mít ‰tûstí pfii losování.

1. Proã zakázal v polovinû 15. století skotsk˘ parlament hraní golfu?

2. Co jsou to fairways?

3. Kter˘ slavn˘ filozof a historik se narodil v Edinburghu v roce 1711?

33

TRE KRONOR

SPRÁVNÉHO ·VÉDA NAJDETE NA RYBÁCH TAK JAKO MÁ KAÎD¯ RYZÍ HOLANëAN DOMA JÍZDNÍ KOLO, ITAL ESPRESOVAâ A RUS SAMOVAR, V KOMO¤E KAÎDÉHO SPRÁVNÉHO ·VÉDA JE SCHOVAN¯ ALESPO≈ JEDEN FORTELN¯ RYBÁ¤SK¯ PRUT. SOUDù PODLE OFICIÁLNÍCH STATISTIK, ·VÉDOVÉ JSOU TOTIÎ Z¤EJMù NEJVÍCE „RYBOLOVUMILOVN¯” NÁROD V CELÉ EVROPù.

TEXT JAN JUKL FOTO ALLPHOTO

Jasnû, rybafiením je povûstná celá Skandinávie, ale právû ·védové tu hrají prim a u kfii‰Èálovû ãist˘ch fiek, jezer a mofisk˘ch bfiehÛ tráví asi nejvíce ãasu. CoÏ ostatnû pfiiznávají i Dánové, Finové a Norové. S notnou dávkou závisti, pochopitelnû. Ostatnû posuìte sami: ‰véd‰tí rybáfii utratí roãnû zhruba tfii miliony tamních korun jen za dopravu, stravu a ubytování u vodních tokÛ, ke kter˘m pfiijeli s udicí a krabicí plnou ÏíÏal. Za pruty, podbûráky, vezírky a dal‰í vybavení pak vydají dal‰í miliony. Kolik tun ryb ze sv˘ch ãist˘ch vod ·védové vyloví, nicménû zÛstává tak trochu záhadou, spekuluje se ale aÏ o milionech tun.

JenÏe znáte to – s pfiib˘vajícím poãtem posluchaãÛ roste rybáfiÛv úlovek co do délky i hmotnosti... ·TIKA, ZASEKNOUT! Jestli nûkterá ryba mezi ‰védsk˘mi rybáfii vede, pak je to urãitû ‰tika. Pro tuhle dravou potvoru – mnohdy kapitálních rozmûrÛ – si do ·védska pfiijíÏdûjí i Nûmci, Francouzi, Belgiãané, nebo tfieba âe‰i. ·védské vody jsou totiÏ asi nejv˘znamnûj‰ím svûtov˘m lovi‰tûm ‰tik a tfieba u takové fieky Dalälven poblíÏ mûsta Gävle je to ve „‰tiãí“ sezónû sam˘ rybáfisk˘ prut, vlasec a tfipytka. ·védské vody, mofiské i vnitrozemní, jsou plné i dal‰ích druhÛ ryb. Podél ‰védského pobfieÏí táhnou celá hejna stfiíbrn˘ch mofisk˘ch pstruhÛ, na severu ·védska zase rybáfii loví na mu‰ky lipany a siveny.

Oblíbenou rybáfiskou ‰tací je i Dalarna – region v centrálním ·védsku. Jako ryba ti‰í rybáfii vychutnávají na bfiezích jezer Siljan a Orsasjön poÏitek z rybafiení, zatímco jejich rodiny o pár kilometrÛ dál zdolávají kilometry trekkingov˘ch tras, sjíÏdûjí pefieje fiek na kánoích a nebo – pfii tro‰e ‰tûstí – pozorují bobry pfii práci. Obrovskou v˘hodou ·védska je tzv. allemansratten, tedy právo v‰ech. Toto staré zvykové

34

právo fiíká, Ïe ve ·védsku je moÏné tábofiit úplnû v‰ude – na horsk˘ch loukách, bfiezích jezer a dokonce i na soukrom˘ch pastvinách. Táborníci samozfiejmû musí dodrÏovat pfiísné podmínky ochrany pfiírody – nesmûjí napfiíklad zakládat v lese oheÀ nebo kácet stromy na podpal. Jinak jim ale nic nebrání sloÏit hlavu na vyhlédnutém kousku zemû. V˘pravy zahraniãních rybáfiÛ si proto ãasto vystaãí jen se stanem a spacákem, adresáfie hotelÛ nechávají doma hluboko v ‰uplíku.

TISÍCE JEZER, TISÍCE RYB VraÈme se na okamÏik z bfiehÛ fiek do svûta ãísel a statistik. Druh˘mi nejnáruÏivûj‰ími rybáfii z fiad SkandinávcÛ jsou Norové. Na záda jim d˘chají Finové a Dánové a aÏ na chvostu pomyslného ÏebfiíãkÛ zÛstávají ostrovní Islanìané.

Druhé místo NorÛ je vcelku pochopitelné (zkuste spoãítat v‰echny ty fjordy tak bohaté na ryby) stejnû jako tfietí pfiíãka FinÛ. VÏdyÈ o Finsku se fiíká, Ïe je zemí lesÛ a jezer. Geografové se dlouhá léta vá‰nivû pfieli, kolik Ïe je pfiesnû ve Finsku jezer. Poãet zvolna stoupal (nejdfiíve ze 35 na 60 tisíc), aÏ se v roce 1987 po druÏicovém snímkování definitivnû zastavil na ãísle 188 tisíc. Pfiesnû tolik jezer mají finské ryby k dispozici, a to vÛbec nepoãítáme spoustu fiek a fiíãek.

Ve Finsku se ãasto loví lososi (veletok Tana), pstruzi, ‰tiky, okouni, candáti nebo sledi a s tûmito rybami se mÛÏete setkat i v restauracích tfieba ve vyhlá‰eném rybáfiském letovisku Airisto. Tak napfiíklad rosolli je studen˘ salát ze sleìÛ a graavi lohi zase naloÏené filé z lososa. Rybu se slaninou, zapeãenou v kfiupavém chlebovém tûstû, najdete na jídelním lístku pod názvem kalukukko.

·VÉD·TÍ RYBÁ¤I UTRATÍ ROâNù ZHRUBA T¤I MILIONY TAMNÍCH KORUN JEN ZA DOPRAVU, STRAVU A UBYTOVÁNÍ U VODNÍCH TOKÒ, KE KTER¯M P¤IJELI S UDICÍ A KRABICÍ PLNOU ÎÍÎAL. ZA PRUTY, PODBùRÁKY, VEZÍRKY A DAL·Í VYBAVENÍ PAK VYDAJÍ DAL·Í MILIONY. KOLIK TUN RYB ZE SV¯CH âIST¯CH VOD ·VÉDOVÉ VYLOVÍ, NICMÉNù ZÒSTÁVÁ TAK TROCHU ZÁHADOU, SPEKULUJE SE ALE AÎ O MILIONECH TUN. 35

ADRENALIN

JAK SE NEUTOPIT ANEB ¤EKA âARUJE AâKOLI JE RAFTING OZNAâOVÁN ZA ADRENALINOV¯ SPORT, KTERÉ JSOU MI BLÍZKÉ, LÉTA Mù NECHÁVAL CHLADN¯M. OBROVSK¯ âLUN SE MI ZDÁL P¤ÍLI· BEZPEâN¯ NA TO, ABY SE S NÍM DALO PROÎÍT NùJAKÉ DOBRODRUÎSTVÍ, A ALPSKÉ PE¤EJE JSEM P¤IROVNÁVAL K ROZVODNùNÉ BEROUNCE...

TEXT JAN JANULA FOTO ALLPHOTO

Nakonec mû kamarádi pfiemluvili, aÈ s nimi zkusím sjet Steyr, fieku leÏící v rakouském pfiedhÛfií Totes Gebirge.

Oznaãovali ji jako pomalou. Po nûkolikadenních lijácích ov‰em línû vÛbec nevypadala, spí‰ mûla nejlep‰í formu.

Na nás se tváfiila nevlídnû a její proradnost se projevila uÏ pfii startu. Jednomu z ãlenÛ posádky se dostane cti uvést raft do pohybu. KdyÏ mû k tomuto úkolu vybrali, rozhodl jsem se ve snaze pfiedvést sílu jako b˘k pro razantní postup, spoãívající v prudkém odraÏení. Ten byl ov‰em tak chybn˘, aÏ to vypadalo, Ïe mám s uveden˘m zvífietem spoleãnou spí‰ inteligenci neÏ sílu.

KaÏd˘ zku‰en˘ vodák ví, Ïe se mÛÏe pfii této ãinnosti snadno namoãit, a je na to pfiipraven. S ãím v‰ak urãitû nepoãítáte, je to, Ïe se pÛl metru od bfiehu propadnete do vody (navíc s teplotou na bodu mrazu) aÏ po krk. Ani s tím, Ïe se loì zaãne rychle vzdalovat a vy k ní musíte doplavat a vymr‰tit se na ni jako delfín. Tohle v‰echno se mi nakonec, i kdyÏ sám nevím jak, opravdu povedlo. KdyÏ uÏ jsem se ale chtûl kochat, pfii‰la první pfiekáÏka – jez. Dfievûn˘, coÏ má navodit dojem, Ïe sjet ho bude hraãka. ¤eka se ov‰em uÏ tak rozparádila, Ïe nám pfiichystala nástrahu v podobû nûjakého pfiedmûtu, rafinovanû a podle skrytého tûsnû pod ãárou ponoru. Od nûho jsme chytli to, ãemu se fiíká ‰vuÀk, a...

Zahuãet do rozboufiené vody není nikdy moc pfiíjemné, navíc kdyÏ je ledová. Po pádu do hlubin musíte ãelit dvûma hrozbám. První souvisí se ztrátou orientace. Ta není tak nebezpeãná jako druhá, tepelná. PfiestoÏe jsou v‰echny mé dÛleÏité a dostupné tûlesné komponenty patfiiãnû obaleny neoprénem, zima proniká aÏ do morku kostí. Z vody byste se mûli dostat do tfií ãtyfi minut. Já tedy pfii tomto „koupání” ãas nestopoval, ale urãitû vím, Ïe mohl b˘t o moc krat‰í. Navíc k poÏitku z nûho nepfiispûlo ani nûkolik litrÛ alpské vody v útrobách – nevûfite reklamû, není chutná!

Poté co je prskající posádka poskládána zpût na palubû, kormidelník praví: „To není moÏn˘, tady jsme se je‰tû nikdy necvakli. To byl snad osud nebo co.” Z toho, Ïe pfii tom pokukuje po mnû, usuzuji, Ïe to snad mûl b˘t hlavnû mÛj osud. Dal‰í etapu plavby lze charakterizovat jedním slovem – dfiina. Stále zápolíme s proudem, vzduchem létají pokyny z vodácké hant˘rky. Kontruj! Zabírej! Pfiitahuj! ¤eka se ne a ne vzdát.

36

PÛvodnû jsem si místo na háãku – pro zku‰ené fiíãní vlky tak potupné – „zabukoval” proto, Ïe jsem chtûl z pozice na pfiídi vychutnávat krásy krajiny. Místo toho první ze v‰ech vidím, k ãemu se fiítíme. Mou povinností zároveÀ je upozornit ostatní na v‰echna úskalí. „Bacha, magnet,” fivu jak na lesy, kdyÏ zaregistruju velk˘ kámen uprostfied toku, kter˘ magicko-magnetickou silou pfiitahuje lodi, aby se o nûj pofiádnû rozbily. Pro ostatní není varování pfiekvapením, mají to tady mockrát projeté. K mému zdû‰ení ov‰em kormidlují pfiímo na balvan. NeÏ staãím pomyslet na nejhor‰í, vlna nás tûsnû pfied ním prudce odhodí stranou a my se o nûj jen lehounce otfieme. Oddechnu si. Ne v‰ak nadlouho. Pfiicházejí dal‰í a dal‰í nástrahy, napfiíklad pefieje pod dfievûn˘m mÛstkem. Ty s trochu ‰tûstí proplujeme. „Pauza, jdeme si skoãit,” hlásí „kapitán”, vyleze na zábradlí, odkud se vrhne stfiemhlav do víru, kter˘ ho uná‰í pryã.

NeÏ se vzpamatuji, uÏ je zpût na hladinû. Nad‰enû jásá: „Je to super!” a jde si to zopakovat. Posádka ho následuje, já váhám. Balancuji na úzkém zábradlí lávky a nakonec se díky povûstné muÏské je‰itnosti vrhám do „kohouta”.

Nepfiedstavitelnû siln˘ proud studené vody mû vcucne a rychle uná‰í pryã. Po nûjak˘ch patnácti sekundách mû fieka vyplivne na hladinu. Sotva popadám dech a mífiím ke bfiehu. Druh˘ pokus si na rozdíl od ostatních nechám aÏ napfií‰tû...

To nejnebezpeãnûj‰í si Steyr schoval aÏ na závûr.

Mohutnému vápencovému bloku v jednom z nejuωích úsekÛ se fiíká autobus. Proã, netu‰ím, jedinû Ïe by ho místo své bárky fiídil Cháron. Mûl by dost práce, poãet obûtí je vysok˘ a kaÏdoroãnû stoupá. Zabíráme ze v‰ech sil, ale na‰e úsilí pÛsobí ve srovnání s rozboufien˘m Ïivlem smû‰nû. Pfies ve‰kerou snahu o „autobus” ‰krtneme. Raft se nebezpeãnû nakloní na jednu stranu – hádejte kterou...

Intenzita nárazu mû a dal‰í uboÏáky, co si „umûjí vybrat”, vyhodí z lodû jako bezvládné loutky. Vlny s námi tfiískají o balvany, sly‰íme skfiípavé zvuky, jak pfiilby, v nichÏ vûzí na‰e nebohé hlavy, odírají o skálu. V momentû, kdy to uÏ neãekám, se zniãehonic mohutn˘ vodní gejzír uklidní. Staãí pár temp a jsem na bfiehu. Tam zhluboka oddechuji a slavnostnû slibuji, Ïe kromû sprchy uÏ do Ïádné vody nikdy nepolezu. Slib ale poru‰ím hned nazítfií pfii koupeli v horském jezefie s tepl˘mi termálními prameny. Ta mû trochu usmifiuje. Ov‰em jinak je ten rafting fakt stra‰ná nuda.

RAFT SE NEBEZPEâNù NAKLONÍ NA JEDNU STRANU – HÁDEJTE KTEROU... INTENZITA NÁRAZU Mù A DAL·Í UBOÎÁKY, CO SI „UMùJÍ VYBRAT”, VYHODÍ Z LODù JAKO BEZVLÁDNÉ LOUTKY. VLNY S NÁMI T¤ÍSKAJÍ O BALVANY, SLY·ÍME SK¤ÍPAVÉ ZVUKY, JAK P¤ILBY, V NICHÎ VùZÍ NA·E NEBOHÉ HLAVY, ODÍRAJÍ O SKÁLU. V MOMENTù, KDY TO UÎ NEâEKÁM, SE ZNIâEHONIC MOHUTN¯ VODNÍ GEJZÍR UKLIDNÍ. STAâÍ PÁR TEMP A JSEM NA B¤EHU.

37

TIPY NA PODZIM ZAJÍMAVÉ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEâENSKÉ AKCE V âESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ ZÁ¤Í-LISTOPAD 2003

PRAÎSK¯ PODZIM OPùT BOHAT·Í Mezinárodní festival váÏné hudby PraÏsk˘ podzim vstupuje jiÏ do 13. roãníku. Jeho v˘voj zaznamenal v posledních letech strm˘ vzestup. Hudbymilovná vefiejnost se tak letos mÛÏe v období od 11. záfií do 1. fiíjna tû‰it na dvacet koncertÛ v podání devíti zahraniãních orchestrÛ vãetnû Ruské filharmonie a BBC Scottish Symphony Orchestra. Obû zmínûná tûlesa zahrají na festivalu hned dvakrát, pokaÏdé s jin˘m programem.

První koncert bude vûnován v˘hradnû ãeské hudbû, druh˘ svûtovému repertoáru. V podání BBC Scottish Symphony Orchestra zazní ve svûtové premiéfie písÀov˘ cyklus pro baryton a orchestr na ver‰e Jaroslava Seiferta, jehoÏ autorem je skladatel Václav Riedlbauch. Dal‰í svûtovou premiérou bude v podání PraÏského komorního orchestru a francouzské pûvkynû Elizabeth Vidalové písÀov˘ cyklus pro soprán a komorní orchestr na texty ze staré âíny. LahÛdkou bude recitál sopranistky Galiny Korãakové s Moskevsk˘m komorním orchestrem, pestr˘ program slibují také Symfonick˘ orchestr âeského rozhlasu a âeská filharmonie, která své celoveãerní vystoupení koncipuje jako poctu Hectoru Berliozovi. Nepfiehlédnutelnou souãástí festivalového programu bude bezpochyby stoãlenn˘ cikánsk˘ symfonick˘ orchestr z Budape‰ti, kter˘ pfiiveze do Prahy tango a flamenco. c www.pragueautumn.cz

BOCELLI V PRAZE Pfiíbûh hudební kariéry tenoristy Andrea Bocelliho zní jako neuvûfiitelná pohádka se ‰Èastn˘m koncem. Odmaliãka vá‰nivû miloval hudbu, nauãil se nazpamûÈ v‰echny známé opery a vyhrával pûvecké soutûÏe. Bûhem studií práv v Pise si pfiivydûlával jako barov˘ zpûvák. Doby, kdy zpíval po barech, v‰ak uÏ jsou dávno pryã. Roku 1996 se do povûdomí evropské vefiejnosti vryla píseÀ Con te partiro, kterou znají i ti, kdo by si Ïádnou jeho desku nekoupili. Praha se mÛÏe tû‰it na náv‰tûvu hvûzdného tenora 4. fiíjna.

Bocelli zavítá do praÏské T-mobile Arény v rámci Sentimento Tour 2003. Pfii koncertu ho doprovodí âesk˘ národní symfonick˘ orchestr pod taktovkou dirigenta Marcella Rotty. Vstupenky na koncert jsou k dostání v síti TicketPro v cenách od 620 do 4745 Kã. c www.ticketpro.cz

MATTONI GRAND PRIX 2003

VZHÒRU DO POVùT¤Í

Pfiíznivci vytrvalostních bûÏeck˘ch závodÛ se mohou tû‰it na dal‰í roãník bûhu Mattoni Grand Prix, kter˘ odstartuje 21. záfií ze Staromûstského námûstí v Praze. SoutûÏ uzavírá seriál bûhÛ PraÏského mezinárodního maratonu. Zatímco úãast v letním PraÏském mezinárodním maratonu je otevfiena ‰iroké vefiejnosti – pfiihlásit se mÛÏe kaÏd˘, kdo si na ãtyfiicetikilometrov˘ bûh troufá, je hlavní bûh podzimní Mattoni Grand Prix na vzdálenost pûti kilometrÛ (Ïeny) a deseti kilometrÛ (muÏi) pro vefiejnost uzavfien. Pomûfiit své síly zde mohou jen elitní profesionální atleti. Sportuchtivá vefiejnost v‰ak není odsouzena do role pouh˘ch pasivních divákÛ. Amatér‰tí bûÏci si pfiijdou na své v nesoutûÏních bûzích, kde se mohou pomûfiit s v˘sledky profesionálÛ – pûtikilometrov˘ bûh pro Ïeny a desetikilometrov˘ bûh pro muÏe. Zábavnou podívanou pak bude Mattoni Barman Race – barmansk˘ pfiekáÏkov˘ bûh. Chybût nebude ani tradiãní zábavná jízda Prahou na in-line bruslích, která se bude konat vpfiedveãer samotné Mattoni Grand Prix.

Na závûr celé Mattoni Grand Prix probûhne mezi úãastníky nesoutûÏních bûhÛ losování o ceny. c www.pim.cz

Starobylá ãínská záliba v pou‰tûní papírov˘ch drakÛ jiÏ dávno pevnû zakofienila i v na‰ich konãinách. Îádn˘ z vyznavaãÛ této zábavy by si nemûl nechat ujít Drakiádu 2003 – jediné oficiální mistrovství âeské republiky ve stavbû, návrhu a pou‰tûní drakÛ, které se 20. záfií uskuteãní jiÏ podruhé na leti‰ti Aeroklubu Raná poblíÏ mûsta Louny. Jak jiÏ z podtitulu Drakiády vypl˘vá, soutûÏit lze i o vlastnoruãnû vyrobeného nejkrásnûj‰ího draka. Kdo ale pfiíli‰ nevûfií své zruãnosti nebo ho neláká vidina hodin stráven˘ch s papírem, lepidlem, ‰pejlemi a barvami, mÛÏe se zúãastnit alespoÀ leteck˘ch disciplín. Pro diváky je kromû vlastní soutûÏe pfiipraven i bohat˘ doprovodn˘ program, kter˘ zaujme malé i velké náv‰tûvníky. Na své si pfiijdou milovníci paraglidingu a para‰utismu, dech se bude tajit nad exhibicemi fiiditeln˘ch drakÛ, v rámci dílen si budete moct vyzkou‰et, co obná‰í stavba obfiích drakÛ, inspiraci pro vlastního draka naberete pfii v˘stavû v˘robcÛ drakÛ a navíc se mÛÏete podívat na v˘stavu vûtroÀÛ. Minul˘ roãník Drakiády se mohl pochlubit zhruba ‰esti stovkami náv‰tûvníkÛ a stovkou registrovan˘ch drakÛ. Bez zajímavosti jistû není vûk nejstar‰ího pfiihlá‰eného draka – 35 let. c www.drakiada.cz

SVùT JAKO MAKRO III Cel˘ fiíjen bude v praÏské pasáÏi âerná rÛÏe k vidûní v˘stava fotografa Milana Bl‰Èáka s názvem Svût jako MAKRO III. Prostfiednictvím zhruba tfiiceti fotografií mÛÏete nahlédnout do v‰edního svûta kolem sebe nov˘ma oãima a objevit neviditelné zázraky, skryté v‰ude kolem nás. „KaÏd˘, kdo objevil kouzlo makrofotografie, je jako dítû, jemuÏ rodiãe v den narozenin vrátili br˘le aÏ v hale obrovského obchodního domu. A dítû nad‰enû vidí, Ïe patro je plné úÏasn˘ch a neuvûfiiteln˘ch hraãek. Stráví tam t˘den, a kdyÏ uÏ má pocit, Ïe na‰lo a objevilo úplnû v‰echny, zji‰Èuje ke svému úÏasu, Ïe obchoìák má nejen desítky podobn˘ch pater nahoru, ale také nedefinovatelné mnoÏství pater v suterénu,” vysvûtluje Milan Bl‰Èák kouzlo sv˘ch fotografií. V makrofotografii hraje hlavní roli detail, kter˘ je vût‰inou skryt hluboko pod bûÏnou rozli‰ovací schopností ãlovûka. Ten je na v˘sledné fotografii je‰tû nûkolikanásobnû zvût‰en, aby byl v˘raznûj‰í. Zvût‰ením pÛvodního diapozitivu v‰ak jakékoli technické zásahy do obrazu na fotografiích u Milana Bl‰Èáka konãí. Pfies bezbfiehé moÏnosti, které dnes nabízí poãítaãová grafika, si zakládá na ãistotû sv˘ch fotografií – není na nich nic, co by nebylo i na originálním diapozitivu. Jak název v˘stavy napovídá, jde jiÏ o tfietí díl takto zamûfien˘ch v˘stav. I Svût jako MAKRO I a Svût jako MAKRO II byly zamûfiením v podstatû totoÏné, soustfiedûné na pfiírodní detaily, promûÀují se jen kolekce fotografií, tak jak postupuje Bl‰Èákova tvorba. c www.blstak.cz

38

IDENTITA 40 42 48 49 50 52

54 55 56 58 62

S POCITEM ·TùSTÍ Rozhovor se ‰éfdesignérem Henrikem Ottou MUÎI V âERNÉM Nové Volvo S40 4X4 4U Pohon v‰ech kol od firmy Haldex SYMBIÓZA TECHNIKY A TVARU Koncept VCC ZLATÁ SVATBA 50 let „kombíkÛ“ Volvo CESTA DO HLUBIN PRODEJCOVY DU·E Pfiestavení dealera BABY SITTER Vyprávûní ze Ïivota zku‰ební figuríny POT¤EBUJETE VÍCE PROSTORU? Originální pfiíslu‰enství Volvo VOLVO(X) Zajímavosti s Volvem VùDOMÍ SÍLY Volvo S60 R SOUZNùNÍ DU·Í Volvista

39

S POCITEM ·TùSTÍ NOVù JMENOVAN¯M ·ÉFDESIGNÉREM VOLVA SE STAL T¤ICETIOSMILET¯ HENRIK OTTO. STAL SE ZÁROVE≈ TERâEM NA·EHO ZÁJMU, PROTOÎE P¤EDEV·ÍM DESIGNɤI, I KDYÎ JSOU POMYSLNù SVÁZÁNI RUKOPISEM ZNAâKY, MAJÍ NEOBYâEJNOU SCHOPNOST ZACHOVAT SI VùT·Í âÁST OSOBNÍ SVOBODY. TEXT MICHAL ·TùPÁN FOTO ARCHIV

40

INTERVIEW

Henrik Otto zaujme sv˘mi názory a vztahem k Volvu. V jeho v˘razu obliãeje a hlasu nelze pfiehlédnout zapálení a naprostou identifikaci s filozofií nejen produktÛ, ale celého svûta Volvo. Nevûfií v globální emocionální produkt a je pfiesvûdãen o tom, Ïe kaÏd˘ ãlovûk si kupuje své Volvo mnohdy ze zcela odli‰n˘ch dÛvodÛ. „Urãitû nestaãí nabídnout zákazníkÛm jakousi platformu na ãtyfiech kolech, kterou zabalíme do konfekãního designu. Na‰ím úkolem je pfiivést na svût automobil jako souãást Ïivota, d˘chající organismus, s nímÏ mÛÏeme splynout a cítit jeho puls.” „Napfiíklad ve Spojen˘ch státech usedá za volant Volva 51 % Ïen, nikoliv v‰ak proto, Ïe by obdivovaly jeho technické kvality. Tyto Ïeny si kupují Volvo, protoÏe je dokáÏe oslovit jak jako fiidiãky, tak pfiedev‰ím jako Ïeny. Doposud byl automobilov˘ design doménou muÏÛ, dnes v‰ak dochází u nás k radikálním zmûnám a aÏ 20 % na‰ich designérÛ jsou Ïeny, coÏ se v˘znamnû promítá do na‰í schopnosti pfiiblíÏit techniku Ïivotu potenciálních zákazníkÛ.”

Nekoneãnû dlouhé by mohlo b˘t povídání na téma automobil, zejména s ãlovûkem, jak˘m je Henrik Otto. Mûli jsme v‰ak zájem pfiiblíÏit vám více jeho osobnost neÏ v˘sledky práce, s nimiÏ se nejen na stránkách na‰eho ãasopisu máte moÏnost kdykoliv blíÏe seznámit. Bûhem na‰eho rozhovoru se ukázalo, Ïe Henrik má sv˘m pojetím Ïivota neustále co fiíct.

Cel˘ vበprofesionální Ïivot a samozfiejmû i otázky novináfiÛ se vût‰inou toãí kolem automobilÛ. Nás by v‰ak na úvod zajímalo, jak vnímáte novináfie a které tituly rád ãtete.

Tuto otázku jsem na zaãátku skuteãnû neãekal. KaÏdé povolání má v sobû nûco hezkého, co dokáÏe konkrétní jedince pfiitahovat. Mám pocit, Ïe novináfii jsou nûco jako detektivové, Ïene je potfieba vûdût více. Hlad po informacích je po staletí bûÏn˘m jevem, a tak obstará-li nám nûkdo v tomto ohledu chutnou potravu, pak mu patfií dík. Já osobnû rád ãtu ãasopisy jako Golf Digest, Bogey, Intersections, GQ a Dwell. âasopis je produkt jako kaÏd˘ jin˘ a kromû své informaãní hodnoty zasahuje cílovou skupinu zákazníkÛ také svou grafikou. Jak by podle vás mûl vypadat design napfiíklad spoleãenského ãasopisu a zajímalo by vás nûkdy se na takové práci podílet?

Myslím, Ïe práce na designu ãasopisu je ve své podstatû stejnû nároãná jako navrhování designu jiného v˘robku, a urãitû by stálo za to nûco podobného v budoucnu vyzkou‰et.

Kino nenahradilo divadlo stejnû jako video nedalo zaniknout kinÛm. Jak˘ je podle va‰eho názoru vztah mezi internetem a ti‰tûn˘mi medii? Má nûkter˘ z nich dÛvod bát se o svou existenci?

Urãitû ne, jsou to, jak fiíkáte, dvû odli‰ná média a já mám rád tu my‰lenku náhodné vûdomosti, kterou pochytíte, kdyÏ prolistujete ãasopis.

Stejnû tak v urãit˘ch situacích oceníme dobrou dostupnost strohé informace, kterou nabízí internet.

Dozvûdûli jsme se, Ïe se ve volném ãase vûnujete józe. V pfiedstavách laikÛ je toto cviãení spojeno i s urãitou filozofií. Pomáhá vám tato ãinnost, abyste se cítil pouze fyzicky lépe, ãi vytváfií také jakési rozpoloÏení pro va‰i tvÛrãí ãinnost?

Myslím, Ïe mi to dává od kaÏdého kousek, protoÏe pokud se fyzicky cítíte dobfie, pak mÛÏete mít moÏná i klidnûj‰í mysl. Pokud jste se sebou spokojeni, mÛÏete se lépe zamûfiit na úkoly, které musíte fie‰it. Nejde v‰ak jen o samotné dÛsledky. Cviãení samo o sobû vás na urãitou dobu posouvá do jiné dimenze, zapomínáte na v‰e, s ãím jste pfii‰li, a soustfieìujete svou mysl pouze smûrem, kter˘ je jednoznaãnû relaxaãní.

Ve va‰em sportovním vyÏití na‰el své místo i golf. KaÏd˘ zaãátek v‰ak zanechá veselé vzpomínky. Vzpomínáte rád na chvíle, kdy hÛl opakovanû prosvi‰tûla vzduchem, ramena bolela a míãek setrvával svefiepû na svém místû?

Ne, na‰tûstí jsou tyto vûci první, na které u golfu zapomenete, v opaãném pfiípadû byste se asi nikdy neodváÏili postavit se znovu k prvnímu odpalu. Golf samozfiejmû vyÏaduje urãitou dovednost, a jak se fiíká, uãen˘ z nebe nespadl. KaÏd˘ si tedy projde v poãáteãní fázi obdobím, které vyÏaduje cílevûdomost a sebezapfiení.

Jak˘ máte vztah k architektufie?

Necháváte se rád uná‰et pfiedstavami pfii pohledu na dílo minul˘ch generací?

Byl jsem vÏdy fascinován starou architekturou a obrovsk˘m mnoÏstvím schopností a vy-

nalézavosti, kter˘ch bylo pouÏito k v˘stavbû budov. Fascinujícím potom zÛstává, pfiedstavíme-li si, jaké technologie mûly minulé generace k dispozici, jak dokázali tehdej‰í projektanti, statici a stavitelé realizovat své my‰lenky.

Sly‰eli jsme, Ïe vás pfiitahuje skandinávsk˘ a japonsk˘ funkcionalistick˘ design interiérÛ. Jak se cítíte, kdyÏ nav‰tívíte napfiíklad staré aristokratické sídlo, kde na vás d˘chá tíha staletí z kaÏdého detailu?

KaÏdá budova je doklad svého ãasu a své kultury a já z ní mám radost v té podobû, jaká je, ale není to mÛj osobní styl. Mohu na tom místû pouze obdivovat dovednost tehdej‰ích fiemeslníkÛ a snaÏit se pochopit v˘razové prostfiedky tehdej‰ího svûta ãi Ïivota.

Japonská a také severská kuchynû je z na‰eho ãeského pohledu zdravá a lehká s pfievaÏujícím podílem plodÛ mofie. Okusil jste jiÏ nûkdy prav˘ opak, bez kterého bychom my cítili Ïivot chud˘, napfiíklad peãené maso, knedlíky a zelí a k tomu pÛllitr dobrého piva?

Ano, samozfiejmû okusil, moje matka pochází z Bratislavy, takÏe mám tato jídla rád. Byl jsem tak vychováván, abych jedl mnoho neskandinávsk˘ch pokrmÛ, jako napfiíklad plnûné papriky. A dobré pivo mám pochopitelnû také rád.

Jakou roli ve va‰em Ïivotû hraje automobil a kde jej na Ïebfiíãku hodnot vnímáte?

Automobily hrají v mém Ïivotû velkou roli, je to nûco, ãím Ïiji a d˘chám. Automobily nám ve své podstatû pfiiná‰ejí vysokou hodnotu, dávají nám svobodu cestovat a také vypovídají mnoho o na‰í osobnosti.

Podílel jste se na vzniku nové generace S40. Prozraìte nám ve filozofické rovinû cokoliv z tohoto období. Co jste chtûli kfiivkami nového automobilu vyjádfiit a do jaké míry tato práce ovlivÀovala va‰e osobní pocity?

VÏdy jste citovû svázáni s nûãím, s ãím Ïijete tak dlouho, jako je projekt automobilu. Chtûli jsme vyjádfiit sílu a v˘kon v kompaktním atletickém tvaru, nûco, co by promlouvalo k lidsk˘m srdcím a du‰ím, ale s jasnou totoÏností Volva, pokud jde o rovnováhu mezi formou a funkãností.

41

MUÎI V âERNÉM STEJNù DÒSLEDNù JAKO P¤ÍPADNOU EXISTENCI MIMOZEMSK¯CH CIVILIZACÍ NA ZEMI ST¤EÎÍ MUÎI V âERNÉM ZROD NOVÉHO REVOLUâNÍHO MODELU VOLVO S40. DO PRODEJE SE DOSTANE TEPRVE V P¤Í·TÍM ROCE, AÎ NA FRANKFURTSKÉM AUTOSALONU JSME TEDY MùLI PRVNÍ P¤ÍLEÎITOST SEZNÁMIT SE S TOUTO NOVINKOU. TEXT JIND¤ICH VLK FOTO ARCHIV VOLVO

42

NOVÉ VOLVO S40

43

Tajemné kamenné tváfie muÏÛ v ãern˘ch br˘lích kamsi zmizely.

Místo nekompromisních stráÏcÛ se na stánku Volva procházejí okolo nejvût‰í novinky usmûvaví, právem py‰ní tvÛrci, ktefií jsou pfiipraveni odpovûdût s radostí na kaÏd˘ zvídav˘ dotaz. Reakce pfiítomn˘ch hostÛ asi nelépe charakterizuje mlãenlivé postávání a upfien˘ pohled na automobil, kdyÏ se snaÏí pochopit kaÏd˘ detail jeho designu. Zamy‰lené v˘razy stfiídá optimistická mimika, z níÏ je zcela zfiejmá sympatie k novému automobilu. Samozfiejmû ani my nejsme v˘jimkou, pfievládá v‰ak profesionální zájem o získání podkladÛ pro vznik tohoto ãlánku. âekání na první oficiální fotografie bylo nekoneãné, nervozitu bylo cítit také z odborného tisku, na jehoÏ stranách se objevovaly poãítaãové retu‰e rÛzn˘ch kvalit.

My dnes stojíme pfied realitou, a není tudíÏ nutné si cokoliv dom˘‰let. NejenÏe se mÛÏeme nechat opájet kaÏdou kfiivkou nového automobilu, ale víme do posledního detailu v‰e o pokrokové technice, která se pod slu‰iv˘m pfiíkrovem nachází. ¤editel pro design Henrik Otto líãí své pocity tvÛrce takto: „Na nové S40 se mi líbí to, Ïe vypadá, jako by jela rychlostí 200 km/h, i kdyÏ stojí na místû. Odstranili jsme v‰echny nepotfiebné prvky, abychom eliminovali kaÏd˘ vizuální ‰um a dodali vozu ãist‰í vzhled.”

Nové Volvo S40 má svÛj vlastní profil, a pfiitom si stále udrÏuje identitu znaãky. MfiíÏku chladiãe s horizontálním síÈov˘m vzorem v temnû ‰edé barvû kovu, kopírující modely Volvo S60 a S80, zdobí známá úhlopfiíãka s logem. Kapota má tradiãní tvar písmene „V”. Profil karoserie charakterizují klasická „ramena” Volva podél obou bokÛ. „Ramena”, v˘znamn˘ rys automobilÛ Volvo, vyzafiují sílu a bezpeãnost. V˘razné koncové svítilny na zádi svou nevy‰‰í moÏnou ãistotou jasnû dokazují, Ïe to, co vidíte pfied sebou, je Volvo. Nové Volvo S40 je krat‰í neÏ jeho pfiedchÛdce, ale jinak je po v‰ech stránkách vût‰í: délka 4468 mm (o 48 mm krat‰í neÏ pfiedchozí model S40), ‰ífika 1770 mm (o 54 mm vût‰í), v˘‰ka 1452 mm (o 44 mm vût‰í),

44

rozvor 2640 mm (o 78 mm del‰í), rozchod vpfiedu 1535 mm (o 63 mm vût‰í), rozchod vzadu 1531 mm (o 57 mm vût‰í). Nové Volvo S40 je ‰ir‰í a vy‰‰í neÏ jeho pfiedchÛdce, coÏ vytváfií vût‰í vnitfiní prostor. Kapota je krat‰í a i zde je jasnû patrn˘ profil kabiny protaÏen˘ vpfied. Tento nedoãkav˘ postoj, jako by automobil nûco neustále nutilo k pohybu kupfiedu, vytváfií pocit rychlosti dokonce i v klidu, a souãasnû vytváfií dal‰í prostor pro dlouhou kabinu pro cestující a velkorysé místo pro nohy pfied zadními sedadly.

Kompaktní vzhled s velmi krátk˘mi pfievisy jako by pfiedurãoval Volvo S40 k provozu ve mûstech, vyváÏené rozmûry a dobr˘ v˘hled z vozidla reálnû usnadÀují parkování i na tûsn˘ch místech. Pfiíì nového vozu je tvarována tak, aby pomáhala sníÏit nebezpeãí pro cyklisty a chodce v pfiípadû nehody. Kapota, mfiíÏka chladiãe, nárazníky i pfiední blatníky mají ãisté a hladké tvary, zatímco hrany vozu jsou zaoblené, a pfiispívají tak k zaoblenému vzhledu celého vozu. Pfiední svûtlomety jsou integrovány do karoserie, ze které tak nevyãnívají Ïádné díly, které by mohly v pfiípadû nehody pfiedstavovat riziko pro ostatní.

Av‰ak stejnû vysokou pozornost jako ostatním úãastníkÛm silniãního provozu vûnuje S40 i sv˘m cestujícím. To je zfiejmé pfiedev‰ím uvnitfi vozu a Otto k tomu s hrdostí dodává: „Jedním z hlavních prvkÛ interiéru je linie, která prochází od spodního okraje ãelního skla kolem oken uvnitfi interiéru celého vozu. Tato linie nejen vytváfií pocit bezpeãnosti, ale do jejího tvaru je umístûn i pfiístrojov˘ panel a stfiedová konzola. Pfii navrhování tûchto prvkÛ bylo na‰ím zámûrem vyvolat stejn˘ pocit, jako kdyÏ sedíte v ob˘vacím pokoji.

Pfiístrojov˘ panel je va‰í minimalistickou pohovkou, zatímco stfiedová konzole pfiedstavuje va‰i hi-fi audiosoupravu.” Nejtypiãtûj‰ím nov˘m prvkem prostoru pro cestující je jedineãn˘ ultratenk˘ a volnû umístûn˘ stfiedov˘ panel, kter˘ elegantnû spojuje tunel s pfiístrojovou deskou a je jedním z revoluãních fie‰ení v interiéru. Jsou na nûm

NOVÉ VOLVO S40

¤EDITEL PRO DESIGN HENRIK OTTO LÍâÍ SVÉ POCITY TVÒRCE TAKTO: „NA NOVÉ S40 SE MI LÍBÍ TO, ÎE VYPADÁ, JAKO BY JELA RYCHLOSTÍ 200 KM/H, I KDYÎ STOJÍ NA MÍSTù. ODSTRANILI JSME V·ECHNY NEPOT¤EBNÉ PRVKY, ABYCHOM ELIMINOVALI KAÎD¯ VIZUÁLNÍ ·UM A DODALI VOZU âIST·Í VZHLED.”

umístûny v‰echny ovládací prvky, které by ãlovûk na tomto místû hledal. Zákazník mÛÏe vybírat z hliníkového, dfievûného nebo poloprÛhledného provedení. Za stfiedov˘m panelem se nachází praktick˘ úloÏn˘ prostor na osobní vûci, snadno pfiístupn˘ z obou stran.

Diskrétní osvûtlení tohoto místa dále prohlubuje dojem volnû stojícího svislého panelu a pocit dÛkladnû promy‰lené funkãnosti. Dal‰í konzola se nachází na stfie‰e, napodobuje stfiedov˘ panel a rozvíjí téma centrálního nervového systému vozu.

Ovládací prvky umístûné na novém stfiedovém panelu mají ergonomick˘ a funkãní design. Vût‰ina z nich logicky a prakticky ovládá nûkolik funkcí. Horní polovina ovládacího panelu se pouÏívá k obsluze audiosystému a vestavûného telefonu, zatímco spodní polovina slouÏí k nastavení systému, kter˘ reguluje ventilaci. Hlavní funkce tohoto systému se regulují ãtyfimi velk˘m otoãn˘mi ovladaãi.

V‰echna men‰í funkãní tlaãítka jsou soustfiedûna v panelu, podobnému dálkovému ovladaãi. Ve‰kerá tlaãítka mají v˘razn˘ profil, aby se odstranilo nebezpeãí stisknutí dvou z nich souãasnû.

Designérsk˘ rukopis lze rozpoznat na v‰ech dílech interiéru.

Audiosystém zcela nového Volva S40 je moÏné obdrÏet se systémem Dolby Surround Pro Logic II, tedy se stejnou úrovní luxusní audiotechnologie pro osobní automobily, jaká byla pfiedstavena v modelu Volvo XC90.

Podle Otta vytváfií tato konzola v interiéru fiadu dal‰ích zajímav˘ch pfiíleÏitostí. „Hodnû experimentujeme s tím, co naz˘váme divadelní osvûtlení. Pro vozidlo jsme vytvofiili osvûtlení, které vytváfií útulnou atmosféru i tehdy, kdyÏ je venku tma.” Av‰ak stfiedová konzola nejen dobfie vypadá, ale také vypovídá o kvalitách vozidla.

Interiér je vystavûn z nûkolika vizuálních vrstev. První vrstva má podobu okraje lemujícího cel˘ interiér podél boãních oken i ãelního skla. Máte pocit, Ïe sedíte v jakési bezpeãné ochranné schránce.

Dal‰í vrstvu tvofií pfiístrojová deska, je pfiehlednû uspofiádaná a nepfieplnûná, ventilaãní otvory a jiné detaily jsou umístûny na ostrÛvcích vyãnívajících z jinak prázdné plochy. Pfiístrojová deska má nov˘ typ povrchu, texturu vyvolávající spí‰e pocit supermoderní technické inovace neÏ vjem klasického nábytku s koÏen˘m lemováním.

Tato speciální povrchová textura vizuálnû oddûluje pfiístrojovou desku od lemu vnûj‰ího okraje kabiny. Hlavní pfiístroj tvofií dva kruhové ukazatele s kontrastními kovov˘mi kruhov˘mi obrubami. Tento design vyvolává pfiedstavu trojrozmûrnosti a sportovního ducha.

Interiér se nabízí ve tfiech barevn˘ch odstínech: tmavû ‰edá, lávová ‰eì a tmavû béÏová. KaÏdé barevné povedení interiéru je k dispozici se ãtyfimi sladûn˘mi barvami ãalounûní, z nichÏ jednou je kÛÏe.

Poslední novinkou je ãalounûní Dala, Ïebrovaná textilie s prvky z materiálu T-Tec a viditeln˘mi svûtl˘mi ‰vy. T-Tec je materiál spe-

45

Bylo dosaÏeno zámûru nabídnout zákazníkÛm stejnû vysokou úroveÀ bezpeãnosti jako u vût‰ích modelÛ Volvo. To je moÏné díky nûkolika vzájemnû spolupracujícím celkÛm vãetnû velmi tuhé karoserie, nové konstrukce pfiední ãásti a inteligentního informaãního systému fiidiãe, prvního svého druhu na svûtû.

ciálnû vyvinut˘ pro automobily Volvo a inspirovan˘ sportovním obleãením a moderními cestovatelsk˘mi doplÀky. Kontrast mezi materiálem T-Tec a textilem – spolu se ‰vy s odli‰nou, ale hodící se barvou – podtrhuje dynamické kouzlo vozidla.

Díky vpfied protaÏenému designu kabiny, dlouhému rozvoru a architektufie Volvo s pfiíãnû uloÏen˘m motorem získal nov˘ model Volvo S40 prostornou kabinu.

Uspofiádání kabiny lze mûnit stejnû pruÏnû jako u vût‰ích modelÛ Volvo. Zadní sedadlo je rozdûleno na dvû ãásti a opûradla lze sklopit. Sedadlo spolujezdce mÛÏe b˘t objednáno ve verzi s opûradlem sklopn˘m do roviny. Pfii sklopen˘ch opûradlech je pak plocha pro zavazadla zcela plochá.

Nové Volvo S40 nabízí mimofiádnû vysokou úroveÀ pasivní i aktivní bezpeãnosti. Bylo dosaÏeno zámûru nabídnout zákazníkÛm stejnû vysokou úroveÀ bezpeãnosti jako u vût‰ích modelÛ Volvo.

To je moÏné díky nûkolika vzájemnû spolupracujícím celkÛm vãetnû velmi tuhé karoserie, nové konstrukce pfiední ãásti a inteligentního informaãního systému fiidiãe, prvního svého druhu na svûtû.

Bezpeãnostní systémy byly vyvinuty a vyzkou‰eny v Bezpeãnostním centru Volvo, nejmodernûj‰ím zafiízení tohoto druhu na svûtû. Bylo provedeno kolem ãtyfiiceti komplexních zkou‰ek, aby se zajistila hladká spolupráce v‰ech palubních souãástí.

V prÛbûhu v˘voje nového modelu Volvo S40 designéfii vy‰li z bezpeãnostních bariérov˘ch zkou‰ek vût‰ích modelÛ s cílem dosáhnout u nové kompaktní karoserie stejnû vysoké úrovnû bezpeãnosti. ProtoÏe nezbytná deformace se pohlcuje na krat‰í celkové vzdálenosti, musí b˘t maximálnû vyuÏity vlastnosti materiálÛ, aby se pohltilo co nejvíce vstupní energie. Konstrukce pfiední ãásti karoserie Volva S40 byla rozdûlena do nûkolika zón, z nichÏ kaÏdá má v rámci deformaãního procesu jin˘ úkol. âím více se síly vzniklé pfii sráÏce pfiibliÏují prostoru pro cestující, tím ménû se pouÏité mate-

46

riály deformují. Zámûrem je, aby prostor pro cestující zÛstal pfii sráÏce nedotãen. Inteligentní informaãní systém zaji‰Èuje, aby nebyl fiidiã ru‰en ménû dÛleÏit˘mi upozornûními v nároãn˘ch situacích, jako je napfiíklad prÛjezd sloÏitou kfiiÏovatkou.

Dal‰í fie‰ení bezpeãnostní v˘bavy jsou spoleãná s vût‰ími modely Volvo. Patfií mezi nû sklopné pedály, dvoustupÀové airbagy, pfiedpínaãe bezpeãnostních pásÛ na pfiedních a zadních sedadlech, omezovaãe tahu pfiedních bezpeãnostních pásÛ, kontrolka upozorÀující na nezapnuté pfiední bezpeãnostní pásy. Nové Volvo S40 má stejn˘ typ ochrany proti boãnímu nárazu, jakou mají vût‰í modely.

Skládá se ze systému SIPS (Side Impact Protection System – systém ochrany proti boãnímu nárazu), boãních airbagÛ a nafukovacích clon. Clony jsou zkonstruovány tak, aby poskytovaly zv˘‰enou ochranu pfii pfievrácení díky velmi pomalému vyfukování (tento proces trvá asi 3 sekundy). Boãní airbagy jsou vût‰í neÏ u pfiedchozího modelu S40, aby pomohly poskytnout úãinnûj‰í ochranu ve v˘‰ce kyãlí a hrudi. Systém zabraÀující poranûní krãní pátefie – WHIPS (Whiplash Protection System) – je jedním z nejúãinnûj‰ích na trhu. Konstrukce sedadel a opûradel je obzvlá‰È robustní, v‰echny souãásti jsou dimenzovány tak, aby vydrÏely velká zatíÏení vyvolaná pfiedmûty, jako jsou napfiíklad nezabezpeãená zavazadla.

Volvo S40 neslibuje nic, co nemÛÏe splnit. Pfii zahájení prodeje v pfií‰tím roce bude vÛz nabízen se tfiemi pûtiválcov˘mi motory vãetnû motoru T5 se ‰estistupÀovou pfievodovkou a dieselov˘m motorem. Dále budou moci zákazníci vybírat mezi pohonem pfiedních kol a systémem pohonu v‰ech kol AWD. PfiestoÏe vÛz opl˘vá revoluãními nov˘mi funkcemi, Henrik Otto zdÛrazÀuje, Ïe skuteãnou revoluci pfiedstavuje teprve celek. „PokaÏdé, kdyÏ tento vÛz uvidíte, mûl by ve vás vyvolat vzru‰ení a pocit ‰tûstí. Nové Volvo S40 je pro nás v˘znamn˘m krokem vpfied.”

NOVÉ VOLVO S40

NOV¯M PRVKEM PROSTORU PRO CESTUJÍCÍ JE JEDINEâN¯ ULTRATENK¯ A VOLNù UMÍSTùN¯ ST¤EDOV¯ PANEL, KTER¯ ELEGANTNù SPOJUJE TUNEL S P¤ÍSTROJOVOU DESKOU A JE JEDNÍM Z REVOLUâNÍCH ¤E·ENÍ V INTERIÉRU.

47

TECHNIKA

4X4 4U VOLVO V RÁMCI VYLEP·ENÍ VLASTNOSTÍ SV¯CH NOV¯CH MODELÒ S POHONEM V·ECH KOL NAVÁZALO SPOLUPRÁCI SE ·VÉDSKOU FIRMOU HALDEX, KTERÁ JE MIMO JINÉ VYHLÁ·EN¯M SPECIALISTOU NA POHONNÁ ÚSTROJÍ.

TEXT LUKÁ· SVOBODA FOTO ARCHIV VOLVO

Skupina Haldex vyrábí komponenty pro osobní i nákladní automobily a je rozdûlena do ãtyfi hlavních divizí.

Nás bude v tuto chvíli nejvíce zajímat divize Haldex Traction Systems z mûsta Landskrona, která mimo jiné vyvíjí systémy pohonu v‰ech kol.

Pfied lety dostal Haldex velkou zakázku na v˘voj a v˘robu moderního, úãinného a relativnû dostupného systému pohonu v‰ech kol od nejvût‰ího evropského koncernu Volkswagen. V˘sledkem této spolupráce se stala elektronicky fiízená vícelamelová spojka uloÏená v olejové lázni, která umoÏÀuje samoãinné pfiifiazení pohonu zadních kol v pfiípadû potfieby bez velké prodlevy.

Spojku Haldex si mÛÏete pfiedstavit jako hydraulické ãerpadlo sestávající ze tfií prstencov˘ch pístÛ, vícelamelové spojky, vaãky, vstupního a v˘stupního hfiídele.

Normálnû v‰echno funguje tak, Ïe vstupní i v˘stupní hfiídel se otáãejí stejn˘mi úhlov˘mi rychlostmi a v tomto pfiípadû spojka nepracuje, a tudíÏ nepfiená‰í Ïádn˘ toãiv˘ moment na zadní kola. K tomu dojde teprve ve chvíli, kdy se úhlové rychlosti vstupního a v˘stupního hfiídele zaãnou li‰it, napfiíklad pfii prokluzu pfiedních kol kvÛli niωí adhezi. V tomto pfiípadû zaãnou pracovat dva prstencové písty, aby naãerpaly olej do tfietího pístu, kter˘ pÛsobí na vícelamelovou spojku, a v prostoru mezi lamelami se zaãne tlakovat olej, ãímÏ dojde k v˘slednému efektu, kdy se toãiv˘ moment zaãne dostávat na v˘stupní hfiídel tak, aby se opût vyrovnaly úhlové rychlosti mezi obûma hfiídeli. V˘zvou pfii v˘voji bylo dosáhnout co nejrychlej‰í odezvy systému na vzniklou situaci, a tak by-

48

lo do spojky zaãlenûno je‰tû malé elektrické ãerpadlo zaji‰Èující trval˘ minimální tlak ve spojce. Tím se dosáhlo toho efektu, Ïe k pfienosu vût‰ího toãivého momentu dojde jiÏ v pfiípadû protoãení hnací nápravy o 15 stupÀÛ.

Pokud to vyjádfiíme v jednotkách ãasu, vyjde nám, Ïe pfii rozjezdu napfiíklad na snûhu ãi náledí zaãne b˘t zadní náprava pohánûna se zpoÏdûním pouh˘ch 100 ms za pfiední.

Je samozfiejmé, Ïe spojka Haldex je prostfiednictvím tlakového regulaãního ventilu a fiídící jednotky propojena také s ostatními elektronick˘mi systémy vozu, jak˘mi jsou napfiíklad ABS, protiprokluzov˘ systém TRACS ãi systém jízdní stability DSTC. Tím je dosaÏeno optimálního úãinku v kaÏdé mezní situaci, k níÏ mÛÏe dojít pfiedev‰ím na kluzkém povrchu ãi pfii sportovní jízdû v zatáãkách.

V˘hodou tohoto systému vedle napfiíklad klasického mezinápravového diferenciálu je optimální vyuÏití toãivého momentu v normálních podmínkách, coÏ má za následek lep‰í v˘konové parametry a niωí spotfiebu, protoÏe u vozÛ se stál˘m pohonem v‰ech kol se logicky ãást v˘konu ztrácí v dal‰ích mechanick˘ch soustrojích.

Nev˘hodou by mûlo b˘t malé zpoÏdûní potfiebné k natlakování spojky. Tato doba se v‰ak u systému Haldex natolik zkrátila, Ïe je v podstatû neznatelná.

Spojku Haldex dnes vyuÏívají v‰echny modely Volva s pohonem v‰ech kol od sedanÛ a kombi S60, V70, S80 s dodatkov˘m oznaãením AWD pfies kombi XC70 aÏ k prvnímu „pravému” ‰védskému SUV XC90.

KONCEPT

SYMBIÓZA TECHNIKY A TVARU KONTINUÁLNÍ V¯VOJ NOV¯CH MODELÒ SAMOZ¤EJMù P¤INÁ·Í NOVÉ SMùRY POHLEDU NA AUTOMOBIL. ABY P¤ITAÎLIVOST NOV¯CH TRENDÒ MOHLA OHODNOTIT TAKÉ VE¤EJNOST, A TEDY POTENCIÁLNÍ ZÁKAZNÍCI, P¤IPRAVUJÍ AUTOMOBILKY KONCEPTY VOZÒ BUDOUCNOSTI, KTERÉ PAK PREZENTUJÍ NA V¯ZNAMN¯CH AUTOSALONECH. VOLVO LETOS P¤IVEZLO DO ÎENEVY ATRAKTIVNÍ KONCEPT VCC. TEXT KAREL DAVID FOTO ARCHIV

V roce 50. v˘roãí prvního kombi od Volva se nelze divit, Ïe po konceptech SCC a ACC z roku 2001 pfiedstavuje leto‰ní studie VCC (Versatility Concept Car) v‰estrannû vyuÏitelné kombi budoucnosti.

Zajímavé je, Ïe na designu VCC spolupracovala studia Volva v Barcelonû a Göteborgu, coÏ vyústilo v zajímav˘, ale harmonick˘ celek spojující dramatické detaily se severskou jednoduchostí. Navíc nikdo pfii pohledu na tento automobil nebude urãitû pochybovat, od jaké znaãky automobil pochází. Designéfii opût ãerpali z bohatého historického odkazu. V˘razná prosklená záì byla napfiíklad pouÏita jiÏ u studie SCC, ale její kofieny hledejte na Volvu P1800 z roku 1971, velká mfiíÏka chladiãe zase pochází z modelu 164 z roku 1968.

Nejnápadnûj‰í nov˘ prvek pfiedstavují pfiední dvojitá vertikálnû umístûná svûtla. Vnitfiní ze dvou svûtlometÛ pouÏívá systém Static Bending Light (svûtlo se statick˘m ohybem), kter˘ tvofií tfii svûtlená tûlesa namífiená pod rÛzn˘mi úhly. Nejv˘‰e umístûné svûtlo mífií pfiímo vpfied, zbylá tûlesa pod ním se natáãejí do zatáãky v závislosti na natoãení volantu. Vnûj‰í svûtlomety obsahují dálková a parkovací svûtla. S hlavními svûtly ladí i smûrová svûtla umístûná lineárnû v boãním oblouku karoserie, do nûhoÏ jsou dále zakomponovány kliky dvefií a zadní sdruÏená svûtla. Pro bezpeãnost dÛleÏitá brzdová svûtla jsou naopak umístûna okolo zadního okna navazujícího na prosklenou stfiechu, která je zpevnûna tuh˘m rámem X-Frame. Do poloprÛhledné stfiechy integrovali tvÛrci solární panel napájející systém VAAC (Volvo Ambient Air Cleaner), kter˘ kontinuálnû ãistí vzduch v interiéru i v pfiípadû, Ïe je motor vypnut˘. Dynamick˘ charakter vozu umocÀuje pouÏití dvacetipalcov˘ch kol z lehk˘ch slitin opatfien˘ch pneumatikami Pirelli o rozmûru 245/40 R20, odoln˘mi proti defektu.

Za zajímav˘ designérsk˘ prvek lze povaÏovat absenci druhého boãního sloupku, pfiiãemÏ obojí boãní dvefie se otvírají od sebe. Z interiéru opût d˘chá jednoduchost skandinávského designu umoÏÀujícího

dokonalé pohodlí ãtvefiici cestujících na speciálnû tvarovan˘ch sedadlech. Harmonickou symbiózu krásy, elegance a komfortu umocÀují kvalitní materiály a dokonalé barevné sladûní.

Co se t˘ãe ovládacích prvkÛ, zdá se, Ïe tytam jsou doby nepfiehledného shluku tlaãítek v‰ude, kam se podíváte. Dne‰ní trendy smûfiují ke zjednodu‰ování, coÏ potvrzuje i hladká pfiístrojová deska a volant s pevn˘m stfiedem, kter˘ umoÏnil umístûní co nejvût‰ího poãtu ovládacích prvkÛ vãetnû voliãÛ manuálního reÏimu samoãinné pfievodovky. Zbytek ovládacích prvkÛ najdete na stfiedové konzole z eloxovaného hliníku, která se volnû pohybuje v interiéru dopfiedu a dozadu, nikdy se v‰ak nedotkne palubní desky. Zajímavostí zÛstává také skuteãnost, Ïe ve VCC nenajdete Ïádné viditelné konvenãní otvory ventilace. Podle potfieb posádky peãlivû temperovan˘ vzduch je do interiéru pfiivádûn velk˘m mnoÏstvím skryt˘ch otvorÛ, coÏ umoÏÀuje jeho rovnomûrnûj‰í, úãinnûj‰í a také ti‰‰í distribuci.

Vedle designu nadchne VCC i pouÏitou technikou. Na v‰echna ãtyfii kola se pomocí spojky Haldex a prostfiednictvím ‰estistupÀové samoãinné pfievodovky pfiená‰í nejvy‰‰í v˘kon 250 koní, kter˘ pochází z fiadového záÏehového ‰estiválce o objemu 2,6 litru. To by samo o sobû nebylo nic zvlá‰tního, pokud nedodáme, Ïe kombinovaná spotfieba Volva VCC je pouze 6,5 litru na 100 km. Kromû aerodynamiky karoserie a nízké hmotnosti vozu (byly pouÏity materiály hliník a karbon) k tomu pfiispívá unikátní pfiímé vstfiikování paliva do válcÛ, aby se minimalizovaly ztráty zpÛsobené nedokonal˘m spalováním smûsi.

Tato technologie sice je‰tû není vyzrálá pro sériovou v˘robu, ale u Volva se nyní pracuje na tom, aby co nejdfiíve byla.

Volvo VCC sklidilo v Îenevû úspûch, a pfiestoÏe se pravdûpodobnû nedoãká sériové v˘roby, mnohá fie‰ení na nûm pouÏitá se jistû v blízké budoucnosti objeví na nov˘ch modelech skandinávské automobilky.

49

ZLATÁ SVATBA VOLVO A KAROSERIE KOMBI P¤EDSTAVUJÍ DOKONALOU SYMBIÓZU PRAKTICKÉHO RODINNÉHO AUTOMOBILU A ROBUSTNÍHO SKANDINÁVSKÉHO STYLU. PRVNÍMU „KOMBÍKU” VOLVO BYLO NEDÁVNO 50 LET. TEXT KAREL DAVID FOTO ARCHIV VOLVO

Je‰tû koncem 40. let byl zkonstruován podvozek, kter˘ vycházel z PV444 a dostal logické oznaãení PV445. Nov˘ rám si sice získal dobrou povûst, ale plány na sériovou v˘robu byly aÏ pfiíli‰ optimistické. A tak se stalo, Ïe poãátkem roku 1952 zÛstalo ve skladech asi 1000 neprodan˘ch podvozkÛ PV445.

Otázka „Co s nimi?” samozfiejmû nedala spát tehdej‰ímu hlavnímu ekonomovi znaãky Assaru Gabrielssonovi, kter˘ se obrátil na konstruktéra Erika Skooga se Ïádostí o v˘voj vlastní dodávky na podvozku PV445. Dodávka PV445 DS se zaãala vyrábût 20. listopadu, poslední verze fiady Volvo Duett s oznaãením PV445 PH pfii‰la na trh v roce 1955. Volvo Duett nebyl dlouh˘ automobil, ale bylo moÏné do nûj vmûstnat díky vysok˘m bokÛm a v˘‰ce stfiechy nad zavazadlov˘m prostorem na svou dobu neuvûfiitelné mnoÏství zavazadel. Nejdfiíve byly tyto vozy vybaveny motorem o zdvihovém objemu 1,4 litru (44 k), v roce 1957 se zdvihov˘ objem zv˘‰il na 1,6 litru a v˘kon na 60 koní. V roce 1960 byl název Duett zmûnûn na oznaãení P210. V roce 1962 zaãíná éra nového motoru, kter˘ disponoval v˘konem 75 k. ¤ada Duett/P210 se celou svoji kariéru tû‰ila solidnímu zájmu zákazníkÛ, poslední Duett, dnes vystaven˘ v muzeu automobilky, sjel z v˘robního pásu 19. února 1969 jako 97 298. v pofiadí.

V roce 1962 pfiedstavilo Volvo na Stockholmském autosalonu nové kombi na základech modelové fiady Amazon. Podle tehdej‰í americké módy mûlo dvefie zavazadlového prostoru horizontálnû dûlené. Kombi zahájilo svou kariéru s motorem o nejvût‰ím v˘konu 75 koní a ãtyfistupÀovou ruãnû fiazenou pfievodovkou. V roce 1964 dostal Amazon kotouãové brzdy na pfiední kola, posilovaã

50

brzd, plynové vzpûry horní poloviny zadních dvefií a hlavnû nová anatomická sedadla z univerzální polyesterové pûny. Kombi Volvo Amazon P220 se vyrábûlo do roku 1969 a celkem opustilo brány závodu v Torslandû 73 000 vozidel tohoto typu.

V létû 1966 byl pfiedstaven následník Amazonu s ãíseln˘m oznaãením 144. Do jisté míry spoléhal na ovûfienou a vyzkou‰enou techniku, zásadnû v‰ak byla vylep‰ena jeho pasivní bezpeãnost.

Pfiední i zadní ãásti byly konstruovány jako deformaãní zóny, které se mûly v pfiípadû havárie úãinnû deformovat tak, aby zajistily maximální bezpeãnost posádky. Stejnû dÛleÏit˘ byl i nov˘ dvouokruhov˘ brzdov˘ systém s kotouãov˘mi brzdami na v‰ech kolech.

Vedle velkého zavazadlového prostoru mûl tento automobil totiÏ také svÛj styl. Jeho linie byly harmonické a nadãasové, a právû díky nûmu zaãínalo b˘t Volvo v té dobû povaÏováno za specialistu na „kombíky.” Na urãit˘ch trzích se kolem exotick˘ch dodávek z „jisté” severské zemû dokonce vytvofiil kult, kter˘ se rozvíjel i poté, co poslední z 270 000 vozidel Volvo 145 v roce 1974 opustilo v˘robní závod.

Nové Volvo 245 bylo zcela jistû bezpeãnûj‰í neÏ cokoliv jiného na ãtyfiech kolech, pohybující se v té dobû na silnicích celého svûta. Napfiíklad palivová nádrÏ byla umístûna pfied zadní nápravou a sloupek fiízení byl teleskopick˘. Práce na bezpeãnostních fie‰eních byly v té dobû ve spoleãnosti Volvo tak úspû‰né, Ïe fiada 240 byla Americkou národní správou pro bezpeãnost dálniãního provozu zvolena za standard pro ostatní. Podle marketingov˘ch pravidel mûla v˘roba modelu 245 skonãit na poãátku 80. let, ale nakonec pokraãovala aÏ do roku 1993, navíc je‰tû v roce 1991 jej Americk˘

HISTORIE

Volvo PV445 Volvo P220. Podle tehdej‰í americké módy mûlo dvefiˇ e zavazadlového prostoru horizontálnû dûlené.

Volvo 245. Je‰tû v roce 1991 jej Americk˘ poji‰Èovací institut pro bezpeãnost dálniãního provozu vyhlásil za nejbezpeãnûj‰í automobil amerického trhu. Volvo 740. Model 745 Turbo o v˘konu 200 koní se stal jedním z nejrychlej‰ích pûtidvefiˇ ov˘ch vozÛ své doby. Volvo 850. ¤ada 850 disponuje jako první Volvo pohonem pfiˇ edních kol s motory umístûn˘mi vpfiˇ edu napfiˇ íã. Volvo V40. S fiˇ adou V40 zaãalo Volvo pouÏívat nov˘ systém znaãení. Volvo V70. Volvo opût pfiˇ ivedlo na svût stylové kombi s moderním designem, ov‰em s tradiãním odkazem na historii znaãky.

poji‰Èovací institut pro bezpeãnost dálniãního provozu vyhlásil za nejbezpeãnûj‰í automobil amerického trhu. Celkem se vyrobil jeden milion tûchto vozidel.

Pfiichází rok 1982 a s ním premiéra poslední modelové fiady Volvo se zadním pohonem, prostorné kombi 745. Oproti modelu 245 se v˘raznû zlep‰ila v˘bava i komfort, mimofiádná pozornost byla vûnována zvukové izolaci a poprvé se u tohoto automobilu dalo hovofiit o variabilitû interiéru. Díky tvaru zadní ãásti nabízel zavazadlov˘ prostor objem aÏ 992 litrÛ, po sklopení sedadel pak 2123 litrÛ. Jeho velk˘ obchodní úspûch podpofiila i rozmanitá nabídka motorÛ. Volvo 745 Turbo o v˘konu 200 koní se stalo jedním z nejrychlej‰ích pûtidvefiov˘ch vozÛ své doby, vÏdyÈ z klidu na 100 km/h zrychlovalo za 8,5 s. S modely 740 a 760 Volvo vstoupilo do prestiÏní vy‰‰í stfiední tfiídy, coÏ bylo je‰tû zdÛraznûno u jejich nástupcÛ fiady 940/960.

Rok po pfiedstavení fiady 900 dochází u Volva k zásadní revoluci – modelová fiada 850 disponuje jako první Volvo pohonem pfiedních kol s motory umístûn˘mi vpfiedu napfiíã. Novinkou je také víceprvkové zavû‰ení zadních kol typu Deltalink. Pod kapotou se objevuje zbrusu nová generace záÏehov˘ch pûtiválcÛ s rozvodem 2xOHC a ãtyfimi ventily na válec. Základní verze motoru o objemu 2,5 litru mûla v˘kon 170 koní, díky turbodmychadlu v‰ak bylo u modelu 850 T5-R dosaÏeno v˘konu 240 koní, coÏ umoÏnilo nejvy‰‰í rychlost 250 km/h. V roce 1993 se objevilo legendární kombi 850 Estate, které postupnû dosáhlo na nûkter˘ch trzích

aÏ ‰edesátiprocentního podílu v fiadû 850. „Osmsetpadesátka” nabízela neobyãejnou variabilitu, vytahovací dvoudílnou síÈ pro uchycení zavazadel, opûrky hlavy na zadních sedadlech, které nebylo zapotfiebí pfii sklápûní opûradel vyjímat, a také pût tfiíbodov˘ch bezpeãnostních pásÛ.

Poprvé byly pouÏity boãní airbagy ãi nafukovací clony. Mezi roky 1992 aÏ 1997 se vyrobilo celkem 326 100 kusÛ tohoto dodnes atraktivního automobilu.

S pfiíchodem roku 1996 pfiedstavilo Volvo sedan S40, kter˘ o pár mûsícÛ pozdûji následovalo kombi V40. Elegantní kompaktní modelová fiada stfiední tfiídy vze‰la ze spoleãného v˘voje Volva a japonského Mitsubishi. Pod kapotou se objevily nové záÏehové ãtyfiválce 1,8 a 2,0 litru, bezpeãnostní v˘bava byla opût v˘raznû nad standardem té doby. Modely S40/V40 byly napfiíklad vybaveny boãními airbagy, o nûco pozdûji následoval systém pro ochranu krãní pátefie (WHIPS) a systém pro ochranu pfii boãním nárazu (SIPS).

S fiadou V40 zaãalo Volvo pouÏívat nov˘ systém znaãení. Sedany jsou oznaãovány písmenem „S” a kombi písmenem „V” z anglického versatility, tedy v‰estranost. Úspû‰nou fiadu 40 nahrazuje v souãasné dobû druhá generace, dosud se vyrobilo pfiibliÏnû pÛl milionu modelÛ kombi V40.

Krátce po pfiedstavení fiady S40/V40 se objevila v listopadu 1996 dal‰í novinka. Zásadním pfiepracováním populárního Volva 850 pfiichází na svût první generace fiady V70. Zvnûj‰ku se odli‰uje od svého pfiedchÛdce pfiedev‰ím aerodynamicky fie‰enou pfiední ãástí a pfiepracovan˘m interiérem. Proces regenerace v‰ak zahrno-

val pfiibliÏnû 1800 nov˘ch dílÛ, takÏe se jednalo o mnohem více neÏ o kosmetick˘ facelift. Od roku 1997 byla uvedena na trh terénní varianta Volvo V70 XC Cross Country s pohonem v‰ech kol. Mezi lety 1996 a 2000 se vyrobilo a prodalo pfiibliÏnû 320 000 vozÛ V70 a 54 000 verze Cross Country.

Souãasnost kombíkÛ znaãky Volvo tvofií druhá generace modelové fiady V70, pfiedstavená v lednu 2000. Dynamické kfiivky s mohutnou pfiídí a v˘razné boky s témûfi konkávními stranami vozidla daly modelu V70 opût odli‰n˘, ale souãasnû mimofiádnû vyváÏen˘ a elegantní v˘raz.

Volvo opût pfiivedlo na svût stylové kombi s moderním designem, ov‰em s tradiãním odkazem na historii znaãky. Kapotu ve tvaru písmene „V” je moÏné sledovat zpût aÏ k modelu Duett. Také V70 byl upraven na verzi pro lehãí terén V70 XC Cross Country, jeÏ po pfiejmenování na XC70 zaãala psát novou historii terénních ãtyfikolek znaãky Volvo, kterou zatím zavr‰uje zbrusu nové Volvo XC90 pfiedstavené loni v Detroitu.

PfiestoÏe model XC90 je charakterizován jako SUV, jedná se o stejnû praktické kombi, jako byli v‰ichni jeho pfiedchÛdci, s jedním „drobn˘m” rozdílem: tento vÛz je schopen komfortnû pfiepravit aÏ sedm osob, pfiiãemÏ v jízdû mÛÏe pokraãovat i tehdy, kdyÏ cesta skonãí. A to je nûco, co pÛvodní Duett nezvládal.

Do dne‰ního dne byly vyrobeny a v celém svûtû prodány více neÏ ãtyfii miliony vozidel kombi znaãky Volvo, která v mnoha pfiípadech díky své trvanlivosti, variabilitû a celkové nadãasovosti dûlají sv˘m majitelÛm radost celá desetiletí.

51

DEALER

CESTA DO HLUBIN PRODEJCOVY DU·E NA TOMTO MÍSTù VÎDY P¤EDSTAVUJEME NùKTERÉHO Z AUTORIZOVAN¯CH ZÁSTUPCÒ ZNAâKY VOLVO NA âESKÉM TRHU. ANI DNES TOMU NEBUDE JINAK, JENOM NÁ· POHLED BUDE TROCHU JIN¯. Vù¤ÍM, ÎE PRO MNOHÉ Z VÁS LEP·Í.

TEXT & FOTO MICHAL ·TùPÁN

Pan Fiala se obklopil mlad˘mi lidmi, ktefií jeho nápadÛm zcela pfiirozenû propÛjãí Ïádanou dynamiku.

Atanas Lambov (vlevo), LukበFiala (vpravo).

52

Tentokrát moje cesta smûfiovala do moravské metropole ke spoleãnosti AB Auto Brno. Nav‰tívil jsem je, abych vám pfiiblíÏil jejich svût. Nechci se v‰ak opakovat, rád bych vyjádfiil skuteãnû vûrn˘m zpÛsobem v‰e, co jsem vidûl a sly‰el.

V rámci identity Volva uvítalo i mne v showroomu spoleãnosti AB Auto Brno rozsáhlé pouÏití svûtlého dfieva. Takové zafiízení interiéru a jeho design se mi pfiirozenû líbí a pÛsobí na mû uklidÀujícím dojmem.

V prodejnû stály nabl˘skané automobily v‰ech modelov˘ch fiad, stûnu zdobil pfiíjemnû nasvûtlen˘ vzorník barev a ãalounûní, nalezl jsem zde i klidn˘ sedací kout s televizí pro jednání se zákazníky ãi pro zkrácení dlouhé chvíle pfii ãekání na automobil.

V dûtském koutku si spokojenû hrálo asi tfiíleté dítû nûjakého zákazníka.

Samozfiejmû i mne pfiivítal sympatick˘ prodejce, aniÏ by tu‰il, co mne k nim pfiivádí. âasto se totiÏ u jin˘ch znaãek setkávám s tím, Ïe kdyÏ vizáÏí nezapadám do jakéhosi modelu, pak mne mnohdy prodejci ponofiení do sv˘ch monitorÛ ani nepozdraví. O to více si váÏím pfiístupu, se kter˘m jsem se setkal v Brnû.

V rámci provozu zastoupení automobilové znaãky se potom pod stfiechou provozovny skr˘vá mnoho dal‰ích zákazníkÛm skryt˘ch vûcí a speciální v˘bavy.

KaÏd˘ prodejce má kdesi vzadu své servisní zázemí.

Jsou zde v‰ak jisté rozdíly, nûkdo napfiíklad má lakovnu a nûkdo tfieba nemá.

Jednotlivá zastoupení mají mnoho spoleãného a jediné, co je pokaÏdé jiné, jsou lidé uvnitfi tohoto svûta. V‰ichni samozfiejmû splÀují urãité standardy, ale pfiece jenom dokáÏou vnést do setkání s vámi pokaÏdé nûco jiného. A u toho jiného dnes setrvám a vûfiím, Ïe vás nebudu nudit.

V ãele spoleãností stojí pan Jan Fiala, evidentnû má za sebou velmi bohaté zku‰enosti z obchodu s automobily a o v‰em, co se jeho práce ãi v˘sledkÛ jeho práce t˘ká, mluví s neobvykl˘m zápalem. Pfii jeho vyprávûní si uvûdomuji, Ïe se v podstatû identifikuji s jeho pojetím obchodu. Koupû automobilu je pro kaÏdého bez rozdílu velk˘m okamÏikem Ïivota, kter˘ si chceme samozfiejmû podle svého proÏít.

Nejde pouze o to, zda dostaneme ten ãi onen vÛz tûch ãi onûch kvalit. Máme právo pocítit, Ïe se koupí automobilu stáváme souãástí urãitého spoleãenství. Îe nûkomu záleÏí na tom, abychom byli spokojeni.

Îe je zde cosi, co se povy‰uje nad samotnou realizaci obchodu a v˘mûnu zboÏí za peníze.

Bylo by samozfiejmû málo, kdyby takto pfiem˘‰lelo jen vedení firmy, a dokáÏete si urãitû pfiedstavit, jak je tûÏké pfienést tento entuziasmus na kaÏdého zamûstnance. Jenom fungující a shodnû myslící celek mÛÏe totiÏ vytvofiit optimální prostfiedí, ve kterém se budou nejen zákazníci, ale i zamûstnanci cítit dobfie.

A tak není zvlá‰tností, kdyÏ se u FialÛ obãas v‰ichni sejdou po práci u peãeného prasete. Lidé k sobû naleznou cestu, mohou se navzájem pochopit a otevfie se tím cesta pro jejich úspû‰nou profesionální komunikaci.

Skoro jako ve filmovém pfiíbûhu stojí panu Fialovi po boku synové Richard a Luká‰. Richard se stará se stejn˘m zapálením jako otec o v‰e, co se t˘ká poprodejních sluÏeb. Lukበsbírá zku‰enosti na více polích, aby se brzo stal platn˘m ãlenem t˘mu.

Musí to b˘t pro tátu kaÏdopádnû krásn˘ pocit, kdyÏ vidí, jak synové jdou v jeho ‰lépûjích. Dfiíve neÏ jsem si staãil pfiipravit fotoaparát a zeptat se na cosi z jeho nitra, vyfiídil Richard nûkolik telefonÛ, omluvil se a uprchl z mého zvûdavého dosahu za povinnostmi. Nezb˘vá neÏ fiíct: „Buìte rádi, dne‰ní i budoucí zákazníci, Ïe jste nûkomu pfiednûj‰í neÏ cokoliv jiného.”

Urãitû by bylo nespravedlivé, kdybych se nezmínil o obchodním fiediteli panu Lambovovi. Jak jsem z fieãi a podle jména pochopil, není ãlenem rodiny Fialov˘ch. Jinak ale v‰e, co jsem vidûl a sly‰el, svûdãilo o pravém opaku. Pan Lambov je dlouholetou souãástí firmy, a jako takov˘ má plnou dÛvûru vedení spoleãnosti. Ne Ïe by to nûkdo tak naplno fiekl, v tu chvíli by takov˘ vztah degradoval, ale pozornû jsem „mezi fiádky” naslouchal a sledoval mimiku tûch, ktefií by nûco takového mohli fiíct.

AB Auto Brno nestojí stranou spoleãenského Ïivota v regionu, a tak se vedle rÛzn˘ch sponzorsk˘ch aktivit pofiádají dal‰í akce, na nichÏ b˘vá jako partner spoleãnosti ãast˘m hostem vala‰sk˘ král Bolek Polívka, velk˘ pfiíznivec ‰védsk˘ch automobilÛ.

V‰e jsem na‰el v Brnû na svém místû, skandinávsk˘ design, nabl˘skané automobily, koutek na posezení a upraveného korektnû vystupujícího prodejce.

Nûco v‰ak bylo jinak a v‰ichni zákazníci mohou b˘t ‰Èastni, Ïe to tak je.

V·E JSEM NA·EL V BRNù NA SVÉM MÍSTù, SKANDINÁVSK¯ DESIGN, NABL¯SKANÉ AUTOMOBILY, KOUTEK NA POSEZENÍ A UPRAVENÉHO KOREKTNù VYSTUPUJÍCÍHO PRODEJCE. NùCO V·AK BYLO JINAK A V·ICHNI ZÁKAZNÍCI MOHOU B¯T ·ËASTNI, ÎE TO TAK JE.

53

CLIVE RADÍ

BABY SITTER MYSLÍTE, ÎE BY MI TO V ROLI OPATROVNÍKA DùTÍ SLU·ELO? VIDÍM, ÎE S ODPOVùDÍ VÁHÁTE. I KDYBYSTE SI TO V·AK NEMYSLELI, PRAVDA JE TAKOVÁ, ÎE BEZPEâNOST DùTÍ V AUTOMOBILU MI LEÎÍ NA SRDCI STEJNù JAKO BEZPEâNOST VA·E. TEXT CLIVE BENGTSSON FOTO ARCHIV VOLVO

Rád bych se pfiedstavil vám, ktefií mû je‰tû neznáte. Jmenuji se Clive Bengtsson, témûfi ãtyfiicet let pracuji jako zku‰ební figurína, abych vám, mûkk˘m, pomáhal v pfiípadû nehody pfieÏít. Za tu dlouhou fiádku let jsem i mnohé zaÏil a rád bych vám vyprávûl nûco ze svého Ïivota.

54

Jedin˘m zdrojem informací jsou pro mne moji spolupracovníci, kter˘m naslouchám, aniÏ by to tu‰ili. Na základû zku‰eností si vás pr˘ rozdûlili do tfií skupin. Tûm prvním je z nepochopiteln˘ch dÛvodÛ bezpeãnost dûtí lhostejná. Ti druzí pak zakoupili libovoln˘ zádrÏn˘ systém pro své dítû jenom proto, aby ulehãili svému svûdomí a dostáli litefie zákona. Tfietí a stále se roz‰ifiující skupina rodiãÛ staví prioritu ochrany zdraví a ÏivotÛ sv˘ch dûtí do popfiedí.

Pfied pofiízením dûtského zádrÏného systému tito lidé shromaÏìují ve‰keré dostupné informace a volí ten v˘robek, kter˘ je sv˘mi v˘sledky v testech prokazatelnû pfiesvûdãil. Budete se divit, ale nedávno jsem koukal pfies rameno svému mûkkému, kdyÏ ãetl v renomovaném ãasopisu nezávisl˘ test dûtsk˘ch sedaãek deseti v˘robcÛ. V˘sledek testu byl zaráÏející: pouze jedna z deseti testovan˘ch sedaãek by dokázala odpovídajícím zpÛsobem ochránit zdraví dítûte. Ve v‰ech ostatních pfiípadech pfiesahovaly hodnoty namûfiené na tûlech figurín kritické hodnoty. Nûkdy se dítû vyvléklo z bezpeãnostního pásu, jindy se napfiíklad celá sedaãka se sv˘m systémem upevnûní poddala pfietíÏení a uvolnila se, nûkteré sedaãky se vlivem pÛsobících sil v místû upevnûní deformovaly.

Ideální je rozhodnû fie‰ení, kdyÏ si pro své dítû pofiídíte zádrÏn˘ systém nabízen˘ na seznamu originálního pfiíslu‰enství. Takov˘ v˘robek projde, dfiíve neÏ se dostane do nabídky, pfiísn˘mi zkou‰kami v˘robce v konkrétním automobilu. Zkoumána je pfiitom nejen konstrukce upevnûní sedaãky, ale zejména její pozice, resp. úhel instalované dûtské sedaãky ve vztahu k pÛsobícím silám.

Rozumûjte, jedna a tatáÏ dûtská sedaãka mÛÏe b˘t umístûna v rÛzn˘ch automobilech s rÛzn˘mi tvary

zadních sedadel a zpÛsobem uchycení, takÏe na její konstrukci a upevÀovací elementy pÛsobí v pfiípadû identického nárazu síly vÏdy pod jin˘m úhlem a její jednotlivé ãásti jsou odli‰nû namáhány. Nelze tedy udûlat lep‰í rozhodnutí neÏ pofiídit dûtskou sedaãku testovanou pro konkrétní automobil, ãi v ideálním pfiípadû nechat automobil vybavit integrovan˘m dûtsk˘m zádrÏn˘m systémem.

U dûtí do vûku jednoho roku se doporuãuje pouÏít sedaãku umístûnou proti smûru jízdy. KaÏd˘ z vás, kdo má nebo mûl malé dítû, nezapomnûl, v jakém nepomûru nejen velkostí, ale pfiedev‰ím hmotností je k tûlíãku hlava dítûte. Nelze nezmínit, Ïe ani není v odpovídající mífie vyvinuto svalstvo drÏící hlavu dítûte. V pfiípadû jakéhokoliv nárazu je dítû do tfií let vûku sedící po smûru jízdy vystaveno takovému pfietíÏení, které si pfiedev‰ím s jeho hlavou dûlá, co chce. Doporuãuje se setrvat u posazu proti smûru jízdy tak dlouho, jak to dovolí vzrÛst dítûte. Spolu s dítûtem roste i potfieba obstarat jeho v˘‰ce odpovídající zádrÏn˘ systém, a tak od chvíle, kdy dítû odroste první sedaãce a Ïádá kontakt s ostatními osobami ve vozidle ãi v˘hled ven, pfiijde ke slovu klasická dûtská sedaãka umístûná vzadu po smûru jízdy. K upevnûní takové sedaãky je dnes nejvhodnûj‰í systém ISOFIX. VzrÛst dítûte sedícího bez dûtské sedaãky by nemûl b˘t men‰í neÏ 150 cm, aby byly funkãní bûÏné zádrÏné systémy pro dospûlé. V pfiípadû, Ïe tomu tak není, je vhodné pouÏít pouze podloÏku pro zv˘‰ení posazu dítûte.

Jsem py‰n˘ na svou práci. Vûdomí, Ïe pomáhám zachraÀovat Ïivoty vám mûkk˘m, mû naplÀuje pocitem, kterého není Ïádn˘ druh˘ dummy schopen. VበClive.

P¤ÍSLU·ENSTVÍ

POT¤EBUJETE VÍCE PROSTORU? ST¤E·NÍ BOXY JSOU DÒMYSLN¯M ¤E·ENÍM P¤EPRAVY MNOHA ZAVAZADEL. NEJENÎE BOX SNADNO NAMONTUJETE I SUNDÁTE, ALE VYHNETE SE TAKÉ P¤EPLNùNÍ ZAVAZADLOVÉHO PROSTORU A P¤EPRAVA BUDE BEZPEâNÁ.

ORIGINÁLNÍ P¤ÍSLU·ENSTVÍ VOLVO BYLO KONSTRUOVÁNO S MAXIMÁLNÍM OHLEDEM NA BEZPEâNOST A FUNKâNOST. ZÍSKÁVÁTE S NÍM JISTOTU JEDNODUCHÉ MONTÁÎE A PERFEKTNÍHO SLADùNÍ VZHLEDU S VA·ÍM VOZEM. NA VE·KERÉ ORIGINÁLNÍ P¤ÍSLU·ENSTVÍ VOLVO JE POSKYTOVÁNA DVOULETÁ ZÁRUâNÍ LHÒTA, NAVÍC ZA ZV¯HODNùNOU CENU.

D Y N A M I C Box vyroben s nárazuvzdorného plastu ABS, odolného vÛãi povûtrnostním vlivÛm a UV záfiení. Box je vybaven sytémem moÏnosti otvírání z pravé i levé strany. Barva pro model 65 antracitovû ‰edá, pro 85 matnû stfiíbrná ãi antracitovû ‰edá.

SPORT TIME Box vyroben s nárazuvzdorného plastu ABS, odolného vÛãi povûtrnostním vlivÛm a UV záfiení. Centrální zamykání jedním klíãem se tfiemi zamykacími body. Vrchní díl stfiíbrno‰ed˘, spodní díl tmavû ‰ed˘.

Dynamic 65 d: 2280 mm ‰: 650 mm v: 350 mm objem: 405 l cena: 13 770 Kã

Sport time 20 d. 1750 mm ‰: 820 mm v: 450mm

Dynamic 85 d: 2290 mm ‰: 850 mm v: 380 mm objem: 510 l cena: 17 213 Kã

objem: 450l cena: 10 690 Kã

C A R L I N E D E S I G N Box vyroben z polyesterového plastu, vyztuÏeného skeln˘mi vlákny. Box se pfiipevÀuje pfiímo na podélné stfie‰ní nosiãe. Je moÏno ho m˘t v myãce spolu s vozem. Barva arktická bílá.

Carline Design d: 2400 mm ‰: 1163 mm v: 344 mm

objem: 497 l cena: 45 259 Kã

W E E K E N D E R Box vyroben s nárazuvzdorného plastu ABS, odolného vÛãi povûtrnostním vlivÛm a UV záfiení. Box je vybaven sytémem moÏnosti otvírání z pravé i levé strany. Barva antracitovû ‰edá.

EXPERIENCE

Box vyroben s nárazuvzdorného plastu ABS, odolného vÛãi povûtrnostním vlivÛm a UV záfiení. Box je vybaven sytémem moÏnosti otevírání z pravé i levé strany. Vrchní díl stfiíbrno‰ed˘, spodní díl tmavû ‰ed˘.

Experience d: 1900 mm ‰: 900 mm v: 380 mm

Sport time 50 d: 2250 mm ‰: 550 mm v: 380 mm

objem: 310 l cena: 8606 Kã

Weekender d: 1750 mm ‰: 820 mm v: 365 mm

objem: 370 l cena: 9983 Kã

objem: 450 l cena: 18 459 Kã

DRÎÁK LYÎÍ

DRÎÁK SNOWBOARDU

DRÎÁK LYÎÍ – AERODYNAMICKÉ PROVEDENÍ • uzamykateln˘ drÏák pro 6 párÛ lyÏí nebo 4 snowboardy • drÏák vhodn˘ pro pfiíãníky oválného nebo obdélníkového prÛfiezu • nastavitelná v˘‰ka od stfiechy vozu cena: 3408 Kã

• drÏák pro dva snowboardy • drÏák je moÏné montovat na v‰echny druhy originálních pfiíãníkÛ Volvo cena: 3743 Kã

• uzamykateln˘ drÏák pro 3 nebo 4 páry lyÏí • drÏák pro 4 páry je moÏné pouÏít pro 1 pár lyÏí a 1 snowboard • dva drÏáky pro 3 páry lyÏí je moÏné umístit na jeden originální pfiíãník Volvo • drÏák je moÏné montovat na v‰echny druhy originálních pfiíãníkÛ Volvo cena: 2743 Kã (pro 3 páry lyÏí); 2926 Kã (pro 4 páry lyÏí)

DIAGONÁLNÍ DRÎÁK LYÎÍ • uzamykateln˘ drÏák pro 2 páry lyÏí • drÏák je moÏné montovat na v‰echny druhy originálních pfiíãníkÛ Volvo cena: 3743 Kã

V¯SUVN¯ DRÎÁK LYÎÍ • uzamykateln˘ drÏák pro 6 párÛ lyÏí nebo 4 snowboardy • drÏák je moÏné vysunout o 60 cm pfiíãnû ven z vozidla • drÏák pro pfiíãníky oválného nebo obdélnikového prÛfiezu cena: 5123 Kã

Ceny obsahují DPH. Platí pro období od 1. 10. 2003 do 29. 2. 2004.

55

VOLVO(X)

MIMO¤ÁDNÁ NABÍDKA

Limitovaná série Volva S60 Viking s vysokou úrovní standardní v˘bavy, ve které nechybí jak bi-xenonové svûtlomety, kÛÏí potaÏen˘ volant, hlava fiadicí páky a ruãní brzda, tak i automatická klimatizace, kvalitní audiosystém HU-403 RDS, ‰estnáctipalcová kola z lehk˘ch slitin a palubní poãítaã, obohacuje souãasnou nabídku. Více informací získáte na www.volvocars.cz.

PùTIHVùZDIâKOVÉ SUV

Jedním z prvních automobilÛ SUV v historii, kter˘ byl ocenûn˘ pfii bariérov˘ch zkou‰kách Euro NCAP nejvy‰‰ím ohodnocením pûti hvûzdiãek, se stalo Volvo XC90. K dosaÏení tohoto vysokého hodnocení je nezbytné, aby automobil poskytoval nejvy‰‰í moÏnou ochranu ve v‰ech hodnotících kritériích. Je‰tû Ïádn˘ jin˘ model Volvo v historii znaãky nenasbíral za tak krátkou dobu takové mnoÏství ocenûní. Metodika nezávislého testu Euro NCAP je povaÏována za jednu z nejuznávanûj‰ích na svûtû. Zde je znûní závûreãného hodnocení testu: „Velmi tuhá nosná konstrukce karoserie dûlá Volvo XC90 mimofiádnû bezpeãn˘m stejnû jako dobrá vyváÏenost ochrany cestujících pfii ãelním a boãním nárazu.

Deformace karoserie byly minimální a riziko poranûní cestujících velmi nízké. Funkce dûtského zádrÏného systému je velmi dobrá a mohou b˘t pouÏity v‰echny bezpeãnostní dûtské sedaãky se systémem upevnûní ISOFIX. Ochrana chodcÛ pfii stfietu byla s ohledem na koncepci automobilu prÛmûrná.“

INFO LINE MÁTE-LI ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ A NERADI BYSTE ZTRÁCELI âAS, VYTOâTE BEZPLATNOU LINKU 800 1 VOLVO, RESP. 800 1 86586. NA VA·E DOTAZY âEKAJÍ ANDREA S VERONIKOU. PRESTIÎNÍ OCENùNÍ

V rámci leto‰ního brnûnského autosalonu byl vyhlá‰en jiÏ druh˘ roãník ãtenáfiské ankety Automobil 4x4 roku 2003. V kategorii SUV zvítûzilo s pfievahou Volvo XC90, pfiiãemÏ s ohledem na poãet respondentÛ nelze pfiedpokládat, Ïe kaÏd˘ z nich mûl moÏnost usednout za volant nového terénního Volva. O to více tedy potû‰í zji‰tûní, Ïe ãtenáfii zúãastnûn˘ch ãasopisÛ reagovali pozitivnû na základû publikovan˘ch materiálÛ a estetického cítûní.

Na slavnostním ceremoniálu pfievzal ocenûní Desmond Mullan spolu s Tomá‰em Dvofiákem.

VOLVO V BRNù

âervnového brnûnského autosalonu se zúãastnila se svou nabídkou také spoleãnost Volvo Auto Czech. Esteticky velmi zdafiil˘ stánek byl zamûfien pfiedev‰ím na bezpeãnost, pfiiãemÏ svou premiéru si v Brnû odbyly faceliftované Volvo S80, sportovní modely S60 R a V70 R a Safety Concept Car.

VELKÁ ·ANCE

V nabídce modelov˘ch fiad S40 a V40 snad je‰tû neexistovala tak atraktivní nabídka. S pfiídomkem Classic Limited Edition získají zákazníci cenovou v˘hodu 104 000 korun. Ve specifikaci v˘bavy se objevují jak automatická klimatizace, audio systém HU-555 a xenonové svûtlomety vãetnû ostfiikovaãÛ a stûraãÛ, tak i palubní poãítaã, mlhovky, chromované kliky dvefií a li‰ta na víku zavazadlového prostoru, 15” kola z lehk˘ch slitiny a bezpeãnostní ‰rouby.

PÛvodní standardní v˘bava byla roz‰ífiena o textilní kobereãky, kÛÏí potaÏen˘ volant, páka ruãní brzdy a fiadicí páka, stejnû tak ãalounûní Visby (kÛÏe látka) a sportovní provedení pfiístrojÛ.

OCHRANA PÁTE¤E

Základním principem pfii v˘voji systému WHIPS bylo to, Ïe celá pátefi a hlava musí b˘t pfii nehodû bezpeãnû podepfieny. Zkou‰kami a statisticky bylo dokázáno, Ïe tento systém sniÏuje rizika poranûní pátefie aÏ o polovinu. Systém WHIPS je tvofien vysokou opûrkou umístûnou v blízkosti hlavy, propracovanou konstrukcí opûradla sedadla, které rovnomûrnû a úãinnû podepfie pohybující se tûlo cestujícího, a vestavûn˘m prvkem pro pohlcení energie nárazu, kter˘ je umístûn na spoji mezi opûradlem sedadla a sedákem. Poranûní krãní pátefie se vyskytuje u sedmi z deseti nehod, pfii kter˘ch dojde ke zranûní. WHIPS byl poprvé nabízen jako standardní bezpeãnostní prvek ve Volvu S80. Od roku 2000 jsou systémem WHIPS na pfiedních sedadlech standardnû vybaveny v‰echny modely Volvo, které jsou také díky tomuto systému povaÏovány za nejbezpeãnûj‰í automobily.

56

• Rudolf Homolka Charouz Kladno • A. provozovna Karlovy Vary

VOLVO(X) • Dekom System

Auto Czech • Volvo Auto Hase • Dekom System

• Sven Car

Centrum Praha Auto Kurtz

Cimburek • Václav - CIVA Trans

• AB Auto Brno • SPX–Car

DEALERSKÁ A SERVISNÍ SÍË VOLVO V âR Volvo Auto Czech ● Zákaznické centrum V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787 111 fax: 296787 222 e-mail: dklocurk@ volvocars.com Auto Kurtz ● V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787182 fax: 296787188 e-mail: kurtz@ autokurtz.com Václav Cimburek – CIVA Trans ● ● OkruÏní ul.

370 21 â. Budûjovice tel.: 387699411 fax: 387699410 e-mail: volvo-infocb@ civatrans.cz

Auto Hase âkalova 22 ● 160 00 Praha 6 tel.: 233339172 fax: 233339160 e-mail: autohase@ autohase.cz Za mototechnou 971 ● 150 00 Praha 5 tel.: 251622446 fax: 251622447 e-mail: servis@ autohase.cz Vinohradská 30 ● 120 00 Praha 2 tel.: 222522679 fax: 222522678 e-mail: vinohrady@ autohase.cz SPX-Car, s.r.o. ● ● Tfiída T. Bati 258 764 23 Zlín tel./fax: 577107156 e-mail: spx-car@ spx-car.cz

Sven Car ● ● NádraÏní 142 702 00 Ostrava 1 tel./fax: 596133343 e-mail: svencar@iol.cz Dekom System Hradecká 537 ● ● 530 02 Pardubice tel.: 466510086 fax: 466530022 e-mail: volvoprodej@ dekomsystem.cz Collinova 421 ● 500 03 Hradec Králové tel.: 495809386 fax: 495809387 e-mail: volvo.hk@ dekomsystem.cz Rudolf Homolka ● ● DráÏìanská 37 400 07 Ústí n. Labem tel.: 475502229 fax: 475511387 e-mail: usti@ford -homolka.cz

Centrum Praha ● ● Ústfiední 14/21 102 00 Praha 10 tel.: 272701849 fax: 272700949 e-mail: prodej@ centrum-praha.cz AB Auto Brno ● ● ¤ipská 22 627 00 Brno tel.: 545231231 fax: 545218902 e-mail: info@abauto -brno.cz A. Charouz Kladno a. s. ● ● Provozovna Karlovy Vary Táborská 400/28 360 04 Karlovy Vary tel./fax: 353231807 e-mail: knapek@ volvo.charouz.cz

● PRODEJNA ● SERVIS

T ¤ I K R Á T Z L A T Á P R O V - S T Y L E Pfiesnû dva roky od vydání prvního ãísla se magazín V-Style stal nejlep‰ím periodikem ve své kategorii v âeské republice. Ukázala to soutûÏ firemních periodik Zlat˘ stfiedník, pofiádaná PR Klubem âeské republiky ve spolupráci s Marketingov˘m klubem âR, âeskou marketingovou spoleãností a Asociací public relations agentur za podpory ãasopisu Strategie.

V-Style zvítûzil ve tfiech kategoriích, a to v kategorii „Nejlep‰í zákaznick˘ magazín“, „Nejlep‰í titulní stránka“ a „Nejlep‰í obrazová v˘bava“.

VOLVO S80 S POHONEM V·ECH KOL

Po nedávném faceliftu pfiichází nyní i vlajková loì znaãky Volvo s pohonem v‰ech ãtyfi kol. Pohon v‰ech kol zaji‰Èuje nejlep‰í moÏnou akceleraci na kaÏdém povrchu a souãasnû pfiispívá k extrémnû stabilním jízdním vlastnostem. Volvo S80 AWD je vybaveno stejn˘m elektronicky fiízen˘m systémem pohonu v‰ech kol, jak˘ je pouÏíván i u modelÛ Volvo S60, V70 a fiady XC. V pfiípadû modelové fiady S80 je tento systém doplnûn pûtiválcov˘m motorem 2.5 T s nízkotlak˘m pfieplÀováním a automatickou pfievodovkou. Pfii normální jízdû na suché vozovce je vozidlo témûfi v˘hradnû pohánûno pfiedními koly.

Pokud se podmínky zhor‰í a pfiední kola mají tendenci prokluzovat, je odpovídající mnoÏství v˘konu automaticky pfiená‰eno na zadní kola. Tato zmûna rozdûlení v˘konu probíhá bûhem 100 milisekund a fiidiã ji ani nezaznamená. Budoucím majitelÛm vozidel Volvo S80 se tak otvírá nová dimenze aktivní bezpeãnosti.

V Á Î E N Í P ¤ Á T E L É , ãas

bûÏí neúprosnû a nyní, kdyÏ je léto témûfi u konce, se v‰ichni pfiipravujeme na ru‰n˘ podzim. V dobû, kdy pí‰i tento pfiíspûvek, se teploty stále pohybují pfies 25° C a venku je sluneãno – toto poãasí silnû kontrastuje s mou leto‰ní dovolenou ve Skotsku, kde bylo pouze 15 stupÀÛ a poãasí bylo de‰tivé.

S potû‰ením mohu konstatovat, Ïe prodej vozÛ Volvo v roce 2003 pfiesáhl o 25 % v˘sledky ze stejného období minulého roku. A s na‰í podzimní nabídkou budeme usilovat o naplnûní na‰eho cíle prodat v tomto roce 1000 vozidel.

Dûkuji vám za va‰i vûrnost a podporu. Víme, Ïe na‰e automobily jsou dobré. SnaÏíme se zajistit, aby na‰i pracovníci byli stejnû dobfií a abyste se vy, jako na‰i spokojení zákazníci, vraceli a kupovali na‰e vozy znovu a znovu a znovu.

V tomto roce jsme se po del‰í odmlce úspû‰nû vrátili na brnûnsk˘ autosalon. Pfies mimofiádnû teplé a vlhké poãasí mohu fiíct, Ïe nበstánek byl povaÏován za jeden z nejlep‰ích na celém v˘stavi‰ti. V prÛbûhu autosalonu jsme obdrÏeli vÛbec první ocenûní v âeské republice, kdy ãtenáfii ãasopisu 4x4 Automagazín vybrali XC90 za „SUV roku 2003“.

Velkou novinkou v oblasti produktÛ je potom pfiedstavení nového Volvo S40, které bylo odhaleno na frankfurtském autosalonu. Tento automobil sv˘mi moderními tvary skuteãnû doplÀuje na‰e fiady sedanÛ S60 a S80. Pokud se na tento vÛz podíváte, jsem si jist˘, Ïe budete pfiekvapeni, jak nov˘ a pfiitom dÛvûrnû znám˘ vám jeho interiér i exteriér pfiipadá. Prodej S40 bude na ãeském trhu zahájen na poãátku roku 2004, pfiestoÏe objednávky s radostí pfiijímáme jiÏ nyní.

Více informací o tomto vozidle se dozvíte na stránkách tohoto vydání magazínu V-Style.

Na závûr bych chtûl jako vÏdy podûkovat vám, na‰im zákazníkÛm. Jste to vy, kdo rozhoduje o tom, zda Ïijeme podle image vytvofieného znaãkou Volvo. Nበúspûch pfiichází pfies vás.

A za to vám vzdávám poctu. Ne vÏdy a ve v‰em postupujeme napoprvé správnû, ale slibuji vám, Ïe budeme neustále usilovat o dal‰í zlep‰ování.

Pfieji vám pfiíjemn˘ podzim!

DESMOND MULLAN GENERÁLNÍ ¤EDITEL VOLVO AUTO CZECH S. R. O.

www.v-style.cz 57

VùDOMÍ SÍLY CESTA K POCHOPENÍ V·EHO, CO SE SKR¯VÁ ZA ZNAâKOU VOLVO, NENÍ JEN OTÁZKOU USEDNUTÍ ZA VOLANT, I KDYÎ SE TO NA PRVNÍ POHLED NABÍZÍ JAKO NEJP¤IROZENùJ·Í MOÎNOST. ¤ÍKÁ SE, ÎE VE VùDOMOSTI JE SÍLA, A JAKMILE JAKO ¤IDIâ POCHOPÍTE PLN¯ V¯ZNAM TOHO, CO VÁM VÁ· VÒZ ¤ÍKÁ, CO UMÍ A JAK VZNIKAL, MÒÎETE SI HO UÎÍVAT S MNOHEM VùT·ÍM POÎITKEM. TEXT MAREK NASTOUPIL FOTO ARCHIV VOLVO

58

VOLVO S60 R

Jsou auta, která se k tomu staví agresivnû a svou okázalostí vám vnucují jedin˘ moÏn˘ názor, nebo je‰tû hÛfie, ve vás Ïádn˘ dojem nezanechají. A pak jsou auta, jako je Volvo. Otvírá vám k sobû dvefie, ale vzájemné poznávání nechává plynout pfiirozen˘m tempem. Pevnû si stojí za sv˘mi principy a zároveÀ respektuje ty va‰e. Nabízí vám nenucenû bohatou paletu sv˘ch schopností, je své, a pfiitom se vám dokáÏe vÏdy pfiizpÛsobit. Nové Volvo S60 R v sobû sluãuje v‰echny tyto kmenové vlastnosti a k tomu pfiidává plnou náruã v˘konu.

Je to nejsilnûj‰í a nejrychlej‰í auto v souãasné nabídce a navazuje na pfiedchozí modely R, které se datují od Ïlutého extrémního kombi T-5R z roku 1995. Nová série ãerpá z fiady pfievratn˘ch technologií, v podobû S60 R se navíc poprvé odklání od tradice rychl˘ch kombíkÛ a formátem sportovního sedanu slibuje je‰tû v˘raznûj‰í záÏitek z dynamické jízdy.

Poprvé na svûtû se u Volva objevuje vyspûl˘ systém aktivního ovládání jízdních vlastností Four-C, kter˘ dává fiidiãi moÏnost volby ze tfií rÛzn˘ch typÛ chování na silnici. Pomocí tfií tlaãítek v horní ãásti stfiedového panelu pfiístrojové desky tak mÛÏete volit mezi komfortním, sportovním ãi závodním nastavením a v kombinaci s postupn˘m omezením stabilizaãního systému nûkolika dotyky mûnit celkovou charakteristiku auta. Pfiemûna mezi komfortním nastavením pro dlouhé pohodlné cestování a nekompromisnû pevnou sportovností je okamÏitá a podle libosti mÛÏete mezi tûmito extrémy pfiecházet ve stejném rytmu, v jakém se mûní kvalita silnice pod koly. Ve v˘chozím nastavení Sport a pfii zvolení mûkãího chování Comfort pouÏívá podvozek principu Skyhook, díky nûmuÏ mÛÏe auto na nerovnostech a rozbitém povrchu hladce plachtit, jako by bylo neviditelnû zavû‰ené shora. Ve spolupráci se znám˘m v˘robcem závodních tlumiãÛ a pérování Öhlins Racing vyvinulo Volvo aktivní tlumiãe, které vyhodnocují situaci na silnici pûtsetkrát za sekundu. V kaÏdém okamÏiku sleduje systém Four-C nejen stav a polohu jednotliv˘ch kol, ale i natoãení volantu, smûr jízdy, v˘kon motoru a ãinnost brzd a sefiizuje jednotlivé tlumiãe tak, aby se karoserie nenaklánûla a udrÏovala si zvolenou stopu.

PfieplÀovan˘ fiadov˘ pûtiválec 2,5 l v S60 R je nejsilnûj‰ím motorem v souãasné nabídce a je dal‰ím v˘vojov˘m stupnûm motoru 2,3 T5. Pfii 5500 ot/min má v˘kon 300 koní a od 1950 do 5250 ot/min má plochou kfiivku toãivého momentu s hodnotou 400 Nm. ·estistupÀová pfievodovka je pfiizpÛsobená vysokému toãivému momentu a pfii rychlé jízdû fiadí po zahfiátí rychle a pfiesnû. Má hladkou kulovitou kulisu, která tvofií v interiéru zajímav˘ stfiedov˘ prvek.

Pochopení bytelnosti celého auta a jeho dÛrazu na promy‰len˘ design mÛÏe zaãít i u takové maliãkosti, jako je klíãek do zapalování. Je o nûco vût‰í a tûωí neÏ u jin˘ch aut, z jedné strany má sadu rÛzn˘ch tlaãítek a z druhé strany le‰tûn˘ hliníkov˘ plí‰ek s velk˘m „R”. KaÏdé speciální Volvo má pro pfiíleÏitost svého pfiedstavení pfiipravenou osobitou barvu laku, v pfiípadû S60 R to je svûtl˘ odstín zelené „flash green”. Na první pohled to není typická barva pro sportovní auto, ale kdyÏ vûnujete del‰í pozornost jeho vycizelovan˘m tvarÛm a pûtiloukoÈov˘m osmnáctipalcov˘m kolÛm a pak se podíváte dovnitfi na dech beroucí odstín sedaãek a v˘plní dvefií, v‰echno vám to klikne dohromady a musíte uznat, Ïe jste v tom nejlep‰ím smyslu nic podobného nikde nevidûli.

U klíãku to ale jen zaãíná, krásu v detailech najdete v S60 R na více místech. Volvo je proslulé fie‰ením sv˘ch sedaãek, a pokud si objednáte pfiírodní kÛÏi atacama, mÛÏete se tû‰it nejen na zlat˘ standard pohodlnosti a ergonomiky, ale i na exkluzivní barvu a strukturu jejich povrchu. Jsou zbarvené do oranÏova stejnû jako v˘plnû dvefií a kobereãky a kaÏd˘ pfiesn˘ steh vypráví pfiíbûh o péãi, s jakou vznikaly jak sedaãky, tak zbytek auta. Jakmile do nich zapadnete, nebude se vám z nich chtít vstávat, jsou stejnû pohodlné jako nejlep‰í koÏené sofa a zároveÀ vám pevnû drÏí tûlo jako pravé anatomické sedaãky.

Jsou auta, která si pletou koÏenku s kÛÏí, ale tohle je jin˘ pfiípad. Bájeãnû voní a na pohmat chladí. Jedním slovem dokonalost. KdyÏ se podíváte na ‰ev, vidíte pfiírodní materiál pracovat, a kdyÏ je vedro a sucho, jak se oãka zaãínají protahovat a vysychat. VyÏaduje to rychlé nabalzamování, aby si kÛÏe udrÏela svou pruÏnost a nepopraskala, ale stejnû jako le‰tûní velk˘ch

59

VùDOMÍ SÍLY IDEÁLNÍ KOMBINACI RYCHLOSTI, POVAHY A SCHOPNOSTÍ AUTA POZNÁTE AÎ NA RYCHL¯CH HLADK¯CH SILNICÍCH PLN¯CH TÁHL¯CH ZATÁâEK. V POZORUHODNÉ TICHOSTI JE ZA CITELNÉHO BOâNÍHO ZATÍÎENÍ MÒÎETE PROJÍÎDùT VE STO PADESÁTI, MOTOR TO PODBARVUJE HUTN¯M HLUB·ÍM ZVUKEM A SEDAâKY VÁS LÁSKYPLNù A P¤ITOM PEVNù DRÎÍ NA MÍSTù.

opticky vyváÏen˘ch ráfkÛ to je jedna z tûch víkendov˘ch prací, na nûÏ se budete tû‰it cel˘ t˘den.

Sedaãky svou barvou zajímavû kontrastují s le‰tûn˘mi ocelov˘mi obrouãkami hlavních pfiístrojÛ a jejich kovov˘m modr˘m povrchem, kter˘ podle dopadu svûtla vábivû mûní svÛj odstín.

KdyÏ po takovém záÏitku pfiijdete znovu do showroomu Volva, zaãnete si v‰ímat vûcí, o které byste jindy ani nezavadili. Od fontÛ písma na firemních materiálech po povrch dlaÏby a dfieva a texturu kvalitní kÛÏe na Ïidlích, v‰e se vám najednou zdá povûdomé a vlastní. KaÏdá vûc je souãástí vût‰ího celku, v‰echny komponenty se s vytfiíben˘m vkusem doplÀují a je jedno, jestli se na to díváte v mûfiítku interiéru vlastního auta, nebo jeho zapadnutí do místní atmosféry.

Prvotfiídní zpracování a designové fie‰ení je ale jen jednou polovinou úspûchu, tu druhou poznáte aÏ na silnici. Za volantem najdete rychle ideální polohu a navíc si ji mÛÏete uchovat do pamûti. V‰echny ovladaãe jsou intuitivní a pro jejich pouÏívání nepotfiebujete studovat Ïádnou pfiíruãku.

Pod pravou nohou cítíte i pfii mírném pfiidání plynu rychl˘ nástup v˘konu, kter˘ vás citelnû tlaãí do zad od dvou a pÛl tisíce otáãek a polevuje aÏ nad hranicí pûti tisíc, i kdyÏ motor mÛÏete pfii pfiedjíÏdûní vytoãit aÏ témûfi k sedmi tisícÛm. V jeho zvukovém projevu hned rozpoznáte, Ïe má lich˘ poãet válcÛ. Nemá jednotvárn˘ tón ãtyfiválce ani rytmick˘ tep ‰estiválce, je to nûco mezi, opravdové 4+1. Na vût‰inu situací vám staãí drÏet otáãky pod ãtyfimi tisíci, ale kdyÏ si chcete zvednout na hladké toãité silnici náladu, zvolíte nejtvrd‰í nastavení podvozku a ‰lápnete razantnû na plyn, od motoru se úderem ãtyfi tisíc ozve zadunûní a otáãky vystfielí do v˘‰ek vstfiíc dal‰í zafiazené rychlosti. S ostr˘mi zatáãkami si erko umí dobfie poradit, ale musíte do nich najíÏdût vhodnou rychlostí, pak nejsou jeho rozmûry ãi ‰estnáctisetkilová hmotnost tak znát. Velké turbodmychadlo je také tfieba zahrnout do plánování dal‰ího rychlého manévru, jinak má pÛlsekundovou prodlevu, neÏ zaãne znovu tlakovat. Ve stfiednû rychl˘ch zatáãkách projíÏdûn˘ch na dvojku nebo trojku vám pfiesnû ukáÏe, jak funguje jeho pohon na v‰echna kola pfies spojku Haldex. Spolu s protiprokluzov˘m systémem smûfiuje v˘kon na kola, která jsou zrovna v zábûru, a tím zlep‰uje jistotu pfii prÛjezdu. K tomu máte ale moÏnost naplno vypnout stabilizaãní systém

60

a uÏít si mnohem vût‰ích úhlÛ vyboãení. Pfiirozeností podvozku je bezpeãná nedotáãivost, kterou mÛÏete jednodu‰e omezit ubráním plynu.

Pfietáãivost je zábavnûj‰í, ale vyÏaduje mnohem vût‰í rychlosti a hlavnû dostatek prostoru na silnici, protoÏe podvozek k tomu musíte vyprovokovat pfiesnû tím, proti ãemu je z v˘roby maximálnû odoln˘. Kotouãové brzdy Brembo mají na pfiedních i zadních kolech prÛmûr 330 mm a dobfie sná‰ejí i rychlou jízdu. Známky mírného vadnutí se u nich projeví aÏ pfii dlouhodobém krocení plného v˘konu motoru, kter˘ se navíc mÛÏe vÏdy opfiít o sebejisté rozkroãením podvozku na silnici.

Ideální kombinaci rychlosti, povahy a schopností auta poznáte aÏ na rychl˘ch hladk˘ch silnicích pln˘ch táhl˘ch zatáãek. V pozoruhodné tichosti je za citelného boãního zatíÏení mÛÏete projíÏdût ve sto padesáti, motor to podbarvuje hutn˘m hlub‰ím zvukem a sedaãky vás láskyplnû a pfiitom pevnû drÏí na místû. ¤adíte mezi pûtkou a ‰estkou, kdyÏ se silnice utahuje, ‰lapete na spolehlivé brzdy a rychle se znovu dostáváte do pfiedchozího tempa. V˘bornû se u toho vyÏijete, ale ani vysoká rychlost není v podání erka unavující. Zapojí vás plnû do fiízení, zároveÀ vám u toho dá prostor na vlastní my‰lenky, a pokud zrovna zabrouzdáte na téma Volvo, napadají vás za jeho volantem vûci, které jste dfiíve nemohli tu‰it.

Na trhu je nûkolik dal‰ích aut, jeÏ pfii zbûÏném pohledu dûlají erku konkurenci, ale pfii hlub‰ím zamy‰lení se má vûc trochu jinak, a není to jen otázka maximální rychlosti nebo zrychlení. Sv˘mi tvary a úzk˘m slícováním pfiipomíná erko pfiesn˘ ocelov˘ odlitek a ani vût‰í prÛduchy a sníÏen˘ podvozek vás nenechávají na pochybách, kde leÏí jeho priority. Na druhé stranû se nikdy nesniÏuje k tomu, aby kfiiãelo na v‰echny strany, co umí. Nemá potfiebu dokazovat ostatním, Ïe s nimi dokáÏe drÏet krok. Osloví vás originálním fie‰ením mal˘ch i velk˘ch vûcí, vyzná se ve vlastní minulosti, ví, odkud pochází, a zároveÀ nespí na vafiínech a vyvíjí se dál. Nevnucuje se, ale kdyÏ máte otevfiené oãi, ukáÏe vám i v detailech svou v˘jimeãnost. Pro fiidiãe ochotného naslouchat jeho projevÛm je kaÏdá jízda vyplnûná na mnoha úrovních intimním rozhovorem. Podle rozpoloÏení vás umí nechat odpoãinout stejnû dobfie jako vám vehnat jiskfiení aÏ do koneãkÛ prstÛ a nikdy vás nenechá pochybovat o své síle. KdyÏ po ãase pochopíte jeho povahu, uvûdomíte si, Ïe i chladná ocel a tvrd˘ kámen mohou b˘t plny citÛ.

VOLVISTA

SOUZNùNÍ DU·Í NEJSEM ÎÁDNÁ ZNÁMÁ OSOBNOST, NEHRAJI V ÎÁDNÉ HUDEBNÍ SKUPINù ANI JSEM NEZPÒSOBIL ÎÁDN¯ FINAâNù-POLITICK¯ SKANDÁL, O KTERÉM PÍ·Í BULVÁRNÍ âASOPISY. P¤ESTO JSEM SE DÍKY SVÉMU VZTAHU K VOLVU OCITL NA TÉTO STRÁNCE. TEXT MILAN HRADICK¯ FOTO ARCHIV

V souvislosti se znaãkou Volvo bylo dle mého názoru jiÏ m˘mi pfiedchÛdci v‰e nej fieãeno – bezpeãné, reprezentativní, noblesní, ‰armantní, nadãasové. TakÏe mi nezb˘vá mnoho co dodat, abych se neopakoval a vás nenudil.

V‰eobecnû mohu fiíct, Ïe kdyÏ si vybírám nové auto, tak se mu zásadnû nedívám moc pod sukni. Na rozdíl od m˘ch znám˘ch, ktefií srovnávají a hodnotí v˘kon, spotfiebu a brzdnou dráhu s konkurenty jin˘ch znaãek.

Ta nejdÛleÏitûj‰í vûc pro mû je souznûní du‰í, té lidské a automobilové. Automobil se mi musí pfiedev‰ím líbit, ale nesmí to b˘t ta rychlá tendenãní krása, spí‰ taková ta nadãasová, nepomíjivá. Ze své zku‰enosti mÛÏu fiíct, Ïe pfii v˘bûru podle tohoto receptu byla vÏdycky volba správná a auto mi následnû i po technické stránce vÏdy naprosto skvûle slouÏilo.

Mé námluvy s Volvem – jak jinak neÏ s kombíkem – a po‰ilhávání i po dal‰í severské znaãce zaãaly asi pfied pûti lety, ale v té dobû nám je‰tû nebylo dáno, aby se na‰e cesty spojily. VytouÏen˘ okamÏik, kter˘ kaÏd˘ z nás asi jednou v rÛzn˘ch obdobách zaÏil, koneãnû nastal v prosinci 2002, kdy se m˘m vyvolen˘m stalo Volvo V70 s motorem D5. Dle mého názoru, kter˘ nikomu nechci v Ïádném pfiípadû nutit, jde v souãasné dobû o nejhezãí kombi na trhu.

Asi by vás zajímal mÛj nejsilnûj‰í záÏitek s V70 na na‰í zatím krátké spoleãné cestû. JelikoÏ jsme poãetná a hodnû rozcestovaná rodina, rozhodl jsem se okna svého ãerného Volva V70 vybavit tmav˘mi fóliemi.

Jsme u nás ve firmû docela veselá parta, a tak mi moji kolegové jednoho dne plechového miláãka bez mého vûdomí tro‰ku zkrá‰lili. KdyÏ jsem se ten osudn˘ veãer vracel z práce ke svému autu, zaÏil jsem neuvûfiiteln˘ ‰ok. V prvním okamÏiku jsem myslel, Ïe jsem se spletl a Ïe stojím pfied nûjak˘m cizím autem. Krve by se ve mnû nedofiezal, kdyÏ jsem zjistil, Ïe moje auto je vyzdobeno velk˘mi stfiíbrn˘mi kfiíÏi a ratolestmi na bocích.

Pfiem˘‰lel jsem, co dál. S takovou reklamou jezdit po Praze by bylo více neÏ troufalé a ãlovûk by moÏná mohl pfiijít i k fyzické úhonû. JelikoÏ bylo jiÏ pozdû veãer a docela pfiituhovalo, neváhal jsem a vyndal nÛÏ. Jal jsem se tuto nevyÏádanou nádheru asi jeden a pÛl hodiny se‰krabávat, samozfiejmû s krátk˘mi pfiestávkami pfii prÛjezdu policejních hlídek a za zkoumavého pohledu kolemjdoucích.

Následující den jsem si náhodou koupil dva obleky, pfiiãemÏ se mû prodavaãka tázala, proã zrovna jenom ãerné. Odvûtil jsem naprosto pfiesvûdãivû, Ïe mám novû pohfiební sluÏbu a obleky urãitû unosím.

AUTOMOBIL SE MI MUSÍ P¤EDEV·ÍM LÍBIT, ALE NESMÍ TO B¯T TA RYCHLÁ TENDENâNÍ KRÁSA, SPÍ· TAKOVÁ TA NADâASOVÁ, NEPOMÍJIVÁ.

62