k rál a ch N ato N a a mar N ské období

Za vlády Tutanchamonova dědečka Amenhotepa III., která začala roku 1391 př. n. l., dosáhl Egypt nebývalých úspěchů ve všech oblastech. Neohrožovali jej vnější nepřátelé, ekonomika prosperovala a architektura a umění vzkvétaly. Stěží se tak daly předvídat dramatické změny, které měly brzy zachvátit celou zemi. Ve zpětném pohledu je však možné rozeznat předzvěst neodvratných událostí

Na protější straně: Kolosální sochy přiléhající k pilířům raných Atonových chrámů v Karnaku zvýrazňují Achnatonovy neobvyklé rysy

Nahoře: Polychromovaná skleněná váza ve tvaru ryby z el-Amarny.

Výroba skla zaznamenala během Amarnské doby značný pokrok prv N í ( v N ě JŠ í ) rakev

Rakve

Má antropoidní tvar, je vytesaná ze dřeva a pokrytá zlatou fólií se štukovým podkladem. Přes odznaky moci na čele ležel věnec z olivového listí a snad modrých chrp. Na rakvi jsou vyobrazeny bohyně Eset a Nebthet tak, jako by zesnulého halily do svých křídel. Nohy rakve byly už ve starověku částečně seříznuty, protože se svou výškou nevešly pod víko sarkofágu.

druhá ( prostřed N í ) rakev

Má rovněž antropoidní tvar a je zhotovená stejně jako první. Byla zahalená lněným rubášem a pokrytá věncem a květinovými girlandami. Pod zkříženým předloktím krále jsou ztvárněny ochranné bohyně Nechbet a Vadžet v ptačí podobě s hlavami supa a hada. třetí ( v N itř N í ) rakev

Antropoidní tvar byl odlit z masivního zlata silného 2,5–3 mm o hmotnosti 110,4 kg. Opakuje se zde motiv ochranných bohyní Nechbet a Vadžet s roztaženými křídly nad břichem krále – pod jeho zkříženým předloktím, zatímco bohyně Eset a Nebthet jsou zobrazeny jako ženy s křídly roztaženými nad nohama faraona.

ČTVRTEK 5. LISTOPADU

Ze sarkofágu byla vyzvednuta nosítka na rakve.

STŘEDA 11. LISTOPADU – ČTVRTEK 19. LISTOPADU

Došlo k odhalení a zkoumání Tutanchamonovy mumie. Stalo se tak v „laboratoři“ zřízené v hrobce KV 15. Zlatá maska zůstala přilepená k vnitřku třetí rakve.

PÁTEK 27. LISTOPADU – PONDĚLÍ 14. PROSINCE

Podařilo se oddělit druhou a třetí rakev, jež byly slepené ztvrdlou masou úliteb, a to následujícím postupem: obložením třetí (vnitřní) rakve zinkovými pláty, převrácením rakví dnem vzhůru, pokrytím vnějšku druhé rakve silnými přikrývkami na ochranu před ohněm a umístěním parafínových lamp pod třetí rakev, aby se ztvrdlá látka roztavila. Došlo přitom také k uvolnění zlaté masky.

Na protější straně: Carter a egyptský pomocník očišťují víko třetí rakve z masivního zlata, jež stále leží uvnitř té druhé. (Detailní výřez z fotografie, novodobě kolorovaný, je na patitulu této knihy.)

Nahoře: Stránky z výkopového deníku Howarda Cartera se záznamy od 27. listopadu 1925 do 14. února 1926, kde popisuje otvírání rakví

Kuvedené kategorii patří i některé kusy nábytku. Jde například o malou židli z ebenového dřeva, která byla zjevně zhotovena pro dítě a v hrobové výbavě se ocitla snad čistě ze sentimentu. Dvě honosně dekorovaná křesla, často označovaná jako „trůny“, zdobí prvky víry z Amarnské doby, především Aton v podobě slunečního kotouče. Představy soustředěné kolem tohoto boha tvořily základy Achnatonovy náboženské reformy, ale ke konci Tutanchamonovy vlády pozbyly platnosti. Některé kartuše s královým jménem došly aktualizace – změny z původního Tutanchaton („Živoucí obraz Atona“) na Tutanchamon („Živoucí obraz Amona“), ale jiné zůstaly v původní podobě.

To naznačuje, že nábytek pochází z dřívější doby, a jeho úpravy mohly být provedeny poté, co nedostatek výbavy vedl k jeho zařazení do hrobky. Změny jsou však pouze povrchové a je celkem zarážející, že představy, které zcela popírají tradiční víru, nebyly pokládány za škodlivé pro Tutanchamonův posmrtný život.

Význam jiných předmětů, například vápencových a skleněných sošek, jež možná znázorňují Achnatona, zůstává nejasný. Člověk má tendenci vnímat je jako skutečné upomínky.

Zdá se, že znepokojivě moderní myšlenka, ačkoli plně nechápeme její důsledky, se odráží v souboru čtyř drobných antropoidních rakví nalezených v pokladnici. Vnitřní je popsaná jmény královny Teje, hlavní manželky Amenhotepa III. (a tedy Tutanchamonovy babičky), a obsahuje pramínek spletených vlasů. K téže kategorii patří zlatá soška, jež patrně ztvárňuje samotného Amenhotepa III.

Účel takzvaného manekýna připomínajícího krejčovské panny není zřejmý, ale mohl být spíše praktický než náboženský. Další záhadou je drobná bronzová figurka psa nalezená v přístavku, která zřejmě nemá žádný náboženský význam.

R N

Současný vzhled tohoto křesla (někdy nazývaného „zlatý trůn“) je poněkud zavádějící. Původně byly v prostorech mezi nohami a vzpěrami prolamované obrazce symbolizující spojení Horního a Dolního Egypta, a křeslo tak muselo působit masivněji. Je vyrobeno ze dřeva, potaženo plátkovým zlatem a vykládáno stříbrem, polodrahokamy, vápencem, fajánsí a sklem. Nohy přizdobují bronzové návleky. V přední části sedáku jsou lví hlavy a nohy zakončují lví tlapy, područky mají tvar okřídleného hada. Na opěrce zad je reliéfní scéna s Tutanchamonem a královnou Anchesenamon, která jej pomazává mastí. Aton, hlavní náboženský symbol Achnatonovy vlády, vyzařuje nad párem své paprsky zakončené lidskýma rukama. Jména v kartuších vedle obou postav byla upravena z dřívějšího tvaru, jenž obsahoval Atonovo jméno; jména v zadní části opěrky ale zůstala původní. Jelikož král jméno změnil již na počátku vlády, scéna jej zachycuje v době, kdy mu nebylo více než 10 nebo 11 let.

KŘE s LO s KACHNÍMI

Hlavami

Tvar tohoto honosného křesla (někdy nazývaného „slavnostní trůn“) je neobvyklý a docela důmyslný, jelikož napodobuje jiný typ nábytku, ale nemá jeho funkci. Je totiž odvozený z otevřené skládací stoličky, ale přidáním lehce sklopené opěrky zad vzniklo křeslo. Kousek byl vyroben z ebenového dřeva a slonoviny, ozdoben plátkovým zlatem a je bohatě vykládaný. Nohy končí kachními hlavami a vykládané zdobení na pevném sedáku připomíná zvířecí kůži. Nápisy na křesle odkazují na krále

Tutanchatona a řadí jej tedy na počátek jeho vlády, do doby, než si změnil jméno.

Na protější straně: Okázale zdobené křeslo („trůn“) stálo v předsíni

Vlevo dole: Toto krásné křeslo pochází z přístavku. Raná forma králova jména, Tutanchaton, je uvedena v kartuších na opěradle křesla, po stranách rozpíná křídla bohyně Nechbet v podobě supice

Vpravo dole: „Manekýn“, dřevěná busta panovníka, jejíž účel není jasný, se našla v předsíni