dAve muStAine

Byl u počátků dvou z těch nejvlivnějších thrashových skupin a v osmdesátých letech málem vypil Ontarijské jezero. S fetem si sáhl na dno, ale dal se dohromady, a nakonec dokonce našel Boha. I po šedesátce má ryšavý frontman ambice vytvořit z Megadeth největší metalovou kapelu na světě

Ptal se: Paul Elliott

Dave Mustaine je stále živ a zdráv. Tři roky poté, co ho lékaři uschopnili po úspěšné léčbě rakoviny jícnu, by mu dvaašedesát nikdo nehádal. Z pohodlí domova v Tennessee s námi hovořil o svém životě a kariéře, spjaté zejména s kapelou Megadeth. V obličeji mu od posledně přibylo pár vrásek a jeho dlouhé vlasy, díky kterým dříve platil za „lišku ryšavou“, nyní chytají šedavý odstín. Dvě dekády střízlivosti způsobily, že dnes vypadá o poznání lépe než při našem prvním společném rozhovoru v roce 1988, kdy Megadeth v USA předskakovali kapele Ronnieho Jamese Dia. Tehdy byl Mustaine bledý jako duch, což je jeden z příznaků závislosti na tvrdých drogách. K tomu už dnes s potutelným úsměvem na tváři prohodil jen: „To už je dávno.“

David Scott Mustaine se narodil 13. září 1961 v kalifornském La Mesa, malém městě východně od San Diega. V dětství si hodně zkusil – jeho rodiče se rozešli, když mu byly čtyři roky. Otec John Mustaine, vysoce postavený manažer Bank of America, tehdy přišel o práci a stal se závislým na alkoholu. Jablko v tomto ohledu nepadlo daleko od stromu, v teenagerském věku si Mustaine junior alkohol také oblíbil, zejména v kombinaci s heavy metalem. Přitahovala ho hlavně syrovost britských kapel jako Judas Priest, Iron Maiden či Motörhead, jejichž skladby na kytaru dřel od rána do večera. V roce 1981 se tehdy devatenáctiletému Daveovi rozpadla jeho první skupina Panic, když bubeník Mike Leftwych zahynul při autonehodě. Příležitostný dealer trávy se začal rozhlížet po nové příležitosti, kterou mu nakonec nabídla losangeleská Metallica. Mustaine působil v kapele jako sólový kytarista necelý rok a půl, během té doby ale stihl sehrát klíčovou roli při vytváření jejího revolučního thrashmetalového zvuku. Nakonec se ovšem ukázalo, že jeho opilecké excesy jsou moc i na kapelu, které se svého času přezdívalo „Alcoholica“. V dubnu 1983, když se Metallica připravovala na nahrávání svého debutového alba Kill ʼEm All, tak byl vyhozen a nahrazen spolehlivějším a tvárnějším Kirkem Hammettem ze skupiny Exodus. Na prvních dvou studiovkách Metalliky se posléze objevily skladby, na nichž Mustaine zanechal svůj autorský otisk, šlo například o vypalovačky The Four Horsemen a Jump in the Fire z debutu a titulní skladba desky Ride the Lightning (1984). Mustaine se do hudební branže naplno vrátil roku 1985, když jeho nová kapela Megadeth vyrukovala s debutem Killing Is My Business... and Business Is Good! Svým bývalým spoluhráčům doslova a do písmene vyhlásil válku: „Chtěl jsem krev – jejich krev.“ Proti takovému soupeři ale nikdy nemohl vyhrát. Přes všechny Mustaineovy skladatelské, instrumentální a pěvecké kvality, které dokládají klasická alba Peace Sells... But Whoʼs Buying? (1986), Rust in Peace (1990) nebo Countdown to Extinction (1992), je 50 milionů prodaných desek slušný, nicméně 125 „metal likovskými“ miliony zcela zastíněný počin.

Při našem rozhovoru se Dave negativy příliš zabývat nechtěl, místo toho s hrdostí mluvil o tom, čeho všeho s Megadeth dosáhl. Na své působení