POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO proměna města na východ od centra vypracovala: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1. ročník MSP, FA VUT Brno vedoucí: Ing.arch. Luboš Františák, Ph.D.
PRŮVODNÍ ZPRÁVA HISTORIE MÍSTA
STÁVAJÍCÍ STAV
NÁVRH
Projekt se zabývá územím kolem Cejlu. Nalezneme zde zástavbu v prakticky nezměněné podobě od jejího vybudování převážně z 19. století. Toto území má městský charakter, který se skládá z vícepatrových domů. Čtvrť se původně nazývala Cejl a jednalo se o předměstí, jež vzniklo na počátku 14. století. Roku 1784 se tato část přejmenovala na Dolní Cejl, protože se severněji začal budovat nový tzv. Horní cejl. V roce 1786 zde založil továrnu na sukno Heinrich Hoph. Od druhé poloviny 19. století se pak začalo území zahušťovat a oba Cejly splynuly v jeden. Zárověň zástavba rostla dále a tak se vrostla i do Zábrdovic, do kterých i od 60. let minulého století patří katastrálně.
Okraj navrhovaného území se nachází asi 500metrů na východ od středu historického centra města. Díky tomu jsou veškeré služby v krátké, až téměř docházkové, vzdálenosti. Navíc je výborně obslouženo městskou hromadnou dopravou. Hranici území tvoří malý městský okruh, proto je zde i výborná automobilová obslužnost. I přesto, že je území velmi blízko centra a dalo by se očekávat jeho časté vyhledávání občany města Brna, v dnešní době nenabízí téměř žádné prostory, které by nové obyvatele či podnikatele mohly přilákat. Také se musí potýkat se špatnou pověstí. Hlavním problémem je neprostupnost území. V místě se nachází mnoho soukromých areálů ohraničených ploty a hlídaných vrátnicí. Velkou překážku je i železniční trať, která území v podstatě dělí na dvě poloviny. Nedílnu součástí východního centra města jsou i tovární areály. Nachází se zde stará textilka a obrovský areál brněnských tepláren. Na první pohled tedy místo charakterizuje nízká zástavba plná různých menších výrobních firem, či autoservisů, dále se zde nachází bytové domy a z dálky nepřehlédnutené množství komínu a chladící věž. Především komíny tak vytváří nezaměnitelnou siluetu tohoto místa.
Návrh se snaží co nejvíce zachovat siluetu místa a zároveň doplnit všechny funkce, které místu chybí. Kvalitní bydlení, obchod a služby ze kterých plynou nové pracovní příležitosti, veřejné prostory, které budou sloužit k setkávání nejen místních obyvatel. A také možnosti zábavy, sportu a volnočasových aktivit. Po projítí místa se jevilo jako základní problém neprostupnost území. Logicky tak prvním krokem bylo vyčištění navrhované plochy. Díky tomu vzniklo poloprázdné místo s několika bloky plnými proluk. Byly zachovány výškové dominanty, ať už v podobě budov nebo komínů a věže. Částečně i viadukt jakožto nová a atraktivní možnost využití stávajícího objektu pro veřejný prostor. Podél stávající trasy železnice vyroste ulice, která bude dělit území v podstatě na půl a díky napojení na malý městský okruh zajistí její dostatečnou obsluhu. Další spojnice vedoucí z východu na západ vychází z územního plánu a spojuje ulici Špitálku s Vlhkou, narozdíl od ulice předešlé zde ale končí a nemá přímou spojitost s okruhem. Ulice je v navrhovaném území nejširší a to i díky navrženému kolmému stání v obou směrech. Pokud se z této ulice budeme chtít dostat na rovnoběžnou ulici Cejl, máme k tomu hned tři možnosti. Naopak na jih vedou pouze dvě. V blízkosti viaduktu bude zachována menší továrna s komínem. Kolem ní vyrostou dva městské bloky. Prostorem protéká Svitavský náhon. Ten bude ve většině své délky ponechán otevřený, jen v části kolem viaduktu se skryje pod zem. Nové veřejné prostory zde vznikly tři, kromě již zmiňovaného viaduktu, podél kterého vede pěší zóna, i menší náměstíčko na křižovatce Cejlu a Vlhké. A také největší prostor v samém srdci návrhu. Ten obklopuje z jedné strany bytový komplex s parkem vybudovaným nad parkováním, z druhé strany výškovou administrativní budovou, která je obsloužena zezadu, tak aby na náměstí byl zachován co největší klid. A zároveň je součástí náměstí velká chladící věž, která ale pozbude svého dosavadního účelu. Stane se z ní velký sportovní komplex pro milovníky lezení po umělých stěnách. Hlavní výhodou je opravdu velká výšková možnost. Dále se zde bude nacházet restaurace, kterou můžou využít nejen vyhladovělí sportovci, ale všichni kdo se na náměstí dostanou. Zároveň se bude jednat i o turistickou atrakci, jelikož se výtahem bude možno dostat až na úplný vršek a pozorovat tak jiné brněnské dominanty a přilehlé město z nového úhlu.
PROMĚNA OBYVATELSTVA Dnes se jedná o sociálně vyloučenou oblast, tzv. Brněnský Bronx. Ale proč vznikl a stal se nedílnou součástí Brna? 1) Začalo to u Židů. Na počátku 20. století se zde nacházela řada textilních a jiných menších i větších továren. Z valné většiny je vlastnili právě Židé. Dělníků postupem času přibývalo a tak se museli stavět nové a nové domy. Zajímavostí je, že se postavila i ubytovna, která byla poté přestavěna na radnici. 2) Přišla druhá světová válka. S ní transport Židů do koncentračních táborů. A tak se zde nastěhovali Němci. Ale ani ti tu nevydrželi dlouho. Německé obyvatelstvo bylo po konci války vyhnáno a tak zůstaly domy opět na nějaký čas prázdné. 3) Ani tentokrát to ale netrvalo dlouho, a do lokality přišlo nové menšinové obytelstvo. V několika vlnách sem byli přistěhováni slovenští Romové. Úřady je sem stěhovali kvůli práci ve fabrikách. Domy do něž byly Romové stěhování však prošly bombardováním. Jejich opravou se město zabývá až v posledních letech. Proto je řada domů v dezolátním stavu. Do opravených domů se stěhují noví obyvatelé, žádní starousedlící. K absurditě místa patří mimo jiné i to, že v blízkém i širším okolí se zde nenachází žádný veřejný prostor. Žádné místo, kde by se obyvatelé mohli setkávat. Přitom mezi Romskou kulturu patří právě setkávání se a trávení volného času v ulicích k nedílné součásti jejich života.
NĚMCI
ROMOVÉ
3-5 pater bydlení
vysoké věže
slepenec výroben
Jak už bylo zmíněno, budovy jsou v dosti špatném stavu a není to zapříčiněno jen chováním zdejších obyvatel, i když samozřejmě i ti nejsou bez viny, ale jako nepříjemná vzpomínka na historii nejen tohoto místa, ale celého lidstva. Veřejné prostranství natož pak zeleň bychom hledali jen těžko. Taktéž možnost zábavy, rekreace a různého využití volného času je tu jen zřídka. To vše jsou ale věci, které se správnými zásahy dají změnit. Stačí jen potencionálně lukrativní pozemky v blízkosti centra změnit ve skutečně poptávané území. Další možností jak přilákat lidi je i více zapojit do území nedalekou řeku. Udělat z ní atraktivní vodní prvek, kde by lidé chodili odpočívat nebo se setkávali se svými přáteli. To vše jsou kladné vyhlídky, pokud se s místem bude něco dělat a nenechá se napospas času.
práce
bydlení
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
obchod/služby
1. ANALÝZA ŠIRŠÍ VZTAHY ... A1 STÁVAJÍCÍ STAV ... A2 FOTOROZBOR ÚZEMÍ ... A3 ROZDĚLENÍ ÚZEMÍ ... A4 NOVÝ STAV ... A5
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
ŠÍRŠÍ VZTAHY
NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY ÚZEMÍ M 1:5000 VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
PLOCHY V DOBRÉM STAVU
A1
STÁVAJÍCÍ STAV
A2 a
uh
á vsk a t Svi
Svitav a
HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
ma
lý m
ěst ský
okr
uh
CENTRUM MĚSTA
o str
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
M 1:3000
FOTOROZBOR ÚZEMÍ A
E F G
A
E
F
C
B H
G C
B D
D
H M 1:3000
VYPRACOVALA: MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
A3
DETAILNĚJŠÍ ROZBOR ÚZEMÍ vytvoření celistvé zástavby zrušení slepenců uzavřených přízemních výrobních areálů
pámatka
á vsk a t Svi
výšková dominanta stávající areál Tepláren Brno bude rozdělený na dvě části: - východní část zůstane ve vlastnictví Tepláren a bude pokračovat v provozu - západní část bude zbourána a navrženo nové využití - chladící věž zůstane, ale její využití se změní
původní bytové domy
Svitav a
e.on
zrušení bariéry v podobě železnice
dostavby proluk - vytvoření celistvého bloku
a
uh
o str
výšková dominanta
- domy budou zachovány - proluky dostavěny
A4
zachování textilky
VYPRACOVALA: MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
M 1:3000
NOVÝ STAV
A5 a
uh
Svitav a
á vsk a t Svi
o str
M 1:3000 VYPRACOVALA: MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
BYDLENÍ stavba nových bytových domů
PRÁCE vytvoření nových pracovních příležitostí
I OST á nové N Ž k O É M co přilá bčasné V O N o io jí všeh ikatele nemá í n es dn oře vytv tele, po kteří dn zamířit a y, y obyv štěvník lokalit náv vod do dů
SLUŽBY/OBCHOD/ZÁBAVA přilákání zdejších obyvatel i možnosti pro návštěvníky
ZACHOVÁNÍ TVÁŘE ponechání industriálních prvků, včetně nového využití
2. KONCEPT VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ... K1 CO S CHLADÍCÍ VĚŽÍ? ... K2 PROFILY ULIC ... K3
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
K1
MENŠÍ NÁMĚSTÍ
HLAVNÍ NÁMĚSTÍ S VĚŽÍ
ULIČKA S VIADUKTEM
I přesto, že se území nachází v těsné blízkosti centra města, nenachází se zde nyní žádné objekty/prostory, které by nové obyvatele či podnikatele mohly nalákat. Snahou návrhu tak bylo vytvoření všech atributů k plně fungující části města. Základem je vybudování ploch k bydlení, zároveň je v parteru možnost obchodu a služeb. Což otevírá dveře i menším podnikatelům. V území naprosto chybí plochy, kde by se obyvatelé mohli setkávat. Proto jsou zde vytvořeny tři místa, která k tomu naopak vybízejí. Menší náměstíčko při vstupu do území, dále velké náměstí s obrovskou dominantou chladící věže a ulička pouze pro pěší, kterou vymezuje řada domů s obchody v parteru a viadukt. Což je druhá atraktivní část, která vychází z koncepční myšlenky - zachovat tvář tohoto místa. VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
CO S CHLADÍCÍ VĚŽÍ?
STÁVAJÍCÍ AREÁL TEPLÁRNY BRNO
K2
59,2m
45,5m
NOVÝ STAV TEPLÁRNY BRNO
Chladící věž tvoří siluetu místa a tak sem se ji snažila najít nové využití. Velká betonová věž .. proč ne jako horolezecká stěna. V dnešní době patří lezení k atraktivním volnočasovým aktivitám. Proto by mohla změna využití chladící věže na lezeckou stěnu přivést do území nový druh návštěvníků, jenž zde nyní nemají důvod zavítat, sportovce. A co nevídaný pohled na lezce zhora? Vyhlídka vybudovaná na vrcholku věže nebude sloužit jen k pozorování okolního města a jeho dominant. Ale také možnost podívat se na lezeckou stěnu z úplně jiné perspektivy, alespoň pro ty, co tak vysoko nikdy nevylezou. Ve spodním prstenci se bude nacházet restaurace. Ať už vyhládlí sportovci, návštěvníci vyhlídky nebo jen kolemjdoucí zde můžou strávit svůj čas u dobrého jídla nebo sklenice vína. VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
PROFILY ULIC K 6m
5m 4m
CHODNÍK
4m 5m
CHODNÍK
TYP A - 24m
KOLMÉ STÁNÍ
K SILNICE - 2 PRUHY
B
KOLMÉ STÁNÍ
B
B
B
K
K
CHODNÍK
5m 2 KOLMÉ STÁNÍ
SILNICE - 2 PRUHY
2 2,5 6m CHODNÍK PODÉLNÉ STÁNÍ
TYP B - 17,5m
B
B
K
K
PODÉLNÉ STÁNÍ CHODNÍK
SILNICE - 2 PRUHY
2 2,5 6m 2,5 2 CHODNÍK PODÉLNÉ STÁNÍ
TYP C - 15m
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
K3
3. NÁVRH SITUACE ... N1 DIAGRAM VYUŽITÍ ... N2 BILANCE ... N3 DOPRAVNÍ SCHÉMA ... N4 ŘEZOPOHLED ... N5 AXONOMETRIE ... N6,N7 PERSPEKTIVA ... N8-N10
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
SITUACE
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N1
DIAGRAM VYUŽITÍ
BYDLENÍ
BYDLENÍ S OBCHODNÍM PARTEREM
VÝROBNÍ AREÁL
ADMINISTRATIVA
SPORT A REKREACE
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N2
BILANCE NAVRŽENÉHO ÚZEMÍ
A
ZP - 62,9a PP - 251,9a HPP S - 55a HPP B - 196,9a 19 domů 166 bytů Pu - 55 Pd - 174 500 lidí
B
ZP - 37,6a PP - 178,2a HPP S - 22,9a HPP B - 155,2a 10 domů 62 bytů Pu - 58 Pd - 38 248 lidí
C
F D
ZP - 40,6a PP - 176a HPP S - 14,3a HPP B - 161,8a 11 domů 139 bytů Pu - 23 Pd - 184 420 lidí
E
ZP - 39a PP - 156a HPP S - 0 HPP B - 156a 9 domů 124 bytů Pu - 55 Pd - 131 372 lidí
ZP - 95,4a PP - 412,3a HPP S - 6,5a HPP B - 405,8a 27 domů 243 bytů Pu - 138 Pd - 226 729 lidí
ZP - 165,3a PP - 450,9a HPP S - 72,2a HPP B - 378,7a 8 domů 330 bytů Pu - 66 Pd - 429 990 lidí
BALANCOVANÉ ÚZEMÍ celková plocha území ... 1545a stávající zástavba ... 180,5a navržená zástavba ... 378a nezastavěná plocha ... 986,5a počet obyvatel ... 3259 počet parkovacích míst ... 395 ulice/1182 domy
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N3
DOPRAVNÍ SCHÉMA P
23 ... P míst v ulici 184 ... potřeba P míst v bloku
P
55 ... P míst v ulici 174 ... potřeba P míst v bloku
P P P
58 ... P míst v ulici 38 ... potřeba P míst v bloku
32 ... P míst v ulici 139 ... potřeba P míst v bloku
P
0 ... P míst v ulici 168... potřeba P míst v bloku
P
P
138 ... P míst v ulici 226... potřeba P míst v bloku
55 131
P
66 429
30 170
DŮLEŽITOST
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N4
ŘEZOPOHLED
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N5
AXONOMETRIE - POHLED NA SEVER
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N6
AXONOMETRIE - POHLED NA VÝCHOD
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N7
PERSPEKTIVA
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N8
PERSPEKTIVA
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
N9
PERSPEKTIVA
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
NI0
4. REFERENCE BLOK V SRDCI NÁVRHU ... R1 ULICE BEZ PARTERU PRO OBCHOD ... R2 DOMY UVNITŘ VNITROBLOKU ... R3
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
BLOK V SRDCI NÁVRHU
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
R1
ULICE BEZ PARTERU PRO OBCHOD
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
R2
DOMY UVNITŘ VNITROBLOKU
VYPRACOVALA: Bc. MICHAELA ŽÁKOVÁ, 1.ROČ. MSP; VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; TÉMA: POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - Proměna města na východ od centra
R3