Retina: Možnosti malby (1989–2019)

Bydlíval u nás v podkroví, voníval terpentýnem a že byl malíř, to se ví, občas byl cítit vínem. Rostly mu vousy trosečníků, ztracených vprostřed vlastní země, v očích jak v šachtě do světlíku každý se ztrácel jako ve tmě.

Maloval lidi z okolí, všechny jsme dobře znali, jenže – když malíř dovolí –pak jsme je nepoznali, pak jsme je nepoznali.

Pane malíři, co vás to vede, proč chcete malovat jen tváře šedé, do očí zlost a strach, nenávist se závistí, pane malíři, to se vám přece vymstí. Pane malíři, ulice reptá, proč chcete malovat, co se jen šeptá, co se jen po straně šeptá, lalalala… Kdo chce být doma prorokem, raděj ať řekne Amen. Malíři často do oken z ulice vletěl kámen. Kdo čeká chválu současníků, ztratí se vprostřed vlastní země. Malíře kdosi na chodníku zmlátil a potom zmizel ve tmě.

Říkají lidé v okolí, že dostal správnou lekci, já však – když malíř dovolí –souhlasit s nimi nechci, souhlasit s nimi nechci.

Pane malíři, co vás to vede, proč chcete malovat jen tváře šedé, do očí zlost a strach, nenávist se závistí, pane malíři, to se vám přece vymstí. Pane malíři, ulice reptá, proč chcete malovat, co se jen šeptá, co se jen po straně šeptá, lalalala… Zamknul se ve svém podkroví sám se svým terpentýnem. Když potom vyšel, to se ví, sám sobě moh být stínem. Pod paží nesl na provázku portrét tak zvláštní divné krásy. Zmohla jsem se jen na otázku, kdopak to je, kde žije asi. Vydechl tiše do mrazu větu, jež spát mi nedá. Člověka k svému obrazu v ulicích teprv hledá. Člověka k svému obrazu v ulicích teprv hledá. Člověka k svému obrazu v ulicích teprv hledá, v ulicích teprv hledá, lalalala

Píseň o malíři (1968) Text: Petr Rada Hudba: Petr Hapka Zpěv: Hana Hegerová

Obsah

9 Oka mžik Text: Dušan Brozman & Emma Hanzlíková

15 Ⅰ Retina a jiné příběhy o malbě Text: Dušan Brozman

27 Ⅱ Současný obraz jako svědectví o aréně Poznámka k situaci malby v době zrychlených negací Text: Petr Vaňous

39 Ⅲ Koncept a malba Július Koller, Peter Bartoš, Stano Filko Text: Aurel Hrabušický

47 Ⅳ Insert Společná výstava

49 Ⅴ Množírny obrazů Text: Emma Hanzlíková 71 Ⅵ Fotograf je jako porodník Rozhovor s Martinem Polákem

81 Ⅶ 868253 Rozhovor s Radkem Typovským

87 Ⅷ O výstavě Text: Dušan Brozman

167 Ⅸ Od autonomie ke zranitelnosti Text: Michal Novotný

177 Ⅹ Meditace o mytologiích v české malbě Text: Eva Skopalová

ⅩⅠ 209 Anketa

225 Eye Blink

231 Augen Blick

238 Poděkování

František Kupka: Sítnice zepředu

O momentu, kdy se z obrazu stává pixelový image určený k cirkulaci v médiích a na sociálních sítích, častokrát rozhodují samotní malíři, když orámují vlastní obraz hledáčkem fotoaparátu mobilního telefonu a stisknutím dalšího tlačítka jej vyšlou do oběhu. Může se tak zdát, že některé malby nevznikají proto, aby zhmotnily vize autora, ale proto, aby byly reprodukovány a převedeny na digitální obraz zavěšený na virtuální zdi, odkud jsou schopny putovat éterem, být sdíleny a vábit potenciální kupce. zx

• Vojtěch Kovařík (vojtech_kovarik) 9880 sledujících (29. 9. 2019) • Pavla Malinová (pavla_malinova) 1329 sledujících (29. 9. 2019) Zdroj: Instagram

Dušan Brozman

O výstavě

Výstava Retina: Možnosti malby (1989–2019) tematizuje vybrané příběhy klasického média malby v současnosti. Poukazuje na některé motivy, média, výrazové prostředky a určité lokální jevy nebo tradice. Porovnáváním s podobným a odlišným zdůrazňuje formální a obsahové rozdíly, a připomíná tak specifičnost díla jednotlivých autorů napříč všemi generacemi.

-1- Belle matière

-2- Tělo a tvář

-3- Simultánní kontrast

-4- Po Malevičovi

-5- Šímovo dědictví

-6- Magie

Tomáš Džadoň: Návrh architektonického řešení výstavy

Adam Štech: Kitchen

2017 olej, email a pigmenty na plátně 200 × 150cm majetek autora

Michaela Černická

(1970)

1 Do jaké míry je pro vás malba záležitostí smyslového ukojení, do jaké míry je racionálně-intelektuální a do jaké míry duchovní? Přesně nemohu určit :) ...snad je víceméně vyrovnanou kombinací smyslového a racionálně-intelektuálního.

2 Kteří umělci jsou vám obzvláště blízcí? Především to vůbec nezáleží na médiu, pomocí kterého se vyjadřují... nebo na době, ve které tvoří. Jde o vizuální a emocionální intenzitu, kterou mě jejich díla osloví.

3 Co rozumíte pod pojmem klasická malba? Složitá otázka a také pojem široce rozkročený přes mnohé podoby malby. V nejužším slova smyslu – malba „klasickými malířskými technikami“ (daný technologický postup – podkladová vrstva, podmalba atd., např. historická olejomalba, fresco...), často realisticky pojatá. Volněji pak malba dalšími technikami, která respektuje základní technologické materiály (např. malířské plátno, šeps, barvy, lak) a postupy – tedy (často realistická) malba na podklad na plátně/zdi/jiné podložce.

4 Myslíte si, že patříte k malířům klasického formátu? V nejužším smyslu slova ne, v tom volnějším ano, v některých svých pracích.

5 Je podle vás v současnosti malba, míněno závěsný obraz, něčím už překonaným, nebo je tato otázka pro vás úplně irelevantní? Podle mne není závěsný obraz překonanou záležitostí, v dějinách umění si své místo udržel i po nástupu nových médií a myslím, že tomu tak bude i nadále.

6 Máte aspoň minimální pochopení pro ty, kteří závěsný obraz odmítají? Ano, chápu, že to tak mohou cítit.

7 Jsou obrazy, které znamenaly pro váš vývoj něco jako „zjevení“, a které to jsou? Nemám konkrétní obrazy... Úplně na začátku díla raně renesančních autorů (Fra Angelico, Piero della Francesca), zejména portréty, van Eyck, Vermeer... Vincent van Gogh, Kubištův autoportrét, Egon Schiele, Yves Klein, Sigmar Polke, Elisabeth Peyton, Gerhard Richter, Anselm Kiefer, Julie Mehretu, Rosemarie Trockel...

8 Uráží vás srovnávání s jinými malíři? Tedy, „ten maluje jako...“, anebo to může být i pocta? Je možné, že v případě srovnání s někým, jehož díla by mi opravdu nebyla blízká, by se mi toto srovnání úplně nezamlouvalo. Být naopak zmiňována v kontextu děl autorů, jichž si vážím, je určitě příjemné. 9 Je malba jediným médiem, kterému se věnujete? Kromě malby se zabývám i kresbou, fotografií, site specific.

10 Malovala jste po celou dobu své tvorby, nebo jste se k malbě vracela? Po celou dobu.

11 Která výstava malby, ať už česká, slovenská či zahraniční, vás za posledních 30 let opravdu nadchla, inspirovala a stala se dobrým příkladem pro výstavy malby? František Kupka ve Valdštejnské jízdárně v Praze 2018–2019; Hieronymus Bosch v Madridu, Britský realismus v Rudolfinu, Katarina Gross v NG.

12 Sledujete tvorbu dalších malířů na sociálních sítích? Ne, nepoužívám sociální sítě.

13

Ne. Přihlásila jste se někdy do soutěže o Cenu Jindřicha Chalupeckého?

14 Kteří teoretici a kurátoři jsou pro vás důležití? Ti, kteří se zabývají mně blízkými tématy. Nebo jsou inspirující svým uvažováním/způsobem prezentace děl, i když mohou mít jiný pohled na současné dění v umění. Ti, kteří jsou schopni pracovat se širší škálou umělců (více i méně známých), prezentovat je i v jiném než obvyklém kontextu.

Filip Dvořák

(1990)

1 Do jaké míry je pro vás malba záležitostí smyslového ukojení, do jaké míry je racionálně-intelektuální a do jaké míry duchovní? Malba je pro mne v naprosté většině případů výsledkem rozhodnutí, že pro zpracování daného tématu je to vhodné médium. Pokud ne, volím médium jiné. Takže je to dost racionální. Zároveň mám ale k malbě určitý osobní vztah a přímo při procesu malování zažívám něco, co by se dalo označit, vaší formulací, jako smyslové ukojení.

2 Kteří umělci jsou vám obzvláště blízcí? Je jich hodně. Nejen umělecky, ale i osobně mě určitě dost ovlivnili Jiří Černický a Marek Meduna, u kterých jsem studoval. Hluboký vztah mám ke Casparu Davidu Friedrichovi. Baví mě hodně Danh Vō, Martin Boyce, George Henry Longly a nové věci od Richarda Nikla. Čistě v malbě mi přijde super Laura Owens a od nás mám rád i obrazy Vladimíra Houdka. Ale nejdůležitější současný umělec je pro mě asi určitě Ragnar Kjartansson.