XV. Cena Bohuslava Fuchse - výsledky by Adéla Šoborová

LS 2017/2018

15. ročník ceny

BOHUSLAVA

FU CH SE VÝSLEDKY

Obsah Úvod

Porota

Vítězný projekt

Mikulovské interiéry

Brněnský triangel

Nejlepší ZAN Vila Savoy

Oceněný projekt Dům u řeky

Oceněný projekt

Beseda komunitní centrum

Oceněný projekt

Future of Brno exhybitation center

Cena TON Já a Sokol

10 12 13 14 15

Nejlepší ateliér

Rozhovor s porotci

Hodnocení ateliérů

Fotografie

Slovo na závěr

Organizátoři

V bytě na maloměstě

ÚVOD

Dne 17. května 2018 se na půdě Fakulty architektury konal již XV. ročník Ceny Bohuslava Fuchse, pod záštitou děkana Fakulty architektury VUT v Brně doc. Ing. arch. Jana Hrubého, CSc.. Jedná se o soutěž o nejlepší ateliér a ateliérové projekty. Jubilejní patnáctý ročník sebou nesel pár novinek. Abychom začlenili první ročník do kolektivu fakulty, zavedli jsme novou kategorii „Nejlepší ZAN (základy architektonického navrhování) projekt“. Další novinkou je hodnocení jednotlivých ateliérů, které by mělo pomoci studentům v rozhodování při výběru ateliéru a celkově posouvat školu výš. Práce jsou hodnoceny šestičlennou nezávislou porotou složenou s uznávaných osobností české architektury a vybraných vítězů

minulého ročníku z řad studentů. V XV. ročníku v porotě usedli Mgr. Markéta Žáčková, Ing. arch. Václav Štojdl, Ing. arch. Pavel Martinka, Laura Dräxler, Ivana Galková a Nikola Stiburková. Porota se setkala v dopoledních hodinách u společné snídaně a poté se začala proplétat množstvím vystavených prací. Nejprve si prošla celou školu, aby získala celkový přehled. Při druhém kole obcházení pak porotci nominovali vybrané projekty do užšího výběru. Mezi tím, co si porota pochutnávala na domácím obědě a čerpala síly, shromáždili jsme pro lepší přehlednost nominované práce do jedné místnosti. Po tříhodinovém rozmýšlení měli porotci jasno.

Porota Mgr. Markéta Žáčková Teoretička dějin umění a architektury, dlouhodobě pusobí na FAVU VUT na Katedrř teorií a dějin umění jako odborný konzultant.

Ing. arch. Václav Štojdl Českobudějovický rodák, absolvent Fakulty architektury VUT v Brně. Studoval také na univerzitě v Madridu. Po studiích dlouhodobě působil v brněnském ateliéru knesl+kynčl architekti (2005-2015). V roce 2015 se Václav stal partnerem Proam architekti.

Ing. arch. Pavel Martinka Absolvent Fakulty architektury VUT v Brně, také několikanásobný laureát CBF. Po studiích (2004-2010) spolupracoval s Tomášem Pejpkem & Szymonem Rozwalkou (C+HOaR), Olomouc. V roce 2011 s Ondřejem Spustou založil vlastní ateliér MASPARTI.

Laueráti z řad studentů: Laura Dräxler Ivana Galková Nikola Stiburková

Vítězný projekt

Oskar Madro

Mikulovské interiéry

Spojenie "Mikulovské interiéry sa dá chápať dvojako. Na jednej strane reaguje na charakter Mikulova ako mesta, ktoré svojou členitosťou a malým merítkom pôsobí na človeka útulne – verejné priestory pôsobia ako mestská obývačka. Napriek členitosti mesta sa však človek nestratí. Neustále totiž vníma mikulovské dominanty – zámok, Svatý kopeček, skaly nad mestom a Kozí hrádok. Základným konceptom sú preto výhľady, vďaka ktorým preniká Mikulov aj do interiéru samotných bytov. Hmoty domov sledujú hranice pozemku a otáčajú sa za výhľadmi. Dopĺňajú uličnú čiaru, ktorá sa však narúša v kontakte so severným susedom - hmoty tu sú mierne odsadené, čím vzniká úzka ulička, privádzajúca ľudí do dvora. Týmto sa jednak odokryjú zaujímavé oporné stĺpy susedného domu, a zároveň nebudú jeho okná zastavané. Z poloverejného dvora, vymedzeného od oboch ulíc bráničkou, sa obyvatelia

dostávajú priamo do svojich domov a do spoločnej záhradky. Do dvora je otvorená aj kaviareň, ktorá zapľňa parter zo strany centra. Výraz domu vychádza z kombinácie dvoch základných materiálov – dreva a pohľadového betónu, ktorého odtieň vychádza vždy z konkrétneho výhľadu. Betónové konštrukcie vytvárajú masívny, stabilný rámec, skalnaté prostredie Mikulova, a naopak drevo pôsobí ako zútulňujúci prvok, vďaka ktorému sa človek v priestore zabýva. Byty zo strany od hlavnej cesty fungujú na princípe meštianských domov – v ich parteri býval tradične obchod, prípadne dielňa remeselníka, pričom rodina žila na vyšších poschodiach. Dispozície domov sa preto rozvíjajú do výšky, aby bol každému domu ponúknutý zároveň pracovný priestor otvorený do ulice, ako aj výhľad z terasy. Vytvorením parteru tak hlavná cesta, obchádzajúca našu parcelu, dostáva novú kvalitu.

vedoucí práce: Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser zadání: V bytě na maloměstě - Mikulov se potýká s obrovským boomem turistického ruchu. To s sebou nese ekonomický prospěch, ale zároveň gentrifikaci. Zajímavé objekty v centru města se povětšinou mění na penziony a trvalé bydlení se odsouvá na okraj. Předmětem zadání je návrh polyfunkčního domu do centra Mikulova s převažující obytnou funkcí. Parcela se nachází v centru města v komplikované poloze. Ze strany Husovy ulice tvoří zákoutí a celkově má trojúhelníkový tvar. Návrh bude vyřešený včetně detailů a interiéru vzorového bytu. 77

Vítězný projekt

Mariana Kubová, Hodulíková Diana, Jan Peřina, Nikola Pokupec

Brno triangle Sukcesivní – následný/postupný, v přírodě spějící ke stabilitě – k lesu Palimpsest – z řeckého „vyškrábaný“, pergamen, látka na psaní textů, z které bylo původní písmo odstraněno a nahrazeno novým textem Našim cílem je vytvořit urbanistické řešení v jižní části Brna (okolí tzv. brněnského trojúhelníku), přičemž se snažíme navazovat na současnou strukturu a vztahy v co nejširším měřítku. Brněnský trojúhelník je obrazné pojmenování pro oblast od hlavního nádraží až po dálnici D1, která je po stranách ohraničená bariérami kolejnic železniční dopravy. Toto území je minimálně zastavěno a poskytuje tak velkou plochu pro rozvoj. Naše řešení však opouští od myšlenky jeho zastavění, protože podle našeho názoru má tento prostor potenciál v jiných směrech: 1.Chybějící park v jižní části Brna 2.Zachování lužního lesa, který se v brněnském trojúhelníku nachází a současné udržení atypické flóry, která do něj byla postupně navezena pomocí železniční dopravy z různých koutů České republiky i zahraničí. 3.Upevnění chaotických struktur města na okraji trojúhelníku Kapacity pro bydlení a práci, které jiné pro-

jekty umísťují právě do brněnského trojúhelníky, my hledáme v jeho okolí. Snažíme se tak postupnými úpravami doplnit a pozměnit dnešní současnou chaotickou strukturu a vytvořit tak koherentní propojený celek. K rekreaci a propojení jednotlivých částí s různorodým programem (tzv. urban cells) využíváme brněnský trojúhelník do kterého umísťujeme park. Celý náš projekt doplňujeme i řešením dopravy, kdy propojujeme vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravu, a navyšujeme tak dopravní kapacity, které již v dnešních dnech v jižní části Brna chybí. Současně řešíme i přesun vlakového nádraží, kdy vytváříme tři samostatné, avšak propojené stanice, a to regionální nádraží, vnitrostátní, mezinárodní nádraží a hyperloop. Tímto řešením tak předcházíme ke kapacitním kolizím, ke kterým by mohlo dojít, kdyby obslužnost Brna zajišťovalo pouze jediné nádraží. Výsledkem projektu je urbanistické řešení oblasti Brna Jih, které se odvíjejí od počtu obyvatel, současné urbanistické struktury, nových orientačních bodů a pozměněné dopravní infrastruktury. Ve výsledku dochází ke vzniku ucelené oblasti s různorodým programem a snadnou dopravní obslužností.

vedoucí práce: Ing. arch. Jiří Vítek zadání: Suksesivní palimpsest Sukcesivní – následný/postupný Palimpsest – z řeckého „vyškrábaný“, pergamen, látka na psaní textů, z které bylo původní písmo odstraněno a nahrazeno novým textem 99

Nejlepší ZAN

VILA SAVOY 2.0 GEOMETRIE

Aneta Cvrčková, Adéla Bermellová, Marek Hlavička, Petra Remutová

Vila Savoy

Ateliérový projekt byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi jsme pracovali na podrobné analýze původní vily Savoye od Le Corbusiera z hlediska jazyku, struktury a programu. Na základě této podrobné analýzy jsme vytyčili problémy a klíčové prvky vily, jako například střešní zahrady, architektonickou promenádu a rampu. Tyto prvky jsme následně artikulovali v konečném návrhu vertikální vily, která je po úhlopříčce obklopena exteriérovou rampou umožňující přístup do každého patra a bohaté výhledy do okolí.Dominantním prvkem jsou vedle rampy dvě zelené plochy – terasa v otevřeném mezipatře a střešní zahrada.

vedoucí ateliéru: Ing. arch. Jiří Vítek

Kiesler Onthology { genotyp a fenotyp bydlení } Otevírání dveří do agendy architektury si postaví otázku jsou-li nějaké dveře a jeli vlastně nějaká architektura. Od Kandinského Bodu, čáry a plochy půjdeme vlastní interpretací existující stavby do hlubší analýzy kanonických vil praotců moderní architektury. Frierick Kiesler patří mezi průkopníky posunování hranic uvažování v architektuře, na této platformě spekulace budeme interpretovat vlastním jazykem světoznámé a průkopnické vily Savoy( Corbi), Farnswoth house (Mies) a Endles House ( Kiesler )

Oceněný projekt Tatiana Uhríková Dům u řeky Život vždy patril vode, vody patria riekam a rieky mestám. Brno tiež nie je výnimkou. Preteká ním možno už trochu zabudnutá Svitava, ktorej bývalé priemyselné nábrežie toho k životu veľľla neponúka, a preto sa tohtosemestrový ateliér niesol v duchu hľladania strateného potenciálu svitavskej náplavky. Bytový dom ako súčasť radovej zástavby predstavuje typ cohausing bývania, určeného študentom, mladým pracujúcim a ľuďom, ktorí radi zdieľajú svoj životný priestor. Dom sa skladá z obytných buniek a spoločenských priestorov - 6 nadzemných podlaží usporiadaných systémom split level, jedno podzemné podlažie a dve strešné terasy. Reaguje na dve svetové strany, východ zo strany nábrežia a západ so strany existujúcej zástavby. Prízemie prstupné nábrežiu slúži ako spoločenský priestor určený prednáškam, letnému kinu a pod. a tiež obsahuje kaviareň, umiestnenú v susednom parteri. V jadre dispozície na nachádza schodisko s vnútorným zelenm átriom a výťah. Z tohto komunikačného priestoru ústia vstupy do siedmich obytných buniek, ktoré obsahujú dve spálne, lodžiu, kúpeľňu s wc a chodbu. Ústredný prvok dispozície domu tvorí zdieľaná kuchyňa s jedálňou, ktorá prechádza dvoma podlažiami a obsahuje tiež mezonetovú časť s knižnicou, ktorá prechádza až do priestorov parteru. Stolovanie ponúka výhľad na nábrežie, s možnosťou vychutnať si vonkajšiu atmosféru vďaka posuvných oknám. Na západnej strane domu sa v úrovni kuchyne nachádza spoločná pracovňa, alebo inak spoločensky využiteľný priestor. Sociálny koncept domu umocňuje kompozícia schodiska, ktoré je v každom podlaží umiestnené tak, aby usmerňovalo pohyb nájomníkov okolo kúpeľní, ktoré sú celopresklenené.

vedoucí ateliéru: Ing. arch. Vitězslav Nový, Ing. Michal Palaščák Vertikální ateliér. Spojení vody a bydlení - typologie domu propojeného s řekou - potenciál vody - říční parter - řeka jako osa - městská příroda. Území na pomezí kompaktního města, brownfieldu a volných nevyužitých ploch zbytkové zeleně, nabízí mnoho míst k zastavění či ke kultivaci. Cílem návrhu je provázat říční krajinu s organismem města, ukázat skrytý potenciál „zaprášené“ lokality. 12

Oceněný projekt Pavla Nesvadbíková Beseda komunitní centrum Komárov Když se kouknete na mapu Komárova, uvidíte na ní dva světy – na jedné straně panelové domy uspořádané do bizarního tvaru, na druhé straně přes silnici téměř vesnickou zástavbu rodinných domů s kostelíkem a návsí. Komunitní centrum se snaží tyto dva světy propojit pomocí 3 principů. 1.Princip: Rozdělení na jednotlivá centra Lidé se rodí s jakýmsi balíčkem zájmů. Snadno od sebe odlišíte outdoorového nadšence, umělce nebo energického organizátora. A právě díky těmto společným rysům v našich schopnostech si hledáme partnery, přátele, práci… Rozdělení centra na jednotlivé části vyjadřuje soubor toho, co nám bylo dáno do vínku. 2.Princip: Křížení cest Komunitní centrum je rozděleno na bloky podle předpokládaného nejčastějšího pohybu chodců (bytovky-MHD, škola – MHD). 3.Princip: Doplnění Náplň komunitního centra je založena na odlišnostech v životním způsobu obyvatel paneláků a rodinných domů. Co lidé považují za negativa? Máme malou kuchyň! Nemůžu se učit! Nemůžu cvičit na bicí! Na balkoně nemůžu kutit! / Na stáří nevíme, co s prostorem! S rodinou se vidím jen u večeře! A co naopak oceňují? Známe svoje sousedy! Naše děti si spolu hrají na hřišti! Do začátku nám tento byteček úplně stačí! / Máme vlastní zahrádku! Můžeme si dům předělat k obrazu svému ! Kreativní centrum obsahuje DIY workshopy (vaření a PC) a volně přístupnou dílnu. V ekocentru se nachází dětská klubovna a auditorium. Co – working

je rozdělen na dvě části – chill out pro teenagery a pracovní zónu. Pod centrem je umístěna i volně přístupná hudební zkušebna. Celé co – working centrum má být útočištěm pro ty, kteří potřebují trochu soukromí. Farní centrum doplňuje zástavbu u kostela a je myšleno především jako místo pro rodiny s dětmi – obsahuje dětský koutek, třídu na výuku náboženství a prostor pro různé slavnosti. A naposledy multifunkční sál, který v Komárově prostě chyběl.

vedoucí ateliéru: doc. Ing. arch. Josef Kiszka, Ing. arch. Petr Hýl Centrum lokální občanské společnosti, polyfunkční komunitní objekt v centru sídla nebo jeho části pro stabilizaci a socializaci místního společenství; Lokalita Brno Komárov nebo jiná vhodná lokalita i jiného města dle vlastního výběru studenta; Práce bude probíhat v týmu vertikálního ateliéru i individuálně, od analýz a interpretace, přes predikativní spekulaci k syntéze a formalizaci. Metoda a obsah budou uzpůsobeny individuálním potřebám a zájmům studenta. 13

Oceněný projekt Vedrana Radović Future of Brno exhybitation center Brno Exhibition Center was planned as a logistic, scientific and industrial hub of Central Europe. Iťs consisted of exhibition halls and open-air areas with the purpose of showcaseing and hosting events of various kinds. lt is situated in the western part of Brno, surranded by Hlinky and Križevskeho street in the north and east and highway in the west and south. Specific purpose ofthe center and way ofuse created new challanges for the project proposal. Biggest problem ofthe center is the entrance area not being defined in the right way. At this moment iťs used primarly as a parking lot. Moreover, communication between major tram stop Vystavyšte and entrance is not clear, making visitors search for entrance instead of it inviting them directly inside the center. Second problem of the location is the northern border and lack of any purpose of the area.

vedoucí ateliéru: Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Pazderková, doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D., Ing. arch. Lenka Štěpánková Brno Exhibition Centre (BVV) is a part of the city structure. It offers many developing areas. These areas can be used for new halls, public spaces and entry platforms. These objects and spaces could be flexible and so could be used also for other functions. The unique exhibition center with its specific form and history offers rare plots rich on extensive connections and surrounding context. Studio will be going on with cooperation of the main BVV architect Ing. arch. Lenka Stěpánková. 14

Speciální cena TON Kobyliaková Tatiana, Zatloukal David, Zbellová Zuzana

Já a Sokol Publikace je výsledkem semestrálního projektu ateliéru experimentální tvorby na fakultě architektury VUT v Brně pod odborným vedením Nicol Gale a Svatopluka Sládečka. Analytická práce pro předdiplomní projekt mapuje metodami základního výzkumu a následné aplikace historii i současnou situaci architektury sokoloven v České republice, s využitím dat a za laskavé pomoci oddělení architektury Muzea města Brna, České obce sokolské, Sokola Brno I a Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost JMK. Poděkování patří všem zástupcům sokolských žup JMK.

vedoucí ateliéru: Ing. arch Nicol Gale, MgA. Svatopluk Sládeček Já a Sokol, vol.I. Kalos kai agathos, 5.ročník, Semestrální analytický projekt studentů magisterského modulu. Analytická práce pro předdiplomní projekt mapuje metodami základního výzkumu a následné aplikace historii i současnou situaci architektury sokoloven . Projekt má potenciál přispět k vytvoření metodiky záchrany sokolské architektury i odkrýt sociální, etnologický a ekonomický rozsah současného stavu fenoménu architektury sokoloven.

Nejlepší ateliér

Jan Bureš, 2. ročník

Jan Urbášek, 4. ročník

Adéla Šoborová, 3. ročník

Alena Nekolná, 4. ročník

Tomáš Wojtek, 4. ročník

Klára Mačková, 4. ročník

Daniel Behro, 2. ročník

Georgi Dimitrov, 2. ročník

Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora,Ing. arch. Jan Veisser V bytě na maloměstě Mikulov se potýká s obrovským bomem turistického ruchu. To s sebou nese ekonomický prospěch, ale zároveň gentrifikaci. Zajímavé objekty v centru města se povětšinou mění na penziony a trvalé bydlení se odsouvá na okraj. Předmětem zadání je návrh polyfunkčního domu do centra Mikulova s převažující obytnou funkcí. Parcela se nachází v centru města v komplikované poloze mezi komunikacemi. Ze strany Husovy ulice tvoří zákoutí a celkově má trojúhelníkový tvar. Návrh bude vyřešený včetně detailů a interiéru vzorového bytu. Jak má vypadat bydlení v bytě na maloměstě?

Studio ORA

Michal Solár, 4. ročník

17 Magdaléna Juřicová, 3. ročník

Osakar Madro, 2. ročník

Rozhovor s porotci Takže začal bych otázkou, jestli byste mohli posoudit jednotlivé stránky odevzdaných prací od práce s analýzami a konceptem, přes urbanismus, kompozici hmoty návrhu, technickou a stavební část, až po konečnou grafickou prezentaci návrhu? Jak byste to celkově zhodnotili? Mgr. Markéta Žáčková: Ta otázka je hodně široce položená, protože každé jednotlivé zadání mělo své specifikum a těžko se to lze úplně generalizovat. Já bych to řekla na příkladech těch dvou ateliérů, které jsme vyhodnotili jako nejlepší nebo nechci tady plýtvat superlativy, ale dospěli jsme společně k závěru, že v ateliéru Jan Hora – Barbora Hora – Jan Weisser byla práce velmi konzistentní, a že tomu předcházel výzkum, že se pracovalo dobře s kontextem území a zadání, které může na první pohled působit třeba obyčejně nebo skoro až jednoduše nebo vlastně banálně, tak ono takové vůbec nebylo. A studenti dovedli s maličkým prostorem ve stávající struktuře maloměsta, protože zadáním bylo bydlení v maloměstě, tedy konkrétně v Mikulově, tak dovedli každý prostorově využít to řešené území originálně a řekla bych až inovativně, a zároveň ale každý jinak. Takže tam bych ocenila, že sledovali rozhodně historický kontext, dovedli se do něj trefit, ale jak říkám, každý svou specifickou cestou. To znamená, že se tam objevila soustava tří hmot, které vytvářely veřejný prostor, ale zároveň i poloveřejný či spíše polosoukromý prostor, takže to jsme velmi ocenili. Co se týče kompozice, tak to bych řekla, že to řešení bylo odpovídající u všech. Ing. arch. Václav Štojdl: Já si myslím, že posuzovat aktuální projekty na fakultě architektury vlastně úplně nelze tímto rozdělením na jednotlivé stránky díla. 18

Ten proces je komplexní a v některých z těch projektů je možná i jedna nebo jiná stránka více či méně důležitá než u jiného projektu. To co je společné pro všechny oceněné projekty nebo ty, které nás zaujaly, je fakt, že byly velmi propracované ze všech těchto hledisek a že samozřejmě ta důkladná analytická část je prostě zásadním a základním předpokladem pro dobrý výsledek. Měli jsme pocit, že v této části se projekty napříč ateliéry velmi lišily. Možná právě v důrazu na tuto analytickou část, míra propracování je možná ten nejzásadnější rozdíl mezi výstupy z jednotlivých ateliérů. Existují zástupci velmi propracovaných a poctivě udělaných, tak i bohužel reprezentanti toho přístupu méně důkladného a velmi povrchního až možná odbytého, na první pohled. Vy jste se zmínila, že Vás oslovilo téma Bydlení v maloměstě. Napadá Vás nějaké téma, které celkově na škole chybí, nebo která Vy byste zadali Vašim potenciálním studentům? Ing. arch. Pavel Martinka: Myslím si, že asi neexistuje vyloženě špatné téma. Každé zadání se dá pojmout zajímavě a originálně. Nedá se úplně říct, že by bylo téma, které by tady vyloženě chybělo. Z mého pohledu by možná bylo přínosné, kdyby studenti mohli situovat téma do konkrétního místa a především i pro konkrétní klienty, se kterými by mohli konzultovat své návrhy, a ne jen s vedoucími práce. Studentům by se tak mohla přiblížit praxe, kdy se staví na konkrétním místě, v konkrétním čase, a především s konkrétními lidmi. Zapojit tak do návrhu roli investora, který hraje v celém procesu návrhu zcela zásadní roli.

Když se posuneme k vystavovaným pracím, jak hodnotíte celkovou kvalitu na škole? Překvapilo Vás to pozitivně nebo spíše negativně? Ing. arch. Václav Štojdl: Oběma způsoby. Byl jsem překvapen kolik je tu nových ateliérů s kvalitními výsledky, ale i těch opačných, které si myslím svou úrovní neodpovídali mému očekávání po deseti letech, co jsem odešel ze školy. Ing. arch. Pavel Martinka: Některé věci se od doby, co jsme školu opustili, příliš nezměnily. To, co tehdy nebylo moc kvalitní, se pořád opakuje. Ale na druhou stranu je třeba říct, že vzniklo dost nových a zajímavých ateliérů. Když byste to měli shrnout, v čem podle Vás mají studenti slabiny a všem naopak vynikají? Ing. arch. Václav Štojdl: Myslím, že velmi silná je dnes vizuální stránka jednotlivých prací. Studenti se naučili dokonale ovládat prezentační nástroje a využívají veškeré nabízející se možnosti, což mnohdy svádí k tomu upnout se na stránku vizuální více než k samotnému obsahu. Nedá se to samozřejmě říci obecně. Zvládnutá grafická prezentace je jistě nedílnou součástí dobrého projektu. Mgr. Markéta Žáčková: Což ale nebylo třeba úplně pravidlem. U těch zmiňovaných ateliérů, to znamená u ateliéru Michala Palaščáka a ateliéru Jan Hora – Barbora Hora – Jan Weisser, bylo všechno odvedené úplně profesionálně. Ale potom třeba památková zadání byla odprezentována průměrně či až starodávně. V ne úplně dobrém slova smyslu.

Ing. arch. Pavel Martinka: V čem si myslím, v čem studenti mají velkou výhodu, je určitá míra „bezstarostnosti“ při navrhování a možnosti vyzkoušet si experimentální postupy, na které není v praxi pokaždé prostor. Ing. arch. Václav Štojdl: Za sebe bych chtěl poděkovat studentské části poroty za to, že nás mnohdy přiměla o projektech mezi sebou diskutovat. Při každodenním pracovním procesu je člověk často nucen dělat rychlé a jasné závěry. Mnohdy nás upozornili na projekty, které jsme třeba na první pohled neobjevili, jindy zase znamenala společná kritika přehodnocení prvotního závěru. Máme za sebou ocenění a výsledky, ale odnášíte si po dnešku nějaký projekt, který Vám vyloženě utkvěl v paměti? Ing. arch. Pavel Martinka: Bylo jich samozřejmě víc, ale tak dva až tři zřejmě nejvíce. Je to jeden ze dvou výherců hlavní ceny – projekt nazvaný „V bytě na maloměstě“ z ateliéru Jana Hory. To byl dům, který se mohl rovnou začít stavět. Mgr. Markéta Žáčková: To byl hotový dům, který měl dospělé řešení. Ing. arch. Václav Štojdl – Láska na první pohled.

Ing. arch. Pavel Martinka: Také se mi velmi líbil jeden projekt, který však nemohl soutěžit, protože to byl projekt jedné z porotkyň. Šlo o projekt lávky nad potokem a úprava nábřeží rybníka u Jaroslavic. To byla taková jemná, poetická, jednoduchá a propracovaná práce. Mgr. Markéta Žáčková Ale zároveň měla hezký teoretický background. Ona tam pracovala s konceptem objektu a anti-objektu Kenza Kumy. To bylo pěkný, že to bylo zakotvené ještě teoreticky. Bylo vidět, že se zde přemýšlelo a že to mělo silný koncept a subtilní výsledek. Bylo to nesmírně propracovaný. Ale bohužel z formálních důvodů jsme projekt nemohli hodnotit. Ing. arch. Pavel Martinka: A jako neposlední v řadě mne zaujal jeden z projektů „Bydlení u vody“, kde byla vytvořena otevřená železobetonová kostra, do které byly modulárně vsazeno bydlení ve stanech, atd... Mgr. Markéta Žáčková: Na první pohled se mohlo zdát, že ten projekt je nějakou reinterpretací konceptů z 60. let, na druhou stranu velmi dobře reaguje na stávající situaci té tekuté modernity, nomádství, neustálého putování a provizoria, dočasnosti. Zároveň to bylo prezentováno s nesmírnou lehkostí, protože on k tomu měl takový prospekt, který svou grafickou úpravou nebo obecně svou vizualitou odkazoval k těm obskurním letákům z cestovních kanceláří, takže bylo to velmi promyšlené ale zároveň strašně vtipně a s nadhledem prezentovaný, což bylo dobrý. Obecně i to zadání, které mohlo mít úplně konzervativní výsledek, tak vlastně ten student nad tím přemýšlel z opačné strany. Zase je to kontext toho ateliéru. Je to druhý zmiňovaný ateliér vedle bydlení v maloměstě, kde zde bylo zadání „dům u řeky“, kde se řešila fronta domů a každý student k tomu přistoupil specifickým způsobem. Hodně se řešila taky otázka kolektivního nebo, řek20

něme, sdíleného bydlení. Jakkoliv mnohý z těch projektů byly seriózní a vážné, tak se zde objevil i ten opačný přístup, což jsme vlastně ocenili. Ing. arch. Pavel Martinka: Řekl bych že my architekti jsme někdy „smrtelně vážní“ a i svou práci bereme jako velmi seriózní obor, do kterého vtip nepatří. Proto mi přišlo pěkné, že se dá zadání ateliéru zpracovat i s trochou nadhledu. Ne ale s tím, že si ze zadání dělám „srandu“, ale s určitou lehkostí a vtipem. A byla to jediná práce, které jsem si všiml, že by takto pracovala s daným zadáním a jejíž výsledek nebyl banální (i když by si zasloužil ještě více propracovat). Mgr. Markéta Žáčková: Bylo to osvěžující! Ing. arch. Václav Štojdl: Navíc je to důkaz toho, že i klasické zadání jako je bytový dům, lze pojmout různým způsobem, velmi osobitě a koncepčně. Nemusí to být pouze o zadání samotném, ale o způsobu jeho interpretace, explikace, vedení. Každý z řešitelů měl přitom možnost přistoupit k zadání velmi svobodně. Vy už jste to tady načali v některých odpovědích, ale když byste měli zhodnotit veškeré ty práce, dovedou podle Vás studenti vnímat kontext místa a reagovat na něj, popřípadě s ním pracovat? Mgr. Markéta Žáčková: To si myslím, že určitě dovedou. Globálně vzato. Samozřejmě byly tam i zadání na oživení sídlištních celků, které byly dobře zformulovány, ale pravděpodobně v důsledku nějakého vedení, které třeba nebylo úplně odpovídající, tak jsme byli trochu zklamaní těmi výstupy. Tam by se nabízelo spoustu nápadů, které se tam ale nestaly. Takže, tohle bylo trošku překvapivý, ale jinak si myslím, že určitě obecně ano.

Ing. arch. Pavel Martinka: Myslím si, že práce s kontextem a jeho míra zapojení do tvorby návrhu závisí hodně na vedoucím práce. Pokud na něj klade důraz, tak se většinou v pracech objeví. Mgr. Markéta Žáčková: Což se nám třeba docela líbilo i v případě hostujícího profesora Franze Sumnitsche a Janici Šipulové, kde se vlastně řešilo sídliště Per-Hansson-Siedlung ve Vídni. Tam byl nesmírný kus práce odvedený právě na analýzách, na úplném prověření kontextu toho sídliště. Ale i třeba z historického hlediska, ze sociologického hlediska. A přemýšlelo se tam o věkové struktuře obyvatel. Ta analytická práce byla nesmírně pečlivě odvedená. V tomto případě se určitě přemýšlelo hluboce v kontextu.

Mgr. Markéta Žáčková: Teď mě tak napadlo, že možná tady trošku chybělo řešení nějakého veřejného prostoru. Jakkoliv to zní banálně, nebo jinak řečeno je to téma, které se přetřásá už 20 let, tak se domnívám, že to tady úplně nezaznělo nějak silně. Ale tím myslím třeba klidně i reprezentativní prostor typu náměstí v centru města, ale zároveň mám na mysli i „blind spots“. Toto tady chybělo. Nebo téma různých městských džunglí nebo ambivalentních zákoutí. Tak to si myslím, že by si zasloužilo pozornost. To je ode mne vše, moc Vám děkuji za Váš čas! Všichni: I my děkujeme za pozvání!

Na závěr se ještě zeptám, jaká jsou podle Vás aktuální témata, která by se měla na architektonické půdě diskutovat a řešit? Našli jste dnes taková témata mezi vystavenými pracemi?

Přemysl Zhoř Student 3. ročníku FA VUT. Část studií strávil na Tallinn University of Technology v Estonsku a švýcarské Hochschule Luzern.

Hodnocení ateliérů JMÉNO VEDOUCÍHO ATELIÉRU

Protce A

Protce B

Porotce C

Celkem

Boháč Ivo, doc.Ing.arch., Ph.D.

-1

-3

Dokoupilová Pazderková Kateřina, Ing.arch.

-1

-3

Dundáček Josef, Ing. arch.

Františák Luboš, Ing.arch. Ph.D.

Galeová Nicol, Ing.arch.

Hana Urbášková,prof. Ing. arch.,Ph.D.

-1

Hora Jan, Ing.arch.

Hrabec Josef, doc.Ing.arch.CSc.

-1

-2

Hýl Petr, Ing. arch.

Kaftan Martin, MSc. B.Arch., Ph.D.

Kiszka Jozef, doc. Ing. arch.

Koutný Jan, prof.Ing.arch., CSc.

Kratochvíl Jan, Ing.arch.

Marek Jiří, Ing.arch.

Nový Vítězslav, Ing.arch. Palaščák Michal, Ing. Arch

Palacký Jiří, doc.Ing.arch. Ph.D.

Ponešová (Krejčová) Barbora, Ing.arch., PhD. Foretník Jan, Ing.arch., Ph.D.

Sládeček Svatopluk, Ing.arch.

Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD.

Vítek Jiří, Ing. arch.

Wittmann Maxmilián, doc.Ing.arch.,Ph.D.

-1

-3

Zemánková Helena , prof.Ing.arch. CSc.

-1

-3

Žalmanová Petra, Ing.arch., Ph.D.

-1

-2

Průměr školy

0,52941

Legenda hodnocení:

negativní nenadchne,neurazí pozitivní nehodnoceno

-1 0 1 N

Fotografie

Slova na závěr

Chtěla bych poděkovat panu děkanovi doc. Ing. arch. Janu Hrubému, Mgr. Filipu Halíčkovi, MgA. Janu Šebánkovi, Ph. D, MgA. Ing. arch. Petru Šmídkovi, a paní Ing. arch. Nicol Gale za podporu, spolupráci a vše ostatní s čím nám pomohli. Velice si vaší aktivity vážíme. Doufám, že tato soutěž pomůže posouvat školu dopředu a motivuje nejen studenty k lepším výkonům. Kromě odměn pro talentované studenty má Cena Bohuslava Fuchse za úkol získat objektivní náhled na Fakultu architektury VUT v Brně z venčí, což je nepochybně přínosem pro její rozvoj.

Organizátoři:

Adéla Šoborová Barbora Hrončeková Bc. Jakub Czapek Přemysl Zhoř Ondřej Zavadil Bc. Marieta Malíková Barbora Dufková Petra Mlýnková Mariana Kubová Arnošt Pchálek Bc. Pavel Hodek Petr Rozsypal Bc. Karolína Burešová Marie Mikulová Markéta Malínková

Cenu Bohuslava Fuchse každoročně pořádá nezisková organizace SOFA (studentská obec fakulty architektury) spolu s ostatními šikovnými studenty FA. 27