Jdi pracovat! 02/2014 by AZ

Letem světem

1. Grafická identita

3. Účast na veletrzích

Do zahraničí s EURES

Po čtyřech letech bylo na čase oprášit prvotní grafiku a vyrazit do víru studentského života v novém kabátu. A proto máme nové logo, webové stránky, různé projektové vizuály a také jsme udělali facelift tohoto časopisu.

V minulosti jsme se několikrát vyjadřovali k různým personálním tématům a naše redakce složená ze studentů na vysoké škole, absolventů a odborníků z oboru pomohla již mnoha lidem. V říjnu jsme měli poprvé i stánek na veletrhu. Jednalo se o Uplatni.se na Mendelově univerzitě. Zájem nových čtenářů nás mile překvapil.

Práce v zahraničí je pro Čechy čím dál lákavější. Podle statistik evropského portálu pracovní mobility EURES vzrostl počet lidí pracujících v zahraničí od roku 2006 z 55 600 na 86 500 k letošnímu srpnu.

Několikrát jsme psali o programu Stáže pro mladé, až nás napadlo vyzkoušet, jaké to je žádat o dotaci na stážistickou pozici a jak vypadá administrativa kolem. Výsledkem je nová posila našeho týmu – brzká absolventka brněnské žurnalistiky Adéla. Takže tedy za nás: funguje to a pár kolonek vás v tom doufám neodradí. Za Adélu: zkuste si ještě během studia rozšířit zkušenosti. Je to poučné, zábavné a ještě za to dostanete zaplaceno.

Petra Štorková, zakladatelka e-zinu jdipracovat.cz

Jdi pracovat! 5. ročník, 2. číslo, vychází: 5. listopadu 2014, náklad: 7 000 ks, evidenční číslo: MK ČR E 21391, distribuce zdarma Vydavatel: Mgr. Petra Štorková, Hartmannova 1124/82, Třebíč, 674 01, IČ: 75428555, 777 879 212, petra@jdipracovat.cz, www.jdipracovat.cz www.facebook.com/jdipracovat Redakce: Petra Štorková (šéfredaktorka), Adéla Zimolová, Jaroslav Kára, Adéla Ištvánková, Lukáš Visingr, Alena Klimková, Jana Faltýnková, Lenka Košťálová, Tereza Rašková, Lucie Hromádková, Marie Venclů, Martin Zelinka, Andrea Kristinová, Gabriela Nováková, Lenka Skalická, Tereza Mikulecká Korektura: Gabriela Nováková, Blanka Sauerová, grafika: David Kalla (david-kalla.cz), tisk: Final Exit, foto na titulní straně: all-free-download.com

Co je síť EURES? • v jejím rámci funguje 900 poradců, 16 z nich v ČR • lidé se na ně mohou obracet s dotazy týkajícími se nejen práce v zahraničí, ale také životních podmínek • informace o volných pracovních místech v konkrétních zemích jsou k dispozici na www.eures.europa.eu • volné pozice, které nabízejí evropské firmy pracovníkům přímo z ČR, pak naleznete na www.eures.cz V případě, že do zahraničí vycestujete přes některou z mnoha pracovních agentur, měli byste si v první řadě ověřit, zda má agentura povolení Úřadu práce ČR ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí. Druhou věc, kterou musí taková agentura splňovat, je pojištění proti úpadku. Další praktické tipy najdete na www.jdipracovat.cz/eures. Foto: EC EU

2. Stážistka

Redakce jdipracovat.cz má momentálně rekordní počet členů. Pro ně to znamená, že nebudou publikovat více než 2 články měsíčně, vy se můžete těšit na pestrou směsici témat z různých oborů. Úspěch není v kvantitě, a tak nás těší, že vám můžeme být nápomocni v různých oblastech. Na veletrhu Uplatni.se jsem na našem stánku zájemcům říkala „na shledanou v on-linu“, což bych ráda řekla i vám. Těšíme se na vás!

Síť EURES je zájemcům k dispozici v celé Evropské unii. Zájemcům o práci v EU zprostředkovává pracovní místa, která zaměstnavatelé přes EURES nabízejí. Pracovní pozice jsou prověřené a minimalizuje se tak možnost podvodu.

Texty vycházejí na internetových stránkách www.jdipracovat.cz.

ÚVODEM

www.jdipracovat.cz

Vysokoškolský diplom nezaručuje práci, varuje HR specialista Problém s nedostatkem práce je pro studenty a absolventy vysokých škol fatální. Studium samo o sobě při současném poměru absolventů a pracovních míst nezaručuje uplatnění. „Pokud člověk studuje, ale nemá k tomu žádnou práci, velice těžce potom narazí u všech zaměstnavatelů. Takových absolventů jsou stovky,“ tvrdí HR manažer centra inovativní spolupráce UNIFER David Mlýnek. Nalézt praxi v oboru však není vždy jednoduché. K tomuto problému se originálním způsobem staví UNIFER.

Foto: UNIFER

Co je nového u Jdi pracovat!?

Tři stovky brněnských studentů pracují na projektech od zadavatelských firem pod dohledem zkušených mentorů a projektových manažerů. Student si v centru může vyzkoušet různé oblasti uplatnění a účastnit se rozvojových aktivit a přednášek. „Studenti si u nás budují portfolio znalostí a schopností, které jim poskytnou konkurenční výhodu oproti ostatním vrstevníkům. UNIFER propojuje studenty napříč obory, kteří se vzájemně obohacují, pilují si prací v týmech soft skills a hlavně získají zkušenosti ze svého oboru,“ vysvětluje Mlýnek. Stránku připravila Adéla Zimolová

ÚVODEM

Reality show: Absolventka žurnalistiky hledá práci

který právě to místo uvolňoval. Pečlivě jsem sestavila svůj životopis, uvedla všechny kurzy a zkušenosti, které s prací tiskového mluvčí souvisely. V podstatě jsem ale s ničím nepočítala. Když ale tu práci odmítla kandidátka, která přede mnou dostala přednost, začala jsem doufat a čekala telefonát od personalistky. Srdce mi zaplesalo a už jsem si v duchu vybírala kostýmky a lodičky, ve kterých budu do nové práce chodit. Bohužel příliš brzo.

Absolventka žurnalistiky po čtyřech měsících našla práci v oboru. Průběžně o tom psala reality show. Foto: Archiv Adély Ištvánkové

Adéla Ištvánková Bude ze mě novinářka! Asi tak jsem prozřela už v patnácti. A stalo se, mám ve vytouženém oboru čerstvě titul a teď přichází ta zábavnější část. Abych byla novinářka, musí mě totiž někdo zaměstnat. Jenže se zdá, že to zase tak jednoduché nebude. Červen 2014 Předevčírem jsem úspěšně ukončila bakalářský obor Mediální studia a žurnalistika a k tomu Politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Pro spoustu spolužáků byl šok, že jsem odmítla jít studovat dál a chci se pustit do opravdového života pracujících.

Červenec 2014 Mezi druhým a třetím ročníkem jsem strávila celé léto v liberecké Mladé frontě DNES

REALITY SHOW

na stáži a v září už jsem se odtamtud nechtěla hnout. Utvrdila jsem se, že novinařina je prostě povolání pro mě. O to víc jsem byla nadšená, když mi šéfredaktor nabídl od ledna práci. Samozřejmě nebylo nic jisté, dokud nemáte podepsanou smlouvu a nesedíte první den u pracovního stolu, jako byste neměli nic. Poté, co jsem se smířila s myšlenkou, že v liberecké Mladé frontě DNES jen tak nezasednu, začala jsem hledat jinde. Zaujal mě inzerát PR agentury z Liberce, který lákal všechny zájemce o práci. Rozhodla jsem se být kreativní. V papírnictví jsem koupila krásnou dárkovou krabičku s mašlí a životopis poslala poštou. Byla jsem si jistá, že je to musí zaujmout alespoň natolik, aby mě pozvali na pohovor... NEDORUČENO. Další naděje se objevila na turnovské radnici, že se tam od září uvolní místo tiskového mluvčího jsem se dozvěděla od známého,

www.jdipracovat.cz/reality-show

Foto: Adéla Ištvánková

Srpen 2014 Přiznávám, že se mi na úřad práce ani trochu nechtělo, nakonec mi ale nic jiného nezbylo. Měsíc na rozmyšlenou utekl jako voda, takže jsem se na začátku srpna vypravila za paní úřednicí s oznámením, že bude mít na krku dalšího nezaměstnaného absolventa. Všechny záložní varianty padly, takže bylo potřeba začít hledat pracovní příležitosti zase pěkně od začátku. Po úmorném prohledávání pracovních webů se konečně našlo něco i pro mě – Technické služby města Liberec hledaly tiskovou mluvčí. Tak tedy

www.jdipracovat.cz/reality-show

hurá na výběrko, které nemusí být jen formou pohovoru. Měsíc po skončení školy jsem si znovu napsala test. Smích mě ale přešel, když jsem zjistila, že na výsledky budeme čekat celý týden. Pak jsem ani v pátek nedostala žádnou zpětnou vazbu a bylo po náladě.

Září 2014 Při hledání práce narazí nejeden absolvent na nepříjemný požadavek předchozí praxe, kterou z logiky věci mohl jako student jen těžko získat. Naštěstí si toho všiml i stát a v současné době nabízí těmto nešťastníkům hned tři možnosti, jak praxi získat. První z nabízených programů je určený absolventům, kteří nemají v souhrnu praxi delší než dva roky. Projekt Odborné praxe pro mladé do 30 let má organizačně na starosti úřad práce, konkrétně jeho krajské pobočky. Pro uvědomělé studenty je tu program Stáže pro mladé. V jeho rámci mohou získat studenti posledních dvou semestrů na VŠ nebo VOŠ a posledních ročníků středních škol potřebnou praxi. Program Stáže ve firmách má tu nevýhodu, že praktikant nemá nárok na finanční odměnu. Cílem je hlavně získat praxi a kontakty.

Říjen 2014 Díky projektu Odborné praxe pro mladé do 30 let jsem nakonec získala práci PR specialistky Kulturního centra Turnov.

TIP! V redakci máme díky programu Stáže pro mladé stážistku, brzkou absolventku brněnské žurnalistiky. Sledujte její reality show a dozvíte se, co zažívá stážistka v naší redakci.

REALITY SHOW

U pohovoru rozhoduje i faktor chemie Petra Štorková

Z pohledu zaměstnavatele je velice důležité, aby zvolený uchazeč krom vzdělání a zkušeností splnil i osobnostní požadavky. Zkrátka musí dobře zapadnout do týmu vhodně ho doplnit a povahově si s kolegy rozumět. Proto jsme oslovili téměř dvacet personalistů, zaměstavatelů a konzultantů, kteří nám poodhalili zákulisí výběrových řízení.

Na vlastní kůži S faktorem chemie jsem se setkala i já. Před třemi lety jsem se hlásila na pozici personalistky jednoho obchodního řetězce. Splňovala jsem všechny podmínky, z formálního hlediska tedy žádný problém. Na pohovoru byla příjemná atmosféra a s personalistkou jsme našly společnou řeč o personalistice. Nicméně asi po třech dnech mi přišel zamítavý e-mail. Když jsem personalistce volala a chtěla znát zpětnou vazbu, dozvěděla jsem se, že jiná kandidátka lépe „zapadla do kolektivu“. Sice nepadlo přímo sousloví „faktor chemie“, ale já jsem tehdy poprvé osobně poznala, že je to pěkně nepříjemné a že s tím člověk prostě nemůže nic udělat.

PERSONÁLNÍ RADY

Foto: freedigitalphotos.net

Být pozván k pohovoru je polovina úspěchu. Ta druhá se týká toho, jak kandidát zapůsobí na personalistu, nadřízeného či majitele firmy. Krom jiných hledisek svou roli sehrává i takzvaný faktor chemie. Není nelegální, i když se za něj kandidáti často zlobí. Být nejlepší nestačí

Splnění všech formálních požadavků dostane kandidáta k ústnímu pohovoru. Pak ale může nastat studená sprcha. „Je třeba si uvědomit, že pouze kvalifikace, schopnosti, zkušenosti či vlastnosti uchazeče samy o sobě nepostačují, vždy jsou hodnoceny ve vzájemné kombinaci. A je velmi důležité, jak si uchazeč porozumí s budoucím nadřízeným, který se účastní přijímacího pohovoru, do určité míry tak rozhodují i vzájemné sympatie,“ řekla Jana Vítů, manažer HR operativy ze společnosti Automotive Lighting. Totéž potvrzuje i psycholožka Úřadu práce České republiky Oxana Jiroušková, která jedná s nezaměstnanými. „Při přípravě uchazečů na pohovor zdůrazňuji, že u pohovoru nevyhraje ten nejlepší, tedy ten nejvzdělanější, nejvíce bystrý, nejpřipravenější, ale ten, kdo se jim hodí. To se dopředu většinou neví, takže důležité je zůstat v klidu a absolvovat co nejvíce konkurzů a výběrových řízení, aby byla větší šance, že konkrétnímu zaměstnavateli sednou,“ poradila psycholožka.

www.jdipracovat.cz/personalni-rady

Víc hlav víc ví Faktor chemie je subjektivní záležitost a firmy se snaží předejít nespravedlivému jednání. Proto u pohovorů zpravidla bývá více členů – dva personalisté, nebo personalista a přímý nadřízený kandidáta. Faktor chemie by neměl být spojován s případnými antipatiemi jednotlivce. „Faktor chemie určitě, stejně jako v osobním životě, funguje i v tom pracovním. Profesionalita u této práce spočívá především v tom umět se od nějakých subjektivních pocitů oprostit a mít zkrátka nadhled. Máme pohovory vždy minimálně ve dvou osobách, s kolegy se tedy snažíme tomuto efektu vyhnout i touto cestou,“ prozradila specialistka na vzdělávání ve společnosti MediaCall Dagmar Šperková. Nadřízený nového zaměstnance má u výběrových řízení rozhodující slovo, ale dá i na posouzení personalisty. Ve společnosti Mann+Hummel Service u výběrových říze-

ní preferují obecnou shodu. „I když máme různá výběrová řízení, nejčastěji se výběrového řízení účastní více lidí. Pro přijetí kandidáta musí panovat obecná shoda, protože jsou to lidé, kteří k náboru mají co říci a s nabíraným člověkem budou spolupracovat,“ uvedl personalista Mann+Hummel Service Jaroslav Mátl

Co s tím dělat? Všichni oslovení odborníci, kteří mají v popisu práce výběr nových zaměstnanců, se shodují na tom, že přetvářka a stylizace nikdy k ničemu dobrému nevede. I kdybyste ošálili všechny přísedící, pak vám firemní kultura a poměry na pracovišti nebudou vyhovovat a v zaměstnání budete nespokojení, nebo dokonce brzy skončíte. „Radím být přirozený, protože tak nebo tak by to kandidátovi brzo přestalo vyhovovat,“ připomenula Pavla Horáková, konzultantka Kariérního centra Masarykovy univerzity.

Inzerce

Poradenská síť EURES poskytuje zdarma informace o životních a pracovních podmínkách v zemích EU/EHP a ve Švýcarsku. Na portálu EURES najdete databáze volných míst, včetně sezónních prací.

www.jdipracovat.cz/personalni-rady

PERSONÁLNÍ RADY

Trochu života do životopisu

A jsme u kategorie „udělej si sám“, kdy si vzhled vašeho životopisu navrhnete od začátku sami. Záleží pouze na vaší kreativitě a umění pracovat s grafickými programy. Shrnete tak nejen své dosavadní zkušenosti, ale ukážete svému potenciálnímu zaměstnavateli svoje praktické schopnosti a osobnost.

Neotřelý životopis může být cestou k práci snů, nebojte se tedy kreativity. Foto: Behannce.net

Tereza Rašková Na našem serveru jsme vám již nabídli několik desítek článků o tom, jak správně napsat životopis. Ale není radno podceňovat ani formální stránku věci. Pokud má číst personalista monotónní hromadu černobílých papírů, proč mu tam nevložit něco barevnějšího, zajímavějšího? Šablony a vzory

Foto: Creativebloq.com

Webové aplikace Pokud jste trochu náročnější a lákají vás větší grafické prvky nebo originální rozložení stránky, jsou vám na internetu k dispozici nejrůznější aplikace. Po zadání hesla „Create CV“ do vyhledávače si můžete vybírat. Princip je jednoduchý a ve většině případů stejný – do předpřipravených formulářů vyplníte své nacionále, dosažené vzdělání a pracovní zkušenosti. Poté si vyberete vzhled vašeho životopisu a volbu potvrdíte. Hotové CV si pak pouze stáhnete a vytisknete.

Jestliže chcete životopis jen ozvláštnit, postačí vám originální font, trocha barvy či drobný grafický prvek. Pokud si sami netroufáte tyto prvky nakombinovat, pomůžou vám nejrůznější šablony a vzory, které můžete nalézt na internetu. Vaše CV tak zůstane přehledné a jednoduché, ale přitom bude zajímavější a přitažlivější graficky.

PERSONÁLNÍ RADY

Pouze pro odvážné A je zde poslední kategorie. Zcela neotřelé životopisy, které vlastně na první pohled ani životopisy nejsou. Jedná se o různé krabičky, psaníčka či nádobky, které skrývají informace o vaší kariéře. Jde o jakýsi nástroj sebeprezentace, neboť do krabičky můžete vložit své výrobky či návrhy.

lik věcí. První z nich je, aby životopis zůstal přehledný a čitelný. Účelem CV je personalistovi přiblížit fakta o vašem dosavadním profesním životě, nikoli ho donutit půl hodiny luštit nečitelný font. Nesmíme zapomenout ani na pravdivost a správnost uvedených údajů. Vymýšlet si v životopise a ještě ho mít plný gramatických chyb a překlepů – to nenapraví ani ta nejvychytanější grafika. A v neposlední řadě je je třeba myslet na určitou míru vkusu a vzít v potaz to, komu se CV na stůl dostane. Tedy přizpůsobit vzhled a zpracování určitým zvyklostem, které vládnou v tom daném odvětví. V tomto případě skutečně platí, že méně je často o dost víc.

Foto: blog.jess.com

Vlastní grafika

V tomto případě musíte být nejen odvážní a nesmírně kreativní, ale především si musíte uvědomit, komu takové CV adresujete. V případě různých designových studií či reklamních agentur bude takový počin trefou do černého. Těžko byste jej však posílali do banky nebo advokátní kanceláře.

Všeho s mírou Ať už se rozhodnete pro životopis vytvořený na internetu nebo si vyrobíte obálku z vlnité lepenky, musíte mít na paměti něko-

www.jdipracovat.cz/personalni-rady

PERSONÁLNÍ RADY

Letní brigády studentů jsou různorodé Petra Štorková Au-pair, obsluhu v restauraci, plavčíka, hostess, táborové vedoucí a řadu dalších činností dělali čtenáři jdipracovat.cz v létě. Naše redakce se dlouhodobě zabývá studentskými přivýdělky, a tak jsme zorganizovali soutěž o ceny. Studenti posílali fotky z letních brigád a nám se tak naskytl obrá-

zek, co dělají o prázdninách. Obdrželi jsme 56 příspěvků. Podle zaslaných fotografií jsme rozdělili letní výdělky na dvě skupiny – jedny jsou ryze sezonní a dělají se pouze v létě a druhé lze dělat celoročně, ale kvůli čerpání dovolené tyto činnosti v hojné míře dělají právě studenti, aby prostřídali stálé zaměstnance. Z fotografií si můžete udělat obrázek sami.

Inzerce

j Vyděláve É ČESKÉ NTI, NOV TOP KLIE SKÉ PROJEKTY I SLOVEN

Tak pojď přeci za námi! Nemohla sis vybrat lepší dobu, právě se nám navýšily odměny o 40%!

A navíc: "môžeš hovoriť pekne po svojom", máme nové i slovenské projekty!

Čau profíci! Dumám, ako si privyrobiť a získať fajn praxi.

BRIGÁDA/HPP - TELEFONNÍ KONZULTANT KOUKNI: VOLEJ: PŘIJĎ: PIŠ:

MEDIASERVIS - ZÁKAZNICKÉ CENTRUM +420 602 165 571 DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, KAŽDÉ ÚTERÝ V 16 HOD., VÍDEŇSKÁ 995/63, BRNO PERSONALNI@MEDIACALL.CZ

BRIGÁDY

nce =gara praxe mzdy vyšší

www.jdipracovat.cz/brigady

Více o soutěži najdete na www.jdipracovat.cz/velka-prazdninova-fotosoutez.

www.jdipracovat.cz/brigady

BRIGÁDY

Zmapovali jsme nevýhodné brigády Andrea Kristinová, Martin Zelinka Roznos letáků Přesně tak vypadala brigáda, která na mě vypadla z reklamního letáku jednoho obchodního řetězce. „Roznos reklamních materiálů, ozvěte se na uvedené telefonní číslo,“ stálo černé na růžovém. Za zkoušku člověk nic nedá, a tak jsem se ozval. Podle instrukcí jsem očekával dodávku, ale ta nepřijížděla. Nakonec přijela až v deset hodin večer, řidič prý nestíhal, má toho hodně. Příště ho máme očekávat taky v tuto hodinu. Když jsem si srovnal vyložené balíky v pokoji, trochu jsem se zděsil. 1 600 letáků vypadá úplně jinak jako číslo na papíře a jako halda papíru prakticky po celé podlaze ve vašem pokoji. Vyspal jsem se na to a ráno jsem se dal do kompletování letáků, abych je mohl roznést. Skládal jsem a skládal a letáků opticky moc neubývalo, tak jsem musel přivolat posily (další členy rodiny). Společnými silami jsme to zvládli a vydal jsem se do terénu podle mapy, kterou jsem dostal mailem. Za měsíc (tedy 8 roznosů, dva týdně) jsem měl dostat přibližně 1 500 korun. Tedy 180 korun na jeden roznos, takže asi 7 hodin čisté práce na osobu, tudíž 25 korun na hodinu. Jako doslov už jenom dodám, že přesto, že smlouvu jsem nestihl podepsat a provedl jen dva roznosy, tak mi paní šéfka slíbila, že mi i za ně zaplatí. Číslo účtu jsem dodal. Výplata měla přijít v červenci. Nepřišla.

Finanční poradenství Finanční poradenství je nechvalně proslulé. Možná proto se rozvíjejí praktiky, které

PODIVNÉ BRIGÁDY

mají skutečnou podstatu práce maskovat a budoucí finanční poradce nabírat pod falešnými záminkami. Hlásila jsem se ale na administrativní pozici s názvem „Zhotovitel projektů“ a platem 80 korun na hodinu a doufala, že doopravdy budu pouze vypracovávat projekty pro finanční poradce.

Výživový poradce

Prodavačka popcornu

Všechno to začalo tím, že jsem jen tak brouzdala po internetu a přemýšlela, jak se dostat po zimě zase do formy. Rozhodla jsem se, že vyzkouším něco nového a z několika nabídek na slevových portálech si vybrala nabídku na výživovou konzultaci, která se mi zdála nejsympatičtější. Tak jsem se ocitla v tomto začarovaném kruhu.

Brigádu jsem sháněla už delší dobu, proto jsem na pozvání na pohovor nadšeně kývla. Pohovor v kině probíhal standardním způsobem. Ptali se mě na časové možnosti, dobré a špatné vlastnosti a nabídli mi několik možných pozic, z nichž jsem si vybrala prodávání popcornu.

Foto: morguefile.com

Na konzultaci mě uvítala mladá studentka, která se zdála tak nadšená a plná elánu, že jsem hltala každé její slovo. Foto: morguefile.com

Na druhém kole pohovoru jsem mluvila přímo s vedoucím firmy. Oznámil mi, že je mu líto, ale pozice zhotovitele projektů je bohužel plná. Jediná možnost je nakombinovat si ji s „vedoucím obchodního týmu“. Je to zkušenost k nezaplacení a administrativu, ve které mám jistý výdělek, mohu dělat alespoň na půl. Tyto myšlenky se mi honily hlavou, když jsem na nabídku kývla. Další podmínkou spolupráce bylo absolvovat sérii školení, která se konala několikrát týdně. Na seznamovací párty jsem poznala slečnu, která byla ve firmě na stejné pozici jako já už tři měsíce. Oznámila mi, že si za tu dobu ještě nic nevydělala.

www.jdipracovat.cz/podivne-brigady

Když jsem docházela na konzultace jako zákazník, má poradkyně mi neustále nabízela spolupráci. Před letními prázdninami jsem na nabídku kývla. Až poté jsem se postupně dozvídala, že klienty si budu muset shánět sama, ať už na ulici, nebo z řad známých a hlavní výdělek pramení především z provize za prodej výrobků. S Herbalifem jsem strávila rok svého života. Tři měsíce jako klient, další tři jako distributor ve studiu zdraví a krásy s ostatními poradci a poté jsem půl roku pracovala z domu. Za dobu tří měsíců ve studiu jsem si vydělala kolem 27 tisíc, přičemž náklady tvořily asi 30 tisíc. Ze zakoupených výrobků mi doma zůstaly doplňky přibližně za 10 tisíc korun.

www.jdipracovat.cz/podivne-brigady

Přišla jsem tedy do práce, v očekávání, že dostanu nějaké pokyny, sepíšeme smlouvu a domluvíme se na první směně. Po směně to bylo dost chaotické, všichni spěchali domů, přesto jsem se před půlnocí dočkala i pracovní smlouvy, až tehdy jsem zjistila, že má osmihodinová směna byla jen neplaceným výcvikem. Nikde nebylo stanoveno, jak dlouho výcvik trvá. Až poté jsem se dozvěděla, že takto mohou být neplacené třeba tři první směny. Nedalo mi to a do práce jsem napsala e-mail, ve kterém jsem se – dle mého názoru slušně a zdvořile – ozvala, že se mi ten neplacený výcvik nelíbí, především vzhledem k tomu, že mi o tom dopředu nikdo neřekl. Nic netušící jsem tedy nastoupila na druhou směnu a už převlečená jsem si v šatně všimla sms od mé nadřízené. Oznámila mi, že můj e-mail řešila s manažerkou, a že mě vůbec nemůže pustit na směnu, protože takové lidi, jako jsem já, pod sebou nechce. A tak skončila má krátká kariéra prodavačky popcornu v kině. Foto: morguefile.com

PODIVNÉ BRIGÁDY

Autorské honoráře – zvláštní forma práce. Bez smlouvy i živnosti Lukáš Visingr

Mzda podle pracovní smlouvy, faktury OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) či peníze za dohody o provedení práce nepředstavují jediné způsoby výdělku. Mezi ty nejvíc používané a nejzajímavější se řadí tzv. autorské honoráře. Jedná se o speciální typ příjmů, jenž (pokud se dodržují jistá pravidla) podléhá zvláštním ustanovením ohledně daní a odvodů zdravotního a sociálního pojištění.

Srážková daň Odměny autorům za jejich díla NEJSOU příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, když úhrn příjmů od jednoho plátce nepřesáhne částku 10 000 korun měsíčně. Honoráře „pod deset tisíc“ se zdaňují podle § 36, odstavec 2, písmeno t), který je zařazuje mezi příjmy, jež jsou zdaněné tzv. srážkou. Prakticky to znamená, že plátce (redakce) odvádí každý měsíc státu 15 % z hrubé odměny, autor dostává svých 85 % a je hotovo.

Sociální a zdravotní pojištění Za každou žijící osobu musí někdo zdravotní

PODNIKÁNÍ

Gabriela Nováková Studenti vysokých škol se často potýkají s nedostatkem praxe v oboru. Jedním z řešení pro načerpání zkušeností je dobrovolnická činnost. Ta sice placená není, ale možná i vám otevře dveře k práci, za níž budete oceněni penězi.

Foto: Archiv

pojištění platit. Za zaměstnance ho odvádí zaměstnavatel, živnostníci (resp. OSVČ) podávají přehledy a platí si pojistné sami, zatímco za děti, studenty, důchodce, nezaměstnané a podobně platí stát. Pokud se ale živíte jen honoráři, popřípadě i dalšími příjmy, ze kterých se pojistné neodvádí, reprezentujete pro vaši zdravotní pojišťovnu zástupce malé skupiny tzv. osob bez zdanitelných příjmů. V tomto případě si pojistné platíte sami, a to formou měsíčního paušálu, jenž se spočítá jako 13,5 % z minimální mzdy, to je dnes 13,5 % z 8 500 korun, což je 1148 korun měsíčně. Se sociálním pojištěním je to ještě jednodušší. Na rozdíl od zdravotního není stanoveno, že by ho někdo musel platit za každou osobu.

V kolotoči přemýšlení o tom, jak je moje budoucnost bez absolvované praxe nejistá, mi došlo, že studentce Filozofické fakulty, oboru Český jazyk a literatura, nezbude nic jiného, než pracovat jako dobrovolník. Tudíž zdarma. Pracovní servery se k mému překvapení hemží nabídkami neplacených míst, stačí si jen vybrat tu vhodnou pro vás. Je libo psaní článků nebo třeba vedení zájmového kroužku? Široká nabídka dobrovolnické činnosti mě příjemně překvapila. V souvislosti s mým oborem studia jsem zvolila korektury pro webovou stránku.

Dobrovolník není pod takovým tlakem Komunikace se „zaměstnavatelem“ probíhá prakticky stejně jako u placených nabídek.

Perlička na závěr Říká se, že ono zvláštní ustanovení navrhnul do zákona o daních z příjmů bývalý prezident Václav Havel, údajně coby „odměnu“ novinářské a umělecké scéně za angažmá v protikomunistickém disentu. Ať už je to pravda nebo ne, jedná se každopádně o velice efektivní způsob výdělku.

www.jdipracovat.cz/podnikani

Foto: morguefile.com

Příspěvky pro noviny, časopisy, televize, rádia a webové portály se obvykle odměňují formou autorských honorářů. Tento specifický druh práce a příjmů může být zajímavým přivýdělkem, ale jsou i tací, pro něž je hlavním způsobem fungování.

Dobrovolnictví otevírá dveře dál

www.jdipracovat.cz/staze

Očekává se od vás životopis, ale především motivační dopis, který je snad ještě důležitější než jakákoliv zkušenost v oboru. Motivovaní prostě musíte být na 150 %, neočekáváte přeci výdělek. Pokud budete vybráni, naskýtá se vám skvělá možnost, jak načerpat zkušenosti v tom, co vás opravdu zajímá a spadá do vašeho oboru studia. Nulový výdělek se pro mě kupodivu stal dalším pozitivem, protože dobrovolník není pod takovým tlakem. Má v práci mnohem větší volnost, zodpovídá se především sám sobě a pracuje na své budoucnosti.

Foto: Archiv Štěpánky Hulákové

Neplacené zkušenosti jsou plus Další pozitivum, které skrývá dobrovolnická činnost, jsem se dozvěděla až při svém dalším pracovním pohovoru, tentokrát již na placenou pozici. Když se mnou můj zaměstnavatel procházel životopis, neplacená praxe, která s nabízenou pracovní pozicí vůbec nesouvisela, ho velmi zaujala. Taková činnost o vás totiž vypoví mnohé – nejste líní, chcete získávat nové zkušenosti a máte aktivní přístup. Tyto vlastnosti pravděpodobně neztratíte ani po nástupu do zaměstnání a možná právě ony mi otevřely dveře mé současné placené brigády.

STÁŽE

Myšlenkové mapy při výběrovém řízení Myšlenkové mapy jako ideální nástroj k třídění nápadů lze využít i při hledání zaměstnání. Foto: Pixmac

V podstatě díky myšlenkovým mapám můžeme zachytit naše myšlenkové toky na papír, takový soukromý brainstorming. Jak napsal vynálezce těchto myšlenkových map Tony Buzan: „Jeden obrázek vydá za tisíc slov.“

Jak vytvořit myšlenkovou mapu Základem je hlavní klíčové slovo, které napíšete doprostřed papíru. Pořádně si toto slovo zakroužkujte a vyznačte, ať jde vidět, že právě ono tvoří téma celé myšlenkové mapy. Od tohoto slova povedete jednotlivé linky, neboli větve s nejdůležitějšími oblastmi, které se tohoto slova týkají. Od těchto jednotlivých oblastí povedou další větve s podoblastmi. Tak a myšlenková mapa je hotová. K takové mapě se můžete kdykoliv

VZDĚLÁVÁNÍ

Ve chvíli, kdy už budete domluvení na pohovoru v konkrétní firmě, měli byste si o dané firmě zjistit co nejvíce možných informací. I zde můžete využít myšlenkovou mapu. V našem případě vytvoříme mapu na pracovní pozici operátora call centra. Doprostřed napíšeme klíčové slovo – operátor call centra. Od tohoto slova povedou větve k dalším klíčovým slovům spojených s touto firmou a touto pracovní pozicí. Více se o myšlenkových mapách dočtete na www.jdipracovat.cz/myslenkove-mapy.

Lenka Skalická Myšlenkové mapy. Při bližším prozkoumání mají podobu pavučiny, v jehož středu je pavouk představující hlavní klíčové slovo. Od tohoto slova se odvíjí další pavučinky a další slova, která jsou všechna spojena s hlavním klíčovým slovem.

Při pohovoru

TIP! Myšlenkové mapy se dají vytvořit nejen na papíře, ale i pomocí on-line aplikací nebo speciálních programů. Mohu jmenovat například Coggle, Bubbl, Mind42, Text2mindmap nebo Xmind.

vracet a klidně i dopisovat, když vás po čase napadne něco nového.

Před pohovorem Člověk, který hledá práci, pravděpodobně vysedává celé dny u počítače a posílá životopisy. Není nic trapnějšího, než když vám zavolá personalista z nějaké firmy, do které jste poslali svůj životopis a vy nemáte tušení, co to je za firmu, jakou pracovní pozici obsazují, a musíte se ptát. Proto si pište, kam posíláte životopis, kde jste našli inzerát, požadavky na konkrétní pracovní pozici a další informace. I tímto způsobem můžete myšlenkové mapy využít. Napsat si doprostřed klíčové slovo (název města, vaše jméno, pracovní pozici, cokoliv) a od něj vést jednotlivé větve, kde každá jedna větev bude znamenat jednu firmu, do které jste životopis poslali.

www.jdipracovat.cz/vzdelavani

Myšlenková mapa místo motivačního dopisu Myšlenkovou mapu také můžete zaslat personalistovi místo motivačního dopisu. Personalisté jsou zahlceni stránkami motivačních dopisů typu „Pro tuto pracovní pozici se hodím, protože…“. Nejenže v této mapě o sobě můžete sdělit daleko víc než v krátkém textu, ale už jen samotné použití této mapy prokáže vaši kreativitu, otevřenost novým nápadům i určitou drzost. Pochopitelně je potřeba zvážit, kdy je dobré myšlenkovou mapu použít.

Inzerce

Chcete studovat nebo žít v zahraničí? Mezinárodní zkouška z angličtiny vám pomůže IELTS otevírá dveře ke studiu a pracovním příležitostem u nás i ve světě • Život ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu začíná s IELTS • Mezinárodní zkoušku IELTS uznává více než 9 000 organizací na celém světě • Výsledky jsou k dispozici již 13. den po dni konání zkoušky oušejícím

Úspěch začíná složením zkoušky IELTS. Více informací o zkoušce IELTS najdete na www.britishcouncil.cz nebo takeielts.britishcouncil.org. IELTS is jointly owned by the British Council IDP: IELTS Australia Cambridge English Language Assessment

www.jdipracovat.cz/vzdelavani

VZDĚLÁVÁNÍ

Biatlonista Jaroslav Soukup patří mezi nejslavnější absolventy Fakulty sportovních studií MU. Foto: Deník/ Libor Plíhal

Jaroslav Kára Má dvě stříbrné medaile ze zimních olympijských her v Soči, přesto mu učitel plavání řekl, že i prkno je ve vodě lepší. Český biatlonista Jaroslav Soukup s některými předměty bojoval, i tak patří k nejslavnějším absolventům Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. „Nepříjemné vzpomínky si nevybavuji, na ty rychle zapomínám. Nejdůležitější je, že jsem školu zvládl a je ze mě magor,“ usmívá se dvaatřicetiletý Soukup. Pětileté magisterské studium učitelství tělesné výchovy si především kvůli vytíženosti vrcholového sportovce protáhl na osm let. Dokončil jej loni. „Je náročné skloubit studium a biatlon. Musel jsem se domlouvat s profesory, kdy si nahradím absenci a udě-

SPECIÁL

lám zkoušku. Některé předměty byly docela dlouhé, ale nakonec to dopadlo,“ oddechne si jičínský rodák. Momentálně svůj čas rozprostírá mezi sport a rodinu. „Mám malou dcerku, takže jsem rád, že už mám školu za sebou, zabrala mi hodně času. Proto jsem ji nestudoval pět let a na další pokračování rozhodně nemyslím,“ zamítá doktorské studium. Školní povinnosti doháněl po tréninku i na soustředěních. „Třeba u oběda člověk seděl a koukal do knížek,“ povídá Soukup, jenž v Soči vybojoval stříbro ve sprintu a se smíšenou štafetou. „Měli jsme naštěstí dost zajímavých předmětů,“ hlásí Soukup.

Bavila ho náročná anatomie Hodně mu dala například anatomie, jedno z nejobsáhlejších učiv na škole. „Je tam toho hodně, ale mně přišlo zajímavé poznávat

www.jdipracovat.cz/sportovni

své tělo, svaly. Když pak člověka něco bolí, může víc přemýšlet, čím to je, nepotřebuje jen fyzioterapeuta,“ nabízí pozitivum výuky. Byť vrcholový sportovec, těžce zápolil i s některými praktickými předměty. „Plavání jsem docela zvládal, akorát při jednom stylu mi učitel říkal, že i prkno je lepší než já. Nakonec to však prošlo,“ culí se. „Na gymnastiku však zrovna šikula nejsem,“ přiznává závodník z Jablonce nad Nisou. Soukup, který vybojoval historicky první olympijskou medaili pro český biatlon, při zkouškách občas prožíval větší muka než při poslední střelecké položce. „Na střelnici nejsou takové nervy, ve škole se člověk víc zapotí. Když je teplo, zapotí se i v závodě hodně, ale ve škole o něco víc. Navíc nejsem moc šikovný na opisování,“ hlásí se svým typickým smyslem pro humor. Přestože se Soukup zúčastnil dvou olympiád a ve sbírce má také dva bronzy z mistrovství světa, učitelé v požadavcích vůči němu neslevovali. „Když jsem začal studovat, vůbec nikdo mě neznal a neuvědomoval si, že někde jinde závodím. Možná až ke konci mě trošku poznávali, ale myslím si, že to tak neprožívali,“ doplňuje Soukup. Studium mu přineslo množství poznatků, které využívá i ve svém sportovním odvětví. „Dost jsem se toho dozvěděl o trénování, výživě, což v biatlonu využiji,“ podotýká.

Chce trénovat děti Biatlonu se věnuje už šestnáct let a i po skončení kariéry v něm vidí svou budoucnost. „Chci trénovat, proto jsem rád, že jsem školu dodělal. Člověk neví, čím se bude živit po kariéře, díky studiu mám víc možností,“ pochvaluje si fanoušek motorek, aut a horských kol.

www.jdipracovat.cz/sportovni

Foto: Deník/ Libor Plíhal

Soukup se u zkoušek zapotil víc než na biatlonové střelnici

Láká ho především koučování malých biatlonových nadějí. „Chci nějaký sport, kterému rozumím. Zatím nedokážu porovnat, kolik bude s dětmi nervů, ještě jsem nezkoušel někoho trénovat, ale mladí budou zajímavější,“ prohlašuje český reprezentant. V říjnu už s národním týmem naplno trénoval na novou sezonu na horském masivu Dachstein v rakouských Alpách. První letošní závody jej čekají na konci listopadu. „Máme finální přípravu. Z prvního startu sezony mám vždycky respekt, ale po pár závodech to ze mě spadne a už se jen těším,“ dodává Soukup. Není jednoduché učit se při vrcholovém sportování, ale je potřeba se zakousnout a třeba i na soustředění se na učení trošku podívat.

Mgr. Jaroslav Soukup profesionální biatlonista klub SKP Kornspitz Jablonec nad Nisou www.skpjablonec.cz Fakulta sportovních studií MU Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ Žije v Jablonci nad Nisou. Biatlonu se věnuje od šestnácti let.

SPECIÁL

Ředitel Televizního studia Brno chystá stáže pro studenty Jan Souček věří, že studium práv bylo geniálním základem pro další manažerskou práci. Foto: Archiv České televize

Tereza Rašková Poměrně nedávno prodělalo brněnské studio České televize obměnu na postu ředitele. Přinášíme vám příběh jednoho z bývalých studentů Masarykovy univerzity. Jan Souček je absolventem Právnické fakulty, vyučujícím na Fakultě sociálních studií a novopečeným ředitelem Televizního studia České televize Brno. Jak se právník dostane k žurnalistice? Je to vcelku jednoduché. Od dětství vás fascinují média. Když pak maturujete, máte obavu, že byste nesložil talentové zkoušky na jediný žurnalistický obor v zemi (tehdy Fakulta souciálních věd Univerzity Karlovy), a tak se zcela proti matematické logice pravděpodobnosti přihlásíte na práva. Tam byla totiž pravděpodobnost přijetí mno-

SPECIÁL

hem horší. Jenže, ono to vyjde! A potom během studia práv vznikne v zemi první komerční televizní stanice, která dává příležitost mladým lidem z ulice. Toť vše. A už se to s vámi veze celý život! … a jak se dostane k učení na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity? Posledních dvacet let jsem profesně pendloval mezi televizí a rozhlasem. Asi před čtyřmi lety mě oslovil šéf Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Rudolf Burgr, jestli bych si nenašel čas předávat svoje zkušenosti nastupující generaci. Vzal jsem to jako výzvu. A ty já mám rád. Jaký byl váš kariérní postup v České televizi? Jaké pozice jste si vyzkoušel? Moje úplně první uplatnění ve veřejnoprávní televizi byl externí redaktor publicistiky. Šlo o cyklus Souvislosti, který odstartoval v roce 1996. V pozdějších letech jsem si zkusil redaktorskou i moderátorskou práci,

www.jdipracovat.cz/pravnicke

dramaturgii a další. A moje předposlední uplatnění bylo na postu šéfdramaturga zábavné tvorby. Co jsem dnes, to už víte. Z vašeho kandidátského projektu doslova čiší odbornost a erudice a znalost poměrů – všechny své znalosti máte z praxe, nebo jste absolvoval i nějaká odborná školení či stáže? Práva, která jsem vystudoval, jsou geniální základ pro jakoukoliv další manažerskou práci. Dodnes z toho čerpám. Z logiky a analytického myšlení, z právního přehledu i praxe ve smluvní oblasti. Zbytek mých znalostí spočívá opravdu ve dvou desítkách let praxe v mediálním prostředí, která ale byla průběžně zahušťována různými školeními a workshopy. A taky jsem se občas dostal do zahraničí, podívat se, jak to dělají jinde. Myslím ale, že základem úspěchu v čemkoliv, co děláte, je na prvním místě nadšení, zájem a taky občas ochota vykašlat se na formální hranice svých povinností. Když má něco dobře dopadnout, obvykle k tomu nestačí pečlivě odškrtané položky na seznamu základních povinností. Ve svém kandidátském projektu nastiňujete stáže a spolupráce Televizního studia Brno a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mohl byste jej trochu rozvést? Právě v těchto dnech oslovuji rektory brněnských univerzit a vysokých škol s laskavou prosbou o schůzku. Rád bych vytvořil jasný tok nabídek a informací mezi brněnským studiem ČT a jednotlivými rektoráty. My dáme dohromady balík všech možných stážistických pozic a rektoráty by pak dle svého nepochybně mnohem informovanějšího uvážení distribuovaly tuto nabídku dál na jednotlivé fakulty.

www.jdipracovat.cz/humanitni

Nabídky budou směřovány zejména na budoucí novináře? Vidíte příležitosti i pro jiné studijní obory? Rozhodně se to netýká jen žurnalistických oborů. Televize je velmi složitý organismus a uplatnění v něm najdou lidé z mnoha oborů – jen z toho, co mě napadá právě teď – marketing a komunikace, ekonomický management, knihovnické a archivační služby, řada technických profesí, výtvarníci a designéři, architekti. A pochopitelně základní kreativní profese – dramaturgové, scenáristi, režiséři. Na spoustu dalších možností jsem určitě zapomněl. Něco na odlehčení – čím jste chtěl být jako dítě? Měl jste nějaké vysněné povolání? Ano, měl jsem vysněné zaměstnání. Chtěl jsem pracovat jako televizní reportér a moderátor. Ten sen se mi splnil. Jsem šťastný člověk. Důležitý je podle mě pocit smysluplnosti, naplnění z práce, kterou děláte. A to vám možná předem napoví intuice, kterým směrem se dát. Anebo metoda pokus – omyl. Hlavně se nebát a jít. Kdo nic nedělá, nic nepokazí, ale taky nikam nedojde.

Mgr. Jan Souček ředitel Televizní studio Brno – Česká televize www.ceskatelevize.cz/brno Právnická fakulta MU Právo a právní věda Žije v Brně. V České televizi působí od roku 1996 a ředitelem TS Brno je od července 2014.

SPECIÁL

vůči stresu. Já jsem poprvé jela ještě jako neatestovaná lékařka, to znamená jako všeobecný lékař, a proto jsem si musela dodělat navíc i kurz tropické medicíny.

S Lékaři bez hranic není žádný den všední Lékařka Irena Janoušková se na zahraničních misích naučila zodpovědnosti a samostatnosti. Foto: Archiv/Lékaři bez hranic

Marie Venclů Uznávaným úspěchem pro mladé lékaře je spolupráce s mezinárodní organizací Lékaři bez hranic. Irena Janoušková jako zaměstnanec Fakultní nemocnice Brno Lékaře bez hranic zkontaktovala, prošla výběrovým řízením a uspěla. Dvakrát se zúčastnila mise. V Etiopii strávila devět měsíců na pozici všeobecného lékaře. Podruhé jela již jako anestezioložka na dva měsíce do Afghánistánu. V čem spočívá práce u Lékařů bez hranic? Jde především o poskytování bezplatné zdravotní péče pro místní obyvatele. Jsme posláni na konkrétní projekt, kde je obvykle pět až dvacet zahraničních spolupracovníků. Další personál získáváme až na místě, to znamená, že školíme desítky i stovky lo-

SPECIÁL

kálních zaměstnanců a ti pak s námi pracují. Jezdíme po vesnicích a poskytujeme základní péči, očkujeme, provádíme nutriční screening. Nezbytnou součástí je edukace obyvatel a personálu, já jsem například vyučovala resuscitaci nebo školila porodní asistentky. Snažíme se obyvatele informovat o možnostech prevence onemocnění a vybízíme je, aby vůbec lékaře navštívili. Bylo pro vás těžké dostat se k Lékařům bez hranic? Rozhodující je určitě motivace. A protože jsem byla opravdu hodně motivovaná, výběrové řízení se mi nezdálo tak náročné. Samozřejmě musíte splňovat požadovaná kritéria, jako jsou mimo jiné dva roky praxe, a ovládat cizí jazyky. Mně osobně velice pomohla znalost francouzštiny. Všeobecně se za nejtěžší část výběrového řízení pokládá assessment centrum, několikahodinové psychologické sezení, při kterém se ukazuje třeba schopnost práce v týmu nebo odolnost

www.jdipracovat.cz/lekarske

Jak vypadá takový den na misi? Každý den je úplně jiný, i každá mise je v tomto odlišná. V oblastech, kde se zaměřujete například na kala azar, HIV, choleru nebo tuberkulózu, je to podobné jako normální chození do práce, samozřejmě v místních podmínkách. Pracujete třeba osm hodin denně, jste na oddělení, provedete vizitu, předepíšete léky. Po obědě jsou ambulance nebo vyučujete tamní zaměstnance. Na druhé misi jsem jako anestezioložka musela být často k dispozici v noci, s tím je potřeba počítat. Na jiných misích je vytíženost obrovská, což je možné zvládat jen krátkodobě. Jsou chvíle, kdy je práce hodně, jindy zase dlouho čekáte, než se vůbec k pacientům dostanete. Žádný den není stejný, nejsou to obyčejné všední dny. Existují nějaké povahové rysy, kterými by měl disponovat člověk uvažující o výjezdu na misi? Vyjet by měl člověk, který to opravdu chce dělat. Na místě je trpělivost, nezbytná je přizpůsobivost a flexibilita, protože situace se může během chvilky naprosto změnit. Člověk na misi by měl být ochotný se učit a měl by to být týmový hráč. Pracujete mezi cizinci, musíte vycházet s místními lidmi, být tolerantní vůči jiným kulturám a mít o ně zájem. Je potřeba také mít dávku diplomacie, taktu a citlivosti pro jiné kultury, umět jednat s lidmi. Čím vás tato zkušenost do života obohatila? Nejdříve mi velmi rozšířil obzory kurz tropické medicíny. Už ten byl pro mě obohacu-

www.jdipracovat.cz/prace-v-zahranici

Foto: Archiv/Lékaři bez hranic

jící, především způsobem výuky. Učili nás jinak uvažovat. Najít správný postup, když se musíte rychle rozhodnout a přitom máte k dispozici jen málo indicií. Takový člověk je pak životaschopný a poradí si s málem. Co se týče osobnostního růstu, tak jsem se naučila nést zodpovědnost, být samostatná. Člověk se umí na věci dívat i z jiného úhlu pohledu a získává odolnost. Ale neznamená to, že bych se teď ničím nestresovala, nebo byla úplně jiný člověk. Na misi se mnoho zažije, a to jak v tom horším, tak i v pozitivním směru. Ze začátku jsem byla opravdu plná dojmů. Hlavně po návratu z Etiopie, protože to je relativně bezpečná země, velmi krásná, nabízí možnost cestování a lidé k nám byli velice přátelští. Nejdůležitější je mít motivaci.

MUDr. Irena Janoušková lékařka, Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno www.fnbrno.cz Lékařská fakulta UK Bratislava Všeobecné lékařství Žije v Brně. Na misích s Lékaři bez hranic strávila 9 měsíců v Etiopii a 2 měsíce v Afghánistánu, od června 2011 členkou správní rady organizace.

SPECIÁL

snažil jsem se dělat věci, které dávají smysl a něco mě naučí. Ono se to pak všechno sečte, každá zkušenost je k něčemu dobrá.“

Google nebyl cílem, ale pouze odrazovým můstkem

Sedm měsíců nejistoty

Jindřich Benko dal přednost profesnímu růstu před dalším studiem a dnes nelituje. Foto: Archiv Jindřicha Benka

Adéla Zimolová Dle studentů českých vysokých škol patří společnost Google mezi nejžádanější zaměstnavatele, stejně jako v minulých letech to i tento rok potvrdil průzkum Klubu zaměstnavatelů. Pětadvacetiletý Jindřich Benko pracuje už dva roky v Google Ireland na pozici On-line Sales Account Manager pro český trh. Jeho pracovní náplní je péče o klíčové klienty společnosti, pomáhá optimalizovat jejich on-line marketingové aktivity. Jindřich sám sice pracuje v Dublinu, ale větší část jeho týmu se nachází v pražské pobočce Google. Tuto geografickou distribuci týmů sám vnímá jako jednu z největších pracovních výzev.

SPECIÁL

Jindřich vystudoval marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, a na otázku, proč studium ukončil již na bakalářském stupni, odpovídá: „Když jsem končil bakaláře, tak jsem měl před sebou prakticky dvě možnosti buď pokračovat ve Zlíně, kde už jsem ale neměl kam pracovně růst, protože už v té době jsem dělal PR pro země CEE, anebo školu zabalit a jít pracovat. A tak jsem se rozhodl pro tu druhou možnost. Samozřejmě jsem si vybral práci, kde se toho rychle naučím co nejvíc, a tak jsem šel do digitální agentury.“ Začátek cesty k dnešnímu úspěchu ale spatřuje hlavně v tom, že do on-line prostředí pronikl poměrně brzo. V patnácti letech založil web, který mu vydělával 300 dolarů měsíčně, dostal se tak poměrně záhy k věcem jako je web design, copywriting a on-line marketing, který ho „chytnul“ trošku víc. Během vysokoškolského studia pracoval pro několik neziskových organizací. „Byl jsem za studií dost aktivní v neziskových organizacích,

www.jdipracovat.cz/it

Rok po absolutoriu, v době, kdy za sebou měl pracovní zkušenosti ve dvou reklamních agenturách, Jindřicha sama oslovila personalistka z Google na pracovní sociální síti LinkedIn. Mezi prvním oslovením a vstupem do pracovního poměru ale uplynulo celých sedm měsíců, kdy musel absolvovat hned několik pohovorů. „První dvě kola proběhla po telefonu, pak jsem byl pozván na tři dny do Dublinu, kdy proběhly další tři pohovory, a pak jsem byl ještě v pražské pobočce, kde jsem se setkal s dalšími lidmi. Ale žádná záludná otázka, jak se vždy o Google vypráví, mě nečekala,“ uvádí Jindřich na pravou míru rozšířený mýtus. Další z legend je ale také profil budoucího pracovníka společnosti Google, který údajně musí být top v oboru. Podle Jindřicha se jím může stát prakticky kdokoli. V Dublinu, kde „sedí“ primárně „sales“ pro Evropu, jde podle něj hodně právě o absolventské pozice. Mimo absolventů prestižních světových univerzit, zde ale pracují i absolventi těch relativně normálních škol.

celáří máme taky posilovnu nebo bazén.“ Pokud jde o pobočky společnosti, tak se Jindřichovi asi nejvíc líbilo v Tokiu a v centrále Mountain View. Pražská kancelář ale podle něj patří také mezi ty nejhezčí.

Po dvou letech byl čas na změnu Po téměř dvou letech strávených v Google se Jindřich rozhodl dobrovolně odejít: „Člověk tu strašně rychle roste, řeší věci, které mají reálný dopad a je hodně blízko k velkému byznysu. Postupem času se ale i ta práce, která je ze začátku neuvěřitelnou výzvou, stane trošku stereotypem.“ Problém, co dál za něj vyřešila opět přímou nabídkou konkurence, a to takovou, že ji nešlo odmítnout. Jindřich se stane podle svých slov vůbec prvním Čechem, který bude pracovat ve společnosti Dropbox, kde bude součástí týmu, jehož cílem bude zabezpečit obchody společnosti v regionu EMEA. Zatímco v Google měl na starosti jen klienty v České republice, nyní bude v jeho působnosti celá Evropa, Afrika a Blízký východ. Pracujte tak, abyste se nikdy za svoji práci nestyděli.

Práce v Google za odměnu Většinu absolventů ale na práci v Google zajímá, jak to tam vypadá, vážně můžou zaměstnanci trávit pracovní dobu v houpací síti? Jindřich na to, jak vypadá jeho typický den v Googlu, odpovídá: „Nejdříve zkontroluji kampaně, zavolám klientům, podívám se co se děje na trhu, obvykle mě čeká i pár interních meetingů, ale na fotbálek nebo xbox se čas určitě najde. Mezi další vybavení patří třeba game roomy, kde je kulečník nebo už jmenovaný fotbálek. V rámci kan-

www.jdipracovat.cz/humanitni

Bc. Jindřich Benko On-line Sales Account Manager Google Ireland www.google.com Fakulta multimediálních komunikací UTB Marketingové komunikace Žije v Dublinu. V Google pracuje 2 roky (od svých 23 let). 18. 11. 2014 nastupuje jako Core Account Executive EMEA do Dropbox.

SPECIÁL

cháte při tom, že budete vyměřovat silnice. Rozhodně jsem o svém uplatnění přemýšlela. Doufala jsem v práci na Chráněné krajinné oblasti, v Agentuře ochrany přírody a krajiny, nebo v Českém hydrometeorologickém ústavu.

Mladá hydrometeoroložka si prací splnila sen Podle Adély Holubové Šmejkalové je nejdůležitější mít cíl a za tím si postupně jít. Foto: Archiv Adély Holubové Šmejkalové

Jana Faltýnková Již na gymnáziu patřil zeměpis k jejím nejoblíbenějším předmětům, a tak není divu, že se mu rozhodla více věnovat i při vysokoškolských studiích. Jejím snem byla práce v Českém hydrometeorologickém ústavu. Prošla si řadou ne možná tolik atraktivních zaměstnání, ale postupná cesta za vytyčenou metou ale vedla ke splnění profesního přání. Řeč je o Adéle Holubové Šmejkalové, výzkumné pracovnici Českého hydrometeorologického ústavu. Snažila jste se již při studiu získávat nějakou praxi? Praxi jsme měli jako volitelný předmět v rámci magisterského studia. Zkusila jsem oslovit několik pracovišť, která se mi zdála

SPECIÁL

atraktivní. Avšak pro žádné nebylo moje studijní zaměření vhodné k tomu, aby mi byla praxe umožněna. Bylo minimální propojení praxe a teorie tím, co vám během vysokoškolských let nejvíce vadilo? Ano, postrádala jsem právě propojení s praxí, se skutečným životem. Moc jsem chtěla, aby k nám do školy přišel bývalý absolvent Fyzické geografie a pověděl nám o své práci v oboru. Ale co se týká přípravy do praxe, říkám, že mě připravili pořádně. Naučila jsem se, jak má vypadat kvalitní výstup práce. Také to, že práce napsaná za víkend je úplně strašná a je to opravdu poznat. A že mnoho věcí je třeba se naučit, ale když je pochopíte, už je nikdy nezapomenete. O jaké práci jste snila během studií? To bylo poměrně časté téma při rodinných sešlostech. Mnoho lidí si plete geografii a geodézii. Ale po několikáté už tetičky ne-

www.jdipracovat.cz/prirodovedecke

Jak bylo bezprostředně po studiích obtížné sehnat práci v oboru? Absolvovali jsme v roce 2009, který byl ve znamení celosvětové krize. I když jsem hledala práci již od počátku roku, nijak se nedařilo. Ani po ukončení školy to moc nešlo. Ale snažila jsem se alespoň něco dělat. Nejdříve jsem pracovala jako prodavačka v obchodě s oleji do aut. Pak jsem pár měsíců vyučovala bývalé skláře ve Světlé nad Sázavou základy ovládání PC. Moje předposlední práce byla v technické laboratoři v továrně na kompresory. Posledním a i současným zaměstnáním je práce pro ČHMÚ na Observatoři Košetice. Co vaše práce obnáší? Má práce je naštěstí hodně pestrá. Když jsem nastoupila, moje pozice se jmenovala manažer odběru srážek. Jsem tedy jeden z mála lidí, který má radost, když prší. Mým posláním je zajistit existenci vzorku ze srážek nebo vzduchu pro analýzu. Spolupracuji s organizacemi, které u nás mají svá měření. Další podstatnou částí práce je zpracovávání dat a taková ta kancelářská rutina. Dále dělám odběry a měření v nedalekém lesíku na malém bezejmenném, ale ne bezvýznamném potůčku. Provádím exkurze, připravuji podklady pro vedoucího, snažím se ve volnějších chvílích číst odborné články. Co vám přijde na vaší práci nejzajímavější, co byste oželela? Pro mě je nejzábavnější práce na pozemku, tj. práce s přístroji, kdy se musí něco nasta-

www.jdipracovat.cz/prirodovedecke

vovat, dělat kontrolní měření. Co mě ale moc nebaví, je taková ta úřednická činnost, bez které se státní podnik bohužel neobejde. Nejhorší však pro mě je, když mám provádět exkurzi dětí ze školy, které to neúprosně nebaví, a já s nimi musím ztrácet čas. Pak jsem smutná z toho, že mládež se o takové krásné věci, jako je například meteorologické měření, moc nezajímá. Co si myslíte, že stojí za vaším úspěchem být již v tak mladém věku úspěšnou a dělat natolik zajímavou práci? Neřekla bych, že jsem nějak úspěšná, mladá samozřejmě jsem. Ale pokud tuto premisu přijmu, je to rozhodně tím, že vím, kam směřuji. Člověk musí mít cíl a k němu postupně jít. A když toho cíle dosáhne, je třeba jít za dalším. A rozhodně je dobré dělat věci pořádně, i když se zrovna nezabýváte prací, kterou chcete. I tehdy stojí za to, aby byla poctivě a dobře odvedená. Ovšem mým největším hnacím motorem je to, aby na mě byl můj manžel alespoň trochu hrdý, abych ho nezklamala. A aby moje maminka mohla svým kamarádům a spolupracovníkům vyprávět, jak skvělé má děti. Snažte se, protože to děláte pro sebe.

Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová výzkumný a vývojový pracovník Český hydrometeorologický ústav www.chmi.cz Přírodovědecká fakulta MU Geografie kartografie – Fyzická geografie Žije v Humpolci. V oboru působí 4 roky.

SPECIÁL

Manuální práce naučí uvědomit si hodnotu peněz

Tomáš Nevole byl už od mala fascinován elektřinou. Foto: Archiv Tomáše Nevole

Alena Klimková Absolvent Telekomunikační a informační techniky brněnského Vysokého učení technického Tomáš Nevole, který v současnosti pracuje v jihlavské společnosti Automotive Lighting jako LED modules engineer, přiznává, že byl již odmala fascinován elektřinou. Jak sám říká, nechtěl být popelářem ani traktoristou. Zkrátka jej bavilo si hrát s baterií, vodiči, žárovkou nebo motorkem. Práce při studiu, která přinesla cenné zkušenosti Tomáš Nevole vystudoval obor Telekomunikační a informační technika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Ještě při studiu praco-

SPECIÁL

val jako brigádník na oddělení konstrukce v nadnárodní společnosti a také jej neminuly manuální práce ve výrobě a v expedici. V oddělení konstrukce měl příležitost využít a obnovit znalosti práce v CADu, zlepšit si angličtinu a v neposlední řadě pochopit, jak to ve firmě chodí, a co se od koho očekává. „Manuální práce mě ještě před tím, než jsem se stal inženýrem, naučila respektovat ty, kdo ji vykonávají, a uvědomit si hodnotu peněz. Když děláte celý den a dostanete čtyři stovky, velmi důkladně promýšlíte, za co je utratit,“ říká současný zaměstnanec jihlavské společnosti Automotive Lighting.

Když absolvent hledá práci Již dva měsíce před oficiálním zakončením vysoké školy se Tomáš Nevole začal poohlížet po vhodném zaměstnání, neboť chtěl začít pracovat ihned po absolutoriu. Prošel

www.jdipracovat.cz/technicke

několika pohovory v různých společnostech v Pardubickém kraji a na Vysočině. Jak sám přiznává, práce elektronika-mechatronika, kterou mu nabídli v Automotive Lighting v Jihlavě, pro něj byla nejzajímavější. „Byla zde možnost seberealizace, rostoucí mladý tým, perspektiva. Významnou roli sehrála i vysoká úroveň vystupování budoucího nadřízeného a personalistky během přijímacího pohovoru,“ vyjmenovává Tomáš Nevole.

Pohovor v angličtině A jaký průběh mělo samotné výběrové řízení na pozici elektronika-mechatronika, o kterou měl tento absolvent VUT zájem? „Nejprve proběhla určitá telefonická preselekce v češtině a angličtině. Při samotném pohovoru jsem byl dotazován na studium, bakalářskou a diplomovou práci, na předchozí pracovní zkušenosti a dostalo se i na volný čas. Část pohovoru byla v angličtině. Na závěr přišlo i několik otázek z oboru. Také jsem byl seznámen s tím, co by mě na dané pozici po nástupu čekalo,“ popisuje absolvent Telekomunikační a informační techniky brněnského Vysokého učení technického. Tomáš Nevole prošel výběrovým řízením úspěšně. Zapracování na pozici elektronik-mechatronik, na kterou byl přijat, mu následovně trvalo zhruba půl roku až rok. Jako čerstvý absolvent vstřebával velké kvantum nových informací jak prostřednictvím školení, tak vlastní aktivitou. „Na druhou stranu pro mě bylo výzvou zvyknout si na intenzivnější používání angličtiny, nikdy bych nevěřil, že až se budu vracet z týdenního školení v Německu, budu mít hlavu jako pátrací balón,“ směje se zaměstnanec společnosti Automotive Lighting.

www.jdipracovat.cz/technicke

Různorodá náplň práce Tomáš Nevole se v jihlavské společnosti Automotive Lighting v současnosti věnuje především LED modulům, a to hlavně na poli testovacího hardwaru. Tento LED modules engineer pak dále zpracovává data k novým projektům tak, aby bylo po zahájení vzorkové výroby možné nové moduly v co nejkratší době testovat a analyzovat výpadky. A co konkrétní zakázky, na kterých se podílí? Momentálně je s kolegy nasazen na testování a analýzu, například v projektech pro Volkswagen, Audi, BMW či Mercedes-Benz. A co dělá Tomáš Nevole zrovna, když nepracuje? Věnuje se úpravám domu a rekreačnímu sportu a rovněž připravuje program pro děti a mládež v Junáku. „V době sociálních sítí a interaktivních hraček je skauting šance, jak udržet člověka v kontaktu se skutečnými přáteli, přírodou, životem,“ tvrdí mladý absolvent VUT. Zaměstnavatele většinou zajímá člověk aktivní, s chutí do práce, nežli „věčný student“, který si po skončení studií udělá dva měsíce prázdnin a svoje další čtyři měsíce nečinnosti zdůvodňuje tím, že „nemohl sehnat práci“. Pamatujte, že spíš nežli vy si vybíráte práci, tak práce si vybírá vás. Ing. Tomáš Nevole LED modules engineer Automotive Lighting, s. r. o. www.al-lighting.cz Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Telekomunikační a informační technika Žije v Jihlavě. V oboru pracuje 3 roky.

SPECIÁL

Martina Nováková uměním žije. Foto: Kateřina Hromádková

Lucie Hromádková Doktorandka na Masarykově univerzitě, učitelka výtvarného umění na střední škole, animátorka, autorka komiksů a filmových klipů. Člověk by si mohl myslet, že jde o více osob, opak je ale pravdou. Všechno tohle zvládá Martina Nováková. Hned na úvod musím přiznat, že při tomto rozhovoru jsem měla namále, abych neupadla do deprese z toho, jak málo stíhám. Sama Martina mě však z mých myšlenek vytrhla: „Každý má svou rychlost žití a ta moje je strašně rychlá. Říkám o sobě, že jsem hyperaktivní workoholik.“ Aby to však nevyznělo tak, že od rána do noci pracuje, je třeba dodat, že žije i běžným sociálním životem. „Chodím se bavit, mám přítele a zvířátko.“

SPECIÁL

Co všechno tedy učitelka a studentka v jednom stíhá? „Třetím rokem učím na Střední škole umění a designu v Brně, mám šestihodinový doktorský úvazek na Pedagogické fakultě MU, už šest let vedu večerní kroužek v Lužánkách, věnuju se kresbě, animaci, na amatérské úrovni i filmové tvorbě, několik let jsem pracovala v České televizi,“ vyjmenovává.

Umělkyní jsem chtěla být už ve školce To, že bude umělcem, bylo podle všech jasné už ve školce. „Že se tím budu opravdu živit, nikoho asi nenapadlo. Výtvarnému umění se naplno věnuju od střední školy. Tehdy jsem začala přemýšlet o tom, jak přesně se dá uměním uživit. Rodiče mi ale říkali, že to bude těžké, že bych se v tom oboru musela naučit dobře chodit. Obecně je pro dnešní svět důležité být flexibilní a umět více než jen jednu věc. Podle toho se chovám už

www.jdipracovat.cz/pedagogicke

Autor: Martina Nováková

Kreslířka a pedagožka se živí svým talentem

od střední školy a můj záběr je široký. Ale vyhovuje mi to, nedokázala bych sedět osm hodin v kanceláři u stejné činnosti,“ směje se sympatická mladá umělkyně. Po střední škole chtěla Martina studovat FAVU, kam se ale napoprvé nedostala. Nastoupila tedy na Pedagogickou fakultu MU. „Ten rok tam mi dal strašně moc. Další rok už se mi FAVU povedla a dokončila jsem obě studia. Bylo sice šílené absolvovat jedny státnice za druhými, ale vyšlo to.“

Uměním žiju, jsem tak spíš lektorem a tutorem

hansko, kde naleznete její kresebnou rekonstrukci Velké Moravy.

Studentka, učitelka a umělkyně v jednom se necítí být klasickým pedagogem. „Tím, že uměním žiju, předávám informace jinak než frontálně. Jsem spíš lektorem, tutorem. Na střední škole, i když určitá pravidla dodržujeme, nejde o klasickou výuku. Vymýšlíme kreativní výtvarné úkoly a projekty a snažíme se o individuální rozvoj nadání každého studenta, což je při větším počtu žáků náročnější, ale jinak by to nemělo smysl.“

Na závěr mě zajímalo, jaký je to pocit, vydělávat si talentem. „Je to příjemné. Dělám, co mě baví, a jsem za to placená. Je to ale vykoupeno velkým úsilím. Mám už na sebe vypracované reference, takže se na mě lidé obrací sami. Kdybych jen pasivně spoléhala na životopis, daleko bych to nedotáhla. Práci mám jen díky tomu, že jsem aktivní,“ uzavírá sympatická mladá pedagožka a umělkyně.

Studenti Masarykovy univerzity si mohli jména Martiny Novákové všimnout v letošních Prvákovinách do kapsy. Tam nakreslila sadu kreseb, které reagovaly na uveřejněné články. Mladá umělkyně se však na půdě MU zapsala ještě jedním dílkem. „Na základě poptávky vedení fakulty jsme na katedře výtvarné výchovy vybírali vhodné motivy, kterými by se daly ozvláštnit záchodové dveře. Nakonec jsme vybrali z mého portfolia kresby, které studenti potkávají na záchodech v budově Pedagogické fakulty.“

Každý by se měl o svůj obor zajímat, hledat, nebo si i vytvářet možnosti, jak se uplatnit. Nejlepší je, když se podaří najít díru na trhu a tu vyplnit.

Aby to však nevypadalo, že Martina kreslí jen komiksy nebo čmárá po univerzitních záchodech, udělejte si výlet na zámeček Po-

www.jdipracovat.cz/umelecke

MgA. Mgr. Martina Nováková učitelka, doktorandka, výtvarnice Střední škola umění a designu, PDF MU Pedagogická fakulta MU Fakulta výtvarných umění VUT Výtvarná výchova, Výtvarné umění Žije v Brně. Na střední škole učí 2 roky.

SPECIÁL

Pracovní veletrhy jsou dobrá cesta k budoucímu zaměstnání

Farmářka roku v ekozemědělství dosáhla nejvyšších met

Lenka Košťálová

Veletrhy pracovních příležitostí jsou zajisté moderním a široce uznávaným způsobem, jak přiblížit studenty a absolventy k získání budoucího uplatnění. Zároveň jsou ale také jednou z nejlepších možností, jak prezentovat svoji firmu a dokázat uchazečům o zaměstnání, že oni jsou ti praví.

Absolventka Mendelovy univerzity Jitka Píchová měla vztah k zemědělství už od mala. Foto: Archiv Jitky Píchové

Tereza Mikulecká Farmářka Jitka Píchová se letos stala ekologickou farmářkou roku. Absolventka Zemědělské fakulty brněnské Mendelovy univerzity hospodaří na své ekofarmě poblíž Pardubic společně s manželem. Sklony k zemědělství se u ní objevovaly už od mala, jezdila často k prarodičům na chalupu, kde nadšeně pomáhala. Po maturitě chtěla zůstat u zvířat a rostlin, vedly tedy její kroky na obor Všeobecného zemědělství Mendelovy univerzity v Brně. Sama Jitka o výběru vysoké školy říká: „Zemědělka mi přišla více praktická než například přírodověda, kde většina absolventů končí v kanceláři, já chtěla zůstat u rostlin a zvířat.“ Po dvou letech od ukončení vysoké školy získala práci v oboru, jednalo se o evidenci půdy v zemědělském podniku. Už v této

SPECIÁL

Pro Job době však začala pěstovat zeleninu, získávat první zkušenosti a zjistila, že o domácí zeleninu je poměrně velký zájem. Když přišel zvrat v podobě výpovědi z práce, začala se zemědělství věnovat naplno. Snaží se však zachovat kouzlo malého hospodářství. V letošním roce se Jitce podařilo získat několik triumfů: Bartákův hrnec – cena za nejlepšího ekologického zemědělce a její svazek cibulky získal ocenění Nejlepší regionální potravina Pardubického kraje. Mgr. Jitka Píchová podnikatelka Bio-zelenina www.bio-zelenina.cz Zemědělská fakulta MENDELU Všeobecné zemědělství Žije v Horních Ředicích. V oblasti ekozemědělství se pohybuje 7 let.

www.jdipracovat.cz/zemedelske

7. – 8. 12. 2014 Výstaviště Černá louka, Ostrava Cílem tohoto veletrhu, pořádaného ve slezské metropoli, je nejen nabízet konkrétní pracovní pozice nadaným uchazečům, ale také nabízet kurzy, rekvalifikace a jiné vzdělávací možnosti. Vystavovateli jsou zde především tuzemské i zahraniční firmy, personální, ale také rekvalifikační a vzdělávací agentury. Veletrh probíhá v pátek od 9 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 14.

Career Days 2. 12. 2014 (Virtuální veletrh) 12.–13. 3. 2015 Corinthia Hotel, Praha Veletrh pracovních příležitostí Career Days si zakládá především na intenzivním kontaktu se zaměstnavateli. V rámci dvoudenního veletrhu se lze mimo setkání s HR manažery také účastnit různě zaměřených tréninků a konferencí. Na tato setkání je nutné se předem registrovat.

www.jdipracovat.cz/databaze

Virtuální veletrh jsou přednášky uspořádané do dvoudenního harmonogramu. Zájemci se dopředu přihlásí a v konkrétní čas zasednou k počítači. Během přednášky mohou s mluvčími chatovat.

Jobs Expo 12.–13. 3. 2015 Výstaviště Praha-Holešovice (Incheba Expo Praha) Mezinárodní veletrh pořádaný pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce přináší setkání zájemců o práci s více než osmdesáti vystavovateli z tuzemska a ze zahraničí. V rámci kariérního poradenství se můžete účastnit individuálních konzultaci, kde vám členové Asociace poskytovatelů personálních služeb poradí, jak správně připravit motivační dopis a životopis. Souběžně s veletrhem Jobs Expo bude probíhat jazykový a vzdělávací veletrh Lingua Show 2015. Vstup na oba veletrhy je zdarma a probíhají oba dny od 10 do 18 hodin. Brněnský veletrh JobChallenge se koná každoročně v listopadu. Foto: Archiv/JobChallenge

DATABÁZE