Mateřské mléko

Mateřské mléko jako prevence alergie

Je všeobecně známo, že mateřské mléko je ta nejlepší výživa, kterou může matka svému miminku dát. Neexistuje žádná jiná potrava ani nápoj, které by měly tak výrazný pozitivní vliv na zdraví dítěte. Mateřské mléko dokáže novorozence a kojence uchránit před mnoha nemocemi, a dokonce i před alergií.

seriál

Evžena Janovská, redakce Florence

Kojení není pouze fyziologický děj, kojení je také dar matky jejímu potomku. Mimo jiné má výrazný vliv na posílení imunitního systému dítěte. Ne náhodou alergologové doporučují zahájit kojení co nejdříve a výlučné kojení do 4. měsíce věku. Podle nich se totiž mezi 4. a 6. měsícem věku nachází takzvané „okno imunologické tolerance“. Toto období považují za ideální pro zavádění nemléčných příkrmů. Zavádění příkrmů před tímto obdobím nebo po něm považují za rizikové pro vznik malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie i anémie. To však neznamená přestat kojit, naopak. Matka by měla pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy i dva roky.

Složení mléka ovlivňuje skladba stravy matky v době kojení Mateřské mléko je unikátní, jeho složení se mění tak, aby v každém okamžiku odpovídalo optimálním potřebám dítěte, současně je však obsah živin v něm stálý. Touto schopností nedisponuje žádná jiná potravina ani nápoj.

V období, kdy matka kojí, velmi záleží na její výživě. Všechny živiny z potravy i nápojů, které kolují v její krvi, přecházejí do mléka a následně do těla dítěte. Čím je kvalitnější strava matky, tím kvalitnější je její mléko. V matčině těle by v období kojení měl být dostatek všech látek potřebných pro správné fungování organismu. Experimentování se stravou je v tomto období zvláště nebezpečné. Trpí-li kojící matka nedostatkem některých látek (například u veganek se může jednat zejména o nedostatek železa, zinku a vitaminu B 12 ), nedostatkem těchto látek bude trpět i dítě, které kojí.

Co najdeme v mateřském mléce Složení mateřského mléka se mění nejen podle okamžitých potřeb dítěte. Liší se také v různých obdobích. V prvních dnech po porodu je spíše vodnaté s nižším obsahem laktózy a s vysokým obsahem imunoglobulinů, nedílné součásti imunitního systému. Postupně se mění na přechodné mléko a následně na zralé mléko. Složení těchto mlék se liší. Během prvního dne po porodu dochází k produkci husté, smetanově žluté tekutiny nazývané kolostrum (mlezivo). Toto mateřské mléko obsahuje méně tuků a sacharidů, zato je plné bílkovin. Najdeme v něm také vitaminy A, E a K. Pro kolostrum je charakteristický také nižší energetický obsah a vysoký obsah makrofágů, lymfocytů, granulocytů i sekrečních protilátek (imunoglobulinů A, IgA). Druhý až třetí týden se kolostrum mění v přechodné mléko, které obsahuje méně bílkovin, a naopak více tuků a sacharidů. Zralé mateřské mléko se začne tvořit zhruba tři týdny po porodu.

Najdeme v něm bílkoviny, zejména syrovátku a kasein v poměru 70 : 30. Vysoký obsah syrovátky zajišťuje dítěti optimální přísun všech esenciálních aminokyselin. Tuky jsou v něm zastoupeny především ve formě triglyceridů. Zastoupení jednotlivých mastných kyselin je ovlivněno stravou matky. Ze sacharidů nacházíme laktózu, galaktózu a oligosacharidy, sloužící jako prebiotika. V mateřském mléce jsou přítomny i vitaminy A, K, D, vitaminy rozpustné ve vodě, draslík, chlór, vápník, fosfor, sodík, hořčík, železo, zinek, jód, měď a mangan.

Správně fungující imunitu zajišťuje celý arzenál látek Prevence alergie mateřským mlékem začíná ihned po zahájení kojení. Jak již bylo řečeno výše, kojením matka posiluje imunitní systém svého dítěte a podporuje jeho správnou funkci. Kojení výrazně snižuje riziko vzniku alergií, kojící matka však nesmí být alergička.

Mateřské mléko je plné imunoglobulinů, zejména sekretorických IgA, základního faktoru chránícího střeva před viry a bakteriemi. Najdeme Potravinové alergie

v něm i poměrně nízkou koncentraci imunoglobulinů G (IgG) a složek komplementu (což je součást nespecifické humorální imunitní odpovědi). Rovněž obsahuje laktoferrin, protein, který na sebe váže železo (i to je důležité pro obranyschopnost, volné železo je totiž růstovým faktorem patogenních organismů). Navíc má bakteriostatický a baktericidní účinek. Baktericidní efekt má také lysozym, který je v mateřském mléce v hojném množství.

Závěrem tedy můžeme shrnout: mateřské mléko zajišťuje silný a správně fungující imunitní systém, který poskytuje ochranu nejen před viry a bakteriemi, nýbrž i před alergiemi.

Literatura 1. Fuchs, M. Lze alergiím předcházet? Pediatrie pro praxi 2009;10(2): 82–86. Dostupné on-line na: https:// www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ ped/2009/02/06.pdf. 2. Laktační Liga: Výhody kojení. Publ. on-line na webu Kojení.cz, 18.10.2007. Dostupné na: http:// www.kojeni.cz/odborne-clanky/ vyhody-kojeni/. 3. https://www.wikiskripta.eu/w/ Kojen%C3%AD 4. https://cs.wikipedia.org/wiki/ Kojen%C3%AD