Archa noviny 09-10 2017 | Archa Theatre Bimonthly 09-10 2017

OBSAH

3 Úvodník

20 4+4 dny v pohyb

4 Události

22 Struny p

6 Archa.lab

7 Archa.školám ROZHOVOR

8 Berlin 12 Mezinárodní letní škola 14 Program 17 English Program Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz.

Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/.

Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

2

SEDM OTÁZEK PRO

24 Jarosla Hrdlička

25 Hellera

26 English S

28 Hvězdy progra

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická, Táňa Švehlová Překlady Andre Swoboda, Lukáš Jiřička / Design Mikuláš Macháček – zetzetzet Vychází v nákladu 11 000 ks, první vydání září 2017 / Tisk Indigoprint / Samostatně neprodejné

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

ÚVODNÍK

y bu

Archa je škola

podzimu

av a

au

V červnu každého roku schvaluje správní rada výroční zprávu našeho divadla. Je to zákonná povinnost každé obecně prospěšné společnosti. Výroční zprávu za loňský rok, stejně jako zprávy za léta předcházející, najdete na našich webových stránkách (www.divadloarcha.cz/cz/o-divadle.html ). Jedná se o čtení, které je určeno odborníkům na fungování organizací veřejných služeb. Zpráva je důkazem transparentnosti našich aktivit. Jsem přesvědčen, že nahlédnout do této zprávy může být zajímavé i pro diváky Divadla Archa. Především pro ty, kteří do našeho divadla chodí pravidelně. Uvidí totiž činnost Archy komplexně a z určitého odstupu. V dnešní době se často mluví o krizi návštěvnosti a konzumním vnímání kultury. Divadlo Archa připravuje pro své diváky umělecky náročný program. Zdánlivě jde tedy proti trendům doby. Přehled činnosti ovšem říká, že v loňském roce Archa uspořádala na vlastní scéně 233 představení, která navštívilo 47.715 diváků. Šlo o největší počet představení v historii divadla a nejvyšší návštěvnost od roku 2000. Dalších 22 představení se konalo na domácích a zahraničních zájezdech, zájezdová představení celkem navštívilo 3400 diváků.

Divadlo vyprodukovalo 9 premiér (z toho 5 velkých divadelních projektů). V podobném duchu pokračuje Archa i letos.

Podzimní sezónu otevíráme premiérou výtvarně taneční inscenace Kabaret Veláz­ quez vytvořenou mezinárodním týmem pod vedením Jana Komárka.

Summary

y amu

V následujících zářijových týdnech se všechny prostory divadla promění v divadelní laboratoř. Divadlo Archa pořádá první ročník mezinárodní divadelní školy. Intenzivní dílny, zaměřené na specifika divadelní tvorby v sociálním kontextu, se účastní 25 studentů a divadelních profesionálů z celého světa od Singapuru, Íránu, Turecka po studenty prestižních uměleckých škol v Londýně. Škola novým způsobem rozvíjí dlouholeté aktivity našeho vzdělávacího programu Archa.lab.

I na podzim budete mít možnost vidět úspěšné inscenace předcházejících sezón, jako jsou například Kolonizace, Dechovka (která se opět stěhuje na jiný konec Prahy, tentokrát do Sokolovny v Řepích) či improvizace Vizity Jaroslava Duška. Později se také vrátíme k česko-čínské inscenaci Obyčejní lidé. Ta v Arše naváže na své podzimní turné, které zahájí na mezinárodním festivalu v Mariboru a ukončí v Lisabonu.

3

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

První říjnové dny budou ve znamení krále Ubu. V pražské premiéře uvádíme inscenaci brněnského Divadla Husa na provázku, ve které excelují Miroslav Donutil a jeho syn Martin. Archa bude tradičně hlavní divadelní scénou festivalu 4+4 dny. Vedle inscenací, které mapují tvorbu afrického kontinentu (projekty tvůrců z Angoly, Maroka a Pobřeží slonoviny), budeme mít možnost dvakrát nahlédnout na Ukrajinu. Doporučuji projekt Zvizdal významné belgické skupiny Berlin, která kombinuje dokumentární film s divadelní instalací. Původně jsme je zvali na loňský festival Akcent, ale tehdy to bohužel z časových důvodů nevyšlo.

Jsme proto rádi, že tuto velmi aktuální a silnou inscenaci budete mít možnost vidět letos.

Velmi významně je v říjnu v našem programu zastoupena hudba. Česko-slovenská superskupina Vertigo bude na scéně Archy slavit patnáct let existence. Koncem října bude Archa hostit čtyři koncerty festivalu Struny podzimu. Mystický rap Shabazz Palaces, písničkářství charismatických Lambchop, Shakespearovy sonety ponořené do hudby Gavina Bryarse či provokativní jazz Jasona Morana jsou zárukou velkých hudebních zážitků.

Budeme také pokračovat v programu Moving Audience, v jehož rámci s námi můžete navštívit akce partnerského divadla Hellerau v Drážďanech.

Není toho málo. Udělejte si čas. Naplánujte si svůj program tak, ať o něco nepřijdete.

Těšíme se na vás.

Ondřej Hrab

UDÁLOSTI

#Studovna

Místa se mění, Dechovka zůstává

Divadlo Archa vstupuje do nové sezóny s programem #Studovna. Studenti uměleckých škol mají v rámci tohoto programu vstup na vybraná představení a přednášky zahraničních i domácích tvůrců za symbolickou cenu 50 Kč.

Omezený počet vstupenek v rámci programu Studovna je k dispozici v pokladně Divadla Archa po předložení dokladu o studiu a registraci e-mailové adresy.

Oblíbená inscenace souboru VOSTO5 Dechovka mění adresu. Svérázný hospodský site-specific hraný mezi stoly sálu naleznete od října v autentické atmosféře Sokolovny Řepy, Na Chobotě 125/2b v Praze 6.

foto archiv Divadla Archa

Rezidenční kapela Divadla Archa ASRB (Allstar Refjúdží Band) má od léta novou posilu. Zatímco Jing Lu medituje v buddhistickém klášteře, její místo prozatím zaujala francouzská zpěvačka Cécile da Costa.

Cécile je zkušená performerka, tanečnice a především výborná zpěvačka. Kapela je ve skvělé formě a Cécile se do ní integrovala velmi rychle. S Miranem Kasemem a Philippem Schenkerem vytvořila skvěle se doplňující přední linii kapely. A tak po několika menších koncertech všichni mohli s klidem odjet na největší slovenský hudební festival Pohoda.

Kapela hrála na Pohodě už podruhé. Ředitel festivalu Michal Kaščák jí tentokrát svěřil čestný úkol uzavřít celý festival. Je to již zavedený rituál, že se poslední koncert hraje až za východu slunce. Na tento okamžik překvapivě vydrželo čekat několik tisíc diváků, kteří nadšeně při hudbě ASRB tancovali. Slunce se skutečně prodralo zataženou oblohou, aby vytvořilo neplánovaný světelný design koncertu, a když kapela dohrála, zchladil rozehřáté publikum prudký liják.

Náročný program kapely tím neskončil.

Odpoledne hrál ASRB na trenčínském náměstí.

Festival tradičně pořádá koncert pro obyvatele města a okolí jako poděkování za trpělivost a vstřícnost během předcházejícího týdne.

Kapelu čekalo zcela odlišné publikum než na festivalu, ale ohlas byl také pozitivní. Zátěžovým testem prošel ASRB na výbornou.

Podzimní sezónu zahájí ASRB 1. září v 19.30 v zahradě Anežského kláštera v rámci letního programu Národní galerie ANEŽKA LIVE!

foto archiv ASRB

ASRB na Pohodě

Hurá dovnitř 15 let po povodni Prostory Archy se od svého otevření v roce 1994 zrodily dvakrát. Během povodní v roce 2002 bylo divadlo zcela zničeno. Festival Den Architektury se 15 let poté vrací na místo činu. V sobotu 30. září jsme pro vás připravili komentované prohlídky Divadla Archa s ředitelem divadla Ondřejem Hrabem a tvůrcem architektonické koncepce Ivanem Plickou. Ti přiblíží variabilitu Archy, koncept „tekutého“ prostoru a divadlo jako místo neustálé proměny.

4

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

foto Jakub Hrab

Z médií Když mistr butó Tanaka se vrací k nám /.../ Min Tanaka byl už po třicítce považován za hvězdu svého oboru, tedy japonského tance butó, který je spíš „meteorologií těla“, způsobem, jak zatančit déšť, oblaka, sucho, zemi, žízeň, hlad, stáří, smrt… Takový tanec nepotřebuje hudbu, rytmus si určuje sám, pravidla také, lze se mu naučit, pokud tedy vůbec, spíš meditací, askezí, fyzickou dřinou než na tanečních hodinách. Však také proslulé Tanakovy „taneční tábory“, kterými prošla už i řada zdejších adeptů, jsou spíš tábory pracovní, obdělávají se tam pole, kydá hnůj a mlátí sójové boby – tedy jistě se tam i trochu „tančí“, ale takhle o tom mluví ti, kdo jimi projdou, přičemž nikdy toho nelitují, alespoň ne nahlas a veřejně. /.../ Spolupracoval se Susan Sontag a Meredith Monk, patřil do široké a různorodé skupiny západní umělecké avantgardy, jež byla přitom pro zdejší publikum tak vzdálená a nedosažitelná, že nabývala rysů téměř legendárních a nadpřirozených, takže ten, komu se podařilo třeba vyjet na Západ a tam zajít na koncert či představení nějakého „undergroundového“ umělce či party, stával se v tom permanentně podvyživeném prostředí kýmsi výjimečným. Ti lidé se vraceli a byli něčím jako apoštoly nové víry, sdělovateli skutků a činů, které bylo možné vidět jen tam, v zemích svobody, té svobody, k níž patřilo i ony země tvrdě kritizovat.

Lidí, kteří měli přehled a věděli, co se na Západě v tak těžko přenosném oboru, jako byl právě tanec a moderní divadlo vůbec, dělo, bylo v Čechách tehdy pár. Nepochybně mezi ně patřil Ondřej Hrab, vzděláním sociolog, kterého vždy zajímalo divadlo jako živý společenský organismus, jako způsob, jak lidé o sobě dávají vědět, aniž by museli být divadelníky. To on se tehdy jaksi dostal k Minu Tanakovi, který v roce 1984 byl na turné po západní Evropě – dala mu tip jedna známá, zjistil, že je ve Vídni a má dva dny volno, takže ho přesvědčil, aby přijel do Prahy. Tak se stalo, že v tom orwellovském roce vystoupil na pololegálním představení na Chmelnici japonský nahý tanečník, o němž zřejmě předtím vědělo jen pár lidí z publika, ale to, že jde o něco výjimečného, museli prožívat všichni, neboť to byl vlastně rituál na n-tou: rituál polotajného spikleneckého představení, kdy se pozvánky šířily ústně, a rituál šamanského tance, tak vzdáleného českým představám o tom, co je to tanec.

V tom roce 1984 byl tedy položen „základní kámen“ zvláštního vztahu Mina Tanaky k Čechám, možná podobně tak endemického, jako byly „zvláštní známosti“ Franka Zappy (bohužel málo rozvinuté) nebo Loua Reeda – ty už byly obsáhlejší a není divu, že jejich domovem bylo Divadlo Archa.

To divadlo, které Ondřej Hrab založil a které se roku 1994, deset let po prvním utajeném představení, otevíralo společným vystoupením Johna Calea s Minem Tanakou, jež dal dohromady… Ondřej Hrab. Od té doby jezdil Tanaka do Prahy – a nejen do Prahy, tančil třeba v Jeseníkách na stráni, pravidelně,

minimálně každých pět let: připomíná se jeho vystoupení po povodních v roce 2002, kdy měl snad tancem zaříkávat Vltavu, což se mu možná, vzhledem k suchu, podařilo až příliš…

Tanaka tu byl jako čtyřicátník, pak padesátník, šedesátník… Již nevystupoval nutně nahý, jeho černé vlasy šedly, tělo však pružnost neztrácelo. /.../ Min Tanaka naposledy vystoupil v Divadle Archa tento týden v pondělí a v úterý s novým představením A Body. Jak ho vyložit, je myslím rébus i pro zkušené vykladače něčeho tak enigmatického, jako je moderní tanec, ale řekl bych, že to bylo o tom, jaké to je, když se stárnoucí mistr odebírá na odpočinek a místo něj to má převzít osm mladých dívek. Alegorický výklad, že to může být také o mužském a ženském principu, hluku světa a tichu přírody a prospěšnosti mírového života, by bylo možné připustit rovněž, ale nevím, jak to rozvést. Mě na tom nejvíce zajímalo a vlastně i dojímalo, že Tanakovi je dvaasedmdesát let a značnou část toho života sem jezdil ukázat, jak stárne a jak se vyvíjí. Jeho pohyby jsou uměřené, gesta pomalá, jakoby meditativní, vlastně je to spíš pomalé nakračování nebo strnulé přesouvání se než taneční pohyb. Je vlastně zvláštní, co na tom je tak zvláštního. Ale to asi není nutné zkoumat. Je prospěšnější to brát, jak to je, jako když zenový mistr se chystá odpovědět, ale pak místo toho zatančí ticho.

Jiří Peňás (redakčně kráceno a upraveno)

PROGRAM ARCHA.LAB

Archa.lab VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DIVADLA ARCHA – Pravidelné ateliéry pro veřejnost – Dílny zahraničních tvůrců pro profesionály a veřejnost – Rezidenční program pro začínající tvůrce – Archa.školám pro studenty základních i středních škol a pedagogy – Diskuze s tvůrci – Mezinárodní letní škola – divadlo v sociálním kontextu pro profesionály – Studovna pro studenty uměleckých škol NOVINKA Milí přátelé, sezónu 2017/18 zahájíme Mezinárodní letní školou divadla v sociálním kontextu. Divadlo Archa se na dvanáct dní promění v jednu velkou laboratoř soudobého divadla. Školu jsme založili jako další logický krok v procesu zkoumání principů dokumentárního divadla.

Vedle domácích tvůrců, autorů inscenací dokumentárního divadla, jejichž práci můžete sledovat v Divadle Archa, představí principy své tvorby formou veřejné přednášky německý hudební skladatel a režisér Heiner Goebbels.

Dalšími zahraničními lektory budou spisovatel a performer Pieter De Buysser, Henk Keizer a Mattijs Maussen. Ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab v rámci třech seminářů poskytne náhled do kontextu vývoje moderního divadla. Srdečně vás zvu na veřejnou přednášku Heinera Goebbelse v pátek 14. září od 14.00 v Arše.

Archa dlouhodobě prosazuje principy divadla, které vzniká v úzkém sepětí se společenským děním. Jedná se o specifický způsob myšlení, v němž dramatický text není nutně startovacím bodem procesu tvorby. Na začátku bývá téma, osobní zážitek, svědectví, někdy videozáznam autentické události, dokumentární fotografie nebo zvuková nahrávka.

Pro takové divadlo se ve světovém kontextu usadil termín „dokumentární“. Způsob práce, který je typický pro takovou tvorbu, je nazýván „devising process“, což v doslovném překladu znamená „proces vynalézání“. Členy tvůrčích týmů bývají kromě divadelních tvůrců i lidé, kteří se sami za umělce nepovažují. Ti jsou však často nositeli silných osobních příběhů. Dramaturgie Archy v průběhu posledních deseti let představila práci světově proslulých tvůrců dokumentárního divadla, jako je Lola Arias, Rimini Protokoll, She She Pop a další. Program Archa.lab se zbývá studiem nejrůznějších forem takového druhu divadelní práce a jeho ateliéry jsou otevřené všem zájemcům bez ohledu na předchozí zkušenost a věk, od 4 let výše.

V listopadu budete mít možnost vidět inscenaci dokumentárního divadla Obyčejní lidé, které na základě kolektivního „vynalézání“ režírovaly Jana Svobodová a čínská choreografka Wen Hui. Série představení bude doplněna exkluzivním seminářem a dílnou zakladatelky Living Dance Studia Wen Hui.

6

Inscenace Fidlovačka aneb Kdo je My si klade otázku o významu národní identity, vznikla v rámci rezidenčního programu Archa.lab a rozhodně vás nenechá v klidu. Je určena omezenému počtu aktivních diváků.

Novinkou letošní sezóny je program #Studovna, sloužící budoucím uměleckým profesionálům ke studiu specifických divadelních postupů.

Program Studovny umožní omezenému množství studentů uměleckých škol zlevněný vstup na vybraná představení a aktivity Divadla Archa.

Milí přátelé, zvu vás ke kreativnímu dialogu, účasti, objevování a radosti. Zvu vás ke všem aktivitám Archa.lab.

Jana Svobodová umělecká vedoucí Archa.lab

Program Archa.lab PRAVIDELNÉ ATELIÉRY Dospělí Fyzické a taneční divadlo pro všechny věkové kategorie úterý 18.30–20.00 / 14 lekcí / od 3. října 2017 do ledna 2018 „Ateliér nabízí úvod do fyzického a tanečního divadla. Osu naší práce bude tvořit improvizace a hra, hledání a následné posouvání pohybových možností vlastního těla. Imaginace jako fyzická odpověď bude rozvíjena formou úkolů a cvičení. Posilování důvěry k vlastnímu tělu. Ateliér je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem.“ Veronika Knytlová, lektorka Veronika Knytlová Tancem se zabývá od dětství. Taneční vzdělání získala v dnešním TCP, ale především účastí na nejrůznějších workshopech a seminářích u nás i v zahraničí. Absolvovala PedF UK, dva roky studovala na FA ČVUT. Jako interpretka spolupracovala s výraznými choreografy a režiséry české i zahraniční scény. Společně s Terezou Ondrovou v roce 2002 vytvořila choreografický debut s názvem Průzor hrdlem a o dva roky později vznikla v současnosti jedna z nejúspěšnějších tanečních skupin u nás – VerTeDance.

VerTeDance pravidelně zvou ke spolupráci na svých projektech výrazné osobnosti napříč uměleckým spektrem z celého světa. Za svou práci získaly řadu ocenění.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

Děti Taneční ateliéry pro děti a mládež „Naše ateliéry jsou založeny na přirozeném pohybu, dětské fantazii a vědomé práci s tělem.

Prostřednictvím improvizací, přirozeného pohybu a hudby budeme rozvíjet osobité vnímání pohybu každého dítěte. Společné objevy propojíme v zážitek, který umožní dětem poznat spontánní radost z tance.“ Veronika Kacianová a Marta Trpišovská, lektorky Taneční ateliér pro děti od 4 do 6 let Čtvrtek 14.00–15.00 / 14 lekcí / od 5. října 2017 do ledna 2018 Taneční ateliér pro děti od 7 do 12 let Čtvrtek 15.15–16.45 / 14 lekcí / od 5. října 2017 do ledna 2018 Taneční ateliér od 12 do 17 let /NOVINKA Čtvrtek 17.00–18.30 Cena: 2000 Kč / 14 lekcí Všechny ateliéry budou zakončeny veřejnou prezentací v Divadle Archa.

DÍLNA ZAHRANIČNÍHO TVŮRCE Dějiny uložené v lidském těle Dílna čínské choreografky a režisérky Wen Hui Listopad 2017 Jméno Wen Hui nechybí v žádné odborné stati či knize, která se zabývá soudobou čínskou divadelní avantgardou. V roce 1994 založila s filmařem Wu Wenguangem v Pekingu divadlo Living Dance Studio. Od té doby se v nelehkých podmínkách věnuje umělecké tvorbě, která je nezávislá na oficiální čínské kulturní politice. Její inscenace velmi často reflektují tragické momenty nedávné čínské historie. Living Dance Studio získalo věhlas po celém světě odvážným projektem Memory (Paměť) kombinujícím rafinovanou formou dokumentární film s fyzickým tancem na scéně. Představoval autentické výpovědi o tabuizovaných tématech, jako byl hladomor či kulturní revoluce za vlády Mao Ce Tunga. Přes deklarovanou nezávislost byla její práce například součástí čínské prezentace na minulém Bienále umění v Benátkách. Odkrývání paměti skrze fyzický pohyb je jednou z metod práce Wen Hui. Divadlo Archa představilo představení Living Dance Studio v rámci festivalu Akcent 2012.

Wen Hui spolu s Janou Svobodovou a českými i čínskými umělci vytvořila inscenaci Obyčejní lidé, která měla premiéru v lednu 2017 v Divadle Archa. Dílna Wen Hui je určena profesionálům a seriózním zájemcům o dokumentární divadlo.

PROGRAM ARCHA.ŠKOLÁM

Archa školám Již pátým rokem pokračujeme s projektem Archa.školám, který je určen studentům všech typů středních škol a žákům 2. stupně základních škol. Program tohoto projektu je zaměřen na propojení divadelního umění s aktuálními společenskými tématy a má několik různých podob: – Představení dokumentárního divadla – Debaty s tvůrci – Interaktivní dílny – Komentované prohlídky zázemí Divadla Archa – D ivadlo v sociálním kontextu – dílna pro pedagogy – NOVINKA Představení a dílny uvádíme tak, aby mohly být zařazeny do vyučovacího procesu. Začínají proto ve všední dny v 10.00 hodin dopoledne.

K tématům inscenací máme pro pedagogy připraveny pracovní listy. Po každém představení následuje debata s tvůrci.

Program Archa.školám na podzim 2017 Dopolední představení s diskuzí: Fidlovačka aneb Kdo je My? Spielraum Kollektiv Koncept: Mathias Straub, Linda Straub Režie: Linda Straub Listopad 2017 Tylova hra „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ je spojovaná s povzbuzením národního sebevědomí. Pochází z ní česká národní hymna. Hra, která byla dlouho vnímaná jako propadák, zažila úspěch až v roce 1917.

83 let po premiéře, rok před vznikem samostatného Československa. Následovala nejen vytoužená fáze české samostatnosti, ale také fáze opětovné nesamostatnosti. Nyní, sto let po úspěchu Fidlovačky, stojí nacionalistické myšlenky opět v popředí zájmu. Experti všedního dne, kteří mají k otázce češství co dodat, nabízí různé pohledy na téma národní identity.

Obyčejní lidé Jana Svobodová, Wen Hui a kol.

Společný projekt Divadla Archa a nezávislého čínského divadla Living Dance Studio z Pekingu 22. listopadu / 10.00 / Divadlo Archa V době, kdy reprezentanti mnoha zemí v zájmu politického byznysu pohrdají otázkami základních lidských práv, se ptáme: Kdo jsou ti obyčejní lidé, v jejichž jménu své čachry dělají? Čeští umělci spolu se členy Living Dance Studia odkrývají společné momenty dějin. Rok 1989 byl rokem masakru na Náměstí nebeského klidu v Číně. V Čechách padl komunistický režim. Prostřednictvím osobních příběhů tvůrců inscenace vstupují diváci do světa silných emotivních momentů „velkých dějin“. Inscenace kombinuje principy dokumentárního divadla a tance. Z jeviště zazní čeština a čínština. Představení je opatřeno českými titulky.

Téma: Cenzura, politika, komunismus, boj za svobodu, rok 1989, současná Čína Po představení následuje diskuze s čínskými a českými tvůrci.

Dílny dokumentárního divadla Interaktivní dílna pro školy – Jak vzniká dokumentární divadlo?

Dílna zaměřená na principy dokumentárního divadla představí umělecký proces založený na společné tvorbě. Studenti si přímo vyzkoušejí postupy při vzniku divadelní inscenace, budou zpracovávat texty či pracovat s předměty a ve spolupráci s profesionály se seznámí se základy světelného a zvukového designu, a také s improvizací v prostoru. Dílnu povedou autoři inscenací dokumentárního divadla Jana Svobodová, Philipp Schenker, Jan Burian ml., Jaroslav Hrdlička a Pavel Kotlík.

Počet účastníků je omezen maximálně na dvě třídy (každá z jiné školy) Účastnický poplatek: 90 Kč

Téma: Česko-německé vztahy, migrace, národní hrdost, extrémismus Po představení následuje diskuze s tvůrci.

7

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

Divadlo v sociálním kontextu dílna pro pedagogy 21. října / 10.00–13.00 / Divadlo Archa Důrazem na rozvoj kritického myšlení, aktivního občanství a umění otevřené, kultivované debaty se projekt Archa.školám stává partnerem všem aktivním učitelům společenských věd, občanské výchovy, historie a dalších předmětů, které tvoří součást vzdělávacích osnov základních a středních škol.

Tvůrci inscenací dokumentárního divadla Jana Svobodová, Philipp Schenker, Jan Burian ml. a Jaroslav Hrdlička provedou pedagogy podobnou zkušeností, kterou zažívají v rámci dílen Archy jejich studenti. Účastníci dílny si v praxi vyzkouší hudební, výtvarné a dramatické postupy dokumentárního divadla.

Základní osu dílny bude tvořit aktuální společenský problém. Závěr dílny bude sloužit k diskuzi na téma: propojení postupů dokumentárního divadla a výukového programu vybraných předmětů základních a středních škol.

Dílna je určena všem pedagogům s odvahou objevovat nové kreativní postupy.

Cena 300 Kč Ohlasy pedagogů na dílny dokumentárního divadla: „Skvělá zkušenost vidět žáky dílnu prožívat.

Těším se na další akce.“ Mgr. Eliška Nováková, Gymnázium prof. Jana Patočky „Moc děkujeme za krásný zážitek. Děti velmi zaujalo, jak se v reálu dělá divadlo.“ Ing. Ivan Štěpka, ZŠ Na Beránku „Workshop v Arše byl pro mě nejen inspirací pro zařazení některých prvků tvorby dokumentárního divadla do výuky, ale hlavně skvělou příležitostí vidět studenty zase v jiných rolích a souvislostech.“ Mgr. Romana Bartůňková, Gymnázium Na Zatlance Kontakt pro všechny zájemce o program Archa.školám: Táňa Švehlová Audience Development Archa.školám T: +420 734 445 137 T: +420 221 716 120 E: tana.svehlova@divadloarcha.cz

ROZHOVOR S YVESEM DYGRESEM ZE SKUPINY BERLIN

Belgická skupina s názvem Berlin připravila v minulém roce multimediální projekt Zvizdal.

Zvizdal (Černobyl – tak daleko, tak blízko) nabízí portrét stařičkého páru, který se po havárii černobylské elektrárny odmítl vystěhovat ze zakázané zóny a dodnes zde v naprosté izolaci hospodaří na svých pozemcích. Příběh samoty, chudoby, boje o živobytí, ale i odhodlanosti, lásky a naděje.

Sdružení BERLIN založili v roce 2003 v Antverpách Bart Baele, Yves Degryse a Caroline Rochlitz. BERLIN ve své neobvyklé tvorbě propojuje film s poezií, dokument s divadlem, fikci s moderními technologiemi.

U zrodu projektu Zvizdal stála francouzská novinářka Cathy Blisson, která Baeleho a Degryse na starý pár žijící v zakázané zóně upozornila. Představení Zvizdal mělo premiéru v květnu 2016 na Kunstenfestivaldesarts v Bruselu.

Být osobní bylo to nejlepší řešení R ád bych s vámi hovořil o vašem audiovizuálním scénickém projektu Zvizdal, který uvedete v Arše a týká se páru, který se rozhodl dále žít v černobylské zóně.

Ale nejsem si jist, nakolik se o tomto díle dá hovořit v intencích divadla, zda lze vůbec hovořit v tomto případě o performance či představení. Jak byste formu tohoto díla přiblížil?

Je to na prvním místě filmový dokument, ale propojený se scénografií. Velká filmová projekce je zde provázaná se třemi věrnými modely míst, kde žije starý manželský pár Pétro a Nadia, který se rozhodl neopustit zamořenou oblast. Projekci doplňují záznamy z dvou kamer, které naživo filmují tyto modely. Živé záznamy propojujeme s filmem. Přestože výsledným dílem je film, je to zároveň performance a svého druhu dramaturgicky provázaná instalace. Ovšem z jisté perspektivy se jedná i o scénické dílo, avšak chybí v něm herci.

8

Překračujeme zde klasický filmový rám, není to jako sledovat běžné kino, film v televizi nebo na počítači, neboť se jedná o rozšířenou scénografii, ale i širší chápání toho, čím je projekce.

P ředměty, tedy modely, které se nacházejí na scéně, jsou tedy součástí vyprávění? Performují dle svých možností, jsou nositeli děje a narace?

Ano. Víte, na Ukrajině jsme v zakázané oblasti natáčeli pět let. Zajímavé bylo, že s párem jsme nemohli žádným způsobem být průběžně v kontaktu, abychom jim třeba napsali či zatelefonovali, že opět přijedeme. Jsou zcela odříznutí od světa. My vždy jen doufali, že je opět zastihneme živé. Chvíle, kdy jsme je opouštěli, jsme chtěli právě přiblížit záznamy pohybu okolo modelů či v modelech samotných, simulovat náš pocit odstupu a jisté dálky divákům. Také navštěvujete mikrokosmos a pak jej

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

opouštíte. Nevíte, co se v něm stane. Tato blízkost s dvojicí, která se rozhodla zůstat, stejně jako náš příchod plný očekávání a odchod, se staly hnacím motorem naší práce. Důležitý však byl i odstup, který jsme vždy získali po návratu do Belgie, ty chvíle, v nichž jsme netušili, co se děje s touto dvojicí na Ukrajině. I ten jsme chtěli přenést z malého modelu na velké plátno.

Zmíněné věrné modely se staly prostorem divadelního překladu určitých momentů, díky záběrům můžeme něco zvětšovat či činit intenzivnějším, interaktivním.

J ak jste se vůbec k této dvojici v zóně dostali?

Díky francouzské novinářce Cathy Blisson, která dříve sledovala naši tvorbu, když jsme vystupovali ve Francii. Dlouho jsme ji neznali osobně, ale když jsme se konečně seznámili, říkala, že končí s novinařinou a chce se věnovat dramaturgii a reportážím. Vydala se jako reportérka

foto archiv Berlin

9

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

foto archiv Berlin

ROZHOVOR S YVESEM DYGRESEM ZE SKUPINY BERLIN

10

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

na Ukrajinu, kde se náhodou, i díky tomu, že se ztratila, seznámila s Pétrem a Nadiou. Nabídla mně a Bartovi Baelovi z naší skupiny Berlin udělat o nich projekt.

být mými prarodiči, to bylo velmi osobní, byla jiná i naše zodpovědnost. Nemohli jsme se jim ozvat, že jsme třeba dobře dojeli do Belgie atp.

vizdal je šestou částí vašeho cyklu Z s názvem Holocene. Jak se může tento dlouhodobý projekt dále rozvíjet?

V projektu Zvizdal jste totiž svým způsobem došli na samu mez lidské činnosti, jak ve smyslu destrukce, již způsobil výbuch elektrárny v Černobylu, tak i lásky, která drží oba protagonisty při životě.

V tomto cyklu se snažíme mapovat města.

Zvizdal z tohoto rámce zdánlivě vybočuje, protože se jedná o vesnici, v níž však žilo několik tisíc obyvatel. Nelze to zcela s jinými částmi cyklu porovnávat, například s dílem, které se věnovalo budování města a komunity na severním pólu, městské tkáně. Zde se jedná o opak, o sám konec komunity, neboť se všichni odstěhovali a místo je ponecháno divočině.

Když jsme s projektem Zvizdal začínali, oběma ukrajinským obyvatelům bylo 84 let, když jsme končili, bylo jim 89. Velmi dojemné bylo, že když jsme se s tímto párem vůbec poprvé setkali, vyjádřili naději a touhu, aby se všichni opět vrátili zpět, aby se pospolitost a společnost navrátila. Prosili nás, abychom si vybrali jakýkoliv z domů, které tam zůstaly, a začali s nimi bydlet, vzali tam své rodiny. Při našem prvním setkání to bylo právě 25 let od celé té katastrofy, čili 25 let jejich samoty.

Kolikrát jste tam byli?

Za oněch pět let asi dvanáctkrát či třináctkrát.

Vždy jsme tam byli na týden, ale na samotné místo jsme přijížděli a odjížděli denně. První dva a půl roku jsme neměli oficiální propustku do této zóny, tu je totiž obtížné získat, tak jsme museli ilegálně přejíždět přes les. To není tak těžké, cest je víc, ale v zimě to bývá problém.

Jednu zimu to bylo velmi náročné. Cesta, která obvykle trvala hodinu, nám zabrala až pět hodin, protože jsme museli odklízet popadané větve a klády z cest, takže jsme ve výsledku Pétra s Nadiou viděli jen deset minut a museli jsme jet zpět. Nadia nám totiž řekla, že je moc zima a ať přijedeme na jaře. Nikdy za pět let nám nedovolili vstoupit k nim do domu. Další den jsme zkoušeli získat propustku, což se nepodařilo, a třetí den nás při ilegálním přejezdu chytla policie, a tak jsme museli skutečně přijet až později. Později jsme získali propustku, vše se stalo snadné. Normálně jsme projeli checkpointem.

Ovšem, kdykoliv jsme se vrátili a společně se všichni setkali, čím dál více jsme pociťovali, a to společně s nimi, že jejich svět i život končí, je odsouzen k smrti a zániku. Do jisté míry jsme je, díky naší divadelní zkušenosti, vnímali i jako dvě postavy ve velmi specifickém prostředí, postavy říkající neobvyklé texty. Jejich promluvy jsou sice prosté a přímé, ale zároveň velice poetické a filosofické, silné a plné snů i nadějí. Zajímavý byl také jejich život jako páru, Pétro stále žertoval na účet mladých žen a snil o tom, aby tam žily s nimi. Byly to zvláštní hovory, které se nikdy nepodobaly tomu, co jsme znali mimo tuto zónu. Vše bylo v jednom vztahu a jedné situaci kondenzováno.

P okud to srovnáte s vašimi dalšími projekty, byla práce na Zvizdal něčím odlišná, radikálnější a namáhavější?

Bylo to náročnější, než jsme si dokázali představit. A zároveň velice osobní. Obvykle na každém projektu o městě pracujeme rok, zde jsme strávili pět let. Vždycky děláme rozhovory několik hodin v kuse, aby se jednalo o skutečný rozhovor. Zde to však bylo jiné v tom, že jsme pak vždy hned odjeli a na místě nezůstávali. V opuštěnosti tohoto páru, který by mohl

11

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

katastrofě v Černobylu vzniklo mnoho O dokumentů a knih. Je těžké se vůči této mase obrazů a textů vymezit? Proč jste se pro portrét této zóny rozhodli? Bylo to až po seznámení se s manželským párem, který zůstal?

O Černobylu jsme se s nimi bavili jen na začátku, když jsme se jich ptali na den, kdy se to stalo a jaké to bylo žít po výbuchu. Pak už to pro nikoho z nás nebylo podstatné téma. Bavili jsme se o životě, o konci života, možné samotě, pokud jeden z nich zemře, o dceři, která žije v bytě u Kyjeva. Oni se prostě rozhodli zůstat.

Izolace, láska i pochyby, zda i nadále zůstat, to bylo naše téma. A bylo možné s nimi hovořit o čemkoliv, dokonce i o krutých věcech, stále byli mentálně velmi silní. Být osobní bylo asi to nejlepší řešení. le vraťme se ještě k Černobylu. Jak je A toto téma nyní přijímáno v Belgii? A jak vaše dílo přijímají diváci?

Spíše všechny zajímá, co dělat s atomovou energií. Je mnoho stran a hnutí, která hledají alternativu a bojují o zavření atomových elektráren. Diváci se vždy soustředí na tyto dvě osoby. Kladou si otázky spojené s jejich způsobem života v naprostém ústraní. Nikoho už pak nezajímá nukleární katastrofa, ale ona specifická situace.

Rozhovor vedl Lukáš Jiřička

LETNÍ ŠKOLA

Mezinárodní letní škola Divadla Archa Dramaturgie Archy se v poslední době soustřeďuje stále více na aktuální sociální a politické otázky. Divadelní tvorba, která čerpá z autentických zdrojů a reflektuje bezprostřední problémy společnosti, má svá specifika, která ji odlišují od tradičních forem. Pojmenování jako „dokumentární divadlo“, „divadlo kolektivní tvorby“ či „devised theatre“ se snaží takovou tvorbu zařadit do teoretických systémů.

Problém je v tom, že specifika takového typu divadla nespočívají jen ve výsledném tvaru, ale především v nových metodách práce při tvorbě inscenace. Umělci, kteří spolupracují s Archou, mají mnohaleté zkušenosti s touto divadelní prací nejen jako tvůrci, ale i jako pedagogové v rámci dílen Archa.lab. Proto se Divadlo Archa rozhodlo pořádat mezinárodní letní školu, která by byla platformou pro experimentování a výzkum v oblasti současného divadla.

Během dvou zářijových týdnů budou mít účastníci školy možnost se věnovat specifickým metodám, technikám dokumentárního divadla a divadelní tvorby v sociálním kontextu obecně. Spolu s odbornými lektory budou studenti řešit tyto otázky:

12

Jak proměnit realitu v umělecký obraz? Které umělecké disciplíny slouží tomuto účelu?

Jak mohou umělecké aktivity ovlivňovat společenskou realitu? Účastníci letní školy budou průběžně pracovat ve čtyřech ateliérech. Ateliér Jany Svobodové je zaměřen na užití metody „úhlů pohledu“ při tvorbě sociálně specifického divadla.

Ateliér Jaroslava Hrdličky bude zkoumat vztah videoartu, reálného příběhu a scénické akce, Jan Burian ml. povede studenty k naslouchání a následnému vytváření zvuků a hudby pro divadelní inscenaci, Philipp Schenker se soustředí na práci s objekty.

Speciální semináře zaměřené na divadlo a sociologii, na historii postdramatického divadla a na problémy produkce a dramaturgie sociálně specifického divadla povede Ondřej Hrab. Světelný designer Pavel Kotlík bude mít seminář nazvaný Světlo jako prostor pro akci.

Exkluzivní součástí letní školy budou lekce zahraničních tvůrců. Německý hudební skladatel, divadelní režisér Heiner Goebbels nazval svůj seminář Polyfonie spolupráce. Vlámský spisovatel, dramatik a performer Pieter De Buysser

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

se bude zabývat problémy psaní a inscenování autorského textu. Nizozemský divadelní producent a kurátor Henk Keizer představí divadelní projekty v různých lokalitách – ve městě, na zemědělském venkově, ve vězení nebo například v supermarketu.

Manažer mezinárodních kulturních projektů Mattijs Maussen nazval svou lekci: Angažovanost jako nástroj budování partnerství v městských kulturních aktivitách.

Přesto, že si účastníci hradí náklady na pobyt a školné sami, divadlo obdrželo přes 50 přihlášek z 25 zemí od Číny, Singapuru, přes Írán, Turecko po Kanadu. Nejvíce přihlášek přišlo od studentů uměleckých škol ve Velké Británii.

Na základě motivačních dopisů vybralo vedení školy 24 studentů, kteří se školy zúčastní.

Výběr nebyl vůbec snadný, odborná úroveň a zkušenosti žadatelů byly většinou na vysoké úrovni. Pevně věříme, že různorodý mezinárodní tým využije vzájemnou výměnu zkušeností s lektory a kreativní atmosféru letní školy k dalšímu rozšíření možností soudobého divadla.

Ondřej Hrab a Jana Svobodová

Archa.lab hledá nové rezidenty!

Výzva

Archa.lab hledá nové rezidenty pro rok 2018/2020.

Hledáme tvůrce v oblasti dokumentárního divadla na období 2018–2020. Zájemci o rezidenci mohou zaslat motivační dopis a profesní životopis na adresu jana.svobodova@divadloarcha.cz.

Uzávěrka pro přihlášky je 31. října 2017. Rezidence začíná v lednu 2018 a končí v červnu 2020.

Hledáme tvůrce v oblasti dokumentárního divadla na období 2018–2020.

Zájemci o rezidenci mohou zaslat motivační dopis a profesní životopis na adresu jana.svobodova@divadloarcha.cz.

Uzávěrka přihlášek je 31. října 2017.

Rezidence začíná v lednu 2018 a končí v červnu 2020.

PROGRAM

Září

2–3 Kabaret Velázguez Jan Komárek a kol.

so/ne divadlo Rozum je nepřítel imaginace...

20.00 Snové divadlo Macabre – prolínání fantasmagorických obrazů a situací inspirovaných dílem Diega Velázqueze.

Setkání českého tvůrce atmosférických jevištních nálad, kanadského hudebníka, české gambistky a performerek odlišných žánrů. Režie a koncept: Jan Komárek. Vstupné 190/120 Kč / 70 minut.

6–17

Uzavřený školní kurs

Mezinárodní letní škola divadla v sociálním kontextu

14 Heiner Goebbels: On the Polyphony of Collaboration čt přednáška 14.00

Ve své lekci bude hudební skladatel, experimentátor a reformátor divadla Heiner Goebbels mluvit o spolupráci všech složek divadelní tvorby, kterou přirovnává k hudebnímu termínu polyfonie. Polyfonii chápe jako strukturu několika simultánních linií na sobě nezávislých melodií. Na základě zvukových ukázek a video záznamů vlastních hudebně-divadelních produkcí poukáže na nezbytnost vzájemné důvěry stejně jako na důležitost individuální umělecké nezávislosti členů tvůrčího týmu. Goebbels takto dokumentuje podmínky vzniku předem neplánované- ho kontrastu mezi tím, co slyšíme a tím, co vidíme. Přednáška proběhne v rámci Mezinárodní letní školy Divadla Archa a je otevřena pro veřejnost. Vstupenky za 150 Kč / v rámci programu Studovna pro studenty uměleckých škol za 50 Kč / 120 minut.

21–22, 24

Kolonizace – nový počátek VOSTO5 / Divadlo Archa čt/pá divadlo kdo jsme – kam jdeme – kdo přijde po nás 20.00 Zážitková sci-fi simulace překračující horizont událostí, hranici gravitace a limity lidského vnímání. Lidé od ne nepaměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co nás k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšová- 18.00 ní životního prostoru, šíření lidské DNA, anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je nevyhnutelnou budoucností. Netradiční inscenace Divadla VOSTO5 inspirovaná Archou, evolucí a sci-fi komiksy z časopisu ABC. Inscenace je vhodná pro dospělé a děti od 8 let. Režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 80 minut.

25 Muž, který snědl krtka Divadlo Vizita po divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

30 Den architektury / Hurá dovnitř – Archa 15 let po povodni so architektura 13.00, 14.00 15.00, 16.00

Prostory Archy se od svého otevření v roce 1994 zrodily dvakrát. Během povodní v roce 2002 bylo divadlo zcela zničeno. Festival Den architektury věnovaný v letošním roce tématu vody zavítá na místo činu. Komentované prohlídky Divadla Archa s ředitelem divadla Ondřejem Hrabem a tvůrcem architektonické koncepce Ivanem Plickou přiblíží variabilitu Archy, koncept „tekutého“ prostoru a divadlo jako místo neustálé proměny.

Vstup zdarma.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 5., 12., 19., 26. září vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on–line.

Změna programu vyhrazena.

Říjen 1–2 Divadlo Husa na provázku: Ubu králem: Svoboda! Alfred Jarry

ne/po divadlo Drzá fraška, v níž autor, patafyzik, cyklista, piják absintu, bizarní podivín Alfred Jarry, dnes považovaný za otce 20.00 surrealismu, absurdního divadla a avantgardy, shromáždil „veškerou směšnost světa". Král Ubu. Nestoudná groteska o prasáckosti života vezdejšího. Vzestup a pád pokrytce, egoisty a nestoudného blba, který je schopen všeho, jen aby dosáhl svého. Jeho životní filosofie je nehorázná, jeho skutky donebevolající. Nepřátelé jsou zavražděni, poddaní jsou korumpováni, svobodu nelze ustát. Diktatura je pohodlnější. Ubiánství věčné. V roli Otce Ubu Miroslav Donutil. Jako Jeho drahocenná choť Ivana Hloužková. Režie: Vladimír Morávek.

Vstupné 450 Kč / 140 minut.

3 Vertigo 15 let

út hudba Vertigo slaví 15 let. Byli čtyři – pianista Vojtěch Procházka, saxofonista Marcel Bárta, kontrabasista Rastislav Uhrík, 20.00 bubeník Daniel Šoltis, postupně se přidali trumpetista Oskar Török a zpívající violoncellistka Dorota Barová. Dali si za cíl hledat vlastní hudební jazyk, který pramení z jazzu. Vydali šest alb, získali tři ceny a čtyři nominace. Odehráli desítky koncertů na české i zahraniční scéně. Vystihují je sofistikované kompozice a totální improvizace. Jako hosté koncertu vystoupí zpěvačka Lenka Dusilová, kytarista David Dorůžka, Kvintesence Quartet a duo Tara Fuki, se kterými Vertigo v minulosti spolupracovalo. Vstupné sezení předprodej 350 Kč/na místě 380 Kč/ stání předprodej 250 Kč/na místě 280 Kč/ 180 minut.

6 4+4 dny v pohybu: Respectable Thief (Vážený zloděj)

pá divadlo Nástio Mosquito (Angola/Francie) 20.00 Multimediální umělec Nástio Mosquito ve svých performancích zkoumá nejrůznější stereotypy ovládající západní kulturu, jakož i tradiční pojetí rolí publika a umělce. Představení Respectable Thief představuje ambiciózní způsob propojení hudby, poezie, videa i textů, jímž Mosquito otevřeně artikuluje své kritické postoje. Již přede dvěma lety psal o Nástiu Mosquitovi britský list The Guardian jako o „budoucí hvězdě světa umění“. V loňském roce získal Mosquito v Kyjevě ocenění International Future Generation Art Prize pro umělce do 35 let. Mosquito je původem z Angoly, trvale však žije v belgickém Gentu, kde vytváří multimediální projekty, v nichž účinným způsobem propojuje performační, hudební a textovou složku s výtvarnými instalacemi, filmem i digitálním uměním.

Svou tvorbu doposud prezentoval například v MoMA New York, TATE Modern London či na Benátském bienále.

Vstupné 290 / 190 Kč / 50 minut.

14

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

PROGRAM

7–8 4+4 dny v pohybu: Zvizdal (Černobyl – tak daleko, tak blízko) Berlin (Belgie) so/ne divadlo Multimediální inscenace Zvizdal nabízí portrét stařičkého páru, který se po výbuchu černobylské elektrárny 20.00 odmítl vystěhovat ze zakázané zóny a dodnes zde v naprosté izolaci hospodaří na svých pozemcích. Příběh

samoty, chudoby, boje o živobytí, ale i odhodlanosti, lásky a naděje. Sdružení BERLIN založili v roce 2003 v Antver-

pách Bart Baele, Yves Degryse a Caroline Rochlitz. BERLIN ve své originální tvorbě propojuje film s poezií, doku-

ment s divadlem, fikci s moderními technologiemi. Inscenace Zvizdal měla premiéru v květnu 2016 na Kunstenfesti-

valdesarts v Bruselu. Anglicky s českými titulky. Vstupné 290/190 Kč /80 minut.

9 4+4 dny v pohybu: Roses (Růže) DAKH Daughters Band (Ukrajina)

po divadlo Dakh, ve svých kabaretně pojatých performancích mísí prvky punku, rocku a rapu s ukrajinským folklórem. Tvůrčí 20.00 nespoutanost Dakh Daughters Band se na Ukrajině stala jedním z hlavních symbolů boje za demokracii. Jejich produkci tvoří vlastní tvorba i zhudebněné básně řady slavných autorů (W. Shakespeare, T. Ševčenko, J. Brodski, Ch. Bukowski). Do širšího povědomí kapela vstoupila díky videoklipu k písni Růže/Donbas a živému vystoupení na Majdanu v roce 2013. Dakh Daughters se představily v různých ukrajinských městech, ale i v Polsku, Francii, Rusku, Spojených státech a Brazílii. V listopadu 2016 vydaly své první studiové album s názvem IF. Vstupné 290/190 Kč / 90 minut.

12 4+4 dny v pohybu: En Alerte (V pohotovosti) Taoufiq Izeddiou (Maroko)

čt divadlo Taoufiq Izeddiou patří již řadu let k předním protagonistům současného tance v Maroku. Jeho choreografická 20.00 tvorba je průsečíkem tradičních a moderních postupů. V představení En Alerte se Izeddiouovy osobní vzpomínky na první setkání se súfijským obřadem prolínají se současnou arabskou poezií. Taoufiq Izeddiou (1975) je choreograf, tanečník, učitel a umělecký ředitel souboru Anania a festivalu současného tance On Marche. Narodil se v Marakéši, kde nejprve studoval architekturu, poté se věnoval boxu a divadlu, aby nakonec zakotvil v současném tanci. V roce 2003 založil Cie Anania – první profesionální soubor současného tance v Maroku. Soubor se doposud představil v Africe, na Středním Východě, v Evropě, ale i v Severní i Jižní Americe. Vstupné 290/190 Kč / 60 minut.

14 4+4 dny v pohybu: Quartiers Libres Nadia Beugré (Pobřeží slonoviny/Francie)

so divadlo Existují místa, kam nesmíme? Místa, která nemáme právo prozkoumat? A když překročíme hranice zakázaných 18.30 prostor, co se s námi stane? V představení Quartiers libres (2012) Nadia Beugré odhaluje a zkoumá právě takováto zvláštní zakázaná místa. Místa, která nás tolik přitahují: prostory svobodné tvorby, úplného odevzdání se a nových objevů. A právě tady se odehrává tvrdý boj o svobodu projevu a výrazu, právě tady se nesmíme nikdy vzdávat. Nadia Beugré se zpočátku věnovala tradičním tancům z Pobřeží slonoviny. V roce 1997 založila spolu s Béatrice Kombé taneční soubor Tché Tché, který vystupoval a působil i v zahraničí a získal řadu mezinárodních ocenění. Beugré současně vytvářela i sólové choreografie, které představila ve Velké Británii, Francii, Burkině Faso, Tunisu a Spojených státech. Vstupné 290/190 Kč / 50 minut.

15 Tadeusz Slobodzianek: Naše třída DivadloPolárka, Brno

ne divadlo Břetislav Rychlík se ujal režie jedné z nejvýznamnějších současných polských her s mladým brněnským 20.00 Pražská premiéra souborem. Inscenace dokumentárním způsobem sleduje osudy spolužáků z jedné vesnické školy

v průběhu dvacátého století. Čtrnáct lekcí o kolektivní paměti. Téma velmi aktuální nejen v dnešním Polsku, ale i u nás . Vstupné 150/ 100 Kč / 180 minut včetně přestávky.

16 Interaktivní dílna pro školy: Jak vzniká dokumentární divadlo?

po Archa.školám Dílna zaměřená na principy dokumentárního divadla představí umělecký proces založený na společné tvorbě 10.00–13.00 a práci s reálnými zdroji. Účastníci se ve spolupráci s profesionály seznámí se základy světelného a zvukového designu, tvorbou textů, improvizací v prostoru a videoartem. Dílnu povedou autoři inscenací dokumentárního divadla Jana Svobodová, Philipp Schenker, Jan Burian ml. a Pavel Kotlík ve spolupráci s Dominikem Hradilem.

Vstupné 90 Kč.

16 Já jsem tvůj věneček Divadlo Vizita po divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

17 Robert Wilson – 1. už jste tady byl? 2. ne, teď poprvé. (1 Have You been út Scénická přednáška here before 2 No this is the first time Moving Audience, Festspielhaus Hellerau, Drážďany

Scénická přednáška jednoho z nejvýznamnějších divadelních a vizuálních umělců na světě – Roberta Wilsona, která se koná v rámci projektu Rekonstrukce budoucnosti (Prostor – světlo – pohyb – utopie). Divadelní reformá- tor Adolphe Appia a jeho myšlení o divadle silně ovlivnily Wilsonův koncept režie a světelného designu. Jeho performativní způsob přednášení vytváří intimní autoportrét Wilsonova tvůrčího procesu. Během tří hodin nás Robert Wilson provede svým uměleckým vesmírem. Uváděno v angličtině. Cena 650 Kč zahrnuje vstupenku na přednášku a zpáteční jízdenku do Hellerau. Odjezd v 16.00 z ulice Na Florenci.

18 THOMAS & RUHLLER – Diner

st divadlo Chodí po hladině, procházejí zdmi, porušují gravitaci a vzdorují času – to jsou Thomas a Ruhller. Perfomeři 20.00 z Holandska, kteří se už desítky let pohybují na pomezí divadla, výtvarného experimentu a filosofie, uvádějí svou show připravenou exkluzivně pro Divadlo Archa. Vstupné 190 Kč / 70 minut.

15

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

PROGRAM

19–21 Kolonizace – nový počátek VOSTO5 / Divadlo Archa

čt/pá divadlo kdo jsme – kam jdeme – kdo přijde po nás 20.00 Zážitková sci-fi simulace překračující horizont událostí, hranici gravitace a limity lidského vnímání. Lidé od so nepaměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co nás k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšová- 18.00 ní životního prostoru, šíření lidské DNA, anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je nevyhnutelnou budoucností. Netradiční inscenace Divadla VOSTO5 inspirovaná Archou, evolucí a sci-fi komiksy z časopisu ABC. Inscenace je vhodná pro dospělé a děti od 8 let. Režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 80 minut.

22 Struny podzimu – Shabazz Palaces ne hudba 20.00

Shabazz Palaces tvoří perkusionista Tendai Maraire a Ishmael Butler (dříve člen Digable Planets a Cherrywine).

Poté, co vydali několik nahrávek na méně známých labelech, se v roce 2010 dostali pod křídla vydavatelství Sub Pop a začali spolupracovat a nahrávat s umělci kalibru MC Silk a THEESatisfaction. Shabazz Palaces nepřináší jen nakažlivé beaty a roztodivné zvuky z celého světa, ale i syrové, upřímné a radikální texty. Tímto svůdným mixem se ještě proplétají ozvěny funku, avantgardního jazzu, londýnského dubstepu a mbiry. Vstupné 400/300 Kč sezení / 200 Kč stání.

24–25 Dechovka VOSTO5/ Jiří Havelka / Karel František Tománek

út/st divadlo „Lidé se mění, dechovka zůstává.“ 20.00 Sokolovna Řepy Hospoda, divadlo, tancovačka… vše ve svérázném hospodském site-specific hraném mezi stoly sálu v promě-

Na Chobotě 125/2b nách času. Stalo se roku 1923. Stalo se roku 1945. Stalo se včera. Děje se pořád. Dokument o historii, který je víc než

Praha 6 jen dokumentem o nás. Když se rozdírají staré rány, když se hledají viníci, je potřeba vykopat a spočítat kosti.

Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Přijďte to zažít. Nově uváděno v Sokolovně Řepy, Na Chobotě 125/2b, Praha 6. Vstupné 300 Kč / student/senior 200 Kč / 75 min.

2 5 Struny podzimu – Lambchop st hudba Od chvíle, kdy v roce 1994 vydala svou debutovou desku I Hope You’re Sitting Down, nashvillská kapela 20.00 Lambchop dokázala, že v Americe existuje jen pramálo podobně podmanivých uskupení. V průběhu let jejich zvuk obohatily prvky soulu, jazzu a elektroniky. I když se sestava i počet hudebníků během let několikrát změnily, jedna konstanta zůstává: frontman a písničkář Kurt Wagner. Wagnerův nezaměnitelný tlumený baryton, jeho důvtipné texty a dar vytvářet křehké melodie jsou srdcem kapely. Vstupné 700/500 Kč.

27 Struny podzimu – Gavin BRYARS: Nothing Like the Sun pá hudba 20.00

Tradice zhudebňování sonetů má za sebou dlouhou a pestrou historii. Svita zhudebněných Shakespearových sonetů z pera Gavina Bryarse je jednou z nejzajímavějších hudebních adaptací poezie v posledních desetiletích.

Poutavé instrumentaci vévodí bicí nástroje včetně cimbálu a vibrafonu, elektrická kytara, klavír, klarinet a malá smyčcová sekce. Nad nimi se vznáší texty sonetů v provedení pěveckém (světoznámý tenorista John Potter) i recitačním (avantgardní irský umělec Gavin Friday). Vstupné 500/400 Kč.

29 Jone San Martin / Amanico Gonzales / David Kern (online) –

O mracích Moving Audience, Festspielhaus Hellerau, Drážďany st divadlo 16.00

Představení O mracích vytvořili tanečníci Jone San Martin a Amanico Gonzales spolu s Davidem Kernem, který bude vystupovat on-line. Jde o retrospektivní inscenaci, která analyticky zkoumá slavnou choreografii „Clouds after Cranach“ Williama Forsythea. Tato choreografie je někdy charakterizována jako taneční Guernica. Tanečníci přímo před publikem analyzují svá rozhodnutí při volbě různých interpretací Forsytheova díla.

Ve shodě s ideami, které prosazoval Adolphe Appia, přidávají ke scénickému prostoru další místo. Tanečník David Kern se účastní produkce v nedefinovaném exteriéru a je díky moderním technologiím propojen s děním na scéně on-line. Cena 650 Kč zahrnuje vstupenku na představení a zpáteční jízdenku do Hellerau. Odjezd v 16.00 z ulice Na Florenci.

29 Struny podzimu – Jason Moran: Monk at the Town Hall

ne hudba Pianista, skladatel a dnes již stálice nahrávací společnosti Blue Note Jason Moran vzdává hold odkazu Thelonia 20.00 Monka prostřednictvím fascinujícího spektáklu kombinujícího originální hudbu napsanou pro jazzové okteto s vizuálním zážitkem z Monkova legendárního vystoupení z roku 1959. K hudbě přidává speciálně vytvořenou vizuální kulisu, s jejíž pomocí se můžeme vydat na výlet do nitra Monkovy i Moranovy duše. Vstupné 500/400 Kč.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 3., 10., 17., 24. a 31. října vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

Připravujeme 1. 11. Thomas a Ruhler – Diner 18. 11. Noc divadel 2017 25. a 26. 11. Pražský divadelní festival německého jazyka – Milo Rau: Mitlied 3. 12. Divadlo Husa na provázku – Na Protest 4. 12. Divadlo Husa na provázku – Kníže Myškin je idiot: Vzkříšení 14. 12. Tatabojs

16

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

September

ENGLISH PROGRAM

2–3 Cabaret Velázquez Jan Komárek and co.

Sat/Sun theatre Reason is the enemy of imagination...

20:00 A dreamlike theatre of the macabre, blending phantasmagorical images and situations inspired by the works of Diego Velázquez. The meeting of a Czech creator of atmospheric stage moods, an experienced Canadian alternative musician, excellent Czech gambist and expressive performers in various genres. Created and performed by: Jan Komárek – director, concept, Rainer Wiens (CAN) music, guitar preparé, etc., Hana Fleková – gamba, Lenka Kuchareková – costumes and sets, Andrea Miltnerová, Patricie Poráková, Irina Andreeva – performers. Tickets CZK 190/120 / 70 minutes.

6–17 education Archa Theatre International Summer School 14 Heiner Goebbels: On the Polyphony of Collaboration Thu theatre 14.00

German composer and theatre director Heiner Goebbels compares the collaborative work in an artistic and technical theatre team with the musical term polyphony – as a texture of several simultaneous lines of indepen dent melodies. With sound and video examples of his celebrated music theatre productions he will underline the necessities of mutual trust as much as individual autonomy as a condition for unintentional counterpoints between what we see and what we hear. Tickets CZK 150 / for students of art schools within #Studovna CZK 50 / 120 minutes.

21–22, 24

Colonization – A New Beginning VOSTO5 / Archa Theatre Thu/Fri theatre Who are we? Where are we going? Who will come for us?

20:00 A sci-fi simulation experience crossing the event horizon, the edge of gravity and the limits of human perception.

Sun Mankind has always longed to discover and explore new places. What drives us? Curiosity, advancement, 18:00 adventure, enlarging living space, disseminating human DNA or just ordinary human pride? The colonization of new planets is inevitable. But should the universe be colonized by people? A non-traditional production by the VOSTO5 Theatre inspired by Archa, evolution and Czechoslovak sci-fi comic magazine ABC. The performance is for adults and children ages 8 and up. Director: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 80 minutes.

25 The Man Who Ate a Mole Divadlo Vizita Mon theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé´z, Zdeňek Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

30 Day of Architecture Festival – Archa 15 Years after the Flood Sat architecture 13:00, 14:00 15:00, 16:00

Since its opening in 1994, the space of the Archa Theatre has been born twice. During the flood in 2002, the theatre was completely destroyed. The Day of Architecture Festival, which this year is devoted to the theme of water, is taking place at the scene of the crime. Guided tours of the Archa Theatre with its artistic director Ondřej Hrab and architect Ivan Plicka will introduce the variability of Archa, the concept of a "fluid" space and of theatre as a place of constant change. Free admission.

Public filming of the Jan Kraus Show: 5, 12, 19 and 26 September always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

October 1–2 Goose on a String Theatre: King Ubu: Freedom! Alfred Jarry

Sun/Mon theatre A farce in which the author, a pataphysicist, cyclist, absinthe drinker, bizarre eccentric Alfred Jarry, now conside- 20:00 red the father of surrealism, absurd theatre and the avant-garde, have gathered "all the ridiculousness of the world." King Ubu. A shameless grotesque about the perversity of daily life. The rise and fall of a hypocrite, an egoist and a bare-faced fool who will do anything to get what he wants. His philosophy of life is outrageous, his actions debauched. Enemies are murdered, subjects are corrupted, freedom cannot stand. Dictatorship is more convenient. With Miroslav Donutil as Father Ubu and Ivana Hloužková as his Precious Consort. Director: Vladimír Morávek. Tickets CZK 450 / 140 minutes.

3 Vertigo 15 Years Wed music 20:00

Vertigo celebrates its 15th anniversary. Their work is characterized by sophisticated compositions and total improvisation. The songs on the last album "NONONONONINININI" create a more peculiar impression, but have not lost any of their sophistication and originality. Thanks to their unceasing enthusiasm and unmistakable musical qualities, Vertigo has become a stalwart of the European music scene. The concert features singer Lenka Dusilová, guitarist David Dorůžka, the Kvintesence Quartet and the Tara Fuki duo, with whom Vertigo has worked in the past.

Tickets: advance seated CZK 350 / at the door CZK 380 / advance standing CZK 250 / at the door CZK 280 / 180 minutes.

6 4+4 Days in Motion: Respectable Thief Nastio Mosquito (Angola/France)

Fri theatre In his performances, multimedia artist Nástio Mosquito explores various stereotypes in Western culture and also 20:00 looks at the traditional roles of the audience and the artist. In Respectable Thief, an ambitious combination of music, poetry, video, and text, Mosquito openly articulates his critical viewpoints. Two years ago The Guardian called Nástio Mosquito a "future star of the art world." And a year earlier in Kyiv, he was given the International Future Generation Art Prize for artists under 35. Mosquito hails from Angola but lives permanently in the Belgian town of Ghent, where he creates multimedia projects combining performance, music, and text with visual installations, film, and digital art. He has presented his work at the Museum of Modern Art in New York, the Tate Modern in London, and the Venice Biennale. Tickets CZK 290/190 / 50 minutes.

17

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

ENGLISH PROGRAM

7–8 4+4 Days in Motion: Zvizdal (Chernobyl – So Far, So Close) Berlin (Belgium)

Sat/Sun theatre The multimedia performance Zvizdal (Chernobyl – So Far, So Close) is a portrait of an elderly couple who refused 20:00 to leave the forbidden zone surrounding the former Chernobyl nuclear power plant and continue to live there, farming their land in absolute isolation. It is a story of loneliness, poverty, and struggle for survival, but also a tale of determination, love, and hope. BERLIN was founded in 2003 in Antwerp by Bart Baele, Yves Degryse, and Caroline Rochlitz. BERLIN's original works combine film with poetry, documentary film with theatre, and fiction with modern technology. In English with Czech subtitles. Tickets CZK 290/190 / 80 minutes.

9 4+4 Days in Motion: Roses DAKH Daughters Band (Ukraine)

Mon theatre This ensemble of seven Ukrainian women grew out of the Kyiv-based experimental theatre Dakh. Its cabaret 20:00 performances mix elements of punk, rock, and rap with Ukrainian folk music. The unbridled creativity of the Dakh Daughters Band has made them one of the country's symbols for the struggle for democracy. The Dakh Daughters Band performs original songs and musical adaptations of poems by famous authors (William Shakespeare, Taras Shevchenko, Joseph Brodsky, Charles Bukowski). The band gained wider recognition thanks to the video to its song "Roses/Donbas" and its live performance on the Maidan in 2013. The Dakh Daughters have performed in numerous Ukrainian cities and also in Poland, France, Russia, the United States, and Brazil. In November 2016, the band released its first studio album, IF. Tickets CZK 290/190 / 90 minutes.

12 4+4 Days in Motion: En Alerte Taoufiq Izeddiou (Morocco)

Thu theatre Taoufiq Izeddiou, whose choreographic work combines traditional and modern approaches, has been a 20:00 leading representative of contemporary dance in Morocco for several years. In En Alerte, Izeddiou's personal recollections from his first encounter with a Sufi ceremony are mixed with contemporary Arabian poetry. Taoufiq Izeddiou (1975) is a choreographer, dancer, teacher, and the artistic director of the Anania dance company and the On Marche festival of contemporary dance. He was born in Marrakesh, where he first studied architecture, followed by boxing and theatre, before committing to contemporary dance. In 2003, he founded Compagnie Anania, Morocco’s first professional contemporary dance ensemble, which has performed its works in Africa, the Middle East, Europe, and North and South America. Tickets CZK 290/190 / 60 minutes.

14 4+4 Days in Motion: Quartiers libres Nadia Beugré (Ivory Coast/France)

Sat theatre Are there places we are not allowed to go? Places we have no right to explore? And if we cross the boundaries of 18w:30 forbidden spaces, what happens to us? In Quartiers libres (2012), Nadia Beugré uncovers and explores just such strange, forbidden places – places that attract our interest: spaces of free creation, complete devotion, and new discoveries. And precisely this is the site of the fierce struggle for freedom of expression; precisely here, we must never surrender. Nadia Beugré initially worked with the traditional dances of the Ivory Coast. In 1997, she and Béatrice Kombé founded the Tché Tché dance ensemble, which has performed both at home and abroad, where it has won numerous international awards. Beugré also creates solo choreographies, which she has presented in Great Britain, France, Burkina Faso, Tunisia, and the United States. Tickets CZK 290/190 / 50 minutes.

16 Interactive Workshop for Schools: How is Documentary Theatre Created?

Mon Archa.for.Schools A workshop focused on the principles of documentary theatre presenting an artistic process based on joint 10:00–13:00 creation and work with real sources. Participants, in collaboration with professionals, will familiarize themselves with the basics of light and sound design, text making, improvisation in space and video art. The workshop will be led by documentary theatre creators Jana Svobodová, Philipp Schenker, Jan Burian and Pavel Kotlík in cooperation with Dominik Hradil.

16 I Am Your Wreath Divadlo Vizita Mon theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé´z, Zdeňek Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

17 Robert Wilson – 1 Have you been here before 2 No this is the first time Tue lecture performance Moving Audience, Festspielhaus Hellerau, Dresden 16:00

A lecture performance by one of the most important theatre and visual artists in the world presented as a part of the Reconstructing the Future Festival at Festspielhaus Hellerau in Dresden. Appia's works have strongly influenced Wilson's staging and lighting concept. In an exceptional performance of almost three hours, he introduces his astonishing aesthetic universe. Wilson, by combining hundreds of images of his creative career, creates an intimate self-portrait of his creative process. In English. The price of CZK 650 includes admission and return journey to Hellerau. Departure at 16:00 from Na Florenci street.

18 THOMAS & RUHLLER – Diner

Wed theatre They walk on water, pass through walls, defy gravity and time. Thomas & Ruhller, dancers and performers from 20:00 Holland, who for decades have straddled the boundary between theatre, visual experiment and philosophy, will present their show exclusively prepared for the Archa Theatre. Tickets CZK 190 / 70 minutes.

19–21 Colonization – A New Beginning VOSTO5 / Archa Theatre

Thu/Fri theatre Who are we? Where are we going? Who will come for us?

20:00 A sci-fi simulation experience crossing the event horizon, the edge of gravity and the limits of human perception.

Sat Mankind has always longed to discover and explore new places. What drives us? Curiosity, advancement, 18:00 adventure, enlarging living space, disseminating human DNA or just ordinary human pride? The colonization of new planets is inevitable. But should the universe be colonized by people? A non-traditional production by the VOSTO5 Theatre inspired by Archa, evolution and Czechoslovak sci-fi comic magazine ABC. The performance is for adults and children ages 8 and up. Director: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 80 minutes.

18

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

ENGLISH PROGRAM

22 Strings of Autumn – Shabazz Palaces

Sun music Shabazz Palaces is made up of percussionist Tendai Maraire and Ishmael Butler (formerly Digable Planets and 20:00 Cherrywine), who now performs under the nickname Palaceer Lazaro. Ishmael provides the band's creative vision and vocals, while Tendai plays traditional instruments from his home country of Zimbabwe. After releasing several recordings on small labels, they fell under the wing of Sub Pop and went on to collaborate and record with major artists such as MC Silk and THEESatisfaction. Shabazz Palaces brings not only infectious beats, but also raw, candid and radical lyrics. This seductive mix is also interwoven with echoes of funky, avant-garde jazz, London dubstep and mbira. Shabazz Palaces have refused to structure their songs in 16-beat forms with an infinitely repetitive refrain (as is common in the vast majority of commercial hip hop) and boldly cross the boundaries of styles and conventions. Tickets CZK 400/300 seated / CZK 200 standing.

24–25 Brass Band VOSTO5/ Jiří Havelka / Karel František Tománek

Tue/Wed theatre "People change; brass band remains."

20:00 Sokolovna Řepy Pub, theatre, dance hall… Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second

Na Chobotě 125/2b World War? Have you ever seen the festive opening of a Czech "sokol" hall? And would you grant your enemies

Prague 6 a monument? A theatre documentary about history that is more than just a documentary about us. Newly presented at Sokolovna Řepy, Na Chobotě 125/2b, Prague 6. Tickets CZK 300 / students and seniors CZK 200 / 75 minutes

2 5 Strings of Autumn – Lambchop Wed music Since releasing their debut album I Hope You're Sitting Down in 1994, Nashville's Lambchop have proved time and 20:00 again that there are few more intriguing, consistently engaging bands in America. In the early years, the band was tagged with the "alt-country" label, and it could be said that it managed to change the understanding of what country music and traditionally related instruments can do in an inconceivably radical way. But to designate Lambchop as a mere "alt-country" band would be totally inadequate. While the line-up of musicians and size of the ensemble have changed several times over the years, one constant has remained: bandleader and songwriter Kurt Wagner. His unmistakable hushed baritone, his droll, off-beat lyrics, and his gift for crafting beautifully fragile melodies have always constituted the gently beating heart of Lambchop. The band's music seems the embodiment of the phrase "less is more." In an age of bombast, they exude a quality in all too short supply: restraint. Tickets CZK 700/500 27 Strings of Autumn – Gavin BRYARS: Nothing Like the Sun

Fri music The tradition of setting sonnets to music has a long and varied history. It began with the composers in the Italian 20:00 Renaissance and has continued successfully to this day. The suite of Shakespeare sonnets set to music by Gavin Bryars is one of the most interesting musical adaptations of poetry in recent decades. The gripping instrumentation is dominated by percussion instruments, such as cimbalom and vibraphone, electric guitar, piano, clarinet and a small string section. Above them the lyrics of the sonnets are sung by world-famous tenor John Potter and recited by avant-garde Irish artist Gavin Friday. "When choosing the sonnets, I was guided by the decision not to use the ones I already knew. I had the feeling that being aware of them could easily lull me into a false sense of security," said Bryars. The less well-known – and for Bryars more inspiring – sonnets led him to create an extraordinary piece for extraordinary performers. Tickets CZK 500/400

29 Jone San Martin / Amanico Gonzales / David Kern (online) – Sun theatre About Clouds Moving Audience, Festspielhaus Hellerau, Dresden 16:00

About Clouds is a retrospective performance of the second part of William Forsythe's Clouds after Cranach, a piece often described as Forsythe's Guernica. Forsythe's unexpectetd deconstructions of performance space, a constant within his work, play a crucial role in Clouds after Cranach. About Clouds offers a closer look at the inner paths taken by the original work: the performers are confronted with a dramatic situation; right in front of the audience, they analyse why they are taking decisions as dancers and choreographers at a certain mo- ment in the piece, to resolve the theatrical situation which William Forsythe put us in for that piece. Precisely in tune with Appia, the addition of a second place – with the dancer David Kern appearing online – adds an undefined exterior to the interior space of the action. The price of of CZK 650 includes admission and return journey to Hellerau. Departure at 16:00 from Na Florenci street.

29 Strings of Autumn – Jason Moran: Monk at the Town Hall

Sun music Pianist, songwriter and now star of the Blue Note recording studio, Jason Moran pays tribute to Thelonius Monk 20:00 through a fascinating spectacle combining original music written for a jazz octet with a visual experience from Monk's legendary performance of 1959. Although Rolling Stone magazine has called Jason Moran the most provocative thinker of contemporary jazz, provocation as such is not his primary focus. His goal, and now standard output, is fantastically written and played music that can organically merge the jazz tradition and the present. In addition, Moran reflects in his work on the current social situation and his jazz gives hope for more than just survival in the future. He adds a specially created visual backdrop to his music that takes us on a journey into Monk and Moran's musical soul. Tickets CZK 500/400.

Public filming of the Jan Kraus Show: 3, 10, 17, 24 and 31 October always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

Coming Soon 1.11 Thomas & Ruhller – Diner 18.11 Theatre Night 2017 25 and 26.11 Prague Festival of German Language Theatre – Milo Rau: Mitlied 3.12 Goose on a String Theatre – In Protest 4.12 Goose on a String Theatre – Prince Myshkin is an Idiot: The Resurrection 14.12 Tatabojs 19

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

foto Olga Zakrevska

PROGRAM 4+4 DNY V POHYBU

4+4 dny v pohybu

foto Iris Verhoeyen

Mezinárodní festival současného umění 4+4 dny v pohybu přiváží do Prahy každý rok aktuální, provokativní, novátorské divadelní a taneční projekty, které často spojují různé žánry s využitím multimédií. A také si jako své hlavní centrum vždy vybírá nevyužité či prázdné budovy v centru Prahy. Nebude tomu jinak ani při 22. ročníku festivalu.

20

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

V dramaturgii zahraničního programu probíhajícím v Divadle Archa, Ponec a Alfred ve dvoře letos historicky poprvé dominují umělci, kteří se narodili nebo stále tvoří daleko za hranicemi evropského kontinentu. Jedná se o špičkové tvůrce, kteří nejenže vycházejí z jedinečné kulturní tradice, ale současně jsou průkopníky moderního divadla, tance a hudby v zemích, jako je Angola, Alžírsko, Maroko či Pobřeží slonoviny. Část dramaturgie je proto lemována sérií aktuálních a archetypálních otázek týkajících se tabu, společenských zvyklostí a tradic s odkazem na dědictví kolonialismu. Představení Respectable Thief angolského multimediálního umělce Nástio Mosquita spojuje hudbu, poezii, videa a texty s kritickými postoji vůči nejrůznějším stereotypům ovládajícím západní kulturu. Choreografka a tanečnice Nadia Beugré z Pobřeží slonoviny zkoumá ve fascinující vizuálně interaktivní choreografii Quartiers Libres otázky zakázaných míst či svobody pohybu. V představení En Alerte se osobní vzpomínky předního marockého choreografa Taoufiqa Izeddiou na první setkání se súfijským obřadem prolínají se současnou arabskou poezií. Inscenace všech výše uvedených umělců máte možnost navštívit v Divadle Archa.

Druhou dramaturgickou linii tvoří silně vizuální inscenace založené na zvukové či hudební stopě. Finská choreografka a hudebnice Elina Pirinen se rozhodla ve své nejnovější choreografii Personal Symphonic Moment „rozpitvat” Šostakovičovu symfonii č. 7. Její přístup k této slavné skladbě, která během představení zazní v celé své délce, je zároveň velmi exaktní i záměrně pokřivený, kreativní i destruktivní, věrný i zcela volný. Ze Severní Ameriky letos přijíždějí na festival dvě umělkyně; Myriam Bleau z Montréalu a Penny Arcade z New Yorku. Skladatelka a multimediální umělkyně Myriam Bleau v audiovizuální performanci autopsy.glass experimentuje se zvukovým, vizuálním a symbolickým potenciálem vinných sklenic. Živý záznam zvuků – vibrací, rezonancí nebo praskání – prochází zvukovou transformací a zpětně ovlivňuje světelnou instalaci.

Zcela odlišná je estetika newyorské legendární avantgardní umělkyně a spolupracovnice Andy Warhola Penny Arcade. Arcade svoji hudební show Longing Lasts Longer pojala jako divokou směs rock’n’rollu, parodií na sólo-

21

foto Yi-Chun Wu

Po loňských Radničních domech náš festival obsadí 6. října z velké části opuštěná Karlínská kasárna, která se nacházejí několik minut chůze od Divadla Archa. Prostory kasáren zaplní rozsáhlá výstava současného umění AMIWHATIAMTHINKINGABOUT sestavená z objektů, maleb či instalací čtyřiceti autorů pod vedením kurátorů Tomáše Svobody a Ondřeje Chrobáka, dále krátké filmy, výtvarné dílny pro základní a střední školy, workshopy, komentované procházky po Karlíně, diskuse o současném umění, festivalová škola a také kavárna a bar.

Současně v prostředí kasáren proběhnou premiéry řady site-specific divadelních projektů – např. souborů VOSTO5 a Spitfire Company, mysteriózní opera Deník zloděje v režii Jana Nebeského, premiéra textu Úvod do práce s počítačem Reného Levínského v režii Johany Švarcové, dokumentární film Kristýny Lhotákové a Ladislava Soukupa a řady dalších převážně tuzemských projektů.

ARCHAPONECALFREDVEDVOŘESTUDIOALTAKASÁRNAKARLÍN 6.–14. října 2017

vá vystoupení komiků a osobních vzpomínek na 40 let prožitých ve světě pop-kultury. Show věnovanou v první řadě New Yorku, „městu, které se nikdy neprobudí“, doposud uvedla již ve 22 městech po celém světě.

Jedním z mnoha vrcholů festivalu v Divadle Archa by mělo být hostování sedmi ukrajinských umělkyň Dakh Daughters Band.

Tato originální formace, která vzešla z kyjevského experimentálního divadla Dakh, se na Ukrajině stala jedním z hlavních symbolů boje za demokracii. Ve svých kabaretně pojatých performancích mísí prvky punku, rocku a rapu s ukrajinským folklórem. Někteří kritici jejich poetiku a schopnost výrazné divadelní hyperboly přirovnávají k vystoupením britské kultovní kapely The Tiger Lillies.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

Na Ukrajinu tentokrát v podobě divadelního dokumentu bude možné „zavítat“ ještě jednou. Po více než 10 letech na festivalu opět přestavíme divákům v Arše originální belgický soubor BERLIN s multimediálním představením Zvizdal (Černobyl – tak daleko, tak blízko). Filmový dokument nabízí portrét stařičkého páru, který se po výbuchu černobylské elektrárny odmítl vystěhovat ze zakázané zóny a dodnes zde v naprosté izolaci hospodaří na svých pozemcích. ítejte na 4+4, těšíme se na vaši návštěvu!

V Pavel Štorek, dramaturg festivalu Více informací na www.ctyridny.cz

foto archiv Struny podzimu / Shabazz Palaces

SHABAZZ PALACES, 22. 10. / LAMBCHOP, 25. 10. / GAVIN BRYARS: NOTHING LIKE THE SUN, 27. 10. / JASON MORAN: IN MY MIND: MONK AT TOWN HALL, 1959, 29. 10. / 20.00

STRUNY PODZIMU

Festival Struny podzimu přiveze do Archy hiphopové Shabazz Palaces i zhudebněné Shakespearovy sonety

22

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

Festival Struny podzimu se po roční přestávce vrací na kulturní scénu s řadou novinek, ale zároveň s pokračujícím důrazem na „novátorskou tradici“. „Program stejně jako v předchozích ročnících nabídne vybraný mix jazzu, klasiky, tradice i experimentu. K prověřenému základu jsme však přimíchali esence country, hip hopu, irského folku i moravského folklóru,“ říká nový programový ředitel Vilém Spilka. Festival Struny podzimu hned čtyřikrát zavítá do Divadla Archa.

Shakespearovy sonety experimentátora Gavina Bryarse Britský skladatel a kontrabasista Gavin Bryars patří již několik desetiletí mezi zásadní představitele minimalistické a experimentální hudby. Počátky jeho kompoziční činnosti jsou spojeny s vlivy „Newyorské školy“, skupiny umělců soustředěné kolem Johna Cage, u něhož též krátce studoval.

Projekt Nothing Like the Sun vznikl na objednávku Opery North z Leedsu a Royal Shakespeare Company. Skladba je půso-

bivou hodinovou kontemplativní suitou osmi shakespearovských sonetů přednášených recitátorem a dvěma zpěváky za doprovodu osmičlenného instrumentálního souboru. Autor si vybral spíše sonety filosoficky zaměřené a abstraktní, zdůrazňující protiklad věčnosti umění a dočasnosti lidské existence, pracující s motivy paměti a běhu času. Záměrně se vyhnul sonetům ryze milostným, jakož i sonetům, jejichž důvěrná znalost by ho mohla „ukolébat do falešného pocitu bezpečí“.

Bryars se koncertu osobně zúčastní jako kontrabasista a kapelník osmičlenného Gavin Bryars Ensemble, tenorový part přednese John Potter, sopránový Sarah Dacey a recitátorem bude avantgardní irský zpěvák a umělec Gavin Friday.

Jazzový dobrodruh Jason Moran Zásluhy na tom, že si pianista, skladatel a konceptualista Jason Moran oblíbil klavír, si může připsat Thelonious Monk. Právě jeho odkazu vzdává hold prostřednictvím projektu „In My Mind: Monk at Town Hall, 1959“.

Jason Moran si od časopisu Rolling Stone před časem vysloužil nálepku „nejprovokativnější myslitel současného jazzu“, ale prvoplánová provokace není jeho cílem. Jeho metou je poutavě napsaná a zahraná hudba, která dokáže organicky sloučit jazzovou tradici a současnost. K hudbě v projektu In My Mind: Monk at Town Hall, 1959, napsané pro jazzové okteto, přidává audiovizuální kulisu, s jejíž pomocí se můžeme vydat na výlet do historie prostřednictvím útržků autentické nahrávky legendárního koncertu Monkova desetičlenného ansámblu v Town Hall. Jason Moran tak vytvořil spektákl, jímž vzdává hold svému nejoblíbenějšímu hudebníkovi a jazzové legendě.

foto archiv Struny podzimu / Lambchop

Hiphopoví rebelové Shabazz Palaces Shabazz Palaces jsou výtvorem Ishmaela Butlera a multiinstrumentalisty Tendaie Maraira. Už jejich debutové album Black Up z roku 2011 ukázalo, že se Shabazz Palaces pouští do hiphopových experimentů. Namísto tolik oblíbené vychloubačnosti a těžkopádných rytmů jejich žánrových současníků zvolili Butler a Maraire cestu minimalistické, nepředvídatelné zvukovosti – téměř mimozemskou syntetiku, tribální styl bubnů a roztříštěný rytmus. To vše poskytlo ideální zvukové prostředí pro Butlerovy odlehčeně plynoucí, důvtipné a provokativní texty.

Jestliže deskou Black Up se Shabazz Palaces sami úmyslně vyhostili na „troufalou progresivní periferii“ hip hopu (New York Times), dalším albem Lese Majesty zašli ještě dál.

Osmnáct skladeb v sedmi svitách si často bere Ishmaelův procesovaný a echovaný hlas jako doplňkový nástroj. Jejich čerstvé album Quazarz: Born On A Gangster Star jen dokazuje, že kdo chce zažít budoucnost hip hopu, nebo se jednoduše oprostit od toho, co pokládá za hip hop, nesmí na letošním koncertu Shabazz Palaces na Strunách podzimu chybět.

Progresivní folkaři Lambchop Nazvat Lambchop country kapelou by byl neodpustitelný hřích. Progresivní kapela z Nashvillu s charismatickým frontmanem Kurtem Wagnerem proměňuje chápání toho, co dokáže country hudba a nástroje, které jsou s ní tradičně spjaty, a vytváří zbrusu nový styl.

Nevšední texty a dar Kurta Wagnera vytvářet nádherně křehké melodie jsou něžně tlukoucím srdcem kapely. Lambchop si zakládá na hudbě, která jako by ztělesňovala frázi „méně je více“. V dnešní době přesycené bombastičností o to víc vynikne jejich vlastnost, která je jinak velmi nedostatkovým zbožím – zdrženlivost.

Wagner se se svým typickým suchým humorem nechal slyšet, že „je takové to staré rčení o tom, jak umělec má za celý život jenom jeden dva dobré nápady, které už pak může jedině opakovat. To já odmítám. Myslím, že jsem jich měl snad pět.“ Frontman kapely to se svým sebekritickým postojem umí, ale pro mnoho lidí je jedním z nejdůležitějších písničkářů posledních pětadvaceti let. A při pohledu na kompletní diskografii Lambchop by toto tvrzení popřel jen málokdo.

23

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

SEDM OTÁZEK PRO JAROSLAVA HRDLIČKU

Jaroslav Hrdlička Jak ses dostal k divadelní práci?

Jaroslav Hrdlička: K divadlu jsem se dostal z více stran. Původně jsem studoval grafickou školu v Jihlavě. V té době jsem také tancoval akrobatický rock’n‘roll s kamarádkou Janou Vránou. Ona později odešla do Prahy na Duncan a já jsem se dostal na digitální média v Ústí nad Labem a začal dělat videa, občas jsem i stříhal hudbu. Jednou Jana potřebovala na klauzury v Duncanu video, tak jsem ho udělal. Za rok mě ale oslovila znova a já se těšil, že zase budeme znovu natáčet. Jana mi ale řekla, že by chtěla, abych tancoval. Odtancoval jsem tedy klauzury v Duncanu a dostal jsem za to trojku. To bylo tak v roce 2005. Jan Burian ml. jí k tomu představení dělal hudbu a takhle jsem se seznámil s Janem, který mě pak požádal, zda bych s ním nechtěl dělat inscenaci pro Alfreda ve dvoře. Do té doby mě divadlo vůbec nezajímalo, ale přestože jsem se na scéně cítil dobře, vrátil jsem se k videu.

Později jsem jako student AVU pracoval s Petrou Tejnorovou, když začala učit na DAMU. Šlo o různé způsoby využití videa na scéně. Čím je pro tebe divadlo výzvou?

JH: Na AVU nás vedli k tomu, abychom vystupovali jako samostatní tvůrci s výstupem pro galerie. V okamžiku, kdy začneš dělat například něco pro divadlo, výtvarníci se odtáhnou. Mne ale právě zajímá spolupráce, umím se naladit na jiné tvůrce a dát jim hodně zpátky do aktuálního nápadu. Vypadá to jako alibismus, jako kdybych nenesl až takovou zodpovědnost, ale strašně mě to baví. Jsem k sobě hodně kritický, když dělám něco jako samostatný tvůrce, nikdy to nemá konce a nejsem spokojený. Ve spolupráci s jiným tvůrcem cítím mnohem větší svobodu. Rád pracuji v týmu.

Jaká je tvoje role v divadelní práci?

JH: Divadelní práce, podle mé zkušenosti, nabízí nové možnosti pro multimédia. V divadle je tma,

je tam technické zázemí. Zároveň se divadlo něčím podobá i galerii, i když je to black box. Když jsme spolu pracovali na inscenaci Obyčejní lidé, úplný začátek, kdy jsme improvizovali, byl pro mě úplně nejlepší. Vzniká-li něco na scéně a já do toho můžu vstoupit... Stačí jeden nebo dva momenty, kdy nastane tato vzájemná souhra a z toho mám vždy ohromnou radost.

Co tě na divadelní práci zatěžuje?

JH: Všeobecně mě mrzí, že se divadlo málo sdílí, že určité představení vidí jen velmi omezený počet diváků. Podle mého by se měla představení více natáčet, pak následně sdílet prostřednictvím sociálních sítí. Beru to podle sebe.

Kdybych se o představení nedozvěděl díky tomu, co dělám, tak bych vůbec nikam nešel.

Vidím dost velký nepoměr obrovského množství práce a poměrně malého počtu diváků v závěru.

Znova jsem si to nyní uvědomil, když jsme hráli Obyčejné lidi. Pomíjivost je pěkná, ale tohle mě na divadle štve. odně let ses věnoval programování H hodně oceňované počítačové hry Dark Train. Jak tato práce souvisí s tvojí prací pro divadlo?

JH: Ve dvou aspektech. Počítačovou hru vytváříme také v týmu, to je stejné jako v divadle.

Tvůrcem hry, autorem konceptu i grafiky je Vojta Vaněk, takže mám opět nad sebou autora.

Myslím si, že některé z principů, které jsem objevil při práci na hře, můžu využít i pro divadelní tvorbu. Rád bych hned něco vyzkoušel v rámci Letní školy Divadla Archa letos v září. Performer si například může jednoduše odbavit krátkou animaci sám. Někdy se v představeních používají technicky náročná videa a já si vždycky říkám, proč je to taková nuda? Pak najednou vidíš něco velmi jednoduchého a stane se zázrak. Je to takové kouzlo s málem, a to mám rád.

S polu jsme pracovali na dvou představeních. V obou případech byli někteří performeři z řad „obyčejných lidí“. Například v případě romských dětí v představení vadí-nevadí.cz šlo často o velmi nepředvídatelné situace.

JH: Z počátku jsem byl udivený, bylo to hodně nové. Měl jsem ale dojem, že opět zafungoval náš tvůrčí tým. Hodně režisérů má již na začátku zcela jasnou představu o tom, co chtějí a jak to má vypadat. Ve spolupráci s vámi na těchto inscenacích je to naopak. Jak to má vypadat na začátku nevíme. Řešíme ten daný moment a já mám čas se dívat a přemýšlet, co mohu využít, jak s čím naložit. S romskými dětmi jsem vytvořil spoustu video animací, které se pak sice nevyužily, ale navázali jsme velmi osobní vztah.

S tebou a s ostatními ze skupiny mě baví, že není předem daný cíl. S nápadem využít kreslení na scéně jsem přišel, protože jsem cítil, že by to mohla být zajímavá rovina do projektu Obyčejní lidé.

Ty jsi takový požadavek neměla. Mám rád, když po mě nikdo nechce nic zcela konkrétního a já si můžu věci zkoušet, teprve pak společně vidíme, jestli to funguje, nebo ne.

Jsi jedním z pedagogů Mezinárodní letní školy Divadla Archa – divadlo v sociálním kontextu. Přijedou studenti z celého světa.

Jak jim tyto principy budeš předávat?

JH: Chci vše vysvětlovat v takové jednoduchosti, aby si každý student našel způsob, jak si hrát.

Studenti školy budou profesionálové z celého světa, každý s trochu jiným uměleckým zázemím, tak jsem velmi zvědavý. Školu chápu jako živou laboratoř a jsem si jistý, že ta práce bude stejně obohacující pro studenty i pro nás.

Rozhovor vedla Jana Svobodová

foto Jakub Hrab

Jaroslav Hrdlička je multimediální umělec a hudebník. V roce 2014 absolvoval obor Nová média I. na pražské Akademii výtvarných umění. Je členem herněmediá­lního studia Paperash a s Janem Burianem ml. zakladatelem hudební skupiny Kyklos Galaktikos. V tvůrčím týmu Jany Svobodové spolupracuje s Divadlem Archa již pět let.

24

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

MOVING AUDIENCE NA LINCE ARCHA–HELLERAU

Prostor světlo

pohyb utopie Na drážďanském předměstí Hellerau se v roce 1911 sešli divadelní reformátor Adolphe Appia, tvůrce rytmické gymnastiky (eurhytmics) Émile Jaques-Dalcroze, architekt Heinrich Tessenow a výtvarník Alexander von Salzmann. Toto setkání stálo na počátku velké proměny evropského divadla. Ve velkém sále festivalového divadla v Hellerau vytvořili ideální scénu, která byla definována Appiovou scénografií proměnlivých prvků a světelným designem Alexandera von Salzmanna.

Sto šest let poté se umělecké vedení Evropského centra pro umění Hellerau rozhodlo rekonstruovat původní Appiovy a Salzmannovy plány a vyzvali významné světové choreografy, režiséry a výtvarníky, aby se zabývali možnostmi, jak využít tuto revoluční historickou scénografii dnes. Projekt nazvali Rekonstrukce budoucnosti (Prostor – světlo – pohyb – utopie).

Od 17. října do 11. listopadu se umělci, jako jsou Robert Wilson, Richard Siegal, Jan Martens a Luis Camnitzer, budou zabývat Appiovou vizí a jejím významem pro současnost. Tento appiovský festival je doprovázen akademickými doprovodnými akcemi připravenými Richardem Beachamem a dalšími odborníky na dílo Adolpha Appii.

U tak zajímavého projektu Divadlo Archa nemůže stát stranou. V rámci projektu „Moving Audience“, který už pátým rokem umožňuje našemu publiku navštěvovat představení v Hellerau a naopak drážďanským divákům vidět představení v Arše, pořádáme zájezd na dvě velké události tohoto festivalu.

25

foto archiv Festspielhaus Hellerau

Rekonstrukce budoucnosti

17. října se společně vydáme na scénickou přednášku jednoho z nejvýznamnějších divadelních a vizuálních umělců na světě – Roberta Wilsona svérázně nazvanou „1. Už jste tady byl?

2. Ne, teď poprvé“. Appiovo myšlení o divadle silně ovlivnily Wilsonův koncept režie a světelného designu. Jeho performativní způsob přednášení vytváří intimní autoportrét Wilsonova tvůrčího procesu. Během tří hodin nás Robert Wilson provede svým uměleckým vesmírem.

Projekt Moving Audience je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

29. října budeme mít možnost vidět představení O mracích, které vytvořili tanečníci Jone San Martin a Amanico Gonzales spolu s Davidem Kernem, který bude vystupovat online.

Jde o retrospektivní inscenaci, která analyticky zkoumá slavnou choreografii „Clouds after Cranach" Williama Forsythea. Tato choreografie je někdy charakterizována jako taneční Guernica. Tanečníci přímo před publikem analyzují svá rozhodnutí při volbě různých interpretací Forsytheova díla. Ve shodě s ideami, které prosazoval Adolphe Appia, přidávají ke scénickému prostoru další místo. Tanečník David Kern se účastní produkce v nedefinovaném exteriéru a je díky moderním technologiím propojen s děním na scéně on-line.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně Divadla Archa. Počet míst je limitován. Autobus odjíždí z ulice na Florenci vždy v 16.00.

ENGLISH SUMMARY

Archa is a School In June of each year, the board of trustees approves the annual report of our theatre. It is the lawful duty of every benevolent association. Last year's annual report, as well as reports from previous years, can be found on our website (www.divadloarcha.cz/cz/o-divadle.html). Experts on the functioning of public service organizations will find it interesting reading. The report is proof of the transparency of our activities. I also believe that Archa audiences, especially those who come to our theatre regularly, will be interested in looking at the report.

They will see the work of Archa comprehensively and from a certain distance. Nowadays, there is talk of a crisis of attendance and consumer consciousness of culture. The Archa Theatre prepares an artistically challenging program for its audience, which is apparently contrary to the trends of the time. The report on activities, however, states that last year Archa held 233 performances on its own stage, attended by 47,715 spectators. It was the largest number of performances in the history of the theatre and the highest number of visitors since 2000. Another 22 performances took place at domestic and foreign tours, attended by 3,400 spectators. The theatre produced nine premieres (including five major theatre projects). And Archa is continuing in a similar spirit this year.

In the autumn season we will premiere the dance-art production Cabaret Velázquez created by an international team headed by Jan Komárek.

In the following September weeks all of the spaces of the theatre will transform into a theatre laboratory. Archa will hold its first ever international theatre school. Intensive workshops focussing on the special features of theatre creation in the social context will be attended by 25 students and theatre professionals from around the world, from Singapore to Iran and Turkey, as well as students from prestigious arts schools in London. The school develops the long-term activities of our education program Archa.lab in a new way.

Of course in autumn you will also have the opportunity to see successful productions from previous seasons, such as Colonization, Brass Band (which will again move to a different end of Prague, this time the Sokol club in Řepy) or the improvisational Vizita Theatre of Jaroslav Dušek. Later in the season we will also return to the Czech-Chinese production of Ordinary People in connection with its autumn tour, which will kick off at the international festival in Maribor and finish in Lisbon.

The first days of October will be devoted to King Ubu. We will present the Prague premiere of a production by Brno's Goose on a String Theatre, featuring the excellent performances of Miroslav Donutil and his son Martin. In keeping with tradition, Archa will be the main stage of the 4+4 Days in Motion Festival. Besides productions that map the work of the African continent (projects by artists from Angola, Morocco and Ivory Coast), we will also have the opportunity to twice peer into Ukraine.

26

I highly recommend the project Zvizdal by renowned Belgian group Berlin, which combines documentary film with theatre installations. We originally invited them to last year's Akcent Festival, which unfortunately did not work out for scheduling reasons. We are therefore delighted that you will have the opportunity to see this very current and powerful production this year.

Music is especially well represented in our October program. Czech-Slovak super band Vertigo will celebrate its 15th anniversary on the Archa stage, and at the end of October Archa will host four concerts as part of the Strings of Autumn Festival. Mystical rap Shabazz Palaces, the charismatic Lambchop, Shakespeare sonnets set to the music of Gavin Bryars and the provocative jazz of Jason Moran all guarantee a great musical experience.

We will also resume the Moving Audience project, where you can join us in visiting events by our partner theatre Hellerau in Dresden.

As you can see the program is jam packed.

Make time for yourself. Plan carefully so as not to miss anything. We look forward to seeing you!

Ondřej Hrab

Archa.lab/ Autumn 2017 The Archa Theatre's educational program Dear Friends, In the 2017/18 season we will open the Archa Theatre International School of the theatre in the social context. Over the course of 12 days the Archa Theatre will be transformed into a large laboratory of contemporary theatre.

We founded the school as the next logical step in a process of examining the principles of documentary theatre. In addition to local artists and authors of documentary theatre productions that you can see in the Archa Theatre, German music composer and director Heiner Goebbels will present the principles of his work in the form of a public lecture. Other international instructors include writers and performers Pieter De Buysser, Henk Keizer and Mattijs Maussen. The Archa Theatre's artistic director Ondřej Hrab will provide an overview of the development of modern theatre in three seminars. And you are cordially invited to a public lecture by Heiner Goebbels on Friday, 14 September at 14:00 at Archa.

A new feature of this season is the program Studovna – serving future art professionals for the study of specific theatre approaches. The Studovna program gives a limited number of students of arts schools reduced admission to selected performances and activities of the Archa Theatre.

I invite you to all the activities of Archa.lab.

Jana Svobodová Artistic Director of Archa.lab Regular ateliers Adults Physical and dance theatre for all ages Tuesday 18:30–20:00 / 14 lessons / from 3 October 2017 to January 2018 "The atelier offers an introduction to physical and dance theatre. Our work will consist of

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / ZÁŘÍ–ŘÍJEN 2017

improvisation and play, the search for and subsequent shifting of the movement possibilities of our own body. The atelier is intended for people of all ages, beginning dancers and anyone interested in dance."

Veronika Knytlová, instructor Children Dance ateliers for children and adolescents "Our ateliers are based on natural movement, children's imagination and conscious work with the body. Through improvisation, natural movement and music we will develop a distinct perception of each child's movement. We unite our common discoveries in an experience that will allow children to get to know the spontaneous joy of dancing."

Veronika Kacianová and Marta Trpišovská, instructors Dance atelier for children ages 4 to 6 Thursday 14:00–15:00 / 14 lessons / from 5 October 2017 to January 2018 Dance atelier for children ages 7 to 12 Thursday 15:15–16:45 / 14 lessons / from 5 October 2017 to January 2018 Dance atelier for adolescents ages 12 to 17 / NEW Thursday 17:00–18:30 Price: CZK 2,000 / 14 lessons All ateliers will conclude with a public presentation in the Archa Theatre.

International workshop History stored in the human body A workshop by Chinese choreographer and director Wen Hui November 2017 The name Wen Hui can be found in every professional tract or book dealing with contemporary Chinese avant-garde theatre. In 1994 she founded the Living Dance Studio with filmmaker Wu Wenguang in Beijing. Since then, in the face of arduous conditions, she has been dedicated to artistic production that is independent of China's official cultural policy. Her productions often reflect the tragic moments of recent Chinese history. Wen Hui and Jana Svobodová together with Czech and Chinese artists created Ordinary People, which premiered in January 2017 at the Archa Theatre. Wen Hui's workshop is designed for professionals and people with a serious interest in documentary theatre.

Archa.lab is looking for new resident artists for 2018/2020.

We are looking for creative artists in the area of documentary theatre for 2018–20. Those interested in residency may send a cover letter and CV to jana.svobodova@divadloarcha. cz. The deadline for applications is 31 October 2017. The residency begins in January 2018 and ends in June 2020.

Moving Audience Archa–Hellerau

Reconstruction of the Future Space – Light – Movement – Utopia In 1911 in the Dresden suburb of Hellerau, theatre reformer Adolphe Appia, the creator of rhythmic gymnastics (eurhytmics) Émile Jaques-Dal-

ENGLISH SUMMARY croze, architect Heinrich Tessenow and artist Alexander von Salzmann met. This meeting was the beginning of the great transformation of European theatre. A hundred and six years later, the artistic leadership of the Hellerau European Centre for the Arts decided to reconstruct Appia's and von Salzmann's original plans and invited major world choreographers, directors and artists to explore the possibilities of using this revolutionary historical stage design today. They named the project Reconstruction of the Future (Space – Light – Movement – Utopia).

From 17 October to 11 November, artists such as Robert Wilson, Richard Siegal, Jan Martens and Luis Camnitzer will focus on Appia's vision and its significance for the present day.

As part of the "Moving Audience" project, which allows Archa audiences to attend Hellerau performances for the fifth year and for Dresden audiences to see shows at Archa, we are organizing a trip to attend two great events at this festival.

On 17 October we will together attend a lecture by one of the world's most prominent theatre and visual artists Robert Wilson singularly entitled 1. Have you been here? 2. No, now for the first time. Over the course of three hours, Wilson will guide us through his artistic universe, which has been strongly influenced by Appia's notions of theatre.

On 29 October we will be able to see the performance The Clouds created by dancers Jone San Martin and Amanico Gonzales together with David Kern, who will perform online.

It is a retrospective production that analyzes William Forsythe's famous "Clouds after Cranach" choreography, which is sometimes characterized as a Guernica dance, and the dancers directly analyze their choices in selecting various Forsythe works.

You can purchase tickets at the Archa Theatre box office. The number of places is limited. The bus departs from na Florenci Street at 16:00.

The Moving Audience project is supported by the Czech-German Future Fund.

4+4 DAYS IN MOTION 6–14 October 2017 Every year the 4 + 4 Days in Motion International Contemporary Arts Festival brings current, provocative and innovative theatre and dance projects that often connect different genres with the use of multimedia to Prague. It always chooses unused or empty buildings in the centre of Prague as its main headquarters.

This will again be the case at the 22nd year of the festival.

This year from 6 October the festival will occupy the largely abandoned Karlín Barracks, which are a few minutes' walk from the Archa Theatre. The premises of the barracks will be filled with an extensive exhibition of contemporary art entitled AMIWHATIAMTHINKINGABOUT, composed of objects, paintings and installations by 40 different artists under the guidance of curators Tomáš Svoboda and Ondřej Chrobák, short films, art classes for primary and secondary schools, workshops, guided tours around Karlín, discussions about 27

contemporary art, a festival school, and a café and bar. At the same time the barracks will be the site of premieres of a number of site-specific theatre projects by, for example, the VOSTO5 and Spitfire Company, the mysterious opera Diary of a Thief directed by Jan Nebeský, the premiere of Introduction to Computer Work by René Levínský directed by Johana Švarcová, a documentary film by Kristýna Lhotáková and Ladislav Soukup, and many other predominantly domestic projects.

For the first time ever, the foreign program taking place in the Archa, Ponec and Alfred ve dvoře theatres will be dominated by artists born or working far beyond the borders of the European continent. They are top artists who not only come out of a unique cultural tradition, but are also pioneers of modern theatre, dance and music in countries such as Angola, Algeria, Morocco and Ivory Coast. Part of the dramaturgy is therefore framed by a series of current and archetypal questions about taboos, social customs and traditions with reference to colonial heritage. Check out The Respectable Thief by Angolan multimedia artist Nástio Mosquito, Quartiers libres by NadiaBeugré of Ivory Coast, and En Alerte, the personal memories of leading Moroccan choreographer Taoufiq Izeddiou.

The second dramaturgical line consists of highly visual productions based on sound or musical imprints. Finnish choreographer and musician Elina Pirinen has decided to "split" Shostakovich's Symphony No. 7 in her latest choreography, Personal Symphonic Moment.

Her approach to this famous composition, which will be heard throughout her performance, is also very precise and deliberately twisted, creative and destructive, loyal and completely free. This year two artists from North America come to the festival: Myriam Bleau from Montreal and Penny Arcade from New York. Bleau experiments with the auditory, visual and symbolic potential of wine glasses, while in Longing Lasts Longer New York's legendary avant-garde artist and Andy Warhol collaborator Penny Arcade presents a wild mix of rock'n'roll, parodies of stand-up comedians and personal memories of 40 years in the pop culture world.

Another of the many highlights of the festival at the Archa Theatre will be the appearance by seven Ukrainian artists Dakh Daughters Band.

This original ensemble, which emerged from the Kiev experimental Dakh Theatre and whose cabaret performances mix elements of punk, rock and rap with Ukrainian folklore, became one of the main symbols in the struggle for democracy in Ukraine.

And don't miss another fascinating film documentary project coming out of Ukraine, Zvizdal (Chernobyl – So Far So Close) by Belgian ensemble BERLIN, which you can read about in the interview below.

Pavel Štorek Programming Director of the 4+4 Days in Motion Festival www.ctyridny.cz

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2017

Being personal was the best approach A conversation with Yves Dygres of Berlin The Belgian group Berlin last year prepared a multimedia project entitled Zvizdal (Chernobyl – so far so close). The film documentary presents a portrait of an elderly couple who refused to leave Chernobyl after the meltdown of the power plant and today still live there in complete isolation. It is a story of solitude, poverty and struggle, but also determination, love and hope. The production of Zvizdal premiered in May 2016 at the Kunstenfestivaldesarts in Brussels. ow would you define the form of this H work?

It's first and foremost a film documentary, but it is connected with scenography. The film projection is linked here with three accurate models of places where the old married couple Pétro and Nadia, who decided not to leave the affected area, live. The projection is complemented by recordings from two cameras that film these models in real time. We connect the live footage with the film. Although the final work is a film, it is both a performance and a kind of dramaturgically connected installation. However, it is also from a certain perspective a stage work, but there are no actors. re the models on the stage, part of the A narrative? Are they the bearers of the story?

Yes. We've been filming in Ukraine for five years in the forbidden area. Interestingly we could not keep in touch with the couple in any way, so we might write or call them to let them know we are coming again. It's not possible to send them a letter, to call. They are completely cut off from the world. We always just hoped that we would find them alive again. Whenever we left we wanted to bring records of moving around the models or the models themselves, to simulate our sense of distance and a certain distance from the viewer. You are also visiting a microcosm and then leaving it. You do not know what will happen to it. This closeness to the couple who decided to stay, as well as our arrival full of expectation and departure, became the driving force of our work.

When we started the Zvizdal project, the couple were 84 years old. When we finished it they were 89. It was very moving when meeting the couple for the first time that they expressed the hope that we'd all return again. They begged us to choose any of the houses and start living with them, take our families there. Our first meeting was 25 years after the disaster, 25 years of them living in solitude.

Chernobyl was not a major topic for any of us. We talked about life, about the end of life, the possibility of solitude if one of them dies, about their daughter who lives in an apartment near Kiev. They just decided to stay. Isolation, love and doubt about whether to remain were our topics. And it was possible to talk to them about anything, even about the cruel things – they were mentally very strong. Being personal was probably the best approach.

Interview by Lukáš Jiřička