Písek-Hradiště | Analýza historie| kolektiv ATC

PÍSEK I HRADIŠTĚ ANALÝZY - HISTORIE

Historická mapa Písku 1741

-mapa z válečného období o rakouské dedictví -Písek byl okupován Francouzskou armádou na této mapě je zachycen pokus o opětovné získání Písku Rakouskou armádou

První vojenské mapování 1763-1787

-jsou zde jasně znázorněny dva brondy přes řeku, tvořící s Kamenným mostem možné přechody přes Otavu -jasné vyznačení topografie krajiny, potřebná k vojenskému plánování

Vesnice Hradiště

-první mapové vyobrazení vesnice Hradiště -je patrná náves stejně jako směry cest, které jsou do dnešní doby téměř nezměněné

Historická mapa Písku 1775

-mapa katastrálního charakteru -je zde patrné barokní opevnění Písku se třemi branami -jediný Kamenný most přes řeku je na mapě zvýrazněn -je zde také jasně patrný hrad a oba městské kostely

1 Nová náves

-vznik nového lokálního centra za perimetrem opevnění

1

Historická mapa Písku 1819

-je zde patná elektrárna s nově vybudovaným jezem -přibyl také můstek na městský ostrov, budova na ostrově je pravděpodobně plavárnou

1 1 Elektrárna

-Křižíkova vodní elektrárna

Historická mapa Písku 1819

-je zde patná elektrárna s nově vybudovaným jezem -přibyl také můstek na městský ostrov, budova na ostrově je pravděpodobně plavárnou

1 1 Elektrárna

-Křižíkova vodní elektrárna

Druhé vojenské mapování 1806-1869

-hlaví změnou na mapě je stavba železnice s nádražím a s ní spojenou stavbou nového mostu přes Otavu

Vesnice Hradiště

-ve Druhém vojenském mapování je jož jasně patrný tvar a složení obce Hradiště

Třetí vojenské mapování 1869-1887

-přibývá nová trať mířící směrem k Táboru -tvoři se první idustriální oblasti v okolí železnice

Vesnice Hradiště

-ve vesnici je už kalpička na návsi

Historická mapa Písku 1912

-Písek se rozrůstá a hlavně ve svých předměstích (Pražské a Budějovické) -předměstí jsou již jasně definovaná mají svá lokální centra -vznikají nové střední školy: Rolnická škola, Lesní internát

1 Areál kasáren

-nový velký areál kasáren je zapojen do Pražského předměstí

1

Orientační plán města Písku 1921

-Homogenizace hmoty předměstí

Mapa Písku 1945

-velký růst předměstí a nových obytných bloků hlavně na severu

1 Řezabinec a vrch Pikárna

-Mezi vsemi Kestřany, Ražice a Putim.

-Nejstarší doložené osídlení v okolí Písku. (15 000 - 5 500 př. n. l.)

-Strategická pozice na vrchu Pikárna poskytovala paleolitickým lovcům rozhled k soutoku Otavy a říčky Blanice.

-Nalezeno několik tisíc kamenných artefaktů.

-Nástroje jsou vyrobeny především z pazourku a křemene.

-Artefakty tvoří především štípaná industrie. Pěstní klíny, škrabadla, rydla a vrtáčky.

-Mezi nálezy je výjimkou ozdobný černý terčík z gagatu. (8 000 př. n. l.)

-Objeveno 1936.

2

2 Naleziště Topělnice

-Jižně od vsi Topělnice -Pohřebniště knovízské kultury. (1 200 - 1 100. př. n. l.)

-Doba bronzová.

-Nedopalky kostí a popel uložen do 37 keramických misek.

-Kromě pohřebních a jiných nádob byly nalezeny také bronzové jehlice, spirály a spony a sekyrka.

-Objeveno 1927.

1

1 Mohyly mezi Hradištěm a Putimí

-Nález dvou keltských mohyl.

-Pravděpodobně se jednalo o hroby knížete a kněžny.

-Součást hrobové cesty z Hradiště do Putimi.

-Mohyla kněžny byla 2 metry vysoká, 40 dlouhá a 20 široká.

Uvnitř byly objeveny šperky z drahých kovů jako například zlaté náušnice, dva masivní zlaté kruhy, záponka ze stříbra, bronzové náramky a jehlice. Nejzajímavějším nálezem je bronzová etruská konvice ze střední Itálie s mísou.

Objeveno 1858.

2

2 Hradiště

-Nejstarší osídlení v době halštatské (700 - 400 př. n. l.)

-Obranné valy z laténského období. (500 - 0 př. n. l.)

-Nalezeny sekeromlaty, kamenná rydla a bronzové nákrčníky.

-Dnes pouze pozůstatky vytvářející terenní hrany.

1

Kestřany - horní tvrz

-1315 - První zmínka tvrze jako majetek Alberta z Kestřan.

-1452 - Tvrz krátce obývá Jiří z Poděbrad.

-1491 - Pevnost odkoupena Jindřichem ze Švamberka -1652 - Nemovitost přebírá Kalr Francz Paar.

-1700 - Tvrz odkupují Schwanzenberkové.

-1924 - Během pozemkové reformy jsou donuceni tvrz prodat.

-1. stavební fáze - (13/14. stol.) Budova purkrabství. V přízemí se nacházela předsíň se schodišti do suterénu a prvního patra.

Skrze ni se také vstupovalo do slavnostní síně zaklenuté keramickými žebry.

-2. stavební fáze - (polovina 15. stol.) Opevnění a dvě obytné věže přístupné z hradebního ochozu. Přízemí sloužilo jako skladiště, první patro jako předsíň, druhé se využívalo jako síň (pravděpodobně i se světnicí) a ve třetím byly spací komory.

-3. stavební fáze - (1492) Pozdně gotická kaple zasvěcená sv.

Máří Magdaléně se sklípkovou klenbou.

3 1

2

2

4

-4. stavební fáze - (1516) Palácový trakt byl založen tak, že přestupuje přes původní půdorys tvrze. Přízemí zabírá sál s renesanční výmalbou.

Kestřany - dolní tvrz

-1354 - První doložená listina odkazující na Mikuáše Barocha.

-1475 - Tvrz prodána Bohuslavovi z Kestřan, majiteli horní tvrze.

-1508 - Dvě tvrze v sousedství pozbývají významu a proto je dolní pevnost Jindřichem ze Švamberka přestavěna na pivovar.

-1619 - Kestřany jsou spolu s Pískem vypleněny katolíky.

-1948 - Obě tvrze přecházejí do socialistického vlastnictví a jsou využívány zemědělci.

-1. Obytná třípodlažní věž se zachovala až v pozoruhodně dobrém stavu. Nalezneme zde původní omítky, prevét a okenní sedáky.

-2. Jižní křídlo s valenou klenbou v přízemí a dobovým topeništěm.

-3. Dvoupodlažní východní křídlo.

4

3 1 2

-4. Vrátnice.

Pitevní pole u Sudoměře

-V polovině března roku 1420 uniklo pod velením Břenka Švihovského z obležené Plzně nepočetné vojsko čtyř set husitů směrem k právě založenému Táboru.

-25. 3. 1420 se spojili strakoničtí johanité s kutnohorským mincmistrem, který nedlouho před tím dobyl Písek a v odpoledních hodinách zaútočili na Husitskou armádu, opevněnou mezi rybníky Markovec a Škaredý.

-Přestože byla katolická vojska v převaze (700 - 2000), nedokázala ji uplatnit a bitva se strhla v úzkém prostoru, přehrazeném vozovou hradbou.

-Přestože výpad železných pánů přes vypuštěný rybník Škaredý skončil fiaskem, na hrázi se katolické armádě podařilo zajmout třicet husitů.

-Bitvu přerušuje západ slunce a následně se útočníci s velkými ztrátami stahují.

-V roce 1920 k pětistému výročí je akademickým sochařem Emanuelem Kodetem vztyčen památník.

-Stavba šestnáctimetrové Žižkovi sochy dokončena roku 1925.

Myšenec

-Datace založení hradu není známa.

-Pevnost nebyla obraného charakteru, nýbrž sloužila reprezentaci.

-25. 1. 1273 - První zmínka v listině Přemysla Otakara II. -Už ve 14. stol. je hrad pravděpodobně opuštěn.

-1685 poslední zmínka o Myšenci, jako bývalém loveckém sídle.

-Už v průběhu středověku dochází k prorůstání vesnické struktury do severní části hradu.

-Kolem poloviny 19. stol jsou zastavěny i další části pevnosti.

-1909 - definitivní destrukce hradních zdí.

-Kromě Hradu nalezneme v Myšenci také kostel sv. Havla se sakristií z konce 12. století.

-Ve 13. století je přistavěna loď, presbytář s křížovou žebrovou klenbou a věží.

-1724 - zvýšení věže pod vedením architekta Martinelliho.

-19. stol. - regotizace věže.

-Dodnes jsou zachovány původní kružby oken, portály, dveře se středověkým kováním a fragmenty gotických nástěných maleb.

1 Smrkovice

-1253 - první písemná zmínka -Středověký obkrouhlý půdorys návsi.

-Nejstarší zděný dům č. p. 23 pochází z roku 1646. Součástí objektu je pozdně středověká trojpodlažní sýpka.

-Ve středověku vesnici chránila dnes už zaniklá tvrz.

-O pevnosti nejsou žádné písemné zápisy. Podle archeologických nálezů se datuje do druhé poloviny 13. století.

-Tvrz se nacházela na pahorku a byla chráněna příkopem a valy.

2 Putim

-Podle odborníků je starší než samotné město Písek.

-1092 - První písemná zmínka podle které daroval kníže Břetislav Putim benediktinskému řádu.

-Některé usedlosti si ještě ponechaly gotickou parcelaci -V obci se nachází gotický kostel ze 13. století s kostnicí a bývalá tvrz ze století čtrnáctého, která dnes slouží jako fara.

1 2

2

1 Dobev

-1318 - První zmínka.

-1530 odkupují ves Šwamberkové a připojují ji ke Kestřanskům.

-Původně se ve vsi nacházela tvrz, ovšem se nedochovala.

-S tvrzí sousedila kaple sv. Brixí z konce 14. století.

-1881 prošel kostel přestavbou.

1

2 Čížová

-1316 - první zmínka.

-Ves kromě mnoha barokních usedlostí v části Krašovice obsahuje ve svém centu také kostel z poloviny 13. století a zámeček založený před začátkem třicetileté války.

TĚŽBA ZLATA

-Zlato, které se vyplavovalo z křemičitého podloží se v okolí Písku rýžovalo od nepaměti.

-Na jih od města jsou ještě dodnes pozorovatelné stopy po rýžovaní.

Převážně sejpy, drobné kopcovité útvary hlušiny.

-Kromě rýžování se v okolí zlato těžilo i z žil.

-První písemnou zprávu o těžbě zlata v Píseckých horách je zástavní listina Jana Lucemburského z roku 1336.

-Název Písecké hory patrně souvisí s místní těžbou a vyskytuje se poprvé v listině krále Václava IV. ze 16. listopadu 1400.

-Těžba od 16. století však po vyčerpání postupně upadá.

Osada na Václavském předměstí

-Pravděpodobně nejstarší rýžovnická osada.

-Vzniká na otavských březích přibližně ve 12. století.

-Později pro její ochranu je Přemyslem Otakarem II. založen Písecký hrad a samotné město.

1 Ražice

-Dalším místem s doloženým rýžováním je obec Ražice.

-Na rýžování zlata odkazuje nejenom jméno vesnice, ale také nedaleké Zlaté hory.

-1469 - první písemná zmínka o obci.

2 2 Těžba zlata na Havírkách

-Podle dokumentů se na Havírkách pracovalo od roku 1530 na čtyřech hlavních šachtách - sv. Rocha, sv. Bernarda, sv. Kleofáše a sv. Mikuláše.

-V této oblasti pokračovala težba nejdéle, až do roku 1772.

-1884 - Šachty jsou z bezpečnostních důvodů ohrazeny.

-Dnes těžbu připomíná muzeum Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.

1

ZLATÁ STEZKA

-Jedním z důležitých vlivů při formování města Písku byla existence obchodní Zlaté stezky.

-Cesta přes Šumavu byla ve stejné podobě využívána od pravěku.

-Spojojovala české země s Podunajským městem Pasovem.

-Hlavním zbožím, které se po cestě přepravovalo byla sůl z rakouských solných dolů. Dále látky, jižní plody, víno a koření.

-V opačném směru šlo obilí, chmel, pivo a vlna.

-1010 - 1. písemná zmínka. Cestu spravuje klášter Niedernburg.

-1088 - Na stezce vybírá míto také Vyšehradská kapitula.

-1356 - Karel IV. zakládá cestu do Benátek. 2,5 metrů široká silnice je dlážděna . Pro obranu je založen hrad Kašperk.

-16. stol - Bavorská konkurence transortuje sůl přes šumavu, tím stezka strácí na významu a zpustla.

1 Prachtická stezka

-Nejstarší trasa.

-70 kilometrů dlouhá.

-Cesta zabrala tři dny. Zastávky ve Waldkirchen a Bischofreut.

-Z české strany stezku chránil hrad Hus.

2 Vimperská stezka

-1312 - První zmíka. (pravděpodobně starší) -Tuto část stezky bránily hrady Vimperk, Kunžvart a Wolfstein.

-1756 - Na základě silničního patentu se stává královskou cestou.

-Dnes silnice I/4.

3 Kašperskohorská stezka -Nejmpladší část.

-Hrad Kašperk.