Trója | kniha Asociační řada - Štít

Asociační řada

Štít

Anna Pflugová Alena Zmeškalová

I.

UMĚNÍ

Ilias

Charles Gumery - Achilles střelen do paty

4

Ilias

Charles Gumery - Achilles střelen do paty

5

Ilias

Agamemnonova maska

6

Ilias

Agamemnonova maska

7

Ilias

Exekias - Achilles a Ajax hrajĂ­ kostky

8

Ilias

Exekias - Achilles a Ajax hrajĂ­ kostky

9

Ilias

Triéry - Kylix

10

Ilias

Triéry - Kylix

11

II.

PŘÍRODA

Příroda

Hora El Capitano - Národní park Yosemite

14

Příroda

Hora El Capitano - Národní park Yosemite

15

Příroda

Atol - Polynésie

16

Příroda

Atol - Polynésie

17

Příroda

Štítová sopka - Island

18

Příroda

Štítová sopka - Island

19

Příroda

Hlemýžď zahradní

20

Příroda

Hlemýžď zahradní

21

Příroda

Kobra královská

22

Příroda

Kobra královská

23

Příroda

Medúza modrá

24

Příroda

Medúza modrá

25

Příroda

Kapraď samec

26

Příroda

Kapraď samec

27

Příroda

Hřib smrkový

28

Příroda

Hřib smrkový

29

Příroda

Kokosový ořech

30

Příroda

Kokosový ořech

31

III.

TROJA

Troja

Vltava - Pražský meandr

34

Troja

Vltava - Pražský meandr

35

Troja

prof. Ing. arch. Roman Koucký - Trojský most

36

Troja

prof. Ing. arch. Roman Koucký - Trojský most

37

Troja

Ing. arch. Jan Bočan - Diplomatická čtvrť Troja

38

Troja

Ing. arch. Jan Bočan - Diplomatická čtvrť Troja

39

Troja

Trojský zámek

40

Troja

Trojský zámek

41

IV.

POZICE ŠTÍTU

Pozice štítu

Eadweard Muybridge - Kůň v pohybu, 1878

44

Pozice štítu

Animace štítů

45

V.

STATIKA ŠTÍTU

Štít jako Klenba

Štít jako přenesený artefakt z Ilias využíváme v různých pozicích jako nosnou prostorovou konstrukci. Je-li štít postaven do pozice HORIZONTÁLY, nejedná se o nic jiného, než o již známou konstrukci klenby.

Klenby jsou prostorové nosné konstrukce používané již od starověku. V dějinách stavitelství a v kulturní historii lidstva jsou mimořádným jevem, kterému se obdivujeme dodnes. Umění klenout bylo vrcholným projevem stavitelského umění a obrazem jeho vyspělosti. Podstatu klenby a jejího sestrojení výstižně definuje Ottův slovník naučný: „Klenba n. klenutí zove se zvláštní druh zdi, kte-rá tíží i tvarem částí, z nichž se skládá, visutou se udržuje. K-by byly známy již ve starověku; dosvědčují to mnohé reliefy sdělané od starých Assyrů. K-by spočívají buď na zdech nebo pilířích a pnou se přes prázdná nebo místa ke zvláštním účelům ustanovená v rozličné formě svobodně, a takto prostor svrchu úpině uzavírají; ale také se jich užívá, kde se má nějaký vespod ležící předmět odlehčiti, aby tíží zdiva nad ním se nacházejícího se nerozmačkal, nebo kde se chtějí postaviti tenké příčky, které žádných základů obdržeti nemohly, též v hlubokých základech a jinde.

Když jest nějaký prostor svrchem krýti, stačí k tomu třeba vzíti jen jeden kámen, je-li dostatečně dlouhý a tak pevný aneb v takové tlouštce volený, aby se pod svou vlastní tíží nezlámal. Kdyby však jeho délka nepostačovala, vezmou se dva a postaví se tak šikmo proti sobě, aby se oba nad prostorem v rovnováze udržely. Pakliže délka ani dvou kamenů nestačí, vezme se jich více a sestaví se všechny opět tak dohromady, aby svobodně se vznášejíce v rovnováze se udržely.

Tyto kameny udrží se bez spojující látky v rovnováze jen tenkráte, když budou tak srovnány, aby uzavíraly dohromady křivku zv. řetězovku. Tuto čáru musí v sobě míti každá k., aby se mohla „nésti”, a sestrojíli se k. dle této čáry, jest také zároveň možno, aby k. byla nejtenčí a nejlehčí, jen je-li před zevějším vlivem jinak chráněna.

Sestrojení čáry ve skutečné velikosti je však spojeno s všelikými obtížemi a proto užívá se jiných oblouků, jež s řetězovkou sice úpině nesou-hlasí, ale za to tu výhodu mají, že je lze jistěji sestrojiti (viz klenbové oblouky). Chceme-li klenouti dle rozličných těchto oblouků, musíme přihlížeti k tomu, aby se při každé tloušťce k-by výše zmíněná řetězovka nacházela uvnitř k-by a každá úchylka od jejího směru doplněna byla tlouštkou kamene. Z toho vysvítá, že se k. nemůže dělati v každé libovolné tlouštce.”

Ottův slovní naučný, r. 1899 nakladatel a vydavatel J. OTTO v Praze díl 14, str. 349 48

Statika štítu

Klenba

49

Statické působení Kleneb

Klenba je prostorová nosná oblouková konstrukce, která přenáší veškerá působící zatížení do podpor pouze tlakem. Tento stav napjatosti je umožněn zakřivením střednicové roviny klenby, která má pořadnice úměrné ohybovým momentům od zatížení.

Pokud je v každém místě klenby rovnováha sil vnějších (vlastní váha klenby a nahodilé zatížení) a vnitřních (oblouková síla R) - je klenba v rovnováze.

Konstrukční uspořádání kleneb umožnilo jejich provádění z cihelného nebo kamenného zdiva tj. z materiálu, u něhož je poměr pevnosti v tlaku k pevnosti v tahu dosti velký ( 5:1 až 12:1).

Opěry kleneb musí být neposuvné a dostatečně tuhé, aby byly spolehlivě zachyceny šikmé podporové tlaky kleneb. Při řešení klenby podle schematu zakřiveného prutu se předpokládá, že šikmé podporové reakce klenby Ra, Rb a zatížení f působící na klenbu, se skládají ve výslednici, jejíž poloha a směr podél délky klenby je popsána tlakovou čarou. Na libovolný příčný průřez a - a (s výškou t a jednotkovou šířkou b=1), jehož normála svírá s vodorovnou silou úhel 9, působí vnitřní oblouková síla R, která se rozkládá na složky normálovou N, posouvající T a moment M=N . e.

Historické klenby, r. 1998 vydavatel Ing. Eduarda Lipanská nakladatelství EL CONSULT první vydání, v Praze díl 4, str. 43

50

Statika štítu

Rovnováha vnějších a vnitřních sil v klenbě

51

VI.

SESKUPENÍ ŠTÍTŮ

Seskupení štítů

Hoplité - Amfora

54

Seskupení štítů

Falanga - Amfora

55

Seskupení štítů

Šupiny - Luskoun velký

56

Seskupení štítů

Šiška - Smrk ztepilý

57

Seskupení štítů

Květ - Protea královská

58

Seskupení štítů

Peří - Orel bělohlavý

59

ateliér doc. Ing. arch. Miroslava Cikána a Ing. arch. Vojtěcha Ertla ZS 2018/2019