zamyšlení nad Řevincemi

Zamyšlení nad Řevnicemi

Ve 13. století tehdejší civitas, tzn. městečko, bylo dle Zbraslavské kroniky oblíbeným místem Přemysla Otakara II., který se sem rád vydával na lov.4 To bylo dané blízkostí od sídla na Pražském hradě a množstvím brodů na Berounce, které umožňovaly pohyb v krajině. Oblast Řevnic měl mít tak rád, že z nich chtěl udělat okresní město. Tím se nakonec stal Beroun, kterému dal i jméno přeložené z latiny - Verona. Snad i krajina údolí Berounky se má podobat té v okolí Verony. Provincia di Verona, spojována s Shakespearem, je rozmanitý kraj zaoblených kopců pokrytých kobercem travnatého porostu pastvin a smíšených lesů. Oblé vrcholky svažující se k meandrům řek a potoků jsou akcentované dramatickými skalnatými vrchy. Podobně lze charakterizovat krajinu v údolí Berounky, na pomezí Českého krasu a Brdských vrchů. Území Barrandienu je geologicky významná a rozmanitá lokalita z období starších prvohor.5 Pozdější doba odkryla vápencové hory a kaňony, které se staly charakteristickým rysem lokality. Zásluhou paleontologických výzkumů a nálezů patří Český kras mezi nejvýznamnější chráněné krajinné oblasti v Česku.6 Krajina, která přímo navazuje na prostor Řevnic, prudce stoupá k Brdským vrchům. Hřebeny Brd jsou charakteristické mozaikovitě rozlámaným reliéfem. Celý tento “horský ostrov” je pokryt lesem s převládající smrkovou dřevinou a s lesem je pevně svázana také místní lidová kultura.7 Jedná se o jakousi biografickou hranici uvnitř Čech, místo křížení středočeských krajin. Spolu s Českým krasem a Křivoklátskem spoluvytváří významný přírodní soubor světového měřítka. “Je krásný pohled na české krajiny, jejich zvláštní charakter spočívá v tom, že nejsou ani horami, ani rovinami, ani údolím, ale vším zároveň.” 8 Tato syntetická kvalita je charakteristická pro Řevnice právě tím, že se nacházejí v údolí Berounky, na rozhraní Brdské vrchoviny a CHKO Českého krasu. Přírodní rozmanitost je nenahraditelná hodnota krajiny Řevnic. Krajiny různých charakteristik setkávajících se a překrývajících se v jednom prostředí vytváří mimořádnou hodnotu místa a je třeba s ní nakládat zvlášť citlivě a s velkou zodpovědností. Brdy jsou jedním z hlavních vizuálních elementů, který vždy definoval horizont Řevnic. Prudké svahy zviditelňují zalesněná návrší ve všech možných průhledech v prostoru města. Tím dotváří charakteristický obraz města. Je to konstantní element, který se příliš v dějinách neměnil. Můžeme si představit, že Přemysl Otakar II. se při lovu rozhlížel po stejných návrších jako my dnes. Příroda má svoje dějiny, které jsou systémem zkušeností. Příroda je památka, která má budoucnost. 9 Jaký má pro nás význam přírodního okolí Řevnic dnes? V minulosti se lidé schylovali do bezpečných koutů přírodní krajiny, které jim byly přímým zdrojem obživy a života. Byla to místa,

4 Kronika zbraslavská. Praha: Nadání Františka Palackého, 1905. Sbírka kronik a letopisů českých v překladech. 5 CÍLEK, Václav, Zdenka SŮVOVÁ, Jan TUREK, et al. Krajem Joachima Barranda: cesta do pravěku země české. Praha: Dokořán, 2020 6 tamtéž 7 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011 8 GOETHE, J. W., cit. In: NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: krajina, místo, architektura. 2. vyd. Přeložil Petr KRATOCHVÍL, přeložil Pavel HALÍK. Praha: Dokořán, 2010. přírodní rozmanitost

přírodní horizont města Přemysl Otakar II.

turistické stezky

Řevnice jsou spojeny se Skalkou jednou z nejstarších turistických tras v Čechách, která byla vytvořena a vyznačená Klubem českých turistů. Začíná Tyršovým stromořadím v Řevnicích, vede pod vrchem Babkou a je zakončena u křížové cesty na Skalce. Byl to počátek tradice rekreačního putování krajinou, která je dodnes jedním z hlavních lákadel návštěvy Řevnic a jejího okolí.

vodní mlýn - dominanta prostoru řeky

“Music is sounds, sounds heard around us whether we are in or out of concert halls” - John Cage

divoký charakter ostrovů ke kterým se přímo vázala lidská existence.10 Dnes naopak lidé směřují z okrajů do centra. Bývalé zemědělské plochy se z Řevnic vytratily. Pastviny, sady a pole byly nahrazeny vilovou zástavbou. Ačkoli jsme závislí na přírodních zdrojích, krajina nabývá nových významů z pohledu jedince. V oblasti Řevnic je silná tradice pěší turistiky, která je spolu s cykloturistikou v dnešní době formuje lesní přírodní krajinu. Vymezují se jim turistické stezky a místa zastavení - rozhledu - odpočinku. Jak mají tato místa vypadat? Využívání krajiny nesmí být vedeno na její úkor. Zásahy do přírodní krajiny by měly být akupunkturního charakteru a ideálně by měly splývat s jejich přirozeným prostředím.

Berounka je dominantním nosným prvkem krajiny i struktury osídlování. Její pozice je nedotknutelná a svými meandry formuje a proráží svébytné vápencové skály. Je to přírodní element, který propojuje lokalitu a je jejím vztažným bodem. Řeka bývala zásadním elementem určující zakládání sídel, její kolonizační vlastnost spočívá ve zdroji, který řeka představuje. Odjakživa byla řeka místem práce, která definovala jeho charakter. V Řevnicích je mlýn dominantou levého břehu již po staletí. V průběhu let se s přicházejícími společenskými změnami mění i význam prostoru řeky. Lidé, kteří postupem času získávají více volného času, hledají místo k odpočinku a rekreaci. S tím přichází i změna využívání nábřeží, v Řevnicích vznikaly plovárny a mola jako zázemí pro vodáky, rybáře a pro běžné koupání. Řeka bývala prostorem práce a změnila se v prostor rekreace. Jaký je význam řeky v Řevnicích dnes? Prostor řeky poskytuje kvalitní smyslové prožitky a nabádá k zamyšlení nad plynutím času a života. Průhledy údolím řeky navozují pocitové napojení na historické události a zároveň přivádí myšlenky na přicházející budoucnost. Řeka se stává potenciálem veřejného prostoru sídla, který ale potřebuje dobře definovat charakter. Jaký charakter řeky a atmosféru chceme v dnešní době podpořit? Kvalita prostoru Berounky spočívá v nedotčenosti a přirozeného přírodního rázu nábřeží a strovy, které jsou životatvorným místem pro mnoho druhů ptáků.11 V Řevnicích si lze poslechnout některé z nejkrásnějších zpěvných ptáků Evropy, které v kombinaci se zvuky řeky vytváří specifické zvukové prostředí. Kde je situované místo, odkud bychom mohli ptáky nejen poslouchat, ale také nerušeně pozorovat? Řeka je přírodním živlem, který lidem hrozí nebezpečím povodní a zároveň tvoří přísnou až nepřekročitelnou hranici. V jednom směru propojuje a v druhém působí separačně. Odděluje prostor města na levý a pravý břeh. V minulosti byly oba břehy propojeny brodem a později přívozem. Hlavní problém prostoru řeky v kontextu Řevnic je v dnešní době jeho izolovanost. Historicky

řeka _ vazba k lokalitě

9 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011 10 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 11

bylo jádro města založeno v bezpečné vzdálenosti od řeky z důvodu hrozby povodní a později byla separace těchto elementů podpořena výstavbou železnice. Tím se zapečetilo odtržení řeky od života města. Jak tuto separaci odstranit a vytvořit propojení vztahu město - řeka, které by vedlo k významnému obohacení obrazu sídla? Pokud Vltava teče v e moll, v jaké tónině plyne Berounka? Berounka vzniká soutokem čtyř řek, protéká územím Barrandienu a na území Prahy se vlévá do Vltavy. Poté se v Mělníku stává součástí povodí Labe. Splavnost řek je jejich spojovací vlastnost a mimo určování lokálního charakteru se tedy stává přírodní nadregionální vazbou Řevnic až se Severním mořem. Symbolické přelévání oceánů je symbolem styku Řevnic s globálním světem. V meandru Berounky se nachází brownfield bývalého průmyslového areálu. Místo z jedné strany jemně omývané řekou jako symbol napojení na oceán a přirozeného dotyku globálního světa. Z druhé strany přísně ohraničená železnicí jako symbol technicistní, člověkem vyrobenou, vazbou na další kulturní centra Evropy. Není tohle symbolické místo budoucností kulturního života Řevnic? Jemnost přírodního prostoru řeky a přísný ráz železnice jsou dvě vlastnosti, které charakterizují vymezený prostor. Nabízí se navázání na tyto charaktery zasazením nových funkcí užívání prostoru. Jak využít charakteristické atmosféry místa pro vznik nového kulturního prostředí? Klidné prostředí knihovny může symbolizovat plynoucí řeku a dynamické, stále se měnící prostředí galerie navazuje na charakter železnice. Brownfield má svou polohou a charakterem velký potenciál stát se hlavním rozvojovým prostorem nadregionálního kulturního života Řevnic.

S krajinou a jejím reliéfem úzce souvisí historické cesty, které se jemně vtiskávají do vrstevnic terénu a jejich síť je dodnes zachována. Je to stálý element krajiny, který se stává nositelem paměti regionu. V případě Řevnic vedou cesty na hranici pásma nivy podél řeky a směrem do stráně kopírují vrstevnice a jemně stoupají do Brdských vrchů. Historické cesty jsou spojovacím prvkem významných míst v krajině. Na Berounsku vedla cesta na Tetín a Karlštejn. Karlštejn je umístěn na Zlaté stezce vybudovanou Karlem IV. k propojení jeho dvou významných sídel Prahy a Norimberku. 13 Ačkoli stezka nevedla přímo přes Řevnice, cestovalo jimi mnoho kupců vyhýbajících se placení cla. Proto tehdejší villa forensis, tzn. tržní ves, byla místem střetu cizokrajných obchodníků. Je to fenomén důležitý zejména z pohledu přenosu informací. Blízkost takhle důležité stezky zajišťovala migraci lidí, kteří přinášeli nové poznatky a obohacovaly tím zdejší kulturu. Tak vznikaly nadregionální vztahy Řevnic v historickém kontextu.

Cesty, které si uchovávají své pozice v průběhu dějin jsou hlavními nositeli paměti obrazu města. Jak se měnil obraz města z pohledu cestování krajinou? Jako hlavním orientačním

propojení prostoru řeky a města

Hamburk proměnou svého přístavního města na břehu Labe, HafenCity, vytvořil za poslední desetiletí novou čtvrť vnitřního města. Vznikl tím nový kulturní cluster s hlavní vizuální i významovou dominantou Labskou filharmonií. K ní se přimykají další kulturní instituce, které dotváří nově vzniklou hustou strukturu kulturního centra. 12

kulturní potenciál nábřeží

cesty _ vazby k regionu

12 KRATOCHVÍL, Petr. Architektura a veřejný prostor: Architecture and public space. V Praze: České vysoké učení technické, 2013 13 ŠÍCHA, Jan, FAJT, Jiří, ed. Moudrý panovník v čase katastrof: po stopách císaře Karla IV. mezi Prahou a Norimberkem. V Praze: Národní galerie, [2016]. historické cesty

památná místa

Tetín je spojován se sv. Ludmilou, která na Tetíně vychovála tehdy budoucího krále Václava. Dle Kristiánovy legendy byla na Tetíně zavražděna najatými vrahy své snachy. V ikonografii bývá zobrazována s šátkem, který symbolizuje způseb její mučednické smrti.

cyklostezka bodem byl vždy kostel. Věž kostela je vertikální hmotnou i významovou dominantou, která je viditelná při příchodu do města a funguje také jako ohnisko prostoru obce. Je neoddělitelným elementem obrazu místa. Je to čitelný prvek místa, který se zachovává po staletí. K cestám se typicky poutají solitérní objekty, křížky a boží muka, které se umisťovaly v rozcestích a dalších významných bodech.14 Jejich funkcí byla orientace v krajině, ale také připomenutí památných činů. Kde se v okolí Řevnic tato místa nacházejí a jak podpořit jejich vizuální význam? Kde by bylo vhodné tyto místa obohatit doplněním nebo navrácením zaniklého solitérního objektu pro podpoření atmosféry místa? Tetín je památné místo připomínané v kontextu úsvitu Českých zemí a jeho prostor je považován za posvátnou krajinu a až dodnes je považován za cíl poutnických cest. Posvátná krajina je obvykle tvořena výrazným krajinným charakterem. Časté je kontrastní uspořádání na rozhraní, např. útulné zákoutí skal kombinovaný s dalekým výhledem do krajiny. 15

Příkladem poutní krajiny je místo Sv. Jana pod Skalou, schovávající se v údolí svébytné krajiny obklopen skalami a návršími. Ve velmi podobné situaci se nachází italské poutní místo v blízkosti Lago di Garda - svatyně Madonna della Corona, situovaná pod skálou na rozhra-

Poutní cesty a posvátná krajina často souvisejí s upínáním pozornosti do sebe samých a zamyšlením se nad smyslem našeho bytí. “Turista je člověk, který chce cestovat, aby mohl poznávat a bavit se. Poutník si přeje cestovat, aby mohl být změněn.” 16 Jak můžeme navázat na posvátnost jako významovou vlastnost krajiny Řevnic? V dnešní době se tradice poutnictví transformuje také do pěší turistiky a cyklistiky. Tím se mění i úhel pohledu turistů, kteří tudy během letních měsíců projíždí na kole. Cyklostezka symbolicky vedoucí až do Norimberku zatěžuje nábřeží Berounky hustým pohybem cyklistů. Jakým způsobem je na území Řevnic zpomalit nebo zastavit při jejich cestě na Karlštejn? Jak z nábřeží vytvořit příjemný pobytový prostor s co nejjemnějšími zásahy? Je potřeba vybrat ta správná místa pro zastavení a spočinutí v místě, prožití jeho atmosféry. Při vytváření míst musíme mít na paměti, že role turistů zde musí být na stejné úrovni jako obyvatel města. Vztah obyvatel - host musí harmonicky koexistovat a vzájemně se obohacovat.

14 ŠTAJNOCHR, Vítězslav, Náčrt problematiky etnoekologických vztahů venkova [online], ERA 21, 2013, Dostupné z: http://www.ero21.cz/stojnochr.pdf 15 CÍLEK, Václav. Posvátná krajina: eseje o místech, silách a dracích. Praha: Malvern, 2014. 16 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011

Nejvýznamnější globální vazbou se v polovině 19. století stala železnice spojující Prahu s Berounem. Zastávka v Řevnicích byla dokončena v roce 1862, to byl zvratný bod historie města. Řevnice se výrazně proměnily ze zemědělské obce v letní pobytové místo pražanů. Malebná příroda a klid maloměsta s přívětivým dopravním napojením na Prahu lákaly bohatší obyvatelstvo k návštěvám Řevnic. Výstavba vil v krajině nahradila bývalou zemědělskou plochu, která spojovala město s lesy. Tento vývojový rys je charakteristický pro celý mikroregion Dolní Berounky. Významně se změnil obraz i kulturní význam lokality, která se do té doby živila zemědělstvím a drobnými řemesly. Začíná vznikat region typický zahradními městy s chatařskými oblastmi, kde se rozvíjí možnosti rekreace a kulturního vyžití na úkor tehdejších tradičních způsobů obživy. Nově vzniklá vazba na Prahu započala jisté “zrcadlení” pražského životního stylu a kulturní scény v rámci tehdejšího městysu. Na počátku 20. století byl založen tenisový klub, který se stal centrem společenského života. Tenisová tradice vzkvétala a do 20. let bylo vybudovaných hned několik tenisových oddílů s vlastními kurty. V meziválečném období se zde hrála také mezinárodní mistrovství. Atmosféru společenského života v rámci tenisových klubů vystihuje “óda na tenis” vydaná v regionálním časopise Kazín v roce 1931. Za udržování tenisové tradice vděčí Řevnice především tenisové akademii M. Navrátilové - řevnické rodačky. Jak oživit pomalu opadající tenisovou tradici v Řevnicích? Nebylo by možné navrátit regionální turnaje zpátky na řevnické kurty? Další projev zrcadlení pražského života spočívalo v zakládání občanských spolků, které se podílely na okrášlování Řevnic a okolí, pořádání společenských a sportovních akcí a také zachovávání místních tradic.

S tím také souvisí vznik lesního divadla, kolem kterého se scházela umělecká společnost okolí. Divadlo poskytlo platformu pro vznik ochotnického spolku v Řevnicích, který zde působí dodnes. V době vzniku divadlo fungovalo především jako prostor pro společenské vyžití občanů Řevnic. I přestože zde dodnes hraje místní spolek, divadlo se stalo kulturním ohniskem s nadregionálním významem. Nejstarší lesní divadlo v Čechách s napojením na Prahu se stalo místem pořádání akcí celostátního významu. Jedná se především o hudební festivaly a působení Dejvického divadla a Husy na provázku. Řevnice mají jméno. Jaké jsou jiné příležitosti k přizvání umělců a uměleckých skupin k účinkování v Řevnicích? Jak vytvořit podklad pro krystalizaci nového prostředí, které by bylo schopno poskytnout platformu pro působení světově významných umělců? Zmíněné “zrcadlení” se dá pozorovat nejen ve způsobu života, ale také ve vzniklé zástavbě honosných vil s rozlehlými zahradami. Prvně se stavěly solitérní vily volně v krajině, na loukách. Každá měla okolo sebe sady a zahrady. Až při postupném zahušťování zástavby se pozemky oplocovaly, až začaly vznikat bloky nové vilové části. Při procházce touto částí ŘevNejlepší básně píšu ve vlacích — takové, do nichž temně duní pražce. Skřípou v nich kola. Sténá v nich …

- Petr Kukal, báseň Ve vlaku

tenisová tradice

Kdo trpíš na exhibice, nezapomeň na Řevnice, které právem vším se chlubí, že maj tenisové kluby, jak v šíř i dál zní hlas, jenom “prima” a “first class”...17

platforma pro působení umělců

hmotné kulturní památky

mezigenerační soužití nic si můžeme připadat jako např. na Ořechovce. Pražské zahradní město vznikalo ve stejné době a je tím paralelou Řevnic. Prvně Řevnice fungovaly jako místo letní rekreace, při které disponují bezkonkurenčním přírodním kontextem. Až později se zde začli pražané usazovat a měnit svůj způsob života. Dnešní život v Řevnicích má tedy charakter opačného směru, obyvatelé Řevnic dojíždí za prací do Prahy. Z toho vyplývá obousměrný pohyb lidí na lince Řevnice - Praha - Svět.

Jak tedy můžeme charakterizovat identitu Řevnic? Možná nejde o identitu konkrétního místa jako takového. Důležité je, jak identita vzniká a jak se buduje.18 Dříve logisticky a ekonomicky podmíněný tlak na to, co leží v blízkosti sídla, bylo to, co určovalo sídelní kulturu.19 Byly tím určovány stavební formy a materiály, které určovaly hmotné statky. K těm se pak upínaly nehmotné elementy kultury. Tak vznikala rozdílnost jednotlivých regionů, která je dnes vnímána jako hodnotná. Řevnice jsou charakteristické právě tím, že prožily rychlou a zásadní proměnu identity. Tím se adaptovaly na nové typy a získaly flexibilitu pro svůj budoucí rozvoj. Kde na vývojové lince stojí Řevnice a kam se mají ubírat? V minulosti se společnost a její hodnoty formovaly v oblasti duchovna. Mše byly přirozenou součástí života a pravidelnou společenskou událostí. Kostel byl tedy vizuálním i významovým ohniskem života obce. V dnešní době se kultura pěstuje v rámci vzdělávání a společenského života. Víra - myšlení - jednání zde nejsou v protikladu, ale naopak se obohacují.20 Je to souznění, které nás oživuje v naší každodennosti a dodává našemu životu plnost. S tím souvisí také vzdělávání se a poznávání sebe a vlastních hranic. Díváme se na člověka a jeho přínos ve vztahu ke společnosti, nezávisle na jeho věku. Poznávání a učení se je záležitost všech generací. Mezigenerační soužití je významným přínosem pro obohacování místní kultury. Je to obousměrný vztah. Je proto žádoucí vytvářet zázemí pro mladou generaci v rámci školního prostředí, občany produktivního věku a hlavně seniory, kteří mohou ve starším věku trpět samotou. Tyto struktury by se měly protínat a vytvářet příležitosti k interakci ve veřejném prostoru. Je to zásadní element pro utužování mezilidských vztahů, předávání zkušeností a tradic a osvěžení společenského života v rámci sídla. V dnešní době se kulturní vyžití koncentruje v prostředí Zámečku. Nachází se v samém centru města a stává se kulturní dominantou. Slučuje funkce umělecké školy, knihovny a místa pro pořádání společenských akcí. Tím se stává ohniskem společenského života místních. V dnešní době již kapacitně nedostačuje a je v plánu rozšíření umělecké školy do budovy bývalé školy na náměstí. Vzniknout by měl i prostor komunitního centra, který by poskytl základní prostor pro občanskou aktivitu. Všechny tyhle prostory by tvořily i se základní

Řevnice _ identita

18 VRÁNKOVÁ, Karolína, Řídíme se podle slepic [online], RESPEKT, Dostupné z: https://www.respekt.cz/rozhovory/ridime-se-podle-slepic 19 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 20 tamtéž

školou komunitně-kulturní cluster, jako hlavní ohnisko vzdělávání a setkávání. Přimykat by se k němu mělo i nově vzniklé veřejné prostranství sloužící právě k setkávání různých sociálních skupin od školáků po seniory. Je potřeba vytvořit síť inkluzivních prostorů pro podpoření společenského života v obci.

Městskou kvalitou Řevnic je množství působících kulturních institucí a je zde tendence tuto kvalitu dále rozvíjet. Občanské spolky, jejichž působení po letech částečně ochabuje, se dodnes zasluhují za pokračování kulturní tradice, pořádání společenských akcí a zvelebování Řevnic. Dokonce se pravidelně konají události např. Košíkářský trh, který oživuje vzpomínku na v minulosti převládající řemeslo v Řevnicích. Jakým způsobem můžeme jejich fungování podpořit? Je zde možnost spolupráce s místními školami? Řevnice mají status města, hustotou obyvatel ale připomínají vesnici. Je to způsobené typologií rozvolněné zástavby, ve které převažují vily se zahradami. Příjemné, klidné prostředí a pocit bezpečí jsou hlavní vlastnosti prostředí přispívající ke kvalitnímu bydlení. Zároveň ale malá hustota obyvatel ve městě může přinášet svá úskalí. Obvykle způsobuje hůř prosperující vybavenost a také zvětšené docházkové vzdálenosti. V Řevnicích ale jakoby to neplatilo. Obchody a kavárny v okolí náměstí prosperují a ani po zhoršené ekonomické situace v pandemii koronaviru se nemusely zavřít. Důvodem je, že většina obchodů je ve vlastnictví provozovatelů, kteří byli schopni své obchody udržet. To je typický rys komerční vybavenosti Řevnic, který může připomínat tradiční krámy předávající se z generace na generaci. Doplňování se venkovského charakteru s městským rázem je zásadní jev, co utváří jedinečné prostředí Řevnic.

Zámeček je dalším významným odkazem na severní Itálii, silně inspirován tvorbou A. Palladia ve Vicenze. Reprezentativní Villa Rotonda vládne okolní krajině přísnou symetrií a proporčností, čímž se stává “ideálním architektonickým tělesem na ideálním místě”. 21 Právě kontextem se Villa Rotonda liší od řevnické analogie Zámečku.

místní spolky a tradice

identifikace se s místem Analogii fenoménu vztahu město - vesnice se věnovala umělkyně Zorga Ságlová ve svém akčním umění. V roce 1969 uspořádala konceptuální land artový happening - Házení míčů do průhonického rybníka Bořín. Akce spočívala v tom, že s celou skupinou přátel odjeli z Prahy do Průhonic házet barevné míče do rybníka a vytvořit tak proměnlivou plastiku. Pro druhou akci Seno - Sláma měla opačnou ideu. Místo toho, aby zasadila svou uměleckou myšlenku do přírodního kontextu, přivezla kus přírody do pražské galerie. Na výstavu nechala přivést balíky slámy a sena a nechala návštěvníky s nimi libovolně manipulovat. Poukazuje tím na vazby mezi venkovským životem a kulturní metropolí, na neustálé hledání něčeho, co nám chybí.

Znělý název Řevnice se dle historických map vyvíjelo z Hrzewnycz přes Drzewnycz až po Řewnitz. Etymologie názvu Řevnice odhaluje význam obce lidí řevnových - řevniných - horlivých. Z toho vyplývá, že Řevnice byly vždy ohniskem dějů a tím i kultury. Je to právě zdejší komunita, která udržuje jejich živoucí prostředí. Lidé, kteří se navštěvují a tráví čas na zahradách, pořádají akce a schází se v rámci občanských spolků. Zajímají se o dění v okolí a snaží se posouvat “své” město dopředu. Právě tento zájem a přivlastňování je zásadní pro poutání se k místu a identifikování se s ním. Řevnice, schopné přijmout přicházející změny ve společnosti, potřebují upevňovat a rozšiřovat svoji kulturní síť. Není právě neustálé kulturní obohacování smyslem Řevnic?

18