úvod

6 Úvod

“...Kultura je to slovo, které jsme přiřadili k síle a jež nám napomáhá rozeznat, na který z našich mnoha vjemů bychom se měli soustředit a přidělit mu hodnotu...”1

Námětová studie se zabývá komplexním pohledem na sídlo v jeho lokálním - regionálním - globálním kontextu a nastiňuje možné směry jeho vývoje. Prvotně zkoumá vývoj sídla v krajině a hledá mezníky, které hráli stěžejní roli v tvorbě jeho výrazu. Identita města je tvořena hmotnými prvky, stavební díla vytvářející prostorové struktury, a nemateriální rovinou kultury společenství místa, která je zásadní pro formování její identity. Pro definování obrazu místa je zřetelný vztah obálka - obsah, jehož harmonické spolupůsobení je předpokladem, aby kultura místa měla potenciál k udržitelnému vývoji. Námětová studie definuje, které jsou tyto mimořádné hodnoty a určuje, jakým způsobem s nimi zacházet, jak je zachovávat, udržovat a posilovat. Ukazuje způsoby, jak by se mohlo sídlo vyvíjet. Hodnoty se netvoří samovolně, jsou voleny a vybírány. Obvykle vychází z neměnných konstant charakteristických pro dané místo. Tím jsou právě např. klima, morfologie, zdroje, které určovaly následný vývoj kultury a tradic. V případě, že v těchto konstantách poznáme kvality místa i v dnešním kontextu, mohou nám sloužit jako podklad pro vznik nové vrstvy kulturního vývoje.2 Jak vlastně definujeme identitu místa? Základním znakem definujícím kulturu je její rozdílnost. Rozdílnost je v tomto případě vztažný pojem, kterým určujeme vazby a odlišnosti mezi regiony. Tato rozdílnost v regionech pomalu zaniká a způsobuje tím vytrácení se čitelnosti kultury místa. Dnešní globalizovaný svět způsobuje problém se identifikovat s vlastním prostředím právě vytrácením se kulturní tradice. Krize identity provází společnost a především venkovská a periferní místa již od minulého století. Jak lze znovu nalézt identitu místa a podpořit jeho potenciál? Pro definování odpovědi na položenou otázku je především nutné prvně zaostřit vlastní vnímání ve vztahu k místu.

Musíme si uvědomit, že naše vnímání místa je zkresleno našimi zkušenostmi. Věci, které nás v místě určitým způsobem oslovují souvisí více s naši vlastní kulturou než kulturou daného

místa. Je zde zapotřebí míra kritického myšlení a vcítění se pro pochopení kontextu, ve kterém je místo usazeno. Musíme se snažit vypátrat fenomény místa možnými prostředky a zúročit tyto poznatky v následovné analýze. Cílem Námětové studie je nejen definování rozdílnosti, ale také nalezení kulturního výrazu místa. Hledá možnosti rozvoje města, které posílí jeho hodnoty a eliminuje stávající problémy v rámci hmotného prostředí i nemateriální kultury a žití. Představuje pomyslný scénář možných dějů usazených v konkrétních místech a jejich možné proměny. Základem je analýza konstant v daném území, mezi které patří morfologie místa, klima a droje, na které se pak váže tradice a kultura. V následující eseji se pokusím popsat tyto konstanty, které ovlivňují Řevnice a zároveň je zasadím do kontextu vztahů na lokální, regionální a globální prostředí. Právě tyto elementy jsou totiž stěžejní pro utvoření komplexního výrazu místa a dávají předpoklad pro formulování následných cílů.

1 DE BOTTON, Alain. Architektura štěstí: tajné umění zařídit si život 2 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 3 tamtéž

8